Yara průvodce minerálními hnojivy
Základní příručka o hnojivech a jejich použití
Knowledge grows
„Polovinu světové populace je možné nasytit díky přidané
produkci vycházející z použití minerálních hnojiv.“ UNESCO
Hned po půdě a vodě jsou minerální hnojiva tím nejvýznamnějším faktorem při zajišťování potravy pro rostoucí
světovou populaci. Světová poptávka po jídle a v důsledku toho i po hnojivech se bude v nadcházejících letech zvyšovat.
Yara podporuje osvědčené postupy při hnojení, neboť stále vyvíjí komplexní informace o jejich používání.
Tento pracovní sešit byl vytvořen, aby poskytoval lepší porozumění tomu, co jsou to hnojiva, jakou roli hrají
při pěstování plodin, jak se používají a jaký prospěch z nich můžeme mít my všichni.
Sešit byl vytvořen takovým způsobem, aby vám pomohl snadno se seznámit s obsaženými skutečnostmi.
Uvnitř naleznete otázky, které byste měli být schopni zodpovědět, abychom se ujistili, že rozumíte všemu,
co jste si přečetli. Odpovědi si můžete u příslušných otázek zapisovat do vynechaného místa.
Správné odpovědi pak naleznete na stranách 28 a 29.
© Yara
1
Obsah
Obsah ....................................................................................................................................... 4
Co jsou to hnojiva a proč je potřebujeme? ........................................................................ 5
Které živiny jsou důležité? .................................................................................................... 6
Formy živin .............................................................................................................................. 7
Jakou roli hrají hlavní živiny a jaké jsou jejich hlavní zdroje? .......................................... 9
Dusík (N) .................................................................................................................................. 9
Fosfor (P) ............................................................................................................................... 10
Draslík (K) .............................................................................................................................. 10
Sekundární živiny ................................................................................................................. 11
Hořčík (Mg) ............................................................................................................................ 11
Síra (S) .................................................................................................................................... 11
Vápník (Ca) ............................................................................................................................. 12
Stopové prvky ...................................................................................................................... 13
Organická hnojiva ................................................................................................................ 14
Co je NPK? ............................................................................................................................. 15
Proč je zapotřebí pestrý sortiment hnojiv? .................................................................... 16
Jaké existují způsoby použití hnojiv? ............................................................................... 17
Co je míněno kvalitou hnojiva? .......................................................................................... 18
Vyplácí se používat hnojiva? .............................................................................................. 19
Co znamená optimální výnos? ........................................................................................... 21
Představuje hnojivo velký podíl variabilních nákladů na pěstování plodiny? ............ 22
Jaké jsou hlavní způsoby aplikace hnojiv? ....................................................................... 23
Mohou hnojiva nepříznivě ovlivňovat životní prostředí? .............................................. 25
Mohou mít hnojiva příznivé účinky na životní prostředí? ............................................. 26
Převodní koeficienty ............................................................................................................ 27
Slovníček ................................................................................................................................ 28
Odpovědi na otázky ............................................................................................................ 30
2
Yara ©
Co jsou to hnojiva a proč je potřebujeme?
Co jsou to hnojiva?
Nejjednodušší odpověď zní tak, že
hnojiva jsou potravou pro rostliny.
Obr. 1
Celosvětové trendy růstu populace, výnosu zrnin a typu využívaných zdrojů živin
pro rostliny
„Kdyby z nějakého důvodu došlo
k náhlému zastavení používání
hnojiv, světová produkce potravin by
pravděpodobně poklesla o 40 % nebo
více.“ ( Worldwatch Institute, 1990)
Hodnotu hnojiv si lze názorně ukázat
na představě možných následků, k nimž
by došlo, kdyby se hnojiva přestala
používat. Odhady předpokládají, že
zemědělská produkce by se v krátkodobé
perspektivě snížila v západní Evropě
o 40–50 % a v Severní Americe,
východní Evropě, Asii a Australasii asi
o 30 %. Lepší recyklování odpadních
zdrojů živin by mohlo problém
o něco zmírnit, ale celkové snížení
produkce zhruba o 30 % by bylo zcela
nevyhnutelné.
Výnos zrna tuny/ha
Role hnojiv v produkci potravin bývá
obvykle podceňována, a to dokonce
i lidmi, kteří tyto produkty využívají
nebo prodávají. Velmi jednoduše řečeno,
hnojiva nahrazují živiny, které si plodiny
berou z půdy. Bez přidávání hnojiv by
výnosy plodin byly výrazně nižší.
Populace 1000 milionů
Proč potřebujeme hnojiva?
Aktuální údaje
Populace
Předpoklad
Výnos zrna
Původ živin (odhady)
Minerální
hnojiva
Organická
hnojiva
Půdní zásoby
živin
1. otázka
Kdyby se přestala používat minerální hnojiva, jak velká světová populace by mohla být
nasycena při využití živin pouze z půdních zásob a organických hnojiv?
(Obr. 1 by vám měl pomoci v rozhodování).
Odpovědi naleznete na straně 28 a 29
© Yara
3
Jaké živiny jsou důležité?
Zinek
Oxid
uhličitý
Půdní podmínky
a další růstové
faktory
Bór
Molybden
Nedostatek kterékoliv jediné živiny
může vést ke snížení výnosu
Mangan
To znamená, že jakákoliv látka, která
obsahuje jednu nebo více z těchto
třinácti živin (ve formě, která je pro
rostliny přijatelná), bude působit jako
hnojivo.
Obr. 2
Sodík
Kyslík
Aby rostliny mohly růst a rozvíjet se,
potřebují zdroje uhlíku, vodíku a kyslíku,
které získávají ze vzduchu a vody, plus
třináct základních minerálních prvků (živin),
které za normálních okolností získávají
z půdy.
Pokud by dodávka těchto živin byla
nedostatečná pro zajištění maximálního
růstu plodin, plodiny by pozitivně
reagovaly na přidání chybějících živin
(obr. 2).
Měď
Jaké živiny jsou důležité?
Výnos
Tab. 1
Chlór
Železo
Síra
Hořčík
Vápník
Draslík
Dusík
Hlavní či primární
živiny
Fosfor
(N)
(P)
(K)
Světlo
Význam pro rostlinu
Voda
Dusík
Fosfor
Draslík
Chemická značka
Teplo
Třináct základních živin
JUSTUS VON LIEBIG 1803–1873
Síra
Vápník
Hořčík
(S)
(Ca)
(Mg)
Sekundární
živiny
Železo
Mangan
Zinek
Bór
Měď
Molybden
Chlór
(Fe)
(Mn)
(Zn)
(B)
(Cu)
(Mo)
(Cl)
Stopové
prvky
„Zákon minima“ ilustrovaný jednotlivými
díly sudu o různých délkách, které
zastupují faktory ovlivňující růst.
2. otázka
Které jsou tři hlavní živiny?
Odpovědi naleznete na straně 28 a 29
4
Yara ©
Formy živin
Když se anorganické molekuly rozpustí
ve vodě, rozpadnou se na dvě nebo více
částí, zvané ionty, z nichž každý má
nějaký elektrický náboj (+ nebo –).
Například při rozpuštění chloridu
draselného (KCl) vznikne kladně nabitý
iont draslíku (K+) a záporně nabitý
iont chloru (Cl -). Kladně nabité ionty
se nazývají kationty a záporně nabité
ionty jsou anionty. Příkladem kationtu
je amonný dusík (NH 4+), draslík (K+),
vápník (Ca2+), hořčík (Mg 2+) a mangan
(Mn2+). Příkladem aniontů jsou síran
(SO 42-), chlór (Cl -) a dusičnan/nitrát (NO3-).
Uvádění některých živin ve formách,
které nejsou v hnojivu obsaženy, může
vést ke zmatení. Například se může
zdát, že dusičnan amonný obsahuje
pouze 34 % dusíku a zbývajících 66 %
je jen plnidlo. Ve skutečnosti se však
hnojivo s dusičnanem amonným skládá
téměř zcela z amonného N a dusičnanu/
nitrátu, které rostliny přímo přijímají.
S výjimkou velmi malých množství
protispékavých činidel se skládá
pouze z živin a neobsahuje žádná plnidla.
Další příklad: hnojivo 15-17-20 může
být vyrobeno smísením dusičnanu
amonného (NH4NO3), mono-fosforečnanu
amonného (NH4H2PO4) a chloridu
draselného (KCl) ve stejných poměrech.
Obr. 3
Primární a sekundární živiny a stopové prvky
Kromě bóru rostliny přijímají živiny
v podobě iontů. Dusík je přijímán jako
amonný N (NH4+) a dusičnan/nitrát(NO3-)
(přičemž dusičnan je preferovanou
formou dusíku přijímanou rostlinami),
draslík v podobě iontů draslíku (K+)
a fosfor hlavně ve formě fosfátů (H2PO 4a HPO 42-). Bór je přijímán spíše v podobě
kyseliny borité (H3BO3) než jako nabitý
iont.
Popisy hnojiv ukazují obsah hlavních
živin, ale ne ve formách, v nichž jsou
tyto živiny přijímány rostlinami nebo
obsaženy v hnojivu. Například draslík
je tu uveden jako K 2O a fosfor jako
P2O5, přestože tyto látky nejsou ani
přítomné v hnojivu, ani nejsou přijímány
rostlinami. Použití K 2O a P2O5 jako
indikátorů množství draslíku a fosforu
v hnojivu jsou jakousi konvencí, která
vznikla před mnoha lety.
Dusík je uveden jako N, přestože
v minerálních hnojivech je obsažen
v podobě amonného N (NH4+),
dusičnanu/nitrátu (NO3-) nebo močoviny
(CO(NH2)2).
© Yara
5
Primární živiny
Sekundární živiny
Stopové prvky
Toto hnojivo by mělo na první pohled
obsahovat celkem 52 % živin (15+17+20)
a zbývajících 48 % by mělo tvořit inertní
plnidlo. Přitom se však tento produkt
velice blíží maximální koncentraci živin
a nebude obsahovat prakticky žádné
inertní plnidlo. „Aktivní složky“ tohoto
hnojiva (které jsou přijímány rostlinami)
jsou NH4+, NO3-, H2PO4- a K+.
v popisu hnojiv, vidíte v tabulce 2. Ať se
použije jakákoliv forma minerálního nebo
organického hnojiva, má-li nějak prospívat
rostlinám, musí se vždy rozložit, aby byla
pro plodiny přijatelná.
Formy živin, které jsou přijímány
rostlinami a které bývají často udávané
Tab. 2
Formy živin přijímané rostlinami
Živina
Chemická značka
Přijímána hlavně jako
Udávána jako
(N)
(P)
(K)
NH4+, NO3H2PO4-, HPO42K+
N
P2O5
K2O
Sekundární živiny
Síra
Vápník
Hořčík
(S)
(Ca)
(Mg)
SO42Ca2+
Mg2+
S nebo SO3
CaO
MgO
Stopové prvky
Železo
Mangan
Zinek
Bór
Měď
Molybden
Chlór
(Fe)
(Mn)
(Zn)
(B)
(Cu)
(Mo)
(Cl)
Fe2+
Mn2+
Zn2+
H3BO3
Cu2+
Mo2+
Cl-
Fe
Mn
Zn
B
Cu
Mo
Neuvádí se
Hlavní/primární živiny
Dusík
Fosfor
Draslík
Obr. 4
Hlavní způsoby dodávání živin do půdy
Minerální hnojiva
(N, P2O5, K2O)
Fertilizer
NPK
Vzduch (N)
Luštěniny
(N)
Organická hmota
(N, P2O5, K2O)
Pasoucí se zvířata
(N, P2O5, K2O)
Vypařování
Denitrifikace (N)
600kg
Organická hmota
(N, P2O5)
Půdní minerály
(K2O)
Eroze
(P2O5)
Vyplavování (N)
3. otázka
1. část: V jaké formě je dusík rostlinami přijímán?
2. část: Jaká forma dusíku přijímaná rostlinami je preferována?
Odpovědi naleznete na straně 28 a 29
6
Yara ©
Jakou roli hrají hlavní živiny
a jaké jsou jejich hlavní zdroje?
Dusík (N)
Dusík je živina s největším vlivem
na výnosy plodin ovlivňující funkčnost
chlorofylu a produkci proteinů.
Dusík
• Podporuje intenzitu zeleného zbarvení
(chlorofylu).
• Zvětšuje velikost listů.
• Zrychluje tempo růstu.
• Zvyšuje celkový výnos.
• Zvyšuje obsah bílkovin.
Rostliny s nedostatkem dusíku mají
bledě zelené nebo žlutavé listy kvůli
nedostatku chlorofylu a jsou zakrslé kvůli
nedostatečnému vývoji listů.
Luskoviny, např. hrách a fazole, umějí
přijímat dusík z ovzduší, takže potřebují
menší nebo žádné dodávky dusíku
ve formě hnojiva.
Také půda obsahuje významné množství
dusíku, ten je však z velké části vázán
ve složitých organických formách. Ty se
pomalu proměňují na dusičnan, který
potom rostliny přijímají.
Kvalita těchto přírodních zásob dusíku
se výrazně odlišuje v různých půdách
a podnebích. V průměru vzniká asi 50 až
100 kg dusíku na hektar ročně - z největší
části z rozpadu organické hmoty.
Zemědělské produkty, jako jsou maso,
mléko, vejce, obilí atd., všechny odebírají
dusík z polí. Dusík se může z půdy
ztrácet také vyplavováním, denitrifikací
a vypařováním.
Obr. 5
Koloběh dusíku v půdě
Dusík v ovzduší (N2)
Zemědělská produkce: Obiloviny, okopaniny,
zelenina, ovoce, mléko, maso, vejce, atd.
Získání
dusíku
Dusíkaté hnojivo
Vypařování amoniaku
Denitrifikace
Hnůj
Rozpustný dusík:
dusičnan (NO3-)
amonný N (NH4+)
Vyplavování
dusíku
Rozpustný
dusík
Nerozpustný dusík
zejména v organické
hmotě
Nerozpustný
dusík
Nejběžnější dusíkatá hnojiva jsou:
Nedostatek dusíku u jarního ječmene
Přestože dusík tvoří téměř 80 % zemské
atmosféry, většina rostlin není schopná
ho v této podobě zužitkovat.
© Yara
7
NP/NPK kombinovaná hnojiva
Dusičnan amonný (DA)
Dusičnan amonno-vápenatý (LAV)
Síran amonný (SA)
Dusičnan vápenatý (LV)
Močovina (Mo)
Vodný roztok močoviny a dusičnanu amonného (DAM)
(5–30 % N)
(33,5–34,5 % N)
(26–28 % N)
(21 % N)
(15,5 % N)
(46 % N)
(28–32 % N)
Fosfor (P)
Fosfor je důležitý při vývoji kořenů,
v procesu dozrávání a zvláště pak
při vzniku a využití cukrů a složitých
sacharidů. Dobré zásobování fosforem je
zásadní v raných stádiích života rostlin
a na počátku dozrávání.
Fosfor
• Stimuluje vývoj kořenového systému.
• Pomáhá rostlinám v zakořenění
na počátku vegetace.
• Podporuje dozrávání.
Fosfor pomáhá rostlinám vytvářet
rozsáhlý, funkční kořenový systém, který
přijímá vodu a živiny z půdy. Dostatečná
dodávka fosforu vede také k lepšímu
nasazení semen a plodů a podporuje
dozrávání plodin.
Fosfor v půdě je jen těžko rozpustný
ve vodě. To znamená, že v půdní vodě
se současně rozpouští jen velmi málo,
což omezuje jeho dostupnost pro
rostlinu. Kvůli nízké rozpustnosti se jen
velmi málo fosforu z půdy vyplavuje
a jeho pohyb je tak omezený.
Část fosforu v půdě se postupně váže
nebo přeměňuje v nedostupné formy
v důsledku slučování s jinými prvky. Část
takto uloženého fosforu bude později
dostupná pro výživu následných plodin.
Nedostatek fosforu je obvykle
signalizován matnými, namodralými
zelenými listy s purpurovým nebo
bronzovým odstínem, může se však
projevovat i pouze zmenšeným vzrůstem.
Díky tomu je odhalení deficitu fosforu
u některých plodin dosti obtížné.
Kořenový systém je nedostatečně
vyvinutý, může dojít k opoždění zralosti
či dozrávání. Deficit fosforu je zřetelnější
ve vysoce kyselých půdách (tj. na rašelině
nebo písčité půdě) či půdách zásaditých
(tj. vápenitých).
Fosfor (P) se běžně označuje jako fosfát (P2O5).
Nejobvyklejší fosfátová hnojiva jsou:
NP/NPK kombinovaná hnojiva
Di- fosforečnan amonný (DAP)
Mono- fosforečnan amonný (AMOFOS)
Trojitý superfosfát (TSP)
Draslík (K)
Draslík je spojený s regulací vody
v rostlině a s kontrolou ztrát vody
z listů. Má zvláštní význam pro rostliny,
které ukládají velké množství cukru
a škrobu, např. brambory. Je rovněž
životně důležitý pro bakterie kořenových
hlízek u luštěnin, které dovedou
získávat dusík ze vzduchu.
(5–23 % P2O5)
(46–53 % P2O5)
(48–55 % P2O5)
(42–50 % P2O5)
Nedostatek draslíku vede k omezenému
růstu listů, které mají velmi tmavě
zelenou barvu. Později se objeví žluté
skvrny na jejich okrajích, které zhnědnou
a odumírají. K nedostatku draslíku
dochází častěji v lehkých písčitých
půdách než v těžkých jílovitých půdách.
Draslík
• Podporuje zdravý růst.
• Dodává plodinám větší odolnost vůči
suchu a chorobám.
• Zvyšuje kvalitu produkce.
Draslík je zvláště významnou živinou
pro brambory, cukrovou řepu, vojtěšku,
rajčata a ovoce.
Nedostatek draslíku v pšenici
Obsah draslíku (K) v hnojivech je obvykle vyjádřen ve formě
oxidu draselného (K2O). K nejobvyklejším hnojivům patří:
(5–30 % K2O)
(60–62 % K2O)
(40 % K2O)
(50 % K2O)
(46 % K2O)
NP/NPK kombinovaná hnojiva
Chlorid draselný (KCl)
KornKali (KAMEX)
Síran draselný (SOP)
Dusičnan draselný
4. otázka
Hlavní živiny hrají v rostlinách několik zásadních rolí. Napište u každé hlavní živiny, dusíku,
fosforu a draslíku, dva základní významy, které mají pro rostliny.
Dusík
1)
2)
Draslík
1)
2)
Fosfor
1)
2)
5. otázka
Která živina zvyšuje u plodin obsah bílkovin?
Odpovědi naleznete na straně 28 a 29
Nedostatek fosforu u cukrové řepy
8
Yara ©
Sekundární živiny
Znamenají termíny „sekundární“
a „stopové“, že některé živiny jsou pro
rostliny méně důležité?
Rozhodně ne, každá ze 13 živin je
zásadní, protože každá má při růstu
rostlin svou specifickou funkci. Výrazy
hlavní, sekundární a stopové vypovídají
pouze o množství živiny, které je
nezbytné ke splnění určitého úkolu.
Síra (S)
Síra je základní složkou několika
rostlinných aminokyselin, stavebních
kamenů bílkovin. Nedostatek tohoto
prvku se projevuje v podobě vybledlých
listů a zakrslého růstu. Výsledkem
je potom snížení výnosů a obsahu
bílkovin. V některých částech světa
se snížilo znečištění vzduchu díky
tomu, že podniky mají čistější provozy
a vypouštějí tak méně oxidu siřičitého,
což však vede k rostoucímu výskytu
nedostatku síry v půdách. Dochází
k tomu zvláště u plodin s vyšší potřebou
síry, jako jsou řepka ozimá, luštěniny
a travní porosty určené na siláž či
k sušení.
Hořčík (Mg)
Tato živina je významnou složkou
chlorofylu a mnoha enzymů nezbytných
pro normální růst rostlin. Hraje aktivní
roli při transportu živin, zvláště fosfátů
uvnitř rostliny, a je spojený s kontrolou
vody v rostlinných buňkách.
Symptomy nedostatku hořčíku jsou
patrné nejdříve na starších listech.
Nejobvyklejším symptomem je žloutnutí
mezi žilnatinou listu. V půdách, které
mají nízký obsah hořčíku, se symptomy
jeho nedostatku mohou zhoršovat,
je-li zde použito nadměrné množství
draslíku.
Nedostatek hořčíku
Nejběžnější hořečnatá hnojiva jsou:
NP/NPK kombinovaná
hnojiva
Dolomitický vápenec
Kieserit
Hořká sůl
Vysokopecní struska
(2–4 % MgO)
(15 % MgO)
(26 % MgO)
(16 % MgO)
(80 % MgO)
Nedostatek síry u kukuřice (vlevo)
Nejobvyklejší sirnatá hnojiva jsou:
YaraBela SULFAN
NP/NPK kombinovaná
hnojiva
Síran amonný (SA)
DASA
Síran vápenatý (Sádrovec)
Síran draselný
© Yara
9
(6 % S)
(2–10 % S)
(24 % S)
(13 % S)
(16 % S)
(18 % S)
Vápník (Ca)
Obr. 6
Vliv pH půdy na dostupnost živin
Vápník je zapotřebí k růstu rostlin,
dělení a prodlužování buněk. Nedostatek
vápníku postihuje špičky kořenů
a výhonků a zásobní orgány, protože
vápník je součástí buněčných membrán.
Vápník je také nezbytný pro tvorbu pylu.
KYSELÁ OBLAST
ZÁSADITÁ OBLAST
DUSÍK
FOSFOR
Vápník má zvláštní význam pro zeleninu
a ovoce. Dostatečné množství vápníku
pro listy a plody je podmínkou prevence
chorob při růstu plodin, omezuje
poškození při manipulaci a uskladnění.
Zatímco určité množství vápníku
je aplikováno přímo na plodiny jako
živina, většina je ho dodávána do půdy
v podobě vápence pro úpravu její
kyselosti. Většina plodin roste nejlépe
při pH od 6 do 7 (7 je neutrální, méně
než 7 je kyselé, nad 7 je zásadité). pH je
měřítkem kyselosti půdy.
DRASLÍK
SÍRA
VÁPNÍK
HOŘČÍK
ŽELEZO
MANGAN
BÓR
Nejběžnějším zdrojem vápníku mezi
hnojivy je ledek vápenatý (LV 19 % Ca).
MĚĎ A ZINEK
MOLYBDEN
Vliv půdního pH
Jak kyselé, tak i zásadité podmínky
mohou snižovat dostupnost hlavních,
sekundárních i stopových živin (obr. 6).
Je takřka nemožné udělat v praktickém
měřítku něco s půdou, která je zásaditá,
abychom ji dostali k pH mezi 6 a 7.
Do kyselých půd se dá přidat vápenec pro
zvýšení pH na požadovanou úroveň.
Deficity v důsledku nízké dostupnosti
živin při vysokém pH lze napravit použitím
stopových živin v podobě listové aplikace
nebo aplikací do půdy.
6. otázka
Pro které plodiny je vápník zvláště důležitý?
7. otázka
Proč je nedostatek síry běžnější než dříve?
Na obr. 6 je vidět, že čím širší je proužek,
tím dostupnější je jednotlivá živina.
Odpovědi naleznete na straně 28 a 29
Nedostatek vápníku
10
Yara ©
Stopové prvky
K mikroprvkům neboli stopovým prvkům
patří bór, mangan, železo, měď, zinek,
molybden a chlór.
Nedostatek bóru je poměrně rozšířený
a způsobuje vznik různých poruch
u některých hlavních okopanin
a brukvovitých. Tyto poruchy mohou vést
dokonce k neprodejnosti produktu.
Nedostatek manganu
Mimo Evropu jsou tyto nedostatky
rozšířené v suchých oblastech
a na vápenitých půdách. Nedostatek
molybdenu představuje velký problém
v Austrálii.
Nedostatek bóru
Nedostatek manganu se vyskytuje
převážně v humózních půdách s vysokým
pH. K symptomům nedostatku manganu
patří žloutnutí listů a někdy také šedivé
skvrny na listech.
Nedostatek železa, mědi, zinku
a molybdenu je v Evropě méně častý.
© Yara
11
Nedostatek mědi u salátu (vpravo)
Nedostatek zinku
Organická hnojiva
Organická hnojiva mohou být
rostlinného nebo živočišného původu
nebo mohou být směsí obojího.
Největším zdrojem je hnůj a močůvka
hospodářských zvířat.
Obsah živin v organických hnojivech
závisí na původu, zvláště na druhu
zvířete, typu krmiva a metodě
skladování. Některá organická hnojiva
jsou směsí kapalných a pevných forem
a nazývají se kejda. Podobně jako živiny
i organická hnojiva, jako zdroj organické
hmoty, pomáhají zlepšovat strukturu
půdy.
Většina organických hnojiv produkovaných
v zemědělství má vysoký obsah vody
a různě se lišící nízký obsah živin.
Pouze část živin obsažených
v organických hnojivech je pro plodinu
ihned dostupná. Zbytek se musí rozložit
prostřednictvím mikroorganismů
v půdě. Dostupnost těchto živin
lze těžko předpovědět, neboť jejich
uvolňování závisí na mnoha různých
faktorech. Účinnost živin závisí také
na době aplikace. Organická hnojiva
použitá těsně před zimou ztrácejí
výraznou část svých dostupných živin
prostřednictvím vyplavování. Navíc je
obtížné je na poli rovnoměrně aplikovat.
Živiny obsažené v organických
hnojivech je nutno brát v potaz, když
se zemědělec rozhoduje o tom, jaké
hnojivo bude používat. Ve většině
zemí jsou publikovány informace,
které pomáhají zemědělcům vypočítat
množství živin u celého sortimentu
organických hnojiv.
Tab. 3
Průměrný obsah živin a sušiny v hnoji
Živiny v kg/tunu kejdy nebo hnoje
Sušina (%)
Celkem N Celkem P2O5 Celkem K2O
Kejda dojnic
6
3,0
1,2
3,5
Hovězí hnůj 1
25
6,0
3,2
8,0
Kejda prasat
4
4,0
2,0
2,5
Prasečí hnůj 1
25
7,0
6,0
8,0
Kejda slepic 2
35
19,0
14,0
9,5
Slepičí hnůj 3
60
30,0
25,0
18,0
1 - chlévský hnůj - směs kejdy a slámy používané k podestýlání.
2 - kejda nosnic bez obsahu dřevěných hoblin nebo jiného steliva.
3 - Kejda jatečních kuřat s obsahem podestýlky.
8. otázka
Pokud kráva vyprodukuje ročně 23 tun kejdy, kolik kilogramů dusíku, fosforu a draslíku dodá
jediná kráva za rok?
Dusík:
Fosfor:
Draslík:
9. otázka
Má-li zemědělec 150 krav a 100 ha půdy, kolik této půdy může pohnojit pouze kejdou, pokud
rostliny potřebují 240 kg dusíku na hektar za rok a ztráta dusíku z kejdy je 30 %?
Odpovědi naleznete na straně 28 a 29
12
Yara ©
Co je NPK?
NPK je běžný výraz pro hnojivo, které
obsahuje všechny tři hlavní živiny.
Tato hnojiva mohou mít velmi pestré
složení, které může být ušité na míru
potřebám trhu nebo určité skupině
plodin. K dispozici jsou také podobná
hnojiva, která obsahují pouze dvě hlavní
živiny, např. NK, NP nebo PK. Některá
NPK jsou také speciálně upravená tak,
aby obsahovala i sekundární živiny nebo
stopové prvky. Ta se vyrábějí buď jako
komplexní produkt, nebo jako směs.
Je nějaký rozdíl mezi
komplexním NPK a směsným
NPK?
U komplexního NPK hnojiva jsou
všechny složky smíchány, ještě než
z nich byly vytvořeny jednotlivé granule.
Každá granule obsahuje N, P i K. Tyto
granule jsou tříděné, aby se zajistilo,
že rozsah velikosti granulí odpovídá
přesné specifikaci. Komplexní NPK
mívají obvykle konzistentní objemovou
hmotnost.
Míchání znamená fyzické mísení různých
materiálů (hnojiv). Například u směsných
NPK hnojiv se může každá z živin pak
vyskytovat samostatně. U směsných
hnojiv nižší kvality je často velká variace
v objemové hmotnosti a velikosti částic
mezi jednotlivými složkami, a mohou
být také inkompatibilní co do vlhkosti
a chemického složení.
To může vést k segregaci a spékání
jednotlivých složek při manipulaci
a rozmetání, takže výsledkem je
nerovnoměrná aplikace živin. Důsledkem
může být snížení výnosů a kvality plodin.
© Yara
13
Většina YaraMila NPK hnojiv
jsou komplexní NPK vyráběná
nitrofosfátovým procesem.
Obr. 8
Směsná NPK
Rovnoměrně smíchané - kvalitní směs
Pro některé trhy produkuje Yara také
sortiment vysoce kvalitních směsných
NPK hnojiv založených na složkách
sladěných navzájem co do velikosti,
vlhkosti, chemické kompatibility
a objemové hmotnosti.
Obr. 7
Komplexní NPK např. YaraMila NPK
16:16:16
Komplexní NPK např. YaraMila NPK
20:7:10
Nerovnoměrně smíchané - nekvalitní směs
Proč je zapotřebí pestrý sortiment hnojiv?
Pro svůj zdravý růst musí mít rostlina
přístup ke všem potřebným živinám,
a to ve správnou dobu, ve správném
množství a ve správných poměrech.
Zemědělci pěstují plodiny v určitém
sledu (zvaném osevní postup), který
závisí na místních zvycích a osvědčených
pěstitelských postupech.
Doporučení na výživu berou v úvahu
požadavky dané plodiny (které závisejí
na druhu plodiny, odrůdě a výnosovém
potenciálu) a odhadovanou dostupnost
živin z jiných zdrojů. Nejvýznamnější
je zde dostupnost živin z půdy,
která se liší od jednoho pozemku
k druhému. Ministerstva, vládní orgány
či poradenské služby zveřejňují někdy
doporučení, která pomáhají zemědělcům
dosáhnout správného používání hnojiv.
Možné je také doporučit určitá hnojiva
pouze na základě množství živin
potřebných pro určitou plodinu (tab. 4).
V některých případech je tato praxe nezbytná pro předejití výskytu plevelů, škůdců
a chorob. Pokud nejsou hnojiva dostupná,
používají se osevní postupy zlepšující
zásoby živin v půdě. Typické osevní
postupy pro jedno pole vidíte v tab. 5.
Tab. 4
Tab. 5
Severozápadní
Evropa
Farma
s ornou
půdou
1. rok
Obilnina,
např. pšenice
Pšenice
2. rok
Okopanina,
např. brambory
Pšenice
3. rok
Obilnina,
např. ječmen
Brambory
4. rok
Travní porost pro
pasoucí se zvířata
Řepka
olejka
5. rok
Travní porost pro
pasoucí se zvířata
Pšenice
Normativy odběru živin plodinami
kg na ha
N
P2O5
K2O
Řepka olejka
(semeno)
150
55
45
Kukuřice
120
60
70
Pšenice
(zrno + sláma)
220
80
90
Brambory
200
75
300
Řepa cukrovka
(bulva)
70
65
130
Zelenina
80
80
100
Umístění každé plodiny v osevním
postupu má významný vliv na to, která
hnojiva bude zemědělec muset použít.
S využitím moderních hnojiv a pesticidů
je menší potřeba střídat plodiny.
Mnoho zemědělců dnes využívá velmi
jednoduché osevní postupy a někteří
dokonce pěstují i neustále jedinou
plodinu.
Půda, plodiny, klimatické podmínky
a osevní postupy se po celém světě
velice liší a tomu odpovídá i potřeba
pestrého sortimentu hnojiv.
Yara splňuje tyto požadavky, neboť
vyrábí široký sortiment druhů a typů
hnojiv pro různé specifické systémy
použití.
10. otázka
Jaké jsou hlavní zdroje živin pro rostliny?
Odpovědi naleznete na straně 28 a 29
14
Yara ©
Jaké existují způsoby použití hnojiv?
Každý zemědělec si musí vybrat ten
nejlepší způsob, jak splnit požadavky
svých plodin na výživu. Dusík je
dominantní živina ve výživě plodin,
ostatní živiny jsou potřebné v takovém
správném poměru, aby bylo dosaženo
maximálního výnosového potenciálu.
Ve většině situací je nejpraktičtějším
a nejhospodárnějším řešením použít
hnojivo buď typu NPK, nebo kombinaci
NPK a samostatného dusíku.
• Nižší náklady přepočtené na tunu
výnosu plodiny.
Zvolený způsob hnojení by měl
nabízet zemědělci všechny nebo alespoň
některé z následujících výhod:
• Vyšší ziskovost.
• Zlepšení cash-flow.
Hlavní možnosti jsou:
• Samostatná aplikace jednotlivých
živin - N, P a K.
• Snadné rozhodování o dávkování
a správném načasování doby aplikace
hnojiv.
• NPK doplněné ještě samostatně
dusíkem - N.
• Vyšší výnosy plodin a/nebo kvalitu
produkce.
• NPK šité na míru potřebám plodin.
Obr. 9
Příklady systémů hnojení
Použití jednotlivých
hnojiv
Použití YaraMila NPK
+ samostatného N hnojiva
Použití YaraMila NPK
Pěstovaná plodina?
Pěstovaná plodina?
Pěstovaná plodina?
Požadavky na N, P a K?
Požadavky na N, P a K?
Požadavky na N, P a K?
Zdroj N?
Frekvence
používání?
Zdroj P?
Zdroj K?
Každoroční
Každoroční
nebo střídavé? nebo střídavé?
Druh YaraMila NPK?
Zdroj N?
Druh YaraMila NPK?
Frekvence
používání?
Frekvence
používání?
Frekvence
používání?
Objednání
Objednání
Objednání
Objednání
Objednání
Objednání
Použití
Použití
Použití
Použití
Použití
Použití
8 rozhodnutí, 6 operací
© Yara
15
6 rozhodnutí, 4 operace
4 rozhodnutí, 2 operace
Co je míněno kvalitou hnojiva?
Kvalita hnojiva je závislá na:
Vlhkost hnojiva
• jeho objemové hmotnosti
Vysoká vlhkost může způsobovat
spékání. Spékání znamená, že hnojivo
ztvrdne do hrudek. Spečené hnojivo
se obtížně používá a může působit
problémy při rozmetání. To může vést
až ke snížení výnosů a kvality produkce.
• obsahu živin
• vlhkosti hnojiva
• pevnosti částic
• zda je hnojivo volně tekoucí
• velikosti částic (granulí )
Objemová hmotnost
Objemová hmotnost je hmotnost
určitého objemu hnojiva. Ovlivňuje
dobu potřebnou k jeho rozmetání. Čím
nižší je objemová hmotnost, tím méně
hnojiva se vejde do násypky rozmetadla.
Také konstantní objemová hmotnost je
důležitá pro přesnost rozmetání.
Obsah živin
Když si zákazník zakoupí hnojivo, obsah
živin - např. NPK - by měl být přesně
takový, jaké se uvádí. U některých
levných, málo kvalitních produktů,
tomu tak vždy není. Jinými slovy,
zákazník nedostává to, za co platí.
Pevnost částic
Materiál s nižší pevností částic se snáze
rozdrtí a promění v prach. Hnojivo bude
prašné při manipulaci a rozmetání. To
bude působit problémy s uskladněním,
plýtvání hnojivem, ztráty času, špatné
rozmetání a ušlý zisk.
Homogenní hnojivo
Volně tekoucí hnojivo
Volně tekoucí hnojivo se bude snáze
rozmetat a vytvářet předvídatelný
rozmetací obrazec.
Rozložení velikosti částic
(granulí )
Nekvalitní směsné hnojivo
Rozložení velikosti částic ovlivňuje jak
rovnoměrnost rozmetání, tak i jeho
maximální šířku. Mělo by vznikat málo
prachu, který může ucpat rozmetadlo.
Všechna hnojiva YaraMila NPK jsou
speciálně vyvinutá a pravidelně
kontrolovaná tak, aby zaručeně
splňovala potřeby zákazníka ohledně
správného rozmetání. Kontroly kvality
začínají již u surovin a pokračují po celý
systém výroby až na trh.
Spečené hnojivo
16
Yara ©
Vyplácí se používat hnojiva?
Obr. 10 je založen na výsledcích
36 pokusů v pšenici ve Velké Británii.
Ukazuje, že hnojivo vedlo až k 80 %
navýšení výnosu, ale pouze k 20 %
navýšení výrobních nákladů na hektar.
Výrobní náklady na tunu vypěstované
pšenice klesly asi o 40 %.
Obr. 10
Vliv použití hnojiva na výnos pšenice a na výrobní náklady na hektar a na tunu produkce
Výnos
Výnosový index (náklady/ha - náklady/tuna)
Skutečnost, že používání hnojiv snižuje
náklady na výrobu potravin, je jen
málokdy doceňována. Používá-li se
hnojivo správným způsobem, výrobní
náklady na tunu plodiny klesnou
na možné minimum (viz obr. 10). Použití
množství hnojiva, které překračuje nebo
nedosahuje optima, zvyšuje výrobní
náklady. Při použití příliš velkého
množství hnojiva nepokrývají již extra
zisky z použití takového množství.
Při nedostatečné dávce hnojiva je
hodnota ztracených výnosů větší než
úspory na nepoužitém hnojivu.
Z používání hnojiv těží jak zemědělci,
tak spotřebitelé
Optimální
dávka hnojiva
Celkové výrobní náklady/ha
Celkové výrobní
náklady/tunu
Aplikační dávka hnojiva
• Zemědělec profi tuje díky vyšším
výnosům a maržím.
• Spotřebitel profi tuje díky větším
zásobám potravin a nižším cenám.
Přestože obr. 10, který ilustruje vztah
mezi dávkou hnojiva, výnosem a náklady,
je založen na britských údajích o pšenici,
principiálně tento vztah platí podobně
i pro další plodiny.
Lze jej snadno vypočítat
za předpokladu, že:
© Yara
17
• Jsou dostupné údaje o odezvě
na hnojení z rozumného počtu
terénních pokusů.
• Jsou dostupná spolehlivá data
o nákladech na hnojivo a realizační
ceně za finální produkci (obojí
v librách/tuna).
11. otázka
Zemědělec, který pěstuje pšenici s očekávaným výnosem 8 tun na hektar, dostane nabídku dusičnanu amonného (34,5 % N) za cenu, která
je o 10 liber na tunu levnější než YaraMila NPK. Nízká kvalita tohoto hnojiva může snížit jeho výnosy o 5 % v důsledku špatného rozmetání
hnojiva. (Cena finálního produktu je 150 liber za tunu, jedna tuna hnojiva NPK bude postačovat na 2 hektary pozemku).
1. část: Je NPK pro zemědělce dobrou koupí?
2. část: Jaká je hodnota pětiprocentního snížení výnosu?
12. otázka
Jaké výhody přinášejí hnojiva zemědělcům?
13. otázka
Jaké výhody přinášejí hnojiva spotřebitelům potravin?
Odpovědi naleznete na straně 28 a 29
18
Yara ©
Co znamená optimální výnos?
Zisky pro každého zemědělce závisejí
na výnosech plodin, jež pěstuje. Menší
ztráta na výnosu v důsledku například
nesprávné kvality nebo nerovnoměrné
aplikace hnojiva může mít nepřiměřený
dopad na hrubý zisk (tržby minus
variabilní náklady) i na čistý zisk (hrubý
zisk minus fixní náklady). Mezi variabilní
náklady patří hnojiva a přípravky
na ochranu rostlin, fixní náklady zahrnují
strojní vybavení, práci atd.
Tab. 6
Obr. 11
Náklady na hnojiva a zisk při použití hnojiv
Optimální výnos
Peněžní hodnota (zisk, náklady)
Výraz optimální výnos obvykle označuje
maximální ekonomický výnos, což je
za normálních okolností o něco méně
než maximální biologický výnos. Pro
dosažení maximálního biologického
výnosu může být extra náklad na hnojivo
vyšší než hodnota extra produkce (viz
obr. 11).
Snížený zisk kvůli nedostatečnému hnojení
Maximální zisk
Čistý zisk
Maximální výnos,
ale ne
maximální zisk
Náklady
na hnojiva
Snížený zisk
kvůli přílišnému
hnojení
Rostoucí aplikační dávka hnojiva
Příklad (tab. 6) ukazuje, že 5% ztráta
u výnosu brambor vede k 14% ztrátě
na hrubém zisku a 39% ztrátě na čistém
zisku.
To jsou čísla typická pro evropské
zemědělství, podobné příklady lze
vypočítat i pro jiné oblasti.
Hrubý zisk a čistý zisk u brambor
Optimální O 5 % nižší
výnos
výnos
40 t/ha
38 t/ha
(A) Hodnota
produkce (£/ha)
4387
4168
(B) Variabilní
náklady (£/ha)
2775
2775
Výnos (t/ha)
(A – B = C)
Hrubý zisk
(£/ha)
(D) Fixní náklady
(£/ha)
(C – D) Čistý zisk
(£/ha)
© Yara
19
1612
14. otázka
Zemědělec se svou plodinou ječmenem dosahuje např. výnosu 7 t/ha. Snaží se
koupit levnější hnojivo. Budeme-li předpokládat, že tím dostane o 5 % nižší
výnos, jaký to bude mít dopad na jeho hrubý zisk a čistý zisk na hektar? Jeho
fixní náklady jsou 600 £/ha. Jeho variabilní náklady budou 400 £/ha s produktem
Yara a 390 £/ha tam, kde použije levnější výrobek. Cena plodiny je 170 £/ha.
1393
(14% snížení)
1050
562
1050
343
(39% snížení)
Odpovědi naleznete na straně 28 a 29
Představuje hnojivo velký podíl variabilních
nákladů na pěstování plodiny?
Je důležité zasadit náklady na hnojivo
do správného kontextu. Zemědělec
nakupuje celou škálu vstupů, aby
zvýšil výnosy a ziskovost svých
plodin.
Obr. 12
Hnojivo jako procento celkových variabilních nákladů na pěstování plodin
Náklady na hnojivo jako % celkových variabilních nákladů
60 -
Tři hlavní vstupy jsou osivo, hnojiva
a přípravky na ochranu rostlin, které
představují velkou část variabilních
nákladů na vypěstování plodiny.
Obecně u pěstovaných plodin
v západní Evropě představuje hnojivo
30 až 55 % variabilních nákladů
(viz obr. 12).
U zeleniny představuje hnojivo jen
asi 10 až 15 % variabilních nákladů.
Návratnost investice do hnojiva je
tak veliká (viz str. 16), že si zemědělec
může dovolit použít kvalitnější
hnojivo, aniž by významněji navýšil
své náklady.
V Africe je procento variabilních
nákladů na hnojiva velmi podobné
jako v západní Evropě (viz obr. 13).
55%
50%
50 -
40 -
27%
30 -
20 -
17%
15%
10%
10%
Cibule
Salát
10 -
0-
Pšenice
Ječmen
Cukrovka
Brambory
Mrkev
Obr. 13
Hnojivo jako procento celkových variabilních nákladů na pěstování plodin v Africe
Náklady na hnojivo jako % celkových variabilních nákladů
Kukuřice
Tabák
Bavlna
Pšenice
Sójové
boby
20
Yara ©
Jaké jsou hlavní způsoby aplikace hnojiv?
Cílem používání hnojiv je dodat žádoucí
množství živin do každé jednotlivé
rostliny v rámci pěstované plodiny.
Používá se mnoho různých metod,
které se pokoušejí o dosažení co
nejrovnoměrnější distribuce živin při
minimálních nákladech.
Štěrbinová (šneková) rozmetadla
Jsou podobná řádkovým secím strojům.
Mají dlouhý box tvořený násypkou
a určitým mechanismem, poháněným
pozemními koly, a rozdělují hnojivo
postupně skrze otvory po celé jeho
délce. Šíře rozmetání je malá, obvykle
kolem 2 metrů. Dosažená aplikace je
poměrně rovnoměrná.
Nejnovější vývoj
Zavedení průtokoměrů na rozmetadlech
a GPS v traktorech umožnilo větší
přesnost při aplikaci hnojiv. Průtokoměry
umožňují sledování toku hnojiva při
rozmetání, takže může být automaticky
dodržována požadovaná rychlost
aplikace. GPS je základem pro přesné
techniky, kde se množství používaného
hnojiva mění během rozmetání tak,
aby splňovalo potřeby půdy a plodin
i v různých částech pozemku.
Denní pohnojená plocha takovýmto
rozmetadlem je však dosti malá. Pro
větší hospodářství a silnější stroje
jsou ovšem vyvinuty jiné metody.
Ty umožňují větší šířky rozmetání
Použití pevných hnojiv
Mechanické rozmetání hnojiv bylo
vyvinuto tak, aby zvládalo i situace, kde
je pracovní síla vzácná nebo drahá. Cílem
je vždy zvýšená přesnost a rychlost
aplikace hnojiva.
Hubicové rozmetadlo
© Yara
21
a tím větší pohnojenou plochu za den.
Ve většině zemí se dnes tato rozmetadla
používají již jen vzácně a většina
zemědělců používá efektivnější stroje.
Hubicová rozmetadla
Tyto stroje rozptylují hnojivo
způsobem kmitavého rozhazování,
které napodobuje rozhazování rukou.
Účinně rozmetají hnojivo v širokém
pásu za strojem. Šíře rozmetání, kterou
lze dosáhnout, závisí na fyzikálních
vlastnostech hnojiva, ale v průměru lze
očekávat šíři rozmetání mezi 6 a 12
metry.
Kotoučová rozmetadla
V těchto strojích je hnojivo rozmetáno
pomocí jednoho nebo dvou otáčivých
disků, které mají vyvýšené lopatky.
Dochází jen k minimálnímu kontaktu
hnojiva s kotoučem. Nicméně pohybová
energie, kterou hnojivo nabere, je
dostatečná k jeho rozmetání na velmi
velké vzdálenosti. S kvalitním hnojivem
lze dosáhnout šíře rozhozu až 36 metrů.
To zvyšuje počet hektarů, které lze
pohnojit za den, čímž se značně omezují
náklady na aplikaci hnojiva.
Kotoučové rozmetadlo
Nad kotouče se obvykle připevní
násypka, která pojme i přes 4 tuny
hnojiva. Aplikační dávka je řízená
změnami průtoku hnojiva touto
násypkou. V některých zemích se tento
druh rozmetacího systému montuje
na velké stroje s vlastním pohonem. Tyto
stroje potom používají podniky služeb
nebo dodavatelé k rozmetání hnojiv
u většího počtu zemědělců.
Pneumatická rozmetadla
Pneumatická rozmetadla využívají
vzduchu k rozmetání hnojiva z pevného
ramene podobně jako u postřikovačů
na přípravky na ochranu rostlin
a tekutá hnojiva. Otvory na rameni
jsou nastavené na určité vzdálenosti
a doplněné obvykle nějakým druhem
dávkovače pro rovnoměrný rozmetací
obrazec. Tyto stroje byly vyvinuty
ve snaze zdokonalit přesnost
a rovnoměrnost aplikace. Lze dosáhnout
šířky rozhozu až 24 metrů. Pneumatická
rozmetadla jsou obvykle výrazně
dražší než stroje s kotoučem nebo
hubicí a obvykle vyžadují náročnější
údržbu. Všeobecně se míní, že
na fyzikálních vlastnostech hnojiva
používaného v pneumatických strojích
příliš nezáleží. Nicméně nekonzistence
v kvalitě hnojiva může ovlivňovat jeho
průtok strojem a vést ke špatným
rozmetacím obrazcům a bylo dokázáno,
že rozmetací vlastnosti nekvalitního
hnojiva nelze vykompenzovat investicí
do pneumatického rozmetadla.
Mechanická rozmetadla, která
se dostanou na trh, jsou pečlivě
navržená a otestovaná. Tím je
zajištěno, že rozmetadla rozmetají
hnojivo rovnoměrně, správnou dávkou
a ve správné šíři, za předpokladu,
že jsou správně kalibrována
a obsluhována.
Je třeba je řádně udržovat, správně
nastavovat a používat v nich hnojivo
vysoké kvality.
Strojní aplikace kapalných
hnojiv
Pneumatické rozmetadlo
Kapalná hnojiva se rozstřikují rameny,
která mohou dosahovat délky i přes
36 metrů. Hnojivo je uložené v nádrži
a rozstřikuje se pod tlakem skrze trysky
umístěné podél ramene. Nádrž může být
přidělaná ke stroji, tažená traktorem,
nebo může jít o postřikovač s vlastním
pohonem.
Aplikátor kapalných hnojiv
22
Yara ©
Mohou hnojiva nepříznivě ovlivňovat
životní prostředí?
Účelem hnojiv je doplňovat přirozeně
se vyskytující zásoby živin pro rostliny
na takovou úroveň, která podporuje
ekonomické výnosy plodin. Hnojiva
nepřidávají do půdy žádné chemikálie,
které by tam již nebyly přítomny. Jsou-li
proto správně používána, měla by mít
hnojiva jen velmi malé nepříznivé účinky
na životní prostředí.
Cílem každého zemědělce je používat
jen takové množství hnojiva, které
pokrývá celkovou potřebu živin u dané
plodiny. Jako pomoc v rozhodování jsou
k dispozici různé metody doporučení
včetně vyškolených poradců, příruček,
počítačových programů a „expertních
systémů“. Při přizpůsobení dávek živin
potřebám plodin zůstává jen velmi málo
nevyužitých živin, které se mohou uvolnit
do životního prostředí.
Obr. 14
Výnosy obilnin, zbytkový půdní N
po sklizni a množství použitého N
hnojiva
Výnos (q/ha)
Výnos
Zbytkový N
Dávka N (kg/ha)
© Yara
23
Například množství dusičnanu v půdě
(který podléhá riziku budoucího vyplavení)
po sklizni obilnin zůstává takřka
nezměněné, použije-li se dusíkaté hnojivo
v optimálním množství (obr. 14).
K problémům může dojít tam, kde:
• se použije větší dávka, než plodina
potřebuje, ať už na celém pozemku
nebo na jeho části (např. v důsledku
nerovnoměrného rozmetání).
• deficit jedné živiny není upraven, což
vede k nevyváženému poměru živin
a špatnému využití dalších živin.
• se při aplikaci hnojiva nepočítá
s živinami dodávanými v podobě hnoje.
Problémy, k nimž potom může dojít,
jsou tyto:
• Vyplavení dusičnanů do podzemních
nebo povrchových vod.
• Únik půdních částic obohacených
fosforem do povrchových vod, který
může vést k eutrofizaci.
• Únik čpavku nebo oxidů dusíku
do ovzduší prostřednictvím vypařování
nebo denitrifikace.
Ke všem těmto procesům dochází
i přirozeně, ale hnojivo k nim může
přispívat. Je proto důležité, aby
používání hnojiv bylo řádně řízeno,
a z toho důvodu Yara vyvinula řadu
služeb na pomoc zemědělcům.
Oxid dusný, skleníkový plyn, vzniká
při výrobě a používání dusíkatých
hnojiv. Technologie vyvinutá firmou
Yara umožnila značné snížení emisí
během výroby. Oxid dusný se vytváří
v půdě při přirozených procesech
nitrifikace (přeměna amoniakálního
dusíku na dusičnanový) a zejména
denitrifikace (redukce dusičnanového N
na plynný dusík). Utvořené množství lze
minimalizovat přizpůsobením používání
dusíku požadavkům plodin a vyhýbáním
se podmáčení a udusání, jejichž
výsledkem je anaerobní půda podporující
denitrifikaci.
Oxid uhličitý, skleníkový plyn,
vzniká při výrobě dusíkatých hnojiv
s použitím zemního plynu. Při výrobě
dusičnanu amonného je oxid uhličitý
vedlejším produktem prodávaným
potravinářskému a dalším odvětvím
průmyslu. Při výrobě močoviny je oxid
uhličitý vázaný do hnojiva, ale uvolňuje
se po jeho aplikaci na půdu. Ať tak či
tak, oxid uhličitý z fosilního plynu se
uvolňuje do ovzduší do jednoho až dvou
let od chvíle, kdy bylo hnojivo vyrobeno.
Nicméně toto uvolnění je vyrovnáno
vyšším množstvím oxidu uhličitého
spotřebovaného při tvorbě rostlinné
biomasy navíc, která vzniká díky
používání hnojiv.
Dalším specifickým problémem je
kadmium v hnojivech, které pochází
z fosforitu používaného při výrobě.
Množství kadmia přidávaného do půdy
v hnojivech je malé v porovnání s tím,
které je zde již přítomno nebo bylo
přidáno v podobě organických odpadů.
Nicméně Yara garantuje výrobu hnojiv
ze zdrojů fosforitu, které obsahují velmi
málo kadmia.
Pruhování v důsledku nerovnoměrného rozmetání hnojiva
Mohou mít hnojiva příznivé účinky
na životní prostředí?
Jsou-li správně používána, hnojiva
vylepšují a chrání životní prostředí hned
několika způsoby:
Eroze se redukuje udržováním
povrchových zelených plodin s aktivním
zdravým kořenovým systémem.
• Lepší produktivita obdělávané půdy
předchází potřebě ničit další oblasti
přírodních lesů a pastvin.
• Lepší kořenové systémy plodin, které
mohou lépe využívat jak zásoby živin
v půdě, tak i použitých hnojiv. Tím se
snižuje riziko průniku živin do spodní
vody.
• Lepší růst zelených plodin nezbytný
pro udržování zemské atmosféry.
• Snížení půdních ztrát v důsledku
větrné či vodní eroze. Eroze je jev, při
kterém se malé půdní částice ztrácejí
z polí působením větru nebo vody.
Mnoho těchto půdních částic končí
ve vodních tocích, čímž potenciálně
způsobuje znečištění povrchových vod.
• Díky použití hnojiv, která podporují
aktivní růst plodin, se udržuje půdní
úrodnost a je umožněno bezpečné
uložení rozložitelných zbytků.
• Vyšší množství organické půdní hmoty
díky zapravení většího množství
posklizňových zbytků umožňuje
dosažení vyšších výnosů plodin.
Zdravý kořenový systém
15. otázka
1. část: Jaké jsou hlavní ekologické problémy spojené s používáním hnojiv?
2. část: Co je klíčem k překonání těchto
problémů?
16. otázka
Jak může používání hnojiv prospívat
životnímu prostředí?
Odpovědi naleznete na straně 28 a 29
Půdní eroze
24
Yara ©
Převodní koeficienty
P2O5
x
0.44 = P
km
x
0,621
=
míle
K2O
x
0,83 = K
míle
x
1,609
=
km
Na2O
x
0,74 = Na
metry
x
1,094
=
yardy
CaO
x
0,71 = Ca
yardy
x
0,914
=
metry
MgO
x
0,60 = Mg
metry
x
3,28
=
stopy
NH3
x
0,82 = N
stopy
x
0,304
=
metry
SO3
x
0,4 = S
hektar
x
2,47
=
akr
CaO
x
1,78 = CaCO3
akr
x
0,405
=
hektar
P
x
2,29 = P2O5
čtvereční km
x
247
=
akr
K
x
1,20 = K2O
akr
x
0,00405
=
čtvereční km
Na
x
1,35 = Na2O
čtvereční km
x
0,386
=
čtvereční míle
Ca
x
1,40 = CaO
čtvereční míle
x
2,590
=
čtvereční km
Mg
x
1,66 = MgO
čtvereční metr
x
0,000247
=
akr
N
x
1,23 = NH3
kilogram/ha
0,893
=
libra/akr
S
x
2,50 = SO3
libra/akr
x
1,12
=
kilogram/ha
CaCO3
x
0,56 = CaO
litry/ha
x
0,09
=
galon/akr
galon/akr
x
11
=
litr/ha
miligram/kg
x
1
=
částice/milion
částice/milion
x
1
=
miligram/kg
© Yara
25
Slovníček
Agronomie: Odvětví zemědělství, které se
zabývá pěstováním plodin.
Alternativní či organické zemědělství:
Společný výraz pro zemědělské postupy,
které odmítají používání rozpustných
minerálních hnojiv a přípravků na ochranu
rostlin.
Anaerobní: Podmínky s nedostatkem
kyslíku.
Aniont: Negativně nabitý atom nebo
skupina atomů, např. dusičnan (NO3-)
nebo síran (SO42-).
Aplikace: Obecný pojem označující
všechny procesy přidávání hnojiv
plodinám nebo do půdy.
Hlinitá složka: Složka půdy obsahující
částice střední velikosti mezi jílem
a pískem - 0,002 až 0,05 mm v průměru.
Bezorebné: Takové pěstování plodin
na orné půdě, kde se neprovádí
obdělávání půdy.
CAP: Zkratka „Common Agricultural
Policy“, Společné zemědělské politiky
Evropské unie.
Denitrifikace: Přeměna dusičnanů v půdě
prostřednictvím bakterií na dusík a část
plynného dusíku, který se ztrácí v ovzduší.
Dusičnan amonný: NH4NO3, vyrobený
z kyseliny dusičné a amoniaku. Běžné
hnojivo, obsahuje 33,5–34,5 % dusíku,
jednu polovinu v podobě amonného N,
druhou v podobě dusičnanu.
Dusičnan amonno-vápenatý:
Směs dusičnanu amonného a práškového
vápence či příbuzného materiálu,
zpracovaný do granulí. Obsahuje
26–27 % dusíku. Zkratka LAV.
Dusičnan vápenatý: Vápenatá sůl
kyseliny dusičné, neokyselující hnojivo
s 15,5 % dusíku. Také ledek vápenatý.
Enzymy: Proteiny, které fungují jako
katalyzátor chemických reakcí, např.
ureáza katalyzuje štěpení močoviny
na amonný N a oxid uhličitý.
Kejda: Směs kapalných a pevných výkalů
hospodářských zvířat, může a nemusí být
rozředěná vodou.
Kombinovaná zemědělská výroba:
Rostlinná a živočišná výroba na téže
zemědělské usedlosti.
Komplexní hnojivo: Minerální hnojivo
obsahující dvě nebo více hlavních živin,
N, P a K, jehož veškeré částice mají
podobné složení.
Konvenční zemědělství: Jiný název pro
běžné zemědělství.
Fotosyntéza: Proces, kterým zelené
rostliny syntetizují sacharidy z oxidu
uhličitého a vody.
Krycí plodina: Plodina, která zajišťuje
ochranu druhé plodině pěstované pod ní.
Fungicid: Chemická látka používaná
k hubení plísní, a tedy kontrole plísňových
chorob u zem. plodin.
Kultivace: Obdělávání půdy, které
zahrnuje její obracení nebo smísení
povrchových vrstev půdy.
Hlinitá: Půda s vyváženou směsí částic,
přibližně 25 % jílu, 40 % písku a 35 %
hlinité složky.
Luštěnina: Rostlina z čeledi bobovitých.
Chlorid draselný: Draselné hnojivo,
vyráběné z přírodních zásob minerálního
draslíku.
Meziplodina: Zvláštní plodina, obvykle
rychle rostoucí, pěstovaná mezi dvěma
hlavními plodinami v osevním postupu.
Jařiny: Plodiny osévané na konci zimy
nebo na jaře.
Mineralizace: Přeměna organické půdní
hmoty prostřednictvím mikrobiologických
a chemických procesů na anorganické
živiny pro plodiny.
Jíl: Součást půdy, obsahující velmi jemné
částečky menší než 0,002 mm v průměru.
Minimální kultivace: Obdělávání diskem
nebo radličkami bez orání.
Kationt: Pozitivně nabitý atom nebo
skupina atomů, např. draslík (K+), amonný
N (NH4+).
Močovina: (NH2)2CO, finální produkt
metabolismu dusíku u savců vylučovaný
s močí. Je vyráběna také průmyslově jako
hnojivo z amoniaku a oxidu uhličitého.
Obsahuje 46 % dusíku.
26
Yara ©
Monokultura: Pěstování jedné plodiny
na témž poli každý rok.
Nitrofosfáty: Hnojiva vyrobená
z fosforitu a kyseliny dusičné,
samostatné nebo smísené s jinými
kyselinami, obvykle s přidáním
amonného N.
Obilnina: Vyšlechtěný zástupce řádu
trav, jehož semena nebo zrna se
používají jako potravina nebo krmivo:
pšenice, ječmen, žito, oves, rýže.
Optimum-optimální: Kombinace
faktorů, které vedou k nejlepším
výsledkům. V doporučeních pro
hnojení se obvykle používá pro takové
aplikační dávky na plodinu, které vedou
k největší ekonomické návratnosti.
Orání: Mechanické převracení ornice.
Síran amonný: (NH 4 )2SO 4, amonná sůl
kyseliny sírové. Tradiční hnojivo, které
dodává jak dusík, tak síru, nejprve
bylo vyráběno jako vedlejší produkt při
výrobě svítiplynu.
Směsné hnojivo: Směs minerálních
hnojiv obsahující dvě nebo více hlavních
živin, N, P a K.
Specializace na rostlinnou výrobu:
Stálé pěstování kulturních plodin
na celé farmě nebo velkém pozemku.
Superfosfát: Vodorozpustné fosfátové
hnojivo vyrobené z fosforitu přidáním
kyseliny sírové. Pokud je použita
kyselina fosforečná, produkt se nazývá
trojitý superfosfát.
Těžký kov: Kovový prvek s vysokou
specifi ckou hmotností, často toxický
pro savce, např. kadmium, olovo.
Orba: Způsob kultivace půdy.
Ornice: Svrchní vrstva půdy, hluboká
asi 20–30 cm.
Ozimy: Plodiny seté na konci léta,
na podzim nebo na začátku zimy.
Pálení: Zahřátí na vysokou teplotu.
pH: Měřítko aktivity vodíkových iontů,
a tedy kyselosti nebo zásaditosti; pH
7 je neutrální reakce ve vodě. Hodnoty
pod 7 značí kyselost, nad 7 zásaditost.
Písek: Minerální složka půdy s velikostí
částic v rozmezí od 0,05 do 2 mm.
Podmáčení: Země nasycená vodou tak,
že veškeré póry jsou zcela naplněné
vodou.
Podsévání: Setí dvou plodin zároveň
tak, že jedna (spodní ) může pokračovat
v růstu poté, co je hlavní (krycí ) plodina
sklizena. Obvykle setí trávy či směsi
trávy a jetele společně s obilninami.
Rostlinná výroba: Obor zemědělství
založený na každoročním orání či
obdělávání půdy a každoročním setí
plodin.
Řádkové setí: Setí semen do půdy
v řádcích do požadované hloubky.
Hnojivo lze přidávat současně
s osivem.
© Yara
27
Travní porost: Země dočasně
(od jednoho do deseti let) osetá trávou
nebo směsí trávy a jetele.
Udržitelný: Postup nebo proces, který
splňuje požadavky současnosti, aniž
by snižoval schopnost splňovat tyto
potřeby i v budoucnu (Světová komise
pro životní prostředí a rozvoj).
Úhor: Neosetá půda, obvykle po celou
sezónu nebo její část, během které je
zorána či kultivována na hubení plevelů.
Utužení: Rozmačkání a stlačení půdy
způsobené stroji nebo pošlapáním
zvířaty.
Vápenitý: Obsahující vápník, obvykle
v podobě křídy nebo vápence. Běžný
popis půdy.
Vápnění: Aplikace materiálu
obsahujícího vápník do půdy, obvykle
dolomitu nebo vápence, za účelem
snížit kyselost půdy.
Vedlejší plodina: Pěstování dvou nebo
více různých druhů plodin na stejném
poli současně.
Víceletý: Rostlina nebo plodina, která
roste na poli každý rok.
Vodonosná vrstva (Akvifer):
Vrstva horniny, která zadržuje
podzemní vodu a umožňuje jí
prosakovat skrz sebe.
Vypařování: Únik amoniaku do ovzduší.
Vyplavování: Vyplavení živin
(zvláště dusičnanů) z půdní
kořenové zóny.
WTO: Světová obchodní organizace.
Zatravněná plocha: Vrstva trávy
nebo jetelů, pokrývající půdu
na pastvině nebo louce.
Zelené hnojení: Plodina pěstovaná
speciálně pro následné zaorání.
Zvětrávání: Procesy, při kterých
se rozpadají horniny, až nakonec
vytvoří půdní částice.
Odpovědi na otázky
1. otázka
5. otázka
9. otázka
Dvě až tři miliardy lidí. To je počet lidí,
které dokáže svět uživit pouze s pomocí
organických hnojiv a půdních zásob.
Z dlouhodobého hlediska by produktivita
zemědělství dále klesala tak, jak by se
živiny vytrácely z oběhu.
Dusík
30 % jeho půdy kejdou.
69 kg N/rok × 150 krav = 10350 kg N/ha
- 30 % N ztráty = 7245
6. otázka
Zahradní plodiny
Potřeba N = 240 kg N × 100 ha
= 24 000 kg N/ha
Tedy cca 30 % půdy
2. otázka
7. otázka
Dusík, fosfor a draslík
Redukce znečištění oxidem siřičitým
z průmyslu.
10. otázka
Hlavním zdrojem zásob živin pro rostliny
jsou:
3. otázka
8. otázka
• půdní organická hmota
69 kg dusíku
Příklad - (23 t × 3 kg/t dusíku)
z tab. 3.
• rozpad půdních minerálů
27,6 kg fosforu
• biologická fixace N rostlinami luštěnin
4. otázka
80,5 kg draslíku
• ukládání z ovzduší
Dusík
1) Produkce chlorofylu či zeleného barviva.
2) Růst listů či rostlin.
Fosfor
1) Vývoj kořenů na počátku vegetace.
2) Dozrávání či zralost.
3) Produkce cukrů/sacharidů.
4) Zakládání semen.
Draslík
1) Zdravý růst či odolnost proti chorobám.
2) Odolnost vůči suchu či kontrola ztrát
vody.
3) Kvalita produktu.
4) Fixace dusíku luštěninami.
* Organická hnojiva mohou dodávat
významné množství hlavních živin.
Kromě toho dodávají pestrou paletu
stopových prvků.
• aplikovaná minerální hnojiva
1. část
Amonný N (NH4+) a dusičnan (NO3-)
2. část
Dusičnan (NO3-)
• organická hnojiva
28
Yara ©
11. otázka
15. otázka
1. část
Ne, levnější NPK by nebylo dobrou koupí. Pětiprocentní ztráta na výnosech z použití nekvalitního NPK hnojiva by zemědělce stála 60 £ na hektar. Aby šlo o přijatelnou nabídku, museli
bychom zemědělci nabídnout levnější hnojivo za cenu o 120 £ na tunu nižší než od firmy Yara.
1. část: Vyplavování dusičnanů, únik částic
obohacených fosforem a únik amoniaku
nebo oxidů dusíku.
2. část: Zajištění, aby množství použitých
živin odpovídalo požadavkům plodiny, brát
v úvahu veškeré zdroje živin.
Odpověď byla vypočítána takto:
2. část
Ztráta na výnosu = Výnos (t/ha) × procentní ztráta na výnosu (%)
=8 × 5
100
= 0,4 t/ha
16. otázka
Hodnota ztráty na výnosu (£/ha) = ztráta na výnosu × cena plodiny
= 0,4 × 150 (£/ha)
= 60 £/ha
Zvýšením výnosů plodin na existující zemědělské půdě a minimalizací
potřeby měnit další přírodní pozemky
na zemědělské.
Proč si nezkusit tento výpočet i u nějaké plodiny na vašem trhu? Můžete použít různé ztráty
na výnosech i ceny hnojiv. K výpočtu použijte vodítka níže.
Ztráta na výnosu (t/ha) × % ztráty na výnosu / 100 =
Větší množství organické hmoty
z poskližňových zbytků vzniklých díky
vyšším výnosům plodin.
Hodnota ztráty na výnosu (£/ha) = ztráta na výnosu (t/ha) × hodnota plodiny (£/t) =
Úspora na hnojivu (£/ha) = rozdíl v ceně (£/t) × množství použitého hnojiva (t/ha) =
Levnější hnojivo se vyplatí, pouze pokud je úspora na hnojivu větší než hodnota ztráty
na výnosu.
12. otázka
14. otázka
Vyšší výnosy, vyšší zisk.
Pro výpočet odpovědi použijte jako základ obr. 11.
Obvyklý výnos
O 5 % nižší výnos
7
6,65
Tržba za produkci (£/ha)
1190
1130
Variabilní náklady (£/ha)
400
390
Hrubý zisk (£/ha)
790
740
Fixní náklady (£/ha)
600
600
Čistý zisk (£/ha)
190
140
Výnos (t/ha)
13. otázka
Nižší náklady na potraviny, bezpečnější
zásoby potravin.
(snížení o 26 %)
© Yara
29
Průvodce minerálními hnojivy
– základní příručka o hnojivech a jejich používání
Tento pracovní sešit se zabýval některými z nejvýznamnějších otázek souvisejících s NPK hnojivy. Použité
příklady lze přizpůsobit tak, aby vyhovovaly specifickým potřebám jednotlivých trhů. Podrobnější informace
o tématech pokrytých touto knihou můžete najít v publikaci Yara „Agriculture, Fertilizers and Environment“,
ISBN 0 85199 385 3.
Tato kniha pokrývá veškeré aspekty používání hnojiv včetně alternativních výživových systémů.
Další informace na téma hnojiva a životní prostředí lze nalézt v publikaci Yara „Important Questions
about Fertilizers and the Environment“ nebo na britské webové stránce www.yara.co.uk
30
Yara ©
Knowledge grows
Copyright © Yara UK Limited 2012
Pro další informace kontaktujte prosím:
Yara International ASA
Bygdøy allé 2,
N-0202, Oslo, Norsko
www.yara.com
www.yaraagri.cz
Download

Yara Průvodce minerálními hnojivy.indd