www.jabloneckyzpravodaj.cz
OBČASNÍK
ROČNÍK IV
NEPRODEJNÉ
JABLONECKÝ
Z P R AV O D A J
Duben, za kamny budem?
Vážení čtenáři, s příchodem jara ožíváme a věnujeme se svým aktivitám. Někdo své zahrádce,
jiný sportu a další třeba vycházkám v paprscích
jarního sluníčka. Nejen pro ty sportovně naladěné
přinášíme reportáž o Střelnici. Zahrádkáře potěší
nově otevřené nákupní centrum a vodomilné nadšence naladí chystané investiční aktivity v okolí
přehrady. Přejeme příjemné čtení!
Z OBSAHU:
O financích města s Petrem Beitlem
3
Mladej jsem pořád, říká Petr Karásek
4
S nadhledem s Václavem Vostřákem
5
Náš stadion v historii a dnes
6–7
Rozhovor s Martinem Bauerem
8–9
Horolezec Oldřich Kopal
16 – 17
DUBEN
2010
DĚNÍ VE MĚSTĚ
Aktuálně s RNDr. Jiřím Čeřovským
O rekonstrukci
stadiónu
Střelnice
v rozhovoru
s předsedou
Klubu
zastupitelů
ODS.

Pane předsedo, opakovaně znovu a znovu se mluví o tom, zda se měla provést
rekonstrukce stadiónu Střelnice. Současné vedení města dokola opakuje, že
po minulém vedení zůstaly vysoké dluhy
a v Jabloneckém Zastupiteli byla investice
do »fotbalu« často tvrdě kritizována.
Dnes je již stadión dostavěný a kritika
celkem utichla. Proto se zeptám: šel byste
do toho znovu i s vědomím, že ODS tato
akce velmi poškodila ve volbách?
Sportovní areál Střelnice patřil v našem
městě vždy k významným místům pro sport.
Sportovní tradice tohoto místa sahá až
do 18. století. V polovině minulého století se
podařilo postupně ze »Střeláku« vybudovat
sportovní centrum pro atletiku a fotbal. Především atletickou halu Jablonci všichni záviděli. Vlastníkem a správcem se stala TJ LIAZ.
Zajistit provoz a údržbu takového areálu není
vůbec jednoduché. Město v devadesátých
letech minulého století významně TJ LIAZ
pomáhalo (různá forma finančních příspěvků
v řádech milionů). Na přelomu století byla
situace s udržením funkčnosti, provozem
a dalším rozvojem areálu pro TJ LIAZ velmi
složitá. Z tohoto důvodu se začalo diskutovat
o dlouhodobějším systémovém řešení této situace. V podstatě byly dvě základní varianty.
1. Ponechat stávající stav a »flikovat« problémy různou formou městských dotací. Tato
varianta by s velkou pravděpodobností vedla
k postupnému chátrání a posléze k neprovozuschopnému stavu celého areálu.
2. Převod areálu do vlastnictví města, které
by jako vlastník zajistilo jeho provozuschopnost. Město má nesrovnatelně větší možnosti proti TJ LIAZ získat peníze ze státního
rozpočtu účelově vázané.
Zastupitelstvo města po složitých jednáních s TJ LIAZ převod areálu odsouhlasilo.
Všichni, kteří pro převod hlasovali (nebyli to
v žádném případě jenom zastupitelé za ODS)
si museli být vědomi, že nás čeká nelehký
a zodpovědný úkol. Jako atlet jsem na Střelnici od roku 1970 strávil řadu let a znal jsem
tam každý metr. Pro mě, jako tehdejšího
starostu, bylo rozhodování o převzetí areálu
nejednoduché. Na jedné straně jsem věděl,
že musíme najít řešení, finanční zajištění,
které by umožnilo vytvořit pro atletiku a fotbal co nejlepší podmínky na další desítky let.
Věděl jsem, že bez dotací a peněz z rozpočtu
STRANA 2
města to nepůjde. Na druhé straně jsem se
rozhodoval srdcem, protože jsem nechtěl,
aby tento sportovní skvost ztratil svůj význam pro naše město. Vždyť jej využívalo
velké množství mládeže a škol.
Je pravdou, že ve volbách v roce 2006
naši oponenti toto téma velmi silně používali
proti ODS. Přesto jsme se domnívali, že občané pochopí potřebu rekonstrukce, která
není na úkor jiných aktivit města. To byla
velká chyba. Podcenili jsme potřebu vyšší
informovanosti a vyvracení pomluv.

Jistě máte na mysli články, které odsuzovaly přestavbu Střelnice s tvrzením, že
se mohou tyto prostředky použít jinde.
Město musí řešit velké množství problémů
a vždy je to spojené s výdaji peněz, se zatížením rozpočtu. Mezi ně patří také správa
vlastního majetku a péče o něj. To se týkalo
i areálu Střelnice. V případě větších investic,
kam rekonstrukce Střelnice patří, jsme je
realizovali pouze v případě, že se podařilo
získat významnou část peněz z cizích zdrojů.
Investovali jsme peníze tam, kde se zvýšila
kvalita a užitná hodnota majetku města. Byl
to stejný princip jako např. u rekonstrukce
divadla. Podíl cizích zdrojů byl u Střelnice
více jak 40 %. Znovu opakuji: my jsme využili
nabízenou příležitost a na desítky let vyřešili dlouhodobě neutěšený stav na Střelnici
a v žádném případě nejen pro fotbal.

Já bych se chtěl vrátit k té finanční
stránce věci. Výčitka vysokých dluhů se
stala hlavním předvolebním hitem nynějšího vedení a ptal jsem se na to již minule.
Není to zbytečná zátěž veřejných městských financí?
Úvěry, které si město vzalo v uplynulém
období, byly vždy použity na rozvojové investice a jako jejich finanční spoluúčast, protože
se nám podařilo získat stovky milionů korun
z jiných zdrojů. Z otevřených úvěrů jsme
ani korunu »neprojedli«, ale vše investovali
do majetku města. Zadlužení města a jeho
schopnost splácet úvěr bylo vzhledem k tehdejší velmi dobré kondici hospodaření státu
a dobrým příjmům města na velmi přijatelné
úrovni, žádné vysoké dluhy. Ty začíná vytvářet současné vedení města. Hospodářská
krize doléhá negativně na příjmovou stránku města, a proto je nezbytně nutné také
šetřit, což se bohužel neděje. Jako příklad
z minulého období mohu uvést plánovanou
přestavbu Výstaviště na Eurocentrum, kterou připravoval odbor rozvoje pod vedením
Soni Paukrtové. Podle této původní varianty
by výstavba stála cca 300 mil. Kč. S nástupem Petra Karáska na radnici v roce 2002
se městu podařilo projekt přepracovat a výsledná částka (cca 130 mil. Kč) nedosáhla
ani poloviny původní sumy.

Dobře, ale nešlo to dělat bez takového
zadlužení a zrovna kvůli fotbalu?
Musím důrazně odmítnout názor a tvrzení,
že jsme si půjčili peníze jenom kvůli Střelnici
a fotbalu. To není pravda. Již na začátku
diskusí o možné rekonstrukci Střelnice jsme
vždy říkali, že to budeme realizovat postupně
(roky) a součástí bude také přestavba atletické části včetně haly. Také jsme říkali, že
nebudeme investovat do Střelnice, pokud se
nám nepodaří získat významnou část z dotací. Otázkou je, zda-li téměř více jak 40 %
cizích peněz je málo nebo ne. Znovu opakuji,
je to podobné jako rekonstrukce divadla.
Vím, že někteří členové tehdejšího vedení
TJ LIAZ a někteří funkcionáři atletiky nám
nevěřili a šířili nepravdivé informace o tom,
že se na atlety vykašleme, že je to jenom
jako a vše se připravuje jenom pro fotbal.
Skutečnost byla a je zcela jiná a všichni,
kteří se byli na Střelnici podívat to určitě vidí.
Mohu s klidným svědomím říci, že jsme své
sliby zcela splnili. Atleti mají špičkové, především tréninkové podmínky včetně nové haly,
kterou mohou využívat i školy a veřejnost.

Takže jste přesvědčen o správnosti
vašeho tehdejšího postupu?
Důležité je, co s čím srovnáváte. Lze nedělat nic a pak jste bez dluhů, ovšem výsledkem
je stagnace města. Pokud ale chcete rozvoj,
musíte počítat s vlastním podílem. Naše rozhodování bylo vždy ovlivněno snahou nezanedbat ani jednu oblast a prostředky byly investovány vyváženě, např.: kultura – divadlo,
Eurocentrum, sport – Městská hala, bazén,
zimní stadion, sociální záležitostí – Spolkový
dům a podpora jednotlivým organizacím,
zdraví – investice do nemocnice a pravidelné
příspěvky nejen na provoz, ale také na nákup
technologií, školství – řada stavebních akcí –
rekonstrukce budov, investice do památek –
opravy kostelů, výstavba stovky nových bytů Proseč – ul. Široká, velkoplošné opravy komunikací, chodníků a náměstí, nákup techniky pro zimní údržbu, nákup nových hasičských vozů pro městské hasiče atd. Nechci
zabíhat do podrobností, ale žádná oblast
nebyla »vzata na hůl«. Celkově bylo v období
2003–2006 proinvestováno přibližně 1 miliarda 138 milionů Kč. Z toho jsme získali
na dotacích přibližně 419 mil. Kč. V letech
2003–2006 se do Střelnice nainvestovalo
286 mil. Kč a z toho bylo 129 mil. Kč dotací.
Je na posouzení čtenářů, zda-li to je dobrý
výsledek.
Abych odpověděl na Vaši otázku, tak svého rozhodnutí podpořit převod Střelnice
na město a celkovou přestavbu »Střeláku«
do dnešní podoby nelituji. Určitě jsem při
stovkách, možná tisících rozhodnutí udělal
chyby, zpětně vyhodnotil, že nebyla správná.
Již jsem to v odpovědi zmiňoval. Uvnitř, srdcem jsem stále atlet, a proto mám radost,
že je Střelnice opět v plné kráse a atletická
část tomu výrazně pomáhá a tou fotbalovou
se velmi dobře doplňují.
Děkuji za rozhovor.
Já také a přeji všem krásné jaro.
Vladimír Kordač
JA B LO N EC K Ý ZPR AVO DA J – D U B EN 2010
DĚNÍ VE MĚSTĚ
Čas sčítání účtů. Kam se podělo 457 miliónů?*
V Jabloneckém deníku se před časem objevila polemika
Soni Paukrtové a Jiřího Bečváře. Aniž bych hodnotil úroveň
argumentů zúčastněných, rád bych se vyjádřil k jednomu
z odstavců článku naší paní senátorky. Cituji: „Situaci města jednoznačně zatížil dluh ve výši 349 miliónů korun, jenž
zanechala ODS v roce 2006 Domovu nad Nisou a koalici.
Jsou města v ČR, která za doby hospodářské prosperity
do roku 2006 vytvořila rezervu ve výši celého ročního
rozpočtu.” Pokusil jsem se tedy na základě údajů
získaných z jablonecké radnice posoudit, kdo
v uplynulých letech naše město zatížil a kdo
přispěl k jeho rozvoji. V tabulce uvádím jednak
daňové příjmy, které jsou pravidelné a dále
ostatní příjmy – úvěry, prodej městského
majetku, výsledky hospodaření města.
Daňové příjmy města
rok
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Uvedeno v milionech Kč, zdrojem údajů
jsou podklady rozpočtu na rok 2010.
Období
daňové příjmy
(v tisících Kč)
420 718
453 776
492 757
487 129
501 285
523 888
457 317
485 274
Daňové příjmy
(v milionech Kč)
Úvěry
Čerpání z FZÚB
Hospodaření
JTR
Správa aktiv
Volební období 2002-2006 – ODS, ČSSD: Čeřovský, Karásek, Louda, Rudolf
2002 – 2005
1 854
350
0
0
0
1 967
Daňové příjmy:
Z uvedených údajů jasně vyplývá, že léta největší
prosperity a tudíž i nejvyšších daňových příjmů
byla právě v posledním volebním období - absolutně nejvyšší za posledních 10 let pak byla výše
daňových příjmů v roce 2007 a 2008. Pokud
chce paní senátorka někoho kárat za nedostatek
rezerv, měla by se obrátit na své koaliční kolegy.
250
0
135
30
42
FZÚB (fond pro zabezpečení úrovně bydlení):
V tomto fondu se sdružují prostředky za prodej nemovitého
městského majetku, jako jsou byty či jiné objekty. Fond
slouží, podle pravidel schválených zastupitelstvem, jako
zdroj výhodných půjček pro občany, organizace i město
samotné. V období 2002 – 2006 byla každá půjčka města
vrácena podle výše uvedených pravidel, a to včetně úroků.
V následujícím volebním období už vedení města pouze
vybíralo, konkrétně se jedná o 135 mil. Kč.
Úvěry:
ODS 350 milionů. Roky 2002 - 2006 byly pro Jablonec jednoznačně obdobím
největšího rozvoje. Byl zrekonstruován střed města, Dolní náměstí, areál Výstaviště, kostel sv. Anny, školy, atletický a fotbalový areál Střelnice. Dále bylo postaveno
Eurocentrum a Spolkový dům, odkanalizováno okolí přehrady, opraveny komunikace, chodníky a byla realizována i řada dalších staveb. Podotýkám, že největší
stavby byly financovány, zrealizovány a vyúčtovány právě v tomto volebním období.
Pokud jde o parametry zadlužení, v roce 2006 bylo město předáno s úvěrem ve výši cca 25 % rozpočtu, dluhová služba (parametr ministerstva financí) se pohybovala
v dolní třetině obvyklých hodnot. Jablonec nad Nisou tak byl
jedním z nejméně zadlužených měst ČR.
Domov, ČSSD a koalice 250 milionů. Úvěr ve výši 250 mil. Kč byl původně
určen jako rezerva na spolufinancování projektů z evropské unie.
Do konce tohoto roku, dle rozpočtu na rok 2010,
bude rozpuštěn v hospodaření města.
3 50
250 + 135 + 30 + 42
Volební období 2006-2010 – DOMOV, SOS, ČSSD: Tulpa, Pleticha, Vobořil, Kypta
2006 – 2010
Celkem ostatní příjmy
350 + 0 + 0 + 0
4 57
57*
Správa aktiv (SA):
Na kontě SA,
kde se zhodnocují
dočasně volné
peníze města, bylo
ke konci roku 2006
42 mil. Kč. Plánovaný stav na konci
roku 2010, opět dle
rozpočtu, je 0 Kč.
Hospodaření JTR:
Na podzim roku 2006 bylo na kontě JTR a.s. 130 mil. nevyplaceného zisku. Tato částka se několik let střádala, v souladu
s akcionářskou smlouvou JTR-město. Podmínkou využití těchto
peněz byla dohoda o dalším rozvoji soustavy CZT, tedy zpět do
soustavy za účelem zlevnění ceny tepla... Poté, co byla koalici
Domov a spol. svěřena správa města, byl jimi vydán okamžitý
a bezpodmínečný souhlas k rozdělení těchto peněz. Do Mannheimu, což je sídlo majitele JTR a.s., bylo odesláno 100 mil. Kč,
kdežto do městské pokladny jen 30 mil. Kč. I tato částka bude
rozpuštěna v hospodaření města do konce volebního období.
Mám-li se vrátit k článku paní senátorky, potom musím uznat, že ODS zapojila do rozpočtů v rámci rozvoje města částku
350 milionů Kč. Co bylo za tyto peníze vybudováno jsem již uvedl. Pokud jde o rozsah a kvalitu provedených staveb, pokládám toto
období za nejúspěšnější v novodobých dějinách města.
Současně však musím konstatovat, že současné vedení radnice Domov, ČSSD a spol. zatížily v letech 2006–2010 městský rozpočet
nad rámec běžných příjmů částkou 457 milionů Kč. Vzhledem k objemu a kvalitě staveb, vybudovaných za vlády výše uvedené koalice,
je evidentní, že převážná část této sumy byla zbytečně promrhána nekompetentním a nejednotným vedením města. Tato částka je
a bude skutečným zatížením města Jablonec nad Nisou po mnoho dalších let.
Ing. Petr Beitl, předseda MS ODS Jablonec
JA B LO N EC K Ý ZPR AVO DA J – D U B EN 2010
STRANA 3
ROZHOVOR
Mladej jsem pořád, říká Petr Karásek
Beru do ruky mobil a vytáčím číslo Petra
Karáska: Ahoj Petře, máš chuť zodpovědět pár otázek pro Zpravodaj?
Copak chuť, to víš, že si s tebou rád popovídám. Ale ty jsi redaktor, tak musíš posoudit, jestli je ten Karásek v každým čísle
snesitelnej.

Já mám na rozhovory s tebou dobrý
ohlasy – že tam jsou srozumitelný fakta
a někdy i legrace. A na fotce že jsi s těmi
dlouhými vlasy omládl. Posledního března
máš třiapadesáté narozeniny. Gratuluji
a cítíš se mladě doopravdy nebo to jen
tak vypadá? Nedávno někdo řekl, že se
cítí dítětem ve starém těle...
Děkuju za přání i za optání – dobrý, ale
čas nezastavíš. A po tý padesátce... před
dvaceti lety jsem byl určitě větší sportovec. A mladej jsem pořád, jen to už na mě
není tak vidět. A můžu říkat, že jsem v tom
pomíjivém úseku života, kdy už si mám co
pamatovat a současně si to ještě pamatuju.
A co si nejvíc pamatuješ? Kdybys měl
teď říct třeba pět věcí nebo událostí, co
by tě bez přemýšlení napadlo?
Nejstarší vzpomínka – to je Gagarin.
Stojím ve školce v šatně a z dráťáku (rozhlas po drátě – pozn. red.) u stropu se
ozývají hrdé zprávy o prvním obletu Země.
Pak přistání na Měsíci – to jsem s našima
a s bráchou u recepce v kempu někde
u Jadranu a sledujeme v televizi ten malý
velký krok. Dále 21. srpen 1968 a dědu se
slzama v očích, vstávejte kluci, bude vojna.
Normalizace a 80. léta dost splývaj, to nás
mlelo všechny, ční z toho snad Panenkův
dloubák v Bělehradu. Zas jsme byli mladý,
se všema radostma, průšvihama, se vším,
na co člověk mohl být hrdý i za co se dodnes musí stydět. To v tom reálným světě
reálnýho socialismu. A nádherné úniky
do nereálných světů poezie – Třešňákovy
dvanáctistrunkou doprovázené básně, Hutkovy mnohdy rýmující se infinitivy, hlavně
když tam byl protest, muzikálnost Dáši Voňkové a Mertova imaginace, kterou by i učitel
národů Dylan mohl kopírovat, Mišík a Hrabě
s Kainarem, zvonivý hlas Zuzany Michnové,
později Nerez a neskutečná Plíhalova poetika. Poezie skrytá v nekonečných debatách
o tom, že takhle teda ne, ale že to tady
nemůžeš opustit a taky proč, ať táhnou oni.
A pak se to změnilo, nedlouho potom jsem
STRANA 4
potkal tu pravou, ale to už moc přemýšlím
a tys říkal bez přemýšlení.

Politické události ti tam nějak chybí. To
ti vypadly z hlavy?
Já se držel otázky. Pět věcí jsi říkal. A srpen 68 tam máš. Tam a u toho dědy nadávajícího na bolševika jsou kořeny pozdějších
názorů.

Myslíš, že se z politiky vytrácí obsah,
jak se poslední dobou často říká?
Nejsem politolog, nečekej fundovanou
odpověď. Spíš se z toho stává dost dobře organizovaný byznys. A je to asi nejen
u nás, tím se od světa moc nelišíme. Ale
dobře to podle mě není. Lepší by bylo dávat mravní, vzdělanostní, profesní příklad.
Aspoň na mě to tak v 90. letech u nás
fungovalo, dokonce jsem daně platil hrdě.
Ale taky to spousta lidí ani tenkrát takhle
nebrala. Těch institucí je taky na tak malou
zemi nějak moc – obce, kraje, senát, sněmovna, pak ještě i Brusel. To je nějakých
voleb, kampaní, pomluv, hesel, plakátů
a kouzelných a krásných obličejů. Nedivím
se, že lidi o to ztrácejí zájem.

A na městě je to stejný, nebo tam politika funguje trochu jinak?
Tak principy zůstávají. Těžko můžeš chtít
od liberála, aby hlasoval pro zvýšení daně
z nemovitosti. Ale jinak samozřejmě, jak
říká jeden kolega, se u pumpy na návsi
řeší jiné věci, než v parlamentu. Určitě jsou
věci, u kterých by v zastupitelstvu měli být
všichni v první řadě Jablonečáci a až pak se
členit podle nějaké jiné příslušnosti.

To vypadá, jako bys měl na mysli něco
konkrétního?
To je na delší povídání, možná i na prezentaci některých mapových podkladů
– třeba někdy příště. Zkusím to zatím jen
velmi stručně. Týká se to vedení silnic první
třídy a jejich koncepce do budoucna na území Jablonce. Tyto silnice jsou státní a zajišťují v první řadě tranzitní dopravu na větší
vzdálenosti včetně dopravy kamionové,
parametry silnic odpovídají zvýšené intenzitě dopravy. Jejich trasování a koncepce
rozvoje spadají pod Ministerstvo dopravy.
V jeho podkladech (tzv. kategorizaci) je uveden stav, ke kterému bychom měli postupně směřovat. Ta představa není teď nová,
jednotlivá zastupitelstva města s ní v minulosti pracovala již od roku 1990, velký kus
práce tu odvedli zastupitelští »pamětníci«
Mgr. Paukrtová, Ing. Pešek, V. Vostřák.

A v Jablonci by tedy ty silnice první třídy
měly být řešeny jak podle Ministerstva
dopravy?
Nejen podle Ministerstva dopravy, ty trasy jsou součástí platného územního plánu
Jablonce nebo by v případě západní tangenty, kterou popíšu za chvíli, měly být součástí
územního plánu nového, který je v současné době zpracováván. Ve směru od Prahy
je to jižní obchvat směrem na Novou Ves,
Smržovku a Tanvald. Ve směru od Liberce
je nová silnice vedena z Kunratic kolem
Lukášova a již zmíněnou západní tangentou
lesem nad Zeleným údolím kolem Srnčího
dolu do trasy jižního obchvatu. Celá trasa
západní tangenty je nově navržena zcela
mimo území se zástavbou, extravilánem.
V obou směrech od Prahy i od Liberce tak
je možné vést průjezdnou dopravu včetně
kamionové tak, že se Jablonci a hlavně jeho
centru zcela vyhne. Jen realizací západní tangenty by výrazně poklesla intenzita
dopravy na dvou asi nejfrekventovanějších jabloneckých křižovatkách – U Zeleného stromu a na Osadě, resp. u Jablonexu
a v celém centru města.

A v čem je tedy aktuální problém?
V tom, že občas přijde někdo s představou, že by to mělo být jinak. Že ty průjezdné
trasy povedou ve směru od Prahy k Remize,
ulicí 5. května a Podhorskou do Pasek
a od Liberce vilovou čtvrtí na Osadu a kolem
přehrady a bazénu a haly taky na kruhák
do Pasek. Tady se obě trasy spojí a pokračují dále pak Podhorskou po staré silnici
na Lučany. To znamená místo obchvatu
vedeného okrajovými, většinou od zástavby
dostatečně vzdálenými částmi města, dva
průtahy přes celé město. Jeden centrem,
druhý rekreační zónou.

To je dost děsivá představa, to by se
občané města jistě bránili?
To si myslím taky, že by se všichni, co
jsou v první řadě Jablonečáci, jistě ozvali
a nepřipustili to bez ohledu na to, za koho
jsou v zastupitelstvu nebo bez ohledu na to,
koho volí, zda vůbec volí a kdo je jim sympatický. Je to téma občanské, vůbec z toho
nechci dělat záležitost politických stran
a jiných volebních subjektů, ani nechci teď
na nikoho veřejně žalovat. Pokud by se tyto
úvahy nepodařilo společným úsilím většiny
zastupitelů zarazit již v zárodku, pak tu ale
máme hlavní téma podzimních komunálních voleb jak vyšité. A myslím si a doufám,
že ten, kdo by prosazoval tranzitní dopravu
ve dvou směrech přes celé město, nemá
šanci v Jablonci uspět.

Děkuji ti za rozhovor a přeji šťastné
nakročení do dalšího roku života.
Díky a přeji čtenářům pěkné jaro.
Otázky kladl Vladimír Kordač
JA B LO N EC K Ý ZPR AVO DA J – D U B EN 2010
ROZHOVOR
Nad hlavou hodiny a bůh
S Václavem Vostřákem jsme se sešli tradičně u pivka a povídali si o všem, co dnes mnohé
z nás pálí. Jak Václav říká, hospoda je základní
kámen demokracie – tady si může říct každý
co si myslí a poslouchat jen koho chce.

Václave, tvým velkým koníčkem je jablonecká historie a mnoho času strávíš ve věži
v archívu. Máš odsud pěkný výhled na město. Máš i nadhled?
Myslím si, že ano. Ve věži mám nad sebou
už jen radniční hodiny a pánaboha. I starosta
je o čtyři patra níž (úsměv). Můj úsudek se
neopírá o autority a moje znalost minulosti mi
hodně napomáhá k pochopení současnosti.
Moje výhoda je, že dokážu lidi přesvědčit,
ale dávám si pozor, abych neupadl do demagogie. Naslouchám ostatním, protože lidé,
kteří mají opačný názor nejsou hlupáci, jen se
dívají jiným směrem nebo pohledem. Kdekdo
si myslí, že objevil něco nového, jenomže ono
to tu už většinou bylo a zase bude. Dějiny se
opakují, prostě nic nového pod sluncem. Lidé
mi soustavně říkají, ať to napíšu, ale všechno
již napsáno bylo a velice dobře.

Chtěl bych se tě zeptat na tvůj názor
k současnému dění v ODS, tedy straně,
se kterou jsi bytostně spjat. Myslíš si, že
je správné »přepřažení« pár týdnů před
volbami?
Politika je umění možného. Situace se neustále mění a na to, co uděláte dobrého se
okamžitě zapomíná, pouze chyby jsou připomínány vždy. Já z pozice občana nikdy nevidím
všechny nátlakové síly, které tam působí.
Neznám požadavky na změny či prosazování
různých zájmů, abych mohl s určitostí znát
pravdu. To, co říkám, je pouze můj názor.
A za všechno, co jsem řekl, zodpovídám v první řadě jako Vostřák, ve druhé jako Jablonečák
a za třetí jako člen ODS. To není alibismus.
A neschovávám se za to, že strana něco nařídila. Proto mám toto pořadí zodpovědnosti
a žádnému se nevyhýbám. Pamatuji si, když
byl Mirek Topolánek v Jablonci před volbami
v roce 2002. To jsme seděli ještě v původní
Rampě a jeho vystupování bylo velmi dobré.
Byl slušný, vtipný a jeho slova měla hlavu
i patu. Já vím, že vrcholná politika každého
trochu změní, ale současný Topolánek s tehdejším stínovým ministrem průmyslu mnoho
společného již nemá. Všichni cítili, že jeho
vystupování ODSku poškozuje, a že se lidé
od nás odvrací, ale asi nikdo nevěděl, jak to
řešit. Myslím, že ztratil kontakt s lidmi.
Je pravda, že udělal pro ODS i pro Česko
mnoho dobrého, ale to zhodnotí až někdo
v budoucnu. Právě proto bych byl rád, kdyby
jeho nevyhnutelný odchod byl důstojný a přál
bych mu vše dobré.

Ztratil kontakt? Vždyť mezi lidi jezdil
a povídal si s nimi...
Jenomže záleží kdy, kde a s kým. Když někam přijdeš jako návštěva, například do podniku, školy nebo nějaké instituce, těžko ti
někdo řekne, co mu na tobě vadí. Já vím, že
je to složité, ale právě proto se král občas převlékl za prostého člověka, šel mezi lid a brával
sebou kata. Hospoda je místo, kde se mluví
bez zástěrky a přímo. A následky jsou někdy
tvrdé a okamžité, ale uvolní ventil přetlaku
a lidé se zklidní. Mě osobně některé výroky
dost naštvaly a nejvíc mne rozzlobilo, že mi
přišla zpráva do mobilu, ve které předseda
vykládá, jak mám jeho výroky správně pochopit. Copak jsme hlupáci?! Když něco řekneš
a myslíš si, že je to pravda, pak se nemusíš
omlouvat. Když se omlouváš, pak své výroky
zpochybňuješ.

V tomto čísle se hodně věnujeme Střelnici, která byla jablkem sváru před minulými
volbami. Jak se ty díváš na rekonstrukci
stadionu z pohledu nesportovce?
Já opravdu nejsem příznivec sportu, protože
sport je zdravý pouze pro ty, kteří jej neprovozují. Ale to s přestavbou sportoviště přece
vůbec nesouvisí! Když se rozhoduji o opravě
kteréhokoliv městského zařízení, tak to není
kvůli určité skupině lidí, kteří to využívají. Když
se rozhodovalo o opravě divadla, tak se také
nepřemýšlelo, kolik lidí chodí na operu nebo,
v případě Střelnice, kolik lidí chodí na fotbal.
Každá taková investice se dělá proto, aby byl
městský majetek v pořádku a sloužil občanům, tedy všem skupinám občanů, plavcům,
sportovcům, hokejistům... Já vůbec nechápu,
že se někdo pokouší to rozdělovat: to slouží
jedněm, to jiným. Z takto pokřiveného úhlu by
se mohl někdo ptát, proč město dotuje MHD,
když někteří jezdí autem nebo chodí pěšky,
a další by zase nechtěl dotovat přestavbu
a provoz bazénu, protože je neplavec! To je
zcestné uvažování.

Domníváš se tedy, že to bylo umělé téma
při posledních volbách?
No samozřejmě. Kdo chce vědět, tak ví.
Tady byla rozehraná hra o voliče a bylo nám
tvrzeno, že se peníze mohly místo »do fotbalu«
použít na opravu škol. Ale to je přece nesmysl!
O tom, kam peníze půjdou rozhoduje ten, kdo
je dává. Když byly poskytnuty na opravu stadionu, tak se nedaly použít na opravu školy,
to dá rozum. Nerozumím tomu, proč na to lidé
skočili a snad to nyní pochopili.

To bych zase neviděl jako nepochopitelné. Opozice vydávala noviny, kde osobnosti
města naříkaly, že se cpou peníze do fotbalu
a nezbývá na silnice či školy. V tom není jednoduché se orientovat.
To je pravda. Holt každý je jiný. Já když něco
nevím, tak se zeptám a snažím si v tom udělat
jasno, aby mě nikdo »nebulíkoval«. Také je to
odpovědnost každého z nás v městské radě
nebo zastupitelstvu, abychom říkali věci tak,
jak jsou. Takové mlžení, abych získal podporu
lidí, na to já nejsem. Říkám, co si myslím a lidi
to buď berou nebo mě nezvolí. Já si stojím
za tím, že je povinností města opravovat a starat se o svůj majetek a že je to správné. Je ale
třeba stanovit pořadí důležitosti. Když mám
roztrhané boty, tak si nekoupím klobouk. Peněz nebude nikdy dost a přiměřená šetrnost
není skrblictví.
Děkuji ti za příjemný rozhovor.
Já také a zdravím všechny čtenáře.
Vladimír Kordač
Kdo si neváží historie a práce předků
Stadion Střelnice dlouhou dobu byl, a nyní
opět je, jabloneckou chloubou. Fotbal dominoval Střelnici v poválečném období až do roku
1964, kdy byla založena nová tělovýchovná
jednota LIAZ, tvořená dvěma oddíly – atletickým a fotbalovým. Střelnice začala vzkvétat.
Atleti dostali kvalitní škvárovou dráhu a atletickou halu, fotbalisté novou tribunu B a tréninkové hřiště, které bylo opatřeno elektrickým vytápěním, což bylo novinkou převratnou,
jež se ale neosvědčila. Já bych to trochu připomněl k akci, kdy Jablonec bude vytápět jaderná kotelna. V sedmdesátých letech každý,
komu v Jablonci přijela návštěva, nevynechal
Střelnici, aby se pochlubil návštěvou přebudovaného objektu bývalého Střeleckého zámku.
Třetím historickým údobím Střelnice bylo
v nedávné době její přebudování dle návrhu
Mgr. Petra Karáska, kdy se navíc dalším nadJA B LO N EC K Ý ZPR AVO DA J – D U B EN 2010
šencům podařilo získat zdroje mimo našeho
město. Na Střelnici vyrostla perla v opravené
atletické hale, dvou zcela nových a jedné
renovované tribuně na fotbalovém stadionu,
atletickém hřišti hned vedle haly. To byl dávný
sen několika generací, nejen té mojí.
Já rozumím namítání některých, kterým více
vadí rozbitý chodník před jeho domem, než
aby se unášel nádherou vyrostlých sportovišť
na Střelnici, které pod svá křídla převzalo
město Jablonec nad Nisou. V Jablonci tak
vyrostlo něco, a zdůrazňuji hlavně z mimojabloneckých peněz, co je opět tou chloubou, jako
to bylo v letech 1775, 1968 či dnes. Vyrostlo
něco, co historie bude hodnotit jako fantastické dílo města, které je odjakživa zaslíbeno
sportu. A je to právě sport, který naše město
nejvíce proslavil a pokud dnes někdo ve světě
vůbec ví něco o Jablonci nad Nisou, tak to
budou bižuterie, náklaďáky a jablonecký sport
– fotbal, atletika a lyžování.
A k tomu chodníku: ono to v dnešní době
nechodí tak, že do města někdo nasměruje
peníze a město si s nimi může udělat co chce.
Pak rozumím tomu, že by třeba některé věci
před Střelnicí dostaly přednost. Ale tak to
nebylo a není, dotace jsou přísně účelové
a ti, kteří v té době tyto zdroje pro Střelnici
našli, těm pomyslně smekám. A věřím, že jim
bude smekat i jablonecká historie jako dnes,
kdy smekáme těm ze střeleckého spolku co
se ze svého zakládajícího glejtu těšili v roce
1775 nebo těm z liazácké party po roce 1964,
kteří z Jablonce ve své době taky udělali malý
zázrak. A současnou Střelnici do této »party«
řadím také. Díky za ni pánové !
Jaroslav Hrabák
STRANA 5
STŘELNICE
Střelnice – neodmyslitelná součást města
Jako Olymp, v rámci skromných jabloneckých poměrů, ční nad městem stadion,
který v dobách nedávných budil emoce některých občanů města. Terčem
účelové kritiky byla zásadní rekonstrukce celého areálu, jehož historie sahá
až do roku 1760, kdy zde byla skutečně střelnice a název sportoviště přetrval
staletí až do dnešních dnů.
Pohled do historie
Od svého založení, ve značně skromnějším provedení, byla Střelnice nejvýznamnějším jabloneckým sportovištěm.
Z původních dřevěných tribun někdejší
návštěvníci sledovali utkání na fotbalovém
hřišti, souboje na sportovní střelnici, nebo
lyžařské výkony na skokanském můstku.
Poválečná historie se začíná psát v červnu
1945, kdy byl založen ČSK Jablonec. Teprve
o deset let později bylo možné realizovat
projekt stavitele Fejkla, jehož výsledkem
byla tribuna A. V létě 1963 brigádnickým
úsilím členů Jiskry Jablonec a mnoha fanoušků po postupu do II. ligy byla položena
travnatá plocha místo původního pískového
hřiště. O rok později Střelnice přechází pod
TJ LIAZ a začíná zde fungovat nově založená tělovýchovná jednota, reprezentující
mateřský podnik LIAZ. Byla tvořena dvěma
oddíly: atletickým a fotbalovým. Střelnice
tak dostala atletickou dráhu a byly položeny
základy nejen k výraznému rozvoji obou
klubů, ale i k mnoha škádlením.
Převod stadionu pod ochranná křídla
významného podniku byl skutečně velmi
dobrý krok, který zajistil areálu zázemí silné
firmy, prostředky na rozvoj a materiální zajištění v rámci možností tehdejšího režimu.
V dohledné době vyrostla atletická hala,
dlouhodobý sen jabloneckých atletů. Krátce
na to i nová tribuna B a nová hlasatelna.
Především hala měla pro rozvoj atletiky
ohromný význam, protože byla nejmodernějším krytým atletickým stánkem v republice a umožnila nevídaný rozvoj královny
sportu v našich končinách, zejména poté,
co se atletům podařilo vybudovat tartanový
ovál. Bohužel onen poslední počin byl základem budoucích problémů – úzkého hřiště.
Po roce 1989 se zásadním způsobem
změnily podmínky ve společnosti, v tělovýchově a v ekonomice. TJ LIAZ se dostává
do neřešitelné situace. Došlo k omezení dotací a podnik samotný se postupně dostal
do stádia stagnace a později zanikl úplně.
To mělo vliv nejen na sportovní úspěchy
atletů, ale především na rozvoj a schopnost
údržby sportovišť. Krátkodobé řešení přinesl postup fotbalu do ligy a přísun peněz
od fotbalového klubu do pokladny TJ. Šéf
fotbalového klubu Miroslav Pelta dokázal
zajistit investiční prostředky do modernizace fotbalové části Střelnice. Došlo k rekonstrukci staré tribuny a především k instalaci
umělého vytápění travnaté plochy.
Problémy byly sice na čas zažehnány,
ale nikoli vyřešeny. Bylo stále více zřejmé,
STRANA 6
že sportoviště potřebuje silného vlastníka
a partnera, který by nahradil někdejší LIAZ.
Zásadní roli sehrálo vedení jablonecké
radnice a tehdejší zastupitelé, kteří souhlasili s převodem areálu do městského
vlastnictví. Prvním významným krokem
nového vlastníka areálu byla modernizace
chátrající západní tribuny »B«, která dostala
nový slušivý kabát v podobě průhledné
střechy, předpisových sedaček a také nového pláště a zázemí pro mládežnický úsek.
Vzápětí také začal maratón na získání prostředků k přestavbě sportoviště na evropskou úroveň. Ale zejména byla rekonstrukce
Střelnice vyvolána potřebou přizpůsobit
parametry hřiště tak, aby se zde mohl hrát
prvoligový fotbal a také hala byla již ve špatném stavu.
Fota z rekonstrukce Střelnice
Kroky k záchraně
Po převodu areálu Střelnice do majetku
města vypukl několikaměsíční boj o koncepci rekonstrukce Střelnice a vše nakonec směřovalo k neúnosné variantě vybudování megalomanského olympijského
stadionu.
Naprosto ideální řešení nakonec našel
tehdejší zastupitel Mgr. Petr Karásek (ODS),
pozdější místostarosta, pověřený řízením
rezortu rozvoje a investic.
Situace byla tehdy velmi vyhrocená a jednání byla vedena dlouhé měsíce. Spory
o výsledné řešení byly provázeny osobními
zájmy, ambicemi a vztahovými animozitami funkcionářů na Střelnici. To, k čemu se
nepropracovaly ani renomované projekční
týmy, se nakonec podařilo Petru Karáskovi.
Ten se na základě drtivé kritiky, která se
na zastupitele snesla v souvislosti se snahou protlačit výstavbu megalomanského
olympijského stadionu osobně na Střelnici
vypravil, uplatnil svoji profesi a na základě
proměření přišel na to nejoptimálnější možné řešení. Nejprve přesvědčil svoje klubové
kolegy a starosta Jiří Čeřovský potom předložil novou koncepci zastupitelům na mimořádném zasedání. Co bylo důležité je fakt,
že vše bylo předjednáno jak s fotbalisty, tak
hlavně s atlety a všichni zúčastnění – poprvé v historii vzájemného soužití – kývli!
Karáskovo řešení spočívalo ve vybudování atletického oválu se šestidráhou
a s osmidráhou v cílové rovince na místě
škvárového hřiště. Atletické hřiště tak dostalo tribunu pro zhruba 1200 diváků. Hrací
plocha pro fotbal byla rozšířena aniž by se
musely bourat tribuny a nebylo zasaženo
do půdorysu.
Od roku 2003 se areál postupně proměnil k nepoznání. V průběhu srpna roku
2003 byly vztyčeny čtyři stožáry se 178
světlomety a v noci 14. srpna 2003 poprvé
prořízly tmu paprsky umělého osvětlení, kdy
probíhalo zkušební měření, které zařadilo
stadion mezi sportovní stánky, vyhovující
pořádání zápasů UEFA i reprezentace.
Hned po skončení sezóny 2003/2004
došlo ke zbourání ochozu na stání za jižní
brankou a vyrostla zde nová moderní tribuna s 1839 místy.
Po skončení následující sezóny započaly
práce na tribuně A, která byla nahrazena
novou moderní tribunou s výborným zázemím pro chod klubu. Na novou tribunu
s kapacitou více jak 3000 sedadel diváci
poprvé usedli na jaře roku 2006 a slavnostní otevření provázelo přátelské mezinárodní
utkání ČR – Kostarika, které se těšilo obrovskému zájmu s vysokou návštěvností.
V útrobách tribuny jsou dnes kanceláře
klubu a kvalitní zázemí pro hráče, například
velmi dobře vybavené šatny hráčů a rozhodčích, kryté rozcvičovací plochy s umělou
trávou a také reprezentativní prostory s výhledem na hrací plochu.
Současnost
Náš jablonecký stadion se zařadil mezi
nejlepší v naší republice. Soupeři i hosté
si zázemí chválí a stejně pozitivně se vyjádřil také trenér české reprezentace Karel
Brückner. Více než slova chvály je současná
prestiž Jablonce nejen v rámci republiky.
Především dlouhodobě skvělé výsledky
fotbalistů na čele tabulky jsou výbornou
propagací města. Významnou pozornost
připoutala i oslava zlaté olympijské medaile
Barbory Špotákové, která proběhla formou
přátelského oštěpařského mítinku za účasti
předních olympionistek a široké divácké
účasti z celého regionu.
JA B LO N EC K Ý ZPR AVO DA J – D U B EN 2010
STŘELNICE
Otázka pro...
Věru Krásnou,
vedoucí fotbalového družstva mládeže
Jak ovlivnil sport Váš rodinný život?
Vcelku velmi hodně. Jelikož nejsem zastánce vypuštění dětí ven a nevědět, co kde
dělají, jsem vždy vedla své děti k nějakým
aktivitám. V dětství jsem sportovala, tak
to byl hlavně sport, který mi je nejbližší.
Můj nejmladší syn hraje fotbal a ten mě
v posledních devíti letech celkem dost
zaměstnává. Můj syn začínal na škváře
na Střelnici, což bylo úděsné. Každý večer
smýt kilo černé špíny, vyčistit odřená kolena
od štěrku. Když se později trénovalo na hřišti travnatém, tak jsme se tam promotávali
s mladými atlety a nebylo to vůbec dobré.
Jsem ráda jak ta »škvára« dnes vypadá
a opět je to zase pro děti. Když vyrostou,
stanou se z nich dobří sportovci, kteří reprezentují naše město. V dnešní době je
početná dětská základna jak ve fotbale,
tak v atletice, a i když některé děti u tohoto
sportu nezůstanou, naučí se zde disciplínu
a určité povinnosti, a hlavně místo potulování po ulicích něco smysluplného dělají. Je
pravda, že je tréninkových míst dost málo
a je to asi docela umění udělat plán, aby
se tam všechny děti vystřídaly. Pro naší
dětskou fotbalovou základnu máme na trénování jednu umělou trávu (v Břízkách není
naše a její pronájem se musí platit) a jedno
travnaté hřiště. Myslím si, že je to zoufale
málo. Mrzí mě, že ti co to mohou ovlivnit,
hlavně vedení našeho města, v době drog
a jiných závislostí, bojkotovali v minulosti
zřízení tréninkových hřišť pro děti, ale také
Střelnici, kde v současné době vzniklo pěkné atletické hřiště, opravená hala a hřiště
pro fotbal.
Vladimíra Vaňátka,
důchodce
Myslíte si, že byla přestavba Střelnice
nutná?
Určitě. Víte, pamatuji si, když zde byl ještě
skokanský můstek, hrálo se na písku a nic
tady prakticky nebylo. Druhou fází byla
rekonstrukce Střelnice v 50. letech a i ta
začala chátrat a byla potřeba oprava jak atletické haly, tak i atletického a fotbalového
hřiště. V roce 2003 k tomu došlo a smekám
klobouk před bývalým vedením města,
že do toho šlo a že nám ze Střelnice něco
zbylo, protože kdo to tam znal, tak ví, že by
se na tam do tří let nedalo sportovat. A není
to jen o fotbalistech a atletech, ale hlavně
o mládeži, protože vím, že se tam konají
různé meziškolní atletické závody. Nerad
bych, aby to s atletikou, fotbalem a dalšími
sporty, které využívají Střelnici, dopadlo jako s volejbalem, který měl v 60. a 70. letech
v Jablonci vynikající úspěchy a v současné
době je to tak, že muži prodávají druhou
nejvyšší soutěž do České Lípy.
JA B LO N EC K Ý ZPR AVO DA J – D U B EN 2010
Ludka Mádle,
v současné době nezaměstnaného
Víte, jak vypadala Střelnice před generální opravou?
Jo, několikrát jsem tam byl a musím říct,
že to tam všechno padalo na hlavu, všude
zatékalo a je dobře, že se opravila. Navíc
vím, že fotbalový svaz vytvořil určitá kritéria,
za jakých podmínek se může hrát 1. liga
a pokud ji tady chceme mít, muselo tudíž
dojít k opravě celého stadionu. Navíc vím,
že dříve vlastnila Střelnici TJ LIAZ a ta peníze
na opravu neměla. Bývalému vedení radnice se podařilo celý sportovní areál převést
na město, získalo dotace a městský majetek se přece má spravovat, ne?
Jaroslava Chropůvku,
rodiče malých fotbalistů
Jak ovlivnil fotbal Váš rodinný život?
Již více než 10 let se věnuji svému staršímu synovi, který v současné době hraje
za ročník 1995 žákovskou ligu a v minulém
roce začal s fotbalem i mladší syn, který
působí v ročníku 2003.
Jsem moc rád, že jsou pro oba dva kluky
fotbalovým klubem vytvořeny velice dobré
podmínky pro jejich další sportovní růst, že
se učí působit v kolektivu, že mají odmalička určité povinnosti a jen tak se nepoflakují
na ulici. Jen bych si představoval, vzhledem k počtu dětí, které se všem sportům
v Jablonci n. N. věnují, větší angažovanost
a podporu současného vedení města, namísto budování nesmyslných parků, které
budou městskou kasu stát jen další peníze
na údržbu! Vážím si Mirka Pelty, který dokázal prosadit přestavbu Střelnice a jen jeho
zásluhou se nemusíme my fandové, ale
ani město Jablonec, za náš stánek stydět,
naopak nám většina klubů může jen závidět! Míro, děkujeme!!! Přál bych si, aby si
na tomto stadionu zahrálo co nejvíce našich
odchovanců, aby se těšili tak, jako ty malé
děti, které hrají na stadionu v přestávkách
ligových utkání. Je to pro ně velký zážitek
a pro nás možná budoucnost jabloneckého
fotbalu.
MUDr. Daga Tichého,
kardiologa
Jaký je váš vztah k fotbalu?
Jedním z důvodů, proč jsem si před lety
zvolil Jablonec jako své další působiště, byl
dojem, že tady sportuje velká část obyvatel.
Ale míst pro sportování bohužel spíše ubývá. Proto jsem rád, že jedním z oddílů, který
se stará o vznik dalších a udržení stávajících
sportovišť, jsou jablonečtí fotbalisté. Jsem
rád, že oba moji kluci mají kde sportovat.
A mají před sebou i cíl zahrát si na novém
stadionu na Střelnici nejen v rámci vložených utkání mládeže, ale jednou i v hlavním
zápase A mužstev.
Josefa Mička,
vedoucího střediska mládeže
FK Baumit Jablonec nad Nisou
FK má přes 350 hráčů (dorost + žáci) a jen
u mládeže pracuje téměř 70 funkcionářů,
tedy trenérů, vedoucích mužstev a pod.
Myslíte si, že byla přestavba Střelnice
v nedávné minulosti nutná?
Střelnice byla dříve majetkem TJ LIAZ Jablonec a myslím si, že většina lidí ví, v jakém
stavu jak hala, tak i hřiště bylo. Prostě TJ
LIAZ už nedostávala jako za komunistů dotace na činnost a opravu stadionu a víme,
že dříve či později by se Střelnice zavřela
a nesportovalo by se tady vůbec. Naštěstí
si toto město uvědomilo a díky němu se začalo něco dít. Město po dlouhých dohadech
a tahanicích se nakonec s TJ LIAZ dohodlo
na převodu kompletní Střelnice a ta se
tak stala majetkem města. Díky tomu se
v Jablonci zachránil jak vrcholový fotbal,
tak i vrcholová atletika a další amatérské
sporty, které Střelnici potřebovaly pro svoji
činnost. Vždyť se tady konaly a konají různé
mezinárodní a národní atletické závody,
fotbalisté hrají, a velmi dobře, 1. ligu, konají
se zde i celorepublikové závody hasičů a zázemí v B tribuně má i mládež. Víte, také se
setkávám s lidmi, kteří tvrdí, že přestavba
a peníze na městský stadion byly zbytečné,
ale už si někdo položil otázku, kolik mládežnických atletů sportuje na Střelnici, kolik
fotbalových mládežníků vidí své vzory a má
zázemí na Střelnici a mládežnickém centru
ve Mšeně? Kdyby se Střelnice neopravila,
jak by vypadala dnes a dalo by se tam vůbec
sportovat a samozřejmě by se hledal viník,
který by za to mohl. Zkrátka Jablonec by
ztratil tím pádem statut nejsportovnějšího
města v republice.
Takže s generálkou Střelnice souhlasíte?
Zcela určitě. Vždyť se tady hraje 1. liga
mužů a kdo lépe v současné době reprezentuje a zviditelňuje Jablonec než naše
prvoligové mužstvo, které bojuje o titul
mistra republiky? Kdo lépe zviditelňuje
Jablonec než třeba atletka Špotáková,
která na Střelnici vyrostla? A to nehovořím
o těch, kteří nás reprezentovali na ZOH
ve Vancouveru. Vždyť jablonečtí sportovci
tvořili velmi významnou část reprezentace. Víte, naše mládežnická mužstva hrají
vrcholné fotbalové soutěže, jezdí po celé
republice a vidí, jak dopadly stadiony v tak
velkých městech jako např. Děčín, Ústí,
Tábor, ruina je ze známého stadionu v Brně
za Lužánkami a mohl bych tak pokračovat
dál. Zkrátka mladí fotbalisté mají své vzory
v Jablonci, mohou s nimi hovořit a chodit
se na ně dívat a věřím, že jednou budou ti
nejtalentovanější také běhat po Střelnici
a reprezentovat naše město.
STRANA 7
VČERA, DNES A ZÍTRA
Nejen o rekonstrukci Slunečních lázní
JABLONECKÁ PŘEHRADA SLUNEČNÍ LÁZNĚ DUR
ING. ARCH. J. FALTEJSEK, ATELIER 4 S. R. O. ZÁŘÍ 2008
POČÍTAČOVÝ 3D MODEL
V souvislosti s rekonstrukcí Slunečních
lázní se v poslední době firma Sundisk
objevila i v popředí zájmu veřejnosti. Jak je
to s touto akcí v současnosti a na ledacos
jiného jsem se zeptal přímo Martina Bauera staršího.

Začnu od posledně zmíněného projektu
»Revitalizace sluneční lázní a vybudování
adrenalinového centra v areálu jablonecké přehrady«. Zastupitelstvo města
se na svém únorovém jednání zabývalo
smlouvou o partnerství vaší firmy a Města.
Jisté rozpaky, zejména v řadách opozičních zastupitelů i části veřejnosti, vyvolala samotná smlouva i finanční objem celé
akce, který je řádově ve výši 45 miliónů
korun. Není tato částka přehnaná?
Skutečně jsme podepsali dohodu o partnerství na společném projektu v rámci ROP.
Musím vás opravit ve výši částky. Objem
akce byl pro potřeby žádosti zredukován
z původního velkorysého záměru na zhruba
29 milionů Kč. Účast na tomto projektu
nám byla nabídnuta Městem v první polovině ledna a v poměrně krátkém čase (cca
čtrnácti dnů) jsme museli nabídku k partnerství i účast na projektu zvážit, spočítat
studii ekonomického hodnocení, pokusit
se minimalizovat náklady, zjistit možnosti
financování a zejména formálně zpracovat
vlastní projekt.
Nikdy předtím jsme o žádném záměru
v oblasti jablonecké přehrady neuvažovali,
ovšem tento projekt, přes krátký čas na rozmyšlení a další komplikace, nás zaujal a byl
i určitou výzvou.
STRANA 8

Není
i tak ta částka příliš vysoká?
Jistě, pokud bychom viděli pouze nové
objekty, kterými budou nahrazeny současné zchátralé. V ceně jsou ovšem i některé
inženýrské sítě a přístupové komunikace,
hřiště, sanace erodovaných břehů, projekt
zpracovaný Městem uvažuje i o novém lanovém centru na protější straně Cikánské
zátoky. Celý projekt, a naše účast v něm,
je závislý na získání dotace z Regionálního
operačního programu NUTS II. Severovýchod - Cestovní ruch. Bez úspěšného čerpání prostředků z tohoto fondu je projekt
pro soukromý subjekt, a zřejmě i Město,
v současné době nereálný.

Co znamená termín »dlouhodobý nájem
pozemků«? Znamená to platnost do termínu 31. 12. 2021? A co nastane potom?
Ano, ten termín je daný tzv. dobou udržitelnosti projektu. Po tuto dobu nelze používat pozemky a stavby na nich pro jiné účely.
Předpokládám, že ani poté nebude mít Město v těchto místech jiné záměry a budou
vždy sloužit pro sport a rekreaci. Možných
variant smluv je jistě více a finální znění se
bude řešit v případě získání a úspěšného
čerpání evropských peněz. Ještě připomenu
další důvod, proč byl přizván k partnerství
podnikatelský subjekt – v tomto typu ROP
může pro projekt získat 60 % dotace, město
samotné pouze 40 %.
Ing. Martin Bauer je původní profesí
stavební inženýr, vystudoval stavební fakultu ČVUT v Praze, obor pozemní stavby.
V Jablonci nad Nisou žije od roku 1983.
Podílel se ve funkcích stavbyvedoucího či
ředitele divize několika stavebních firem
na mnoha stavbách v Jablonci, po celé
republice i v zahraničí. V Jablonci nad
Nisou to jsou například SOU Bižuterní,
novější část Jablonexu, ČSOB, Rehavital,
Sportovní hala, rekonstrukce Městského divadla, Eurocentrum a mnoho dalších. Jeho hlavními zálibami jsou hudba
a sport (hraje a skládá v rockové kapele,
aktivně se věnuje kajaku na divoké vodě,
paraglidingu, snowboardingu, jachtingu,
lezení a dalším sportům). I tyto koníčky
byly jedním z důvodů, proč v roce 2004
spoluzakládal se svým stejnojmenným
starším synem Mgr. Martinem Bauerem
firmu Sundisk s. r. o., která se zabývá
zejména kulturní a sportovní produkcí
a příjezdovou turistikou (mj. provoz multikulturních klubů, sportovních center,
pořádání hudebních festivalů či sportovních soutěží, příměstské tábory, firemní
akce, pobytové programy). Je mimo jiné
členem představenstva Okresní hospodářské komory, kde má na starost aktivity komory v turistickém ruchu. Sundisk
od roku 2006 provozuje kulturní a dnes
již možno říci kultovní zařízení v Jablonci
(od r. 1996) – Klub Na Rampě, kterým
prošlo několik generací místní kulturymilovné mládeže i návštěvníků všech
věkových kategorií. Na jeho činnosti se
podílel po celou dobu existence.

Máte
zajištěné peníze na nezbytnou
spoluúčast?
Ano, máme závazně přislíbené prostředky od potencionálních investičních partnerů, bez toho nelze projekt předložit.

Jaký bude postup v případě, že by se
nedařilo plnit předpoklad udržitelnosti
projektu?
Vždycky a v každé podnikatelské činnosti
existují určitá rizika, která v tomto případě
neseme z větší části my. Ve smlouvách,
vyplývajících v případě úspěchu projektu
z partnerské smlouvy, budou možné rizikové vývoje ošetřeny tak, aby Město mělo nad
pozemky dostatečnou možnost kontroly
a rozhodování v takovém případě.
JA B LO N EC K Ý ZPR AVO DA J – D U B EN 2010
VČERA, DNES A ZÍTRA

Co
se stane, když nezískáte dotaci?
V tom případě nebudeme projekt realizovat a Sluneční lázně budou prozatím odsouzeny ke stavu, v jakém jsou nyní. Bude
nadále na rozhodnutí vedení Města, jak se
s projektem naloží poté.

Jaká je současná situace ohledně
smlouvy o nájmu stánku?
Pokud jsem správně informován, na prostory je uzavřena se současným nájemcem
smlouva s tříměsíční výpovědní lhůtou.
Předpokládám, že nájemce ví o stavebním
povolení na nový projekt, kde se uvažuje
s úplnou demolicí současných objektů. Pokud by byl náš projekt úspěšný, tato smlouva bude podle v ní uvedených podmínek vypovězena a s námi uzavřena nová v souladu
se smlouvou o partnerství.

Teď trochu z jiného soudku. Vím, že
provozujete Žlutou plovárnu v Malé
Skále a pořádáte velké množství kulturních a společenských akcí. Proč jste se
do této oblasti pustil, to už vás stavění
nebavilo?
Stavařina mě baví stále a úplně jsem ji
na hřebík nepověsil, realizuji všechny naše
investiční záměry a stále spolupracuji s bývalými kolegy. Jenže naše firma Sundisk,
kterou jsem nejprve podporoval z pozice
spoluzakládajícího společníka jen radami,
určitým know-how a podobně, se rozrostla
do takové velikosti, že druhý jednatel a manažer pro určité oblasti byl nezbytný. A prostě jsem se v tu chvíli rozhodl, že přestanu
být zaměstnancem nadnárodních firem
a budu se svým zálibám, hudbě a sportu,
věnovat i profesionálně, ve vlastní firmě.

Ještě k té Rampě, která je součástí Eurocentra. Vy jste na přestavbě Jabloneckého Výstaviště aktivně spolupracoval.
Jaká byla spolupráce s Městem, zejména
s místostarostou Petrem Karáskem?
Rekonstrukce pavilonu A, ve kterém je
Rampa, jsem se již neúčastnil, ale celé
Eurocentrum byla vlastně moje poslední
velká stavba v Jablonci (byl jsem v pozici
šéfa závodu firmy Skanska, která ji realizovala). Když o tom tak přemýšlím, byla to
na dlouhou dobu asi poslední velká stavba
v Jablonci vůbec, pokud nepočítám obchodní centra. Spolupráce s Městem byla
veskrze profesionální, ovšem s penězi jsme
byli drženi velmi zkrátka. Byl jsem v trochu
rozpolcené roli – stavba se vysoutěžila hluboko pod Městem plánovanou částkou, což
mě těšilo jako občana Jablonce, ovšem už
méně jako zástupce firmy, která by si pochopitelně přála vyšší obrat i zisk :-)

Architekt Faltejsek řekl, že tato akce
byla z hlediska investičního naprosto unikátní na hranici realizovatelnosti a ocenil
roli Karáska, který měl dle jeho slov »tah
na bránu« a schopnost rychlého rozhodnutí i realizace. Jaký je Váš názor?
To mohu jen potvrdit. Mám zkušenosti ze
staveb v mnoha městech i zemích a Petr Karásek při složitých jednáních na kontrolních
JA B LO N EC K Ý ZPR AVO DA J – D U B EN 2010
dnech rozhodně nebyl jen statutární stafáž
různých úředníků a odborníků. Dokázal se
věcně a rychle rozhodovat a v odborných
záležitostech se dobře orientoval.

Dnes klub provozujete. Vyhovují Vám
prostory »Rampy« z hlediska provozního?
Stavba získala v roce 2006 ocenění
»Stavba roku Libereckého kraje« a z hlediska stavebního je skutečně ojedinělá. Zvláště v kontextu toho, že původní projekt visuté
rampy dle architekta Pelanta z roku 1965
velice správně zachoval i Atelier 4. Z provozního hlediska některé věci ideální nejsou,
ale to je dáno i tím, že v době projektování
nebylo o budoucím využití zcela rozhodnuto,
a prostorovými možnostmi původní budovy.

Jaký je Váš pohled na dnešní politickou
situaci, na sněmovní květnové volby, ale
také situaci v Jablonci.
Naše firma je v postavení těch, kteří tvoří
pracovní příležitosti. Od státu chceme hlavně to, aby nás nechal žít a nekomplikoval
nám život, vytvářel jednodušší legislativní
prostředí. Jsem zásadně proti nadměrným
regulacím, přerozdělování, populistickým
sociálním dávkám, zvyšování daní a podobně. Stále citlivě vnímám, že moje osobní
svoboda byla předlistopadovým režimem
do mých 30 let značně omezena a z odporem sleduji znovuobjevování povědomých
hesel a názorů v kampani některých stran.
Troufám si tvrdit, že nejlepší cesta z ekonomické krize spočívá v podpoře podnikatelů
- zaměstnavatelů. Nemyslím přímou podporu, ale tvorbu legislativních podmínek,
které podnikatele nebrzdí, neubíjejí. Nikdo
jiný než soukromý sektor nemůže být tvůrcem nových zaměstnaneckých míst, nikdo
jiný nevytvoří žádné peníze, které mohou
být poté použity pro veřejné, sociální i jiné
účely. Z výše uvedeného lze uhodnout, koho
bych do poslanecké sněmovny nevolil.
Co se týče komunálních voleb, jsem přesvědčen, že v Jablonci žije dostatek osobností, které jsou schopny zajistit chod města
i další rozvoj. Vždy jsem byl toho názoru, že
na komunální úrovni lze spolupracovat bez
vyhraněných mezipartajních sporů a antagonismů. Myslím, že by po podzimních
volbách mohl skončit čas vzájemné nevraživosti a důraz by měl být kladen na spolupráci
ve věcech, které mohou být pro Jablonec
přínosem. Dříve vycházel velmi kritický tisk
Jablonecký Zastupitel a dnes je k současnému vedení kritický Váš Jablonecký Zpravodaj.
Tím, že si prakticky všichni politicky činní
již vyzkoušeli »vládní« i opoziční roli, je snad
reálná větší vzájemná tolerance, ve smyslu
uznat druhé straně i určité schopnosti či zásluhy. Nechci být arbitrem, nakolik je či byla
vzájemná kritika oprávněná, ale přál bych si
po příštích volbách více rozumného kompromisu, spolupráce a uvážlivých rozhodnutí.
Věřím ve zdravý rozum a jeho promítnutí
do reality po podzimních volbách.

To je optimistický závěr. Děkuji.
Já také a zdravím Vaše čtenáře.
-vlk-
Z dopisů
Dobrý den, ráda bych prostřednictvím vašeho zpravodaje napsala něco, o čem stále
více přemýšlím. Jsem rodilá Jablonečačka,
považuji se i za patriota našeho města.
Přestože jsem dobu diktatury zažila jen coby
dítě školou povinné, pamatuji si z té doby
dost. Ale bojím se, že hodně občanů celé
naší země má krátkou paměť! Asi víte, co
tím myslím. Stále častěji v předvolebních
průzkumech »vyhrává« ČSSD. Jak je to možné? Copak ti lidé nepoznají jejich plané sliby,
které nemají reálnou šanci na přežití? Že
hrozba zadlužení je velká, že se z toho jen
tak »nevyhrabem«? Prostě teď všude vidím
»oranžovou tmu« a bojím se toho. Já myslím,
že nás je dost, ale na druhou stranu většina
z nás je politikou znechucena, že nepůjde
k volbám. Protože upřímně, úplně bez připomínek k členům ODS to taky nejde. Přiznejte, že chyby, které děláte, je potřeba nějak
odčinit. A hlavně, buďte prosím před volbami slyšet a vidět, ale férově, bez pomlouvání
druhých, jak to některé politické skupiny
dělají. Je dobré, že dost lidí a firem navzdory
politice poctivě pracují a nedají se jen tak
zviklat, ale přibývá lidí, kteří se chtějí »jen
vozit« a využívat právní systém bez práce.
Na závěr bych chtěla jen říct, že já k volbám půjdu, ale nejsem si jistá, jestli ta kapka v moři něco zmůže...
Pavla V., Jablonec nad Nisou
Glosy
Vrkoslavičtí nemají poštu
Špatnou zprávou pro obyvatele Vrkoslavic
je uzavření místní pošty. Místním se situace samozřejmě nelíbí. Zejména senioři si
stěžují na nutnost vyřizovat korespondenci
na hlavní poště, kam musí i pro důchody.
Pleticha: Zatím nemusíme propouštět
Na konci ledna uvedl jablonecký místostarosta Lukáš Pleticha pro deník Mf
Dnes v článku o hospodaření Jablonce,
že město zatím nemusí propouštět a stav
úředníků se bude přirozeně snižovat tak, že
nebudou nabíráni noví pracovníci. Ovšem
nám se podařilo zjistit, že jedné z pracovnic
byl rozvázán pracovní poměr právě z důvodu úspor pro nadbytečnost. Je vidět, že
někdy se skutky od slov liší.
Lampiónky pro štěstí nebo pro zlost?
Novinkou, která vypadá velmi mile, je vypouštění lampiónků s hořící svíčkou k nebi.
Výrobek je asijské provenience a tomu, kdo
igelitovo-papírový balónek vypustí k nebi, se
jistě splní všechna přání. Bohužel se nejenom na zamrzlé ploše přehradní hladiny válí
torza přáníček, která nedolétla ke svému
cíli, ale způsobila nepořádek. A tak místo
dojetí nad třepetavou krásou k nebi letícímu
světélku naděje chodí dobrovolníci s pytli
na odpadky a sbírají toto romantické smetí.
STRANA 9
K U LT U R N Í A K C E D E N P O D N I
Sobota 17. dubna
Klub Na Rampě
Stár plej 2010
Soutěž regionálních kapel.
Od 20 hodin.
Eurocentrum Jbc
Hardcore night
3. ročník festivalu pro vyznavače
tvrdých kytarovek. Od 20 hodin.
Klub Woko
100 zvířat
Turné k nové desce Postelové
scény. Svěží koktejl ska, reggae,
rocksteady, swingu a dalších
ingrediencí, včetně výborných
textů. Od 20 hodin.
Rychnov u Jablonce n. N.
sál Besedy
Nezmaři
Koncert folkové kapely.
Od 19.30 hodin.
Hotel Petřín
Odpolední čaje
K tanci a poslechu hraje
Petr Voslař. Od 16 hodin.
Knihovna Vratislavice n. N.
Divadýlko Matýsek
Uspávanky
Pohádka. Od 14 hodin.
poetické komedie. Závěrečné
představení v rámci nesoutěžní
divadelní přehlídky Desenské
divadelní předjaří. Od 19 hodin.
Eurocentrum Jbc
Podkrkonošská dechovka
Taneční odpoledne s dechovým
orchestrem z Nové Paky.
Od 14 hodin.
Bangladéš
Komentované promítání ústeckého reportéra Respektu
a Hedvábné stezky, pana Topího Piguly, o jeho cestě po Bangladéši. Od 17 hodin.
Neděle 25. dubna
Pondělí 19. dubna
Klub Na Rampě
Astronomické setkání
Novinky z astronomie a aktuální
úkazy na jarní obloze.
Od 18 hodin.
Pátek 23. dubna
Eurocentrum Jbc
Monkey Business
Od 20 hodin.
Hotel Petřín
Odpolední čaje
K tanci a poslechu hraje
Petr Voslař. Od 16 hodin.
Úterý 20. dubna
Městské divadlo Jablonec
Nipos Artama Praha
Unie pěveckých sborů Liberec
Krajské kolo
20. celostátní přehlídky
školních pěveckých Krajské
kolo souborů
Od 9 hodin.
Smržovka
Městská knihovna a infocentrum
Podivní tvorové Jizerských hor
Setkání s autorem Jaroslavem
Procházkou. Od 16 hodin.
Naše funková špička Monkey
Business na turné „10 let
na vrcholu (ale čeho?) tour
2010“. Můžeme se těšit tedy
nejen na nové skladby, ale
i na výběr nejlepších kousků
posledních, (nebo, chcete-li,
prvních) deseti let kapely.
Středa 21. dubna
Skupina Nezmaři je charakteristická vícehlasým vokálem
s doprovodem akustických nástrojů. Její repertoár tvoří převážně vlastní písně ale i světová folková klasika. Na svém
kontě mají již 12 samostatných CD. V současné sestavě
jezdí s koncertním programem
ve kterém zazní i písničky z jejich posledního CD.
Klub Na Rampě
Nevítaní
Tomáš Škrdlant uvede svůj nesmírně citlivě natočený dokument o tom, co všechno dokáže
handikepovaný člověk se silnou
vůlí zvládnout. Od 20 hodin.
Klub Na Rampě
Reggae Bashment
Dancehall, Dubstep a taky RaggaJungle! Hosty jsou Lord Bittum, DJ Tshang z Francie a Mr.
Ism a Ras Jahdone z Equal-I-Zer
Soundu. Od 20 hodin.
Hotel Petřín
Taneční večer na Petříně
K tanci a poslechu hraje
Petr Voslař. Od 20 hodin.
Tanvald
Kostel sv. Františka z Assisi
Tanvaldské hudební jaro
Koncert. J. Pokorná – varhany,
M. Kejmar – trubka.
Od 19 hodin.
Čtvrtek 22. dubna
Sychrov, zámecká galerie
Pocta baroku
Fascinující vizuální představení
ze skladeb významných barokních autorů Vivaldi orchestru
Praga s předními instrumentálními sólisty a zpěvačkou Markétou Mátlovou v originálních kostýmech benátského karnevalu.
Od 18 hodin.
Neděle 18. dubna
Městské divadlo Jablonec
Divadelní agentura Bum Praha
Budulínek a Mandelinka
Veselá barevná pohádka na
motivy Josefa Lady je plná písniček, pobaví a naučí, že „jak
se do lesa volá, tak se z lesa
ozývá“ a že doma je nejlépe.
Od 15 hodin.
ST R AN A 10
Městské divadlo Jablonec
Café Teatr Černá Labuť Praha
Stanislav Štepka
Slovenskočeské tango
Aktualizovaný remake slavné
inscenace Radošínského naivného divadla. Od 19 hodin.
Klub Na Rampě
III. jablonecký bluegrassový
saloon
Za účasti Freetime z Liberce
a kutnohorských Brzdařů.
Od 20 hodin.
DDM Vikýř
Den země v Tyršově parku
Oslava Dne Země formou
akce pro děti s ekologickým
podtextem, dílničkami,
soutěžemi a výstavou.
Od 10 hodin.
Klub Na Rampě
Divadlo Na cestě Liberec
Jak šel Honza do světa
Z pece dolů a rovnou do světa!
Dobrodružství Honzy, který umí
dodržet slovo a nakonec přemůže nejen svůj strach. Pro děti od
3 let. Od 17 hodin.
Sobota 24. dubna
Přehrada Jablonec n.N.
Pohádkový les
Pohádkový pochod se
soutěže mi. Start mezi 1. a 2.
přehradou směrem k areálu
Břízky v 9 hodin.
KD Kokonín
Taneční skupina Countryon
Den otevřených dveří
Taneční skupina se otevírá veřejnosti a zájemci se mohou
seznámit s několika tanečními
žánry (Square, kankán, americký step clogging, Round a Lince
Dance). Od 14 hodin.
KD Sklář, Desná v Jiz. h.
Poprvé vdaná
Taťjana Medvecká v hlavní roli
Starokatolický kostel
nám. B. Němcové
Muž, který sázel stromy
Komponované představení
– přednes z knihy a hudební
doprovod. Od 17 hodin.
Pondělí 26. dubna
Klub Na Rampě
Toulky jabloneckou historií
Téma: Jablonec v době
největšího rozmachu
1808 – 1870. Od 20 hodin.
Smržovka, Zámeček
Důchodový dýchánek
Od 14 hodin.
Úterý 27. dubna
Městské divadlo Jablonec
Divadlo ABC Praha
Charlotte Brontëová
Jana Eyerová
Jevištní adaptace jednoho z nejslavnějších světových románů.
Vypráví příběh o zapovězené
lásce a děsivém tajemství, příběh, který je nabitý překvapivými dějovými zvraty a silnými
emocemi. Od 19 hodin.
Klub Na Rampě
Učitelkou v Himálaji
Povídání Blank y Herčí kové
o vysokých horách a lidech,
kteří v nich žijí. O dětech, které
si do školy chodí odpočinout
a o životě v buddhistickém
klášteře, o pětiměsíčním pobytu a putování zimním Himálajem. Od 20 hodin.
Eurocentrum Jbc
Juraj Bartoš Quartet
Skupina jedné z nejvýraznějších
osobností slovenského jazzu.
Od 20 hodin.
Riedlova vila, Desná v Jiz. h.
Koncert žáků ZUŠ Tanvald
Od 17 hodin.
JAB LO NEC K Ý ZPR AVO DA J – D U B EN 2010
K U LT U R N Í A K C E D E N P O D N I
Středa 28. dubna
Městské divadlo Jablonec
Eva Pilarová
Vít Fiala – kontrabas
Milan Dvořák – klavír
Od 19 hodin.
Koncert Evy Pilarové, zpěvačky s jedním z nejlepších
hlasů české pop music. Její
hity jsou nestárnoucí, stejně
jako duety s Waldemarem
Matuškou, či Karlem Gottem. V současnosti se stále
více orientuje na oblast jazzu
a swingu. Koncertuje s kapelou Víta Fialy, který patří k naprosté špičce tuzemských
instrumentalistů.
DDM Vikýř
louka mezi 1. a 2. přehradou
Čarodějnice s Vikýřem
Soutěže, vyhlášení výsledků
výtvarné soutěže, rej čarodějnic,
Miss Čarodějnice. Od 17 hodin.
přehrada, Sluneční lázně
Pálení čarodějnic
Prostor Slunečních lázní.
Skupina Exots od 18 hodin.
Skupina Vix, zapálení vatry ve
20 hodin.
Lampionový průvod
s ohňostrojem
Letos změna trasy: průvod vyjde ve20.30 hodin pod vedením
mažoretek a dechové hudby od
Rybářské bašty po hrázi k prostoru naproti budově Jablonexu.
Ohňostroj ve 21.25 hodin.
Smržovka, Kedr u Parkhotelu
Čarodějnice
Desná, hřiště v Desné III.
Pálení čarodějnic
Od 20 hodin.
Rychnov u Jablonce n. N.
Čarodějnický slet
a lampionový průvod
Soutěže pro děti, hudba,
opékání, průvod, ohňostroj.
Od 18 hodin.
Hotel Petřín
Taneční večer na Petříně
K tanci a poslechu hraje
Petr Voslař. Od 20 hodin.
Hrad Grabštejn
Grabštejnské čarodějnice
Hradní hudební a divadelní
čarodění.
DDM Vikýř
Eurocentrum Jablonec
Mažoreťácké show
9. ročník komponovaného
programu Jabloneckých
jablíček. Od 17 hodin.
Sobota 1. května
Knihovna Vratislavice n. N.
Tajemné Trosky
Komentované promítání fotografií
a filmu o stavbě hradu, jeho
obléhání, tajné podzemní chodbě
i strašidlech. Od 17 hodin.
Čtvrtek 29. dubna
Městské divadlo Jablonec
ZUŠ Jablonec nad Nisou
Jarní koktejl ZUŠ
Tradiční profilový pořad žáků
literárně-dramatického, hudebního a tanečního oddělení školy. Od 18 hodin.
Klub Na Rampě
Ro(c)kování Jiřího Černého
Autor vás provede hudebními
novinkami. Od 20 hodin.
Pátek 30. dubna
Klub Na Rampě
Kdo přiletí na koštěti
Bude odměněn. Od 18 hodin.
Eurocentrum Jablonec
Letní scéna
Prvomájová veselice
Od 10 hodin.
Neděle 9. května
Pátek 14. května
Městské divadlo Jablonec
Jihočeské divadlo Č. Budějovice
Kašpárek v rohlíku
Uhozený kabaret plný veselých
písniček, scének, pojančených
bláznivin a dobře praštěných
postaviček. Od 15 hodin.
Eurocentrum
Kamil Střihavka & Leaders
Best Of Tour 2010
Koncert k výročí 20 let na
scéně. Od 20 hodin.
Pondělí 10. května
Městské divadlo Jablonec
Divadlo Pod Palmovkou Praha
Edmond Rostand
Cyrano z Bergeracu
Slavná romantická komedie
o posledním z rytířů, Cyranovi
z Bergeracu. Od 19 hodin.
Středa 19. května
zahrada Riedlovy vily
Desná v Jizerských horách
Sympozium Desná 2010
9. ročník dřevosochařského
sympozia 10. – 15. k větna.
Akce vyvrcholí v sobotu aukcí
vyřezaných soch a slavnostní
vernisáží při svíčkách.
Muzeum skla a bižuterie Jablonec
Muzejní noc
Návštěva muzea v kouzelné
noční atmosféře, oživená netradiční prohlídkou muzea a zajímavým programem.
Úterý 11. května
Smržovka, lesopark u Parkhotelu
Prolínání
– Sen o Jizerských horách
aneb Smržovský jarmark a Den
Jizerskohorských jídel. Akce pro
celu rodinu. Od 9 hodin.
Městské divadlo Jablonec
Divadlo Na Fidlovačce Praha
Neil Simon, Marwin Hamlisch,
Carol Bayer Sager
Song pro dva
Vynikající muzikálová komedie
z prostředí tvůrců hudebních
hitů. Od 19 hodin.
Středa 12. května
Městské divadlo Jablonec
Jožka Černý
Cimbálová muzika Gracia
Od 19 hodin.
Klub Na Rampě
Kalandra Memory Band
Krásná, Kittelův areál
Pouť na Krásné
Pouť s celodenním programem.
Pátek 7. května
Eurocentrum, velký sál
„ ... a ještě trochu swingu
aneb tančíme s melodiemi
Orchestru Rudy Janovského.
Od 20 hodin.
Sobota 8. května
Městské divadlo Jablonec
Divadlo F. X. Šaldy Liberec
Bedřich Smetana
Prodaná nevěsta
Klasická česká opera.
Od 19 hodin.
JAB LO NEC K Ý ZPR AVO DA J – D U B EN 2010
Knihovna Vratislavice n. N.
Veselé obrázky Věry Tatarové
Beseda s pražskou malířkou
a ilustrátorkou. Od 14 hodin.
Pátek 21. května
Sobota 22. května
Středa 26. května
Knihovna Vratislavice n. N.
Kambodža
Komentované promítání libereckých cestovatelů Vognerových. Od 17 hodin.
Čtvrtek 27. května
Městské divadlo Jablonec
Agentura Harlekýn Praha
Neil Simon
Poslední ze žhavých milenců
Úspěšná komedie. Od 19 hodin.
Pátek 28. května
Čtvrtek 6. května
Klub Na Rampě
Steve Clarke Trio
Koncert jazz-funk. Od 20 hodin.
Deská v Jizerských horách
Velká desenská pouť
14. – 16. května
Jožka Černý je zpěvákem,
který zpívá melodie předávané z generace na generaci.
Některé písně se v jeho podání staly legendou. Kromě
toho, že s cimbálovou muzikou nazpíval stovky písní,
má v repertoáru i obrovské
šlágry dechové hudby a písně Karla Hašlera.
Čtvrtek 13. května
Klub ex
VSOP Trio a hosté
Jazzový koncert. Od 19 hodin.
Rychnov u Jablonce n. N.
Kostel sv. Václava
Jiří Stivín a Robert Hugo
Flétnový recitál s cembalem.
Od 19.30 hodin.
Sobota 29. května
Hejnice
Bazilika navštívení panny Marie
Jiří Čipera - varhany, Jiří
Brückler - baryton
Koncert. Od 15.30 hodin.
Pondělí 31. května
Knihovna Vratislavice n. N.
Tři měsíce v Keni
Komentované promítání vratislavického cestovatele Arnošta
Kominíka. O 17 hodin.
Uvedené akce jsou bez záruky.
ST R AN A 11
Z K U LT U R Y
Kam za výtvarnem
Jablonec nad Nisou
Galerie MY
Do 7. května
Jaroslav Šerých
Obrazy a grafické listy
Výstava předního českého malíře, grafika
a ilustrátora, absolventa jablonecké umělecko-průmyslové školy, jež slaví 130. výročí
založení.
Muzeum skla a bižuterie
Hlavní secesní budova
Stálé expozice:
Kouzelný svět bižuterie
Čarovná zahrada – České sklo sedmi století
Tematická výstava:
Do 24. června
Jiří Šuhájek
Ateliérové sklo a design
Výstava uceleně dokumentuje výtvarnou
činnost akademického malíře a představuje
jeho osobitou figurální tvorbu.
Galerie Belveder
Stálá expozice:
Historický empírový salónek
Do 23. dubna
Co se děje nad a pod hladinou
Výstava představuje živočichy, kteří jsou
vázáni na vodní prostředí a představuje
základní biotopy, historii rybářství a rybnikářství. Pro handicapované návštěvníky je
zde řada dermoplastických preparátů a přírodnin, odlitky ryb a obojživelníků.
Eurocentrum – foyer
Do 4. května
Tadeusz Biłozor
Zachyceno objektivem
Polský fotograf zachycuje malé zázraky
všedního světa a odhaluje pomíjivost života
v lidských výtvorech v boji se zubem času.
Městské divadlo Jablonec n. N. – foyer
Do 30. dubna
Leona Fejfarová
Obrazy
Momenty ze života Robota Ogiho.
Michal Machat
Počítačová malba
Ilustrace ke knize Bohumila Hrabala
Obsluhoval jsem anglického krále.
Kostel sv. Anny
Do 1. května
Miloš Kirchner
Pavel Vincek Kudr
Jizerky očima fotografa a malíře
Ojedinělá výstava zachycující stejná místa
pohledem fotografa a malíře.
Dřevosochařské
sympozium Desná 2010
ve dnech 10. – 15. května 2010
DDM Vikýř
Od 26. dubna do 21. května
Výstava čarodějnic
Výstava výrobků z výtvarné soutěže
„O nejkrásnější čarodějnici“.
Smržovka
Výstavní síň Zámeček
Do 30. dubna
Miroslav Pivnička, Marie Pivničková,
Jelena Potylková, Zdeňka Vacková
Tak nám ruce narostly…
Výstava výrobků platnéřských, zlatnických,
umělecko–sklářských a pletařských.
květen
Pavel Bergman – dřevoryty
Bohuslava Jelínková – keramika
Městská knihovna a infocentrum
Do 30. dubna
Jaroslavem Procházka
Podivní tvorové Jizerských hor
Výstava fotografií.
Desná
Riedlova vila
Do 30. května
Sbor dobrovolných fotografů
Suchou nohou
Výstava fotografií. Mosty vedoucí odněkud
někam, slavné i neznámé, tisícileté i dnešní.
Rychnov u Jablonce n. N.
Výstavní síň MěÚ
Do 7. května
Nitěné kouzlení
Nadílka půvabu paličkované krajky spolku
Česká Krajka.cz
Od 22. května do 4. června
Venda Košková
Vitráže technikou Tiffany
Výstava. Vernisáž 22. května v 17 hodin.
Hejnice
Městská knihovna
Duben – květen
Šárka Janková
Fotografie
Výstava snímků z horského prostředí
Pyrenejí.
Mezinárodní centrum duchovní obnovy
duben
Jana Staňková – Mandaly
květen
Marie Hybnerová
Energické obrazy, šerosvity, oleje
Univerzitní galerie N
Do 23. dubna
Dekadence
Výstava šperků.
Sychrov
Od 27. dubna do 14. května
Karol Weisslechner
Šperky. Vernisáž 27. dubna v 17 hodin.
bývalá zámecká konírna
Svět pohádkových princezen
Výstava pro děti.
ST R AN A 1 2
Město Desná vás srdečně zve
do zahrady Riedlovy vily na IX. ročník
14. – 15.5. Řemeslnické dílny
Výroba šperků z drátu, svíčky, keramika.
14. 5. Jablkoň, folkový koncert, 19 hodin
Sobota 15. 5.
Pohádka pro nejmenší, 15 a 16 hodin
Divadlo Bořivoj Praha
Taneční skupina Parau Parau, 17 hodin
Aukce soch a ostatních výtvorů, 18 hodin. Výtěžek aukce bude věnován Oblastnímu spolku ČČK v Jablonci n. N.
Divadelní představení Matiji Solce,
20 hodin, virtuózní slovinský loutkoherec,
Vernisáž při svíčkách, 21.30 hodin
Slavnostní zažehnutí svíček a loučí, promítnutí dokumentu z průběhu týdne
tvorby, představení umělců a jejich prací
www.sympozium-desna.cz
Astronomický den
na Jizerce
Astronomický ústav Akademie
věd ČR ve spolupráci se Sundisk
s. r. o. zvou všechny příznivce astronomie v sobotu 22. 5. 2010
od 13 hodin na rodinné odpoledne
a večer na Jizerce.
Připraven je zajímavý program
jako pozorování dalekohledy nebo
přednáška a beseda s RNDr. Jiřím
Grygarem, CSc.
Dále se můžete těšit na výstavu
astrofotografií, ukázky techniky a hvězdářských dalekohledů,
pozorování pozemních objektů,
naučnou stezku, program pro děti,
občerstvení.
sklepení zámku
Zámecká akvária
Stálá expozice našich sladkovodních ryb
JAB LO NEC K Ý ZPR AVO DA J – D U B EN 2010
NEZISKOVKY
Svítání o. s.
Kam na tábor
Také pro letošní prázdniny pro vás DDM Vikýř připravil širokou
nabídku letních táborů. Můžete si vybrat z nabídky pobytových
táborů nebo také z nabídky příměstských táborů. Seznam všech
připravovaných táborů najdete také na adrese: http://www.ddmvikyr.cz/letni-tabory.php. Více info na tel. 483 711 725 nebo na
www.ddmvikyr.cz, DDM VIKÝŘ, Podhorská 49, Jablonec n. N.
Kalendář akcí na rok 2010
15. – 16. 5. Hiporehabilitační středisko
v praxi
Co je to hiporehabilitace, jaké zázemí a realizační tým potřebujete, jak založit a financovat takové středisko a také jak má vypadat
dobře připravený hiporehabilitační kůň.
10. – 11. 4. Veterinární minimum
22. – 23. 5. Nemoci končetin
19. – 20. 6. Nemoci kopyt
28. – 29. 8. Nemoci hřbetu
25. – 26. 9. Biomechanika, výcvik a trénink koně, ježdění na koni z veterinárního
hlediska
Veterinární víkendové semináře s MVDr.
Dominikou Švehlovou na téma „Koně a pohyb“.
5. – 6. 6. Využití principu spirální dynamiky v hipoterapii I. a II.
Základní a pokračovací seminář pro fyzioterapeuty praktikující hipoterapii.
5. – 9. 7. a 23. – 27. 8. 2010
Intenzivní letní týdenní praxe hipoterapie
se základní teoretickou výukou. Pro všechny, kdo si chtějí hipoterapii zkusit a zažít.
Intenzivní hipoterapie formou ambulantní
docházky pro děti se zdravotním znevýhodněním s možností ubytování.
11. 9. Biologie chování koní III.
Etologický seminář s lektorkou ing. Jitkou
Bartošovou, Ph.D. na téma „Učení koní“.
Podrobné informace a přihlášky jsou na
http://www.os-svitani.cz/akce.php
Věra Lantelme, www.os-svitani.cz
Volejbalistům
Setkání volejbalových generací
V sobotu 24.dubna v 15 hodin v sokolovně v Kokoníně se uskuteční volejbalové
setkání generací, na které svolavatelé zvou
všechny své bývalé hráče ale i příznivce jabloneckého volejbalu.
Po slavnostním zahájení a přípitku
v 15 hodin připravili pořadatelé vyhlášení
a odměnění jubilantů-seniorů ale i velkých
osobností historie jabloneckého ženského
i mužského volejbalu, kteří tento sport
nesmazatelně vepsali do historie jabloneckého sportu.
Přední hráčky, hráči ale i funkcionáři
mající zásluhu na vynikajícím renomé jabloneckého volejbalu převezmou odměny a diplomy z rukou starosty Jablonce nad Nisou
Mgr. Petra Tulpy a tajemníka okresního svazu jablonecké tělovýchovy Františka Popra.
Poté proběhne přátelská diskuse účastníků setkání a program zakončí zábava s hudbou, tancem i občerstvením všeho druhu.
Takže přátelé jabloneckého volejbalu,
náš den bude sobota 24. dubna od 15 hodin, těšíme se na vás!
přípravný výbor
ST R AN A 14
Léto s Vikýřem 2010
1. – 11. 7.
pobytový Cykloléto
Cyklistika, sport, turistika, od 7 let
12. – 16. 7. příměstský Výtvarné tvoření I.
Modelování, mandaly, korálkování,
bytové dekorace, encaustic a fimo
dekorace, batika..., od 6 let
19. – 23. 7. příměstský Přírodovědný
Zvířátka z Vikýře, výlet na koně,
výtvarná dílna, celodenní výlet,
návštěva útulku Dášeňka, od 6 let
19. – 23. 7. pobytový pro rodiče s dětmi Dovolenka Letní pobyt v Krkonoších na Benecku plný zábavy, relaxace, poznání,
her a odpočinku
26. – 30. 7. příměstský Taneční
Taneční a tvořivý týden, od 6 let
2. – 6. 8.
příměstský Pro děti a mládež se ZP
Caniserapie, tvoření, koně, 7 – 26 let
9. – 13. 8.
příměstský Všeobecný
Výlety, hry, tvoření, sport..., od 6 let
14. – 24. 8. pobytový Sijesta III.
Letní tábor s celotáborovou hrou
nazvanou: ROK, 6 – 17 let
15. – 22. 8. pobytový XI. image pro dívky
Pohyb, výlety, hry, tvorba karty Image, mažoretění..., od 6 let
16. – 20. 8. příměstský Výtvarné tvoření II.
Keramika, mandaly, malování na
hedvábí, encaustic a fimo dekorace, batika, vitráže tiffany, od 10 let
23. – 27. 8. příměstský Konec prázdnin s Vikýřem Dny plné her a výletů..., od 6 let
Každý všední den 10 –13 hod. Spontánní činnosti.
Jablonečák 2010
Tábor pro děti 6 – 15 let sebou opět přináší řadu novinek a vylepšení. Přihlášky na tábor je možné podávat již nyní, opět za zvýhodněné ceny při včasném přihlášení.
Náplň tábora:
• Kanoe a rafty: trénink na jablonecké přehradě a výlet po řece Jizeře – nový úsek
• Lanové centrum: programy v lanovém centru
SUNDISK Malá Skála a Žlutá plovárna
• *Astronomie, fyzikální pokusy: pozorování, fyz. pokusy (M. Gembec ZŠ Rýnovická)
• *Fotografování: základy fotografování pro starší děti (lektor Aleš Majer – SUNDISK)
• Střelba: střelba ze vzduchové pistole a luku
• Míčové hry: basketbal, softbal, vybíjená, štafety
• Jízda na koni: výlet na koňskou farmu, jízda na koni
• Keramická dílna: modelování z hlíny pod odborným vedením
• Výtvarná dílna: malování, kreslení a výroba společných triček
• Taneční dílna: moderní tanec, hip hop, průpravné cvičení
• *Outdoorový výlet: Ještěd – Kryštofovo údolí – Tanvaldský špičák – Jizerské hory
• Rodinné závěrečné odpoledne: program s rodiči, společné zážitky na závěr tábora
• Kolektivní hry: chvíle čekání zaplní zkušení instruktoři řadou her, tak aby se žádné dítě
celý den nestihlo ani minutu nudit …a také mnoho zábavy, zážitků, poznatků a nových
kamarádů vašich dětí. (* novinka nebo vylepšení oproti předchozímu ročníku)
Termíny: 5. – 9. 7., 12. – 16. 7., 19. – 23. 7., 26. – 30. 7., 2 – 6. 8., 9. – 13. 8., 16. – 20. 8.,
23. – 27. 8. Program je každý den od 8.00 do 16.30 hodin.
Tábor Jablonečák 2010 pořádá SUNDISK s.r.o. a SK Tuleň.
Bližší informace: www.sundisk.cz, [email protected], tel.: 485 100 500 Ing. Renáta Portlová
JAB LO NEC K Ý ZPR AVO DA J – D U B EN 2010
OSOBNOSTI SPORTU
Horolezec Oldřich Kopal
Oldřich Kopal je bezesporu horolezeckou legendou. V 50. a 60. letech patřil mezi
absolutní lezeckou a horolezeckou špičku. Překonal mnoho hrůzu nahánějících stěn
v Tatrách, Alpách i světových velehorách. Jeho nadšení, píle a odvaha vytvořily dokonalý koktejl, který mu pomohl napnit heslo: „Dobrý horolezec je starý horolezec”.
Oldřich Kopal
narozen 1931 v Mašově (Turnov)
Zasloužilý mistr sportu, významný český
horolezec a trenér, člen reprezentačního
družstva ČSSR (1950–1962), člen trenérské rady ČHS (1972–1978).
Z výstupů:
Začínal na pískovcích Českého Ráje, kde
vytvořil mnoho prvovýstupů.
Vysoké Tatry:
První zimní výstup přes Hokejku na Lomnický štít (1952), letní přechod hlavního
hřebene Vysokých Tater (za 4 dny, 1954),
Stanislavského cesta na Weberovku
(1956), První zimní výstup na Malý Kežmarský štít přes Ucho (1961)
Alpy:
Mont Blanc, Peuterejský hřeben (1955)
Západní stěna Petit Dru (1957)
Kavkaz:
Severní stěna Donguz-Orun (1959)
Severní stěna Nakra-tau (1959)
Pilíř v SV stěně Dychtau (1962)
Účastník výprav:
Pamír (1967)
Annapurna Himal (1969)
Garhwál (1977)
Ťan-Šan (1981)
Mount McKinley, Aljaška (1983)
Když jsem stoupal do Oldova jabloneckého bytu, měl jsem trochu trému. Připravil
jsem se dobře, opět jsem si přečetl knihy
Radovana Kuchaře – Deset velkých stěn
a Vladimíra Procházky – Na Annapúrnu,
publikace popisující tehdejší dobu a horolezecké výkony, na kterých měl Olda Kopal
svou zásluhu. Prostudoval jsem několik
článků, které o něm vyšly v odborných horolezeckých časopisech a popisovaly obtíže
tehdejších výstupů. Jabloneckým čtenářům
bych však chtěl představit Oldu jako člověka, který ve svém životě mnoho prožil
a dokázal. Vladimír »Chroust« Procházka ho
ve své knize Na Annapúrnu charakterizoval: „Patří mezi lidi, s kterými se cítíte vždy
dobře. Při lezení stejně, jako při večerním
posezení.” Platí to dodnes?
Vyprávění začalo tradiční rozehřívací otázkou, jak se Olda dostal do Jablonce.
Já jsem z Mašova, který je dnes již součástí Turnova. Můj táta byl »ajznboňák«, tak
jsme se před válkou několikrát stěhovali,
utíkali před Hitlerem. Po válce táta chtěl,
abychom já a bratr měli nějakou školu, tak
nás dal na uměleckou průmyslovku v Jablonci, kde jsem se vyučil stříbrníkem a v roce 1948 dostal papír, že můžu provozovat
živnost. Nastoupil jsem do zaměstnání
k soukromníkovi do Turnova, ale jeho firma
byla v roce 1950 zrušena a tak jsem šel
sem, protože bižuterie má k mému oboru
blízko. A od té doby jsem Jablonečákem.
ST R AN A 16
Zahřívací otázku máme za sebou, proto
stáčím rozhovor na téma Oldovi nejmilejší;
na lezení po skalách a horách. Všímám si
jiskry v oku, rozhovor začíná nabírat nové
obrátky. Jak jsi se dostal k horolezectví?
Za války jsem bydleli s rodiči U třech rybníků. Do Skaláku, kam jsme to měli kousek,
jsem chodil s mámou a tátou na houby
a černé jahody. Viděl jsem tam několikrát,
že tam lezou na skály. Byla to starší generace českých lezců – Smítka, »Fifan«,
»Chroust«. To jsem ještě netušil, že i já budu
horolezec. Po válce jsme se přestěhovali
zpět do Mašova u Turnova, kde existovala
skupinka mladých nadšených lezců jako Drahoš Machaň, Zdeněk Melichar, Jiří
Koucký, Bohumil Nejedlo, Jiří Jech... ke kterým jsem se přidal. Každý víkend jsme byli
ve skalách. Začalo nám to jít a troufali jsme
si na stále těžší věže; na Kapelníka, Taktovku, Panny... Vrcholy už byly vesměs vylezené
zpravidla německými lezci, začínali jsme
proto hledat nové cesty, dělat prvovýstupy.
Poznal jsi mnoho slavných jmen ze zakladatelské generace českého horolezectví.
Kdo ti přirostl k srdci nejblíž?
Všechny jsem měl rád. Byli jsme bezvadná parta. Znali jsme se dobře a věděli jsme,
co si můžeme k sobě dovolit. Na písku jsme
si padli do oka s Radanem Kuchařem. On
rád lezl spáry a nikdo to za ním nechtěl
přelézt. Zbylo to na mě. V Tatrách jsem zase
lezl s Karlem Cermanem a Jirkou Maškem.
Padlo tu několik jmen horolezců, kteří
zahynuli při realizaci svého snu v horách.
Olda Kopal je známý citátem »dobrý horolezec je starý horolezec«. Zajímá mě, zda
to stále platí. V knihách o jejich výstupech
se dočítám: „Přepínám stupačku od klínu
ke klínu a čekám, který z nich vyletí.” „Bílá
záplava zabuší na dno levého žlebu a řítí se
k nám...” Proto se ptám: Vaše výkony byly
ve své době extrémní, byly tedy spojeny
s určitou mírou objektivního rizika. Neplatí tedy »starý dobrý horolezec je horolezec
se štěstím«?
Něco na tom bude. Objektivní nebezpečí
v horách existuje. Kolikrát jsme šli a vedle
nás si to přefrčela lavina. Já říkám: kdo se
narodil a má štěstí, tak ho má celý život.
Sportovní vývoj Oldy Kopala byl takový,
jak má být. Postupný. Začínal na skalních
věžích na severu Čech, přibyly Vysoké Tatry v létě a zimě a již jako československý
reprezentant se dostal do Alp. Tehdejšímu
lezení kralovali Angličané a alpské země.
Na Čechy a ostatní národy se dívalo skrz
prsty. Na svůj výrazný úspěch v Alpách
Olda vzpomíná:
V roce 1957 jsme dostali vízum na 14 dní
do Alp. První celý týden pršelo, my s Radanem Kuchařem jsme z toho byli nešťastní.
Tři dny před odletem se udělalo hezky. Tak
jsme se vypravili na západní stěnu Petit
Dru. Jednu noc jsme spali pod stěnou, druhou ve stěně a třetí na vrcholu. Jednalo se
JAB LO NEC K Ý ZPR AVO DA J – D U B EN 2010
OSOBNOSTI SPORTU
o první výstup velice těžkou stěnou v Alpách
lezci z »východního bloku«. Před námi tuto
cestu přelezl Herman Buhl.
A následovaly hory ještě vyšší – Kavkaz.
Jaký je rozdíl v lezení v Alpách a tam?
V Alpách se jednalo o lezení ve skále,
ale na Kavkaze se lezlo převážně v ledu.
Vzpomínám si, že když jsme lezli na Donguz-Orun, tak jsme odpočívali na pěkném
a tehdy jsme si mysleli bezpečném hřebínku. Za dva dny později jsme lezli vedlejší
stěnu Nakra-tau a viděli jsme, jak tento
hřebínek smetl ledový blok o velikosti čtyř
jabloneckých radnic. Radan zavolal: „Pozor,
něco letí”. Měl jsem tehdy fotoaparát Flexaretu, zmáčkl jsem poprvé, přetočil, stiskl
ještě jednou obrovský oblak tříště a když
jsem chtěl třetí fotku, tak mi došel film. Být
jenom v té tříšti, tak tě to udusí. Člověk musí
mít stále na paměti »memento mori«.
Následují další příběhy z výstupů na Kavkaze. Příběhy o lavinách, séracích, kolmém
ledu, ale i kamarádství, odvaze, romantice.
Pro mě však největší kouzlo má první česká expedice do Himálaje, jíž se Olda též
zúčastnil. V roce 1969 se parta »starých
chlapů ze Skaláku« vypravila do nejvyšších
hor. Na cestě strávili 100 dní, ujeli 23 tisíc
km v nákladním autě Praga S5T přes země,
od kterých neměli ani mapy, v Nepálu získali
povolení k výstupu na vrchol Annapúrna IV
a ač jim nikdo nedával velké šance, vylezli
nahoru a úspěšně se vrátli do komunistického Československa. A to vše s rozpočtem
nižším než 100 $ na hlavu. Nemá tato cesta
prvky dobrodružství? Jak to vidíš Oldo po více než 40 letech?
Tenkrát expedici vymyslel Bohouš Svatoš.
Na vrcholu Taktovky říkal: „Chlapi, už jsme
dost starý, měli bychom už někam vyjet, třeba do Himálají...” U každé expedice se musel
najít takový »Svatoš«, který jde za svým
cílem, až se to podaří. Cesta tam, to byla
fantazie. Projížděli jsme vesničky a města
a všude jsme budili pozornost. Když jsme
zastavili, sbíhali se nejenom děti okolo. Druhou etapou byla cesta s nosiči překrásnou,
ale náročnou cestou do základního tábora
a třetí byl vlastní výstup na vrchol. Každý den
byl silným zážitkem. To se prostě musí prožít.
Vrátili jste se v listopadu roku 1969
a na únor 1970 se chystala expedice do Peru. Byl jsi v nominaci, ale nejel jsi. Proč?
Dostal jsem pozvání, protože jsem měl
zkušenosti z ledovců. Já jsem jim však řekl:
„Hoši, vy jste si to přichystali, já vím, jaké
množství práce to obnáší, kolik peněz a úsilí
jste do toho vložili, nebudu vám zabírat místo. A dopadlo to, jak to dopadlo.
Pro nezasvěcené, nebo zapomětlivé,
připomínám, že celá expedice skončila
tragicky, všichni účastníci zahynuli pod
kamennou lavinou. Mezi nimi i mnoho Oldových kamarádů. Tím jsem se dostal na další
připravenou otázku. Olda je nadšený lyžař –
běžec, zakladatel Jizerské padesátky (od roku 1971 s přídomkem Memorial Expedice
Peru 70), tvůrce putovního zlatého cepínu
pro vítěze Jizerské padesátky. Jaký je tvůj
vztah k tomuto závodu?
Jizerskou padesátku zakládali horolezci.
Postupně však množství účastníků narůstalo do takových rozměrů, že už to horolezci
nemohli organizačně utáhnout a předali závod lyžařům. Od roku 1999 je J50 zařazena
do světové ligy dálkových běhů Worldloppet
a já na to konto vyrobil zlatý cepín, putovní
cenu pro vítěze závodu. Každý se mě ptá,
jak to dělám, když cena je putovní. Já odpovídám: Musím mu ho potom zase sebrat.
Prohlížím si zhruba půlmetrový cepín
z puncovaného pozlaceného stříbra, jenom
hřebíčky jsou železné. Každý rok na cepínu
přibude štítek se jménem vítěze. Nejstarší
štítek je z roku 2001. Na rubu cepínu je nápis: »Věnují jablonečtí horolezci l. p. 2001,
návrh a výroba Oldřich Kopal 2000.«
Zdůrazni tam, že cepín věnují jablonečtí
horolezci. Bez nich by žádný nebyl. To je
jejich zásluha. Letos byl ale cepín asi předáván naposledy. Má být na stadionu v Bedřichově pomník věnovaný památce Expedice
Peru 1970. Cepín vznikl proto, aby se na ty
kluky nezapomnělo a když bude pomník,
nebude muset být cepín.
Vladimír »Chroust« Procházka tě v knize
Na Annapůrnu charakterizoval následovně:
„Olda je kliďas, nebrání se, mohli byste
na něm dříví štípat... Olda byl náš hromosvod, neboť mlčel, nebránil se. ” Jsi opravdu takový flegmatik?
Vždycky se řeklo: Kdo půjde pro pívo.
Kopal, pochopitelně. Tak jsem šel. Když se
mělo něco udělat, tak jsem to udělal já. Byl
jsem z naší party nejmladší.
Ve svém bohatém lezeckém životě jsi
toho zažil opravdu mnoho. Kterého svého
výstupu na horách si vážíš nejvíce? Co by
sis chtěl znova zopakovat?
Já bych řekl, že celý život. Byly samozřejmě různé průsery ale díky lezení jsem
se vždycky dostal do normálních kolejí.
Všechny hory byly hezké. I Tatry, když 14 dní
pršelo, měly něco do sebe.
Olda je známý svou vitalitou. Lezl ještě
donedávna klasické cesty, více než stokrát vylezl na Taktovku (naposledy v roce
2003), vídával jsem ho na běžkách. Recept
na dlouhodobou výkonnost prý nemá, už to
není to, co bývalo. Proto se zajímám spíš
o jeho charakterové vlastnosti.
Co ti horolezectví dalo a vzalo? Kdybys
začínal znovu, něco bys ve své životní
pouti změnil?
Kdyby. Ono ale žádné kdyby nebude.
Dnešní doba je úplně jiná. Kdybych si mohl
něco vybrat z dnešní doby do mých začátků
před šedesáti lety, tak bych si vybral tři
věci. Sedací úvazek, aby se člověk nemusel
vázat přes hruď, protože při pádu to dost
bolelo, dobré lano, které se netrhá, a osmu,
abychom neměli »šlice na zadku« (osma
– prostředek na slaňování po laně dolů –
pozn. autora).
Jak je vidět na poslední odpovědi, humor Oldu Kopala neopouští. Čekal jsem
filozofické rozjímání o smyslu života a Olda
by si do svého mládí přenesl pouze sedák,
lano a osmu. Stejně to musela být krásná
doba plná romantiky a objevování, pravého
kamarádství a dobrodružství. Přeji tedy Oldovi, ať ho vitalita a pozitivní přístup k světu
neopouští ještě mnoho let.
Děkuji za rozhovor
Milan Vrkoslav
Letos uplyne přesně 40 let od výpravy
československé expedice 15 horolezců
do Peru, kteří se chystali pokořit Huascarán. Všichni horolezci tehdy zahynuli.
V srpnu 2009 byly zahájeny přípravy
na stavbu Památníku Expedice Peru
1970, který se staví přímo na výjezdu ze
stadionu v Bedřichově z finančních darů
přátel, rodin, kamarádů, kohokoliv, kdo
se rozhodne zapojit do tohoto příběhu.
Vzniká krásné zákoutí v klidném prostředí mezi stromy, přesto blízko běžeckých
tratí a turistických cest. Památník bude
odhalen v květnu tohoto roku.
více na: www.peru1970.cz
KČT při TJ Lokomotiva Liberec pořádá
v sobotu 29. května
Jizerské vejšlapy
v rámci slavnostního otevření památníku
v Bedřichově v Jizerských horách československým horolezcům, kteří před 40
lety tragicky zahynuli pod Huascaranem
při expedici do Peruánských And.
Trasy pro pěší od 15 do 50 km vedou
po značených turistických cestách, trasy
pro cyklisty od 30 do 80 km po značených cyklotrasách a místních komunikacích. Navštívíte nejkrásnější místa
Jizerských hor.
info: www.tj-loko-liberec.cz
Jabloneck ý zpravodaj: informační občasník pro občany regionu Jablonecka. Vychází v nákladu 23 000 ks. Zdarma. Česká pošta zajišťuje roznos do domácností
v J a b l o n c i n . N . K d o s t á n í v s í d l e r e d a k c e a n a i n f o r m a č n í c h s t ř e d i s c í c h R y c h n o v ě u J a b l o n c e n a d N i s o u , S m r ž o v c e , Ta n v a l d u a D e s n é .
V y d á v á : o b č a n s k é s d r u ž e n í J a b l o n e c 2 0 1 0 , o . s . I Č : 2 8 5 5 7 2 8 0 s e s í d l e m L i d i c k á 17 7 7/ 2 4 , 4 6 6 0 1 J a b l o n e c n a d N i s o u . V y d á v á n í p o v o l e n o M i n i s t e r s t v e m
k u l t u r y Č R p o d r e g i s t r a č n í z n a č k o u M K Č R E 176 0 4 . S í d l o r e d a k c e : P o d h o r s k á 2 2 , J a b l o n e c n a d N i s o u . Š é f r e d a k t o r V l a d i m í r K o r d a č , t e l . 6 0 3 4 8 9 9 3 4 . I n t e r n e t
w w w. j a b l o n e c k y z p r avo d a j .c z , e - m a i l : r e d a kc e @j a b l o n e c k y z p r avo d a j . c z . Inze r c e te l e fo n 4 8 3 319 6 8 5, e - m a i l : i n z e r c e @j a b l o n e c k y z p r avo d a j .c z . T i s k n e:
T i s k a r e k l am a , P o dh o r s k á 22, J ab l o n e c n . N . (w w w.t i s k ar e k l am a .c z), M í s t o v y d ání J ab l o n e c n a d N i s o u , dub e n 2010. Z a u ve ř e jn ě n é t e x t y, p o ku d n e j s o u d í l e m
členů redakce, ne sou odpovědno s t jejich autoři. Neoznač ené přísp ěvk y jsou dí lem redakce. Uzávěrka dal ší ho čísla je 23. 4. 2010.
JAB LO NEC K Ý ZPR AVO DA J – D U B EN 2010
ST R AN A 17
Download

JABLONECKÝ ZPRAVODAJ DUBEN