(MSMAFRA1: MFP-CS-PRILO_C1-VYROBA <CLOVEK_1> [JIHLAVA -1 ] ... 26.05.14 Author:FARYOVA Date:21.05.14 Time:19:02)
mobily mění svět
MIMOŘÁDNÁ PŘÍLOHA MF DNES PRO SPOLEČNOST ČLOVĚK V TÍSNI
ŠRÍ LANKA Mobil jako svědek
Video z telefonu poslouží jako
důkaz válečných hrůz Strana E2
PONDĚLÍ 26. 5. 2014
KAMBODŽA Pomoc matkám
Hlasová zpráva upozorní, jak
pečovat o novorozence Strana E5
WWW.IDNES.CZ
Chytrý mobil s rodokmenem
Fairphone je ekologický
i z nekonfliktních materiálů
Zvonění, které probudilo Afriku
Mobilní telefony mají obrovský dopad na současný rychlý ekonomický rozvoj nejchudšího kontinentu.
Přes SMS zprávu je možné ověřit, zda jsou kupované léky pravé, i zjistit ceny potravin na trhu.
L
společnost
Člověk v tísni
M
obil využíváme v práci, voláme svým blízkým. Neumíme si už
představit doby, kdy jsme ho neměli nebo když nebylo pokrytí.
To už se stává jen zřídka. Mobilní pokrytí je totiž všude. Volala
jsem domů z konžsko-rwandských hranic, z íránské pouště i
kambodžského ostrova bez elektřiny. Aby ne, když telefon mají
všichni. Jen v Česku máme podle
Světové banky 127 mobilů na
100 obyvatel a třeba v Guatemale, Libyi nebo Botswaně jich mají
ještě víc.
Díky dobrému signálu a dostupnosti levných přístrojů můžou mobily pomáhat. Spojují vesnici s městem. Chudí farmáři se
díky telefonu dozvídají aktuální
ceny na trhu nebo předpověď počasí. Díky mobilu kambodžské
matky pečují lépe o novorozence – poslouchají totiž vzkazy, které jim radí ve výchově. Díky mobilu mají senegalské děti z odlehlých vesnic rodný list. Jenže k výrobě telefonů jsou třeba vzácné
kovy těžené i ve válečných oblastech Afriky. Kvanta staré toxické
elektroniky pak recyklují a likvidují v Číně. Mobily zkrátka mění
svět. K lepšímu i k horšímu.
Víc se dočtete v této příloze.
» Pokračování na str. E3
Trabantem až
na konec světa.
A klidně
bez mobilu
Co se také dočtete:
Mobilní telefony
»
ovládly i rozvojový
Dan Přibáň se svým týmem projel
s obyčejnými trabanty Asii a Afriku. To jim ale nestačilo, a tak loni
vyrazili do Jižní Ameriky. Překonali ji po třech měsících od severu k
jihu, ujeli přes 20 000 kilometrů, a
to i ve výškách 5 000 metrů nad mořem. Mimo jiné všechna místa spojovala malá užitečná věc – mobilní
telefon. Mají ho téměř všichni a
téměř všude. „Nevozíme s sebou
satelitní telefony, takže nám mobil
dost pomáhá,“ vypráví cestovatel.
Jak si vysvětlujete, že i v oblastech,
kde je hlad, mají místní mobily?
U nás to je stejné, nebo ne? Chudí
si berou půjčky na zbytečnosti, třeba na televizi.
» Pokr. na str. E2
EDITORIAL
Mobily všude:
změna k lepšímu,
nebo horšímu?
Tereza Hronová
ampy veřejného osvětlení ve východokonžském Bukavu dost často v noci nefungují, ale aspoň
slouží jako nositelé reklamy. V regionu, který je už dvacet let zasažený občanskou válkou, jako by neexistovaly jiné
věci hodné inzerování než pivo a mobily.
Telekomunikační společnosti Vodacom,
Airtel a MTN množstvím plakátů jednoznačně přebíjí pivovar Primus. Snaží se
uhnat zákazníky, aby začali používat své
telefony pro převádění peněz.
Jedním z klientů je zdravotník Deo
Kalasi ze zapadlé obce Kitutu, která je v
období dešťů nedostupná. „Pomocí SMS
platím učiteli školné za své dcery v Bukavu. Nemusím peníze nikam převážet a
bát se, že mi je někdo ukradne. Navíc
mám důkaz, že jsem zaplatil,“ libuje si, že
i do jednoho z nejbídnějších koutů planety dorazily moderní vymoženosti.
I v Kitutu na trhu či při hlavní silnici stojí z prken stlučené budky s logem společnosti MTN, která tu jako jediná má pokrytí. Do programu zaregistrovaný zákazník
k nim přijde se svým obnosem a dokladem totožnosti a reprezentantovi společnosti peníze předá. Částka je mu potvrzena pomocí SMS.
Ve stejnou dobu na druhém konci Konga pak někdo jiný dostane zprávu, že si danou sumu, ze které je stržena provize pro
operátora, může zase po předložení občanky a zprávy vybrat u kteréhokoliv pouličního zástupce firmy MTN.
Kde jste potkali nejvíc lidí, kteří
měli mobilní telefony?
Připadá mi, že čím je tepleji, tím
jsou lidé komunikativnější. Mobily
mají snad všichni. Zajímavé bylo
pozorovat i pokrytí sítěmi. Když
jsme v roce 2007 vyrazili na naši
první cestu, tak třeba v Íránu nefungoval roaming. V Turkmenistánu už vůbec ne. Po pádu Turmenbašiho diktátorského režimu se to
začalo měnit. I při cestě po Uzbekistánu jsme byli měsíc bez signálu. To bylo tehdy velmi příjemné.
Při naší druhé cestě, po Africe,
už mobilní pokrytí bylo silné. A to
jsme hodně používali třeba Facebook. Někde nám říkali, že si netelefonují, ale jen prozvánějí, aby
ušetřili. Prý měli i nějaký „prozváněcí“ tarif. Když mobil zazvoní třikrát, znamená to třeba „Přijď“.
E
svět. Kolik jich kde
připadá na jednoho
Str. E3
obyvatele?
Krvavé minerály z
»
Konga jsou téměř v
každém mobilu.
Str. E4
Čína, jedovatá
»
skládka. Končí tu 70
procent elektronického
odpadu světa.
Str. E4
Parazity odhalí
»
i smartphone.
Str. E6
Foto: Profimedia
Na nákup bez peněz: platby přes telefon ovládly globální Jih
Fenomén mobilních plateb se rozvíjí v zemích, kde je založení bankovního účtu
a kreditní karty pro většinu obyvatelstva
nedosažitelnou metou.
Na ulicích většiny menších i větších
měst v subsaharské Africe lákají zákazníky
cedule s nápisem „mobilní peníze“. Šipky
míří ke stánkům zavedených telekomunikačních společností, ale třeba i do drogerie
nebo kadeřnictví, kde čeká na klienty někdo se zápisníkem. Taková místa slouží
místním v podstatě jako bankomaty či po-
bočky banky. Místo kreditní karty se používá mobilní telefon, který v Africe má víc
než 650 milionů lidí. Ten s pomocí různých technologií zaúčtuje zvolenou částku
na vrub telekomunikačního či jiného účtu
zákazníka – peníze je možné si na mobil
buď uložit, nebo vybrat. Platba může být
zaúčtována jako kredit nahraný v telefonu,
stržena z měsíčního paušálu či přímo propojená s kreditní kartou.
Platit se dá pomocí speciální textové
zprávy, podobně jako je to u jízdenek měst-
ské hromadné dopravy v některých českých městech, využít se dá speciální program na SIM kartě. Mobilní platby se staly
tak populární, že je dnes používají miliony
lidí v rozvojových zemích.
Mobil místo bankomatu
Mezi pravděpodobně nejrozvinutější systémy převodu financí přes mobilní telefon
patří M-Pesa (M – mobilní, Pesa – svahilsky peníze), který provozují operátoři Safaricom a Vodacom v Keni a Tanzanii. Jen
Keňa v roce 2012 registrovala téměř 19 milionů uživatelských účtů a jejich majitelé
v průměru zaslali měsíčně v přepočtu více
než 13 miliard korun z jednoho mobilního
telefonu na druhý. Výše jednotlivých transakcí přitom nesmí přesáhnout 10 000 Kč.
Díky M-Pesa lidé můžou například splácet
mikropůjčky. Podobný systém se pod podobnými názvy stal populární i v zemích
mimo svahilsky mluvící region, a to
v Afghánistánu a Indii, Jižní Africe a Egyptě.
» Pokračování na str. E2
(MSMAFRA1: MFP-CS-PRILO_C1-VYROBA <CLOVEK_2> [JIHLAVA -2 ] ... 26.05.14 Author:FARYOVA Date:21.05.14 Time:19:01)
2 E
mobily mění svět
Na nákup
bez peněženky:
platby přes telefon
ovládly globální Jih
» Pokračování ze str. E1
A jak M-Pesa funguje? Pokud má uživatel dostatečný kredit v telefonu, může
jeho část poslat někomu dalšímu.
V Keni existuje síť více než 40 tisíc
míst, většinou jde o trafiky či malé obchody, kde si peníze z účtu můžou za
drobný poplatek vyměnit za hotovost.
Je to podobné, jako by je vybírali z bankomatu. Od začátku služby v roce 2007
se z tohoto způsobu mobilních plateb
stal v Keni a okolních zemích standard
pro bezhotovostní převod, který nyní
používá asi polovina populace. Ročně
převádí asi 150 miliard korun, tedy
téměř 20 procent hrubého domácího
produktu země.
Podnikat bez půjčky?
Jednoduchá technologie dokáže měnit
životy obyčejných lidí. Nedostatečné finanční služby jsou jedním z důvodů,
proč jsou chudí i nadále v pasti chudoby. Bez dostupných peněz a finančních
služeb nemůžou začít podnikání a přivydělat si. Půjčky jsou často vázané na
trvalé bydliště a mnoho dalších administrativních překážek, které obyvatelé
nejchudších míst planety nedovedou
překonat. Studie ukazují, že vesnické
obyvatelstvo v Keni, které začalo používat systém M-Pesa, zvýšilo své příjmy
o 5 až 30 procent. Zároveň v městských
oblastech roste obrovským tempem
množství malých podnikatelů, kteří využívají M-Pesu pro své další aktivity.
Mimo tento SMS přístup v mobilních platbách se v Jižní Africe rozšiřuje
aplikace SnapScan pro chytré telefony.
Umožňuje platby pomocí čtečky QR
kódů, podobně jako v Česku tak lze platit některé faktury. Rozdíl je v tom, že
není třeba mít účet, platba se strhne
z kreditu v mobilním telefonu.
V roce 2012 zaznamenal sektor mobilních plateb v Africe obrat ve výši 61
miliard dolarů, což je více než za stejný
rok v USA a Evropě dohromady. Podle
odhadů porostou mobilní platby na
„chudém kontinentu“ tak, že v roce
2016 dosáhnou obratu 160 miliard dolarů. A to by se do rozvoje komunit mělo
pozitivně promítnout.
Jiří Pánek
Katedra rozvojových studií
Přírodovědecké fakulty Univerzity
Palackého v Olomouci a GISportal.cz
PONDĚLÍ 26. KVĚTNA 2014
WWW.IDNES.CZ
Mobily byly němými svědky
válečných hrůz na Šrí Lance
N
a prvním záběru není nic moc
zvláštního – malý kluk sedí na
lavičce a jí nějakou sladkost,
kterou mu někdo podal. Jen vypadá trochu vystrašeně. Na dalším záběru, který byl natočen o dvě hodiny později, leží ten samý kluk mrtvý, v hrudi čtyři
kulky. Tím chlapcem je dvanáctiletý Balachandran Prabhakaran, syn vůdce tamilských Tygrů Velupillaie Prabhakarana.
Záběry byly natočeny v květnu roku
2009, tedy v poslední fázi války mezi Tygry a šrílanskou armádou, která nakonec
Tygry zlikvidovala. Popravu dítěte si natočil jeden z vojáků jako válečnou trofej. Šrílanská vláda přitom celou dobu tvrdila, že
bylo zabito v bitvě.
Válka mezi vládní armádou a tamilskými Tygry trvala téměř třicet let. Její poslední fáze měla být válkou beze svědků. Všichni novináři a cizinci byli z oblasti vyhnáni.
Jenže šrílanská armáda zapomněla na
fakt, že téměř každý obyvatel ostrova má
mobilní telefon s kamerou. A tak si hrůzy
války natáčeli nejen vojáci, ale i civilisté,
kteří zůstali uvěznění v takzvaných bezútočných zónách, kde jich nakonec šrílanská armáda zmasakrovala kolem 70 tisíc.
To, co mělo být navždy utajeno, je nyní
zdokumentováno díky mobilním telefonům. Tato videa a fotografie slouží jako
důkazy o válečných zločinech. Jejich pravost potvrdilo několik nezávislých britských expertů. A stanice Channel 4 z nich
vytvořila dokument Vražedná pole na Šrí
Lance režiséra Calluma Macraeho, který
letos získal zvláštní uznání Poroty Václava
Havla na festivalu Jeden svět.
Díky mobilním telefonům je nyní daleko snadnější získat důkazy o věcech a událostech, které měly zůstat utajeny či neprokázány. „Pro ženu to může být důležitá
zbraň sloužící k její obraně. Pokud ji a její
děti například bije manžel, který je často
opilý, je pro ni teď jednoduché ho natočit
a mít tak přímý důkaz pro případ, že se s
ním chce rozvést. Dříve by jí nikdo nevěřil, protože naše společnost je patriarchální,“ říká Mangala Fernando, šrílanský odborník na sociální otázky.
Více záchodů do textilek
Šrílanský prezident:
Absolutně to popíráme
Šrílanská vláda záběry popravy dítěte označila za falešné. „Kdyby se to stalo, věděl
bych o tom. Absolutně to popíráme. Někdo
se snaží nás zdiskreditovat a začít u nás další arabské jaro,“ řekl šrílanský prezident
Mahinda Rajapaksa pro noviny The Hindu.
Na jiných záběrech je natočeno bombardování nemocnic, táborů, kam byli nahnáni
civilisté, popravy a znásilňování mrtvých
tamilských žen. Podle mluvčího šrílanské
armády jsou na záběrech tamilští vojáci
převlečení za vojáky šrílanské armády.
OSN nutí šrílanskou vládu vyšetřit válečné zločiny a chce na ostrov poslat mezinárodní vyšetřovací komisi. „Absolutně to
odmítáme. Někdo se snaží ze Šrí Lanky
udělat další Irák či Afghánistán,“ reagoval
Rajapaksa.
Další zemí, kde záběry z mobilů budou
použity u soudu jako důkazní materiál o
Dokument Film Vražedná pole na Srí Lance odhalil masakry civilistů.
Pro ženu může být
»
mobil důležitá zbraň
k její obraně. Pokud ji třeba
bije manžel, je pro ni teď
jednoduché ho natočit
a mít tak přímý důkaz.
Dříve by jí nikdo nevěřil.
Mangala Fernando
odborník na sociální otázky
Foto: Jeden svět
válečných zločinech, je Libye, kde už aktivisté tyto záběry shromažďují. „Zpracováváme 150 případů válečných zločinů spáchaných režimem Kaddáfího. Důkazy
máme z mobilů od civilistů a povstalců,“
řekl aktivista Omar Abulifa pro agenturu
Reuters.
Mobilní telefony sehrály významnou
roli během arabského jara, kdy se demonstranti a rebelové domlouvali právě přes
ně. V Libyi a Egyptě vlády dokonce mobilní sítě nechaly načas vypnout. Nedávno
byla firma Vodafone obviněna z toho, že
to režimu Husního Mubaraka v Egyptě vůbec dovolila.
Mobilní telefony pomáhají i pracovníkům
textilních továren zlepšit špatné pracovní
podmínky. „Do textilek se nikdo zvenčí nedostane, nikoho tam nepustí. To, jak to
tam ve skutečnosti vypadá, víme jen díky
videím a fotkám, které udělají samy ženy,
které tam pracují,“ říká Chandra Devanarayana, ředitelka šrílanské nevládní organizace Womens centre, která ženy pracující v továrnách školí v oblasti pracovních
a lidských práv.
„V továrně, kde pracuji, byl jeden záchod na 100 lidí, nafotili jsme ty podmínky a šli za vedením vyjednávat lepší. Dosáhli jsme toho, že teď máme jeden záchod na 30 lidí a také nám začali dávat mýdlo na mytí rukou, což dříve nebylo,“ popisuje Juma, která pracuje v továrně Hydramony, kde se šijí věci pro Adidas.
Pracovníkům textilek se podařilo přinést i důkazy o brutálním potlačení demonstrace za pracovní práva v roce 2011.
Protestů se zúčastnilo kolem 30 000 lidí, z
nichž 80 procent byly ženy. Požadovali zastavení penzijní reformy, kterou pro ně
vláda chystala a kvůli které by přišli o čtvrtinu svého platu, aniž by měli zaručeno,
že budou dostávat penzi a v jaké výši. Požadovali také zvýšení platů. Většina pracovníků továren pracuje 10 až 14 hodin
denně šest dní v týdnu, za což dostávají
plat v přepočtu 2 000 až 2 400 korun. Když
30. května přestali pracovat a šli demonstrovat, majitelé továren zavolali policii a
armádu, která do nich střílela ostrými náboji. „Jeden muž byl zastřelen, několik desítek lidí zraněno, několik žen znásilněno,
jedna potratila dítě,“ říká Adrian Keegal
z organizace Women’s centre.
Avšak právě díky mobilům o tom existují důkazy. „Bez těchto fotografií a videí bychom při následujícím vyjednávání nedostali vůbec slovo. Jen díky těmto důkazům jsme dosáhli alespoň nějakých výsledků,“ potvrzuje členka odborů Malika,
že mobilní telefony opravdu mění Šrí Lanku.
Markéta Tauerová Kutilová
Trabantem až na konec světa. A klidně bez mobilního telefonu
» Pokračování ze str. E1
PROFIL
Rozdíl je v tom, že mobil už je v Evropě zcela dostupná spotřební věc, něco jako lopata. A tou se chlubit nebudeme, tak si kupujeme třeba auta. Často i v těch chudých zemích měli lepší telefony než my. Nahrazují jimi šperky. Místo čelenky z peří a zlatých řetězů dnes mají smartphone.
Trabantem
až na konec světa
Po více než třech měsících putování projel
cestovatel Dan Přibáň a jeho žluté trabanty
spolu s mezinárodní česko-polsko-slovenskou
posádkou s maličkým polským fiatem a Jawou
250 celou Jižní Ameriku. V Brazílii projela
výprava nejobtížnější cestu Amazonie –
oficiálně uzavřenou silnici napříč deštným
pralesem. V peruánských Andách vystoupali
až do výše 4 868 metrů nad mořem – nejvýše,
kam kdy vyjelo auto s dvoutaktním motorem.
Posádka také v roce 2007 překonala
hedvábnou stezku v Asii a o dva roky později
Afriku od severu k jihu. Vznikl dokument
Trabantem napříč Afrikou, který je nejlépe a
nejvíce hodnoceným dokumentem roku 2011
na ČSFD. Česká televize v těchto dnech vysílá
seriál Trabantem až na konec světa.
Jak se z hlediska využívání telefonů lišila
Afrika od Jižní Ameriky?
Hlavní rozdíl je v tom, kde si telefon nabít.
(smích) Když není elektřina, není mobil.
Pomohl vám někdy mobilní telefon
z průšvihu?
Nevozíme s sebou satelitní telefony, takže
nám mobil dost pomáhá. Nikdy nám nešlo o život, ale o auta ano. Telefon nám pomohl třeba v Libyi. Když tu chcete cestovat trabantem, tak musíte mít zaplacený
policejní doprovod a průvodce. Náš průvodce mě nechal zavolat ze svého mobilu.
Vytelefonoval jsem mu celý kredit. On ho
pak zase nabil a já volal znova. Telefonovali jsme do Nové Vsi pod Pleší a zjišťovali
jsme, jak opravit karburátor.
Umíte si představit cestu trabantem kolem světa v dobách, kdy žádné mobily nebyly?
Určitě. Já si třeba tu dobu, kdy jsme cestovali po Íránu a Turkmenistánu, užíval. Ale
podstata našich cest už se změnila. Chceme o nich vyprávět. Lidi to baví. Líbí se
jim, že byť jsou v práci, mají pocit, že někam jedou. Když jsme byli v Amazonii, tak
přišel monzun a spláchnul mi foťák s ka-
Nepřekonatelný Expedice dokázala,
že obyčejný trabant přežije snad všechno.
Foto: amerika.transtrabant.cz
merou. V jeden moment přestaly fungovat
a pro mě najednou cesta ztratila význam.
Za hodinu to naštěstí vyschlo a byl jsem
zase spokojený.
Zpátky k vaší cestě. Která expedice vás
bavila nejvíc?
Každá měla něco do sebe. Nejvíc mě baví
ty výzvy. Když jsme vyrazili do Asie, nikdy
jsme tak daleko autem nebyli. Problémy,
nad kterými teď mávneme rukou, jsme vnímali jako fatální komplikace. Afrika byla
složitá z hlediska komunikace s místními.
V Jižní Americe byly nejhorší cesty. Jezdili
jsme dlouhé úseky, náročné pětitisícové
přejezdy, průsmyky ve výšce pět kilometrů nad mořem. Netušili jsme, jestli to
zvládneme. Na konci měla auta sjeté pneumatiky úplně do hladka a to se ještě nestalo. (smích)
Kdybyste měl některou z těch cest zopakovat, kterou byste vybral?
Já bych neopakoval asi žádnou. Nejradši
mám ale Afriku. Jenže bych byl asi smutný
z východního pobřeží, kde už Číňani udělali asfaltky.
ČT vysílá váš seriál, povídáte o svých zážitcích… Plánujete i další výpravu?
No jasně. Další cestu plánujeme vždycky,
když dokončíme tu předchozí. Můj sen je
jet do Číny, ale tam zatím nechtějí pouštět
soukromá auta. Původní plán, projet Pákistán a Afghánistán, jsme kvůli bezpečnosti
odložili. Ale chybí nám ještě expedice do
Austrálie. Jenže ta je malá a pro trabanty
jednoduchá. Takže místo toho, abychom
na konci auta poslali domů, chceme se dostat do Indonésie, Indie a projet až do Česka.
Tereza Hronová
(MSMAFRA1: MFP-CS-PRILO_C1-VYROBA <CLOVEK_3> [JIHLAVA -3 ] ... 26.05.14 Author:FARYOVA Date:21.05.14 Time:19:01)
mobily mění svět
PONDĚLÍ 26. KVĚTNA 2014
WWW.IDNES.CZ
Kde mají nejméně a kde nejvíce mobilů?
Mobily
ovládly
celý svět.
Používají
je i lidé
v odlehlých
oblastech
Afriky a Asie.
Počet telefonů
v populaci přitom
každoročně roste.
Macao (Čína)
290
Hongkong (Čína)
229
Saúdská Arábie
187
Kazachstán
186
Ruská federace
183
Černá Hora
181
Gabon
179
Panama
178
Finsko
172
Kajmanské ostrovy
172
127
Česko (55. místo)
Macao
Hongkong
Kteří výrobci jsou v kurzu
201 až 250 kusů
Samsung
2,37
31,59
Apple
33,15
23,21
151 až 200 kusů
Nokia
37,58
15,61
101 až 150 kusů
RIM
15,86
2,23
LG
0,23
3,16
HTC
0,09
2,25
Sony Ericsson
8,3
3,04
Micromax
0
1,88
Motorola
0,3
1,44
Huawei
0
1,1
51 až 100 kusů
0 až 50 kusů
Podíl mobilů
Rozvinuté
země
45 %
Počet mobilů
na 100 obyvatel (2012)
-
Počet mobilů na 100 obyvatel
Rozvojové
země
55 %
3
E
Rozvojové
země
78,1 %
Rozvinuté
země
21,9 %
Pevné linky? Minulost
1,25
1,20
2005
2014
1,24
1,15
1,15
Google
Pozn.: v mld. připojení
Pramen: ITU
1,10
2005
2014
Ostatní
Pozn.: podíl v %
Pramen: StatCounter
2010
2014
0,18
0,59
1,94
13,9
Džibutsko
25
Burundi
23
Somálsko
23
Etiopie
22
Jižní Súdán
21
Kiribati
16
Kuba
15
Myanmar
10
Severní Korea
7
Eritrea
5
Zdroj: Světová banka (2012)
Jak narůstal počet mobilů
6,92
7
6
5
4
3
2
1
Pozn.: v mld. SIM
Pramen: ITU
0,74
2000
2014
Zvonění, které probudilo Afriku
» Pokračování ze str. E1
ra, kterou na světadílu zužuje jen pětina
zemí.
Přece jen pro běžné obyvatele není dostupné pořídit si laptop nebo třeba
smartphone, zatímco ty nejjednodušší mobily si může koupit na trhu za pár dolarů v
podstatě každý. Proto do doby, než ceny
smartphonů poklesnou a politici zařídí výkonnější připojení, bude v Africe ještě nutné rozvíjet aplikace především pro
„hloupé“ telefony. Ve rwandské K-lab vymýšlejí dotazníky TextIt, které by firmy rozesílaly jako SMS svým potenciálním klientům, kteří by si pomocí nich mohli objednat zboží přesně na míru.
V oboru využití mobilů k inovační špičce patří Keňa. Oblasti, kde se v Nairobi kolem ulice Ngong Road soustřeďují vývojáři, se také po vzoru kalifornského Silicon
Valley přezdívá Silicon Savannah. Vážně
to berou i takoví giganti jako IBM, Google
či Microsoft, kteří právě tam umístili svoje
pobočky. Nesoustřeďují se tu jen na nápady, které zlepšují život chudým lidem pod
Saharou.
Slušný globální ohlas vyvolala například hra Ma3Racer, v níž se řidič matatu
(dodávka fungující v regionu jako páteř
městské hromadné dopravy) musí snažit
vyhnout v nairobských ulicích všem chodcům, kteří se mu pletou do cesty.
Nápad posílat peníze přes mobil vznikl
spontánně na několika místech Afriky,
když lidé, kteří tu ke klasickým bankám nemají přístup, pro zaplacení dluhů koupili
u stánku jinému číslu kredit. Jednoduché
idey se chytli v roce 2007 v Keni. Pro mnohé se později vylepšený systém stal vkladní knížkou, která jim (sice bez úroků) pomohla bezpečně spořit, protože na rozdíl
od uloupené peněženky se v případě krádeže telefonu nashromážděné peníze neztratí.
Je to i ve prospěch klasického bankovního sektoru, který podle časopisu The Economist díky úspěchu mobilních plateb
zjistil, že i mezi chudými je hodně peněz,
a zjednodušil podmínky pro své potenciální klienty, což vedlo k prudkému nárůstu
zákazníků.
Od tamtamů k mobilům
Avšak finančními operacemi to nekončí.
V Ghaně existuje služba, kdy člověk
naťuká do mobilu kód léku, který si chce
koupit, a obratem se dozví, zda je pravý.
V zemích, kde je podle odhadů čtvrtina
léků na trhu falzifikátem, je to velká pomoc. V Keni se rolníci mohou zaregistrovat do služby, která jim posílá, jaké jsou
ten den ceny agrárních produktů na místních trzích. Pomocí telefonů se dá vyplnit
řada jednodušších formulářů, což při své
práci hodně využívají neziskové organizace.
Třicátník Siriki Ouattara je akční burkinský zemědělec, který se během pár let vyhoupl od vlastnictví dvou hektarů a několika motyk ke stovce hektarů a novému traktoru. Hlavně díky tomu, že si přes sluchátko po okolí rychle zjistí aktuální ceny, takže se mohl zbavit závislosti na prostřednících, kteří dříve vykupovali jeho obilí či zeleninu za příliš nízkou cenu.
„Mobil mi šetří peníze a usnadňuje byznys,“ říká s širokým úsměvem.
Avšak nejde jen o obchod. Hlavní je, že
se může komunikovat s blízkými. Pokud
se etiopský vesnický mladík vydal hledat
práci a štěstí do hlavního města Addis Abeby, nemusel o svých rodičích slyšet roky,
protože návštěva domova byla příliš nákladná. Nyní jen zmáčknutím pár čudlíků
může pohovořit s matkou, jestli jí něco nechybí. A případně poslat peníze přes mo-
Nejen servis Stánek v ugandské Kampale nabízí opravářské služby, dobíjení kreditu nebo výběr mobilních peněz.
bil. Telefony také daly spoustě lidí práci.
Kromě prodejců kreditu tu máme pouliční
ústředny, kde si lidé mohou zavolat od jiného operátora, aby neutráceli za dražší
tarif při spojení čísel odlišných společností. V botswanském městě Ghanzi dává rozbité kousky do pořádku muž s přezdívkou
Mobile Doctor. Takových opravářů jsou
po celé Africe tisíce, i když bez veselého vývěsního štítu.
V konžském Bunyakiri jeden podnikavec na potoku sestrojil minihydroelektrárnu, ze které přivedl dráty k hlavní silnici,
kde si u něho lidé za poplatek dobíjejí baterie. Jiný znalec trhu v místech, kde elektřinu doposud zajišťovaly jen benzinové
generátory, zase vydělává na dobíjení přístrojů svých sousedů díky solárnímu panelu, který si umístil na střechu z palmových listů.
Ve státech, kde pevné linky nebyly jen
vlastnictví těch nejvýše postavených, znamenaly mobily, jejichž síť není zdaleka tak
nákladné vybudovat jako v případě pozemních předchůdců, jen novou „vychytávku“. Zato pod rovníkem to byl doslova
zlom v komunikaci. S nadsázkou řečeno:
Afričané přeskočili od tamtamů rovnou k
mobilům.
Rovnou doba facebooková?
A přeskakují i další, byť historicky kratší
doby – například éru platební karty.
„Proč tady budovat drahou infrastrukturu bankomatů, když už se třeba v San
Francisku testuje placení pomocí
smartphonu, kde jako potvrzení místo
PIN bude sloužit otisk prstu,“ říká optimisticky Nizozemec Auke Algera, který má bohaté zkušenosti se zaváděním mobilů na
Foto: Tereza Hronová
subsaharské trhy a ve rwandském Kigali
ve startupovém centru pomáhá místním
kolegům vylepšovat jejich programátorské nápady.
Afričané takovou vymoženost zavedou
rychleji než v Evropě, protože technologické novinky je snazší budovat na zelené louce, než když je do fungování nutné zapojit
staré systémy. Uvidíme, co s kontinentem
udělá oproti zbytku světa pozdní nástup
internetu. Podle toho, jak ho ti vyvolení využívají, to vypadá, že se Afrika vyhne době
e-mailové a rovnou se zapojí do éry facebookové.
Rozšíření webu však prozatím zůstává
pomalejší, než se objevovalo v optimistických prognózách před pár lety. Mezi rozvinutou částí planety a Afrikou podle loňské
zprávy Mezinárodní telekomunikační
unie stále zůstává pořádná digitální meze-
Bez stability to nepůjde
Mnozí odborníci berou rozšíření telefonů jako odrazový můstek k africké prosperitě. Například známý americký ekonom
Jeffrey Sachs, který se zavádění rozvojových opatření věnuje po teoretické i praktické stránce, nazval mobil „nejúčinnějším nástrojem proměny rozvojových
zemí“.
Výše citovaný třicátník Auke Algera z Nizozemska nadšení z role technologií v restartu Afriky brzdí.
„Hlavní je, že vlády hospodaří lépe a že
na kontinentě je méně válek než dříve.
Tato stabilita dává lidem peníze navíc, které mohou utratit i za něco jiného než za zajištění přežití. Taková poptávka vytváří
nové pracovní příležitosti,“ říká. Pak ale
jako člověk od fochu spokojeně dodává:
„Koho by před pár lety napadlo, že se
o tom, zda lze uzavřít životní pojištění pouze pomocí SMS, budou dohadovat v takové zemi, jako je Ghana.“
Tomáš Nídr
(MSMAFRA1: MFP-CS-PRILO_C1-VYROBA <CLOVEK_4> [JIHLAVA -4 ] ... 26.05.14 Author:FARYOVA Date:21.05.14 Time:19:01)
4 E
mobily mění svět
M
inibus, který jede směrem
do města Goma na východě Konga, nemůže dál. Na
silnici hoří barikády, kolem
postávají ozbrojenci se samopaly a dav
rozzlobených lidí.
„V noci rebelové přepadli dvě vesnice,
několik lidí zabili, pět žen znásilnili, dvě
odvlekli s sebou. Lidé jsou naštvaní
a bojí se, stavějí proto barikády,“ vysvětluje jeden z konžských vojáků. „Nevědí,
kdo to spáchal, vědí jen, že mluvili
rwandským jazykem kyniarwanda.“
Po dvou hodinách vyjednávání je minibus propuštěn. Cestou míjí zástupy žen,
mužů i dětí. Většina žen má na hlavě koš
nebo ranec s nejrůznějšími předměty
a na zádech batole přivázané pruhem látky. Opustili vesnice a prchají do Gomy,
kde cítí větší bezpečí. V uprchlických táborech tu živoří už téměř milion
lidí. Zpátky domů se vrátit nemůžou. „Žijeme zde už třetí rok, naše vesnice už patří rebelům, kteří tam těží koltan. Naše
pole leží ladem a my máme hlad,“
říká Hortenzie v jednom z uprchlických táborů, zatímco vaří pro svoje děti
kukuřici na ohni. Žijí v chýši přikryté igelitem.
Silnici lemují cedule s nápisem MASACRE připomínající, kolik obětí, kdy a v
jaké vesnici padlo. Za masakry stojí ozbrojené armády ze sousední Rwandy,
Ugandy i místní milice. Jedním z hlavních motorů války na východě Konga je
boj o kontrolu nalezišť nerostných surovin – kobaltu, zlata, kaseteritu, cínu a zejména koltanu, směsi kolumbitové a tantalové rudy nutné k výrobě mobilů, počítačů, PlayStationů a dalších moderních
technologií.
Stovky dolů pod kontrolou
Když na ilegální drancování konžského
bohatství poprvé upozornila OSN, přímo
obvinila Rwandu, Ugandu a Burundi. Zatímco Burundi své ozbrojence stáhlo,
v Kongu stále zůstává kolem 20 tisíc
Rwanďanů a několik tisíc ozbrojenců
z Ugandy – i přesto, že Uganda tvrdí, že
už své vojáky stáhla.
Krvavé minerály v mobilech
Pět milionů mrtvých, 300 tisíc znásilněných žen a dětí. I to je cena za moderní technologie. V DR
Kongo jsou totiž největší světová naleziště minerálů nezbytných k výrobě mobilů, PlayStationů,
laptopů. Válka trvá už přes 15 let a zatím se nikdo nepokusil ji zastavit. Ekonomické zájmy vítězí.
FAKTA
Půjčte si dokument
Krev v mobilech!
Dánský režisér Frank Piasecki Poulsen
natočil šokující dokument o válečných
minerálech. Ke svému zděšení zjistil,
že mu žádný z výrobců nemůže zaručit,
že právě jeho mobily nemají s nelítostnou
válkou nic společného. Vypraví se proto
na místo činu. Jeho kamera je svědkem
dětské práce, prostituce nezletilých dívek,
smrti zavalením a přestřelek mezi členy
místních gangů.
Film je možné si zdarma půjčit
na www.promitejity.cz.
DR Kongo V zemi není výjimkou,
že v dolech na vzácné kovy pracují
děti školního věku. Jsou levnou
Foto: archiv autorky
pracovní silou.
Podle oficiálních statistik Rwanda
v roce 1999 vyvezla 83 tun koltanu,
ve skutečnosti to však podle OSN bylo
1 440 tun pocházejících ze sousedního
Konga.
Na východě země jsou pod kontrolou
ozbrojených skupin stovky dolů – více
než polovina. Z Konga pak putují ilegálními cestami a nikdo z nich nemusí platit
daň, ta je tady 30 procent. Ilegálně vytěžené minerály jsou tak na trhu levnější.
Minerály se po vytěžení převážejí po
zemi či letecky do sousední Rwandy,
Ugandy či přímo do keňského Nairobi,
Čína je světová velkotovárna
na mobily, ale také jejich pohřebiště
Mobilem měsíce a možná i roku se
v Číně stala značka Nu-pi-a, konkrétně
model Z5 mini. Je sice už rok starý a jeho
výrobce je, co se produkce chytrých telefonů týče, až sedmý na světě. Na sociálních sítích v nejlidnatější zemi planety
však právě on rozpoutal vášnivou diskusi a internetem se nesla vlna chvály.
Smartphone totiž v ruce držela první
dáma Čínské lidové republiky Pcheng
Li-jüan, když s ním u příležitosti nedávné návštěvy Spolkové republiky pořizovala záběry z přátelského utkání německých a čínských fotbalistů v Berlíně. Manželka čínského prezidenta je totiž od okamžiku, kdy se před rokem ujala této role,
sledována veřejností i experty všude.
A tak když ji vloni při cestě do Spojených států amerických reportéři vyfotili
s telefonem iPhone 5, mnoho lidí ji kritizovalo. Snímky s mobilem domácí výroby však vše změnily a Pcheng Li-jüan si
může připsat kladné body, protože prý
„podporuje čínské výrobky“.
V Číně se měsíčně vyrobí kolem 150
milionů mobilů, ČLR je tak jejich největším výrobcem. Stejně tak však většina telefonů, tabletů i počítačů končí na čínských skládkách. Konkrétně je to 70 procent světového elektronického odpadu,
což je vážný ekologický problém. Na 60
procent z tzv. recyklačních center je totiž
ilegálních. V roce 2012 získala povolení
k likvidaci a recyklaci mobilů v celé Číně
pouze hongkongská firma Li Tchung.
Jedovaté hory
Do přístavů na východním pobřeží neustále přijíždějí plavidla s elektronickým
odpadem. Hry Nintendo či mobily, které
kdysi bývaly chloubou, výdobytkem
nebo módním doplňkem, pak bagry nakládají na auta, která je odvážejí do recyklačních center. Jde totiž o velký, ale nebezpečný byznys. Přitom podle dohod
OSN existuje konkrétní zákaz převozu
elektronického odpadu z rozvinutých
zemí do Číny nebo Vietnamu.
Při nezákonné likvidaci elektronického odpadu se totiž do ovzduší a do půdy
dostávají těžké kovy včetně olova, beryllia a kadmia, protože při recyklaci nefunkční elektroniky lidé používají kyselinu chlorovodíkovou. Nemluvě o spalování plastu. Samotná Čína je přitom druhým největším producentem elektronického odpadu, podle údajů z roku 2011
ho vyprodukovala asi 2,3 milionu tun.
A každý rok toto množství narůstá.
PONDĚLÍ 26. KVĚTNA 2014
WWW.IDNES.CZ
kde je skupují překupníci pracující pro
západní firmy.
Příjmy z nich jdou do kapes politikům, lidem napojeným na tento špinavý
byznys a také se z nich financují milice,
které ilegální těžbu zajišťují a jsou odpovědné za masakry a znásilňování.
Černý obchod s nerosty funguje i proto, že se firmy chovají neeticky. Kupují
koltan, jehož původ neznají, nebo dokonce vědí, že je těžený ilegálně v Kongu.
„Nabídnu ti dvě propisky, obě navlas stejné. Tu v levé ruce ti prodám za 10 korun,
tu v pravé za pět korun, ale ty víš, že je
kradená. Kterou koupíš? Potřebuješ jich
koupit několik tisíc. Dnes rozhoduje
cena,“ vysvětlil bývalý český diplomat
v Kongu, jenž si nepřeje být jmenován.
K určitému posunu k lepšímu došlo
v USA, kam směřuje více než polovina
konžského koltanu. Kongres v roce 2010
přijal takzvaný Doddův Frankův zákon,
který zavazuje Komisi pro cenné papíry,
aby přiměla firmy zjišťovat a zveřejňovat, zda jimi používané suroviny nepocházejí z Konga. V Evropské unii zatím takový zákon není.
Největší daň za přítomnost cizích ar-
mád na území Konga platí civilisté, zejména ženy a děti. Z patnácti tisícovek
kopáčů, kteří se těžbou koltanu živí, je
podle UNICEF zhruba 30 procent dětí
školního věku.
V oblasti Velkých jezer bylo za posledních deset let znásilněno více než 200 tisíc lidí. Znásilnění se totiž stalo válečnou zbraní. „Z ženského těla se stalo bitevní pole. Když brutálně znásilníte pár
žen z vesnice, pár jich odvlečete do zajetí jako sexuální otrokyně, má to ten
efekt, že celá vesnice se lekne a opustí
svoje domovy. A vy tak máte volné pole
působnosti,“ vysvětluje ředitel nemocnice Panzi ve městě Bukavu Denis Mukwege. Právě zde provádí složité operace
fistuly, kdy z rozervaných žen dělají opět
celé. Čekací doba na operaci je však půl
roku.
Mír v Kongu má zajišťovat vojenská
mise OSN MONUSCO, která je největší a
nejdražší v historii – stojí 146 miliard dolarů ročně. Nasazeno je zde 17 500 modrých přileb. Mise opředená mnoha skandály však čelí velké kritice ze všech stran
a nedokáže zastavit ilegální drancování
země ani ochránit civilisty.
Válka v Kongu je jedním z nejvíce ignorovaných konfliktů na světě. Nikdo nehledá efektivní politické řešení a Západ
dále podporuje Rwandu, která byla ve
zprávě OSN označena jako jeden z hlavních viníků válečného konfliktu v Kongu.
Pouze Nizozemsko a Švédsko zastavily finanční pomoc Rwandě.
A svět? Mlčí dál.
Markéta Tauerová Kutilová
Fairphone: chytrý mobil s rodokmenem
Nejvíce ho pak končí v jihočínské provincii Kuang-tung, odkud pak pokračuje
i do dalších regionů na východě země,
do Če-ťiangu, Šanghaje, Tchien-ťinu či
Šan-tungu. Černého Petra však drží místo v Kuang-tungu zvané Kuej-jü – čtyři
vesnice, které jsou doslova zavaleny horami elektronického odpadu, i proto se
také označují jako jeho „pohřebiště“.
Pastviny Made in China
Dobytek spásá trávu, která je však silně
kontaminovaná. A když krávy sejdou
k řece Lien-ťiang, aby se napily, musí se
čumákem prodírat hromadami plastů.
Všední realita v Kuej-jü, obci, která kdysi
bývala vyhlášeným pěstitelem rýže.
Dnes už se v ní nedá kvůli zamoření pěstovat. Krev dětí z Kuej-jü dokonce obsahuje o 54 procent více olova než v nedalekém městě Čchen-tien. Vědci dokonce
zjistili, že koncentrace olova je 371krát
vyšší než v oblasti vzdálené pouhých třicet kilometrů.
Ani tyto hodnoty a ohrožené zdraví
však tisíce dělníků, snažících se z nefunkčních telefonů a dalšího e-odpadu
získat vzácné kovy včetně zlata, neodradí. Často nemají jinou možnost. Za šestnáctihodinovou pracovní dobu si přitom
vydělají jen asi třicet korun. Čínská vláda
se ale v poslední době snaží tento negativní trend zvrátit a prosazuje, aby výrobci elektroniky byli odpovědní za sběr odpadu a jeho recyklaci. V případě Kuej-jü
a dalších podobných míst jde ale stále
ještě o běh na dlouhou trať.
Problémem navíc je, že mnoho lidí nepoužitelné zboží včetně mobilů prostě
vyhodí, ať už na legální, či nelegální
skládku. Např. v oblastech sousedících
s Tibetem, jako třeba v S-čchuanu, kde
pozůstalí tradičně vyhazovali věci po zemřelých do přírody, běží úspěšný program ekologické likvidace elektroniky.
Včetně mobilů.
A zapojeni do něj jsou i buddhističtí
mniši a mnišky, stejně jako představitelé
horských obcí. Nevládní organizace pak
zase informují o škodlivosti neekologické likvidace elektronického odpadu. Číňané, kteří nejsou příliš zvyklí dodržovat
nějaká pravidla, s výjimkou toho o vládnoucí roli komunistické strany, by však
určitě pozitivně reagovali třeba i na
výzvu první dámy, aby mobily i další elektroniku, co doslouží, odevzdávali jen do
oficiálních sběren.
Robert Mikoláš,
Český rozhlas
Fairphone Tvůrci fairphonu pracují s existujícími subdodavatelskými řetězci. Vzácné kovy získávají nejen v Kongu, ale
i recyklací na skládce elektronického odpadu v Ghaně, jedné z největších na světě. Telefon pak vyrábějí v čínských továrnách,
stejně jako jiní „neféroví“ výrobci. Ty ovšem musí zaručit etické principy – dodržet pracovní právo i minimalizovat ekologické
Foto: www.fairphone.com
dopady. Fairphone si přitom zakládá také na designu, aby přesvědčil i náročné zákazníky.
Fairphone je výkonný, stylový přístroj
a zároveň i první telefon zohledňující
etické a ekologické principy. Lidé, kteří vedli od roku 2010 kampaň za férovější elektroniku, se rozhodli ukázat,
že se dá vyrobit „jiný“ mobil.
Po zmapování dodavatelského řetězce bylo třeba nápad zafinancovat.
Kdokoli si mohl zakoupit telefon předem a přispět tak do rozpočtu. V červnu 2013 bylo prodáno imaginárních
pět tisíc kusů a výroba reálných tak
mohla začít.
Bylo třeba řešit zásobování, zhotovení, distribuci i recyklaci. Fairphone
se stal cestou, jak tento celý systém
otevřít, a ukázal, že je možné zachovat transparentnost a neslevit z principů. Tým se totiž rozhodl nehledat
nové dodavatele, ale využít existující
řetězce.
Nekonfliktní materiály i ekologie
Díky spolupráci s neziskovými organizacemi fairphone obsahuje „nekonfliktní“ cín z provincie Jižní Kivu a tantal z provincie Katanga z Konga. Jako
partnera v Číně vybrali firmu A’Hong,
která chtěla spolupracovat například
při auditu třetí stranou nebo na vzdě-
lávání zaměstnanců. Nejdůležitější
bylo, že každý pracovník zapojený do
výroby dostal důstojnou mzdu.
Výrobci však myslí i na ekologii.
„Naším cílem v dlouhodobém horizontu je plně recyklovatelný telefon
vyrobený z materiálů přátelských
k přírodě i k lidem, bez plastů a toxinů,“ řekl Bas van Abel, ředitel Fairphonu. Zatím se alespoň snaží minimalizovat e-odpad a učit zákazníky, jak si
svépomocí opravit drobné závady,
aby telefon nemusel skončit v koši.
Fairphone si objednalo už téměř
50 tisíc zájemců.
NaZemi
(MSMAFRA1: MFP-CS-PRILO_C1-VYROBA <CLOVEK_5> [JIHLAVA -5 ] ... 26.05.14 Author:FARYOVA Date:21.05.14 Time:19:01)
mobily mění svět
PONDĚLÍ 26. KVĚTNA 2014
WWW.IDNES.CZ
E 5
V Kambodži se oproti roku 2005 snížila úmrtnost žen při porodu o 55 procent. Problémem je stále dětská podvýživa
a vysoká úmrtnost dětí do 5 let. I to se snaží změnit Člověk v tísni, a to také pomocí mobilů a pravidelných hlasových zpráv.
Pomocník na telefonu.
I pro mladé maminky
M
luví k vám babička Soy z informační linky novorozeneckého centra. Vychovala
jsem sedm dětí a dvacet
vnoučat a vím, že dítě musí být udržováno v přiměřeně teplém prostředí. Vaše
dítě není jen kus masa a nesmí být pečeno na slunci, ale také není zmrzlinou a nemělo by mu být zima!“ upozorňuje
khmersky vlídný hlas v mobilu. Babička
Soy přes telefon promlouvá k maminkám
čerstvě narozených dětí v odlehlých vesnicích v Kambodži. Radí jim, aby miminko oblékly, přikryly a nikdy nevystavovaly
přímému slunci. „Pokud není vše v pořádku, přijďte ihned s dítětem do zdravotnického střediska. Výchova dítěte je záležitostí celé vesnice,“ končí vzkaz.
Podobné zprávy poslouchají stovky
žen díky projektu společnosti Člověk v tísni. Pomocí mobilních telefonů od roku
2013 podporuje lepší péči zejména v průběhu prvního měsíce života novorozence. I když je Kambodža jednou z nejchudších zemí Asie, 80 procent lidí tu žije na
venkově a nemá internet ani televizi, tak
mobil mají téměř všichni. Pokud nemají
svůj, sdílejí ho s ostatními členy rodiny. A
to se rozhodla česká neziskovka využít.
Boj s pověrami
Máma Ženy čím dál méně rodí doma s tradičními porodními bábami. Důvěra v lékaře a
zdravotnický personál v Kambodži totiž roste, a tak častěji vyhledávají odborníky. I tak ale na
vesnicích není dostatek informací o tom, jak pečovat o novorozence. Chybí osvěta a spousta
Foto: Jiří Pasz
dětí je i kvůli tomu podvyživená.
SOUTĚŽ
Odpovězte a získejte některou z řady cen!
1. Ve které africké zemi je nejvíc mobilů na
100 obyvatel?
2. K čemu využívá Člověk v tísni mobily
v Kambodži?
3. Co je koltan a k čemu se používá?
Odpovědi jsou v této příloze. Zašlete je do
1. 6. na [email protected]
Uveďte jméno a poštovní adresu. Vylosovaní
výherci získají nákupní tašku z biobavlny
s certifikátem Fair Wear Foundation, knihu
Dětská otrokyně o dětské práci v Nepálu,
knihu Somálská přísloví od nakladatelství
Dar Ibn Rushd a další ceny.
Před porodem mají zájemkyně možnost
registrovat svoje číslo v centru mobilního
zdraví. To využívá bezplatný program
Verboice, který byl vyvinut pro zákaznickou podporu, podobný mají například
banky pro komunikaci s klienty.
V průběhu prvního měsíce systém zasílá matkám novorozenců sedm asi minutu dlouhých nahraných vzkazů. Babička
FAKTA
Člověk v tísni v Kambodži
Kambodža se stále vyrovnává s dědictvím
Rudých Khmerů. Asi třetina lidí žije pod
hranicí chudoby, kolem 40 % dětí trpí
podvýživou. Chudobu prohlubují
problémy ve zdravotnictví i nerozvinuté
trhy či zábory půdy firmami. Kambodža
patří k prioritám české zahraniční
rozvojové spolupráce. I díky české vládě
tu Člověk v tísni pracuje od roku 2008:
Zdraví
– podpora více než 100 zdravotnických
center pro více než 1 300 okolních vesnic
– ochrana zdraví novorozenců a prevence
podvýživy
Obživa
– rozvoj zemědělské produkce chudých a
zároveň nejvíce motivovaných farmářů na
venkově skrze poradenské, veterinární,
technické a dalších služby
Životní prostředí
– rozvoj tržního sektoru s domácími
bioplynárnami ve spolupráci s vládou,
stavebními firmami a bankami
Voda a hygiena
– čištění studen, distribuce vodních filtrů
– kampaně na zlepšení hygienických
návyků
– obnova po povodních, program na
předcházení katastrofám či na
minimalizaci jejich následků
Horká linka pomáhá ženám s fistulou
Telefon zdravotní sestry Zainab Blell v
ženském centru v Aberdeenu v hlavním
městě Freetownu zvoní už od rána. „Kdy
jste porodila? Kdy se objevily první problémy?“ ptá se. Žena na druhé straně telefonu pochází z odlehlé oblasti Sierry Leone. Říká, že jí nekontrolovaně uniká
moč, trápí ji vyrážka a olupování kůže na
vnitřní straně stehen.
Blell je jednou ze tří sester přijímajících hovory na bezplatné telefonní lince
pro ženy, které trpí takzvanou fistulou.
Jedná se o poranění a následný srůst genitálií a porodních cest. Nejčastějšími
oběťmi jsou ženy od 15 do 30 let z venkovských oblastí, kde je horší přístup ke
zdravotní péči. Znetvoření pak vzniká
při neodborně provedeném porodu většinou mrtvého dítěte. Takový problém
mají odhadem dva miliony žen v rozvojových zemích a 50 až 100 tisíc žen na celém světě každý rok.
O fistule se téměř neinformuje. Ženy
jsou stigmatizované, a proto je těžké do-
stat je do nemocnice. Horká linka má
obětem nejen pomoci, ale i zvýšit povědomí o problému. Projekt vznikl spojením americké agentury USAID, OSN a telekomunikační společnosti Airtel. Centrum Aberdeen je jediné v Sieře Leone,
které nabízí operace fistuly. Od zavedení
linky se počet zájemkyň o zákrok zvýšil.
Jedna z dívek, která v čekárně objímá
dvouletou dceru, říká: „Až bude po
všem, můj muž mě pošle znova do školy,
abych ji mohla dokončit.“
IRIN news
Mobily předpovídají epidemie i dávkují nemocným léky
Začínali před sedmi lety v Malawi s batohem plným starých mobilů a s darovaným počítačem. Vyvinuli jednoduchý systém SMS zpráv, díky kterým se nemocní
v odlehlých oblastech dostanou k léčbě.
Přetíženým lékařům i sestrám tak ušetří
tisíce pracovních hodin ročně. Dnes americká nezisková organizace MEDIC MOBILE pomáhá přes mobily milionům lidí ve
20 zemích. „Dokážeme zachytit vypuknutí spalniček 134krát rychleji než jakýkoli
jiný systém,“ uvádí příklad mluvčí organizace Katie Kelly.
Proč jste se rozhodli pomáhat právě
přes mobilní telefon?
Jako student navštívil náš zakladatel Josh
Nesbit nemocnici v Malawi, kde potkal i
komunitního zdravotníka Dicksona. Ten
musel pěšky překonat každý týden padesát kilometrů do nejbližší nemocnice,
aby přinesl aktuální zprávy o nemocných
ve své vesnici. Když ho Josh navštívil, zjistil, že uprostřed ničeho má lepší mobilní
signál než doma v Kalifornii. A tak si uvědomil, že právě mobil by mohl být propojením mezi Dicksonem a zdravotní péčí
pro jeho komunitu.
Asi miliarda lidí prožije celý život bez
toho, aby navštívila doktora. Jsou vašimi klienty tedy hlavně lidé z odlehlých oblastí?
Uživateli jsou komunitní zdravotní pracovníci. Kontaktujeme je prostřednictvím našich partnerských nevládních organizací nebo ministerstev zdravotnictví,
o úspěšném odeslání dat. Zjistili jsme, že
i taková malá zpětná vazba pomáhá k
dobrému pocitu z práce. Aplikace je nástroj, který můžou komunitní zdravotníci
používat sami. Nepotřebujeme operátory. Data pak sbírají nemocnice nebo ministerstva zdravotnictví.
Data pomocí mobilů sbírají i v Nepálu.
Foto: Medic Mobile
na místech s již existující infrastrukturou
zdravotní péče. Náš tým udělá průzkum
v terénu a podle potřeb uživatelů doporučí již existující software nebo vytvoří úplně nový na míru. Díky mobilní technologii mohou komunitní zdravotníci poskytovat péči efektivněji.
Jak vaše programy fungují?
Software funguje tak, že se do běžného
mobilu vloží paralelní SIM karta nebo
substrátový disk. Prostřednictvím telefonu vkládají komunitní zdravotníci do systému data o tom, kdo je nemocný, eventuálně těhotná, který lék dochází a podobně. Mobily slouží také k přivolání pomoci, ale to není podstata našich aplikací. Soustřeďujeme se hlavně na sběr informací, které komunitám zajistí lepší přístup ke zdravotní péči.
Můžete uvést příklad z praxe?
Například v Nepálu vloží komunitní zdravotnice do systému informaci o těhotné
ženě. Dostane pak potvrzující zprávu
Podle odhadů mají přístup k mobilu
jen dvě třetiny Afričanů. Ani v Asii si telefon nemůže dovolit každý. Jak se potýkáte s tímto problémem?
Mobilní signál má 95 procent světové populace, a to otevírá obrovské možnosti k
zjednodušení zdravotní péče. Není nutné, aby měl každý člen komunity přístup
k mobilu. Kontaktními osobami jsou komunitní zdravotní pracovníci, kterým jednoduše dáváme mobily v ceně deseti dolarů. Stále více lidí v komunitách však
vlastní telefon, a to nám jednou umožní
propojit je přímo s komunitními zdravotníky i nemocnicemi.
Zdravotníci v odlehlých oblastech jsou
často dobrovolníci, kteří se starají o celou vesnici. Jakým způsobem tam funguje komunikace s pacienty?
Komunitní zdravotníci třeba dostávají
zprávy o předporodních vyšetřeních, na
které jsou ženy v jejich péči objednány
do nemocnice. Jdou pak jednoduše
k nim domů a termín jim připomenou.
V zemích se silnými náboženskými tradicemi se ženy stydí vyhledat lékaře. Je
to pro ně přes mobil jednodušší?
Chceme, aby aplikace v maximální možné míře odpovídaly místní kultuře. Věnujeme proto pozornost vztahům mezi
muži a ženami, hlavně pokud jde o software pro předporodní a poporodní péči.
Všichni komunitní zdravotníci třeba v Nepálu jsou ženy, v Libérii naopak muži.
Jedna z otázek v aplikaci je, kdy byla vaše
poslední menstruace? Pro muže v Libérii
je ale nepřípustné se na to ptát, a proto
jsme ji museli vynechat.
Kde jsou limity mobilní péče? Je možné ji použít i pro první pomoc?
To závisí na lokalitě. Mobily sice můžou
být použity v pohotovostních případech,
ale mnohé vesnice jsou vzdálené i tři hodiny chůze od nejbližší nemocnice. Proto
je důležitější používat telefony preventivně, na monitorování případů dřív, než
přerostou do pohotovostních. S rozvojem mobilní zdravotní péče bude možné
pomoci stále více a více pacientům.
Čeho jste od prvního projektu v Africe
dosáhli?
Naše organizace dnes působí ve 20 zemích. Podporuje osm tisíc komunitních
zdravotníků, kteří se starají o více než pět
milionů lidí. V našich programech v Malawi klesly výdaje na inventuru léků čtyřnásobně. Další program zdvojnásobil počet
lidí léčených na tuberkulózu v referenční
nemocnici. V oblasti Kurnool v Indii se
nám podařilo dosáhnout očkovaní téměř
všech dětí do jednoho roku z původních
dvou třetin.
Zuzana Límová
Soy a další je informují o tom, jak se starat o miminko. Zprávy namlouvají důležité osoby v životě matky, které jí můžou s
výchovou radit. Jsou to porodní asistentky, zástupci vesnice, členové rodiny. I
proto opakují, že „výchova dítěte je záležitostí celé vesnice“.
Nižší úmrtnost dětí
Nahrávky mají přispět ke snížení nemocnosti i úmrtnosti dětí, která je v Kambodži vysoká. Až jedno z dvaceti dětí se
zde nedožije pěti let a asi polovina umírá
během prvního měsíce po narození.
Maminky si díky mobilním vzkazům
připomínají vhodnou péči, ujišťují se, že
vše dělají správně. Na venkově totiž lidé
často stále věří pověrám, které můžou dětem uškodit. Dříve například matky s dětmi zůstávaly po porodu několik dní v zakouřené místnosti nebo věřily, že první
mateřské mléko je nezdravé. Nezačaly kojit hned a pak ho ztratily úplně. I proto
mnoho dětí sužuje podvýživa. „Vzpomínám si na první vzkaz, který jsem dostala
ohledně pupeční šňůry. Další informace
se týkaly kojení,“ popisuje jedna z matek.
Hlasy z mobilního telefonu se snaží zabránit infekci pupeční šňůry, upozorňují
matky na nesprávné návyky, jako je kouření a pití alkoholu. Přesvědčují je, aby neodkládaly návštěvu zdravotnického centra, pokud dítě vypadá nemocné. Často za
lékařem nejdou, protože nemají peníze
nebo podcení zdravotní stav potomka.
„Před porodem pomůžu matce s registrací, vysvětlím jim cíl programu, i jak důležité je pečovat správně o dítě. Ženy jsou
vždy nadšené, když se můžou o novorozenecké péči dozvědět víc,“ říká porodní asistentka Ly Vanny z centra v Kampong Tralach Leu. Bez porodních asistentek, jako
je ona, by mobilní vzkazy nefungovaly.
Kromě žen je poslouchají i muži. Předávají je pak manželkám, které pečují o
miminka. „Pomohly porozumět, jak lépe
pečovat o své dítě. Dokonce jsem o tom
řekl švagrovi, protože má také malé dítě,“
pochvaluje si Oum Yen z vesnice Teav.
Člověk v tísni s využíváním mobilních
telefonů v boji s chudobou teprve začíná.
Systém mobilního zdraví testují i další organizace. Například přes telefon upozorňují obyvatele vesnic, jak poznají příznaky malárie a jak ji léčit. Data jim zároveň
umožňují mapovat rizikové malarické oblasti.
Tracy Yuen, Tereza Hronová
FAKTA
Mobilní zdravotnictví?
Jde o systém, ve kterém se využívají mobilní
telefony, tablety a další technologie pro
propojení nemocnic, pacientů a dalších
subjektů, ale také ke sběru dat a šíření
informací.
V odlehlých oblastech slouží mobilní
aplikace k monitorování zdravotního stavu
izolovaných komunit, ale také ke sběru dat.
Například se pomocí dat dá předpovídat
vypuknutí epidemie, sledovat vývoj nemocí
v oblasti, zlepšit diagnostika. Mobily
pomáhají i veřejnosti dozvědět se víc o svém
zdraví nebo zdravotníkům se vzdělávat.
Vzniká stále více zdravotnických aplikací na
chytré telefony. Podle odhadů je do roku
2015 bude využívat 500 milionů pacientů.
Fakta o organizaci Medic Mobile
Na počátku v roce 2007 parta nadšenců v
čele v Joshem Nesbitem z USA vyvinula
jednoduchý software na zasílání SMS, který
pomáhal nemocnici svatého Gabriela
v Namitete v Malawi.
Dnes tato nemocnice umí léčit lidi
z odlehlých oblastí, komunitní pracovníci
informují pacienty o správném dávkování
léků, lékaři získávají aktuální informace
o zdravotním stavu nemocných
v komunitách, propojují HIV pozitivní
pacienty ve svépomocných skupinách
a pomáhají komunitám testovat se na HIV.
To vše díky mobilům.
Medic Mobile pomohla díky vlastním
aplikacím více než 50 organizacím
z 20 zemí světa zlepšit zdravotnický systém
pomocí technologií.
(MSMAFRA1: MFP-CS-PRILO_C1-VYROBA <CLOVEK_6> [JIHLAVA -6 ] ... 26.05.14 Author:FARYOVA Date:21.05.14 Time:19:00)
6 E
mobily mění svět
PONDĚLÍ 26. KVĚTNA 2014
WWW.IDNES.CZ
Parazity v těle odhalí i smartphone
C
hytrý telefon, oboustranná lepicí páska a jednoduchá skleněná čočka
výrazně zjednodušují diagnózu břišních parazitických
onemocnění. Ty postihují miliony
lidí v odlehlých vesnických oblastech, kde nejsou dostupné ani základní zdravotnické testy.
Nová studie ve vybraných vesnicích v Tanzanii srovnávala účinnost zvětšovací čočky přilepené
na objektiv iPhonu a standardního světelného mikroskopu při hledání vajíček červů ve 199 vzorcích
dětské stolice. I když mobilní telefon nebyl tak citlivý, paraziti byly
na fotografiích dobře vidět.
„Chytrý telefon jsme vyzkoušeli
v laboratorních podmínkách, ale
chtěli jsme test udělat i v reálném
prostředí,“ řekl zpravodajskému
portálu IRIN Isaac Bogoch, vedoucí studie a lékař v torontské ne-
Mobil dokáže
pomoci i rolníkům
z rovníkové Afriky
k lepší úrodě
Většina obyvatel rovníkové Afriky nebo jihovýchodní Asie se živí zemědělstvím, i
proto se vývojáři mobilních aplikací zaměřují na tuto oblast. Telefon má totiž téměř
každý farmář, ti bohatší pak běžně používají chytré telefony. Server IT News Africa
představil nejužitečnější aplikace, které
přinesou lepší úrodu a víc peněz do rodinných rozpočtů.
Například platforma iCow nabízí osvětu o chovu krav a výrobě mléčných produktů. Po vytočení kódu *285# a registraci zasílá farmářům SMS zprávy, kde jim
radí, čím mají dobytek krmit, jak předcházet nemocem nebo kdy začít s očkováním. Aplikace chce propojit mladou generaci farmářů s experty a zkušenými zemědělci. Aplikace Rural eMarket je určena
pro obyvatele odlehlých vesnic, pro které
je těžké získat informace o cenách na trzích – jsou negramotní nebo nemají spojení s městem. Na tabletu nebo chytrém
mobilu se tak jednoduše můžou v několika jazycích dozvědět, kolik aktuálně stojí
kilo rýže nebo kukuřičné mouky. Stačí,
když má k technologii přístup jeden z vesnice. Aplikace M-Shamba dokonce funguje na obyčejných mobilních telefonech.
Radí farmářům podle jejich GPS lokace a
toho, co zrovna pěstují. Aktuálně ji využívá 4 000 producentů rýže z Keni, rozhodli
se totiž zkusit nové technologie pro pěstování. Mobile Agribiz zase pomocí esemesky informuje komunity, kdy je vhodné zasít, protože pracuje s poměrně přesnou předpovědí počasí a ví, po jakých
produktech je poptávka na místních trzích.
Pro rybáře je určen program mFisheries, který funguje na podobném principu, ale navíc propojuje jednotlivé části dodavatelského řetězce. I chudí rybáři tak
můžou prodávat své úlovky větším odběratelům. S cílem zastavit hlad a podvýživu
vznikla aplikace FarmerConnect, která v
lokálních jazycích komunikuje s malopěstiteli a spojuje je s neziskovkami i vládními agenturami, které jim mohou pomoci.
Že jsou mobily chudým zemědělcům
prospěšné, potvrzuje i Petr Drbohlav z Člověka v tísni, koordinátor pro jižní a jihovýchodní Asii: „Třeba námi zavedený systém včasného varování v Kambodži funguje tak, že vyškolení lidé v komunitách dostanou od provinčního úřadu SMS zprávu,
že se blíží cyklon nebo povodeň. Mají tak
více času odvést dobytek na bezpečné místo,“ vysvětluje. Domácí zvířata jsou pro farmáře důležitá nejen kvůli pestřejšímu jídelníčku. Buvoli a další zvířata pomáhají
orat pole i vozit úrodu.
(red)
mocnici, a dodal: „Pokud zlepšíme kvalitu obrazu pomocí lepšího
objektivu, získáme standardní
snímky.“
Smartphone je levnější
Podle něj je největší výhodou
smartphonu oproti mikroskopu
to, že je levný. „Podle mě by stejně
jako iPhone fungoval každý chytrý
mobil se slušnou kamerou a zoomem,“ říká lékař.
Skleněná čočka stojí osm až deset dolarů a test zvládne i nezkušený zdravotní pracovník. Navíc je
lehce přenosný a není problém
s ním jít pěšky hodiny do vzdálených oblastí.
„Dosud jsme potřebovali k diagnóze mikroskop, vyškoleného
pracovníka, elektřinu a zdroj světla. To není v místech postižených
parazitickými nemocemi vůbec
dostupné,“ vysvětlil lékař Isaac Bo-
goch. Podle Světové zdravotnické
organizace přibližně čtvrtina populace na Zemi má v těle červy,
kteří se šíří půdou. Většinou jde o
děti v předškolním a školním
věku.
2,5 miliardy lidí nemá záchod
Nakazí se buď tak, že vdechnou zárodky společně s prachem, nebo
je snědí s jídlem, například se špatně umytou čerstvou zeleninou. Pa-
raziti oslabí organismus a ten se
snáze nakazí malárií a dalšími smrtelnými nemocemi. Dětem hrozí
podvýživa i psychické poruchy.
Zárodky červů se do půdy dostanou společně s lidskými fekáliemi.
Podle OSN asi 2,5 miliardy lidí
nemá vlastní čistý a hygienický záchod, asi polovina – 1,1, miliardy –
nemá vůbec žádný a chodí vykonávat potřebu do okolí svých příbytků.
Tereza Hronová, IRIN
Wikipedie do „nejhloupějšího“
mobilu? Snadno. Esemeskou
PŘÍMO NA ULICI Nabíjení mobilů
může být v Africe zaměstnáním
U stánku V „černé“ Africe mají doma elektřinu hlavně obyvatelé měst, a to zdaleka ne všichni. Kde
tedy nabít mobil? Na ulicích se běžně setkáte se stánky, kde to nabízejí za drobný poplatek. Někdy
Foto: Profimedia
elektrickou síť nahrazují autobaterie, generátory a stále častěji i solární panely.
Představte si tu situaci. Zvídavé
dítě z keňského Zapadákova ve škole uslyší, že nejrychlejším suchozemským zvířetem je gepard. Chtělo by se o skvrnitém tvorovi dozvědět víc, ale kde shánět informace?
Jediné knihy v obci jsou staré učebnice v salátovém vydání a několik
Biblí. Dědeček je sice starý, ale ani
on už si z vyprávění předků o tomto živočichovi nic nepamatuje, protože afričtí vesničané se od divoké
přírody až neuvěřitelně izolovali. A
ptát se samotného pedagoga? Pravděpodobně zbytečné, protože kvůli bídné kvalitě kantorů sám o šelmě už nic více neví.
Ale proč tak složitě? Stačí, aby žáček vzal otcův mobil a z něj dostane informaci zadarmo. A to od nejpoužívanějšího zdroje současnosti:
od Wikipedie. On-lineová encyklopedie spojila svoje síly s keňským
operátorem Airtel, aby pomohla vyřešit informační blokádu, na kterou Afričané denně narážejí, protože nemají přístup na internet.
Zato jednodušší mobily, kterým
se občas neuctivě říká hloupé, už
jsou u rovníku běžnou výbavou i v
chudých domácnostech, tak proč
nevyužít je? V pilotním tříměsíčním projektu, jenž by měl postupně přerůst v servis pro miliardu lidí
v rozvojovém světě, pro které bude
nejspíše ještě nějakou dobu internet nedosažitelnou vymožeností,
si uživatelé mohou údaje vyžádat
pomocí esemesky.
Takže náš školák jednoduše vyťuká *515# a napíše pojem, který
hledá – tedy gepard. Obratem po
odeslání dostane rozcestník, v
němž potvrdí, že chce informace o
zvířeti, a ne o autu nebo jihoafrickém fotbalovém klubu. Dostane obsah, ve kterém ho nejvíce zaujme
kapitola Rozmnožování a chování.
Označí ji a už si na displeji může
číst ve zjednodušené formě, že samičky rodí až devět mláďat po tříměsíční březosti. Je to sice bez fotografií a map, ale pro přípravu referátů ideální.
Tomáš Nídr
V Senegalu žádají o porodní certifikát textovou zprávou
V odlehlém regionu Kolda v jižním Senegalu je jen málo narozených dětí zaregistrováno do matriky. Dnes ale místní mohou
využívat mobilní aplikaci, která rodičům
umožní získat rodný list, informoval server IRIN. List dítě potřebuje k zápisu do
školy a k registraci na státní zkoušky.
Podle senegalských zákonů však není nahlášení porodu povinné. Kvůli tomu, že
spousta komunit žije daleko od registračních center, jsou chudé a nevzdělané, většina dětí pro úřady neexistuje.
Učitelka Ousmane Coly potvrdila, že
jen málo předškoláků má porodní certifikát. „Je to problém. Do školky je bez papíru vezmeme, ale zkoušky v šesté třídě už
bez něj složit nemůžou. Snažíme se vyjednávat s inspektory, zatímco rodiče se snaží
registraci získat,“ vysvětluje. „Často si rodiče myslí, že bude stačit potvrzení o očkování… V naší škole je jen 50 dětí ze 172, které
jsou registrované,“ dodává Coly.
Švýcarská nezisková organizace Aide et
Action proto představila systém textových
zpráv, díky kterému se počet zapsaných
dětí mnohonásobně zvedl. Do té doby úřady evidovaly nejvíce porodů v roce 2003, a
to 12 – ve skutečnosti jich bylo mnohem
více. „Vesničan, který dře na poli, nemá peníze ani na to, aby zorganizoval křest.
Když dítě přijde na svět, prostě ho rodiče
pojmenují a vrátí se do práce. Na budoucnost nemyslí,“ řekl Yaya Kandé, vedoucí
komunity Kolda.
Systém chrání osobní data
Foto: Maxime Le Hégarat/IRIN
Mimořádná příloha společnosti Člověk v tísni, o. p. s.
vychází v rámci projektu V4Aid finančně podpořeného z prostředků Evropské unie a v rámci kampaně Na okraji. Projekt byl podpořen
z prostředků České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR.
Za obsah nese plnou zodpovědnost společnost Člověk v tísni.
Redakce: Tereza Hronová, Michaela Těšinová, Michala Hozáková
Editorka: Ivana Faryová
Kontakt: [email protected]
www.rozvojovka.cz
On a další představitelé vesnice dostali mobily, v nichž byla aplikace na žádosti o
zápis narozeného dítěte. Rodiče, kteří si
nemohou dovolit dojet do registračního
centra, teď jednoduše dojdou za místními
autoritami a nahlásí jim potřebné informace. Za SMS zprávu zaplatí jen 10 franků,
certifikáty o narození přitom stojí 300. To
je v přepočtu asi 12 korun, což si mnozí nemůžou dovolit. „Své dítě jsem nahlásila
mobilem, protože to bylo jednoduché,“
říká Sene Sally, matka čtyř dětí.
Stejně jako ona asi 60 procent místních
neumí číst a psát. Region patří v Senegalu
k nejchudším. Místní se živí hlavně pěstováním rýže, prosa a podzemnice olejné.
Novinku pro registraci porodů si proto pochvaluje i úředník z registračního centra
Abdoulaye Balde:
„Systém překonává vzdálenosti, šetří
peníze i čas.“ Esemesku je možné poslat
hned, aniž by rodiče nechali ležet pole ladem.
„Tento systém navíc zabezpečuje
ochranu osobních údajů, protože informaci zakóduje a pak teprve centrálně uloží na
server. Úředníci, kteří k databázi mají přístup, jednoduše vyhledávají a sledují nově
narozené,“ vysvětlil IRIN mluvčí švýcarské
organizace Agnes Pfister.
Nejčastěji rodiče v subsaharské Africe
odrazují od zápisu novorozence do matriky celkové náklady, tvrdí UNICEF podle
průzkumu ve 20 zemích. Odhaduje, že
v rovníkové Africe žije asi 66 milionů neregistrovaných dětí.
red/IRIN
Download

MFD_Mobily_26_5_2014