Technologie pro život
[email protected]
čtvrtek, 12. června 2014
komerční příloha deníku
HN0XXXXX/1
Věda, výzkum a technologie ve službách zdraví
Moderní léčebné metody zkracují dobu léčení a zjednodušují
jeho průběh. Přesto však počty
pacientů rostou, a proto je
zapotřebí hledat stále nové,
účinnější cesty ke zdraví.
Pokroky v medicíně jsou patrné takřka na
každém kroku. Řada neléčitelných nemocí
se stala léčitelnými. Řadu zdravotních omezení, se kterými byl život v minulosti téměř
nemožný, nebo velmi ztížený, lze dnes poměrně úspěšně překonávat.
Léčba mnohých nemocí a především potřeba hospitalizací byly podstatně zkráceny,
nebo se dokonce posunuly do ambulantní
péče. Chronické stavy, jako jsou cukrovka,
onemocnění srdce či nezvladatelné bolesti,
mohou být v současné době často řešeny
tak, aby pacienti nevyžadovali nadměrnou
nemocniční péči.
Počet pacientů nicméně v posledním desetiletí vzrostl o 37 %. Jednou z hlavních příčin tohoto stavu je prodlužování věku života
a stárnutí populace. To přináší nové zdravotní potíže a zvyšující se podíl lidí se zdravotními problémy, které nelze řešit v rámci domácí léčby.
Podíl světové populace ve věku nad 60
let rychle roste. Podle současných odhadů
překonají v roce 2050 počty lidí ve věku nad
65 let počty dětí ve věku do 14 let. Poprvé
v historii lidstva.
Technologie umějí pomáhat i škodit
Řadu zdravotních potíží si způsobil člověk
v souvislosti technologickým rozvojem, který přinesl řadu škodlivých exhalací a dalších
negativních vlivů, a následně také změnami
způsobu života, které s technologickým pokrokem proběhly a stále probíhají.
Cílem moderních technologií tedy musí
být nejenom tyto negativní vlivy dále neprohlubovat, ale naopak odstraňovat a pomáhat redukovat jejich následky.
Toho lze dosáhnout jednak nahrazením
stávajících technologií takovými, které omezují další exhalace škodlivin a redukují stávající,
a jednak technologiemi, jež pomohou udržet
kvalitu života do pozdního věku a zajistí úspěšnou, co nejméně invazivní a v neposlední řadě
také nákladově efektivní prevenci a léčbu.
Moderní technologie první skupiny se
soustředí především na oblast efektivního
nakládání s energiemi. Zamezují tedy plýtvání a zajišťují přechod na čisté, obnovitelné
zdroje. Moderní technologie druhé zmíněné
skupiny se pak soustředí především na přesnou diagnostiku zdravotního stavu a jeho
účinnou nápravu.
Přenesením řady zdravotnických technologií do běžného života může následně přinést lepší pochopení příčin vzniku některých
onemocnění a zajištění účinnější prevence či
včasné odhalení choroby už v jejím zárodku,
a tedy zvýšení efektivity účinnosti a úspěšnosti léčby. Nesmíme zapomínat ani technologie umožňující aplikaci léčebných postupů
zachraňujících životy a pomáhajících překonávat různé zdravotní handicapy i mimo dosah nemocnic, v běžném aktivním životě.
Internet a chytré mobily změní
léčebné postupy
Kardiostimulátory, inzulínové pera, protézy, to
všechno jsou technologie současnosti a do budoucna se jejich řady a možnosti ještě podstatně rozšíří. Zásluhu na tom nebudou mít jenom
nové vědecké poznatky, rozvoj diagnostiky
a nanotechnologií, ale také dostupnost internetu, mobilních telefonů a chytrých telefonů.
Řada moderních diagnostických metod by totiž bez všeobecné dostupnosti komunikačních
platforem nebyla vůbec myslitelná.
Chytré mobilní telefony, mobilní výpočetní technika a internet ostatně v omezené míře
pomáhají už dnes. Dostupná je například celá
řada aplikací stimulující činnosti mozku, napomáhajících zvyšovat paměť, a předcházet
tak mnoha mozkovým a duševním poruchám,
nebo alespoň snižovat jejich následky.
Ve spojení se snímači monitorujícími základní lidské funkce pomáhají současné mobilní aplikace především v oblasti sportu, ale
stále větší uplatnění nacházejí ve skutečné
medicínské praxi. Průběžné sběry a vyhodnocování dat monitorujících stavy pacientů v průběhu běžných činností pomáhají lépe poznat
skutečný stav pacienta, odhalit nové informace
o dosud málo probádaných nemocech a včasně diagnostikovat nebezpečné stavy.
Tento trend se bude stále více rozvíjet.
Neméně podstatnou úlohou dnes běžných moderních technologií ve spojení s lékařskou praxí je také schopnost pomoci pacientovi lépe poznat a pochopit jeho zdravotní stav. Nejenom prostřednictvím informací šířenými prostřednictvím internetu, ale
především poskytnutím aktuálních informací o aktuálním zdravotním stavu v kontextu
každodenních činností.
Zdraví hrou
Mnoho pacientů často jednotlivé kroky léčby
a užívání léků podceňuje, záměrně vynechává
a nebo na ně prostě zapomíná. I tady mohou
pomoci dostupné moderní technologie. Vzdělání je bezpochyby všeobecně prospěšné, ale pro
motivaci k němu musel už Komenský podněcovat svým pověstným přístupem „škola hrou“.
A se zdravím je tomu podobně. Všichni
o něj stojíme, ale většina z nás ho podce-
Nedávný průzkum společnosti
Intel, realizovaný mezi 12 000
dospělých ve věku nad 18 let
napříč osmi národy, ukázal,
že až 70 % obyvatelstva by
uvítalo realizaci dálkového monitorování zdravotní péče. Více
než polovina dotazovaných
předpokládá, že tradiční nemocniční péče bude s rozvojem
technologií z velké části překonána.
ňuje. Proto také zde může hrát podstatnou
úlohu motivace hrou. A to nejenom u dětí.
Nejde přitom o ojedinělou myšlenku několika málo alternativních vědců či lékařů.
Kupříkladu v prosinci 2013, během zatím
posledního summitu mHealth ve Washingtonu, projevilo zájem prezentovat nejnověj-
ší inovace v oblasti „Games for Health“ více
než 5000 přispěvatelů. Nicméně je pravdou,
že prosazování her ve zdravotnictví trvá déle, než jeho největší propagátoři doposud
předpokládali.
Přesto vědci předpovídají, že trh pro takové technologie bude růst. Podle odhadu
vzroste jeho globální hodnota ze šesti miliard USD, kterých dosáhl v loňském roce,
na více než 23 miliard v roce 2018.
Jedním z příkladných projektů z minulých
let může být Didget společnosti Bayer. Jedná se o monitor hladiny glukózy v krvi, který
ve spojení s herní platformou Nintendo DS motivuje malé diabetiky k provádění pravidelných
testů a seznamuje je se specifikami jejich onemocnění. Na začátku zaznamenal tento projekt velký zájem na trzích ve Velké Británii, Německu a Severní Americe, ale brzy po té prošlo
Nintendo DS výraznou inovací, která nebyla
kompatibilní se softwarem snímače glukózy.
Poučením tedy bylo napříště pro podobné
projekty využívat spíše otevřené a dlouhodobě zpětně kompatibilní platformy mobilních
zařízení, jakými jsou třeba smartphony.
Datová revoluce
V souvislosti s naznačovaným odklonem
mnohých zdravotních úkonů ze nemocničních zařízení do domácího a běžného života
roste i ve zdravotnictví enormní měrou význam dat, jejich přenosu, uskladnění, zabezpečení a vyhodnocování.
V této souvislosti se mnohým z nás jistě
vybaví problematický projekt IZIP, který měl
být jakousi vstupní branou k datové budoucnosti české medicíny, ale neuspěl. Podobné
zkušenosti bohužel hlásí i jiné země. Na vině
není jen politikaření a korupce, ale také slabá motivace lékařů a mnohdy i jejich obavy
ze systému jako takového.
Selhali však spíše lidé, kteří měli realizaci
systémů na starosti, nikoliv myšlenka, se kterou jsou vytvářeny. V některých, především
v severských zemích a lokálních aplikacích už
takové systémy fungují a úspěšně se rozvíjejí. Problémem však možná bude časem jejich
sjednocení. Nicméně bez schopností sdílet informace o stavu pacienta mezi jednotlivými
odbornými pracovišti si do budoucna opravdu
nelze kvalitní a efektivní péči představit.
Dostupnost velkého množství dat, samozřejmě patřičně anonymizovaných, poskytne
velmi významnou platformu pro hledání dalších souvislostí při zkoumání nemocí a jejich
léčbě. Ty pak budou dalším motorem vývoje
účinných a efektivních technologií, stejně jako léků a prvků prevence.
❙❚
Karel Kuna
Inovátor z Amsterdamu: Od žárovek k chytrým městům
Evropské technologické společnosti, které dnes hrají vůdčí
roli ve světovém byznysu, by se
daly pravděpodobně spočítat
na prstech lidských končetin.
Těch, které jsou aktivní více než
sto let, dokonce na prstech
rukou. Nizozemská značka
Philips patří mezi ně.
Dalším důležitým milníkem v životě firmy
bylo v roce 1895 aktivní zapojení Gerardova bratra Antona Philipse coby obchodníka.
Anton prokázal obrovský obchodní talent
a za několik málo následujících let již patřila společnost k největším výrobcům žárovek na světě. Roku 1895 prodal Philips
200 000 žárovek, o rok později již více než
1 000 000.
Od té doby se začala psát dynamická
a některými zvraty přímo fascinující historie,
která trvá dodnes.
Pokud začneme pátrat opravdu od základů,
zjistíme, že kořeny společnosti Philips byly
položeny v roce 1891 v nizozemském městě
Eindhoven, když Gerard Philips a jeho otec,
bankéř Frederik Philips, založili z čirého podnikatelského nadšení, bez jakékoli představy
o dlouhodobé obchodní strategii, společnost
Philips & Co.
Tehdejší boom trhu elektrickým osvětlením vedl Gerarda ke klíčovému rozhodnutí
zaměřit se na masovou produkci žárovek.
Byznysu se docela dařilo, na konci roku 1890
byl již Philips & Co. se svými 1000 zaměstnanci největším průmyslovým zaměstnavatelem v zemi.
Rychlý vstup na burzu a moudré
rozhodnutí vsadit na globální trhy
Za úspěšnými počátky stojí mimo jiné rozhodnutí orientovat se nikoli lokálně, ale
hlavně na rychle se rozvíjející zahraniční trhy. Jako mimořádně šťastné, byť z dobového podhledu možná trochu riskantní, se také
ukázalo rozhodnutí vstoupit na burzu v roce
1912. Firmě se tak podařilo získat na další
rozvoj kapitál, za který by ji bankovní instituce té doby ještě na dlouhá léta dřely z kůže.
Stejně tak jako v životě člověka nejsou
jen slunečné dny, neúspěchy se nevyhnuly
ani jinak velmi dobře zavedenému Philipsu.
V roce 1930 začaly prodeje prudce stagnovat
a firma se najednou musela potýkat s optimalizacemi; velká část výroby byla kvůli nákladům přesunuta do zahraničí. Díky velkému záběru společnosti však řada byznysových aktivit pokračovala, krizí prakticky nedotčena. Například v oblasti výroby rádií si
firma v té době stále držela pozici největšího
světového dodavatele.
Dvourychlostní tendence nakonec vyústily během druhé světové války v rozdělení
společnosti. Příprava byla učiněna již před
válkou, krátce před jejím vypuknutím management strategicky rozhodl přesunout část
jednotek společnosti do Británie a Spojených států. Veškeré válečné nepříjemnosti
ovšem společnosti bohatě vykompenzoval
technologický boom, který přišel s poválečnou obnovou. Ta přinesla naprosto bezprecedentní růst byznysových aktivit v historii
Philipsu vůbec.
Od poválečné konjunktury po opojné
úspěchy v 70. letech
Během války vypluly na povrch nové příležitosti, které po válce začaly dostávat svoji
civilní tvář – obrovský rozvoj nastal zejména ve sféře telekomunikací, počítačů a radarů. Philips tehdy správně zavětřil příležitost
vrátit se zpátky na vrchol elektrotechnického
průmyslu. Stejně jako s obnovenou výrobou
ve sféře osvětlení pro koncové trhy se s vervou pouští do neprobádaných vod profesionálních elektrotechnických řešení pro leteckou dopravu, silnice a přístavy.
Úspěch se dostavuje poměrně záhy a výsledkem je další růst společnosti jak po obchodní, tak výrobní stránce. Z Philipsu je
v této době regulérní globální korporace,
která v roce 1974 vlastní 350 továren ve 40
zemích světa. Nejen firma, ale také vertikály,
ve kterých podniká, se značně rozšiřují.
V sedmdesátých letech firma podniká vedle osvětlení v oblasti domácích spotřebičů,
ve strojním průmyslu, sklářství, hudebním
průmyslu (hudební nástroje na elektřinu),
počítačích a obecně na trhu s polovodiči,
v telekomunikacích, spotřební elektronice
a domácích spotřebičích, ale také ve vysoce
specializovaných oblastech, jako je farmaceutický průmysl, lékařské systémy či elektronika v obranných systémech.
Černá osmdesátá
Zvrat přichází v osmdesátých letech, kdy
rychle se globalizující a značně divoký mezinárodní trh staví Philips před neradostnou
volbu – buď čelit pomalému úpadku, nebo
radikálně změnit směr.
Nakonec se firma rozhoduje pro to druhé,
dává sbohem komplexnosti a rozmanitosti a soustředí se na oblasti, které považuje
pro budoucnost za klíčové. Prodávány jsou
celé vertikály, továrny procházejí nepříjemnou odtučňovací kůrou a řada podpůrných
služeb (zákaznická podpora, servis) je outsourcována.
Pokračování na str. II
VE SPOLUPRÁCI SE SPOLEČNOSTÍ
PŘIPRAVILA REDAKCE
KOMERČNÍCH PŘÍLOH
Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8
ŠÉFREDAKTOR
Michael Málek, tel.: 233 071 720
MANAŽEŘI INZERCE
Hana Poludvorná, tel.: 233 071 795
Jan Sapožnikov, tel.: 233 071 784
II |
ho sp odá ř ské novin y – Inzer ce.iHNed.c z Technologie pro život
čtvrtek, 12. června 2014
[email protected]
Diagnostika bez kompromisů
Počítačová tomografie patří již
neodmyslitelně k moderním
metodám lékařské diagnostiky.
Přesto po letech odhalila svůj
velký potenciál pro zdokonalení.
Počítačová tomografie (CT) je vyšetřovací
metoda, která využívá rentgenových paprsků a umožňuje podrobné zobrazení jednotlivých částí těla v tenkých vrstvách. Využívá
se při diagnostice široké škály chorob a pro
vedení speciálních léčebných výkonů.
Až donedávna bylo lékařské vyšetření pomocí CT spojeno s kompromisy, kdy se muselo volit mezi vysokou kvalitou obrazu spojenou s vyšší dávkou radiace a nízkou dávkou
záření, vedoucí ke snížení kvality obrazu.
Zařízení Philips Ingenuity Core využívá
pokročilé 64řezové skenování za podpory
iterativní rekonstrukční technologie Philips
IMR. Ta pomáhá snižovat dávku obdrženou
pacientem při vyšetření pomocí CT o 6080 % a současně zlepšit nízkokontrastní rozlišitelnost o 43-80 %. Přitom se navíc ve srovnání s běžnou technologií rekonstrukce (FBP
– filtrovaná zpětná projekce) podařilo také
snížit nežádoucí šum snímků o 70-83 %.
Díky součinnosti těchto výhod může
zdravotnický personál vidět drobné detaily,
které mohly zůstat v minulosti nezpozorované, nebo je minimálně bylo nutné ověřit dalším vyšetřením. Zachycením těchto
detailů lze zlepšit, zefektivnit a také zlevnit poskytnutou péči, jelikož lékaři pracují
s mnohem větší přesností.
Philips Ingenuity Core je kromě špičkového zobracování vybaven také funkcí snížení
kovových artefaktů u ortopedických implantátů (O-MAR). Tato technologie významně
snižuje negativní vlivy kovových ortopedických implantátů v rámci CT zobrazení.
Implantáty obvykle mohou za ztrátu anatomické informace ze zobrazené oblasti. Funkce O-MAR má pozitivní dopad na kvalitu obrazu, pomáhá tím lékařům při analýze obrazů
z CT a umožní stanovení diagnózy i u pacientů
s velkými ortopedickými implantáty.
Nezanedbatelný podíl na vylepšení diagnostiky má dozajista též technologie iPatient, která vychází z podstaty, že každý pacient je jiný. S její pomocí lze rychle a přesně
přizpůsobit diagnostiku na míru jednotlivých pacientů, což ještě více zpřesňuje celý
diagnostický proces.
Jednou z možností vyšetření, které nové
zařízení poskytuje, je kupříkladu CT virtuální
kolonoskopie, která umožňuje virtuální pohled na tlusté střevo v celé jeho délce po dostatečném roztažení za pomoci vzduchu. Mezi nesporné výhody takového vyšetření patří
krátká doba vyšetření, zhodnocení všech patologických stavů tlustého střeva a přehledné
zobrazení i kolonoskopicky nepřístupné oblasti, dále posouzení spádových uzlin, včetně
ostatních břišních a pánevních struktur.
Vyšetření je neinvazivní, nebolestivé
a trvá přibližně dvacet minut. Vyhodnocení
pomocí speciálního softwaru je časově náročnější, ale probíhá až po ukončení vlastního CT vyšetření. Hlavní snahou vyšetření je
tedy zachytit polypy větší než pět milimet-
rů, které již pro pacienta mohou do budoucnosti znamenat určité riziko.
Nejmodernější CT zařízení Philips Ingenuity Core bylo v průběhu letošního února
instalováno na Klinice Jana Leštáka v Praze. Její klienti tak mohou využívat možností šetrnějšího a zároveň účinného vyšetření
na „vlastní kůži“ už dnes.
❙❚
Nová šance
Počátkem devadesátých let, přesně v roce
1991, dochází k rebrandingu. Tehdejší název N.V. Philips’ Gloeilampenfabrieken se
mění na mezinárodně mnohem srozumitelnější Philips Electronics N.V. a o šest let
později se ředitelství firmy stěhuje z Eindhovenu do hlavního města Nizozemska, tedy
do Amsterdamu.
Eindhoven zkrátka nepřišel, vzniká zde
totiž novodobá obdoba prvotní laboratoře –
Philips High Tech Campus. Firma se začíná
více orientovat na vysoce konkurenční, ale
také stále velmi lukrativní a hlavně neustále
rostoucí byznys medicínských systémů, tedy
sféru, kde může oproti mnohým konkurentům nabídnout dlouhá léta zkušeností.
V roce 2005 firma oznamuje plán na úplné ukončení výroby a prodej divize spotřební
elektroniky (audio, video, multimédia a příslušenství), k tomu s několikaletým zpožděním skutečně došlo v loňském roce, kdy
Philips prodává divizi japonské firmě Funai
za 150 milionů euro, a to včetně zavedené
značky.
Společnost dnes napíná všechny své síly
do pouhých tří progresivních vertikál: zdravotní péče, zlepšování kvality života a trvalá
udržitelnost hustě zasídlených aglomerací,
a to s ambicí, být v těchto sférách jedničkou
na světovém trhu. ❙❚
Karel Rozmrazil
Bez vlastního vývoje by tu
Philips již patrně nebyl
To, co od počátku stojí za prvním velkým
úspěchem společnosti a co je jí vlastní –
hlavně na rozdíl od jiných evropských společností, které založily kariéru na krátkodobém boomu z průmyslové revoluce –, je
vlastní výzkumná a vývojová laboratoř.
Firma ji však neměla od počátku. První zvaná „Natuurkundig Laboratorium“ byla založena až v na světové události bohatém roce
1914, kdy si společnost povzbuzená průmyslovou revolucí v Evropě dovolila vyhodit
trochu z kopýtka a nabídnout práci a zázemí mladému fyziku Gillesu Holstovi. Sázka
na vědu a na mládí se vyplatila, Gilles přinesl
první výsledky v podobě nových objevů v oblasti využití rentgenových paprsků.
Brzy následují další nové objevy v oblasti radiotechnologií a z úspěšného, ale stále
ještě řadového výrobce žárovek se de facto
přes noc stává inovativní doširoka rozkročený elektrotechnický gigant. Netrvá dlouho a seznam inovací se dále rozrůstá, časem zahrnuje průlomové průmyslové objevy,
které obohacují každodenní život lidí (v roce
1963 je to například revoluční vynález audiokazety).
V devadesátých letech na tradici špičkového výzkumu navazuje stavba nového Philips
High Tech Campusu (sídlo vědců zastupujících celou řadu disciplín od elektrotechniky
a fyziky až po chemii, matematiku, mechaniku, informační technologie a software), který je na počest rodného města vybudován
opět v nizozemském Eindhovenu.
Více než stoletá
tradice zdravotní péče
Tématem, které si v souvislosti s Philipsem zasluhuje samostatné zastavení, není překvapivě osvětlení ani audio-video technika, ale zdravotní péče. Do tohoto byznysu firma vstoupila již
čtyři roky po svém založení.
Karel Papež
Nestátní zdravotnické zařízení Klinika JL v pražských Nových Butovicích.
Nejmodernější CT technologie firmy Philips byla na Klinice Jana Lešťáka uvedena do ostrého provozu letos v březnu .
Pokračování ze str. I
HN0XXXXX/2
V roce 1895 Philips zakoupil německou
společnost hamburskou společnost CHF
Muller, která na trh dodávala první komerční rentgenovou trubici. Vynález následně několik let zdokonaloval a v roce 1918 uvedl
na trh první profesionální lékařský rentgen.
Z dlouhodobé perspektivy se společnosti potvrdilo, že vsadila na vítězného koně.
Poté, co se v roce 2000 rozhodovala, které
části byznysu kvůli nejisté perspektivě úplně opustí a které budou tvořit páteř jejího
byznysu, se zdravotní péči dostalo výsady
stát se jednou z těch vítězných. Mezi léty
2000 a 2003 společnost prakticky zdvojnásobila objem a rozsah svých byznysových
aktivit v oblasti lékařských systémů.
Dnes Philips vyrábí škálu zařízení, která sahá od CT scannerů, ECG, mamografie,
MRI skenery, RTG, vybavení pro resuscitaci až po monitorovací zařízení, ultrazvuk
a rentgen, se kterým firma kdysi začínala.
Než se však společnost vyšplhala až na pozici tržní jedničky, stálo ji to jen v akvizicích
přibližně pět miliard eur.
Nákupní horečku předznamenal rok
1998, kdy Philips za 800 milionů dolarů
kupuje firmu ATL Ultrasound, dodávající
na trh zařízení pro sonografii. Na plno se
nákupy rozbíhají až v roce 2000, kdy dochází k akvizici ADAC Laboratories a Agilent
Technologies Healthcare Solutions Group,
o rok později pak následuje Marconi Medical Systems.
Integrace výše jmenovaných společností
si sice vyžádala troch času, ale další akvizice na sebe přesto nenechaly dlouho čekat.
V srpnu 2005 dokončil Philips převzetí soukromé IT společnosti Stentor, lídra trhu se
systémy pro komunikaci a archivaci obrazu
(PACS) ve zdravotnictví.
O necelý rok později, v dubnu 2006, dochází k akvizici Witt Biomedical Corporation, největšího nezávislého světového dodavatele systémů pro kardiologii. Na podzim téhož roku následuje akvizice Intermagnetics General Corporation, významného výrobce supravodivých magnetů pro
magnetickou rezonanci.
Počátkem léta 2007 Philips oznamuje
převzetí brazilského výrobce rentgenových
zařízení VMI-Sistemas Medicos, čímž se de
facto stává jediným dodavatelem rentgenových zařízení pro celou Jižní Ameriku. Téhož
roku následují ještě dvě akvizice – expertní
společnosti na radiologické informační systémy, XIMIS Inc., a Emergin, firmy, která
vyvíjí systémy oznamování událostí a tzv.
„alarm management“.
Sázka na rozjíždějící se byznys se s odstupem času ukázala jako správná volba.
Dnes v době chytrých telefonů a tabletů jde
o jednu z nejrychleji se rostoucích oblastí
ve zdravotnictví.
O dalších akvizicích alespoň stručně:
v únoru 2008 je to výrobce klinických IT
systémů, společnost VISICU Inc., díky jejímž technologiím mohou lékaři aktivně hlídat pacienty na jednotkách intenzivní péče,
a v březnu téhož roku následuje ještě irská
softwarová společnost TOMCAT Systems.
Dnes Philips díky dřívějším akvizicím drží
50 % severoamerického trhu a stejný poměr platí i pro teprve rozvíjející se trhy. ❙❚
Karel Rozmrazil
Šetrné zásahy bez skalpelu
Odstranění nežádoucích tkání
bylo vždy spojeno s invazivními
zákroky značně zatěžujícími organismus a vyžadujícími dlouhou rekonvalescenci. V současnosti však existují i šetrnější
metody.
Rakovina je jedním z onemocnění, které
je známé už dosti dlouhou dobu, ale které
neustále i přes značné medicínské pokroky vzbuzuje velké obavy z náročnosti léčby
a značného ohrožení života. Pacienti postižení rakovinou jsou velmi zranitelní, a proto Philips spolu s University Medical Centre
Utrecht vyvíjí technologie, které umožňují nahradit invazivní zákroky takovými, při
kterých již nebude třeba skalpelu. Díky tomu
lze zajistit výrazné snížení vedlejších účinků
a lepší kvalitu života pacientů.
Kupříkladu Sonalleve MR-HIFU je inovativní léčebná platforma, která v sobě spojuje
výhody ultrazvukového systému HIFU (High
Intensity Focused Ultrasound) a systému
trojrozměrného anatomického zobrazování
MRI k zajištění neinvazivní terapie.
Díky této technologii lze pomocí ultrazvuku vysoké intenzity a přesného zacílení „odpařovat“ nežádoucí části tkání uvnitř těla bez
porušení vnějších tkání a za průběžného monitoringu celého procesu v reálném čase. To
přináší výhody v podobě optimalizace celého
procesu a ochrany zdravých tkání.
Celé zařízení je navržené tak, aby respektovalo maximální pohodlí pacienta a poskytlo dostatečný prostor pro efektivní léčbu
a omezování stavů úzkostí během vyšetření,
případně zákroku. Podporuje tak základní
nezanedbatelné faktory podporující úspěšnost léčby.
Výhodou této metodiky je nejenom výrazné snížení zátěže organismu a zkrácení doby
léčby, ale především možnost povedení zásahů u pacientů, u kterých by byl zásah klasickými, doposud používanými postupy příliš rizikový, nebo zcela vyloučený.
Sonalleve MR-HIFU je v současné době
využíván při léčbě děložních myomů a neinvazivní paliativní terapii bolestivých kostních
metastáz.
❙❚
pap
Download

Počítačová tomografie na Klinice Jana Leštáka v Butovicích