ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM
pro předškolní vzdělávání
SVĚT JE DOBRÝ
projednán na kolegiu dne 26.8.2009
č.j. 112/2009
aktualizace provedena k 12.9.2011
Obsah:
1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE O ŠKOLE
3
2. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ŠKOLY
5
3. PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ
6
4. ORGANIZACE VZDĚLÁVÁNÍ
10
5. CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU
15
6. VZDĚLÁVACÍ OBSAH
17
7. EVALUAČNÍ SYSTÉM
36
Strana 2
1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE O ŠKOLE
Název školy:
Waldorfská základní škola a mateřská škola Brno, Plovdivská 8,
příspěvková organizace
Sídlo školy:
Plovdivská 8, 616 00 Brno – Ţabovřesky
Zřizovatel:
Statutární město Brno, Dominikánské nám. 1, 601 67 Brno
Právní forma:
Příspěvková organizace
IČO:
75156237
Email:
[email protected]
Telefon:
511118350
Webové stránky:
www.waldorf-brno.cz
Počet tříd:
3
Kapacita školy:
75 dětí
Ředitel školy:
Mgr. Tomáš Jedlička (od 1.6.2010)
Zpracovatelé ŠVP:
Jana Kytnerová (zástupkyně pro MŠ)
Klára Veselá
Eliška Dvořáková
Mgr. Gabriela Tomcová
Bc. Jitka Pavlíčková
Bc. Kateřina Prokopová
Aktualizaci zpracovaly:
Jana Kytnerová (zástupkyně pro MŠ)
Klára Veselá
Eliška Dvořáková
Martina Kudynová, DiS
Ing. Marie Matyášková
Bc. Kateřina Prokopová
Platnost dokumentu:
3 roky
…………………………….
ředitel školy
Strana 3
Waldorfská mateřská škola Brno pracuje podle vzdělávacího programu Waldorfská
mateřská škola, který vychází z principů pedagogiky Rudolfa Steinera. Tento vzdělávací
program má jiţ dlouholetou tradici, skvěle se osvědčil i v zemích Evropské Unie. V současné
době je v ČR 10 mateřských škol pracujících na základě waldorfské pedagogiky. Kvalita
realizace vzdělávacího programu WMŠ je garantována Asociací waldorfských mateřských
škol a Českým sdruţením pro waldorfskou pedagogiku.
Strana 4
2. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ŠKOLY
Škola se nachází v části panelového sídliště Brno – Ţabovřesky, sestává z 3 pavilónů.
Mateřská škola je umístěna v pavilónu B, spolu s CVČ Lata, které není součástí školy.
V současné době má WMŠ 3 třídy s celkovou kapacitou 75 dětí. Za budovou školy se nachází
školní zahrada, která slouţí dětem při pobytu venku.
V roce 1991 byla WMŠ zřízena Statutárním městem Brno, úřadem městské části
Brno – Královo Pole v budově bývalé MŠ na ulici Boţetěchova 15, a začala pracovat na
principech waldorfské pedagogiky. Do konce školního roku 1992/93 byla jednotřídní, pak
byla pro velký zájem rozšířena na dvě třídy. V městě Brně je to jediná MŠ s waldorfskou
pedagogikou.
V roce 2002, tedy po devíti letech aktivní činnosti, byl brněnské WMŠ na její ţádost
sdruţením Internationale Vereinigung der Waldorfkindergaerten ve Stuttgartu udělen
mezinárodní statut „Waldorfská mateřská škola“, coţ je zárukou vysoké kvality výchovně
vzdělávacího působení. V současné době je do programu IVW zapojeno 1 500 mateřských
škol z 52 zemí světa. I brněnská WMŠ byla přijata do tohoto světového společenství a
zavázala se s ním kooperovat.
Od 1.9. je naše mateřská škola součástí příspěvkové organizace WZŠMŠ Brno, se
sídlem Plovdivská 8, 616 00 a má tři třídy.
Strana 5
3. PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ
Věcné podmínky
Interiér tříd
Snaţíme se, aby prostředí, které děti obklopuje, bylo co moţná nejútulnější a
proteplené. Nábytek je výhradně dřevěný a odpovídá věkovému rozlišení dětí. Bavlna,
hedvábí, vlna, len v jemných pastelových barvách – nejvhodnější materiály, ze kterých jsou
vyrobeny ručně šité panenky, zvířátka, ale i závěsy a vybavení tříd.
Převládající barvou interiéru je barva světle růţová, která je barvou prvního sedmiletí.
Ve všech třídách je koutek pro práci se dřevem, který je vybaven ponkem, svěrákem a
nářadím pro děti.
Významné místo zaujímá v kaţdé třídě „roční stůl“, který charakterizuje právě
probíhající roční období.
Hračky
Pro svůj přirozený vývoj potřebují děti hračky, které podněcují jejich myšlení, fantazii
a kde se samy mohou projevit tvůrčím způsobem. Proto jsou hračky často vyrobeny ručně,
z přírodních materiálů. Všechny hračky jsou uloţeny na dostupném místě tak, aby si je děti
mohly kdykoli vzít.
Nedílnou součástí jsou i přírodniny – mušle, kameny, šišky apod.
Vybavení zahrady
Na jaře roku 2011 začala přestavba původní školkové zahrady na tzv. přírodní
zahradu. Realizace stále pokračuje. Co se však jiţ podařilo vybudovat a přispělo tak,
převáţně díky velké spolupráci rodičů, k vybudování projektu Přírodní zahrady jsou, ze
stávajících prvků, obnovená písková plocha a zahradní domek, který slouţí k úschově hraček
a nářadí pro děti. Dalšími prvky jsou nová plechová klouzačka s lanovým výstupem, prolézací
tunel a hrazdy s pískovým dopadem. Děti z místní WZŠ nám vyrobily dřevěného hada jako
překáţkovou dráhu, která zároveň slouţí k ohraničení lanové prolézačky. Dále se podařilo
vybudovat nové dřevěné konstrukce určené pro houpací sítě. V současné době se pracuje na
vytvoření kamenného amfiteátru, který bude slouţit nejen ke hraní divadla, ale zároveň jako
přírodní ohniště s posezením. Další prvky, které budou časem na zahradě vybudovány jsou
bylinková zahrádka, jezírko, dřevěný domeček ve stromě, vrbové domečky, domečky pro
králíky, zeleninové záhonky, posezení se stolečky a lavečkami, sluneční clony, mlhoviště a v
Strana 6
neposlední řadě místo určené pro tzv.hru s mokrým pískem. Celá zahrada projde také novým
osetím a sázením ovocných stromů a celkovou úpravou terénu.
Ţivotospráva
Stravování
Ve WMŠ je pro děti zavedena strava s důrazem na vhodnou úpravu obilovin, zeleniny,
bílého masa, luštěnin. Jako první mateřská škola v Brně zpracovává i certifikované
biopotraviny a je pilotní školou v projektu „Biopotraviny do škol“. Strava je vhodná i pro děti
s různou alergickou zátěţí.
Pitný režim
V průběhu celého dne mají děti k dispozici v nerezových konvicích čaj, šťávu nebo
vodu ve dţbánech. Děti pouţívají vlastní hrníčky přinesené z domu, pouze u oběda pijí ze
skleniček.
Psychosociální podmínky
Při zařazování dětí do tříd respektujeme sourozenecké dvojice a přání rodičů. Nově
příchozí děti mají moţnost postupně se adaptovat na prostředí školy za přítomnosti svých
rodičů. Přitom se snaţíme v kaţdé třídě o rovnoměrné zastoupení všech věkových skupin a
současně i pohlaví.
Strana 7
Řízení MŠ
Informační systém
Vnitřní – mezi zaměstnanci
 Kolegia
 Nástěnka na aktuální zprávy
 Vzájemná komunikace ve třídách- individuální formou
Vnější – učitele – rodiče
 Nástěnky
 Elektronická pošta – informační kolečko, páteční listy, individuálně
 Třídní schůzky
 Individuální pohovory
Systém řízení:

Spoluúčast všech zaměstnanců na řízení
Vnější spolupráce
Personální zabezpečení WMŠ
Do týmu pedagogických zaměstnanců jsou přednostně přijímáni lidé s potřebnou
odbornou kvalifikací, coţ jsou absolventky střední pedagogické školy nebo bakalářského
studia učitelství MŠ na vysoké škole. Vzhledem ke specifickému zaměření školy je u všech
pedagogů ţádoucí dříve dvouleté, dnes tříleté studium waldorfského semináře pro učitelky
MŠ, který pořádá Asociace waldorfských mateřských škol v Praze. Při výběru nových členů
týmu však zohledňujeme také osobnostní předpoklady a zájem o waldorfskou pedagogiku.
Při naší práci je důleţité ovzduší vzájemné důvěry a tolerance. Proto vytváříme a jasně
vymezujeme pravidla spolupráce celého týmu. Kaţdý čtvrtek se pravidelně setkáváme na
společných kolegiích, kde řešíme aktuální provozní problémy, projednáváme postupy ve
vzdělávací oblasti, zajišťujeme organizaci měsíčních slavností a věnujeme se dalšímu
výchovnému působení u jednotlivých dětí.
Sluţby jednotlivých pedagogů jsou organizovány takovým způsobem, aby byla vţdy a
při všech činnostech zajištěna dětem optimální pedagogická péče.
V současné době nemůţeme zajistit odbornou logopedickou či jinou péči o děti se
speciálními vzdělávacími potřebami. Specializované sluţby vám pomůţeme zajistit jen ve
spolupráci s příslušnými odborníky mimo naši mateřskou školu.
Pedagogičtí zaměstnanci se scházejí na pravidelných kolegiích kaţdý čtvrtek od 16,30
do 18,30.
Strana 8
Přílohy:
1, Pracovní doba zaměstnanců WMŠ
2, Plán hospitací
Spoluúčast rodičů
Mateřská škola úzce spolupracuje s rodiči, kteří mají moţnost spoluvytvářet prostředí
pro své děti a pomáhat organizovat slavnosti během školního roku.
V roce 1993 bylo zaloţeno občanské sdruţení W – alternativa, jehoţ původním
posláním bylo podporovat waldorfskou mateřskou školu. V současné době se toto sdruţení,
mimo jiné, věnuje realizaci projektu „Úplná waldorfská škola“. Na svých pravidelných
schůzkách pomáhají rodiče se šitím a opravami látkových hraček, připravují občerstvení na
slavnosti, podílí se na drobných řemeslných opravách a práci na zahradě, pomáhají
s organizací seminářů, velikonočních a vánočních jarmarků. Podle moţností zajišťují
pravidelná setkávání dětí s tradičními řemesly.
WMŠ nabízí rodičům pravidelné „hovory o dětech,“ na kterých učitelky informují o
prospívání dětí i o jejich individuálních pokrocích. Společně potom hledají postup při dalším
působení na dítě jak ve WMŠ, tak i v domácím prostředí.
Vzdělávání dětí se speciálními potřebami
Výchova a vzdělávání dětí je naplňována respektováním individuálních potřeb a
moţností dítěte. Naše waldorfská MŠ umoţňuje dětem se speciálními vzdělávacími potřebami
integrovat se do sociálního prostředí MŠ. Moţnost vedení dětí se speciálními potřebami je
dána
stávajícími
podmínkami
(prostředím
MŠ
a
vzděláním
pedagogů).
Snahou
pedagogických a personálních pracovníků je vytvoření vyhovujících podmínek pro
harmonický rozvoj osobnosti kaţdého dítěte. Učitelky vytváří vhodný prostor pro vzájemnou
komunikaci, podporu a pomáhají dětem v osamostatnění. Vzdělávání dětí se speciálními
potřebami se přizpůsobuje potřebám, které vyplývají ze zdravotního stavu dítěte.
Strana 9
4. ORGANIZACE VZDĚLÁVÁNÍ
Naše waldorfská mateřská škola sestává ze tří tříd - Sluníček, Sedmikrásek a
Hvězdiček. Děti jsou zde ve smíšených kolektivech. Scházejí se od 7,00 hod do 8,00 hod
v jedné ze tříd, potom odcházejí se svými učitelkami do jednotlivých tříd. V kaţdé třídě je 25
dětí.
Mateřská škola má svůj kaţdodenní program, svůj rytmus a řád, který děti naplňuje
potřebným pocitem bezpečí a jistoty a je základní motivací pro jejich samostatné jednání.
Proto se také kaţdý den strávený v mateřské škole odvíjí tak, ţe se střídají fáze volných
činností s fázemi, v nichţ děti pod vedením učitelky dosáhnou koncentrace či zklidnění.
V průběhu ranních her si děti samy spontánně hrají. Přitom mohou pozorovat, čemu se
věnuje učitelka – například připravuje potřebné věci na kreslení, zalévá květiny, uklízí,
připravuje těsto na pečení a podobně. Děti sledují smysluplnou činnost, kterou mohou
napodobit. Nevybízíme a neříkáme: “Teď budeme dělat to či ono.“ Děti se samy postupně
přidávají a podle své chuti se do činnosti zapojují.
Po svačince se všichni společně setkáváme v ranním kruhu, máme svůj rituál vítání
dne, probouzíme svého třídního skřítka, je zde prostor ke společnému povídání, sdělování
proţitků, řešení nějakých potíţí…Ranní kruh má i svoji rytmickou, pohybovou část.
Poté následuje společná činnost řízená učitelkou. Kaţdý den je věnovaný jiné činnosti.
Pondělí je dnem, kdy modelujeme ze včelího vosku, v úterý vyráţíme na výlety do přírody
nebo třeba do divadel, muzeí a podobně, malování přichází na řadu ve středu, ve čtvrtek se
děti promění v pekaře, zaděláváme na těsto a pečeme chlebánky z celozrnné mouky. Jak
pekařské výtvory chutnají, vyzkoušíme při svačince v pátek, kdy si je namaţeme máslem a
posypeme třeba řeřichou, kterou si vypěstujeme. V pátek se také společně podílíme na
důkladném úklidu hraček a hracích koutků. Blíţí-li se narozeniny některého z dětí, nese se
tento den ve znamení velké oslavy.
Po těchto řízených činnostech vyráţíme ven na procházku či na zahrádku, kde si děti
spontánně hrají nebo se věnujeme třeba zahradním pracím či pozorujeme nekonečné zázraky
v neustále se měnící přírodě. Děti také milují tzv.“kolečkový den“, kdy se vyjede do okolí na
koloběţkách, kolech a všelijakých vozítkách…
Strana 10
Kdyţ se vrátíme z pobytu venku, následuje ztišení dětí v krouţku u pohádky, která má
specifické místo ve waldorfské mateřské škole. Je pečlivě a vhodně zvolená, vztahuje se
k určitému právě proţívanému období a provází nás delší čas. Nejprve děti naslouchají
vyprávění pohádky, potom ji například dramaticky ztvárňují, čímţ si mohou její děj samy
proţít. Hloubka a moudrost pohádky pronikne hluboko do jejich podvědomí.
Pak následuje společný oběd a po něm se děti odeberou k odpočinku. Starší děti nebo
ty, které neusnou, si mohou po pohádce prohlíţet různé kníţky, encyklopedie nebo dětské
časopisy. Od ledna se předškolní děti místo odpočinku na lehátcích věnují činnostem řízeným
učitelkou.
Odpoledne se všichni opět setkáme v krouţku, pak si děti spontánně hrají. Je-li pěkné
počasí, jdeme na zahrádku. Odpolední čas je také velkým prostorem k individuální práci
s dětmi.
Strana 11
Provoz školy: 7,00 – 16,30
Počet tříd: 3 (Sluníčka, Sedmikrásky a Hvězdičky)
Počet dětí na třídu: 25
Do všech tří tříd chodí děti ve věku od 3 do 7 let.
Třídy pracují podle Školního vzdělávacího programu: ,,Svět je dobrý´´.
Průběh dne ve WMŠ:
-
7,00 – 8,00:
příchod dětí do jedné z ranních tříd, hry a činnosti dle vlastní volby dětí
-
8,00 – 9,15:
rozdělení dětí do tříd, hry a činnosti dle vlastní volby dětí, úklid hraček
-
9,15 – 9,40:
ranní kruh
-
9,40 – 10,00:
hygiena, svačina
-
10,00 – 10,20:
řízená činnost
-
10,20 – 12,30:
pohádka, hygiena, převlékání, pobyt venku
-
12,30 – 12,50:
oběd
-
12,50 – 13,15:
hygiena, příprava na odpolední odpočinek, odchod dětí po obědě domů
-
13,15 – 14,15:
odpolední odpočinek, od ledna práce s předškoláky
-
14,15 – 14,30:
vstávání, hygiena, převlékání
-
14,30:
odchod dětí domů
-
14,30 – 14,45:
svačina
-
14,45 – 16,30:
odpolední krouţek, hry a činnosti dle volby dětí, odchod dětí domů
Strana 12
Průběh týdne ve WMŠ:
-
Pondělí:
modelování ze včelího vosku
-
Úterý:
výlety, návštěvy divadel, muzeí, výstav
-
Středa:
malování, kreslení
-
Čtvrtek:
pečení
-
Pátek:
práce s přírodninami, oslavy narozenin
Strana 13
Kritéria pro přijetí dítěte do WMŠ
Bodové hodnocení jednotlivých kritérií:
1. Dítě je předškolák v aktuálním školním roce (podle data narození)
10
2. Zákonný zástupce dítěte je zaměstnancem WZŠMŠ Brno
8
3. Dítě je u zápisu do WZŠMŠ opakovaně
8
4. Dítě starší 3 let, jehoţ sourozenec navštěvuje WZŠMŠ
8
5. Dítě dosáhne věku 5 let do konce kalendářního roku
5
6. Dítě dosáhne věku 4 let do konce kalendářního roku
4
7. Dítě, jehoţ zákonný zástupce absolvoval, případně doloţí písemně, ţe
navštěvuje roční nebo víceletý waldorfský seminář,
organizovaný AWŠ nebo AWMŠ
4
8. Dítě, jehoţ alespoň jeden zákonný zástupce aktivně pracuje ve sdruţení
rodičů W-Alternativa (člen výboru, práce na některém z projektů
v uplynulých dvou letech)
4
9. Dítě, jehoţ zákonní zástupci jsou členy sdruţení rodičů W-Alternativa
3
10. Dítě starší 3 let s trvalým bydlištěm v Brně
2
11. Dítě (zákonný zástupce) odevzdalo přihlášku do WMŠ při WZŠMŠ
v řádném termínu
2
Jednotlivá kritéria jsou posuzována k 31.8. daného kalendářního roku.
Při rovnosti celkového součtu bodů rozhoduje datum narození.
Upřednostňujeme děti s celodenní docházkou.
Strana 14
5. CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU
Waldorfské školy zakládal Rudolf Steiner. Byl to rakouský filosof, pedagog, umělec,
dramatik a sociální myslitel. První škola byla zaloţena v roce 1919 ve Stuttgartu pro děti
zaměstnanců cigaretové továrny Waldorf-Astoria.
Waldorfská pedagogika bývá často označována jako výchova ke svobodě. Tím ale
není míněna vnější svoboda a to, ţe děti v takovém zařízení mohou dělat, co se jim právě
zachce. Opak je pravdou. Pevný a neměnný řád poskytuje dítěti přesné mantinely v jeho
kaţdodenních činnostech, a tím mu dává prostor k vnitřní svobodě, jeho rozvíjení a proţívání.
Dále bývá waldorfská pedagogika vnímána jako výchova k výtvarným a uměleckým
činnostem. Umělecký aspekt nespočívá v pěstování uměleckých dovedností dítěte, ale
v umělecky pojímaném přístupu k ţivotu. V pěstování schopnosti ţivě a tvořivě zacházet se
sebou samým, se svou ţivotní skutečností a nezabydlovat se v jiţ ověřených stereotypech.
Tato schopnost umoţňuje neustálou vnitřní proměnu, vnitřní pohyb na své cestě ţivotem.
V této pedagogice je však skutečně tou nejcennější kvalitou péče o vztah (vztah mezi
dospělým a dítětem, dospělým a jiným dospělým a dětmi navzájem), pěstování osobního
vnitřně angaţovaného a proměnlivého přístupu k ţivotu a okolnímu světu.
Steinerova pedagogika přihlíţí k přibliţně sedmiletým periodám ve vývoji člověka. V
prvních sedmi letech se dítě učí napodobováním a vzorem. Proto mu mají dospělí poskytovat
vhodný vzor. Dítě napodobuje všechno, co se projevuje v jeho blízkém okolí.
Napodobováním se jeho fyzické orgány slévají do forem, které se stávají trvalými. V prvních
sedmi letech vedeme a řídíme dítě tím, co sami děláme a vyvarujeme se napomínání a zákazů.
Dítě vedeme nejen tím, co sami děláme, ale také tím, co pociťujeme a co si myslíme.
V prvním období ţivota, před výměnou zubů, je dítě celé jediný smyslový orgán jako
takový. Například přímo v oku můţeme vidět, co se venku vlastně děje. Dítě je v prvních
sedmi letech jedno oko, a kdyţ v jeho blízkosti probíhá třeba záchvat vzteku, pak se to celé
odráţí v jeho labyrintu. Jiţ v dětském zárodku, chráněném ve fyzickém mateřském lůně,
existují fyzické oči dětí. Stejně jako nemůţeme na tyto oči povzbudivě působit slunečním
světlem, podobně nemůţe intelektuální výchova působit na vzdělávání paměti před výměnou
zubů. Budeme právě naopak v této době pozorovat, jak se paměť sama od sebe volně rozvíjí,
Strana 15
kdyţ jí poskytneme potravu a nebudeme ještě na její rozvoj působit vnějšími podněty. Čím je
něco oku příjemnější, tím je to lepší.
Radost v okolí dítěte je jedna z mnoha sil, které vytvářejí jeho fyzické orgány. Dítě je
ve svém ţivlu, kdyţ můţe napodobovat zdravé vzory v láskyplné atmosféře. V raném
dětském věku je obzvláště důleţité, aby dětské písně působily zcela rytmicky. Přitom si více
neţ obsahu ceníme rytmu a pěkného zvuku.
Vděčnost je základní ctnost dětí od narození aţ do výměny zubů. Kdyţ vidí, jak lidé
přijímají s vděčností vše, co jim poskytuje vnější svět, kdyţ dítě vidí tvářnost vděčnosti u
všech blízkých, které napodobuje, vzniká správný morální postoj.
Na dítěti starším sedmi let můţeme s nutnou dávkou nezaujatosti pozorovat, jak začíná
mít nejasné představy, které dříve nemělo. Teprve v těchto letech začíná mít moţnost vlastní
myšlenky, i kdyţ jsou ještě trochu dětské.
Druhé zuby jsou dovršením vývoje fyzického těla. Éterné tělo bylo do této doby zahaleno
ochrannou schránkou a mohlo pracovat na fyzickém těle jen směrem dovnitř. Tuto schránku
nyní odhazuje a rodí se éterné tělo. Dítě nyní dozrává pro školu. Síly, které jsou nově
k dispozici, se nyní přetvářejí a působí na rozvoj představ a citů.
Přibliţně ve 14 letech dochází ke zrození těla astrálně-pocitového. Rozvíjí se osobní
emoce, probouzí se tvůrčí fantazie. Člověk pohlavně dozrává a stává se schopným
reprodukce. V 21 letech je člověk plně dospělý.
Nyní vstupuje člověk do období, kde se tvoří Já – jsem to já, kdo tady jedná a myslí.
Tělo fyzické, éterné a astrální obalují jádro lidské bytosti – Já.
Vzdělávací program vychází ze struktury Rámcového vzdělávacího programu pro
předškolní vzdělávání, aby bylo zřejmé, jak vymezené oblasti RVP pro předškolní vzdělávání
mohou být konkrétně naplňovány v naší mateřské škole. Tyto oblasti jsou rozšířeny o další
prvky, které jsou podstatné pro naplnění obsahu vzdělávání ve waldorfské mateřské škole.
Strana 16
6. VZDĚLÁVACÍ OBSAH
1.
2.
3.
4.
5.
Klíčové kompetence
kompetence k učení
kompetence k řešení problémů
kompetence komunikativní
kompetence sociální a personální
kompetence činnostní a občanské
Vzdělávací oblasti:
1.
2.
3.
4.
5.
Období
dozrávání
Září, říjen:
Svatováclavská,
Michaelská
slavnost
2
3
4
5
Dítě
Dítě
Dítě
Dítě
Dítě
a
a
a
a
a
jeho tělo
jeho psychika
ten druhý
společnost
svět
Období
světel
Období
probouzení
Listopad,
prosinec,
Leden:
Martinská
slavnost,
Adventní
spirála,
Tři králové,
Hromnice
Únor, březen,
Duben:
Masopust,
Vynášení
Morény,
Semínková
slavnost,
velikonoce
4
1
Strana 17
1
Období
slunce
3
2
Květen,
červen:
Den matek,
Otvírání
studánek,
Letniční
slavnost,
Svatojánská
slavnost,
Pasování
3
4
5
OBDOBÍ DOZRÁVÁNÍ
Doba realizace: 2 měsíce
Záměr: Seznámit děti s prostředím MŠ, s rytmem dne a týdne. Adaptovat a vytvářet sociální
vztahy. Rozvíjet smyslové vnímání a poznatky o podzimní přírodě.
Podtéma:
1. Svatováclavská slavnost
2. Michaelská slavnost
Charakteristika období:
Uvědomění si významu podzimu jako období sklizně úrody:
Svatováclavská slavnost a počátek procesu odumírání ţivota v přírodě.
Sv. Michael jako symbol boje s těmito silami.
Prohloubení činností souvisejících s podzimem, procítění v barvách, práce s přírodninami,
příprava zahrady na zimní období.
Skřítci jako symbol ţivotní síly přírody stahující se do nitra Země.
Dílčí vzdělávací cíle
(z RVP PV)
(co pedagog u dítěte
podporuje)
Očekávané výstupy
Kompetence
Oblast biologická
 rozvoj a uţívání všech
smyslů
 vědomě napodobit jednoduchý pohyb
podle vzoru a přizpůsobit jej podle pokynu K1/4
 rozvoj fyzické i
psychické zdatnosti
 vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů
K1/1
 zvládnout sebeobsluhu, uplatňovat
základní kulturně hygienické a zdravotně
preventivní návyky
K4/5
 vytváření zdravých
ţivotních návyků a
postojů jako základů
zdravého ţivotního
stylu
 zvládat jednoduchou obsluhu a pracovní
úkony
K1/2
 zacházet s běţnými předměty denní
potřeby, hračkami, pomůckami, drobnými K1/3
nástroji, sportovním náčiním a nářadím,
výtvarnými pomůckami a materiály,
jednoduchými hudebními nástroji, běţnými
pracovními pomůckami
Oblast psychologická
 rozvoj komunikativních
dovedností a
kultivovaného projevu
 správně vyslovovat, ovládat dech, tempo i
intonaci řeči
 rozvoj tvořivosti
(tvořivého myšlení,
 sledovat příběh, pohádku
 domluvit se slovy i gesty, improvizovat
Strana 18
K3/1
K3/3
K3/6
řešení problémů,
tvořivého sebevyjádření
 posilování přirozených
poznávacích citů
(zvídavosti, zájmu,
radosti z objevování
apod.)
 popsat situaci
 rozlišovat některé obrazné symboly a
porozumět jejich významu i jejich
komunikativní funkci
K3/4
K1/1
 vnímat, ţe je zajímavé dozvídat se nové
věci, vyuţívat zkušeností k učení
K3/7
 získání relativní citové
samostatnosti
 postupovat a učit se podle pokynů a
nápodoby
K4/5
 rozvoj schopnosti
sebeovládání
 řešit problémy, úkoly a situace, myslet
kreativně, předkládat „nápady“
K2/2
 vyjadřovat svou představivost a fantazii v
tvořivých činnostech i ve slovních
výpovědích k nim
K3/2
 odloučit se na určitou dobu od rodičů a
blízkých, být aktivní i bez jejich opory
K4/4
 proţívat radost ze zvládnutého a
poznaného
K5/2
 respektovat předem vyjasněná a pochopená K4/6
pravidla, přijímat vyjasněné a zdůvodněné
povinnosti
 uvědomovat si příjemné a nepříjemné
citové proţitky (lásku, soucítění, radost,
spokojenost i strach, smutek, odmítání),
rozlišovat citové projevy v důvěrném
(rodinném) a cizím prostředí
 proţívat a dětským způsobem projevovat,
co cítí (soucit, radost, náklonnost), snaţit
se ovládat své afektivní chování (odloţit
splnění svých osobních přání, zklidnit se,
tlumit vztek, zlost, agresivitu apod.)
K4/3
K4/4
Oblast interpersonální
 seznamování s pravidly
chování ve vztahu k
druhému
 posilování prosociálního chování ve
vztahu k ostatním lidem

rozvoj interaktivních a
komunikativních
dovedností verbálních
i neverbálních
 navazovat kontakty s dospělým, kterému je
K3/4
svěřeno do péče, překonat stud,
komunikovat s ním vhodným způsobem,
respektovat ho
 uvědomovat si svá práva ve vztahu k
druhému, přiznávat stejná práva druhým a
respektovat je
K5/10
K5/10
 chápat, ţe všichni lidé (děti) mají stejnou
hodnotu, přestoţe je kaţdý jiný (jinak
vypadá, jinak se chová, něco jiného umí či
neumí apod.), ţe osobní, resp. osobnostní
odlišnosti jsou přirozené
K4/6
Strana 19
 dodrţovat dohodnutá a pochopená pravidla
vzájemného souţití a chování doma, v
mateřské škole, na veřejnosti, dodrţovat
K4/9
herní pravidla
 bránit se projevům násilí jiného dítěte,
ubliţování, poniţování apod.
Oblast sociálně-kulturní
 poznávání pravidel
společenského souţití a
jejich spoluvytváření v
rámci přirozeného
sociálně-kulturního
prostředí, porozumění
základním projevům
neverbální komunikace
obvyklým v tomto
prostředí
 rozvoj schopnosti ţít ve
společenství ostatních
lidí, přináleţet k tomuto
společenství a vnímat a
přijímat základní
hodnoty v tomto
společenství uznávané
 rozvoj základních
kulturně společenských
postojů, návyků a
dovedností dítěte,
rozvoj schopnosti
projevovat se
autenticky, chovat se
autonomně, prosociálně
a aktivně se
přizpůsobovat
společenskému
prostředí a zvládat jeho
změny
 uplatňovat návyky v základních formách
společenského chování ve styku s
dospělými i s dětmi (zdravit známé děti i
dospělé, rozloučit se, poprosit, poděkovat,
vzít si slovo aţ kdyţ druhý domluví,
poţádat o pomoc, vyslechnout sdělení,
uposlechnout pokyn apod.)
K4/5
 pochopit, ţe kaţdý má ve společenství (v
rodině, ve třídě, v herní skupině) svou roli, K4/4
podle které je třeba se chovat
 začlenit se do třídy a zařadit se mezi své
vrstevníky, respektovat jejich rozdílné
vlastnosti, schopnosti a dovednosti
K4/8
 adaptovat se na ţivot ve škole, aktivně
K4/6
zvládat poţadavky plynoucí z prostředí
školy i jeho běţných proměn (vnímat
základní pravidla jednání ve skupině,
podílet se na nich a řídit se jimi, podřídit se
rozhodnutí skupiny, přizpůsobit se
společnému programu, spolupracovat,
přijímat autoritu) a spoluvytvářet v tomto
společenství prostředí pohody
 vyjednávat s dětmi i dospělými ve svém
K3/4
okolí, domluvit se na společném řešení (v
jednoduchých situacích samostatně, jinak s
pomocí)
 utvořit si základní dětskou představu o
K5/9
pravidlech chování a společenských
normách, co je v souladu s nimi a co proti
nim a ve vývojově odpovídajících situacích
se podle této představy chovat (doma, v
mateřské škole i na veřejnosti)
K4/8
 chovat se zdvořile, přistupovat k druhým
lidem, k dospělým i k dětem, bez
předsudků, s úctou k jejich osobě, váţit si
jejich práce a úsilí
 zacházet šetrně s vlastními i cizími
pomůckami, hračkami, věcmi denní
Strana 20
K4/2
potřeby, s kníţkami, s penězi apod.
 zachycovat skutečnosti ze svého okolí a
vyjadřovat své představy pomocí různých
výtvarných dovedností a technik (kreslit,
pouţívat barvy, modelovat, konstruovat,
tvořit z papíru, tvořit a vyrábět z různých
jiných materiálů, z přírodnin aj.)
K1/5
Oblast environmentální
 seznamování s místem
a prostředím, ve kterém
dítě ţije, a vytváření
pozitivního vztahu k
němu
 vytváření
elementárního
povědomí o širším
přírodním, kulturním i
technickém prostředí, o
jejich rozmanitosti,
vývoji a neustálých
proměnách
 orientovat se bezpečně ve známém
K5/11
prostředí i v ţivotě tohoto prostředí (doma,
v budově mateřské školy, v blízkém okolí)
 zvládat běţné činnosti a poţadavky na dítě
kladené i jednoduché praktické situace,
které se doma a v mateřské škole opakují, K4/2
chovat se přiměřeně a bezpečně doma i na
veřejnosti (na ulici, na hřišti, v obchodě, u
lékaře apod.)
 vnímat, ţe svět má svůj řád, ţe je
rozmanitý a pozoruhodný, nekonečně
K1/3
pestrý a různorodý - jak svět přírody, tak i
svět lidí (mít elementární povědomí o
existenci různých národů a kultur, různých
zemích, o planetě Zemi, vesmíru apod.)
 všímat si změn a dění v nejbliţším okolí
 porozumět, ţe změny jsou přirozené a
K5/11
samozřejmé (všechno kolem se mění,
vyvíjí, pohybuje a proměňuje a ţe s těmito
změnami je třeba v ţivotě počítat),
K1/2
přizpůsobovat se běţně proměnlivým
okolnostem doma i v mateřské škole
Strana 21
OBDOBÍ SVĚTEL
Doba realizace: 3 měsíce
Záměr: Vnímat a pochopit procesy se změnami probíhajícími nejen v přírodě. Vnímat
vzájemnou sounáleţitost ve vztahu ke kulturním kořenům a tradicím a také vnímat a cítit
teplo v lidských vztazích.
Podtéma:
1. Martinská slavnost
2. Adventní spirála
3. Vánoce
4. Tříkrálová slavnost
5. Hromnice
Charakteristika období:
Proţitek zkracujícího se dne prostřednictvím tradičních lidských činností uprostřed kruhu
blízkých lidí, proţitek vzájemnosti.
Svatý Martin jako symbol lidského soucítění, vzájemné pomoci a úcty.
Proţitek nálady adventního času s jeho aspekty.
Vánoce jako symbol příchodu nového ţivota po období odumření.
Doznívání záţitků vánoc při Tříkrálové hře.
Nový rok jako symbol optimismu a nové perspektivy.
Proţitek vrcholného období zimy v jeho tradičním pojetí jako období začátku pronikání
ţivotních sil z nitra Země na povrch.
Masopust jako symbol ţivelnosti, opaku adventního období – cesta sebevyjádření,
seberealizace.
Dílčí vzdělávací cíle
(z RVP PV)
(co pedagog u dítěte
podporuje)
Očekávané výstupy
Kompetence
Oblast biologická
 osvojení si poznatků o
těle a jeho zdraví, o
pohybových činnostech a
jejich kvalitě
 osvojení si poznatků a
dovedností důleţitých k
podpoře zdraví, bezpečí,
osobní pohody i pohody
prostředí
 ovládat dechové svalstvo, sladit pohyb
se zpěvem
 ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat
jemnou motoriku
 pojmenovat části těla, některé orgány,
znát jejich funkce, mít povědomí o těle
a jeho vývoji, znát základní pojmy
uţívané ve spojení se zdravím, s
pohybem a sportem
 mít povědomí o některých způsobech
ochrany osobního zdraví a bezpečí a o
tom, kde v případě potřeby hledat
pomoc
Strana 22
K1/1
K5/12
Oblast psychologická

osvojení si některých
poznatků a dovedností,
které předcházejí čtení i
psaní, rozvoj zájmu o
psanou podobu jazyka i
další formy sdělení
verbální i neverbální
 vést rozhovor

posilování přirozených
poznávacích citů
 popsat situaci (skutečnou, podle
obrázku)

rozvoj tvořivosti
(tvořivého myšlení,
řešení problémů,
tvořivého sebevyjádření)
 chápat slovní vtip a humor
vytváření pozitivního
vztahu k intelektuálním
činnostem a k učení,
podpora a rozvoj zájmu
o učení
 projevovat zájem o kníţky,
soustředěně poslouchat četbu, hudbu,
sledovat divadlo


osvojení si
elementárních poznatků
o znakových systémech
a jejich funkci (abeceda,
čísla)

vytváření základů pro
práci s informacemi

poznávání sebe sama,
rozvoj pozitivních citů
ve vztahu k sobě

rozvoj a kultivace
mravního i estetického
vnímání, cítění a
proţívání
 porozumět slyšenému
 formulovat otázky, odpovídat, slovně
reagovat
 učit se nová slova a aktivně je
pouţívat
 utvořit jednoduchý rým
 sledovat očima zleva doprava
 záměrně se soustředit na činnost a
udrţet pozornost
 přemýšlet, vést jednoduché úvahy a to,
o čem přemýšlí a uvaţuje, také
vyjádřit
 zaměřovat se na to, co je z
poznávacího hlediska důleţité
 chápat základní číselné a matematické
pojmy, elementární matematické
souvislosti a podle potřeby je
prakticky vyuţívat
 chápat prostorové pojmy elementární
časové pojmy, orientovat se v prostoru
i v rovině, částečně se orientovat v
čase
 uvědomovat si svou samostatnost,
zaujímat vlastní názory a postoje a
vyjadřovat je
 rozhodovat o svých činnostech
 vyjádřit souhlas i nesouhlas, říci „ne“
v situacích, které to vyţadují (v
ohroţujících, nebezpečných či
neznámých situacích), odmítnout se
podílet na nedovolených či
zakázaných činnostech apod.
 vyvinout volní úsilí, soustředit se na
činnost a její dokončení
Strana 23
K3/1, K3/5
K4/3
K3/7, K3/2
K1/7
K3/4
K1/3, K2/5
K4/1
K4/6
Oblast interpersonální
 osvojení si elementárních  přirozeně a bez zábran komunikovat s
poznatků, schopností a
druhým dítětem, navazovat a udrţovat
dovedností důleţitých pro
dětská přátelství
navazování a rozvíjení
 respektovat potřeby jiného dítěte, dělit
vztahů dítěte k druhým
se s ním o hračky, pomůcky, pamlsky,
lidem
rozdělit si úkol s jiným dítětem apod.
 vytváření pro-sociálních
 v případě potřeby poţádat druhého o
postojů
pomoc (pro sebe i pro jiné dítě)
 ochrana osobního
soukromí a bezpečí ve
vztazích s druhými dětmi
i dospělými
K4/5
K4/5,K5/8
K5/10
Oblast sociálně-kulturní
 vytvoření povědomí o
mezilidských morálních
hodnotách
 vytváření povědomí o
existenci ostatních kultur
a národností
 rozvoj společenského i
estetického vkusu
 chovat se a jednat na základě vlastních K5/9
pohnutek a zároveň s ohledem na druhé K3/8, K4/8
K2/1, K4/5
 uvědomovat si, ţe ne všichni lidé
respektují pravidla chování, ţe se
mohou chovat neočekávaně, proti
pravidlům, a tím ohroţovat pohodu i
bezpečí druhých; odmítat společensky
neţádoucí chování (např. leţ,
nespravedlnost, ubliţování, lhostejnost
či agresivitu), chránit se před ním a v
rámci svých moţností se bránit jeho
důsledkům (vyhýbat se komunikaci s
lidmi, kteří se takto chovají)
Oblast environmentální
 rozvoj schopnosti
přizpůsobovat se
podmínkám vnějšího
prostředí i jeho změnám
 uvědomovat si nebezpečí, se kterým se
můţe ve svém okolí setkat, a mít
povědomí o tom, jak se prakticky
chránit (vědět, jak se nebezpečí
vyhnout, kam se v případě potřeby
obrátit o pomoc)
 všímat si změn a dění v nejbliţším okolí
 porozumět, ţe změny jsou přirozené a
samozřejmé (všechno kolem se mění,
vyvíjí, pohybuje a proměňuje a ţe s
těmito změnami je třeba v ţivotě
počítat), přizpůsobovat se běţně
proměnlivým okolnostem doma i v
mateřské škole
Strana 24
K5/6
K5/9
OBDOBÍ PROBOUZENÍ
Doba realizace: 3 měsíce
Záměr: rozvíjet elementární poznatky o jarní přírodě, vytvářet povědomí o vlastní
sounáleţitosti s ţivou a neţivou přírodou
Podtéma:
1. Masopust
2. Vynášení morény
3. Semínková slavnost
4. Velikonoce
Charakteristika období:
Zahájení prací na zahradě jako prostředek poznávání a pozorování probouzející se přírody.
Tradiční dětské hry a činnosti jako symbol radosti, činorodosti a nových sil.
Pomocí rytmizace opakování vnitřního řádu v období všeobecného vnějšího pohybu a změn
v přírodě.
Velikonoční zajíc jako symbol překonání vlastních potřeb.
Vejce jako symbol nového ţivota.
Proutí jako symbol proudící ţivotní síly.
Dílčí vzdělávací cíle
(z RVP PV)
(co pedagog u dítěte
podporuje)
Oblast biologická
 rozvoj a uţívání všech
smyslů
 rozvoj pohybových
schopností a
zdokonalování
dovedností v oblasti
hrubé i jemné motoriky
Očekávané výstupy




Oblast psychologická

rozvoj řečových a
jazykových dovedností
receptivních i
produktivních

rozvoj, zpřesňování a
kultivace smyslového
vnímání, rozvoj paměti a
pozornosti

posilování přirozených





Kompetence
vnímá a rozlišuje pomocí všech
smyslů, rozlišuje vůně, chutě, vnímá
hmatem,…
zvládat jednoduché pracovní úkony
zvládnout základní pohybové
dovednosti, běţné způsoby pohybu
v různém prostředí (zvládat překáţky,
pohybovat se ve skupině dětí)
rozlišovat, co prospívá zdraví a co mu
škodí
K1/1
K1/2
správně vyslovovat, ovládat dech,
tempo i intonaci řeči
vyjadřovat samostatně a smysluplně
myšlenky, nápady, pocity
K1/4
K1/6
učit se nová slova a aktivně je
pouţívat
naučit se zpaměti krátké texty, popsat
situaci
sluchově rozlišovat začáteční a
Strana 25
K1/5
K2/3
K2/8
K5/12
K2/4
K3/1
K3/2
K3/3
K3/4
K3/6

poznávacích citů
rozvoj poznatků,
schopností a dovedností
umoţňujících pocity,
získané dojmy a
proţitky vyjádřit
koncové slabiky a hlásky ve slovech
K3/7

poznat a vymyslet jednoduchá
synonyma, homonyma a antonyma
K4/3

rozlišovat některé obrazné symboly a
porozumět jejich významu i jejich
komunikativní funkci

poznat některá písmena a číslice
projevovat zájem o kníţky,
soustředěně poslouchat četbu, hudbu,
sledovat divadlo










vědomě vyuţívá všech smyslů a
záměrně pozoruje
poznat a pojmenovat většinu toho, čím
je obklopeno
zaměřovat se na to, co je z
poznávacího hlediska důleţité
(odhalovat podstatné znaky, vlastnosti
předmětů, nacházet společné znaky,
podobu a rozdíl, charakteristické rysy
předmětů či jevů a vzájemné
souvislosti mezi nimi)
vnímat, ţe je zajímavé dozvídat se
nové věci, vyuţívat zkušeností k učení
chápat základní číselné a matematické
pojmy, elementární matematické
souvislosti a podle potřeby je
prakticky vyuţívat (porovnávat,
uspořádávat a třídit soubory předmětů
podle určitého pravidla, orientovat se
v elementárním počtu cca do šesti,
chápat číselnou řadu v rozsahu první
desítky, poznat více, stejně, méně,
první, poslední apod.)
chápat prostorové pojmy (vpravo,
vlevo, dole, nahoře, uprostřed, za, pod,
nad, u, vedle, mezi apod.), elementární
časové pojmy (teď, dnes, včera, zítra,
ráno, večer, jaro, léto, podzim, zima,
rok), orientovat se v prostoru i v
rovině, částečně se orientovat v čase
naučit se nazpaměť krátké texty,
úmyslně si zapamatovat a vybavit
nalézat nová řešení nebo alternativní k
běţným
ve známých a opakujících se situacích
a v situacích, kterým rozumí, ovládat
svoje city a přizpůsobovat jim své
chování
Strana 26
K5/7





Oblast interpersonální
 rozvoj kooperativních
dovedností
Oblast sociálně-kulturní
 seznamování se světem
lidí, kultury a umění,
osvojení si základních
poznatků o prostředí, v
němţ dítě ţije
 vytvoření základů
aktivních postojů ke
světu, k ţivotu,
pozitivních vztahů ke
kultuře a umění, rozvoj
dovedností umoţňujících
tyto vztahy a postoje
vyjadřovat a projevovat
 rozvoj společenského i
estetického vkusu
Oblast environmentální
 pochopení, ţe změny
způsobené lidskou
činností mohou prostředí
chránit a zlepšovat, ale
také poškozovat a ničit
 osvojení si poznatků a
uvědomovat si své moţnosti i limity
zorganizovat hru
být citlivé ve vztahu k ţivým
bytostem, přírodě i k věcem
těšit se z hezkých a příjemných
záţitků, z přírodních i kulturních krás
zachytit a vyjádřit své proţitky
(slovně, výtvarně, HP improvizací)
 porozumět běţným projevům
vyjádření emocí a nálad
 odmítnout komunikaci, která je mu
nepříjemná
 uplatňovat své individuální potřeby,
přání a práva s ohledem na druhého
(obhajovat svůj postoj nebo názor,
respektovat jiný postoj či názor),
přijímat a uzavírat kompromisy, řešit
konflikt dohodou
 spolupracovat s ostatními
 dodrţovat dohodnutá a pochopená
herní pravidla
 vnímat, co si druhý přeje či potřebuje,
vycházet mu vstříc
K4/3
K4/4
 porozumět běţným neverbálním
projevům citových proţitků a nálad
druhých
K1/5
K2/2
K4/2
 dodrţovat pravidla her a jiných
činností, jednat spravedlivě, hrát fair
 vnímat umělecké a kulturní podněty,
pozorně poslouchat, sledovat se
zájmem literární, hudební či
dramatické představení a hodnotit
svoje záţitky
 vyjadřovat se prostřednictvím
hudebních a hudebně pohybových
činností, zvládat základní vokální i
instrumentální hudební dovednosti
K4/4
 osvojit si elementární poznatky o
okolním prostředí, které jsou dítěti
blízké, pro ně smysluplné a přínosné,
zajímavé a jemu pochopitelné a
vyuţitelné pro další učení a ţivotní
praxi
 mít povědomí o širším společenském,
K1/3
K1/4
K2/1
Strana 27
K4/6
K4/7
K4/9
K5/8
K5/9
K5/6
K5/10
K3/8
K4/2
K4/5
dovedností potřebných k
vykonávání jednoduchých
činností v péči o okolí při
spoluvytváření zdravého a
bezpečného prostředí a k
ochraně dítěte před jeho
nebezpečnými vlivy
 rozvoj úcty k ţivotu ve
všech jeho formách
 vytvoření povědomí o
vlastní sounáleţitosti se
světem, s ţivou a neţivou
přírodou
věcném, přírodním, kulturním i
technickém prostředí i jeho dění
v rozsahu praktických zkušeností a
dostupných praktických ukázek
 všímat si změn a dění v nejbliţším
okolí
 porozumět, ţe změny jsou přirozené a
samozřejmé (všechno kolem se mění,
vyvíjí, pohybuje a proměňuje a ţe s
těmito změnami je třeba v ţivotě
počítat), přizpůsobovat se běţně
proměnlivým okolnostem doma i v
mateřské škole
 mít povědomí o významu ţivotního
prostředí (přírody i společnosti) pro
člověka, uvědomovat si, ţe způsobem,
jakým se dítě i ostatní chovají,
ovlivňují vlastní zdraví i ţivotní
prostředí
 rozlišovat aktivity, které mohou zdraví
okolního prostředí podporovat a které
je mohou poškozovat, všímat si
nepořádků a škod, upozornit na ně
 pomáhat pečovat o okolní ţivotní
prostředí
Strana 28
K5/6
K5/7
K5/11
K5/12
OBDOBÍ SLUNCE
Doba realizace: 2 měsíce
Záměr: Rozvíjet mezilidské vztahy s důrazem na rodinu, uvědomovat si pocit bezpečí
v rodinném kruhu. Rozvíjet všechny smysly. Poznávat a proţívat kulturní a náboţenské
tradice.
Podtéma:
1. Den matek
2. Otevírání studánek
3. Letniční slavnost
4. Svatojánská slavnost
5. Pasování na školáky
Charakteristika období:
Navázání na předchozí období proţitím vztahu k nejbliţší osobě (svátek matek), starosti o ni,
pocitu péče o ni, poděkování.
Otvírání studánek, Letnice – královničky jako symbol uvolnění léčivých sil Země, pták jako
symbol svobodného ducha a svobodné vůle.
Prostřednictvím sběru léčivých bylin a péče o zahradu proţitek síly nastávajícího léta v jeho
plnosti forem.
Svatý Jan jako obraz zralosti a obratu – kvalitativní změny v přírodě i v nitru člověka (nejen
já, ale i druzí).
Dílčí vzdělávací cíle
(z RVP PV)
(co pedagog u dítěte
podporuje)
Očekávané výstupy
Kompetence
Oblast biologická
 uvědomění si vlastního
těla
 osvojení si věku
přiměřených
praktických dovedností
 zachovávat správné drţení těla
 koordinovat lokomoci a další polohy a
pohyby těla, sladit pohyb s rytmem a
hudbou
K1/2
K1/5
K2/1
K5/12
 pojmenovat části těla, některé orgány,
znát jejich funkce, mít povědomí o těle a
jeho vývoji, znát základní pojmy uţívané
ve spojení se zdravím, s pohybem a
sportem
 mít povědomí o významu péče o čistotu a
zdraví, o významu aktivního pohybu a
zdravé výţivy
Oblast psychologická
 osvojení si některých
poznatků a dovedností,
 pojmenovat většinu toho, čím je
obklopeno
Strana 29
K1/1
K3/1
K3/4
K3/5
které předcházejí čtení i
psaní,
 rozvoj zájmu o psanou
podobu jazyka i další
formy sdělení verbální i
neverbální
 rozvoj schopnosti
citové vztahy vytvářet,
rozvíjet je a city plně
proţívat
K3/5
K1/2
popsat situaci
K3/6
sluchově rozlišovat začáteční a koncové K1/5
K3/3
slabiky a hlásky ve slovech
K1/3
utvořit jednoduchý rým
K1/6
poznat a vymyslet jednoduchá synonyma, K2/5
K1/4
homonyma a antonyma
K2/4
poznat některá písmena a číslice, popř.
K4/3
slova
K5/2
poznat napsané své jméno
K4/4
poznat a pojmenovat většinu toho, čím je K2/6
K5/1
obklopeno
 učit se nová slova a aktivně je pouţívat







 chápat základní číselné a matematické
pojmy, elementární matematické
souvislosti a podle potřeby je prakticky
vyuţívat
 chápat prostorové pojmy, elementární
časové pojmy, orientovat se v prostoru i v
rovině, částečně se orientovat v čase
 ve známých a opakujících se situacích a v
situacích, kterým rozumí, ovládat svoje
city a přizpůsobovat jim své chování
 uvědomovat si své moţnosti i limity
 přijímat pozitivní ocenění i svůj případný
neúspěch a vyrovnat se s ním, učit se
hodnotit svoje osobní pokroky
 vyvinout volní úsilí, soustředit se na
činnost a její dokončení
 zorganizovat hru
Oblast interpersonální
 osvojení si
elementárních
poznatků, schopností a
dovedností důleţitých
pro navazování a
rozvíjení vztahů dítěte
k druhým lidem
 odmítnout komunikaci, která je mu
nepříjemná
 ochrana osobního
soukromí a bezpečí ve
vztazích s druhými
dětmi i dospělými
 v případě potřeby poţádat druhého o
pomoc (pro sebe i pro jiné dítě)
 uplatňovat své individuální potřeby, přání
a práva s ohledem na druhého (obhajovat
svůj postoj nebo názor, respektovat jiný
postoj či názor), přijímat a uzavírat
kompromisy, řešit konflikt dohodou
Oblast sociálně-kulturní
K5/4
K5/10
K2/3
K2/7
K4/2
Strana 30
 vytvoření povědomí o
mezilidských morálních
hodnotách
 chovat se a jednat na základě vlastních
pohnutek a zároveň s ohledem na druhé
 rozvoj společenského i
estetického vkusu
Oblast environmentální
 poznávání jiných kultur
 všímat si změn a dění v nejbliţším okolí
 pochopení, ţe změny
způsobené lidskou
činností mohou
prostředí chránit a
zlepšovat, ale také
poškozovat a ničit
 porozumět, ţe změny jsou přirozené a
samozřejmé (všechno kolem se mění,
vyvíjí, pohybuje a proměňuje a ţe
s těmito změnami je třeba v ţivotě
počítat), přizpůsobovat se běţně
proměnlivým okolnostem doma i
v mateřské škole
 osvojení si poznatků a
dovedností potřebných
k vykonávání
jednoduchých činností
v péči o okolí při
spoluvytváření
zdravého a bezpečného
prostředí a k ochraně
dítěte před jeho
nebezpečnými vlivy
Strana 31
K5/6
K5/11
Slavnosti
Svátek svatého Václava a Michaela
Prvním velkým svátkem je období konce září – svátek svatého Václava a svatého
Michaela. Jedná se vlastně o dvě vzájemně blízké slavnosti, přičemţ první z nich lze vnímat
jako slavnost podzimní rovnodennosti, druhou spíše jako slavnost křesťanskou.
V přírodě v té době vrcholí sklizeň úrody, v rostlinné říši se počínají projevovat
procesy odumírání ţivota – nesklizené plody padají a začínají uhnívat, rostliny naplnily svůj
úkol a dále ve svém vývoji nepokračují, cyklus tohoto roku je u konce, zrno je uloţeno v
sýpkách. Úroda tohoto roku je hodnocena, je vybíráno to nejsilnější a nejkvalitnější, co můţe
být pouţito pro příští cyklus. I člověk můţe takto hodnotit, která zkušenost získaná v první
půli roku je pouţitelná pro čas budoucí a ke které je lépe se jiţ nevracet.
Hlavní symboly se v ţivotě mateřské školy stává plod – zrno, jablko apod. Jako
symbol naplnění formy, uzavření cyklu. Děti se účastní sklizně plodů, u obilí pak jeho
vymlácení a semletí na mouku. Z této mouky je potom upečen první chléb. Pravidelné mletí
obilí a pečení chleba nebo pečiva k jednotlivým slavnostem roku se později stanou trvale
obnovovanou činností. Podobnými obrazy lze uskutečnit první z obou svátků.
Druhý svátek rozvíjí motiv předcházející slavnosti, v níţ děti mohou proţívat, ţe je o
ně postaráno a ţe jim nic nechybí. V podobných okamţicích člověk obvykle ztrácí schopnost
pozornosti a bdělosti a můţe snadno přehlédnout případné hrozící nebezpečí nebo být
lhostejný vůči svému okolí. Křesťanský obraz archanděla Michaela bojujícího s drakem nás
upozorňuje na důleţitost pěstování schopnosti bdělé pozornosti, jasného myšlení, odvahy a
statečnosti. Archanděl Michael je v křesťanském pojetí světa nejvyšší hierarchickou bytostí,
pro děti můţe být rytířem, jak jej znají z různých pohádek a vyprávění. Tento rytíř se za
pomoci typicky rytířských ctností pouští do boje s drakem – pro dospělé můţe být tento boj
obrazem boje se sebou samými, se svou malomyslností, beznadějí, sobectvím – vlastně všemi
silami, které nás ochromují v našich úsilích. I proto je nálada vrcholícího podzimu –
ochromení aţ k odumírání a zániku. Pouze vlastní aktivní účast na okolním dění můţe být
vyhraným rytířským kláním.
Martinské období
Období od poloviny listopadu je přípravou na svátek svatého Martina. I pro dospělé je
důleţité vědět, ţe bitva je dohrána: co mělo být ztraceno, je ztraceno, co má být zachováno, je
třeba ochránit. Týká se to nejen přírody, ale i lidí. Zrno zapadlé do hlíny i všichni ţivočichové
potřebují a přijímají ochranu a teplo matky Země. Kvalita ţivota se mění – stahuje se dovnitř.
Do mateřské školy přicházejí v pohádkách skřítkové se svými světélky jako symboly ochrany
a jakéhosi hledání vnitřního světla.
Do ţivota lidí vstupoval v tomto období svatý Martin, nikoliv uţ pouze jako rytíř, ale
jako symbol hluboké spoluúčasti na lidském utrpení. V dávné legendě svým pláštěm nejen
ochránil uboţáka před zimou, ale i učinil velice významné lidské gesto. Martinský motiv je
však i motivem dělení, rozdělení i soucitu.
Strana 32
Advent
Ještě o kousek dále jde advent. Přichází jedno z nejkrásnějších období ve waldorfské
mateřské škole, jedna z nejkrásnějších slavností.
Lidé v minulosti citlivě přijímali krátící se den a spánek přírody jako výzvu pro
člověka ke bdění a zamýšlení. Snaţili se proto se nejvíce se vzájemně přiblíţit a ztiši,t a
ztišením otevřít v duši prostor pro příchod něčeho nového – zrození nové kvality.
Celé adventní období má zcela výjimečný ráz – ţivot probíhá v rytmu odlišném od
ostatních období. Postupné stavění jesliček vyvolává atmosféru napětí a očekávání, a doplňují
je přírodní aranţmá symbolizující přírodní svět - v prvním týdnu minerální svět, ten se v
dalších týdnech rozšiřuje o svět rostlinný a říši zvířat, aby nakonec dospěl aţ k člověku.
Současně na počátku adventu při adventní slavnosti vytváříme na zemi spirálu z
větviček. Tato spirála, kterou děti procházejí, aby si v jejím středu zapálily svíčku, navozuje
motiv ztišení, cesty, která má být cestou do vlastního nitra, do svých vlastních hlubin.
Ve waldorfské mateřské škole se v tomto období provádějí především činnosti náročné
na přesnost provedení a vyţadující zvýšenou pozornost dětí a schopnost se soustředit.
Tříkrálové období a Hromnice
Proti předvánočnímu a vánočnímu období a počátek roku zcela jiné poslání – můţeme
se obrátit pohledem zpět a bilancovat, můţeme však také vyhlíţet nové horizonty
nastupujícího roku. V tomto duchu probíhají i dvě menší slavnosti – slavnost Tří králů a
Hromnice. V obou doznívá vánoční čas a obě jakoby potvrzují naději obsaţenou ve vánoční
události.
Tři králové, představitelé světové moudrosti, přinášejí své nadčasové dary: zlato jako
symbol své královské hodnosti a nejvyššího poznání, kadidlo jako symbol oběti, látku, která v
ohni přeměňuje – transformuje – svou kvalitu, a myrhu jako symbol Kristova člověčenství v
jeho nesmrtelnosti a nekončícím působení.
Slavnost Hromnic je uţ potom jenom tečkou za celým obdobím, které lze nazývat
„obdobím světel“. Zbytky všech svíček se za účasti dětí symbolicky slévají do jedné velik é,
které se potom jako symbolu uţívá při různých dalších školních oslavách.
Období masopustu
Vládu nad zemí opět získává navracející se Slunce. Tato skutečnost má velký vliv na
proměny proţívání přírodních procesů.
Jiţ během února je moţno zaznamenat proměnu ve volné přírodě - tajícím sněhem se
dostává do půdy velké mnoţství vody a dochází zde k mnoha chemickým reakcím. Jarní půda
vydává pronikavou vůni. Z nitra země počínají pronikat ţivotní síly, probouzí se vše, co
několik měsíců odpočívalo. Proudící voda uvádí vše do pohybu, rozpouští minerály, a s nimi
proniká do rostlin, ty obnovují činnost kořenů. Probouzená aktivita rostlin vytváří pocit,
jakoby se rostliny znovu za nových podmínek spojovaly se Zemí. Nastává nová situace –
všudypřítomný pohyb otevírá vše, co bylo dosud uzavřeno, a člověk se ocitá v období, které
Strana 33
má právě opačnou kvalitu, neţ měl adventní čas. Čas zdlouhavého rozjímání končí a nastává
čas činů, ke slovu se dostává probuzená vůle.
Přichází nejlepší chvíle pro uspořádání masopustního reje, při kterém v minulosti lidé
ve své probuzené tělesnosti oslavovali příchod nových sil. V mateřské škole můţe tedy
masopust probíhat ve znamení zvířátek a dobrého jídla, pocitu dostatku a nového sebe
naplnění. Proces probouzení přírody přináší mnoho nových záţitků, všechny jarní dětské hry
jsou výrazem právě takové radostnosti, pohybu, činorodosti a čistoty.
Velikonoce
Při proţitku pocitu naplnění a hojnosti člověk přirozeně vnímal, ţe se jedná pouze o
dar, který nedostává vţdy automaticky, většinou spíše pouze výjimečně. V tom cítíme velkou
podobnost s podzimním obdobím, konkrétně s martinskými a michaelskými motivy. Vrcholící
jaro má symbolů více, jedním z nich je vedle vajíčka – symbolu nově se rodícího ţivota,
právě velikonoční zajíc – symbol altruismu, skromnosti, pokory, čistoty a překonání tělesného
pokušení (býval zobrazován u nohou Panny Marie).
Podobností s podzimem je mnohem více, z určitého hlediska se i ve velikonočním
mystériu jedná o překonání svazujících a ochromujících sil. Jakoby impuls, který od
vánočního období ţije uvnitř v srdci člověka, dostal nyní moţnost své vnější realizace ve
prospěch ostatních. Ne náhodou se vţdy v těsné blízkosti velikonoc objevuje v kalendáři
svátek svatého Jiří (Svatý Jiří býval zobrazován na koni jako rytíř zabíjející kopím saň).
Postava tohoto rytíře symbolizovala bojovníka za víru, posla pevnosti na cestě k dosaţení
cíle. Saň je symbolem zla a nebezpečí působících na této cestě.).
Nás, lidi současnosti, mohou tyto svátky, s nimiţ se setkáváme v období všeobecného
jarního bujení a pohybu, podněcovat také ke snaze o nalezení vnitřního řádu a konkretizaci
dříve stanovených cílů. Všechny obrazy, které nám poskytují tradiční činnosti tohoto období,
jakoby vyprávěly o tomtéţ – vynášení smrtky, pečení jidášů, pletení pomlázek, otloukání
píšťaliček, zasazení semínka své vlastní rostlinky, o niţ je nutno pečovat, aby nezahynula.
Semínková slavnost
Po rozloučení s paní zimou nastal čas otevřít náruč novému ţivotu a přivítat
probouzející se jaro. V tomto čase matička země vysílá své ţivé síly na povrch země a
přichází nové vzejití přírody (zmrtvýchvstání v křesťanské symbolice). V teplé náruči země
odpočívala loňská semínka pod sněhovou přikrývkou a nyní nastalo období rozhodování.
Která semínka přeţila tuto zimu a co dobrého nám v letošním roce vyroste? S dětmi se těšíme
na pozorování okolní přírody, vše roste jakoby zázrakem. S dětmi zpíváme písničky o
sluníčku, které svými paprsky šimrá zem a o dešti, který vytahuje rostlinky ze země
ven...Zasadíme si za oknem řeřichu a společně ji zaléváme a v polévce nebo na chlebáncích
ochutnáváme.
Také se blíţí semínková slavnost a k ní patří vyprávění „O semínku“. Skřítci Klárka a
Jozífek nám nechali ve třídě dopis a dovídáme se, ţe nás na zahrádce čeká překvapení. A
opravdu na pískovém hřišti v květináčcích sedí malé cibulky. Všichni si je s radostí odnášíme
do třídy na slunné místo a zdobíme mašličkami, abychom se mohli postarat o tu svou cibulku
neznámé květinky. Děti si ještě chvíli počkají na květy...
Strana 34
Letnice a svatý Ján
V čase, kdy se jaro pomalu mění v léto se slaví s dětmi ještě dva velké svátky. Jedná se
o svatodušní svátky (letnice), které se u nás neslaví tak jako jiné svátky roku, a na samém
konci školního roku potom svátek svatého Jana. V přírodě se v tuto dobu odehrávají zajímavé
věci. Slunce vede intenzivní rozhovor se Zemí, Země se nechává přemluvit a uvolňuje
všechny síly ze svého nitra na povrch. Dává je volně k dispozici všemu ţivému a jde ještě
kousek dál, jakoby se chtěla spojit se svým „slunečním druhem“ a celým kosmem.
Přichází období, pro které naši předkové měli podobenství v laických lidových hrách –
v jízdách králů – pozemská nevěsta, nebeský ţenich. Křesťanství zase připomíná, ţe přesně
toto je chvíle, kdy učedníci pocítili určitou osamělost, neboť Kristus se jiţ svému fyzickému
bytí vzdálil a nyní oni sami musí najít sílu obhájit myšlenky, které v sobě nesou. Snad proto
bývá zobrazována v této souvislosti ve svatodušní svátky holubice – symbol svobodného
ducha, který tak jako ona, můţe vzlétnout k oblakům.
Četné obrazy zobrazují Kristovy ţáky s barevnými plameny nad hlavami a nazývají
tento okamţik svátkem seslání Ducha svatého. Co nám takový obraz chce sdělit? Všichni
jsme ve svém ţivotě dlouho ţáky, těmi, kdo se učí, sbírají zkušenosti a respektují danou
autoritu. Tento stav však není konečným stavem, přijde čas kdy se ţák musí stát učitelem,
procitá k jednání z plného vědomí sebe sama, s odpovědností za svůj ţivotní prostor a z
vědomí důsledků svého působení. Z nevědoucího, neuvědomujícího si se stává vědoucí. Z
toho, kdo je obdarován, se stává ten, kdo obdarovává. To je motiv, který proniká činnostmi v
mateřské škole v tomto období.
S dětmi lze obnovovat i jinou tradici nacházející se v období letnic – tradici otevírání
studánek, v níţ lze najít podobné kořeny. Aby Země mohla opravdu vydechnout, přichází lidé
se svou pomocí a vyčistí jeden z moţných průchodů nebo otvorů, aby ozdravná síla mohla
volně proudit ven. Stráţcem takové síly je pro děti víla ze studánky. Dary, jeţ od ní dostanou
nejen v podobě vody, ale především čerstvých lesních bylin, je později přenesou rovnou do
svatojánské doby.
Konec června je obdobím proţívání nejhlubšího výdechu Země, kdy zemské síly jsou
zcela uvolněny, rostliny planou ohněm květů a některé z nich disponují zvláštní, snad
čarovnou mocí. Oheň v květech jakoby završil letošní vývoj rostliny, a ta se mění v plod, dílo
tohoto roku je téměř dokonáno. Staré brzy uvolní místo novému.
Tento motiv je rovněţ motivem křesťanským, a charakterizuje přicházející čas: „Já se
musím zmenšovati, aby ty ses mohl zvětšiti.“ Oheň květů a sílu tohoto motivu vyjadřují
svatojánské ohně, při nichţ se připravují s dětmi posilující bylinné čaje, dary od stráţkyně
pramenů zemské síly...
Pasování na školáky
Konec června, doba, kdy země září barvami a začíná vydávat to nejlepší, co má. A právě
to nejlepší promění později v plody. Staré umírá, aby mohlo přijít něco nového.
Pro naše předškoláky právě končí jedna z etap ţivotní pouti a otevírá se nová. Na cestě
k pomyslnému prahu je doprovází paní učitelky společně s rodiči. Na druhé straně je čeká
nejen něco nového, ale také někdo nový. Pro děti samotné je v tuto chvíli nejdůleţitějším
krokem odvaha opustit to staré, dobře známé, a udělat krok vstříc něčemu novému a
neznámému.
Strana 35
7. EVALUAČNÍ SYSTÉM
V naší mateřské škole se zaměřujeme na hodnocení těchto tří oblastí:
-
projevy chování dětí
-
vnitřní klid a vyrovnanost učitelek
-
spokojenost rodičů
Projevy chování dětí
Pozorujeme, zda jsou děti radostné, aktivní, vyhledávají činnosti, nesedí zaraţeně
v koutku, komunikují spolu, pomáhají si, mají méně konfliktů, konflikty se snaţí řešit
smírem, vnímají druhé děti, tolerují jejich potřeby, na konci dne se jim nechce domů, ukazují,
co během dne vytvořily.
Kdo hodnotí: učitelky, ředitelka, rodiče
Metody: pozorování
Forma: písemný záznam o dítěti, který tvoří učitelky během celého pobytu
dítěte v MŠ
Vnitřní klid a vyrovnanost učitelek
K naplnění tohoto kritéria je důleţité, aby se učitelka ke své účasti na programu MŠ
rozhodla sama, má svoje kompetence, plně za práci ve třídě zodpovídá, můţe uplatnit svoje
nápady a názory, podílí se i na rozhodnutích o celé škole, ţivot v MŠ má přirozený běh a
rytmus, nestresuje ji časový rozvrh dne, má s kaţdým dítětem navázaný osobní vztah, vztahy
s ředitelkou jsou korektní.
Kdo hodnotí: sebehodnocení učitelek, ředitelka
Metody: dialog, pozorování
Forma: rozhovor, hospitace ředitelky
Strana 36
Spokojenost rodičů
Samotný fakt, ţe si rodiče vybrali naši MŠ svědčí o tom, ţe s alternativním
programem vzdělávání dětí souhlasí, chtějí pokračovat ve stejném duchu i na základní škole,
aktivně se podílejí na ţivotě MŠ, zejména při organizování slavností, jarmarků, drobných
opravách, jakmile se vyskytne problém, přijdou a přejí si jej řešit, dochází ke komunikaci
mezi rodiči, navazování nových přátelství a po odchodu z MŠ se k nám často vracejí.
Kdo hodnotí: rodiče, učitelky, ředitelka
Strana 37
Download

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro předškolní