Našu zbierku súvisiacu s ľudovou slovesnosťou
nášho okolia začíname regionálnymi povesťami,
ktoré sú zamerané na symbol Divína – divínsky hrad
a jeho pánov. Medzi ne patrí povesť O lúpežnom
rytierovi, ale i povesti týkajúce sa vzniku hradu.
Z nekonečnej studnice ľudovej tvorby sa načreli
aj do zásob ľudových piesní, zvykov a povier. Celú
zbierku sme ukončili anonymnou stredovekou
piesňou o dobýjaní hradu.
O lúpežnom rytierovi
Rod Balašovcov bol známy v Novohrade od dávnych čias. V 16. a 17. storočí
mu patrili hrady – Divín a Modrý Kameň. I keď ani Balašovci nezaobchádzali
s poddanými ľudom v rukavičkách, nikto z rodiny nebol taký bezohľadný a neskrotný
ako Imrich.
Raboval a pustošil, a ak sa mu nedarilo všetko tak, ako sám chcel, i vraždil. Že
neľutoval vojnami spustošené dediny a ubiedený ľud, ktorý najviac na jeho výčiny
doplácal, za to ho všetci nenávideli.
Za svoje prečiny mu kráľovský dvor skonfiškoval celý majetok. Po krátkom
čase sa mu síce podarilo s Viedňou pomeriť, ale podmienky, ktoré mu dvor určil, boli
veľmi tvrdé. Hrad mu naspäť nedali, no od kráľa Leopolda I. dostal povolenie
postaviť si pod hradom kaštieľ s opevnením. Kráľ však postupoval opatrne – hrad dal
natrvalo obsadiť nemeckou posádkou.
Balaša bol aj naďalej postrachom okolia. S ľuďmi, ktorí sa dali do jeho služieb,
usporadúval v kaštieli hostiny a zábavy. Jedného dňa bol v podnapitom stave,
pohádal sa s manželkou:
„Alebo budeš robiť to, čo ja chcem, alebo ťa zmárnim!“ kričal.
„Aby si vedel, nebudem ťa poslúchať,“ odvrkla, „lebo nevieš, čo robíš!“
„Budeš, budeš – lebo....!“ vtom ju oboma rukami zovrel do náručia a vyhodil von
oknom – rovno do priepasti.
Keď vytriezvel, oľutoval svoj čin, no nezmenil sa. Jedného dňa mu skrsol
v hlave odvážny plán. Dal zavolať svojho pobočníka, aby sa mu s ním zdôveril:
„Pomerím sa s nemeckým veliteľom na hrade a pozvem ho aj s dôstojníkmi do
kaštieľa na hostinu. A potom...
V kaštieli bolo všetko vopred starostlivo pripravené. Hostí poriadne opil
a potom ich so svojimi najvernejšími ľuďmi do jedného povraždil. Nariadil veliteľom,
aby sa prezliekli do ich uniforiem – a tak sa mu podarilo hrad znovu obsadiť.
To už bol vrchol všetkého. Z Viedne prišiel prísny rozkaz – obsadiť
šľachtickými vojskami hrad. Kráľovský dvor poslal ešte ďalšie posily, ktorým velil
generál Strassaldo. Celý týždeň trvali okolo hradu urputné boje. Napokon sa predsa
podarilo Strassaldovi hrad obsadiť a Balašu poslať do väzenia. Po odchode vládnych
vojsk dal generál vyhodiť hrad do povetria.
Balašu priatelia vyslobodili. No keď videl ruiny svojho sídla, na ktorom sa cítil
najsilnejší na svete, zbledol, akoby stratil posledný oheň svojej výbojnosti. Oprel sa
o topoľ na lúke pod hradom a zahľadel sa na zrúcaniny.
Krátko nato Balaša z Novohradu odišiel a utiahol sa na neznámom mieste.
Zomrel v roku 1683 v Talyáde.
Podľa Pamätnej knihy obce Divín sa v pamäti tunajšieho ľudu zachovali dve
povesti o vzniku divínskeho hradu.
Podľa prvej chcel obec Divín aj s hradom založiť jeden slaviansky vodca, keďže
však nechcel priniesť obeť lesnému duchovi, bol stále hatený vo svojej práci a čo
robotníci cez deň postavili, to lesný duch v noci zničil. Konečne jeden starec navrhol,
že tento duch sa len vtedy dá odstrániť, keď najbližšie ráno zamurujú do základov
jedno dieťa. To sa i stalo a v stavaní mohli nerušene pokračovať. Pre tento divoký
čin tu zdržujúci sa ľud nazval toto miesto Divín-om.
Podľa tej druhej, ktorá sa zachovala, založil divínsky hrad jeden zo siedmich
neznámych vodcov a keďže pri vybudovaní tohto hradu mu pomáhali diabolskí
duchovia, z vďačnosti tento hrad pomenoval Divín-om.
V pokladnici ľudovej slovesnosti sme našli i ďalšie jej prejavy v podobe zvykov
a tradícií, medzi ne samozrejme patria rôzne vinše, koledy, príslovia, porekadlá,
riekanky alebo vyčítanky. My sme „oprášili“ zaujímavé povery viažuce sa s naším
regiónom:
Budúce matky verili, že sa nesmú pozrieť do ohňa, zľaknúť sa a zahľadieť na
znetvoreného človeka. Dalo sa tak predísť nažiaducim vlastnostiam dieťaťa.
Ak na Štedrý večer, cestou z kostola stretlo dievča muža, tak isto ako on, sa mal
volať aj je budúci manžel.
Pri štedrovečernej večeri nesmela vstať gazdiná od stola, lebo by je na budúci rok
neniesli sliepky.
Sviatky, ale i oslavy v roku jednoznačne charakterizujú tradičné jedlá. Oproti
dnešku bol jedálny lístok v minulosti jednoduchší a skromnejší, ale zato pestrejší.
Napríklad štedrovečerná večera pozostávala z cesnaku s chlebom. Potom sa jedla
oblátka s medom. Nasledovala hríbová polievka, mäso a opekance s makom.
Nakoniec sa podávalo ovocie. Na svadby sa piekli radostníky z kysnutého cesta,
koláče s medom a pampušky.
Podľa typickej novohradskej kuchyne sme zostali nasledujúci jedálny lístok:
Polievky:
čír (polievka so širokými rezancami)
randavá polievka
hríbovica
Hlavné jedlá:
strapkáč (mútené zemiaky s kapustou)
nálesníky (zemiakové placky)
chamuľa ( kukuričná kaša)
kyseľ (mlieková omáčka)
šoprle (pirohy s lekvárom a makom)
gombovce (slivkové gule)
Dezert
podkovky s lekvárom
chrapne
štrúdľa
pampušky
Niektoré tradície, zvyky, či ľudové piesne stále žijú v povedomí ľudí, iné sú len
zozbierané a spokojne si ležia zapísané a zabudnuté na papieri.
Jednou z piesní, ktorá sa stále teší bohatej tradícii je fašiangová „Fašangy,
Turíce“. Niekedy ju môžeme počuť v podobe hovoreného slova, ako vinš:
(okolie Divína)
„Fašange, Turice, Veľká noc bude,
kto nemá kožucha, zima mu bude.
Ja neman, ja neman, le sa tak trasien,
dajte kus slaniny, nak sa vypasien.
Ak sa máte pozerať
tajden si sám odrezať,
ako dvere, ako don,
vyženien vás všeckých von.“
Pieseň z Ružinej:
„Cez Ružinú tečie vodička, na nej šaty perie Anička.
Šatočky pere, voda ju bere, veď je maličká.
A keď to Janíčok uvidel, hneď ku Aničke pribehol.
Videl Aničku, veľmi maličkú, plakať v potôčku.
A keď to aj ľudia videli, že sa oni radi videli,
a že aj preto, edno za druhý do vody skočili.
Píseň o Modrom Kameni, Divíne a Zvolene
V šírém poli na podolí2
stojí Bělhrad murovaný,
(stojí Bělhrad murovaný).
Na něm sedí sám císaří,
sám císaří, sám vladaří,
hej, turecký hospodaří.
Před ním stoja dva Turčané3 ,
dva Turčané, dva bašové
na svých milých bedeliách4 .
Zticha mluví sám císarí
turecký hospodarí.
„Hajši5 , hajši, hospodarí,
pustiže nás bojovati
do Uherskej dobrej zemi,
mestá, zámky dobývati
a co starých postínati,
mladou čelaď přivedeme!“
Slovo mluví sám císarí
sám císarí, sám vladarí
hej, turecký hospodarí:
„Nepustím vás bojovati,
mestá, zámky dobývati
do Uherskej dobrej zemi!
Tá zeme je velmi dobrá,
ona cinze6 dobré dává,
sama mi domu posílá!“
2
podolí - asi treba chápať ako synonymum úvalu, nížiny
3
Turčané - Turci
4
bedelie (turc.) - kobyly
5
hajši! zvolanie asi ako „hej“
6
cinze (z nem.) daň, úroky, činža
„Ač7 nám nedáš bojovati,
zámky, mestá dobývati
tam v Uh(er)sk(ej) dobr(ej) zemi,
chceme tvou zem zrabovati,
tebe v ničem nenechati,
tvou podolskou zem zkaziti!“
Slovo mluví sám císarí,
sám císarí, sám vladarí
hej, turecký hospodarí:
„Hajši, hajši, dva Turčané,
dva Turčané, dva bašové,
na svých milých bielych hradiech!
Již vás pustím bojovati,
mestá, zámky dobývati
do Uh(erskej) dob(rej) zemi.
Máte-li zemi podolskou
vniveč obrátiti v moc svou,
dám vám odpoved laskavou:
Choďteže, vy, bojovati
městá, zámky dobývati
do Uh(erskej) dob(rej) zemi!“
Ihned sou tábor zebrali,
pod Modrý Kamen přitáhli,
Modrý Kamen obsadili.
A kdy sou podeň přitáhli,
do zámku strielať počali
a junákom tak mluvili:
Ó, junáciže, junáci,
račte zámku nám pod(d)ati
a nedejte ho lámati!
Dobrovolně ho pod(d)ajte
a lámati ho nedajte,
7
ač - nárečová forma za ak
s hanbou z něho preč půjdete!“
Junáci hned zavolali,
na Turky hlasem zakřikli,
k búji8 se pěkně chystali:
„My vám zámku nepod(d)áme,
ani ho vy nevezmete,
s hanbou od neho půjdete!“
Dva Turčané nemeškali,
kusy9 k šancom zastavili,
k zámku hned děla zatiahli.
Hned z menších kusov strielali,
aby múry obmekčili,
krásnou baštu jsou lámali.
V múre dier hned nadělali
a junáci sou zasadli,
kudy Turci šturmovali10 .
Tak se s nimi potýkali,
Turkom do zámku nedali
a s nimi se silně bili.
Když sme neměli pomoci,
přemohli junákov Turci
tú svou zradcovskou pomocí.
Hnedky jsou jich povázali,
před Modrý Kamen vodili,
junákom hlavy stínali.
Již M(odrý) Kamen Turci vzali
a junákov v něm osadili,
hned jsou pod Divín přitáhli.
Na junákov zavolali,
aby jim Divín pod(d)ali
k búji (biblizmus) - k boju
8
9
kusy (podľa nemeckého Stük)
10
šturm, šturmovať - (z nem. Sturm, stürmen) útok, útočiť
a lámati ho nedali.
A junáci zavolali,
na Turky hlasem zakřikli,
tak jim mluviti začali:
„My vám zámku nepoddáme,
ani ho vy nevezmete,
s hanbou od něho půjdete!“
Dva bašové nemeškali,
hnedky strílat rozkázali,
aby zámek dobývali.
Tak jsou na skaly strielali,
až zase gule padali,
tomu se Turci divili.
Sedemsto razů strelili
na jedno místo sou bili —
to jsou Záhorci11 čítali.
Tenže čas nahore na rováš12
Záhorci narezávali,
kolik sou rázov strelili.
Široký Ferenc co učinil,
který na Divíne hajtmanem byl?
Z zámku se jest dolu spustil!
Tak ho Turci hnedky jali,
pred dvoch bašov ho přivedli,
mučiti ho hned kázali.
Tak jsou zrádci ho mučili:
„Povedaj, jak máme strílati
a Divín zámek lámati!“
A on k bašovi promluvil
zjevně takto jest oznámil,
11
Záhorci - obyvatelia Záhoriec, obce neĎaleko Modrého Kameňa
12
rováš - značky vyrezávané do dreva
žalostive zaplakal:
„Ač tudy strielat budete,
vy Divín zámek nevezmete,
s hanbou od něho půjdete,
neb živou skalu13 strielate!
Z dolnej strany dělá zatáhnete,
tak Divín zámek vezmete!“
Dva Turčané neměškali,
hnedky jsou jest rozkázali,
aby kusy tam zatáhli.
I hnedky jsou jest střílali,
krásnou baštu jsou lámali,
hnedky jsou múry obměkli.
Tak krásnou baštu zlámali,
až se múry hned sypali,
k šturmu se Turci chystali.
Junáci když to zvedeli,
na dierach Turkom zastáli
a s nimi se potýkali.
Tak se s nimi prudce bili,
že mnoho Turků pobili
a s nimi se silně bili.
Turci predce šturmovali,
junákom maslaku14 dali,
by smelého srdce byli.
Když to junáci viděli,
hned se rmoutiti počali,
že předce (k) šturmu beželi.
Jeden víťaz co učinil,
který z Víglaše poslan byl?
13
živá skala - nezvetraná, tvrdá, na ktorej stál zámok
14
maslak - nevykysnuté víno, burčiak
Mnoho Turkou svou rukou pobil!
Jméno jest měl Urban Škodný15 ,
pacholek byl velmi silný,
nebylo mu v zámku rovni.
Poslyštež, jak byl učinil:
do sklepu se jest zatvořil,
v tom sklepu se silně bránil.
Turci se k němu nahnali,
aby Škodného zabili,
a on se skryl mezi múry.
Turci k němu šturmovali,
na sklepe dvere polámali,
na Škodného dobývali.
Jináče k němu nemohli,
než po těliech ta hor išli,
kterí od něho zhynuli.
A on hned na dierach zastal,
Turkov mnohých pomordoval,
najvíc jančárov16 , Tatárov.
Potom když nemohl stačiti,
musil se jiného fortiela17 chytiti,
a tak musil učiniti.
Hned jeden soudek rozvalil
a prach18 z něho ven vysypal,
všudy po sklepe posypal.
Hnedky on hubu19 uchytil
a do prachu jest hned vložil,
15
Urban Škodný - predtým kapitán na zámku Vígľaš (pozri aj SP 1897, s. 514)
16
jančár - janičiar
17
fortiel - (z nem. Vorteil) vtip, výmisel, spôsob
18
prach - pušný prach
19
huba - hubka, práchno
velkou silu Turkov pobil.
Bašové nic nemeškali,
Turkom hnedky rozkázali,
by mu hlavu na kůl vztáhli.
Když sou Turci Divín vzali
a junákov vystínali,
před Divín na plac vodili.
Však tých sedemdesát junákov
pobili sedemsto Turkov,
najvíc jančárov, Tatárov.
Balaži Jánoš se obrátil,
k zemi svou hlavu pochýlil
a žalostive zaplakal:
„Neželím ja mocného Divína,
ani Modrého Kamena —
však že jest to božská rana —
ale ja želiem svojich junákov,
vybraných svojich pacholkov,
přepěkných mých bojovníkov.
Ó, kdybych jich teprva mal,
ja bych na Turka bojoval,
svoje zámky20 zase pobral!“
Turci svého špehára21 meli,
když jsou pod Zvoleném byli,
do uherského tábora poslali.
Všudy se zrádce přecházel,
pod Víglaš s nimi také šel
a v tábore silne bežel.
Potom se k Turkom navrátil,
20
svoje zámky - Ballasovci mali v 16. storočí na Slovensku viacero zámkov
21
špehár - (z nem. Späher) špión
dvom bašom se jest ukázal
a slovíčko jim promluvil:
„Nečekajte, vy, zvolenských pánov,
neb jest tam výborných junákov,
po jednom vybraných pacholkov,
drábů, haviarů, sedláků
i také výborných Němců,
Slováků, také Slezáků!“
Turci když to uslyšeli,
pohotově koně měli,
aby potom utíkali.
Když by se byli ukázali,
uhorští páni přitáhli,
Bůh ví, kde by Turci stáli.
Ale co naši učinili,
když nejprv křik uslyšeli,
žeby Turci dva zámky22 dobyli.
Hned sou také utíkali
a strelbu23 preč odvozili,
tak svá hrdla zachovali.
Jednoho sou tam nechali,
starého drába24 zůstavili,
zámku pustého nechali,
aby on hned nic nemeškal,
dvere v zámku pozatváral
a strelbu na Turky strielal;
neb mu byli zanechali,
strelbu také zůstavili,
aby se Turci ulekli,
22
dva zámky - myslí sa asi na Modrý Kameň a Divín, ktoré Turci boli práve dobili
23
strelba - strelivo
24
dráb - (z nem. Drabant) sluha, strážca, vojak na zámku
slamených mužů nadělali,
do obloků nastaveli,
aby se oni ulekli.
Turci málo na to dbali,
prvním šturmem Šomoš25 vzali
a na něm se osadili.
Již jsou Turci Šomoš vzali,
toho drába na kuol vztáhli,
sami nad ním katom byli.
K císari svému se navrátili,
Uhorskou zem zrabovali,
mladou čeládku přivedli:
císarí,
najjasnejší náš vladarí,
dobrotivý hospodarí!
Děkujeme tvé milosti,
žes nás pustil bojovati,
do Uher(skej) dob(rej) zemi!
Toť smeť novinu přinesli,
tým sme ti tri zámky26 dobyli,
mladou čeleď sme přivedli.
Příjmiž to od nás, císarí,
najjasnejší náš vladarí,
této od nás malé dary!“
Císar jim z toho děkoval
a velice se radoval
a darom jich obdaroval.
Ó, Pane náš, náš veliký,
uslyš svůj lid kresťanský,
25
Šomoš - (Somos) hrad v Novohrade
26
tri zámky - ide asi o Modrý Kameň, Divín a Somos
zbaviž nás moci turecký.
Aby ten Turek ukrutný,
pohan, Tatár, Nemci s nimi,
aby byli zahanbení.
Ráčiž, ty Bože, sám říditi,
za nás mocně bojovati
a lid svůj nedaj hubiti,
aby lid tvůj již svěrený
a jsa tobě poručený,
bránižže nás do skonání!
Jezu Kriste, Pane milý,
dej nám pokoj zde na zemi,
uveď nás, Bože, v své království!
Použitá literatúra:
NOVOHRAD DEJINY – regionálna vlastivedná monografia, zostavil Július Alberty,
Ján Sloboda, 1989
Tajomstvá histórie – Ján Sivok, 1999
Slovenské hrady, Ludovít Janota, 1973
Kvety zo záhrady Alahovej – Ján Balko
Podla uvedenej literatúry spracovala Mária Balážová
http://www.divin.sk/divin_historia_hrad_divin_povesti.htm
http://www.vychovavatelka.sk/ucebne_pomocky/vlastiveda/up_vl_divin.htm
http://zlatyfond.sme.sk/dielo/189/Anonym_Pisen-o-Modrom-Kameni-Divine-a-Zvolene
Download

Našu zbierku súvisiacu s ľudovou slovesnosťou nášho okolia