Kulturně společenský časopis
2013 • 2
na internetu
Z obsahu M a g i c k ý m č í s l e m b l u e s
je dvanáctka
Sem nechtěl, né?
Jsme pro připojení
Slovenska k Maďarsku
Mráz z Pekingu
Obsah:
+
Drama na dálnici
Zuzana Chvatíková:
Čína očima
– Mráz z Pekingu (88)
Petr Štengl:
Šibal – věnováno
volbě českého
prezidenta a redakci
Revolver Revue (110)
SYSTÉM NAVIGACE:
KLEPNĚTE!
První stránka (titulní):
BYLO od č. 1/00: Klepnutím na „Z obsahu:“ se dostanete na str. 2 (obsah). Klepnutí na malé obrázky a jednotlivé body „Z obsahu:“ Vás
přenese přímo na příslušné stránky. NOVÉ od č. 9/00: Klepnutím na
značku „Dobrá adresa“ se otevřou naše internetové stránky
www.dobraadresa.cz v aktuálním prohlížeči. Klepnutím na střed
obrázku se dostanete na popisek a tiráž na str. 2.
Extrémní lyžování
Rozhovor Michala Šandy s Ondřejem Bezrem: Magickým
číslem blues je dvanáctka (4)
Čítanka Dobré adresy – Michal Šanda: Blues 1890–1940 (9)
Josef Šišo: Disent v ústavu šlechtičen (14)
Představujeme: Heberk (18)
Fotoaktualita (19)
Co dokáží ženy s muži
Dana Mentzlová: Písně válečné i milostné (20)
Ladislav Pavel Irát: Reflexe a zamyšlení (24)
Vlado Šimek: Jsme pro připojení Slovenska k Maďarsku (29)
Leopold F. Němec: Bitva o veřejné záchody (36)
Pod Bieberem piští holky
Z antikvariátních banánovek – O Zbudovských
a o sedláku Kubatovi odtudž (42)
Ladislav Pavel Irát: Max Ernst v Albertine (46)
Michal Šanda: Několika slovy (48)
Brusinkový komplex
Jiří Šlupka Svěrák: Cucky (50)
Ivo Harák: Blednoucí obrázky (51)
Michal Šanda: Když cosi končí (56)
Filip Špecián: Sem nechtěl, né? (58)
Druhá stránka (obsah):
Klepnutí na jednotlivé body obsahu Vás přenese přímo na příslušné stránky. Klepnutím na naši e-mailovou adresu se
Vám otevře nám adresovaný dopis v aktuálním e-mailovém programu. NOVÉ od č. 9/00: Klepnutím na značku „Dobrá adresa“ a na
popisek k obrázku na první straně se dostanete na první (titulní)
stránku. Klepnutím na slovo „Obsah:“ se Vám zvětší obsah přes
celou šířku okna.
BYLO od č. 1/00:
Další strany stránky (včetně druhé s úvodníkem):
Klepnutím na jednotlivé internetové resp. e-mailové
adresy se Vám otevře příslušná stránka resp. se Vám nadepíše
příslušný dopis v aktuálním programu. NOVÉ od č. 9/00: Klepnutím na
značku „Dobrá adresa“ v levém nebo pravém horním rohu stránky se přesunete na str. 2 (obsah).
BYLO od č. 1/00:
KLEPNĚTE SEM!
Z porna rovnou do seriálu
Milan Kohout: Živá voda (66)
Básně Anthony Cole: Nechceš si pozrieť nejaké porno?
(překlad Dominik Želinský) (69)
Wagner a Liszt v Piešťanech (76)
Minutové hry (78)
Ve s m í r o v l á d n o u s o u k r o m n í c i
Marian Karlický: Chrám nebytí (82)
Michal Šanda: Psí víno a Rops (85)
Na titulní stránce: Zuzana Chvatíková, „Fotograf“ (k článku na str. 4)
Dobrá adresa, kulturně-společenský časopis na internetu, číslo 2, rok 2013, ročník 14. E-mail: [email protected]
Vydávají Přátelé Dobré adresy. Šéfredaktor: Štefan Švec. Rotující šéfredaktor čísla: Petr Štengl. Redakce: Václav Dvořák, Štěpán
Kučera, Michal Šanda, Martin Vokurka. Grafická úprava a výtvarná redakce: Jakub Tayari. Výstavba internetových stránek: Libor
Koudela. Neoznačené fotografie archiv redakce, kresby Corel Corporation. Časopis vychází s laskavou podporou Ministerstva
kultury České republiky. Redakcí nevyžádané rukopisy, kresby a fotografie se nevracejí. Technická podpora studio Grafin a FirstNet, a. s. Časopis je excerpován Ústavem pro Českou literaturu AV ČR.
ISSN 1804-963X
L drhe í
r
e
á
t
i rn
á
le
z
Věřte nevěřte, všechno, co se odehrávalo kolem volby prezidenta,
bylo skutečné. Nebyli jsme pod
vlivem omamných látek, nezdálo
se nám to. Byli jsme znovu už po
kolikáté svědky lidské touhy po
omamné vůni moci. Nyní přichází
kocovina a vystřízlivění. A co to
Duel
má společné s literaturou? S kulturou? Prezident Masaryk, kterého si prezidentské figuríny berou
za svůj vzor, se kamarádil s bratry
Čapkovými i s dalšími literáty
a umělci. Schwarzenbergovi reží-
ajímavé je, jak se nám sport odci-
Z
zil. Sice ho všichni žerou na LCD
obrazovkách se 100 a více Hz, ale
tenis několika vyvolených znuděných Britů
roval mediální kampaň David Čer-
je už dávno zapomenut. Alespoň mezi novi-
ný (tři blijící smajlíci) a Zeman
náři. Přímá volba prezidenta připomíná bo-
oslintával před kamerami Jiřinku
xerský zápas. Sledovaní, navzájem se sledu-
Bohdalovou (tři blijící smajlíci). Ta
jící borci, si to rozdávají v ringu plném ka-
naše Jiřinka a ten náš Miloš! Ta
mer a mikrofonů. Něco se smí, něco ne a ně-
naše kulturní fronta umělecká!
co tak nějak – nikdo neví. Ve všem se přitom
Jak se už pomalu stává tradicí,
projevují typické sportovní vlastnosti: osob-
tak i letos se schyluje k boji o fi-
nost duelanta, profesionalita, tvrdá přípra-
nancování a přežití živé kultury.
va, vpravdě sportovní zanícení, ovlivňování
Obávám se, že tentokrát kultura
porotců, rozhodčích, fauly a podpásovky,
prohraje na celé čáře. Davidovi
a také sportovní duch a schopnost přijmout
Černému přistane na bankovním
a uznat porážku… A pár dnů na to přijde
kontu tučná částka a naše Jiřinka
druhé kolo našich prezidentských voleb. Ně-
si vystaví fotografii se Zemanem
kdo zvítězí a jiný je poražený. Budiž. Vítěz je
vedle fotografie s Klausem.
blahosklonný. Poražený něco „zažbleptá“,
A literatura? Ta si bude žít dál
nezní to úplně sportovně – ale je poražený,
svým životem, poněvadž je nesmr-
musíme soucítit. Ale všichni okolo píší, že je
telná. Zaplaťpánbůh. Ámen.
to hrůza. Nikdo nepřijímá vítěze jako dříče,
co si vítězství zasloužil? Ne kvůli němu, ale
Petr Štengl
pro sám fakt dosaženého vítězství? Místo
toho se píše o hloupých Češích, co dali hlas
nepravému. Češi už v Čechách asi opravdu
nebudou, co bývali, neboť zde nejsou už ani
„sportsmeni“, ani Bass s Poláčkem, říkám
si. Jen nějací „novináři“.
lpi
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 3
E
xtrém
ní
l
yžová
ání
Výkonu kytaristy OB na festivalu v Trutnově
přihlíží samotný otec undergroundu IMJ
4 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
Magickým číslem
blues je dvanáctka
Ondřej Bezr se narodil
14. 11. 1968 v Praze.
Studoval bohemistiku
a historii na FF UK,
studia však nedokončil.
Hudební publicistice se
věnuje od roku 1989.
Přispíval do časopisu
Rock Revue, později
do magazínu
Rock & Pop, v letech
1992–2002 byl jeho
redaktorem. Externě
spolupracoval s řadou
dalších periodik.
V současnosti (od roku
2006) pracuje v kulturní
redakci zpravodajského
portálu iDNES.cz.
Zároveň je
šéfredaktorem
kulturního magazínu
Rozhovor s publicistou
UNI a hudebního
a muzikantem Ondřejem Bezrem měsíčníku Crossroads.
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 5
E
xtrém
ní
l
yžová
Na zeď na festivalu
Colours of Ostrava
2012 kdosi napsal
„Ondřej Bezr je debil“.
Ješitný protagonista
nápisu je zjevně potěšen,
že někomu stojí za
vyjádření názoru na jeho
osobu.
ání
Nikdy jsem u tebe v redakci iDNES.cz nebyl, ale
blému vědí a nemilou povinnost přebírají za mě. Děku-
předpokládám, že to bude open space. A pěkná ho-
ju jim.
nička. Popiš svůj pracovní den.
Já nevím, Michale, jestli můj pracovní den může ně-
Kromě iDNES.cz jsi sedm let šéfredaktorem kul-
koho zajímat, vždyť to, jak to v novinách chodí, zná kaž-
turního magazínu UNI. Před dvěma lety jsi založil
dý z různých filmů a televizních seriálů. Ten internet se
ještě elektronický hudební časopis Crossroads. Co
zase tolik neliší, aspoň na první pohled… Ano, máš
tě k tomu vedlo, nemáš těch břemen nějak moc?
pravdu, bohužel je to open space, ale už jsem si na ten
Ano, mám jich moc, přiznávám. A mnozí mí drazí,
cvrkot zvykl. A ta honička – no jasně, jsme a musíme
zejména pak drahé, mi to právem vyčítají. Nevím, jestli
být rychlejší než klasický deník, což pro mě ze začátku
je to nějaký bláznivý workoholismus nebo pouhá ne-
byl problém, protože jsem předtím dělal dlouhá léta
schopnost „říct ne“. Ale upřímně řečeno, pořád mě to
v měsíčníku a přechodně v týdeníku. Ale na to, aby si
hrozně baví. Možná je v tom zčásti nějaká mužská ješit-
člověk skočil dvakrát denně na kafe a udržel si tak as-
nost, která nás nutí mít nějaký vliv, prostě „něco řídit“
poň trochu pověst kavárenského povaleče, se obvykle
(i když sám jako přispěvatel UNI dobře víš, že do něja-
čas najde. S výjimkou okamžiků, kdy je potřeba psát ně-
kého šéfredaktora-ředitele zeměkoule mám dost dale-
co opravdu narychlo, což se týká zejména nekrologů.
ko). A určitě je to i potřeba neztratit kontakt s tzv. men-
To je „žánr“ na který jsem si dosud úplně nezvykl a dě-
šinovými žánry. Na iDNES.cz mi sice nikdo nezakazuje
lá mi opravdu potíže. Zvlášť to ověřování u blízkých
psát třeba o jazzu, blues, alternativní hudbě nebo třeba
zemřelého a shánění různých citací a vzpomínek. To je,
totálně „neprodejné“ literatuře, ale přece jen cítím, že
řeknu ti, úplná hrůza. Zvlášť když se stane – a bývá to
články o těchhle žánrech mají v „menšinových“ médi-
často – že jsme to my, kdo respondentům úmrtí něko-
ích paradoxně větší dopad. Přečte si je sice jen pár sto-
ho jim blízkého oznámí jako první. To bych se nejradši
vek lidí – ale to na tom iDNESu vlastně taky. A tam čas-
neviděl. Naštěstí mám kolegy, kteří o tomhle mém pro-
to jen náhodou. Na mainstreamovém zpravodajském
6 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
portále lidi hledají přece jen trochu jiné vě-
takže pokud se neurazíš, řeknu jen – úpl-
ci.
nou souhrou náhod. Dramaturgem festivalu jsem od jeho třetího ročníku, teď připra-
Jsi také autorem několika knih: Letní
vujeme ročník osmnáctý. Myslím, že se
rozhovor s Ondřejem Bezrem, kdy jsi zpo-
nám tu původně lokální akci, jejíž největší
vídal Vladimíra Mišíka, Celý to mám
hvězdou byl první rok Luboš Andršt, po-
v mlze, což je rozhovor s Markem Brod-
vedlo posunout o několik pater výš (což sa-
ským, To je hezký ne? s Vlastimilem
mozřejmě neberu jen jako svoji zásluhu, je
Třešňákem a Pětadvacet, kde je hned
to zcela týmová záležitost), takže v Šumper-
pětadvacet rozhovorů s muzikanty od
ku dnes hrávají lidé, které jsem znal jen
Ivana Hlase přes Michaela Kocába až
z desek a ještě před pár lety nepočítal s tím,
třeba po Filipa Topola. Spolu jsme edi-
že je vůbec někdy uvidím živě, natožpak že
tovali antologii ...a to je blues.
v jejich hraní v Česku budu moci mít sám
Ty knížky jsou vlastně něco trochu po-
prsty. Kdybych měl říct, čeho si z toho, co
dobného jako šéfredaktorská práce, o které
jsem do svých pětačtyřiceti udělal, profesně
jsem mluvil. Je v tom určitě ješitnost, snaha
cením nejvíc, tak je to spolu se dvěma ze
„nechat tady něco po sobě“. Protože novi-
svrchu zmíněných knížek (můžeš hádat,
ny, zřídkakdy časopisy, a internetové člán-
které mám na mysli) právě tenhle festival.
ky už vůbec ne, si prostě do knihovny nedáš. V tomhle jsem absolutně konzervativ-
Kdo budou letošní největší hvězdy?
ní, kniha je pro mě coby člověka, pracující-
Festival je až v listopadu a přestože už
ho se slovem, absolutní vrchol snažení. Pro-
vedeme nějaká jednání, zatím žádné jméno
to taky, mimochodem, přímo bytostně ne-
není dojednáno natolik, abych ho mohl
snáším elektronické čtečky knih a budu se
zmínit, omlouvám se.
jim, místopřísežně prohlašuju, bránit do
konce života. No a když už nejsem nadán
Co tě baví na blues? Proč máš rád zrov-
k tomu, stát se opravdovým spisovatelem
na blues a ne třeba techno?
(ne že bych to někdy zkoušel), píšu aspoň
V první řadě bych chtěl říct, že blues je
knihy řekněme publicistické. Navíc je v tom
jen jeden z mnoha hudebních žánrů, které
ještě jedna podstatná věc: v dobrých do-
poslouchám, byť mi mnozí lidé, a to i ti, kte-
bách Rock & Popu mě nejvíc bavilo dělat
ří mě dobře znají, pořád podsouvají, že co
dlouhé profilové rozhovory. Myslím, že
není „dvanáctka“, nemá u mě šanci. Máš
jsem docela rozhovorový typ, že mi to vlast-
pravdu, že techno – tedy v tom užším slova
ně ze všech novinářských žánrů jde nejlíp.
smyslu, jako subžánr elektronické taneční
Naopak nesnáším taková ta krátká deníko-
hudby – mi nic neříká, ale upřímně řečeno,
vá interview typu „pět otázek o nové desce
pořád je mi vlastně sympatičtější než třeba
a dost“. Takže si čas od času vyhradím tro-
nějaký death metal nebo takový ten „pivní
šku energie a některou osobnost, kterou
rock“. Na ten jsem úplně alergický. Možná
mám rád, pojednám takhle zgruntu. Nic víc
proto, že dávám přednost vínu… Pokud jde
v tom není a jistě nemusím dodávat, že pra-
o blues, asi nejpřesnější odpověď bude znít,
chy už vůbec ne.
že ve mně prostě nějak rezonuje. Baví mě jeho přímočarost, autenticita, syrovost, tako-
Jak ses z Prahy dostal k šumperskému
vé to „jít na dřeň“. Což samozřejmě nemá
festivalu Blues Alive, kterému děláš
zdaleka každé blues. Ale to – pro mě – dob-
dramaturga?
ré to má vždycky. A vůbec v tom nehrají ro-
To už je tak omletá historka, že si při-
li nějaké instrumentální schopnosti, na-
padám jak Štercl, když na ni odpovídám,
opak, většina takových těch rychlopalných
Myslím, že se nám tu
původně lokální akci,
jejíž největší hvězdou
byl první rok Luboš
Andršt, povedlo
posunout o několik
pater výš (což
samozřejmě neberu
jen jako svoji zásluhu,
je to zcela týmová
záležitost), takže
v Šumperku dnes
hrávají lidé, které jsem
znal jen z desek
a ještě před pár lety
nepočítal s tím, že je
vůbec někdy uvidím
živě, natožpak že
v jejich hraní v Česku
budu moci mít sám
prsty. Kdybych měl
říct, čeho si z toho, co
jsem do svých
pětačtyřiceti udělal...
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 7
A mluvím
bluesových kytaristů mi připadá zoufale nud-
ko kdyby se Plastici pokoušeli hrát blues, ale
ná. John Lee Hooker by nezahrál Bednu vod
já s tím moc nesouhlasím. Snažíme se bádat,
o interpretech, tam
whisky, ani kdyby se zbláznil, protože je tam
kudy všudy by se ještě ten dvanáctkový idiom
asi pět akordů, a přitom je to podle mě čistý
mohl vydat – a je to občas děsná sranda. Tra-
se to pozná nejlíp.
kytarový génius. Já vím, že je to klišé na kli-
diční bluesoví fanoušci ovšem obvykle ze sálů,
šé. Ale co s tím, když to tak je?
kde hrajeme, zbaběle utíkají s prsty v uších.
E
Pět „tradičních“
(a „spolehlivě
xtrém
Pšenka nám občas vykvete spíš na nějakých
Deset podle tebe nejvýznamnějších blue-
androšských akcích. Na kterých se ostatně cí-
sových alb (případně muzikantů nebo
tím velmi dobře s oběma kapelami.
písniček).
To je teda oříšek, tyhle soukromé žebříč-
Jakou momentálně kouříš značku cigaret?
ky nemám moc rád, už proto, že se prakticky
Konečně pořádná otázka na důležité té-
bluesmanů, které
den co den mění. Kdybych to zobecnil, rozdě-
ma. Chesterfieldky (i když se v poslední době
lil bych to s dovolením na dvě skupiny. A mlu-
dost zkazily, nejen v designu krabičky, která
opakovaně a rád
vím o interpretech, tam se to pozná nejlíp.
mi připadá trochu jako šílený sen Walta Dis-
Pět „tradičních“ (a „spolehlivě mrtvých“) blu-
neyho). Kdysi v 80. letech na gymplu jsem byl
poslouchám, je
esmanů, které opakovaně a rád poslouchám,
členem tzv. Klubu mladého diváka a byli
je každopádně Robert Johnson, John Lee Ho-
jsme, tuším, v Divadle ABC na hře, jejíž název
každopádně Robert
oker, Muddy Waters, Howlin? Wolf a R.L.
ani autora si nepamatuju, a tam o chesterfi-
Burnside. Z „inovátorů“ či „modernistů“ ne-
eldkách v jednom kuse mluvili, což mě zauja-
Johnson, John Lee
mohu nezmínit Cpt. Beefhearta, Chrise Tho-
lo a chtěl jsem je ochutnat. Ale tady nebyly
mase Kinga, Coreyho Harrise, Jamese Blood
k sehnání. Ani dlouho po revoluci ne, dokon-
Hooker, Muddy
Ulmera a Toma Waitse. A pokud dovolíš, pro-
ce jsem si je od svojí tehdejší dívky, studující
tože my bluesmani nepřemýšlíme v desítkové
na Sorbonně, nechával vozit z Paříže. No,
Waters,
áníHowlin?
soustavě, magickým číslem je pro nás dva-
a když se objevily na českém trhu, opustil
náctka, tak dodám ještě mimo soutěž svoji
jsem do té doby milovanou značku Gauloises
Wolf a R.L.
dávnou lásku Johnnyho Wintera (to je výjim-
(já, absolutní a chvílemi až sám sobě směšný
ka ze zmíněné teze o rychlopalných kytaris-
frankofil!) ve prospěch tohohle prazážitku
Burnside.
tech) a nejlepšího českého bluesmana všech
z mládí. Dodnes jsem chesterfieldkám věrný.
dob Jana Spáleného.
Rozhodně mi nehrozí nějaké zběhnutí k dnes
mrtvých“)
ní
l
yžová
Z „inovátorů“ či
módní elektronické cigaretě, k té mám poKromě toho, že o muzice píšeš, taky sám
dobný vztah jako k elektronické čtečce. Sex
„modernistů“
hraješ v kapele s obskurně znějícím ná-
s nafukovací pannou prostě neprovozuji.
nemohu nezmínit
Tohle je první rozhovor, kde to veřejně
A teď ti konečně prozradím důvod, proč
přiznám, jinak tohle svoje „motýlkaření“ od
jsem z tebe páčil tenhle rozhovor. V Čítan-
Cpt. Beefhearta,
svojí práce striktně odděluju (až to leze mým
ce Dobré adresy je totiž tentokrát Blues
spoluhráčům na nervy). A zároveň tě opra-
1890–1940. Byl jsi to ty, kdo na tuhle kníž-
Chrise Thomase
vím. Hraju dokonce ve dvou kapelách s ob-
ku napsal totálně cimrmanovskou recen-
skurně znějícími názvy, které každý poplete:
zi do Rock & Popu a tím jsi mi spískal, že
Kinga, Coreyho
kromě Dřevěného pytlí v jutových uhlích je to
už zřejmě navždy budu mít přišitou ná-
ještě United Cans Unlimited. Tu první nazý-
lepku mystifikátora. Nevím, jestli se mám
Harrise, Jamese
váme „alternativa k alternativě“ a mezi námi
durdit nebo ti poděkovat, každopádně ti
řečeno, je to spíš taková hudební klauniáda.
děkuju za těch několik odpovědí.
Blood Ulmera
Baví nás to už od roku 1988… A ta druhá, ta
souvisí s tím, o čem jsme mluvili, tedy s blues.
Připravil
a Toma Waitse.
Byť spíš okrajově. Zlí jazykové tvrdí, že zní, ja-
Michal Šanda
8 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
zvem, který každý poplete.
E
xtrém
Čítanka
Dobré adresy
Michal Šanda:
Blues 1890–1940
ní
l
yžová
ání
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 9
E
xtrém
ní
l
yžová
ání
Fiktivní encyklopedii Blues 1890–1940 tvoří jedenapadesát portrétů
ního časopisu, nýbrž je výsledkem doslova mravenčí práce spisovate-
smyšlených bluesmanů. Mezi jejich osudy prosvítá životní příběh mu-
le a archiváře Divadelního ústavu. Šanda objevně klade oproti jiným
zikanta a hazardního hráče Roberta Boyera. Původním záměrem bylo
bluesovým encyklopedistům (za všechny jmenujme Roberta Santelli-
pokusit se ukázat, že poezie nemusí být obsažena pouze v básních
ho a jeho Big Book Of Blues) zásadní důraz na životní osudy bluesma-
a proto si Šanda zvolil tu nejsuchopárnější formu, a sice slovníková
nů, které jsou přímými kořeny jejich tvorby. Obdivuhodná je detail-
hesla. Mystifikaci z Blues 1890–1940 vytvořili až dodatečně hudební
nost těchto mikrodramat, ke které se Šandovi v archivech podařilo do-
publicisté, především Ondřej Bezr. Jeho článek v časopise Rock & Pop
spět – u většiny hesel nechybí přesná data narození, rodinné poměry
odstartoval sérii muzikologických polemik: Mezi českými hudebními
i popis prapodivných okolností smrti. Kladem je i podrobná diskogra-
publicisty i vědci panuje zažitý mýtus, že z centra Evropy nelze nic no-
fie, zahrnující nejen předválečné standardní desky, ale i – byť pohří-
vého k typicky americké hudbě dodat. Bleskem z čistého nebe je tedy
chu zřídkavé – současné CD-edice, a to včetně katalogových čísle. Blu-
dílo Michala Šandy, jehož těžištěm je encyklopedie vesměs dosud ne-
es 1890–1940 je tedy velmi cenným příspěvkem nejen pro domácí
známých lidových mississippských bluesmanů první poloviny tohoto
bluesové fanoušky, ale i pro světovou odbornou veřejnost.
století. Pro bluesové odborníky je to rána o to větší, že kniha nevznikla v příšeří muzikologické pracovny ani v redakci odborného hudeb-
10 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
Miloš Jungmann
Muggsy Bogues
George Badon
(vl. jm. Roy Lee Pickens)
(vl. jm. Albert Oras Badon)
Je typickým představitelem původního venkovského blues. Pochá-
Prosperita přístavního města Cali od jeho založení roku 1834 závi-
zel z kraje bavlníkových plantáží lemujících deltu Mississippi. Na
sela na transferu zboží dopravovaného nákladními loděmi. Krátce
plantážích v okolí rodného Shelby pracoval až do čtyřiceti dvou let.
po Badonově narození však Mississippi začala měnit směr toku. Vli-
Roku 1924 se přihlásil na výzvu B. J. Granta, vyhledávajícího v te-
vem erozí se původní koryto posunulo o dvě míle na západ a z Cali
rénu nové talenty pro Bluebird. Grant s Pickensem pořídil pět zku-
se postupem času stalo lužním pralesem zarostlé rumiště. Při sčítá-
šebních nahrávek, jež odeslal do New Yorku. V listopadu přišla
ní lidu v roce 1915 z 5 000 zůstalo posledních 120 obyvatel. V mlá-
z ústředí pozvánka do studií. Umělecké jméno Muggsy Bogues vy-
dí se Badon pokusil uniknout přízraku rodného města a všudypří-
myslel pro Pickense Grant cestou ve vlaku, inspirován reklamní ce-
tomným stínům jeho zašlé slávy a nechal se najmout paroplavební
dulí na nádraží v Camdenu. Po návratu do Shelby na Boguese čekal
společností Ward & Brothers. Začínal jako topič, později se vypra-
agent konkurenční Esmony John Long. Ačkoliv měl Bogues pode-
coval na místo kormidelníka na parníku Bonaparte. Proč a za ja-
psanou smlouvu s Bluebird, natočil pro Esmonu tucet písní. Když
kých okolností se ocitl v Houstonu, není známo. 20. 6. 1937 ve stu-
se to rozezlený Grant dozvěděl, předal celou záležitost soudu. Bo-
diu Paramountu na Marcantel St s Joshem Wilsonem nahráli Keep
gues však za svého druhého pobytu v New Yorku kromě Esmony,
On Firing Line. Tato píseň byla roku 1964 zahrnuta do antologie
jíž se rovněž smluvně zavázal, nahrál další desku pro Black Swan
Rare Blues, vydané CBS na etiketě Document. Použit byl původní
a osm písní pro Relotrone. Tuto zapeklitou záležitost řešili právníci
monofonní master tape, pořízený na jednostopém pásu rychlostí
ještě v době, kdy už Esmona i Relotrone dávno zanikly.
38 cm/s. Remastering byl proveden ve studiu CBS v Hartfordu.
Roku 1928 se Bogues oženil s o dvacet let mladší dívkou Ora-
Roku 1940 se Badon navrátil do Cali. Oženil se se sestřenicí Ag-
bell McCleodovou. Po svatbě a narození dcery se pouze výjimečně
nes Paul-Mayesovou a k nastřádaným úsporám si přivydělával ry-
uvolil zahrát při rodinných příležitostech.
bolovem ve slepých ramenech.
Zemřel 10. 2. 1942 v Shelby.
Sam Dice Quincey
Zemřel pravděpodobně roku 1962 v Chatomu v Alabamě.
(vl. jm. Samuel Leroy Franklin Quincey)
Joe Frisby
Narodil se roku 1882, pravděpodobně v Bowling Red v Tennessee.
(vl. jm. Roderick Ourie Frisbanks)
Hrát na kytaru se naučil od střihačů ovčí vlny putujících s rodina-
Narodil se roku 1892 ve slumu na předměstí Gordonsville v okrese
mi od farmy k farmě. Se střihači ovcí procestoval nesčetněkrát celý
Lowndes (Alabama). Mezi lety 1912–1915 byl příležitostným spolu-
jihovýchod a proto i později ho navyklý způsob života nutil neustá-
hráčem Roberta Boyera, ve dvacátých letech Houmy Hookse a mno-
le měnit působiště. Roku 1937 pobýval v Thedfordu v Alabamě, ro-
ha dalších muzikantů. Roku 1925 se usadil v Matistonu v Missis-
ku 1939 v Montgomery a Eatontonu v Georgii. Zda ostatky pod
sippi. Od roku 1927 byl zaměstnán v místní kafilérii. 21. listopadu
prostým křížem označujícím hrob toreadora Sama Quinceyho v Cu-
1936 z nevysvětlitelných příčin podpálil dům Pegg Cheesemanové
sihuiriáchicu v Novém Mexiku patří jemu, se lze pouze dohadovat.
na 712 Onion Square v Oak Ridge. Poté zavolal z automatu hasiče
Prokazatelné je, že roku 1932 se v Attesburgu setkal s podobným
a na šňůře od telefonu se oběsil.
ahasverem, Robertem Boyerem. V září téhož roku se přes Riggins
K charakteristice jeho muzikálního projevu lze beze zbytku
a Bend přesunuli na pobřeží do Mobile. Boyer v Mobile vyrostl a do-
opsat z Encyklopedie jazzové a moderní populární hudby pasáž tý-
konale znal místní poměry. Ponejvíce hrávali v docích v přístavu,
kající se Sleepy Johna Estese: Nebyl sice výjimečný hráč, avšak jeho
kde rejdaři vypláceli dělníkům mzdu večer po směně. Lukrativnější
naříkavý hlas skvěle doplňoval vlastní fragmentované skladby,
bylo hraní v okolí skladů tabáku. Mzda se vyplácela až v sobotu
v nichž je cítit silné napětí dané kontrastem mezi tendencí k rozpa-
a peněženky byly o poznání tučnější. Kromě hry na kytaru Quincey
du a současně naléhavým rytmickým důrazem kytary, často ve
ještě mistrněji ovládal hru v kostky. Když bylo třeba, ze tří vrhů do-
dvojnásobném tempu oproti vokálu. Tematicky jsou Frisbyho blues
kázal hodit 18. Odtud jeho přezdívka Dice.
autobiografická, komentující události v Matistonu.
Diskografie: Bb. 1932, 2074-A Black Ants Blues
Bb. 1932, 2074-B Rattlesnakin’ Blues
Diskografie: Col. 1959, C-3111 Deep South Blues
CBS 1964, BG-827 Rare Blues
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 11
E
xtrém
Reverend Barnabas Gaynor
ní
l
yžová
Když některé z děvčat odešlo s hostem nahoru na pokoj, na desku
piána připsal k jejímu jménu křídou čárku. Brzy nashromáždil do-
Reverend Barnabas Gaynor byl především svérázná osobnost. Jak
statečný kapitál, aby mohl začít v menším měřítku obchodovat
se jmenoval doopravdy, není známo. V Cutbertu (Georgia), kde na
s pašovaným alkoholem. Kolem roku 1925 rozšiřuje aktivity o di-
sklonku života pobýval, se traduje, že pocházel z Cumberlandské
stribuci drog. Ačkoliv měl původně v úmyslu drogy pouze prodá-
vysočiny. Ke křesťanství údajně konvertoval na přelomu století,
vat, postupem času se stal svým největším zákazníkem.
ovšem reverendem se podle všeho prohlásil sám. Jeho oblíbenou
13. 2. 1930 byla úklidovou četou ve stanici podzemky St. Ni-
kazatelnou bylo nároží Ashbury a Huntington St před Westbrooko-
cholas Av v Harlemu nalezena mrtvola asi sedmdesátiletého star-
vým pekařstvím. I reverendova hra na kytaru byla více než svéráz-
ce. Toto je doslovný opis Standard certificate of death No 13707,
ná. Do ozvučné desky s potrhanými strunami bušil tím, co bylo
New York State. Místo úmrtí: New York City. Jméno: neznámé.
zrovna po ruce. Jakmile se sešel hlouček posluchačů, přestal hrát
Pohlaví: muž. Výška: 5 ft 3 in. Váha: 130 lb. Barva očí: hnědá.
a na přítomné dštil blesky apokalypsy.
Zvláštní znamení: na levé noze zakrnělý malíček. Příčina úmrtí:
ání
Éra zvukových záznamů jej zastihla v příliš pokročilém věku.
kolaps ventricula cordis po předávkování heroinem. S poznám-
Navíc tehdejší nahrávací přístroje byly značně primitivní. Hudební-
kou: celková tělesná zchátralost a opotřebení organismu je v roz-
ci byli nuceni zpívat sklonění nad plechovým trychtýřem, u jehož
poru s vynikajícím stavem chrupu. Podepsán Paul Burnell Haw-
hrdla byl umístěn hrot, který se vibrací vzduchu rozechvíval a zá-
king, coroner.
chvěvy přenášel na voskový váleček. Zachytit něco z neopakovatel-
Když zemřel, bylo Alexandru Corymu na den přesně 34 let.
né atmosféry Gaynorových produkcí se pokusil roku 1922 Andrew
Griffin. Když měl ale Gaynor promluvit do onoho trychtýře, poděsil se a ze studia utekl, nekřesťansky sakruje.
Tabitha Williamsová
Narodila se 31. 10. 1905 v Moltie poblíž Pelhamu (Georgia). Když
Alexander Cory
jí bylo osm let, seznámila se matka Ethel při barbecue u kmotry
v Rasdemu s mužem jménem Robert Boyer. Protože byl zcela bez
Otec Leslie byl vaudevillový entertainer a pianista u společnosti
prostředků, dojednala mu práci v kamenolomu a nabídla ubytová-
Hicks & McCabe, matka Edna alias Raspberry Doreen zpívala a sta-
ní v podkrovním kamrlíku. Usedlý způsob existence však nebyl
rala se o účetnictví. Kariéru začal jako tanečník a stepař, později za-
pro Boyera. Po čase začal z nudy pít přes míru. Už po ránu cestou
skakoval za otce u piana. V šestnácti už křížem krážem procestoval
na směnu. Nebo do práce nepřišel vůbec. Časopis Rolling Stone
Ameriku. Roku 1910 navštívili Evropu. Vrcholem jejich turné bylo
publikoval vzpomínku Williamsové, popisující, jak Boyer na skří-
vystoupení před knížecí rodinou v Monaku. Po vypuknutí světové
pajícím velocipedu přivezl v kartách vyhranou ždímačku. Tento
války se soumrakem vaudevillu Hicks s McCabem společnost roz-
důkaz karbanického umění musela Ethel ocenit. Den na to ždí-
pouštějí a Coryovi se stěhují do Harlemu. Angažmá získal v dupár-
mačku prohrál. A s ní i velociped. Zmizel téhož večera, co do hry
ně nevalné pověsti na 145 Street v sousedství legendami opředené-
zastavil Ethelin domek. O měsíc později složenkou podanou na
ho Knockin’ Clubu. Nesrovnatelně větší příjmy než z hraní mu však
poště v Natchezu poslal 75 dolarů. Třikrát víc než bylo potřeba na
plynuly od pasáků, za jejichž nepřítomnosti dohlížel na pořádek.
zaplacení dluhu.
12 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
Kolem roku 1925 dala matka Williamsovou do služby v sídle
značné míry pojat jako umělecká fabulace.Už doložitelným faktem
baseballového šampiona Atlanta Braves Rudy Starka. Popularity
je, že od počátku 30. let jsou Grayovy cesty stále častěji přerušová-
skandálního románku se Starkem využil divadelní impresário Llo-
ny kvůli těžkým depresím. Poté co jeho osobnost zcela rozvrátila
yd Hagen a obsadil ji do hudební komedie All In Fun. Po krachu Ha-
Korsakova psychóza, se jej ujala manželka Mabel se svým novým
genova projektu nastoupila na místo kuchařky u obchodníka s ba-
partnerem, čalouníkem Rooseveltem Tatumem. V jejich bytě spoje-
vlnou Adama Rowlinse. Přičiněním Rowlinsovy ženy Mathildy zís-
ném s dílnou na 75 Throckmorton Rd v Marmathu v Texasu v květ-
kala alespoň elementární vzdělání. Na rozdíl od mnoha negramot-
nu 1938 umírá.
ných bluesmanů byla později sto smlouvy od gramofonových společností prečíst a signovat. Potřebu přečíst si noviny nebo knihu neměla nikdy. Krom Trampot králíčka Pipse.
Diskografie: Sil. 1929, 1062-A Tabby Blues vol. 1
Sil. 1930, 1062-B Crushing Foot Stomp
RCA 1930, 5044-A Don’t Say Goodbye s Alabama Ramblers
RCA 1931, 5060-A Fulton Street Blues s Clarou Lee a Joe Garrem
RCA 1932, 5701-A Singin’ the Blues
RCA 1932, 5701-B Down the Big Road Blues
RCA 1934, 6912-B Stop and Listen Blues
Par. 1936, 3278-A No More Cotton Rag
Par. 1936, 3278-B I’m Going Away
Jesse Hughes
S největší pravděpodobností je Hughes osobou smyšlenou. Přezdívka Jesse údajně vznikla zkrácením křestních jmen Joe Coy na
iniciály J. C. Podle historky tradované mezi muzikanty pocházel
ze Sardis v Mississippi. Co se hudební stránky týká, byl šumařem
nejhoršího kalibru. Přesto se stal vynálezcem tzv. bottleneckové
techniky hry na kytaru. Na zábavě v Hargest City, hodlaje se posilnit vínem, jako nesčetněkrát předtím použil k uvolnění korko-
Tyus Gray
vé zátky prstu. Tentokrát však prst v atypicky úzkém hrdle kalifornského chablis uvízl. Když se nezdařilo uvolnit prst vetřením
Během okamžiku se v pátek 21. 11. 1918 dosavadní Grayův život
mýdla, Cleveland Mathis s truhlářem Hopkinsem z Durbinu Hug-
zřítil do tmy. Na Belle Grove Plantation lisoval bavlnu do žoků, když
hese podrželi v bocích a hospodský do škvíry mezi prst a hrdlo za-
ve skladu došlo k samovznícení bavlněného prachu a explozi. Osl-
šrouboval vývrtku. Nakonec nezbylo než s těžkým srdcem láhev
nivá záře bylo poslední co spatřil. Aby nebyl jako slepec přítěží, po
rozbít o hranu stolu, protože rozjaření vesničané se dupotem
zhojení popálenin manželku a děti zanechává v Shelby a rodinu
a pískáním dožadovali tance. Leč prostředník zůstal uvězněn. Při
opouští.
vybrnkávání baré zavadil Hughes střepem o struny. K úžasu pří-
O datu narození dodnes panují nejasnosti. Známa nejsou ani
jména jeho rodičů, neboť roku 1935 byla povodní smetena stará
tomných z rozladěné kytary vystřelil uchvacující, dosud neslyšený tón.
dřevěná shelbyská radnice a s ní i veškeré matriční záznamy. Sám
Zemřel 10. 7. 1905 v Sardis. Kromě kněze osamoceným truchlí-
udával rok 1882, jindy zas 1885. Informace zprostředkované příle-
cím na jeho pohřbu byl pouze přítel Robert Boyer. Urnu prý Boyer
žitostným spoluhráčem Roy Lee Pickensem (viz Muggsy Bogues) re-
věnoval jakési tanečnici z Roxville. Ta Hughesův popel léta až do vy-
žisérovi Stephenu Roenickovi nejsou rovněž stoprocentně důvěry-
potřebování používala jako podklad pod šminky.
hodné. Proto původně životopisný film Love In Darkness, natočený
roku 1956 společností 20th Century-Fox, popisující období jeho pu-
Recenze Ondřeje Bezra byla otištěna v časopise Rock & Pop, č. 7,
tování po státech Mississippi, Alabama a Georgia, musel být do
2000
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 13
E
xtrém
Disent v ústavu
šlechtičen
Josef Šišo
stav sídlil ve vile po kolaborantovi
Vaněk. Jelikož byly jazykově hravé, jedna mu ří-
Edelweissovi na mírném kopečku,
kala „stvůra“, druhá zas „nestvůra“, a ani jedna
obklopen nepříliš hustě osázenými
přirozeně nelhala. Šlechtičny si řekly, že je na-
jehličnany, takže tamější veverky nemohly ská-
čase obrátit kolo psychiatrie, stát se subjektem
kat ze stromu na strom, nýbrž musely kus po
léčby, vzít její otěže do svých rukou a že z Vaňka
svých, což v jejich nitru způsobovalo nemalou
vyženou ďábla, což by jim garantovalo jakési pr-
rozmrzelost nad tím, že evolučně strádají. Lec-
venství v historii ústavní léčby, protože do kon-
která si postěžovala, že půjde-li to tak dál, nechá
ce XVIII. století bylo zaklínání a vyhánění ďábla
se doma hospitalizovat s melancholickou psy-
jako součást „péče“ o duševně choré běžné, nic-
chózou. Nakonec pojaly úmysl odebrat se bona
méně ze strany „ošetřujícího“ personálu. Ko-
fide na Podkarpatskou Rus, ač mohly tušit, že
neckonců nebyly daleko od pravdy. Venku za zd-
tam se svou kostrbatou ruštinou díru do lesa ne-
mi se schylovalo k velkému třesku a leckterý no-
udělají, a začínat někde od píky, to bude i pro ně
vopečený člen tehdy nejpopulárnější partaje by
věru tvrdý oříšek.
si „péči“ takového exorcisty věru zasloužil.
Ú
l
ní
yžová
ání
14 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
Nebyl to ani výzkumný ústav umělých hno-
Křečci v areálu k tomu byli mravně indiferentní
jiv, ani státní ústav těsnopisný, dokonce to nebyl
a hráli mrtvého brouka ve snaze zachránit si ho-
ani ústav učitelský, natož ústav pro studium to-
lé krovky.
talitních režimů, byl to ústav choromyslných šle-
Zkraje 50. let přituhlo natolik, že když se na
chtičen, i když místo se tu našlo i pro pohlaví
obloze objevil dvouplošník s transparentem Hou-
opačné. Jsouce „von“, Liběna i Hedvika se tam
senky a mravenci – Trumanovi spojenci, housenky
dobrovolně uchýlily před řáděním Revolučních
se bleskurychle pokřižovaly a aktivovaly režim
gard, protože vnitřní tušení jim napovídalo, že
„mimikry“, někteří mravenci nad sebou jen ode-
v Čechách to po válce nebude němá groteska.
vzdaně lámali jehličí. Ač byl ústav přirozeně od
„Nerada bych se dožila toho, že mě při mé
světa izolován, Liběna a Hedvika si našly způsob,
hypertenzi někdo podřízne a já mu přitom zdar-
jak alespoň útržkovitě zjistit, co se ve světě děje.
ma vymaluju na modro,“ shrnula Hedvika své
Když totiž Vaněk ráno obcházel vizitou pokoje,
rozhodnutí vyhledat útočiště v ústavní péči. Ale
rozšafně se ptával v každém z nich: „Tak co si
jak to tak bývá, časem se asimilovaly natolik, že
dnes ráčí dát k obědu?“ aby dokázal, jak lidumil-
od nedobrovolných chovankyň již byly k nero-
ně se chová lidově-demokratický režim ke svým
zeznání. Na svůj prapůvodní záměr učinit
chovankyním a chovancům. Když chtěla děvčata
z ústavu ostrůvek disentu, resp. svobody, však
zjistit režimní poměr k Francii, navrhla fran-
nerezignovaly. „My tady z toho uděláme Kubu,“
couzské brambory.
pojala vágní rozhodnutí Hedvika. Ztělesněním
„Vyloučeno,“ odsekl kategoricky Vaněk.
nově se etablujícího „neřádu“, jak jednou poča-
„Maj kolonie, tak buďme nesmiřitelní,“ citoval
stovala poválečná léta Liběna, byl pro ně ředitel
úryvek z úvodníku Rudého práva, ač si na žádnou
zrovna nemohl vzpomenout. A jelikož se
mělo konat přátelské hokejové utkání
s Francií, dodal prorocky: „A aby galskej kohout dneska pěěěěkně falešně nezakokrhal…“
„Srbské žebírko,“ navrhla jednou Hedvika. Vaněk pochvalně přikývl. Z jugoslávských komunistů mu utkvěl Josip Broz Tito,
ač původem Chorvat. Tak daleko Vaňkova
rozlišovací schopnost nesahala.
Liběna s Hedvikou již věděly, že navrhovat holandský řízek, španělský ptáček, italské rizoto či dokonce anglickou slaninu je
házet na stěnu hrách. Co prošlo kdykoliv,
byl ruský boršč, byť jej Vaněk ve své politické servilitě překřtil na boršč sovětský. Do roku 1956 prošel vždy bez nesnází i maďarský
guláš. Pak však jako když utne, tím spíš, že
jednou do něj Hedvika vyžadovala nať, což
Vaněk rozšifroval jako příjmení maďarského reformního komunisty a rázně to zatrhl.
Schylovalo se k výročí Velké listopadové
socialistické revoluci a děvčata si řekla, že je
načase Vaňkovi nějak pustit žilou. Tím spíš,
že se mělo konat recitační pásmo za účasti
někoho „z okresu“. Přednášet se, to dá rozum, mělo ze současné poezie. Jako první
vystoupil dlouholetý chovanec Rudolf, známý tím, že po nocích couval chodbami
a všem to vysvětloval tak, že se vrací ke kořenům. Za ukázku si vybral barda z nejoblíbenějších – Pavla Kohouta:
„My tady z toho uděláme Kubu,“ pojala vágní
rozhodnutí Hedvika. Ztělesněním nově se
etablujícího „neřádu“, jak jednou počastovala
poválečná léta Liběna, byl pro ně ředitel
Vaněk. Jelikož byly jazykově hravé, jedna mu
říkala „stvůra“, druhá zas „nestvůra“, a ani
jedna přirozeně nelhala. Šlechtičny si řekly,
že je načase obrátit kolo psychiatrie, stát se
subjektem léčby, vzít její otěže do svých
rukou a že z Vaňka vyženou ďábla, což by jim
garantovalo jakési prvenství v historii ústavní
léčby, protože do konce XVIII. století bylo
zaklínání a vyhánění ďábla jako součást
„péče“ o duševně choré běžné, nicméně ze
strany „ošetřujícího“ personálu. Koneckonců
nebyly daleko od pravdy.
Já nemohu zpívat skromně
dora Sologuba Posedlý, spíše však z prvore-
dolf lakonicky utrousil, že dnes tam možná
radostí jsem bez sebe,
publikového překladu pod názvem Malý ďá-
k večeru dorazí, ale že netuší, kolik mu ještě
představte si, že se do mě
bel, pochvalně přikývl a gestem vyzval další-
zbývá. Ať to prý řekne ten za ním, ale bude
zamiloval SNB.
ho. Byl jím Radomír, který zas slul tím, že
to nejspíš ještě 9. Radomír to kývnutím hla-
byl noc co noc Rudolfovi v patách, napjat jak
vy potvrdil a oba se spěšně odebrali zády
Pranic nedbám o starosti,
struna, zda k těm kořenům dorazí. Po atle-
vstříc vysněnému finiši.
pranic nedám na řeči.
ticku ukazoval, kolik mu ještě zbývá kol tak,
Vždyť u člena bezpečnosti
že – couvaje s ním – držel za ním tabulku,
nejvíc budu v bezpečí.
kde však bylo stále jen jediné číslo, a to 9, tu-
Se Stanislavem Neumannem Radomír
neuspět nemohl:
díž Rudolfův návrat ke kořenům byl vždy ja-
Vzali mi prapor od mašiny,
Rudolf dorecitoval, nesměle se uklonil a od-
kýmsi nekonečným maratónem. Ti dva se
ten rudý, ten náš údernický.
couval do útrob ústavu. Inspekce z okresu,
již stali součástí lokálního koloritu. Když je
Dostane prý ho někdo jiný.
kterou tvořil vymydlený chlapík, nápadně
potkal někdo z personálu a zeptal se, jak to
(Já jsem byl na něj pyšný vždycky.)
připomínající hlavní postavu z románu Fjo-
dnes jde a kolik že jim schází, udýchaný Ru-
Kdyby mi radši vynadali.
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 15
Soudruzi mlčí. Jako němí.
na dorecitovala, obrátila zrak zpěněný
Jako by s nepřítelem stáli.
vzteky, ve kterém již bylo možné číst roz-
E
Prosím vás, kluci, odpusťte mi…
sudek, na Vaňka. Ten přistoupil k Liběně
a v zoufalém gestu jen rozhodil rukama:
„Vždyť jsem ti kladl na srdce, cokoliv od…“
„Ano, říkal jste cokoliv od Klémy,“ sko-
Povzbuzen přijetím, neodolal nutkání a přidal:
Je tomu
teprve
365 dní...
čila mu do řeči.
„No, a to bylo co?!“
Milý Vlastíku,
„Klement,“ špitla Liběna s dikcí styli-
A za sto let, co že tu po vás zbyde?
Snad babka vnoučeti pohrozí navečer:
zované nevinnosti. „Klement Bochořák,“
poznal jsem Tě celkem
A ať už spíš, sic Truman na tě přijde,
dodala cudně.
záhy. Když už se den
xtrém
„Ihned mi zjistěte, kdo to je!“ zařvala
schyluje k večeru a já si
inspekce. Sečtělá ochranka se nahnula
jen tak sedím venku a –
a něco inspekci pošeptala.
jak říkává náš společný
Tak jako dneska: počkej! přijde čert!
ní
l
yžová
Konečně přišla na řadu Liběna. Poté, co
Inspekce vytáhla z pouzdra revolver
úhlavní přítel Vladimír
a podávala jej Vaňkovi. Shlédnuv několik
Hons – „přemýšlím si“,
instruktážních filmů o popravě zastřele-
zalétáš tam ke mně
ním, přiložil Vaněk erudovaně revolver ke
a zajíkavě mi něco šve-
svému zátylku a zmáčkl spoušť.
holíš. I za stmívání se
slavnostně oznámila název, který byl sám
o sobě slibný, spustila:
Probuzení
Hedvika se naklonila k Liběně a – pa-
(mi) neomylně ozýváš
rafrázujíc Čaadejovovo hodnocení Ruska –
z hřebene střechy. Orni-
šeptla: „Mezera v rozumu.“ Liběna jen
tologové Tě překřtili na
Ač přesně nevěděl, co to je, po slově „mon-
hlesla: „Huuuustá kafkárna,“ předběhnuv-
Phoenicurus
strance“ se Vaněk ošil.
ši dobu ve svém emočním hodnocení o do-
ale pro mě jsi stále tím
brých pár desítek let.
starým dobrým panem
Dnes ve spánku jsem viděl zátiší s houslemi
a starou monstrancí.
ání
ochrusos,
„Odkliďte tady soudruha desperáta,
Vlastimilem, přítelem,
mi napršelo na ten obrázek.
odsoudil se sám,“ ujelo okresnímu milov-
na kterého zapomenout
Když roušku procitnutí anděl strážný vložil
níku westernů.
nelze, leda bych stál ja-
Jak úsměv nedělní sta bílých motýlů
„Nu a abychom zajistili jakous takous
ko člověk za zlámanou
Po „andělu strážném“ si inspekce z okresu
kontinuitu, ode dneška tu budu ředitelovat
začala nervózně uvolňovat kravatu.
já. Začneme jídelníčkem: v pondělí – seka-
Jako bych v tom
ná moskevská, úterý – sibiřské pelmeně,
Tvém štěbetání rozpo-
na sladkou úzkost toho barevného snění,
středa – karbanátky kyjevské, čtvrtek –
znal i pár francouzských
předtuchou svého vykoupeného příští
šašlik po novosibirsku, pátek – dršťky po
slov: Comment allez-vous,
jsem zaplakal, a tolik toužil, toužil
ukrajinsku, sobota – kirgizský guláš, nedě-
mon ami? Inu, materiál-
vzít na bedra svá čistý úděl mnicha.
le – pirohy slané, jako dezert pirožky slad-
ně si nelze stěžovat, leč
ké.“
o to přeci v životě nekrá-
grešli.
Po těch slovech si v zoufalém gestu zakryl
Když Hedvika zaslechla slovo „kontinu-
čí, jak jsme se nejednou
Vaněk tvář dlaněmi, ale skrz prsty nená-
ita“, trhlo to s ní vnuknutím a začala se ne-
při našich rozhovorech
padně popatřil na inspekci.
nápadně sunout směrem k inspekci. Dora-
shodli.
zila za ní ve čtvrtek, kdy měl být šašlik po
a duchovního směřování
...labutích ozvěn na rtech píseň starodávnou,
novosibirsku. Upřeně se zahleděla inspekci
Evropy, je více než vůči-
před kostely se zpěvem vroucně modlit
do zátylku, a v sobotu, v den kirgizského
hledné, že schází na úby-
milenců vírou v Tebe.
guláše, se jí v hlavě začal rodit plán. Vždyť
tě. Jako bys to tušil, a ne-
nějaká ta oslava zas bude, a to co nevidět.
chtěl být při tom. Snad
Inspekce byla tak brunátná, že téměř splý-
Z nabídky ji nejvíce zaujala sekaná moskev-
jsem zaslechl i něco jako
vala s vlajkou spřátelené země, a když Libě-
ská.
„Co čtete, příteli?“ Ne-
16 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
Stran
hodnot
dávno jsem dočetl knihu Milana Machovce Filosofie tváří v tvář zá-
Paradoxně jsme se dožili málo očekávaného pádu bipolárního
niku, úhrnnou sumu toho, k čemu se před svým odchodem tento
světa, abychom několik let nato stanuli na prahu zániku toho vy-
pozoruhodný muž, v lecčems ne nepodobný Tobě, dobral. Slovo „fi-
sněného. Peklo, v jakém budou žít naše děti, raději ani nedomyslet.
losofie“ v názvu vyměň dnes takřka za jakékoliv jiné, a proti prav-
Nesmírně rád si listuji Tvou poslední sbírkou Pootevřeno a líbí se
dě se neprohřešíš… A bojovat s tím, Vlastíku, nelze. Lze jen pasivně
mi, jak mimořádně citlivě pracuješ s jazykem. Ono se vůbec pozná,
přihlížet a vnitřně se užírat. Nejraději bych tu informaci před Tebou
co je člověk zač tím, jakou volí syntax, jak objemný má vokabulář,
zatajil, ale obávám se, že by k Tobě stejně dříve či později doputo-
zda se dá snadno unést k laciným vulgarismům. Už jen název sbír-
vala: Ve Francii, v té Tvé milované Francii (!), Tvé druhé vlasti (!!),
ky Pootevřeno ve mně vyvolává nejednu konotaci. Předpona po- to-
jsou v oblasti Bordeaux nejlepší vinice již v čínských rukou! Bur-
tiž, kromě jiného, implikuje, že se něčeho děje jen poskrovnu, tudíž
gundští vinohradníci prý zatím ještě odolávají. Jak dlouho? Byl jsi
jsi chtěl, dle mého soudu, naznačit, že necháváš nahlédnout do své-
někdy v těch končinách?
ho nitra jen pomálu, že jseš připraven jej pouze poodhalit či pood-
Zbavena kořenů tímto druhem kapitalismu, Evropa se hodno-
krýt. Nelze než se pousmát…. Jsem dvojnásobně rád, že kterékoliv
tově drolí. Dosáhnuv v devadesáttých letech letech vrcholu, jde to
naše setkání, které se uskutečnilo v dnes již zaniklé palačinkárně,
s naším kontinentem z kopce a nastává doba asijská, resp. čínská.
by šlo nazvat spíše slovem „dokořán“.
Povídá mi tuhle prof. Stanislav Komárek, že zhruba do deseti let tu
budeme žít pod čínskou kuratelou. Ač toto původně latinské slovo
Ještě bych Ti také rád řekl, že … – ale… kam jsi teď uletěl? Nebo snad jen poodletěl…?
označuje opatrovnictví, zní až příliš výhružně, co myslíš? Jak snadno si ho člověk splete s knutou…
Josef Šíšo
Foto Vlastimila Rebce (1939–2012): Lenka Pelcová.
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 17
E
Vstupte
do Herberku
– internetového básnického
časopisu
xtrém
Co by se
ní
l
yžová
nemělo, je
však měnit
svoboda ve
výběru
textů.
méno zlínského básníka a výtvarníka Jaroslava
Nejde však o hermeticky uzavřenou společnost,
Kovandy bylo řadu let spojené s časopisem pro
i když pomineme hosty kmenových autorů. Dále pak
současnou poezii Psí víno, který v roce 1997 zalo-
Kovanda pokračuje: „Původně mělo jít o jakýsi sou-
žil a pak 10 let jako šéfredaktor vedl. Teď se Kovanda ob-
kromý podpůrný spolek, protože většina členů Her-
jevuje u zrodu nového básnického periodika, nikoli však
berku je úsilím o obživu natolik vytížena, že na poezii
tištěného, ale internetového. Nese název Herberk – útul-
jim už nezbývá sil, což se mně zdá, jak čtenář určitě zji-
na poezie, vychází třikrát do roka a čtenáři najdou první
stí, dost škoda. Posléze však zvítězil názor, že na časo-
číslo od loňského podzimu na adrese www.herberk.eu.
pis by to bylo málo. Jsme sice uzavřená společnost (ne-
Během letošního února přibude číslo druhé.
bráníme se ani tomu, bude-li vám Herberk připomínat
J
ání
Formát Herberku není svým pojetím v tuzemském
vzdáleně i jinou útulnu, například Bilderberg), ale mů-
prostředí příliš obvyklý, klíčová je pro něj číslovka 7.
že se do ní dostat kdokoli, kdo nám elektronicky zašle
Kostru každého čísla má tvořit sedm textů sedmi kme-
své texty.“
nových autorů z Moravy, z nichž si každý přizve k spo-
Struktura Herberku je zatím docela prostá, to se
luúčasti jednoho hosta. Kovandovi, který vydal více než
však může změnit a časem přibudou například rubri-
deset básnických a prozaických knih, náleží čestný titul
ky apod. Co by se však měnit nemělo, je svoboda ve vý-
herberksfotr. Šéfredaktorem časopisu je brněnský básník
běru textů. Ani šéfredaktor nemá právo veta. Je pouze
Tomáš Lotocki, který vydal například sbírku Čeřeny. Ved-
na zodpovědnosti autora, který verš svůj či svého hos-
le nich v Herberku pravidelně publikují verše básníci Ja-
ta na síť vypustí. Nechť posoudí sám čtenář, jak se ta-
kub Grombíř, František Horka, Petr Pustoryj, Petr Odeh-
to strategie promítá do výsledku. Nechť do Herberku
nal a Milan Libiger. Většina z nich má na svém kontě ale-
vstoupí. Bude moci nahlédnout do poezie sedmi mo-
spoň jednu knihu, přičemž Horka společně s Jiřím Dyn-
ravských básníků, kteří jsou si sice blízcí, ale jejich po-
kou a Jiřím Moravským Brabcem vydávali internetový
etiky jsou odlišné. A to nahlédnutí platí doslova. Pra-
magazín Magazlin. V editorialu Kovanda stručně odpoví-
videlný čtenář může v přímém přenosu sledovat, kam
dá na otázku, čím by měl Herberk být: „Setkáním sedmi
se ve svých textech ubírají, jak se vyvíjejí v čase.
autorů. V překladu mnou a šesti současnými básníky,
kteří jsou mi místně i duchovně nejbližší.“
18 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
Milan Libiger
Foto
E aktu
ní l alita
xtrém
yžová
Šlápl do hovna
ání
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 19
„Shóry dolóv. Ticho, vsě tichúnko./
V tichej Praze chytro pokrychu sě,/
C
oružie vsě krzny zahalichu.“
Zanedlouho se rozpoutá boj
a verše znějí plnou silou: „Uderichu
o doká
rány bubny hromné,/ vyrazichu
zvuky trúby hlučné,/ chorúhvi tu
žíeny žs
sbory na most vraziú,/ ves most
otřásá sě pod jich davem.“
Písně
válečné
i milostné
muži
ukopisy královédvorský a zele-
R
rodního obrození. Rukopisy obsahují epic-
nohorský jsou dnes většinově
ké skladby o vítězných bitvách i krátké ly-
považovány za padělky z doby
rické písně, podobné běžným lidovým pí-
národního obrození. Ale setkáte se i s jiným
sním. Líčení bitev i lyrických citů je zvlád-
názory: že Rukopisy jsou zbytky staročeské
nuto naprosto suverénně. Rukopisy mají
orální (ústně recitované) poezie, zapsané
výstižný a bohatý jazyk se střídmými bás-
kolem 13. století, nebo že vznikly v době ba-
nickými ozdobami a jejich poezie se sou-
rokní.
střeďuje na sdělení obsahu, např. průběhu
Jedním z nejvýznamnějších argumentů
pro velké stáří Rukopisů vždy byla jejich
20 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
konkrétní bitvy včetně vojenských podrobností.
básnická síla. Rukopisy byly nalezeny roku
Epické písně Rukopisů jsou jediné pů-
1817, ale básně (či písně), v nich obsažené,
vodní české skladby, které patří do žánru
stojí vysoko nad úrovní nadšeného, ale ne-
orální poezie. Tento žánr pěstovali speciali-
obratného veršování z počátků našeho ná-
zovaní pěvci ve starověku a středověku,
a patří k němu také německá Píseň o Nibelunzích, ruské Slovo
a na rozdíl od novějšího převodu Ester Marie Novákové lépe zacho-
o Pluku Igorově, jihoslovanské hrdinské písně a další. Orální poezie
vává zvukové kvality písní.
má své typické náměty, básnické ozdoby a skladební techniku. Ru-
Edici doplňuje komentář Dalibora Dobiáše, shrnující rozsáhlou
kopisy velmi dobře zapadají do pravidel orální poezie, zejména pou-
historii sporu o pravost Rukopisů. Obávám se, že tento text nebude
žíváním figur a formulí (opakovaných slovních spojení) a zaměře-
pro laiky srozumitelný, ani obzvlášť poutavý. Autor se zabývá růz-
ním na hlasitý přednes. Také obsah Rukopisů odpovídá myšlenko-
nými aspekty, shromáždil řadu faktů, ale jen v největší stručnosti
vému obzoru středověkého člověka. Proto se básníci 19. století spí-
se dotýká chemických průzkumů Rukopisů, jež přinesly závažné ar-
še jen inspirovali duchem Rukopisů či přebírali jednotlivá slova, ale
gumenty pro jejich velké stáří. Souvislost Rukopisů se starou epic-
nepokoušeli se o napodobení jejich stylu. Zikmund Winter kdysi ře-
kou orální poezií je sotva naznačena. V komentáři chybí také refle-
kl, že Rukopisy jsou pro něj jako „bludný balvan v daleké rovině su-
xe publikací vyšlých po roce 1989, obhajujících stáří Rukopisů.
chopáru.“
Jestliže si povzdychuji nad nevšímavostí k práci obhájců Ruko-
Pro dnešního čtenáře není úplně lehké porozumět poezii Ruko-
pisů, těší mě alespoň skutečnost, že Dalibor Dobiáš považuje otáz-
pisů. Jsme zvyklí číst si básně tiše v soukromí a prožívat v nich růz-
ku hlavních autorů Rukopisu královédvorského a zelenohorského
né odstíny pocitů osamělého zahloubaného jednotlivce. Písně Ru-
za otevřenou. Nepovažuje je tedy automaticky za dílo Václava Han-
kopisů jsou však určeny pro hlasitý přednes před posluchači, což se
ky a Josefa Lindy. Doufejme, že nové vydání v České knižnici při-
mimo jiné projevuje třeba různou úrovní hlasitosti. Například v pís-
spěje k oživení sporných otázek okolo Rukopisů.
ni Oldřich při líčení průchodu vojáků spící Prahou verše šeptají:
„Shóry dolóv. Ticho, vsě tichúnko./ V tichej Praze chytro pokrychu
Dalibor Dobiáš (ed.): Rukopisy Královédvorský a Zelenohorský (Host,
sě,/ oružie vsě krzny zahalichu.“ Zanedlouho se rozpoutá boj a ver-
Brno 2011)
še znějí plnou silou: „Uderichu rány bubny hromné,/ vyrazichu
zvuky trúby hlučné,/ chorúhvi tu sbory na most vraziú,/ ves most
otřásá sě pod jich davem.“
Podobně může recitátor rozeznít svůj hlas, když bojovník Záboj
volá na svého protivníka Luďka: „Aj ty zhovadilý,/ ty veliká potvo-
Rukopisy královédvorský
a zelenohorský
ro hadóv,/ mečem sě potýkaj se mnú!“
V hrdinských písních Rukopisů není dávána najevo jemná roz-
Poněkud s úsměškem se obvykle hodnotí úsilí našich národních bu-
citlivělost, naopak posluchač si má užívat obrazy vojenské síly: „Ob-
ditelů v počátcích národního obrození. Chtěli obnovit český jazyk,
ráti sě Beneš vzhóru,/ kynu mečem na pravo,/ tamo sě síla hrnu,/ ky-
ten český jazyk, který nemáme rádi kvůli vyjmenovaným slovům
nu nalevo, / i vlevo búři sě síla.“ Nenávist k nepříteli je v těchto pís-
a větným rozborům. Chtěli také obnovit národní uvědomění Če-
ních zcela samozřejmá. Pronásledování poražených nepřátel je ra-
chů, což dnes také nebudí vždy libé emoce.
dostné: „Vzhóru na koně,/ s koni za vrahy přěse vsě vlasti,/ ručí ko-
Říká se, že naši obrozenci chtěli ukázat, že český národ byl
ně neste v patách za nimi nášu krutost!“ Každá epická píseň končí
v minulosti stejně rozvinutý jako jiné národy, a proto zfalšovali li-
slavným vítězstvím té strany, se kterou od začátku sympatizujeme.
terární památky zvané Rukopis královédvorský a zelenohorský. Ty-
V Rukopise zelenohorském není epika válečná, ale najdeme
to rukopisy, psané na pergamenu, se dnes nacházejí v Národním
v něm dva zlomky s právnickou tematikou, z nichž jeden je známý
muzeu. Nejprve tam byly uchovávány jako vzácný národní poklad,
jako Libušin soud nad bratry Chrudošem a Štáhlavem. Děj plyne ši-
pak se většinový názor změnil a jsou chápany jako důkaz pomýle-
roce, slavnostně, postavy jsou obřadně jmenovány. Posluchač má
ného vlastenectví našich předků. Málokdo se zamýšlí nad tím, zda
být oslněn velkolepým dějem, závažným pro celou zemi.
máme pro tvrzení o padělanosti Rukopisů dostatečné důkazy.
Nejsnáze přístupné jsou pro současného čtenáře lyrické písně
Rukopis královédvorský objevil Václav Hanka roku 1817 v kos-
Rukopisu královédvorského: krátké popěvky s přírodními a milost-
tele sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové. V archivní místnosti kostela
nými motivy. „Kda bych věděla, kytice krásná,/ kto tebe lýkem he-
se uchovávaly různé staré písemnosti, které tehdejší obyvatele Dvo-
búčkým sváza,/ tomu bych dala jehlicu z vlasóv./ Kda bych věděla,
ra Králové nepříliš zajímaly. Václav Hanka byl však jedním z krouž-
kytice krásná,/ kto tě po chladnéj vodici pusti,/ tomu bych dala vi-
ku zájemců o český jazyk, který se vytvořil kolem Josefa Dobrov-
enek svój z hlavy.“
ského. S nadšením uvítal, že rukopis je psán starou češtinou.
Nejnovější vydání Rukopisů v České knižnici přináší nejen pů-
Po vyluštění písma se ukázalo, že Rukopis královédvorský ob-
vodní staročeský text, ale také novočeské přebásnění Kamila Bed-
sahuje hrdinské písně o bitvách starých Čechů a několik kratších ly-
náře, vydané r. 1961. Tento převod umožňuje snazší porozumění
ricko-epických a lyrických písní. Písně převyšovaly svou básnickou
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 21
Brzy poté následovalo
podrobné chemické
C
hodnotou dosud známé středověké památ-
Zanedlouho po otevření divadla však
ky. Nejen jejich jazyk, ale i postavy dávných
začínají vylézat na světlo pochyby. Jazyko-
hrdinů zaujaly naše tehdejší buditele.
vědec Jan Gebauer sestavuje mluvnici staro-
O rok později přišly do Národního mu-
češtiny a zjišťuje, že jazyk Rukopisů se od-
zkoumání Rukopisu
zea dva pergamenové dvoulisty, nazývané
chyluje od jazykových tvarů v jiných staro-
později Rukopis zelenohorský podle místa
českých památkách. Po dohodě s Tomášem
královédvorského.
nálezu na zámku Zelená Hora u Nepomu-
G. Masarykem uveřejnil článek, v němž žá-
ku. Text pojednává o známém Libušině sou-
dal chemický a paleografický průzkum Ru-
Průzkum prováděli
du mezi bratry Chrudošem a Šťáhlavem.
kopisů. Zpočátku soudil, že pokud tyto
o doká
Podle tvarů písma mělo jít o nejstarší do-
zkoušky bezpečně dokážou starobylost Ru-
chovanou památku v českém jazyce.
kopisů, podřídí se tomu pochybnosti filolo-
významní chemikové
Hanku a jeho přátele Josefa Lindu a Josefa
Jungmanna, že rukopis Libušina soudu vy-
Masaryk doplnil Gebauerův článek
Vojtěch Šafařík
robili sami. Proti tomuto podezření se po-
otevřeným dopisem, ve kterém zdůrazňo-
stavili František Palacký a Pavel Josef Šafa-
val, že kolem Rukopisů jsou pochybnosti,
a Antonín Bělohoubek.
řík v kritickém vydání předmětného ruko-
které by se neměly zamlčovat. Dopis vzbu-
pisu, kde rozebrali všechny historické a ja-
dil velký rozruch, protože Masaryk nazval
Zejména Bělohoubek
zykové námitky. Pro komplexní posouzení
nejmenované osoby literárními šmoky a au-
nechali rukopis prozkoumat také chemiku
gury.
provedl důkladné testy
Augustu Cordovi. Ten prohlásil rukopis za
nezávisle na sobě
žíeny žs
muži
ve srovnání
se starými
a novými rukopisy, ze
kterých vyplynulo, že
Josef Dobrovský však podezíral Václava
gické a pro jazykové odchylky bude třeba
hledat jiné výklady.
Brzy poté následovalo podrobné chemické zkoumání Rukopisu královédvorské-
nanejvýš starý.
Rukopisy královédvorský a zelenohor-
ho. Průzkum prováděli nezávisle na sobě
ský byly tedy uznávány jako staré památky.
významní chemikové Vojtěch Šafařík a An-
Byly se zájmem čteny a inspirovaly mnohé
tonín Bělohoubek. Zejména Bělohoubek
umělce. Jejich písní si vážil Karel Hynek
provedl důkladné testy ve srovnání se sta-
Mácha, Jan Neruda, Julius Zeyer.
rými a novými rukopisy, ze kterých vyply-
Svatopluk Čech kdysi vzpomínal na své
nulo, že Rukopis královédvorský se chová
Rukopis
mládí: „Pro Rukopis králodvorský byli by-
po stránce chemické a mikroskopické
chom podnikli všechno na světě. Vždyť víte,
v podstatě tak, jako rukopisy středověké,
královédvorský se
čím tehdáž byl každému Čechu. A také nám
a liší se od rukopisů nových.
v konviktě byl skutečným palladiem, naší
Přesto společnost zůstala rozdělená na
chová po stránce
největší chloubou a nejpádnější zbraní pro-
zastánce a odpůrce pravosti Rukopisů. Urči-
ti německým soudruhům, kdykoliv se zača-
tou část veřejnosti přesvědčily Gebauerovy
chemické
li vychloubati duševní povýšeností svého
jazykovědné odchylky natolik, že chemický
národa nad naším. Ve mnohém jiném jsme
průzkum považovali za neprůkazný. Přímo
a mikroskopické
museli, aspoň v duchu, s bolestí uznati
jako důkaz zfalšování Rukopisů se jevila
správnost jejich důvodů; ale byla jedna
modrá barva nalezená v jedné iniciále Ru-
v podstatě tak, jako
zbraň, která nám vždy pomáhala z tísně:
kopisu (velké N). Bělohoubek došel k názo-
drahocenný Rukopis.“
ru, že jde o berlínskou modř, což je novo-
rukopisy středověké,
Vrcholem uctívání Rukopisů byla vý-
dobé barvivo, používané až po roce 1724.
zdoba Národního divadla na motivy z jejich
Bělohoubek však zároveň zjistil, že modř
písní,
tvoří nejvrchnější vrstvu iniciály, pod ní je
a liší se od rukopisů
nových.
22 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
zejména
obrazy
Mikoláše
Alše
a Františka Ženíška. Smetanova opera Li-
původnější barva zelená a červená.
buše čerpá z Rukopisu zelenohorského
Spor o pravost Rukopisů tedy dále tr-
a obsahuje také motiv z Rukopisu králové-
val. Kromě chemie a jazykovědy se zapojily
dvorského.
se i další vědní obory: historie, literární vě-
da, paleografie, matematika, botanika. Té-
padělky z doby počátků národního obroze-
měř se vyplnila ironická poznámka Jana
ní.
Dlouholetá studia problematiky Rukopisů shrnul v obsáhlém jazykovědném a es-
Nerudy (zastánce pravosti), že padělanost
Po druhé světové válce byly na pořadu
tetickém rozboru Julius Enders. Provedl
Rukopisů lze dokázat také ze stanoviska
dne jiné problémy, až v šedesátých letech
první komplexní rozbor jazyka Rukopisů
řeznického. Odpůrců pravosti Rukopisů po-
obnovil zájem o Rukopisy spisovatel litera-
z hlediska hláskosloví, tvarosloví, syntaxe
stupně přibývalo, také proto, že Jan Gebau-
tury faktu Miroslav Ivanov. Zdůrazňoval, že
a sémantiky. Rozdělil písně Rukopisů na ja-
er působil na katedře českého jazyka na
společenské vědy (jazykověda, historie) ma-
zykově starší a mladší vrstvu. Z hlediska li-
pražské univerzitě a budoucí učitele české-
jí na stáří Rukopisů jiný názor než chemie,
terárně-vědného rozvinul teorii o Rukopi-
ho jazyka vychovával v přesvědčení o padě-
která dosud potvrzovala jejich pravost. Po-
sech jako zbytcích staré orální poezie. Žánr
lanosti Rukopisů.
dařilo se mu prosadit zkoumání Rukopisů
orální (ústně tradované) poezie byl ve světě
v Kriminalistickém ústavu s předem poja-
podrobněji zkoumán po roce 1960, kdy vy-
tým záměrem zjistit padělek.
šlo dílo The Singer of Tales znalce epické li-
Na přelomu 19. a 20. století byly Rukopisy odstraněny ze školních čítanek ze své
teratury A. Lorda.
dosavadní pozice starých českých pamá-
Při zkoumání bohužel nebyly využity
tek. Bezprostředním podnětem bylo obje-
všechny soudobé technické možnosti. Té-
Enders konstatoval, že jazyk Rukopisů
vení tzv. kryptogramu Hanka fecit. Šlo
měř nebylo zkoumáno základní písmo Ru-
se liší od jazyka jiných staročeských pamá-
o změť čar, ve které uviděl L. Dolanský
kopisů, ale převážně jejich iniciály. Badatelé
tek, ale že se lišit musí, mj. proto, že písně
skrytá písmena V. Hanka fecit, což zname-
dospěli k závěru, že iniciály jsou staré a me-
v jisté míře uchovávají starší stav jazyka,
ná Hanka vyrobil. Trvalo 10 let, než si ně-
zi ně padělatel vepsal na nedokonale sma-
než je zachycen v jiných památkách. Epické
kdo ověřil, zda tato písmena v rukopise Ze-
zaný pergamen písně Rukopisů. Zdoku-
písně se totiž obvykle tradovaly i několik
lenohorském skutečně jsou. Davorin Žun-
mentovali určité nálezy, které podle nich
staletí ústně a bývaly zapisovány až v po-
kovič nechal příslušné místo vyfotografo-
zbyly po původním smazaném textu.
slední fázi své existence
vat a tím se široká veřejnost přesvědčila, že
Výsledky zkoumání posoudila vědecká
Jinou teorii nastínil Zdenko Franken-
šlo o optický klam. Dolanský navíc neviděl
rada Kriminalistického ústavu v březnu
berger Daneš. Všiml si, že původ Rukopisů
přímo originál, ale jeho obkreslení z roku
1975. Jednání vyústilo v závěr, že provede-
byl po dlouhou dobu hledán pouze ve dvou
1840, když ještě nebyla v běžném užívání
né zkoušky v řadě směrů buď nedotvrzují
obdobích: buď ve středověku, nebo na po-
fotografie.
závěry zpracovatelů, nebo alespoň nevedou
čátku 19. století. Přitom by se zjištěná fak-
Během první poloviny dvacátého století
k jednoznačným faktům, resp. je nelze po-
ta dala vysvětlit také tak, že Rukopisy
byly objevovány další doklady ke staročes-
kládat za dostatečně vědecky průkazné.
vznikly někdy mezi těmito obdobími. Da-
kým jazykovým tvarům, které z velké části
U řady zkoušek nelze zajistit jejich opako-
neš rozpracoval možnost, že Rukopisy byly
vyvracely námitky proti jazyku Rukopisů.
vatelnost. Proto vědecká rada doporučila
sepsány v době barokní pro rod Šternber-
Zastánci pravosti Rukopisů se spojili r. 1932
výsledky zkoumání nezveřejnit.
ků.
v České společnosti rukopisné a pracovali
V tisku vyšlo krátké prohlášení, že Kri-
Jedním z posledních příspěvků k pro-
na shromáždění všech informací k Rukopi-
minalistický ústav nevydal žádnou experti-
blému Rukopisů je studie Lubomíra Sršně
sům, zejména na obhájení jejich starobylé-
zu ve věci pravosti či nepravosti Rukopisu
z r. 2009 o berlínské modři v Rukopise krá-
ho původu.
královédvorského a zelenohorského. Toto
lovédvorském. Sršeň došel k hypotéze, že
Z historických objevů byl důležitý nález
prohlášení však nezapůsobilo tolik, jako
rukopis měl v době nálezu jiné iniciály než
jižní brány Pražského hradu z r. 1920. Tato
knihy známého spisovatele Ivanova, pouta-
nyní. Iniciály dodatečně ozdobil a pozlatil
zaniklá hradní brána vysvětluje do té doby
vým způsobem líčící autorovy zážitky při
Václav Hanka, aby rukopis lépe vypadal.
záhadná slova Rukopisu královédvorského
odhalování padělků.
Tím se pravděpodobně dostala do iniciály
o bráně „přes Vltavu“. Vedla skrz ni cesta
Obhájci starobylosti Rukopisů měli
N berlínská modř, která pak působila sta-
z Pražského hradu k Vltavě. Nesprávně chá-
možnost publikovat až po roce 1989. Pak
rosti mnoha badatelům a byla považována
paná „brána přes Vltavu“ byla do té doby
vyšlo několik důležitých publikací otvírají-
za důkaz padělanosti.
základem důkazu historika Jaroslava Golla
cích nové pohledy na Rukopisy. Ke zkou-
proti pravosti Rukopisů. Bohužel ani tento
mání Ivanovova týmu vyšly oponentní po-
objev nevedl k přehodnocení většinového
sudky a rozbor z hlediska rukopisné obrany
názoru na Rukopisy, jenž postupně převlá-
pod názvem Fakta o Protokolech RKZ auto-
dl od počátku 20. století: že Rukopisy jsou
rů Urbana a Nesměráka.
Studiu a popularizaci Rukopisů se věnuje Česká společnost rukopisná.
Dana Mentzlová
Česká společnost rukopisná.
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 23
o doká
žíeny žs
Návod:
Mějte někoho
do té míry
rád, že mu
muži
chcete
popsat sonet.
Reflexe a zamyšlení
Ladislav Pavel Irát
C
Reflexe a zamyšlení
Ladislav Pavel Irát
Sonety nebyly vybírány podle žádného klíče – jediné kritérium bylo, že vypadly
z Googlu, když jsem měl chuť nějaké najít.
Shakespeare + Vladislav: Sonet 20
Ó pane – paní mé lásky, máš líce ženy,
vlastníma rukama přírody malované;
a něžné srdce žen, jenomže beze změny,
beze lži, do vínku těm falešnicím dané;
a oči jasnější než jejich – a míň zrádné,
jež všechno pozlatí, na co se podívají;
a mužnou postavu jež nade všemi vládne,
až muži klopí zrak a v ženách dech se tají.
Příroda tvořila tě zprvu jako ženu,
leč při té práci se do tebe zadívala
a z lásky dala ti, co pro mne nemá cenu,
takže tou štědrostí mi tebe vlastně vzala.
Když tě však určila jen ženám pro radosti,
ať patří mně tvůj cit – a tobě jejich skvosty.
Ad Sonet 20, jak Vladislav přeložil,
či zapsal snad, co Shakespeare diktoval
I hezký muž může muže zaujmout,
je to pravda trochu ošemetné,
kdyby aspoň svaly mohl hnout...
ale takhle – kdo pochopí to vzletně?
Podívejte se, co je to sonet, jak sonet vypadá.
Co však je nám na ženách tak blízké,
Vezměte si ty nejprofláklejší, abyste pochopili,
Že mají děti, to si buďte jisté,
leč zjistíte, že nejsou nic moc, a že překlad dělá
hodně. Napíšete polemiku. A zkusíte ji jako
sonet... A k tomu přidejte Březinu jako koření,
páč českých sonetů na netu moc není
a Březina je Březina. To je celé.
24 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
že nemůže to mít muž žádný?
nás nechává do značné míry chladný.
Co je ta faleš, zrada, srdce změna?
Není to vlastně jenom cit?
Jež z každé ženy právě ženu dělá,
a muži je ho těžké vlastnit, pochopit.
Tak holt milujeme ženu v ženách vašich,
a nenávidíme ji zas v těch našich.
11. 5. 2010
Shakespeare + ???: Sonet 23
Shakespeare + Hilský: Sonet 20
Jak špatný herec, který na prknech
Shakespeare + Vladislav: Sonet 62
se lehce splete trémou ve své roli,
Tak krásnou, ženskou tvář, můj milý, máš,
či náruživec, jehož vášně dech
Hřích sebelásky se zmocnil mých pohledů
že bych ti mohl říkat moje milá,
mu urputností vlastní srdce skolí,
mé celé duše a každé mé částečky;
tvé ženské srdce nezná ženskou zášť,
tvou něhu ženská faleš nezkazila.
a léku na ten hřích, léku už nenajdu,
tak já, z nevíry v sebe, zapomněl
tak mi ta posedlost v duši tkví.
pár slůvek, která patří k milování,
Tvé oči víc než ženské oči žhnou
můj cit jako by do záhuby spěl,
Má tvář mi připadá nejhezčí na zemi,
a zlatým světlem prosvěcují svět,
vždyťˇpříliš lásky v projevu mu brání.
a můj vzrůst nejlepší, a má ctnost nejvyšší,
tvé kráse všichni rádi podlehnou,
miláčkem žen jsi – mužů jakbysmet.
a mám-li ocenit sám sebe, zdá se mi,
Ať mluví ze mě raději pár mých knih,
že moje hodnota vše stokrát převýší!
ti němí mluvčí převýmluvné duše,
Příroda z tebe chtěla ženu mít,
ta zaslouží si lásku z rukou tvých
Když ale v zrcadle vidím svou tvář, ten vrak,
pak k tobě sama prudkou vášní vzplála
víc nežli jazyk, hovořící suše.
věkem už zežloutlou, zrytou a ztrhanou,
a dala ti to, čím mi tě chtěla vzít:
k tvým božským údům další přidělala.
čtu tu svou marnivou lásku zas naopak;
Mé tiché vzkazy nauč se číst líp,
tak sebe milovat bylo by pohanou!
vždyť slyšet zrakem, v tom je lásky vtip.
Tvá láska patří mně, až vybaven
To tebe, ty mé já, jsem slavil pod svou tváří
Přírodou byl jsi k potěšení žen.
a tvými půvaby nalíčil svoje stáří!
Ad Sonet 23, jak někdo přeložil,
či zapsal snad, co Shakespeare diktoval
Ad Sonet 20, jak Hilský přeložil,
či zapsal snad, co Shakespeare diktoval
Ad Sonet 62, jak Vladislav přeložil,
Proč snažit se, když jsem tak dokonalý,
či zapsal snad, co Shakespeare diktoval
proč měnit něco, co jsem započal,
O lásce, o vášni, psát by se slušilo,
vždyť proti mě jsou všichni hrozně malí,
Jak nám to stáří klepe na dveře,
však třeba z toho něco znát,
a já bych si rád taky někdy odpočal.
soudnosti zbavuje i velikány dějin.
by srdce se alespoň vzrušilo,
by bylo prostě: o čem psát.
Co teprv připálená večeře...
A tak Ti říkám, Ty moje lásko velká,
„Jsem starý a ještě ani nejím.“
buď ráda, že Tě vůbec znám,
O líci, o očích, kterak obé žhne,
že bych se snažil, to je jiná znělka*,
Vždyť dítětem se každý ještě po dvacet let vidí,
už dávno, dávno psalo se,
stačí snad, že Tě v lásce mám!
a mladíci jsme často v šedesáti,
však vášeň ta není přece někde vně,
tak nač tu jsi, falešný lotose?
ač málokdo se za svůj věk stydí,
Můj celý život je spíš oběť bohům,
je to vždy stejné – ten dal a ten má zase dáti.
já cítím se být skoro prokletý,
O kráse, o tváři, o muži, o ženě,
a že neobdivuji se slohům?
A tak nám plynou léta a my stojíme pevně,
buď nám to voní, či prostě nevoní,
Stojim-li za to, to řekni spíše Ty.
v roce, který nám je po mnohé roky vším,
láska vždy nakonec přeci se přežene
však vášeň, touha, ta život provoní.
pak příjde otřes a posune se země,
Však někdy v tichu mě až hrůza jímá,
my vmžiku zestárnem, a rok je zas rokem mým.
jestli to vše také jiný vnímá.**
Ó touho po něčem, provoň teď báseň mou,
jinak mi upadne k té, co jen slavnou zvou.
Tam uvnitř nám totiž správně ten čas běží,
* znělka je český výraz pro sonet
tak proč ho srovnávat s čímkoli, i večeří.
**Alternativní konec (ten, co by byl v titulcích filmu):
15. 12. 2012
Však někdy v tichu mě až bázeň přepadá,
12. 5. 2010
jak je to možné, že mě to vše napadá.
4. 5. 2010
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 25
Reflexe a zamyšlení
Ladislav Pavel Irát
Shakespeare + Hilsky: Sonet 74
C
Jen neměj strach, až smrt mne vezme tam,
na nebi k západu pomalu dohasíná,
Tak ztratíš ze mne jenom horší část,
a hospodařit zde s poklady přírody,
nežli ho přijde noc docela uhasit
potravu červů, tělo smrtelné:
jen ten je pánem a vlastníkem sama sebe –
a sevřít jako smrt všechno v tmách svého klína.
tu mrzkou kořist ať si urve čas –
ostatní nejsou než správci své podoby!
Shakespeare + Vladislav: Sonet 73
kde kauci za mne nikdo nesloží –
já jistý úrok v těchhle verších mám
Shakespeare + Vladislav: Sonet 94
a z něj pak tady s tebou hodlám žít.
Kdo má moc ublížit, a přece se ji vzdává,
Ve mně už začíná, vidíš, ten smutný čas,
když žloutnou stromy a poslední lístek visí
Jak v knize si pak ve mně budeš číst,
kdo nikdy nedělá, co stále hrozí v něm,
v houštině haluzí, v nichž sviští drsný mráz,
v mém lepším já, co zasvětil jsem tobě:
kdo zmítá jinými a sám vždy odolává jak skála,
v tom kůru zříceném, kde pěli ptáci kdysi.
mou duši uchová ti tenhle list,
nehybný, chladný, všem svůdnostem,
o doká
až moje tělo pochovají v hrobě.
jen ten má právo být dědicem všech krás nebe
Ve mně už vidíš jen den, jehož slabý svit
žíeny žs
pro tebe není, ty máš přece mne:
Každičká květinka léta je létu milá,
Ve mně už spatříš jen poslední plamen žhnout
na chladných oharcích, jež z jeho mládí zbyly,
tělo je jenom schránka bez vší ceny,
i když jen pro sebe žije a umírá,
tak jako na loži, kde musí vydechnout,
tys v těchhle verších cele obsažený.
jakmile však ten květ nákaza zachvátila,
i sprosté lopuší víc ceny pro ně má.
už stráven tím, co dřív živilo jeho síly.
To všechno vidíš, a přesto dál miluješ
Ad Sonet 74, jak Hilský přeložil,
Čin může nejsladší věc zvrátit v nejhrubší,
láskou vždy prudší to, co ztratíš v brzku též.
či zapsal snad, co Shakespeare diktoval
hnijící lilie čpí hůř než lopuší.
muži
Jak struktura toho sonetu,
Ad Sonet 73, jak Vladislav přeložil,
myslívá obratný pera hráč,
Ad Sonet 94, jak Vladislav přeložil,
či zapsal snad, co Shakespeare diktoval
mě vadí, a to si nepletu.
či zapsal snad, co Shakespeare diktoval
že svou hru neproměnil v pláč.
Kdo soudí svět, že hned se soudu vzpírá?
To stáří začíná trošku být reálné,
a pravda, paní má, je to dost nevábné,
Jsou to přeci jen slova útěchy,
Kdo poutá se, má svobody mít dost?
vždyť co nám to pomůže, znát, co jsme neznali,
tak jako různá jiná slova,
Kdo slyší moc, má mít uši z netopýra?
když se pak nemůže človek sžít s výkaly.
a jiné marné neplechy,
Což nelze žít si život pro radost?
co v boji utěšit mají druha.
Ten má to právo, a ten si ho zas bere,
A jak se kloníme ke sklonku života,
nezdá se být to zas taková dobrota,
Však cenu, víme, to moc nemá.
a podmínky jsou vždycky divoké,
však jakoby i mozek na to káp,
Kde brát, když není spojení?
někdo věří asi jen víc v sebe,
Kdo nám pak ten cit předá,
a jiný vidí zas jen činy vysoké.
mění se myšlení, zůstává, že jsem mlád.
když v drátech zbyl jen šum a vrnění?
Spiš je to prales, než prostá milá loučka,
A tak jen málokdo sobě si připustí,
že už tu zaclání... a přichází milosti,
To prázdná schránka jen větrem zpívá na poušti.
ne každá krása tam líbezně nám voní,
každý chce v síle být a umět se i rvát,
Sám pomůže si ten, kdo předem odpouští.
jedna není jedlá, však z druhé bude moučka,
on naskok vybral si však květinku – as pro ni.
nebo aspoň své verše ještě psát.
7. 4. 2010
A tak nás vzepětí pohanějí dál!
Nemají činy tu moc měnit světa běh,
Omlouvaj milence a křísí starý žár!
však může být, že máte zrovna pech!
8. 5. 2010
6. 5. 2010
26 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
Shakespeare + Hilsky: Sonet 94
Shakespeare + Vladislav: Sonet 154
Kdo má moc ublížit, a neublíží,
Když jednou usnul sám bůh Lásky na chvíli,
kdo nečiní, co říká jeho líc,
po boku pochodeň, jež srdce zažíhala,
kdo, sám jak kámen, chladný ke svým bližním,
Shakespeare + Vladislav: Sonet 108
přiběhl po špičkách sbor nymf, jež slíbily,
žít věčně v čistotě – a nejhezčí z nich vzala
jinými hýbe, s ním však nehne nic,
Co ještě v mozku mám, abych to běžel zapsat,
ten darů svých je dobrým hospodářem
s čím se ti nesvěřil dosud můj věrný duch?
do divčích dlaní ty horoucí plameny,
a umí těžit z boží milosti,
Co mohu nového vyslovit nebo napsat,
jež celé armády srdcí už žárem zpily -
jen ten je pán a majitel své tváře,
abych tím vyslovil tvou cenu a svůj dluh?
a tak byl generál touhy, snem zmámený,
potichu odzbrojen panenskou rukou víly.
druzí jen slouží jeho skvělosti.
nic, milý hochu: já, jako když vzývám nebe,
létu je milá letní květina,
říkám vždy totéž jen a nemám za staré
Potom tu pochodeň vhodila do studny,
i když jen pořád pro sebe si žije,
to staré, že máš mne a že já mám zas tebe,
jež od těch plamenů Lásky vře bez ustání,
nejsprostší plevel však víc ceny má,
jako když jsem se ti koříval po prvé.
a jako léčivé zřídlo po naše dny
pomáhá v nemocech – ale já, rab své paní,
než vzácný květ, co nákazou už hnije.
Tak věčná láska v tom vždy novém šatě lásky
výsostnou krásu zničí nízký čin,
nic nedbá na prach let a jejich zuřivost,
u něho pochopil, že voda láskou vře,
lilie v rozkladu čpí hůř než blín.
odpírá přijímat nevyhnutelné vrásky
láska však od vody nikterak nechladne.
a činí stáří svým pážetem pro věčnost.
Ad Sonet 94, jak Hilský přeložil,
A vidí prvotní jas lásky hořet dál
Ad Sonet 154, jak Vladislav přeložil,
či zapsal snad, co Shakespeare diktoval
I tam, kde čas a vzhled svědčí, že dokonal.
či zapsal snad, co Shakespeare diktoval
Dost hodin stálo by za vymyšlení rýmů,
Kdo soudí, ač sám soudit nesmí,
kdo přes rameno se zpátky nedívá,
Ad Sonet 108, jak Vladislav přeložil,
jež by se hodily pro hodnou mé lásky,
kdo myslí si, že vidí všechny cesty,
či zapsal snad, co Shakespeare diktoval
já ovšem vidím tu spiš snahu o nevinnu,
jež snaží se spoutat jí veršů pásky.
Jak snadno se mozek ztratí,
Je tolik dobrých hospodářů,
když se láska v srdce vrátí!
co umí těžit z mnoha růzností,
Kde je cena, a kde dluh,
nelze jim hned nadávat do lhářů –
když se ztratil z těla duch?
že zrovna srdce barda nehostí.
Co nás milá k sobě poutá,
On ví, že létu je milé to, i to,
není jen ta „prima volta“,
že ono nic přeci nesoudí,
je to starost, péče, něha
a když pivo je v létě dopito,
za níž po světě se běhá.
kvasinky sám jinak posoudí.
Reflexe a zamyšlení
Ladislav Pavel Irát
kdo na sebe tak často myslívá?
Tam vílu dám a tam zas pána skřetů,
tu bude zrcadlo a tu zas nebesa,
já ustelu si na pomezí světů,
hlavně že přijde, ta má komtesa.
Jak zařídil si pokoj, řídí život vlastní,
že by vše pro radost jen dalších dnů?
Cosi však přichází z těch jeho básní,
vkrádá se ozvěna – nesplněných snů...
Každý píše, jak to cítí,
Co nám to v zneznělé znělce tedy zbylo?
často jsou to kolednící,
Verše jsou prázdné, když cit halí prázdnota...
Mravokárství, co se jen v hloupost slilo.
ale někdy má to člověk v sobě,
Kde v srdcí okolních ještě je dobrota?
lásku pohřbí až v hrobě.
30. 5. 2010
15. 12. 2012
Kde je úzkost, není lásky,
jen na očích bývaj pásky.
20. 5. 2010
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 27
o doká
žíeny žs
Reflexe a zamyšlení
Ladislav Pavel Irát
C
Ani Otakara Březinu jsem nevybíral – i jeho báseň
vypadla z Google.cz.
Ad Až sedneš za můj stůl,
muži
Otakar Březina: Až sedneš za můj stůl
jak to napsal Otakar Březina
V těch krajích duše mé, kde neplá světlo denní,
Projíždím v poršáku setmělou krajinou,
zas dávným šelestem se blíží doba žní;
vidím, co vidět mám, slyším zvuk motoru,
mé zrní ztracené tam zavál vítr snění
kdypak ty hvězdy mé konečně pominou,
a v klasech mlékem zrá mu záře měsíční.
abych se setkal zas s ní v krásném úboru?
Vod věčných oddechem zas večer tíží prossát,
Jak je ten skvostný svět temný a opuštěn,
dech země závratný mi stoupá osením;
za noci sám jedu, světla proráží tmu,
v šum větrů zámořských, v klekání mrtvých osad
příjdu si zbytečný, však vší mocí napuštěn,
pád rosy hřbitovní mi zvoní umdlením.
ke světu temnému zbytečně tu lnu:
Jdu, teskný, duší svou, kde setba noci zraje,
"Jak lehce si autíčko razí cestu skrz věčnosti dech,
bezdětný hospodář po zkvetlých mezích, sám,
kloužu a neřídím, unášet k neměnné dá se tu hned,
a v hudbě tušení, jež siným světlem hraje,
kolem mne duchové, stromy a vody vzdech,
na noci budoucí své lásky vzpomínám.
a můj duch sám teď k prozřetelnosti vzhléd."
Až sedneš za můj stůl, čekaná, Nepozvaná,
Pryč jsou ty doby kdy absint byl rukou mou,
se zraky tajemství, se slovy němými,
hlava je střízlivá, jen rychlost jímavá proráží jí,
s bohatstvím neznámým, milostná, obávaná,
za stolem sedím já, v duši tu jistou svou,
s dotknutím ledovým, s polibky věčnými,
s hrdostí přijmutou poražku, jež však ještě v srdci dlí.
v náš nápoj šumivý var času bude vříti,
Po nocích změněná skutečnost v pouhý sen,
vír hlasů, barev tíž, sen plný snů a dní,
radosti z dětství, junáctví – jímavé k prasknutí,
a chléb až rozlomíš z mé hořké setby žití,
dovádí teď už jen v peru mém,
žeň poznáš klasů mých, chuť záře měsíční.
hlava tím z šílenství pustoty vyvádí přepětí.
23. 5. 2010
28 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
Vlado Šimek (*1982) bez dokázaného
C
o doká
žíeny žs
telesného a duševného postihnutia. Nepracuje
ako novinár, nikdy nepublikoval v Dotykoch,
Romboide, Rakovi a Vlne. Nevyhral ani sa
nezúčastnil sa žiadnych literárnych súťaží. Nie je
členom žiadneho literárneho klubu. Od roku 1982
nie je členom SC Pen klubu a Spolku slovenských
spisovateľov. Jeho debutová básnická zbierka Spam
a iné nevyšla v Ikare, ani s podporou Ministerstva
kultúry SR. Jeho verše neboli preložené okrem iného
do: mandarínčiny, čínštiny, maďarčiny, svahilčiny,
muži
západnej polesčiny a češtiny.
Vlado Šimek:
Jsme pro připojení Slovenska k Maďarsku
kc
šimek počúva habaja
prešla okolo ábelová
pani mila vysvetľuje
je to dobrá arterapia. povie šimek
pani mila píše báseň o láske
mladému poetovi čo je to poézia
je to veda vlastného ja. povie šrank
šimek miluje solotruka
šimek pije
habaj prikyvuje
solotruk ho odmieta
želinský pije so šimekom
šulej stojí pri bare
ábelová si kupuje habajovu zbierku
prokopec pije s drábovou
má plnú hlavu ábelovej
dáva si ju podpísať
drábová píše texty pre jaroša
ábelová ma psa
šulej odchádza od baru
grmanová píše do gloslálie
pani mila vysvetľuje
pani mila dopísala báseň
nenávidí buzerantov
mladému poetovi čo je to poézia
pripísala dátum a miesto
pri bare stojí šulej
rebro chce byť trochu ako rehúš
šimek pripísal promile
pani mila vysvetľuje
rehúš chce byť viac ako rebro
mladému poetovi čo je to poézia
šulej stojí pri bare
19. 11. 2012, KC Dunaj – Bratislava, 2,4 promile
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 29
ženy
podľa amerických vedcov
C
o doká
kc2
žíeny žs
literáti pri pive bývajú naozaj drsní
sú slovenky najkrajšie ženy na svete
svedčí o tom väčšina relevantných štatistík
podľa ktorých je vzhľadom na počet žien od 18 rokov
každá 12 slovenka v modelingu
až za nimi skončili tradičné krajiny
ako švédsko (každá 14) a rusko (18)
okrem toho víťazia slovenky aj v ďalších štatistitických ukazovateľoch:
každá 23 žena hrala pozitívnu postavu v seriály alebo vo filme
fb profil každej 17 slovenky zneužili aspoň raz pre potreby eskortných služieb
každá 3 bola požiadaná aby sa fotila nahá
každá 6 tak spravila
každá 8 to zverejnila
každá 12 natočila následne aspoň jeden pornofilm
podobné dominantné postavenie majú slovenky aj v štatistikách od 6–18 rokov
výskum zverejnil štatistický úrad matice slovenskej
vedia hodiny moralizovať o tom aké to je
hovoria o dotykoch
ktoré delí od totálneho od odpadu len ešte o kúsok horšia grafika
hovoria o výpalnickom litfonde
o matici
muži
slovenských národných novinách
o súťažiach ktoré nemajú úroveň
hovoria o politike
a o tom akí sú všetci kokoti
slovná úloha pre mladého slováka
je to na piču vlado nechápem vlado
je 1,5 km od lidlu
ja by som to a ono vlado
asi rovnaká vzdialenosť do carefouru
gýč
do terna a tesca je to v priemer o 0,5 km ďalej
a potom prvé publikovanie v dotykoch
ako do prvých dvoch
úspech v súťaži
avšak v tescu je akcia na múčkový cukor
prachy od litfondu
a terne na víno
čítačka v martine
vlado potrebuje kúpiť dva balíky múčkového cukru
krst knihy róberta fica
chlieb
rozhovor
4 rajčiny
a potom také to
2 papriky
vieš vlado
a víno
priestor na prezentáciu vlado
ak pôjde do lidlu alebo carefouru ušetrí čas
moje prachy z litfondu vlado
ktorý by mohol venovat zveľadovaniu domácnosti
prachy za súťaž
a upevňovaniu medziľudských vzťahov
priestor na prezentáciu
ak pôjde do lidlu alebo do tesca
vlado
ušetrí peniaze ktoré by mohol vložiť
chcem to zmeniť vlado
do zveľaďovania domácnosti
priestor na prezentáciu
a darčekov ktoré by upevnili medziľudské vzťahy
a prachy prachy sa zídu
do ktorého obchodu sa vlado vyberia za predpokladu
vlado vlado
že rady v obchodoch a cena paprík rajčín a chleba
ty si fakt kokot
bude vo všetkých ostatných obchodoch rovnaká?
30 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
zásady spievania hymny podľa frederika kováča ml.
podľa frederika kováča ml. zo slovenskej akadémie vied
je potrebné pri štátnej hymne dodržiavať tieto zásady:
pred spievaním hymny sa riadne upravíme
odporúčaný je oblek prípadne rovnošata: policajná, vojenská a podobne
športový úbor je povolený len v rámci športových podujatí
naopak je zakáazné spievať v plavkách spodnej bielizni
či negližé
a to aj v prípade
že by sme vzdávali hold doma
hymnu spievame triezvy oholený a umytý
pokiaľ to zdravotný stav a počet končatín dovoľuje
stojíme vzpriamene - v pozore
ľavú ruku držíme voľne pozdĺž tela
pravu ruku zhruba v 70 stupňovom uhle na srdci
spievanie naznačíme jemným otváraním úst
ak chceme spievať nahlas spievame tak aby nebol vidieť chrup
v žiadnom prípade nespievame nahlas ak spievame falošne
ak nespĺňame či nemôžeme splniť niektorú zo zásad
pozrieme sa na hodinky
a povieme: promiňte, ale za chvíli mi jede vlak do tater/bratislavy/prahy
potom sa nenápadne sa vytratíme
/voľba miesta závisí od miesta kde sa práve nachádzate/
po skončení hymny uvoľníme telo
a pokračujeme v predošlej činnosti
zásady spievania hymny pre telesne a mentálne postihnutých
viď. m.bancej-b.pribilincová 2012: metodická príručka mladého národovca pre
špeciálne školy. martin:matica slovenská, 2012, s180
Jsme pro připojení Slovenska k Maďarsku
„história nie je o nuansách ale o faktoch“
/claude de bruel/
naši najväčší dejatelia pochádzali z uhorska
XY – YY – XX
niektorí emigrovali do ameriky
genetické výskumy preukázali
iní bojovali za odtrhnutie slovenska
že slováci rovnako ako iné európske národy
ale aj tak pochádzali z uhorska
pochádzajú z afriky
z uhorska bol bernolák
z tohto dôvodu ministerstvo zahraničných veci
janko kráľ
v spolupráci so slovenským literárnym fondom
samozrejme štúr
a maticou slovenskou
tiso
vydalo vyhlásenie v ktorom sa
banič
prihlasilo ku svojím genetickým koreňom
z uhorska bola aj marína
a žiada osn o navrátenie územia
aj ten chlap s obsesiou
ktoré im z historického hľadiska patrí
čo jej písal verše
ide o územie dnešného gabonu
a dostal sa do čítaniek
a jeho prľahlých oblastí konga a kamerunu
skrátka a jednoducho všetci
tento krok podporil aj slovenský intelektuál
ktorí v našej histórii niečo znamenali
roman kaliský hronský s rodinou
boli z uhorska
o ďalšom vývoji vás budeme informovať
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 31
didaktika nenávisti
C
o doká
žíeny žs
nauč sa
nenáviď
že nenávisť je normálna
buď hnusná na svoje okolie
najskôr začni malými vecami
svoju animozitu nevysvetľuj
nenáviď bez dôvodu a úprimne
nauč sa nenávidieť
predavačku v bufete
/napríklad chlapa s marfanovým syndrómom
za to že ti predala obschnuté žemle
deti už po narodení
k pokazenej treske
dôchodcov/
nenáviď spoločnosť
nenáviď pre pocit nenávisti
ktorá ju zamestnáva
nenáviď jednotlivcov najprv
potom celé skupiny
cez policajtov
začni fašistami
nauč sa nenávidieť štátnu moc
prejdi na hipsterov
štátnu správu
nauč sa nenávidieť celé národy
štát
ak si heterosexuál začni homosexuálmi
postupuj pomaly
ak si homosexuál začni bisexuálmi
nenávisť si vychutnávaj
svoju nenávisť nevyvažuj
muži
nenáviď recenzentku
nenáviď podľa nálady
čo ti odporučila zlý film
nenáviď prirodzene
rozšír svoju nenávisť na hercov
nenáviď tak akoby si nenávidela už od narodenia
a režiséra
nenáviď celý holywood
aj človeka čo ťa na ten film pozval
utajený život slovenského národa
môj otec je franský avar
moja matka sa v štyridsiatke zbláznila
a konvertovala na islám
od tej doby sme museli pravidelne
navštevovať viedenskú mešitu
a dodržiavať ramadán
keď matka nad ránom
vyhlásila džihád
americkému prezidentovi
rozhodla sa sestra
pridať k svedkom jehovovým
občas ju stretávam na ulicu
ako predáva strážnu vežu
alebo na rodinnom obede
o novej sérii
slovensko hľadá superkňaza
nevie nič
a reči o tom že mi pije krv
považuje za urážku viery
32 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
príbeh obyčajnej upratovačky /obsahuje rurálne pasáže/
pracuje v nemocnici ako upratovačka
citlivá báseň
počúva soc pop
maličkú aničku bolí srdiečko
a hovorí že za komunizmu sa žilo lepšie
maličkú aničku už nič dobré nečaká
vypne jemné melódie
leží v nemocnice a drobnými prstíkmi
a odíde do práce
zviera rúčku mamičke
mamička že nebudeš plakať
tam zoberie veľký zväzok kľúčov
povie anička predtým než posledný krát
a prechádza všetky miestnosti
vydýchne
nasadí gumené rukavice
----------------------------------------------------
vytiera podlahy vyhadzuje odpadky
na pohrebe mamička plače
igelitové vrecia vymieňa za nové
otecko plače
vzduch voní dezinfekciou
slzičky sa kotúľajú po líčku
aj jej malého bračeka
a potom
ľúbim ťa anička
povie kým jej rakvička sa stratí dolu
jemne ako keď stará mama fúkne do skla
----------------------------------------------
sa trasúcou rukou dotkne kúsku papiera
a ľudia vravia
s tajným heslom vpísaným
čo by bolo s aničkou keby vyrástla
akoby do pergamenu
myslia si že by sa vydala
že by mala tri deti
v tých slovách sa zrkadlí
že by vyhrala recitačnú súťaž
múdrosť mužov v bielych plášťoch
vynašla liek na rakovinu alebo aids
ľudia nevedia
a ona v tej chvíli vie že čas plynie
že anička by v trinástich podrezala
a vrastá do tváre jej syna
malé mačiatko
že by volila sulíka
ako korene brezy
že by prepichla gumy vozíčkarovi
do pôdy na záhrade jej otca
priamo uprostred križovatky
ľudia nevedia
potlačí slzu
že v tridsiatich by konvertovala na islám
a odíde do miestnej reštaurácie
že by si zobrala araba
dá si menu
a odišla žiť do saudskej arábie
tam by podporovala globálny terorizmus
v telke dávajú hokej
a nenávidela židov
v päťdesiatke by už nevedela po slovensky
a slová hymny zabudla už dávno predtým
zomrela by ako osemdesiatročná
mala by desať detí
všetko budúcich teroristov a diktátorov
ktorí by mali zasa deti vrahov a zlodejov
a oni zasa násilníkov čo by splodili
rasistov
po dvadsiatich troch generáciach
by zomrel posledný z rodu
zoofil
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 33
C
o doká
žíeny žs
dobová
dr. jozef tiso
prvý slovenský prezident
obľúbenec adolfa hitlera
a jeden z najväčších synov slovenského národa
si obliekol sutanu a vystúpil v holíči
kde položil otázku
či je kresťanské keď sa chce národ zbaviť svojho večného nepriateľa
to ako židov
odpoveď bola samozrejme áno
pár rokov na to svätil zbrane fašistom
ktorí strieľali do slovákov
potom ho popravili česi
a stal sa martýrom
muži
bola taká doba
a napokon čo by ste na jeho mieste robili vy?
ondrej rigo
ondrej rigo
známy slovenský vrah a nekrofil
dostal doživotie
handicap
a tak miesto žien zabíja čas v cele
a šije topánky
napr.
medzi rečou spomenúť že máš obrnu
mária pischlová
prípadne chorobu motýlich krídel
sa zhodou okolností k tým topánkam dostala
svalovú dystrofiu
alebo marfanov syndróm
bolo by cynické a lacné
ak by som tvrdil
v každom článku to zopakovať
že sa konečne dozvedela
+ priložiť fotku
aký je to pocit byť v topánkach vraha
a keď bude treba
pravdou však napriek tomu ostáva
treba rozprávať o svojej homosexualite
že od tej doby pociťuje vždy zvláštne chvenie
o časoch keď si žil ako bezdomovec
keď prechádza okolo domu
vytlačiť slzy
kde raz zomrie richard sulík
súcit
schovať sa za ideu
ktorá ospravedlní tvoje písanie
34 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
pen klub a iné
čestne prehlasujem že
som tu pretože sa cítim jak umelec – básnik
zver ktorá by mala byť zákonom chránená
čestne prehlasujem
že som tu pretože tak ako grupáč
verím že predstava sveta bez básnikov
je apokalyptická
queer
a tak čestne prehlasujem
III.
pokorný jak ondrejička
neviem ako komunikovať s gaymi
žoviálny ako dado nagy
pretože som chlap
a nadšený ako jano cíger
a viem na čo chlapi myslia
že sa chcem stať členom všetkých tých
a mám strach z lesieb
úžasných spolkov ako je kns a pen klub
pretože som príliš poznačený pornografiou
vďaka ktorým by
a viem že v skrini majú veľké čierne penisy
som mohol piť víno a žrať chlebíčky a užívať si čaro vzájomných pochvál
a ja mám len taký normálny obyčajný
v klube spisovateľov
biely
a som tiež príliš poznačený konformitou
čestne prehlasujem že chcem
a tak sa hanbím spýtať či pozerajú porno
debatiť o feministkách s gustávom murínom
a či sú viac na zadky alebo na kozy
pchať sa mu do riti a znižovať si vek ako stanislavová
čo transexualita
že si chcem potriasať ruky s passiom a brendzom
a som príliš poznačený aj kultúrou
oslovovať ich majstre a pýtať sa ich čo bude v najbližšom čísle
a viem že homosexualita je normálna
a že k homosexuálom treba pristupovať
prehlasujem
rovnako ako k telesne postihnutým
že chcem chľastať v budmericiach
a že v žiadnom prípade sa nesmiem spýtať
tráviť tam čas s rodinou
kto z nich dvoch hrá chlapa
a na verejnosti sa oháňať potom klasikmi a dielami
ktoré tam napísali iní
xx.
čestne
že chcem platiť dve percentá z každého môjho honoráru do litfondu
je ľahké byť angažovaný
kamarátiť sa s členmi komisie ktorá si bude prideľovať štipendia
keď si biely muž v stredných rokoch
a dúfať že si na mňa spomenú
v strednej európe
a píšeš o bielom mužovi
ktorý mohol mať tak tridsať
keď odjebal jedno negerske decko
a jeho matka sa na to musela pozerať
je ľahké byť angažovaný
tváriť sa že to má myšlienku
keď dodáš že tá matka sa potom obesila
je ľahké byť angažovaný
keď dojímaš
keď nenapíšeš že to bolo presne opačne
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 35
Leopold F. Němec (*1948 Boskovice).
C
Studia: SVVŠ Boskovice (maturita 1966),
VVÚ ve Vyškově (demonstrativně ukončeno po
21. 8. 1968), SEŠ v Brně (nedokončena),
SPŠ Přerov (maturita 1976).
o doká
žíeny žs
Zaměstnání: státní zaměstnanec (za veřejný protest
proti okupaci byl 21. 8. 1969 na hodinu propuštěn),
poté vystřídal několik profesí u různých firem. Poprvé
byl propuštěn kvůli normalizaci státu (1969), podruhé
kvůli normalizaci firmy (2009). Nyní důchodce, majitel
karty VZP, platební karty MasterCard, karty Seniorpas,
muži
telefonní karty Oscar, zákaznické karty TESCO, slevové
karty Kaufland, karty stálého zákazníka na opravy zlatých
a stříbrných šperků a červené karty z fotbalu. Ještě má
zbytečnou kartu IZIP, kartu od bezpečnostního zámku dveří
a jedny taroky. Přesto lze s určitostí vyloučit, že LFN je karbaník.
Leopold F. Němec
Bitva o veřejné záchody
36 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
Publikační činnost: Píše fejetony, poezii a občas
krátké povídky. Jeho poezie je prezentována
v almanaších Současná poezie (2004), Milostná
Bitva
o veřejné záchody
Brněnské nakladatelství „Za věží“ bylo od
poezie (2004), Básnící třetího tisíciletí (2005),
zastávky tramvaje vzdálené asi tak na jed-
Erotická poezie (2007). Publikoval
na kterém to vypadalo jak ve sběrných su-
(i opakovaně) v časopisech Host, Divoké víno,
né složce pod paží s pocitem, že se na něj
H_aluze, Kafe, Aluze a Texty. Účastnil se
zie, co jsem kdy napsal. Alespoň jsem si to
literárních soutěží, například Literární vysočina,
nu cigaretu. Přístup k němu byl přes dvůr,
rovinách. Rukopis, který jsem nesl v červevšichni dívají, obsahoval to nejlepší z poemyslel.
Jak se na neuklizeném dvoře dalo čekat, za-
Epigram Havlíčkův Brod, Brněnská
kopl jsem o velkou ohnutou trubku. Složka
sedmikráska, Strumieň 2005 a 2009 (Polsko),
a volné listy se jako konfety třepetavě sne-
či Šuplíky Karviná.
ťan, ale klel jsem jako neznaboh. Na dvoře
mi vyletěla z podpaží jak vystřelená prakem
sly na podupaný trávník. Jsem dobrý křesto v tu chvíli znělo jak na Bazalech, když
tam hraje Sparta.
Sesbíral jsem ušpiněné papíry a vstoupil do nakladatelství. Ve dveřích mi nad
hlavou zacinkal zvoneček. Rázem jsem se
ocitnul v jiném světě. Dvě místnosti oddělené arkádou vypadaly jak prezidentský vagón. Ve fotelu za psacím stolem seděl hubeňour s lenonkami posazenými na špičatém
nose.
„Vy jistě budete ten básník z Kuřimi,“ vypísknul hubeňour ještě dřív, než jsem stačil
pozdravit. Vstal a vyšel mi v ústrety s nataženou rukou. Ruku mi stiskl tak silně, až se
mi bolestí roztáhly koutky od ucha k uchu,
ačkoliv jsem se usmívat nechtěl. Kvůli prvnímu dojmu se to prý nemá.
„Které hovado to tam na dvoře před
chvílí tak kurvovalo,“ zeptal se a pokračoval: „Vsadím se, že to byl ten blonďatý Viking z hej-rup party co má na dvoře uklidit
ten binec. Řeknu vám, ten mluví tak sprostě, až je to nádhera.“
„To jsem byl já,“ odpověděl jsem nebojácně.
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 37
„Není, ale bývala,“
zopakoval. Postavili ji
C
Francouzi z posádky
na Špilberku. Měla
přízemí a dvě patra,
„No vida, to je dobře, že se do toho umíte tak opřít. Vsadím boty, že jste zakopnul
Zvedl jsem se k odchodu a ještě jsem se
o tu ohnutou trubku.“
uštěpačně zeptal: „Prozraďte mi, proč se va-
„Ano pane.“
še nakladatelství jmenuje „Za věží“, když ši-
„Ha,“ vykřikl vítězoslavně jak školník,
roko daleko žádná věž není?“
když nás načapal, jak čuráme na fasádu
„Není, ale bývala,“ odpověděl naklada-
školy. Mysleli jsme si totiž, že budovu školy
tel a viditelně ožil. Ukazováčkem mi nazna-
podmáčíme a ona spadne.
čil (jak to na mne dělával školník, když jsem
v šatně rozkopal všechny papuče), abych se
„Posaďte se,“ ukázal rukou na starou krou-
vrátil. Pokýval jsem hlavou ze strany na
vysoká byla jako
cenou thonetku před stolem, „a povídejte,
stranu, jako že „no nevím“, a vrátil jsem se
co mi nesete.“
na židli.
kostelní věž a celá
„Básničky. Jak jsem s vámi telefonoval.
o doká
žíeny žs
jenom z olivového
dřeva dovezeného až
Snad se vám budou líbit.“
„To možná ano, ale co s tím, chlapče, co
s tím.“
„Není, ale bývala,“ zopakoval. Postavili
ji Francouzi z posádky na Špilberku. Měla
přízemí a dvě patra, vysoká byla jako kostelní věž a celá jenom z olivového dřeva do-
„No, já myslel že…“
vezeného až od Břeclavi. Nahoře byla vy-
„Ale prosím vás, poezii dnes vydávají je-
hlídka, která vypadala jak myslivecký po-
od Břeclavi. Nahoře
nom zvrhlíci. Láska, příroda, city, domovi-
sed. Francouzi té věži říkali La Trina, podle
na… Koho to zajímá? Napište něco, z čeho
milenky jejich statečného velitele, Jeana-
byla vyhlídka, která
je život cítit jak z latríny a já vám to vydám.
Louise Raduit de Souches. Dole na dveřích
Ale jak říkám. Žádnou romantiku, ale po-
bylo z dálky vidět velká bílá písmena WC –
řádný jatka. Klít umíte dobře, tak vám snad
Weekend cabane – víkendový hampejz.
půjde i psaní.“
A v poschodí pod vyhlídkou co vypadala jak
muži
vypadala jak
myslivecký posed.
Francouzi té věži
říkali La Trina, podle
milenky jejich
statečného velitele,
Jeana-Louise Raduit
de Souches. Dole na
dveřích bylo z dálky
vidět velká bílá
„A moje básně?“
posed, byly veřejné záchody. Velká vymože-
„O vaše básně nemám zájem.“
nost a novinka té doby, kterou neměli ani
„Jak to víte, vždyť jste mou složku ani
ve Vídni a Brňákům ji záviděli.
neotevřel.“
Když Švédi v třicetileté válce obléhali
„Příteli, na to já mám čuch. Setsakra-
Brno, tak chtěli tu La Trinu mermo moci
mentsky dobrý čuch.“ A ťukal si prstem na
dobýt, aby z ní generál Torstenson mohl ří-
nos pod brýlemi.
dit bitvu. Bylo odtud vidět až na Pálavu. Ale
„To jste mi nemohl říct dřív? Stačilo zavolat. Mohl jsem si ušetřit cestu.“
francouzská posádka ani Brňáci nechtěli
o svůj oblíbený bordel přijít a bránili ho zu-
„Ale příteli,“ rozhodil své hubené ruce,
by nehty. Švédů bylo třicet tisíc a obránců
„to bychom se přece neseznámili. A já než
Brna jen dva a půl tisíce. Přesto obléhání tr-
někoho vydám, tak ho potřebuji nejen vi-
valo pět měsíců a Švédi nakonec bitvu pro-
dět, ale i slyšet a cítit.“
hráli. Torstenson naštvaně prohlásil, že se
„No dobře,“ vydechl jsem zklamaně.
„Zkusím štěstí jinde, třeba v Kozím mlíku.
Tam jim na dveřích určitě necinká zvoneček, jak v nějakém hokynářství.“
na tu věž a na celé Brno i se Špilberkem může zvysoka vysrat, a také to udělal.
Než ale švédské vojsko odtáhlo, podařilo se dvěma Švédům s pomocí zrady mladé
„Ale mladý muži,“ odvětil hraným otcov-
hajzlbáby z La Triny v noci věž podpálit a do
písmena WC
ským tónem, „nekysněte hned a neztrácejte
základů shořela. Obrovský fojer byl vidět až
glanc. Nakladatelství „Za věží“ není přece ně-
na hradě Veveří. Jako vzpomínka na tu zá-
– Weekend cabane
jaké hokynářství. Ale chápu vaši náklonnost
řivou noc se na přehradě pod hradem Veve-
k mladé krvi v Kozím mlíku. Nechte si to pro-
ří pořádá každý rok velkolepý ohňostroj Ig-
jít hlavou, a uvidíte, že se vrátíte.“
niss Brunensis.
– víkendový hampejz.
38 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
Ztrátou La Triny tak Brno v roce
1645 přišlo o možnost dívat se na všechno s nadhledem a ještě si před tím dole
v přízemí užít.
Jak slavný švédský generál slíbil,
zůstalo po něm na požářišti jenom velký ho, které časem zkamenělo. A to je
ta trubka na dvoře, o kterou jste mladý muži zakopnul. Tam stávala ta slavná věž La Trina, proto se zde říká Za
věží. V koutku dvora dnes s nápisem
WC stojí jen malá jednomístná replika
věže.“
Když nakladatel svoji historku skončil,
opřel se do křesla a usmíval se na mne
jak volební plakát.
„To je pěkná volovina,“ oponoval
jsem sebejistě a nejistě jsem si prohlížel podrážku své boty. Nic jsem na botě neobjevil a tak jsem s úlevou triumfoval: „Já jsem totiž vystudovaný
dendrolog a nikde v okolí Brna v té době nerostl ani jeden olivovník. Tím jste
se prozradil a ztratil u mne důvěru.“
„No, no, no, no, příteli,“ řekl nakladatel a blbě se díval na podrážku
mé boty. Nemusíte se durdit. Nejste
sám, kdo zakopnul o Velkýho Torstenssona. Až budete mít napsaný ty
jatka, tak přijďte, určitě se dohodneme.“ Při těch slovech mne jemně postrkoval ke dveřím.
Když jsem opouštěl dvůr, z repliky
v koutku dvora vyběhl blonďatý pořízek, zakopl o Velkého Torstensona
a huronsky zařval: „Do prdele.“
V ten moment jsem se od srdce zasmál, spadla ze mne všechna zlost
a přestal jsem se stydět. Své kroky
směřující ven ze dvora jsem otočil
a vrátil se k replice slavné věže. Tam
jsem z červené složky vyndal své nejlepší verše a pietně je položil na sedátko vedle hrncovitého otvoru.
Pochopil jsem, proč se v Brně říká
„di s tim do hajzlu.“ Je to dobrá rada.
Když Švédi v třicetileté
válce obléhali Brno,
tak chtěli tu La Trinu
Čeština, Olomouc
a Konfucius
Ne tak dávno jsem v SALONU deníku Právo
mermo moci dobýt,
četl článek s názvem Co asi je Asie. Jeho au-
aby z ní generál
nogramem z dnes již klasických Básníků –
Torstenson mohl řídit
bitvu. Bylo odtud vidět
až na Pálavu. Ale
torem je člověk s nezapomenutelným moŠŠ – v tomto případě Štefan Švec.
V uvedeném článku autor konstatuje,
že Číňané a východoasijské národy si vyvinuli úplně jiný druh jazyka a tím pádem jiný druh myšlení než máme my Češi.
Příčiny této „schopnosti myslet jinak“
autor článku vidí v tom, že Asiaté mají
francouzská posádka
úsporné jazyky, které je nutí myslet ve vzta-
ani Brňáci nechtěli
lem, a to, jak ho vysloví ten či onen řečník.
o svůj oblíbený bordel
se prolínají. Záleží na intonaci, okolních
přijít a bránili ho zuby
úspornosti prý je čínština. Jako příklad uvá-
nehty. Švédů bylo
významů.
třicet tisíc a obránců
Ale jak se říká v Polabí; když se řekne ping,
Brna jen dva a půl
ležet kořeny krize české literatury, kterou
tisíce. Přesto obléhání
níku A2. I když sám autor v ádvojce o sobě
trvalo pět měsíců
zumí, nejde přece jen tak napsat, že Číňané
a Švédi nakonec bitvu
musí dokázat.
prohráli. Torstenson
„Uvidíme,“ řekl jsem si a zajel na UP do
naštvaně prohlásil, že
K mému překvapení mají v neděli zavřeno.
se na tu věž a na celé
nici, kde i v neděli má svůj stánek otevřen
Brno i se Špilberkem
krkolomnosti jeho jména jsme mu říkali
může zvysoka vysrat,
jemném uklánění z radosti nad naším ne-
a také to udělal.
pálil, oč mi jde.
zích. Smysl každého výrazu určují slova koVýznamy tak rostou ze situace a vzájemně
slovech a situaci. Nejobdivuhodnější ve své
dí autor slovo ping, které může mít až 14
Potud tedy Štefan Švec v Salonu Práva.
mělo by se říct také pong. Zde totiž mohou
ŠŠ již před pár lety výstižně popsal v týdeříká, že všechno zná, všude byl a všemu romají jiný druh myšlení než my Češi. To se
Olomouce, kde mají Konfuciovu akademii.
Neplánovaný volný čas mne přivedl na tržmůj dávný čínský přítel Čeng Čan Li. Kvůli
Čečan a už mu to zůstalo. Po dlouhém vzánadálým setkáním, jsem na něj rovnou vy-
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 39
Příčiny této
„schopnosti myslet
C
jinak“ autor článku
„Poslyš Čečane, ty už tady na Hané žiješ pěknou řádku let a můžeš tedy srovnávat. Je pravda,
že v čínštině smysl každého výrazu záleží na slovech kolem, na tom, jak to řečník vysloví, jak intonuje a v jaké situaci to řekne?“
„No jóó, Pepane, to máš fakt,“ usmíval se jak
vidí v tom, že Asiaté
koblížek. „Ale to je tady taky tak jak tam v ten na-
mají úsporné jazyky,
„Jak to myslíš,“ odpověděl jsem u vědomí, že
o doká
které je nutí myslet
ve vztazích. Smysl
žíeny žs
še lidová Čína.“
Číňané myslí jinak. A upřeně jsem mu hleděl do
očí, až se mi začaly vychylovat panenky.
„Podivé se Pepane,“ neskrýval Čečan svůj hanácký přízvuk, „když třeba řeknu, To je teda prdel,
tak tím můžu myslet támhle tu slečnu,“ a bradou
každého výrazu určují
ukázal před sebe, „nebo tím můžu myslet, že to na
slova kolem, a to, jak
žu myslet, že Holomóc je hrozná díra. Všechno je
ho vysloví ten či
onen řečník.
mužitak rostou
Významy
ze situace
a vzájemně se
co se mně ptáš, je hrozná sranda. A nebo tím můto sice pravda, ale záleží na situaci, na intonaci
a na tom, jaký mám na mysli vztah.“
Udělal krátkou pomlku, mírně pootočil hlavu
ke zmíněné slečně a jeho obličej se rozsvítil jak
čínský lampión.
„Poslóché Pepane“, pokračoval potměšile,
„jestlipak ty poznals, na co z toho sem já myslela.“
V tu chvíli už i můj zrak klouzal po květované
sukýnce. Začal jsem se hrozně smát.
„Vidíííš,“ povídá Čečan protáhle a zhoupnul se
při tom v kolenou, „nejen intonace, situace, nebo
prolínají. Záleží na
slova kolem, ale i pouhé mé gesto, pohyb nebo vý-
intonaci, okolních
Smál jsem se, až jsem se za břicho popadal.
slovech a situaci.
Nejobdivuhodnější
ve své úspornosti prý
je čínština. Jako
příklad uvádí autor
slovo ping, které
může mít až
14 významů.
40 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
raz tváře určí, v jakém vztahu já myslím.“
Čečan se plácal do stehen a volal: „To je teda prdel.“
Bylo mi jasné, že tentokrát to myslí v jiném
vztahu. Lidé na tržnici se po nás začali otáčet. Provinile jsem se na Čečana podíval a na omluvu řekl: „ To víš, to není Peking, to je Holomóc.“
V tu chvíli už Čečann řval smíchy: „Jo Holomóc, to je pěkná prdel.“
Tomu co následovalo, učinili přítrž až přivolaní měšťáci. Situace, jejich intonace i gesta napovídaly, že až taková prdel to zas asi nebude.
Tak vidíte, prý čeština není úsporná a nezná myšlení ve vztazích. A to nám musí vysvětlit Číňan
z Olomouce. Konfuciova akademie zkrátka do
Olomouce plným právem patří.
„Podivé se
Pepane,“ neskrýval
Čečan svůj
hanácký přízvuk,
„když třeba řeknu,
To je teda prdel,
tak tím můžu
myslet támhle tu
slečnu,“ a bradou
ukázal před sebe,
„nebo tím můžu
myslet, že to na co
se mně ptáš, je
hrozná sranda.
A nebo tím můžu
myslet, že
Holomóc je
hrozná díra.
Všechno je to sice
pravda, ale záleží
na situaci, na
intonaci a na tom,
jaký mám na mysli
vztah.“
Nordic Walking
vyzkoušejte.“
„No dobrá. Můžete jmenovat něja-
„Pane, vy jste si tudy zkrátil cestu.“
„No a co.“
„Jak to, no a co. To je můj soukromý pozemek.“
„No a? Já vám ho neodnesu.“
„To jste říkal už na začátku, že zde
„Tak to prr, panáčku. Klidně si mě
kého zástupce stepní fauny a jeho ty-
nedupete. A co teda vlastně děláte? To
asi nebude moc pěkná profese, že jste
se nepochlubil.“
„Já jsem spisovatel.“
pickou vlastnost?“
„A sakra. Že je to až tak hrozný, to
„Ovšem. Například tchoř stepní
smrdí jako nahluchlý profesor.“
„Jestli si myslíte, že jste vtipný
jsem si nemyslel. Jak se vám s tím žije?“
„To vím taky. Ale pošlapal jste sveřep
a umíte latinsky tak se podívejte do zr-
„No jak. Vidíš to sám. Jenom ně-
luční, který zde roste odnepaměti a tvoří
cadla. Uvidíte tam obrovskou mouchu
kam šlápnu, hned mne každý vobejda
důležitou potravní složku stepní fauny.“
Tabanus bovinus, neboli hovado.“
zdupe. Řeknu ti, někdy jsem tak otrá-
„Poslyšte, chlape. Nedrážděte mne, ne-
„Poslyšte vy ubohý zahrádkáři, jen
bo se s vámi pustím do křížku a ten váš sve-
mé klasické vzdělání mi brání, abych
řep luční zválíme jak divočáci.“
vám nedal přes hubu.“
„Ho, ho, ho. Podívejme. Zase jeden hrdina. Víte vůbec něco o stepní fauně?“
„Cha. Vy mně snad chcete zkoušet? Pane, já toho o stepní fauně vím tolik, že bych
o tom mohl napsat encyklopedii.“
„No to mně podrž. O takovém chytrákovi bych musel slyšet, protože jsem profesor biologie na biskupském gymnáziu.“
„Aháá. Že mně to vola nenapadlo hned.
A už jste, profesore, někdy viděl živého biskupa?“
vený, že mi musejí vypumpovat žaludek.“
„To chápu. To musí být k zblití. Ta-
„Snad jste nedostal strach. To je
ky jsem zkoušel psát. Nejdřív aforizmy
klasické pro poseroutky, vymlouvat se
a potom poezii. Zbalil jsem na ni tu
na vzdělání.“
moji veverku. Nechal jsem ji odmatu-
„Tak vy se chcete, profesore, mermo moci se mnou prát. To by se vám
hodilo. Poválet sveřep luční a pak to
svádět na to, že si zde krátím cestu.“
„To přece vidí každý, jak tady dupete. I támhle ta veverka si toho všimla.“
„Teď jste se tedy pořádně uťal.
I profesor biologie musí mít vědomos-
„Neviděl.“
ti ze zoologie. A to vy nemáte. To není
„No tak vidíte, já taky ne.“
totiž žádná veverka, ale hranostaj.“
rovat a ona mi pláchla do Kanady a ještě mi stihla vyluxovat kreditky.“
„Taky to nemáš lehký. Ty máš nějaký škraloup, že učíš?“
„Hhh. Byl jsem okresním tajemníkem. Lidi mě mněli rádi, ale našel se
jeden závistivec, kterému se podařilo
mě zdiskreditovat.“
„Na co tě dostal?“
„Člověče, taková blbost. On byl
„Moc dobře jsem ale viděl, jak si tudy
„Tady vidíte, že klasické vzdělání
tak sveřepý, až vyšťáral, jak jsme v mi-
zkracujete cestu a svými bagančaty dupete
je vám k hovnu. Umíte možná pár la-
lici stříleli v oboře samopalem daňky.
po sveřepu lučním a pícháte do něj lyžař-
tinských přísloví, ale nerozeznáte ve-
Přitom jsme si ty náboje našetřili sa-
skými holemi.“
verku od hranostaje. Podívejte se, jak
mi.“
„Já že jsem dupal? To je severská chůze,
jestli jste to nikdy neviděl. A našlapoval
jsem tak lehce, že kdybych se víc nadechnul, tak se vznesu.“
„Páni, takovou blbost jsem na svém pozemku ještě neslyšel.“
„Jestli to není tím, profesore, že jste pořádně nahluchlý. Jeden takový mne učil na
Střední všeobecně vzdělávací škole.“
„Takový barbar že chodil na SVVŠ? To
byste musel mít maturitu.“
má zvednutý ocas. To hranostaj nikdy
nemá.“
„Napsal jsem Dějiny KSSS. Psal
že zvednout ocas? To by ta vaše vever-
jsem to dvanáct let, a když jsem to měl
ka čuměla.“
hotový, tak studenti na Národní třídě
„Netahejte do toho ženský. To je la-
nezvládli své emoce a bylo to v háji.
ciný manévr jak utéct od tématu
Představ si, že ten náš mladý pitomec
a hlavně od zodpovědnosti.“
tam byl taky. Nezabil bys ho?“
„Profesůrku, vaše angažmá na bis-
„Málo jsme se mladým věnovali
kupském gymnáziu vám zjevně škodí.
a měli se moc dobře. To pak lidi vždyc-
Kdybych sem tahal ženský, jak se mi
ky roupama neví co dělat.“
snažíte podsunout, tak sveřep luční by
konce i z latiny. A slyším dobře. Dokonce
už dávno byl poválen tak, že by ho za-
tak dobře, že slyším i sveřep růst.“
psali do červené knihy ohrožených
ve znalosti stepní fauny máte hluchá místa.“
Co vlastně píšeš?“
„Cože, vy nevíte, že hranostaj mů-
„To se rozumí, že mám maturitu, do-
„Pcha. Jak můžete slyšet trávu růst, když
„Hele, a co tvoje umělecká dráha.
druhů. A to teda není, protože zde nedupu.“
„Koukám, že už se smráká. Abych
zase šel.“
„Jo, taky už musím. Měj se. A nepodupej mi sveřep luční!“
„Blbče.“
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 41
P
Z antikvariátních
banánovek
od Bie
ber
em p
iští hol
František Teplý
(1867–1945)
pocházel z Marčovic.
Vystudoval gymnázium
ky
v Českých
Budějovicích
a následně kněžský
seminář v Klatovech. Na
kněze byl vysvěcen roku 1892. Coby
farář působil na rozličných místech do
roku 1909, kdy na čtrnáct let přesídlil do Jindřichova Hradce. V roce
1851 do zdejšího zámku jeho majitelé Černínové převezli svůj rodový
archiv a Teplého najali k jeho utřídění. Zároveň vykonával i funkci
zámeckého kaplana. Bádání v archivu zúročil Teplý v řadě
nedocenitelných publikací a článků, např. Dějiny města Jindřichova
Hradce, Příspěvky k dějinám českého rybníkářství, Příspěvky k dějinám
42 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
O Zbudovských a o sedláku Kubatovi odtudž
českého zemědělství, Jak za
František
Teplý
starodávna trestali vrahy, Kronikáři
selští na Volyňsku, Židovská daň
plecháčová, Valde bene rybní čeledi,
Rozprodej vejsadních krčem panských
na Březském panství, Přehled dějin
Čkyně na Šumavě, Rod pánů Bavorů
ze Strakonic atd. Stáří trávil farář
a archivář František Teplý v Malenicích,
v domku č. p. 102, kde i zemřel.
V
archivu hradeckém, oddělení účty, odpočí-
vají staré počty panství hlubockého z let
1560–1598, kdy Hlubokou ovládl rod pánů
Zvláštní je, že se ve svém útlém spisku
z Hradce. Důkladně vázané i jenom sešité knížečky
O Zbudovských a o sedláku Kubatovi
Mají kaligraficky urobená záhlaví: Regiment pocz-
odtudž byť jedinkrát nezmínil
zámkový a hostinský koně... Registra na vydání vše-
o Kubatovské legendě, dokonce ani
ložená mnou Jiříkem (Hortem) písařem léta 1565.
nevysvětluje, z jakého důvodu se
sune se dávno pominutý život konce XVI. věku se vše-
osobou sedláka a rychtáře Jakuba
Blaťáky viděl na poli, na louce, v lese, doma, na pan-
Kubaty zaobírá. Nebudu to tedy
jí, ženy jak se parádí. Duševnímu zraku vynoří se sed-
vysvětlovat ani já, v dnešní
jen na ně sáhnout a s nimi do řeči se dát. Hlubocko,
postmoderní době stačí, zadáte-li si do
ho ptactva nebo jarních, podzimních mlh a ostrých
Googlu „Kubata dal hlavu za blata“.
terkami suchopárných účtů se rozhovoří. Navštívíme
podávají obraz tehdejšího hospodářství panského.
tů... Registra ouroční... Registra na vydání ovsa na
lijaké na nový rybník, kterýž se dělá u Zbudova, zaZ těchto knih tomu, kdo se ku čtení odhodlá, vymi okolnostmi, ať veselými, ať smutnými – jako bych
ském (robotě): jak se při selské práci lopotí, co jí a piláci, chalupníci, čeleď se svými starožitnými jmény,
to bažinaté a lesní, plné ptačího ševelu i křiku vodnívětrů v době předvánoční, ač dávno mrtvé ožije a liZbudov:
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 43
Kubata
P
od Bie
ber
em p
iští hol
Ve Zbudově obstály dobře 3 krčmy.
chvůj a dřeva do kamení, řežou jalovec
lišky, zajíce, pro kterouž panskou kratochví-
Chasa rybnikářská, havěť žíznivá, při stav-
ky
a proutí ke kolům, roubí trouby a, když
li rovná poloha kolem zbudovských blat při
bě nového rybníka vypotřebovala více než
Moučka povelí, „strefují čap“ nebo nazí vy-
suchém podzimu nebo při zámrzu nad jiné
rybník piva. V létech 1565–1568 „u Vobla-
bírají grunty ( = práhy či podlahy). Nádení-
se hodila. Sedlákům při tom náleželo nad-
nova“ pracují rybnikáři: Moučka, Vít, Šul-
ci na Zbudovským naváží podvoz, fochují,
háněti, mlynářům chrty chovati, selkám jíd-
ka, Čuba, Vondra z Pacova, Žižka z Dubeče,
kovář zbudovský Mareš jim opravuje koleč-
la strojiti a ložní šaty ( = cíchy a peřiny) půj-
Štěpák, Šebesta z Plzně a Železnej „ze z Bu-
ka a léčí rány, utne-li se který. Také sedláci
čovati, dětem kde můž? nadbíhati a s koněm
dova“. Ve Zbudově bydlí: Zelenej, Vávra, Vo-
zbudovští pracují „na šichtách“ při rybníce
postáti. O výprask nouze není, neboť pánu
ráček, Vojta, Laurin, Blivoň, Hampa. To sa-
i ručně i s povozy, když (r. 1576) Moučka dě-
a jeho myslivci se nikdy nezachováš. Pán-li
mí hlavatí ( = přední) stavaři či dílovedoucí
lá tu druhou hráz a Trpka z Mýšence námě-
bručí, holota lidi mučí. Tak se říkalo. O mys-
a jich pomocníci, kteří do hradu Hluboké
tek, tento za 3 k. dle úmluvy s hejtmanem
livci napsal r. 1597 básník po česku:
pro sobotní výplatu s cedulemi rybního pí-
hlubockým. Nejradš vozí rum či šut „na
saře chodívají a podílníkům vyplácí. Drobní
hrázky na Blatách“, protože tak se vysušují
Tato jest vůle, sedláci, pána mého,
dělníci (poznáš je, že bez přijmění prostě
nové pastvy pro dobytek, nebo kamen k ta-
byste mu vychovali psa vyžlecího,
slují: Vít, Jíra, Václav, Matěj), jen někdy jako
rasu. Někteří Zbudovští pouštějí se do ze-
jenž by se hodil na jelen, na zajíc,
namátkou veplynou do zvláštních lístků pí-
dničiny a dle času dělají tarasy: r. 1571 Vor-
na vepře divokého a nad to víc!
sařských – hemží se jich jako mravenčí
šílek na rybníce Černým, Vávra, Jan a Kolář
zmeti v chýších proutěných „na vršku k po-
na Poříčským, nádeník Voráček na Nákeř-
Důchodenský písař zapisuje: r. 1577 před sv.
toku“ (Soudný-mu). A že zapotřebí často du-
ským a Prokeš, lovec zbudovský, loví Svoje-
Havlem do Zbudova dáno 15 korbelů piva,
siti jejich prudkou krev, poroučí p. hejtman
tínek. Poněvadž potraviny a tovary selské
když tam JMt na štvaní býti ráčil po 3 kr. =
Robmhap, aby kat mezi nimi bydlel a s Mo-
rybnikářům nestačí a nevyhovují, posílají
38 gr. 4 d. Rychtáři dáno za chléb, máslo,
učkou, hejtmanem rybnikářským, oč třeba
pro ně povozy do Budějovic a do Vodňan.
vejce 53 gr. Item Václavu Sokoltovi sem na-
se dorozumíval, bera plat svůj , „jako vždyc-
Pan Robmháp platí Zbudovským za fůry do
vrátil, co dal za hruška, Judovi Zbudovské-
ky má“. Několik Vlachů klade kamenný ta-
města 5 gr. denně.
mu z poručení JMti dáno, že chrta choval 30
ras, což novota proti tehdejším dřevěným.
Ke svízelům selským náleželo „štvaní
Tesaři sekají kůly a fochy, kladou na splav
JMti páně na Blatech“. Je to štvaní jelena,
44 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
gr. a Povrázkovi a lidem na pazdernu 2 duby
za 30 gr. JMt pán darovati ráčil.
Co rok běhá poseláček do Zbudova
k rychtáři o fury při žních nebo v senách
kem, jenž do Budova 3 džbery odváží na
spolný prodej.
Roku 1577 dostal Kubata 1 k. 40 gr. za
vepř na zámek prodaný.R. 1581 JMt pán
„o spomožení“, nebo aby sekáče k zámku
Pozornému čtenáři neušlo, že písařům
úroku svatohavelského zlehčiti, vodpustiti
posílali. Také z roboty Zbudovští a Pištínští
hlubockým uklouzlo z péra původní pojme-
ráčil, to jest 175 k. 24 g. z Kubatovského
sečou panský ječmen na rybníku Blatci
nování Zbudova – Budov, čili místo, kde na
dvoru kvůli povětří, co lidem uškodilo. Ten
a při tom roku 1565 „Nákeřští jim pivo za
bažinách, blatech si počtem rostoucí usedlí-
rok krupobití, či jak staří děli, povětří, zle
Blatec vypili“, t. j. vozka pivo v odměnu se-
ci postavili boudy, búdy, později chalupy.
na Blatech řádilo.
če ječmenné místo do Zbudova zavezl do
Nedaleko jiní nade kří (Nákří) v těch mís-
R. 1590 při slovení rybníka Novosedl-
Nákří, kdež je ovšem vděčně přijali. Také
tech, kamž umělým potokem potom vody
ského dáno Kubatovi ze Zbudova outraty za
dobytek malý i velký sedláci za cenu uzna-
slili (Zliv) do přirozeného rybníka beze drev,
8 žejdlíků másla po 4 gr., za mléko, vejce,
nou prodávati museli. Účetní položce r.
bez dřevěného tarasu, (Bezdrev), vedle ně-
ocet in summa 40 gr. Zase úředníci z Hlu-
1574: Formánkovi za 1 lože šatů dáno 9 k.
hož se rozkládají písčiny (Pištín) a tak z blá-
boké u něho hodují.
rozumím, že JMt pán uviděl v krčmě pěkně
ta připravili úrodný kraj a žírné pastviny.
Jakub, křestní jméno není v tomto kra-
svědčí Poznamenání z r. 1898 těch lidí, kte-
ji řídké. Z Jakuba krátce řekli Kuba a Kuba-
ré JMt při prodeji Hluboké si vymínil, kteří
ta.
k potřebě JMti se hoditi moci budou: Marti-
vystlanou postel a koupil ji pro sebe.
Proti takovým břemenům měli Zbudovští jedno lepší – obchodovali rybou
O přízni panské k rychtáři Kubatovi
panskou nejen při lovech, ale též kolem vá-
R. 1572 na hájemství Říhy z Velice pro-
na, sládka hlubockého, it. Matouše klíční-
noc a velikonoc kapry ze sádek dívčických
dali Kubatovi ze Zbudova 2 sosny za 8 gr.,
ka, Šrámka myslivce, Selibovského fiškne-
a nákeřských, kdež Jan Studenský z Dívčic
témuž 3 lípy za 9 gr., r. 1576 paseku za 40
chta, Adama kuchaře, it. Bartu plavce, Prok-
dozíral a sedlákům výdělku dopřál. Kdežto
gr. V témž roce prodal Kubata na pivovar do
še plavce, it. rychtáře zbudovskýho s ženou
na př. Adam Fišar z Hor až 80 džberů pro
Hluboké 3 str. pšenice. JMti pánem utrace-
a dětmi. Že se tu míní Kubata, patrno na ou-
Kvekry ( = horníky) kupuje, naši lidé se
no ve Zbudově u Kubaty za všelijaké potře-
ročních platech r. 1598.
spokojí s méně: Kuba ze Zbudova 1 džber,
by 20 gr. Snad Kubata vystavuje pivo a vítá
Vondra krčmář odtud 2, tolikéž Harazim.
hosty, neboť dle urbáře z r. 1490 ve Zbudo-
Heran, Telátko spojí se s Pavlem Stuchlí-
vě šenčí, kdo chce.
Připravil
Michal Šanda
Zbudov
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 45
MaxErnst–snovéobrazy,kteréměuhranulyužvdětství.Zubatékytičky,vycházejícíhrozivákolečka,změťzbytkůpaměti,ztracenýchvtermitištích.MaxErnstmibylbránoudosu
bec.Jenže–vPrazežádnýnevisí.TeďjevevídeňskéAlbertiněceláretrospektivaMaxeErnsta.Obrazyaobjektyzezámoří,Evropyisoukromýchsbírekdůstojněreprezentujítohoto
jsou.VýstavasezdábýtřazenachronologickyaukazujevývojErnstovytvorby.No–vývoj,spíšzastydloupubertu,neboťvětšinaobrazůdrnkánastrunyhlubokésexuálníneukojite
tortrochuumírnilapárjehoděltoužíbýtnaplněnomírem.Tenzbytekpřipomínápornoobrácenénaruby,pohledypodkůži,dohlavasnůsexuchtivýchmůžůažen,násvšech.
léháníidobývání–alepřesevšechnojsoutopohledyspíšhumorné,děsuprosté,milé,jaknaklepanéřízkynakuchyňskémprkénku.Ne,ne–ErnstneníBacon.Pozoruhodnájeh
MaxErnst–snovéobrazy,kteréměuhranulyužvdětství.Zubatékytičky,vycházejícíhrozivákolečka,změťzbytk–ůEpranm
štío
ch
M
ouadnoýsřu
lism
stoěvtyi,zotrbacraen
zyý,čcahstvt
oenrem
náitih
d.o
u,aoxdEkrn
azsutm
jíkbibayrolbkránním
e,rarleaikf
ascuinakc
acilaeb-yrintemznepokojivýchvnitřníchsvětů.Ernstovyobrazyjsouopravduuhrančivé–blouditpoh
lémuvýtvarnémuuměnívůbec.Jenže–vPrazežádnýnevisí.TeďjevevídeňskéAlbertiněceláretrospektivaM
eEorcnisitha.oOpborvaězsyitn
ao
bM
jp
ekoaty
zl,en
zaáspm
meěb
ýuo
ch
hlérspabenír,u
ek
to
ěstřrveití.n
-Zěucb
taakxm
ad
sxteE
adsonřo
eí,E
vévársoout
ho,k
outd
N
m
yjtn
oa,atélek
spyotičňkzč
teasi,vp
výystk
taůvyp.An
perarm
gm
yráadxi,E
ž
rn
t–
bprřy
aeztisíy
ekrílraéo.m
lyduěůžtsvvd
ěvto
y,váystcithaákzpeějíckíhnréohziov,ářekkon
leečk
zmůělcťezb
amaějeti,jízm
trakceonnýccijshtevt
itišatítcichk.M
prezentujítohotozásadníhoumělce.Sochjezdetrochuméně,alejsou.Výstavasezdábýtřazenachronologickyau
azauxjeEvrýn
vo
tvem
ocr.Jbáeyn
výrvaozje,sp
asýtyndelo
tšin
oibn-ěceláretrospektivaMaxeErnsta.Obrazyaobjektyzezámoří,Evropyisoukromýchsbírekdůs
byk
lM
stj,E
jeronpsrtaovdyb
u
lo.N
ž.eo––vP
žáíšdzn
viu
sí.p
Teuďbjeert
veuv,nídeebňosťkvéěA
lbaert
razůdrnkánastrunyhlubokésexuálníneukojitelnostivkaždémznás.Snadkekonciživotaseautortrochuumírnilapárjehoděltoužíbjsýotu
n.aVpýln
řip
ínyáau
pokrn
stěan
vaosm
ezdíráem
být.T
řaezneznbayctehkropn
oo
lom
gick
azouojebvrýáv-ojErnstovytvorby.No–vývoj,spíšzastydloupubertu,neboťvětšinaobrazůdrnkánastrunyhlu
cenénaruby,pohledypodkůži,dohlavasnůsexuchtivýchmůžůažen,násvšech.Neukojenost,teman
áEvrn
ášsetň
,sbnoolevsét,o
ob
proajezn
íkzp
oédm
léhtěoáurnthríoid
o
ýlu
vm
án
ltestpváří.reZjesuehb
vošaedtécěh
nu
o
o
ocahppáolznheějlíecnd
spzíiíšvreh
u-.lT
cn
hbu
írí–naěilap
lto
žkjsíb
ýu
tytn
oyrm
m
naz,bzm
yteěkťp
ápěotrn
éenram
ruitbišytíc,pho.M
hleadxE
yprondstkm
ůžib
i,dyolbhrálan
vo
asundůosseuxrr
uecahlitsivm
ýcuh
x
–
y
,
t
e
r
r
a
u
y
u
ž
vd
k
y
t
i
č
y
,
v
í
h
eečk
zbřiypto
km
ůpín
am
i,ztroao
cebnráýccehnvt
morné,děsuprosté,milé,jaknaklepanéřízkynakuchyňskémprkénku.Ne,ne–ErnstneníBacon.Pláoreztororu
heokdtivnaáM
jeharxaevE
osrtnalsetah.O
kobslértzahtzváyánao
rín
ěon
í,ý
atyz
lveáitn
eeczíh
n
křřáeí,zE
sisn
t–oou
Ejsk
ronruosttm
ayzío
yesp
,kčaíšdáshů
tkousotm
idb
bk
–ám
aleicp
sru
evvrčo
šn
epcoh
oovpyýoco
hhblesrdb
é,o
m
néěřílczek.Syoncahkjeuzcdheytrň
kěé,n
s
p
j
e
o
y
r
ojnoěrrn
epé,rdeězseu
npturo
jítosth
toilzéá,jask
adnnaík
hleopuam
osckhéum
mpérn
alk
eju
so.N
u.eV,n
ýset–
avEarn
sesztdnáebnýíB
tř
nenáhodou,odkazujíkbaroknímanýře,aleikfascinacilabyrintemznepokojivýchvnitřníchsvětů.Ernšisntoavoyborabzrů
azdyrjsnokuáonparsatvru
dn
uyuh
hlu
ra–
n
č
i
v
é
–
b
l
o
u
d
i
t
p
o
h
l
e
d
e
m
ao
b
j
e
v
o
v
a
t
n
e
t
u
š
e
n
é
l
z
e
a
s
i
d
l
o
u
rn
vuyáolnbín
raezuy,kčaosjitteolnnoesntivk
áhaožddoéum
,od
káasz.u
íkb
ím
yríirnnteilap
mázrnjeehpoodkěoltjio
výucžh
hěsn
věotů
.Eírrn
sto.Tveynozbbryatzeykjspořuipoopm
raívndáu
bvp
oEků
élcsseeto
xý
zn
Skjn
arádadkri,oežek
kjn
o
n
cižaivnoýtařese,aaleuikf
toratsrcoin
chacuilaubm
íbvýntnitřanpícln
m
em
ho.Ještětakmocisihopověsitnadpostel,napadnevásutřetíhodíla.Nebolépe,umětvytvořitněco,alespuokňozč
á
s
t
i
t
a
k
p
ě
k
n
é
h
o
,
ř
e
k
n
e
t
e
s
i
v
s
t
a
v
y
.
An
a
j
e
j
í
m
k
o
n
c
i
j
s
t
e
p
r
a
g
m
a
t
i
c
y
s
t
e
taokjem
ocio
sid
hlo
sitonbaýdvpáo
sut
íhuotd
a.oN
ěto
vy
tvéo,d
řitěnsuěcpor,oasletésp
oňilézč
titaak
klp
nééřhízok,řyen
kanketu
ecsihvp
ýstp
avrky.éAn
jím
jenost,temnávášeň,bolest,op
nízp
éhpáonvíěid
nsít–ela,nleappřaed
senvešv
ecáh
nořejsto
oílp
helebdoylésp
peíš,u
hm
um
rn
,m
,jaáksn
epěk
an
yňůslckeévm
nkauje.N
e,k
noen
tovůbecmohlividět.Protožemistrů,jakýmbylMaxErnst,jeopravdumálo.
nísm
t,jeo
pý
rařve,dau
maásloci.nacilabyrintemznepokojivýchvnitřníchsvětů.Ernstovyobrazyjsouopravduuhrančivé–blouditpohledemaobjevova
obrazy,častonenáhodou,odkab
zuyjílM
kbaaxroEkrn
an
leikf
umětvytvořitněco,alespoňzčástitakpěkného,řeknetesivpůlcevýstavy.Anajejímkoncijstepragmatickyrádi,žejstetovůbecmohlividět.Protožemistrů,jakýmbylMaxErnst,jeopravdum
P
od Bie
ber
em p
Od 23. 1. do 5. 5. 2013
probíhá ve videňské
Albertině
retrospektiva
Maxe Ernsta.
Max Ernst
Ernstovy tvorby. No – vývoj, spíš zastydlou
axErnst–snovéobrazy,kteréměuhranulyužvdětství.Zubatékytičky,vycházejícíhrozivákolečka,změťzbytkůpaměti,ztracenýchvtermitištích.MaxErnstmibylbránoudo
pubertu, neboť většina obrazů drnká na
surrealismuakcelémuvýtvarnémuuměnívůbec.Jenže–vPrazežádnýnevisí.Teďje
vevídeňskéAlbertiněceláretrospektivaMaxeErnsta.Obrazyaobjektyzezámoří,Evrostruny hluboké sexuální neukojitelnosti
pyisoukromýchsbírekdůstojněreprezentujítohotozásadníhoumělce.Sochjezdetrochuméně,alejsou.VýstavasezdábýtřazenachronologickyaukazujevývojErnstovytvorv každém z nás. Snad ke konci života se auby.No–vývoj,spíšzastydloupubertu,neboťvětšinaobrazůdrnkánastrunyhlubokésexuálníneukojitelnostivkaždémznás.Snadkekonciživotaseautortrochuumírnilapár
tor trochu umírnil a pár jeho děl touží být
jehoděltoužíbýtnaplněnomírem.Tenzbytekpřipomínápornoobrácenénaruby,poaxErnst–snovéobrazy,kterémě
h
l
e
d
y
p
o
d
k
ů
ž
i
,
d
o
h
l
a
v
as
n
ů
s
e
x
u
c
h
t
i
v
ý
c
h
m
ů
ž
ů
až
e
n
,
n
á
s
v
š
e
c
h
.
N
e
u
k
o
j
e
n
o
s
t
,
t
e
m
n
á
uhranulyužvdětství.Zubatékytičky,
t–ěsťnzo
raazm
y,kěteti,rzétrm
nu
užitivd
ět.sM
tví.aZxuEbrantésk
ytičibkyyl,b
vyrácn
háozued
jí-osurrealismuakcelémuvýt–ízp
snod
vélo
y,okbteýrévám
an
téhkleydtičyksyp,víšyhch
kran
,zsm
bvyétkoůbp
aceěnuýhcrhavt
erlym
štích
tm
vášeň,bolesatx
,oEpronjesn
hbárnaízid
níě–uahlerp
řeuselyvušežcvd
hněotstjsvoí.Z
uutobpao
u-ázejícíhrozivákoalexčE
vycházející hrozivá kolečka, změť
ákao
ěťbzrbayztykao
ůpbajem
cenoýřcí,E
hvvt
tišu
tíckhr.oM
tsvuaprn
ésm
uuilém
ěníavkůlebpeacn
.Jeénřížzk
e–
vP
rauzcehžy
ád
n
ýénm
evpisrí.k
Teéď
jk
evue.N
víde,enňes–kE
éA
lbstertiněceláretrospceíh
krtiovzaivM
xleečEkran,sztm
a.O
ktyětzi,eztzráam
roeprm
yisio
maýxE
chrsnbsírtem
kdiůstojněreprezentujítohotozám
o
r
n
é
,
d
ě
r
o
t
é
,
m
,
j
a
k
y
n
a
k
ň
s
k
n
rn
zbytkůpaměti,ztracenýchvtermibivraáázn
rr
lzisb
akc
lém
níšézm
uu
Jeenbžoeť–věvP
raa-obrazůdrnkánastrunyhludonzíh
ouahm
lcneás.Sjte–ohscrn
hao
n
ěě,ěaun
lehí,jsaroaleunit.V
taživcvd
asáeěztzru
bu
ýotb
ekn
ati-cčh
au
u
jo
eu
Em
rneěsaťto
vm
ytu
vo
rpbayem
.N
o
asty
dm
louěpnuívbůebrteuc,.n
tšin
xoE
vzésdtoealbtero
aczkh
yo,u
kstm
ezrtvééám
u
yhsun
sd
tváčí.Z
kyro
,vnycohloágzicek
jícyíhb
ryolzk
ko
lvečýdkvoo
as,jzu
k
ů
ět–
i,uvvýývtvoaj,srp
neníBaconsa.P
oru
děrn
vjeo
h
rn
eclý
k
n
sřta–tzéE
ryn
tištích.MaxErnstmibylbránoudo
d
nd
ýěn
eovuisěží.n
jebavep
ec.vln
ežňoes–
kvP
éíA
b
ěczebláyrteek
tropsřpipeokm
tivaínM
eEorn
straá.O
- aruby,pohledypodkůži,do
byo,čkaésto
sen
xu
átrln
íenonedý
uockh
o,vt
jioteedln
oasztituvk
až.M
dréom
zn
S
n
oao
nsu
živaoo
seyeariu
oerm
turoakc
chueléum
muírv
nýilap
ržjeáéh
o
íTbeíý
tn
m
rerlm
en
ápaoxrn
ob
ceb
nréan
zn
aách
rkm
išjtíkb
ch
akxnE
rm
násat.m
iařbedy,ak
lbleek
rikf
án
d
situ
rr
listm
tvazáern
m
u
ultm
vďů
Jeíděnn
a-ert.Tin
s
t
o
v
y
o
b
r
a
z
e
u
a
í
n
ý
c
i
n
c
l
a
b
n
surraexalisEm
yoao
,Erao
vlerpopypřiseyo
r-onm
htsobp
íreokhdleů
jníšěh
reupm
rezoernntu
hýlcah
vas
nitů
xáud
cn
h
ivn.ýE
hism
žjeůovaž
njssáoksuévšo
Nd
keh
o
m
vdáitšaepxňoe,-E
bo
pobjern
d
ákntyz
báým
voářoín
–
siseuovku
šerk
ojsýocu
dsytosp
é,jídtoěh
suoptorosté,milé,jaknaklepanéřízky
rnustakc
–snoelvéém
ou
brvaý
zytv,akrtenréé-mě
zseícžh
ýtů
ecvrn
í.sTto
eů
ď
evreaídn
ey,ň
Aepclbh
ea.rt
ineuěucu
lájreaenn
troočsisvt,ptéee–
kb
tivnloaáuM
rnlesta,o.O
azízp
yzao
bljéebh
kjety
zíeidzeo
ázm
,Eříív
och
z
n
e
p
o
k
o
j
i
v
v
n
ř
n
s
v
ě
v
y
b
z
r
v
muuu
nlíyvu
ůžbvd
ec.Jěetsntvží.eZ–uvP
zeytičky,
sněaě,danln
ělcvk
eas
.Sozcdhčán
jebozýd
ch
nrěa,zayle,čjsaostuo.n
Veýn
stáavhaosdeozu
d,áob
zejíkb
naaroknímanýře,aleikfascinaci
ylym
ň
m
éid
n
esein
P
děln
aevjů
zctvezéánán
rý
í,jísaho
leouitu
e.Vcm
h
stře–atE
yoéb
dýktařzau
hm
raněu
baaxtréEak
ýšvd
céeh
jnokěe.Jy,ren
rtyae,E
zk
n
tsu
jcíztio
sasá.id
noazíh
oru
ohyn
crthk
eozpsdtaal
em
terh
oěckth
ýišsn
zreorn
astuovm
ed
ao
b
eutsužk
nsěébtlp
zsítrevek
aík
ok
tek
ě–
otán
h
vzáiěvn
tn
d
sm
l,n
acěepáť.zS
ajebd
st–snovéobrazh
y,lk
teerém
m
ěn
uajehvkroauvncah
utn
.sZ
ulů
bsuatoh
t.éN
teiščp
vern
ym
ch
jícííoB
htporaoczo
ko
leočp
kouah
,tzeom
i,ozutsrtam
chnevt
tícaich
.ázezru
žádvnyých
náezveisjící.íT
víledM
k
érAn
c,n
loeěergtšm
iicnkaity
vý
oj,sopcíšiszih
asotypdolovu
uabderp-ostel,napadnevásutřetíhodílsad
bílay.u
rN
inakc
tebm
zp
n
pom
o
kgětovitcjviaky
ýyn
cvau
h
vk
nn
vpíěovotjů
rn
setvtio
yhzo
jseo–
u
oýn
pvý
ro
atjn
ivvépí–
u
ih
tprelbo
obeh
m
ao
b
etváuon
šjeE
étru
lszteo-avsyidtvloourbhyo.N
.Jeošt–
ětvaýkvm
ěsp
itn
herď
ozjeivv
áeko
čekňas,x
zm
ělť-sztbm
yti-bylbránouvdáo
ceh
rm
oeen
loý
aitězřun
uo
jíec,ah
věleýsn
Eň.brEzč
n
sá.tJo
yvžktyevpo
rbvP
brn
ya.rzéN
vd
,evsspedivp
íšuiszu
a.ůTshel-tyrďadjn
lovču
uebňleort
ud
orto
ťlein
vd
oeau
b
rjeak-vzao
ůvu
dajertn
k
anrsn
s
ut
ř
e
t
í
h
o
e
o
l
é
,
u
t
o
ř
i
t
c
s
s
t
a
ě
k
,
ř
e
k
e
M
E
r
n
s
u
r
r
e
a
l
i
m
v
r
é
m
u
m
ů
e
c
n
–
a
ž
á
v
í
e
e
d
s
k
é
A
c
e
l
á
r
t
r
o
bertkinůěp
cealám
reětrtoi,zsp
vaýM
axeerEm
rnit-ištích.
tru
,n
eu
bo
ěeítrp
šin
ožbávd
razchů
xěruo
ázlirn
ítn
kčk
oijistetrů
lno
laty
.Nazejebjízm
oám
lék
po
ey,n
viseo
cío
lýedsk
ásstd
iů
tab
éhh
njríE
eatotdreth
skžiosvp
ů
lciseo
tíh
abtvaoryasu
.ezAn
kh
jav
stn
rlyailcaap
g
áěnd
tesýtto
ů
b
m
t.P
oežeulem
,jasktiťvk
ýzm
axE
vdvtuem
traek
cetin
ch
n
hí,cm
luijsvbterěotpvkpryéaytsg
x
áktlin
n
žcjn
děm
ém
zn
S
ek
vsoo
a,u
uczťrim
lu
tkoi,bážuean
žtjséíab
ttvičn
at.u
x
–m
y
katěoeljcerejéítm
u
tkn
sotyd
vdírr.žZ
yru
ky
y,eh
vccylu
cb
hoo
áuk
zhm
eélijívcsííeird
hn
vo
yatažb
k--yůlM
pam
ětri,n
ztrsat,jceeonpýrcah
rmái-tištích.Max
ýsao
tavbyje.An
m
cěro
k
y,earáu
i,ožojesiteň
eeotk
o
vitvk
ep
ě.k
P
on
eto
tac-vidžýéin
sm
pvt
ektřiví,E
aM
axeErnsta.Obcreavzy
k
řu
E
ořuitan
m
cp
h
bjsln
ítrzč
sktao
ěk
rno
ep
rlievozi,ád
eřsen
zosán
m
.m
Soéocm
cěo
hnjeh
eturno
hm
uerakjetěio
sta.O
azyrao
jekib
tyz
ád
am
k
octhaum
seuk
am
h
u
ilap
áárrakjezoh
o
dděanl,tzoým
unžeěíb
ýsb
tTn
loya.lM
MbarxE
nstbm
ylberzáám
noéuond
o,asvleu-jsroreua.V
- ýstavasezrů
nrln
ap
l,cn
ěoynpau
oram
íru
eum
.áT
evn
zEbryntesk
p
řiptvoom
ín.N
áp
o–rn
ovob
rpáríšcnezsantsm
étyndiablo
ru
yu
,pn
oo
h
lu
edd,n
yespu
orr
dťevd
k
ů
žin
i,dazn
ooakc
h
lrsaa.vSzen
as
ndrůn
s-evxýu
cahcrin
tiviévým
ůu-toěrntrívoů
E
y
l
b
r
á
u
o
a
l
i
s
m
u
l
é
u
t
v
b
e
c
.
J
e
n
ž
e
–
vP
e
ž
á
v
i
í
.
e
ď
jevevídeňskéAlbertiněceláretrospektiva
,
j
a
k
ý
m
b
a
x
E
s
t
j
e
v
d
l
o
.
ě
d
á
b
ý
t
ř
a
z
e
n
c
h
r
o
n
o
o
g
i
k
k
a
z
j
e
v
ý
o
j
t
o
v
y
r
b
y
o
v
ý
j
,
s
u
p
b
e
rt
b
o
ě
t
š
b
ů
d
roplyism
isou
uk
r
o
m
ý
c
h
s
b
í
r
e
k
d
ů
s
t
o
j
n
ě
p
l
n
ě
n
o
m
í
r
e
m
.
T
e
n
z
b
y
t
e
k
p
ř
i
p
o
m
í
n
á
p
o
rn
o
o
b
r
á
c
e
n
é
n
a
ru
b
y
,
p
o
h
l
e
d
y
p
o
d
akcelémuvýtvakránn
ém
uměžůaaž
,nzn
ásvášse.Sch
koojenncoižsivt,toetm
lesutM
,m
opao
jen
ízp
lO
éo
hbádrn
ýbvýjeátknty
í–pzalenlezěápnm
řoesm
eřví,šrEecvm
hnpoyjsisoouutokprom
hleýdcyhsbírekdůstojněreprezentujítohotozásadníhoumělce.Sochjezdetrochuméně,ale
rnásortjad
o
stu
ru
ždeén
m
n.aN
dekuek
asenaáuvtáošretrňo,b
chou
írxn
ilE
ap
e.h
ěalíztid
oyuoao
žbíb
aů
reprnezíveůnbtuecjít.oJehnožtoez–ávP
sadranzíh
ouam
ěl-nyhí.lubokésexuálníneukojitelnostivk
k
ži,,d
oeoh
laE
virn
nau
ůros.n
exuaccjh
výý.vPcoo
hjE
ůž-ůy
ažtveonr,bnyá.N
svše–ch
.Nej,uspkío
jeansty
ost,tem
nábveárt-u,neboťvětšinaobrazůdrnkánastruny
šh
orn
stéla,vm
aksenxaukclh
eptivaýncéhřím
zkyůjsžn
aaž
yvň
kšzéedm
éznkek
.cN
n
–lon
zm
orn
ru
oůu
.kVuý
sh
ta,n
ýrtkeřau
h
g
cas
eohvtin
šzu
ulep
Teěž,naálezdbjsno
yýu
ten.kepvřisip
omínápornoobrácenénarubsp
y,íp
ou
hm
ledy
poéd,dkěůsu
ži,pdroh
asilén,jů
ecn
áassev
cáhb.pN
onju
ean
oňser,to
ten
m
áp
vkoásyjetšn
enňíezp
,kaíoBzdu
ce.SToecďhjejevzd
e
t
r
o
c
h
u
m
é
n
š
e
b
o
l
e
s
t
,
o
l
é
á
n
í
id
biýžastivv-oáovn
í–
aaleuptořretsro
eovcšhveu
cýhvuo
nm
ojsíro
topádorloh
du
ydsěplto
íš žíbýtnaplněnomírem.TenzbytekpřievídeňskéAlbb
ertoiln
ět,coepláorjen
tro
- odléháníidobývání–alepřesehvošdecnhán
jeo
hrjsaovuotsotalpeohhkleodstyztsvpáíšrh
nu
ěn
í,ao
leritn
ecéh,dněicsk
ápzrru
čh
n,lm
obstio
–
E
rsnensxato
váleyln
oían
bnreaéuzřík
yz,o
čkajiytestln
oan
etn
áchayožň
dso
ué,m
ozn
dk
ars-z.S
un
jíkb
akroek
kn
ío
m
u
k
é
u
o
s
i
vk
é
m
á
a
d
o
n
c
t
a
s
e
n
i
l
ap
j
e
h
o
e
s
í
zp
m
u
o
s
t
é
l
é
,
j
a
k
k
p
k
u
k
p
VýsstapveakstievzadM
ábaýxteřaEzrennsatac.hOrobn
ly
o-aobro
nubléeu
su
sm
t–
éži,,m
lh
é,d
jlaraaik
no
le-sp
axn
éěch
katuéůckžhyůytiaž
eá,ou
ru
aoz.N
nýářjeh
,arleaikf
astsalcienhak
ciolasbtzytrvin
tenm
zí,n
peock
onjivcýkcáhzru
vnčitnřn
íp
cth
sEvrěn
tůsá.tE
rn
sto
vroayb
oyr,b
zoyrénjn
so
uh
pm
ro,ad
vo
npu
voééů
bdělouiu
tn
pas
h
leu
acarxeasn
E
satn
–áou
sh
n
vo
éd
r,ddahyzěkryp
,k
tdečrjíirk
uan
lyků
ževd
třsíztvik
í.ýyZcn
uhabm
čňkseykn
,év,m
yncáhp
ávrzškeéjcín
íhk
ruoe.zN
ivk
kjeonleočk
mněáťzvbáyšetkňů,bpoalem
ti,zotjreancíezp
nýocdh-vtero
m
í
p
o
rn
á
ru
b
y
p
h
o
v
u
v
s
h
.
N
u
st,ate,zm
st,oěp
k
é
n
k
e
,
n
e
–
E
r
n
s
t
n
e
n
í
B
a
c
o
n
.
P
o
z
o
ru
h
o
d
v
o
á
r
ě
n
a
l
e
it
h
o
s
–
o
v
y
o
b
z
č
t
e
o
u
,
o
a
z
gickjeykau
kaezu
výovřoí,jEErvnrsoto
tvooru-kron
e–
rn
su
třsnetm
Bh
aílaceb.od
.sP
ooíšuzlh
ru
h
o
d
hsuu
raakc
ssteal
hkuiléov,jsaýtkztvtn
vaáarrn
naí,n
aleéuitřím
ezckhěyn
nníicvaků
tyz
zájem
pvyayrois
dep
m
jecvh
ovantn
šesnvéěltzůe.aEsrn
idlo
akjsom
sriah
odípu
olesm
elol,řin
vE
áE
te–íhn
on
en
b
éod,pu
,su
ěn
tu
teícpih
M
n
iíjo
ron
áyb
oetm
uém
aětéliásu
lée,žm
u
nrsžokezé–
vP
žaák,d
n.N
ýěn
í.kTEů
erďpnjaesm
éih
ávn
idou
ovh
běsýriatvnáan
eišsad
eoru
cn
ssrut
o
o
p
po
orrm
ren
,m
djáehěh
pvo
roou
tu
kn
léeěam
p
kláeb
uzecechj.ícJyíehň
m
porralekzčéekn
um
eťz,enbveyis–
tvneevě-ítdi,zetň
kb
kenr-ímanýře,aleikfascinacilabyrintemzn
okao
ojib
vý
itřentu
ích
stu
ovhyoo.Jbešrtaězty
uoclp
čd
iví–p
éa–
btp
tvapš.zd
healčaenx
do
eEsjm
ao
b
esbd
voyo
-éyN
x
r
n
s
t
s
v
r
a
z
y
k
e
r
r
a
n
u
l
y
vd
ě
t
s
t
v
í
.
Z
u
b
t
é
k
y
t
i
č
k
y
,
v
y
c
h
á
i
v
á
k
z
t
ráa--cenýchvt
by.N
o
–
v
ý
v
o
j
,
s
p
í
š
z
a
s
ty
d
l
o
u
p
u
b
n
o
t
–
E
r
n
t
o
b
r
a
z
y
,
č
a
s
t
o
n
e
n
o
d
,
o
d
k
a
z
u
j
í
kb
a
r
o
k
n
í
m
a
n
ý
ř
e
,
a
mýchsbírekdůstojněvraetpnretzuešnetn
uéjítlo
paopňazč
ásetivtaák
pěřektn
kenbeotelésp
ivp
lcaecěvotývnsy.tPatvo
voyzř.oAn
kjeolbhň
nercrt
teěsm
m
aM
cétkav
i,sžtí,eam
vrlbn
ůrsáb
e.cáo
sjíam
kln
A
ekěh
troko
stizp
ehy
k
váraděnn
M
ajlsexteitieb
E
ak
Ozuru
bdrao
zsyu
b
jeisrk
zakc
eyzáom
ozřyí,u
rtotvpn
yren
isnéoám
u
kourdouom
ýěcdnhkívsab
rbejeík
d
jn
ěívP
rep
zežřen
tonhaeso
zT
aikivijsnfáo
hrtp
sn
átoertEim
eto
cyh
ictn
čřn
n
ocao
sts–
E
nty
su
to
v
blyéram
,Ečaavvzsý
h
u,o
zíu
kb
aůn
rsožtok
m
aarnzeeý
,d
atuln
ejíikf
-to
ze-asidlouho.Ještětakmocisihopvoyvtěvsoitřnitanděcpoo,satlels,n
dn
sut
íhéohdoíla,ř.eN
en,uíůB
m
itru
něhacoje,d
eésáp
zč
tpccial
tieranialetákiašg
,n
í
c
.
x
rr
e
a
l
m
e
a
m
ů
c
.
J
e
e
–
r
á
ý
v
i
s
í
.
eďjevevíde
tu,nheobto
ozťávsěatšdinnaíhooburm
azůělcder.Snokcáhn
a
a
s
c
i
l
a
b
y
r
i
n
z
n
e
p
o
k
o
j
i
v
ý
c
h
v
n
i
t
í
h
v
ě
t
ů
.
E
rn
s
t
o
v
o
b
r
y
j
s
o
u
o
p
r
a
v
etů
rolc-evýstavy.Anajejímkoncijstepram
oh
kým
t,jeo
u
leom
sp
ard
u
m
ěn
Slabío
cE
h
rrn
,aytlejsrajo
soum
uoE
.V
as
eh
eín
o
cvk
ro
sčltzk
o
vů
olosěru
yjn
N
–těrp
veýazvm
irů
nra,jcvaid
laý
bm
ym
rinbáty
onn
kso
h
teaA
ř.n
.eE
y
ok
rý
u
čaýisvtid
éěřbat–
l.ty
oZau
on
eEiy
m
ezao
vezjo
ným
uáýjšE
nnlseéb
itm
d
šp
nkeo
tejeszid
vp
gm
atlicvkidyěrtá.Pdrio
,žteojsžtem
tovisůtrů
be,jcam
ohlb
ivyidlM
ět.ParxoEtoržnesm
isctp
k
l.MzanxeE
tíh
,jeivoýd
pcu
rausvkh
délcriu
m
rv.jeněběztslů
n
octrsh
votoéu
reaébtm
zvryaaě,zk
ěrau
h
nšueb
lyzrard
uazlázžn
u
ašrp
ykoletlo
iřd
číg
,-vryoao
cau
hybák
íu
cuvík
hjearrtvoo
zevivto
b.o
yě.tJro
keeů
n
cd
látsd
rvoietěp
svo
plm
ed
in
ntasn
svttaserd
atvatru
.u
O
yuebvd
ao
jéeztvb
k
zcd
eJábheilztn
áttoíéěm
,ko
p
isjvk
ckeh
íren
evaakay,zsdd
tbťozh
eso
nej,těuti,jítohotoz
strucnhyuhm
lub
ok
lnýířsntak
evu
n
čcxert
ih
veárt
élvosi–
otbe–u
h
eb
aM
od
bréejexn
vek
om
vp
n
éh
lso
u
h
ou
.zč
tktah
m
o
én
ě,éalesejsxou
uá.V
asejzitedl-ábýt
sn
paíšdzapso
tysd
lo,n
u
p
u
b
e
u
,
n
e
o
ť
t
š
i
n
o
b
r
a
z
ů
á
n
a
n
y
l
b
o
k
s
e
x
n
e
u
k
j
i
t
e
l
n
o
s
t
i
a
ž
d
é
m
zn
á
s
.
S
k
ek
o
n
c
i
ž
i
v
o
t
a
t
a
k
m
o
c
i
s
i
h
o
p
o
v
ě
s
i
t
t
e
a
a
d
n
á
s
ut
ř
e
t
í
h
o
d
í
l
a
.
N
e
b
o
l
é
p
,
u
ě
t
v
y
t
v
o
ř
i
t
n
ě
c
o
,
a
l
e
s
p
o
ň
á
s
t
i
a
k
p
ě
k
n
é
h
o
,
ř
e
k
n
e
t
e
s
i
vp
ů
l
c
e
v
ý
s
t
a
v
y
.
An
a
j
e
j
í
m
zto
raiu
cnem
ýěp
clch
tzaišdtícen
htre.o
M
xEřertn
so
tm
b.jN
yolbeub
r.áV
nýlésptu
dom
uzěrdtrváeyabtliý
tvicakrynau
ém
u
ecs.tJovnyžtev–
a-o–výv
audm
e.svt
Soteoedl,crněm
hajp
eiu
cáhasau
tm
řřaitzn
eakc
rm
oonuoovbloýrg
kru
azuum
jevěoýnh
víolejů
Ebrn
od
rvP
boyr.N
nosřtiavk
ažadch
ém
itseiu
htsoo
půn
oívíh
anádh
o
vn
ut
íéhn
d,aílaiey
vsom
o
ěncap
o.co
,hérn
zen
ronzn
oloágs.iS
cknyaadukkeakzo
un
jev-ývoj
rzseěn
iltdap
jiev
žvíeo
bem
psa,lm
n
ěéb
n
oalbězm
írnselrM
m
.o
Tn
erEenatrran
zevb,suas
yjetn
eeok
p
p
ín
nlnébon
ůisžk
koncijstepragmatickayurtáodrti,ržoeccajsh
cásžm
jk
aok
vM
d
m
ety
n
n
eb
itsrt.éP
í.u
Thrlet,oo
ďto
Arlm
ivrořlauin
n
stln
a.íO
rakzáoycjietao
jesk
tyzbaeyžz,dpáém
ozn
říd,yEáp
vsr.oSodn
pkayd
oi,u
koron-ciživota
sp
zbazč
o
ukrýplů
uh
n
ťývšvteeíd
ěitcseteth
šrů
isň
n
yptkh
b
soE
eárjexalron
u
ndeb
uh
eid
taivvk
m
ek
ciživE
ortanssetoavuytotrvtororbch
p
ovíšcň
scáth
ild
tao
p
ěžid
kvěen
,eřjeb
eák
n
iN
vp
ůý
coejeevůbrt
ýdio
stsaěn
v,ctk
yeam
.áláx
An
asotvru
jeátpj,ím
csoituj,ask
tx
eépep
gí-ázp
y.uNuom
–írvnýilvap
oj,ásrpíšzahlavasnůlseesx
u
h
t
i
v
ý
m
ů
až
e
n
,
n
s
v
.
e
u
k
n
t
e
n
á
š
e
ň
,
b
o
l
e
o
o
l
é
á
n
í
o
b
ý
á
n
í
–
a
l
e
p
ř
e
s
e
v
š
e
c
h
n
o
j
s
o
u
ítroek
dbiů
eop
reidězěleto
jítoýžhten
otapzisln
átrů
sěand,jaokm
íhm
ou
m
lceena.SxzobEcyh
djeřeiptrom
chu
mpéonrn
ě,aoleojsboruác.V
ýsétanvaas
ebzd
zyen
toyurrm
tárodcý
ujsésu
m
rů
n
lap
ájnrějeorhh
em
ejeksézt,n
p
n
ru
y,ápbohýhotlředadn
paodkůži,d
jehosty
dědltlo
p,ln
m
i,h
žcrn
eh
tb
ed
eosctsotm
vjd
tn
.Putkržo
b
yňl.ěM
rtn
ou
užpíbuýbtn
ertau
něen
bo
oťm
věírtšein
a.obraax Ernst – snové obrazy, které
topohledm
ysapahtiu
ícšakh
ěiscvtíu
iů
ljeéli,až
leísbtpo
aštoenvcm
éh
řívzk
y
kjeýo
uícro
sT
m
.N
ebí,n
nrtájeeu
–,ín
E
stťln
enšn
Beíid
ao
cobbnrýa.vP
o
cm
hoů
rvo
n
yýtecrau
ké,am
zěu
varýaken
vn
oua,jn
E
ru
bn
yab
.oN
–hysvty,ý
vm
oykj,,vésnp
zp
aášrszek
ty
lok
eb
iín
ůnzdo
n
áacřnean
n
en
ul,o
i,vkitp
h
ů
žu
n
ácíšvh
áh
,b
or,lu
eosp
o
zparn
d
évn
h
íě–rtru
sceislýaávtru
e-cvt
henrom
jsoit
Tenzzůbdyrtenkkpářnipaosm
nyáh
plo
avslk
uas
m
ááéslo
tdv–
stn
o.xob
rcagíh
zaylek
rh
ém
h
lysártun
žvsE
vd
ěysts.ttN
tvvoíe.yZ
uk
aatn
éyk
itsčetk
yn
eň
jícdo
íh
o
zdti,vu
áp
kezoo
ljen
čk
,orzoo
m
ěěťíátm
zb
yatn
koýů
p
aazám
i,aazslk
tercp
c-šh
truín
urn
bookoéb
serxá-uální
jehravoax
so
tE
alprern
h
o
s
z
t
v
r
ě
n
,
e
c
n
i
c
k
á
z
ru
č
n
o
–
r
n
o
o
b
r
z
,
č
a
o
n
e
á
o
d
u
k
a
u
í
kb
a
k
ř
e
,
l
e
ikf
i
n
a
lu
érm
setrxoousrn
n
easuu
kporajo
itxeseln
tivk
dbéarm
zn
ayd
k
ivvso
téap
syeaispu
tu
oék
rntrro
om
ch.N
u
m
íírrn
ilrn
ap
hěíoBrd
ěco
lrto
žno
íbtzu
ýojíttru
péooAk
hn
sh
p
hk
d
ty
éE,oo
m
isléat,azja.yaO
kžjsn
lep
aav
náb
ésje.u
říSkznty
kh
uoécn
hřcb
yíi,žE
ň
krdo
m
k
u
,en
stu
tásnrštoejejn
n
P
otodzn
cenn
én
ruob
,pooshtivk
ledy
ků
ži,ádso
ídezňntsoekp
lboleyejid
rthýyin
ěbcívšoen
laáu
en
pátv–
elěékst,íů
tivě.o
M
r,sk
n
akozh
yp
ao
zrn
eakn
zaěátk
m
o
orlyek
ýeb
cecuh
sreo
bo–
eE
k
dkeů
eaep
ein
zzu.elb
ophh
om
mě uhranuly už v dětství. Zueuak
jiteyln
ažpdoédm
zn
.Snad
byrintevm
v
c
i
t
ř
í
c
h
E
rn
s
t
o
v
b
r
o
u
r
d
č
i
v
–
l
o
u
i
t
p
o
h
d
e
m
ao
j
v
v
a
t
n
é
l
a
s
d
o
u
x
E
r
n
s
n
v
é
o
b
r
a
z
y
t
e
r
é
m
ě
u
r
a
n
u
l
y
u
ž
vd
s
t
v
í
.
Z
u
b
a
t
é
k
y
t
i
č
k
,
v
y
c
h
á
z
j
í
í
h
z
i
v
á
o
l
e
č
k
a
,
z
m
ě
ť
y
t
k
ů
a
npasíšp
n
nkd
olo
m
ení,an
zlebeitb
yetoecťk
pětřišcip
o
m
ázp
okroánbn
noén
nraahzru
bao
ys,tk
p
lend
doekuů,kožod
i,d
asaarů
sénm
xíum
czn
hatn
iávsý
ůek
-aso
jveýho
tal
tzatpvdeu
ám
rbn
n
hn
ásaut
zoru
čín
sdtrn
–
E
srto
yě,čtb
oéoo
nsh
áěyáh
kzč
zosulasijíttkb
k
ý.n
eh
,taem
lesiikf
cinaciěcžt
hlavkaesn
secxižu
htm
enm
, írnil
vro
zlp
aeo
sěhty
ez.sěT
rt
vzn
ik
n
bříen
ů
ríp
aákvsclérteyo
ru
lp
noěo
tn
eolatn
ivk
žo
Scřm
koůn
ivcohtativseýacu
ortrůožcůhaužu
ho.JeštN
ětaok–m
caivj,stžseioů
h
o
v,p
ěo
soáitsk
l,u
n
ano
p
arhn
dty
e–
vtzsů
ám
hávro
lakn
.tN
b
o
p
epn
,bruay
m
řeěů
iítčx
n
cjb
o
,íd
an
leáu
sp
ň
ah
ko
p
ěh
n
ovuízh
,ařitveto
ku
enh
asnu.voO
bcýph
rcaoh
yvteu
ao
b
jeícjek
m
o
řrttívao
,E
vo
rzd
o
y
iszrleéeo
u
m
ýzp
cd
hulu
slyd
bvulíéy
rhežhtvk
d
sivu
tvo
n
rlo
p
réí–
eoiktzp
ejlio
uářley
jíd
t,so
toácao
zkd
án
scjo
aeíéhvdjh
no
ělečed
lk
cdek
.S
oecah
jez
až
e
n
n
š
e
.
N
e
k
o
s
t
,
e
n
á
š
e
ň
b
o
s
t
,
p
j
í
o
á
n
id
ý
v
n
a
e
p
e
e
v
š
e
s
o
p
o
y
a
x
E
s
t
n
o
v
é
o
b
a
y
,
e
m
ě
u
h
n
vd
t
s
t
í
.
Z
u
b
a
t
y
t
i
č
k
v
y
c
h
z
e
j
í
r
á
k
o
l
e
a
,
b
y
r
i
n
m
z
n
e
j
i
v
n
i
t
ř
s
v
ě
t
.
E
rn
s
y
o
b
r
a
y
j
s
o
u
o
v
u
r
a
n
é
–
b
d
h
e
m
b
o
n
e
t
u
š
n
é
l
z
násap
všeácrhje.h
Noed
uěklo
j
e
n
o
s
t
,
t
e
m
n
á
v
á
dyk
ůži,adjeojím
hlak
voasu
nk
cgsh
tvaýatcižchk
m
ži,ůžeaž
n
ák
sbvek
cohn.oN
eilvvoik
stot,tžreetm
áu
vuá,m
šjaekňíýr,b
oilap
lebsyá,o
p
joxnd
íězp
o
d
hpýártn
olnbm
ýnváoálon
í–íraelm
psř.iT
edesleo
baté kytičky, vycházející hrozitoužíbýtnaplněnomívpůlcedvyýp
staovh
.An
n
csn
iů
plx
ruo
asu
m
y
roiálů
d,tzn
jsp
t.aeeSm
tn
odl,ean
vn
eráéšacseřícm
d
ěu
Pn
oeitň
trů
m
lrM
ao
E
ru
stu
ton
,ňježsleéízč
o
ataivítalid
d
u
.h
ojshétjiseto
eed
n
tp
ivk
d,m
ép
m
án
dů
ceyýih
žcín
tao
srtje.ecm
aro
u
réém
o
cenh,isu
n
jěeeco
h
ln
tod
bn
n
p
ěěP
m
s
p
í
š
h
u
m
o
r
,
ě
r
o
s
é
é
j
a
k
k
p
a
n
z
k
a
k
h
y
s
k
m
p
r
k
é
n
k
u
.
N
e
,
n
–
E
rn
s
í
B
c
o
.
o
z
o
ru
z
m
ě
ť
z
b
y
k
ů
p
ě
t
i
,
z
t
e
n
h
vt
e
i
š
t
í
c
h
.
M
a
x
E
rn
s
t
m
i
b
y
l
b
r
á
n
o
u
rr
e
i
s
m
u
akc
e
l
é
o
.
J
e
š
t
ě
t
a
k
m
o
c
i
i
p
o
v
ě
s
i
t
n
a
d
s
e
l
,
n
a
a
e
v
ut
ř
t
h
o
d
í
l
a
.
N
b
o
l
p
m
ě
t
v
y
t
v
o
ř
i
t
n
,
a
l
e
s
p
o
á
s
a
k
p
k
n
é
o
,
ř
e
k
n
eýn
te
šeňr,b
o
l
e
s
t
,
o
p
o
j
e
n
í
zp
o
d
l
é
h
á
n
í
id
o
Bacon.Pozoruhodnvášjeechranvojsso
talueth
kpooshtzletvdáyrspěíšnhí,aulem
itoch
néic,d
kěászuru
čo
nsotés,tm
–Eilér,n
sktonvaykolebpraan
zé,čříazsktoynneankáuhcohdyňusk,oédm
kapzrukjíékb
au
ro.N
kne,ín
m
a–nE
em.Tenzbytekpřipomínáporno
o
r
n
p
r
j
a
n
k
e
r
h
o
d
n
á
j
e
h
r
a
v
o
s
t
al
e
h
k
o
s
t
z
t
v
á
r
n
ě
n
í
,
a
l
e
i
t
e
c
h
n
i
c
k
á
z
ru
č
n
o
s
t
–
E
r
n
s
t
o
v
y
o
b
r
a
z
y
,
č
s
t
o
n
e
n
á
h
o
d
o
u
,
o
d
k
a
z
u
j
í
kb
a
r
o
k
n
í
m
a
m
u
v
ý
t
v
a
r
n
é
m
u
u
m
ě
n
í
v
ů
b
e
c
.
J
e
n
ž
e
–
vP
r
a
z
e
ž
á
d
n
ý
n
e
v
i
s
í
.
T
e
ď
j
e
v
e
v
í
d
e
ň
s
k
é
A
l
b
e
rt
i
n
ě
c
e
l
á
r
e
vp
ů
l
c
e
v
ý
s
t
a
v
y
.
An
a
j
e
j
í
m
k
o
n
c
i
j
s
t
e
p
r
a
g
m
a
t
i
c
k
y
r
á
d
i
,
ž
e
j
s
t
e
t
o
v
ů
b
e
c
m
o
h
l
i
v
i
d
ě
t
.
P
r
o
t
o
ž
e
m
t
rů
,
j
a
k
ý
m
b
y
l
M
a
x
E
r
n
s
t
,
j
e
o
p
r
a
v
d
u
m
bývoáb
nrí–
esaeru
všbecyh
jevovatnetušenélzeasvidnloitřunhícoh.Jsevšětětůta.Ekrn
mstoocviy
sih
orpao
vějso
situnoap
drpao
steul,u
nh
apraan
dčniveév–áb
sut
ředtíih
dhílale.dNeem
boao
lépbeje,u
m
ěttnvaeyxttuE
všoren
řnitsét–lězecsn
oa,soaid
leélsop
o
ň
zč
á,k
státěteilo
t
v
o
b
r
a
z
y
ácaelenpéřn
,pnoohjsleoduyto
pp
oo
d-kůži, vá kolečka, změť zbytků paměti, ztracených
o
b
z
y
v
d
l
o
u
t
p
o
v
o
v
a
u
h
o
.
J
e
š
n
ý
ř
e
,
a
l
e
ikf
a
s
c
i
a
c
i
l
a
b
y
r
i
n
t
e
m
z
n
e
p
o
k
o
j
i
v
ý
c
h
v
n
i
t
ř
n
í
c
h
s
v
ě
t
ů
.
E
rn
s
t
o
v
y
o
b
r
a
z
y
j
s
o
u
o
p
r
a
v
d
u
u
h
r
n
č
i
v
é
–
b
l
o
u
d
i
p
o
h
l
e
t
o
s
p
e
k
t
i
v
a
M
a
x
e
E
r
n
s
t
a
.
O
b
r
a
z
y
ao
b
j
e
k
ty
z
e
z
á
m
o
ř
í
,
E
v
r
o
p
y
is
o
u
k
r
o
m
ý
c
h
s
b
í
r
e
k
d
ů
s
t
o
j
n
ě
r
hleddyosphíšlh
mn
oů
rnsée,dxěuscuhptirvoýsctéh,m
bylMaxErnst,jeopram
vdo
uhm
áidloě.t.Protožemistrů,jakýmbylMaxErnst,jeopravdumálo.
h
rN
oezzeivd
ááokb
oý
leteřč,au
kzm
ae,n
zm
ěťzbytk
avuas
mi-ůžů
l
i
v
d
e
m
ao
b
j
e
v
o
v
a
t
n
e
t
u
š
e
n
é
l
z
e
a
s
i
d
l
u
h
o
.
J
e
š
t
ě
t
a
k
m
o
c
i
s
i
h
o
p
o
v
ě
s
i
t
n
a
p
o
s
t
e
,
n
a
p
a
d
n
e
v
á
s
ut
ř
e
t
í
h
o
d
í
l
a
.
b
l
é
p
ě
t
p
r
e
z
e
n
t
u
j
í
t
o
h
o
t
z
á
s
a
d
n
í
h
o
u
m
ě
l
c
e
.
S
o
c
h
j
e
z
d
e
t
r
o
c
h
u
m
é
n
ě
,
a
l
e
j
o
u
.
V
ý
s
t
a
v
as
a
lé,jak
ak
kyeunkaok
uo
chsty,teňm
- ná v termitištích. Max Ernst mi byl bránou do
ni,ž,oneuejsb
d
rrbieneaaclismuak
ažn
en
,nleápsvan
šeéchří.zN
jen
vytvořitněco,alespoňzč
titn
ak
o,křeakzn
ajeojím
jstíešzparsatygd
m
ckuybbreárrtádu
teotoťsvu
vů
chásro
olp
oěgkicn
kyéh
au
ujetveýsivvp
ojEůrlcnesvtoývsytatvyo.An
rby.N
–vkýovn
oj,csip
loautip
ském
rk,b
én
Npeo,n
e–ízp
Ern
žd
ád
n
ýonneo
vciižsíi.vTěoetštď
vášpeň
ok
lesut,.o
jen
odstlénheánnííidom
o
h
l
i
v
i
d
ě
t
.
P
r
o
t
o
ž
e
m
i
s
t
rů
,
j
a
k
ý
m
b
y
l
M
a
x
E
r
n
s
t
,
j
e
o
p
r
a
v
d
u
m
á
l
o
.
o
b
r
a
z
ů
d
r
n
k
á
n
a
s
t
ru
n
y
h
l
u
b
o
k
é
s
e
x
u
á
l
n
í
n
e
u
k
o
j
i
t
e
l
n
o
s
t
i
vk
a
ž
d
é
m
zn
á
s
.
S
n
a
k
ek
ao
sjeeřví,eEvvírdoepňy
cborýn
nvs.Pát–onszín
o
ru
aBxaE
aezávyješ,k
éo
m
děětststvtví.Z
í.Zuubbaatétékkyytičtičkkyy,v,vyycchháázzeejícjícíhrozivákoao
b,vjeyík
ty
zzo
eezrjín
ácím
–o
avleéhpoořbd
ersn
ehctreharv
n
osjtsaěoleuuhhh
t-orraapnn
ouu
-lylyuužžvvd
a
x
E
r
n
s
t
–
s
n
o
v
é
o
b
r
a
z
y
,
k
t
e
r
é
m
ě
u
h
r
a
n
u
l
y
u
ž
vd
ě
t
s
t
v
í
.
Z
u
b
a
t
é
k
y
t
č
k
y
c
h
á
a
u
t
o
r
t
r
o
c
h
u
u
m
í
r
n
i
l
ap
á
r
j
e
h
o
d
ě
l
t
o
u
ž
í
b
ý
t
n
a
p
l
n
ě
n
o
m
í
r
e
m
.
T
e
n
z
b
y
t
e
k
p
ř
i
p
o
m
n
á
p
o
o
boě-cuhhjerazd
tzazi,vtlezvád
ák
rn
í,ayau
ltek
teů
cp
h
átziěk
om
MaxErnst–snosvaédonbíhraozuy,m
kteěrlécem
ne
tm
h
rk
osh
oěsp
,izm
m
tm
i,zvt
tri-aecrem
nýitišcth
vt.M
erm
itištrícnhs.tM
xE
lk
ečo
m
ťělezn
,zru
tu
račpcnareo
nssýttéěc,h
ích
axE
maib
ylbrn
rásn
ouidosurrealisy
íčšbkh
oěan
rťm
nzicb
ék,ěyd
sů
robziyv,ápk
,zom
ěťůzb
ětů
i,zstreaxcu
en
itžišýů
tícnaž
he.vM
a,nexď
m
iň
besyu
ru
oo
hlečdkyap
dk
ži,ydtk
oůhp
laavm
asn
chýtcivhývt
czheerm
ein
áE
sjelro
vn
h
o.S
jelbj-eevrtýin
–
n
rpvarr
zn
yetv,aéčalisarřm
síztoéku
žm
ádůn
sí.T
všgeesiccvtk
ídy.eN
klék
A
ějcEe
byElu
blrérakc
d
obu
k
léhm
uy
ýůt-b
vaercn
m
mrěan
m
léym
n
m
un
ívň
.Jeén
žeu–uvP
zeívžůáb
dencý.Jennežveis–
í.TveP
ďrjea-vevídeňské surrealismu a k celému výtvarnému umění rácenénah
n
o
au
a
z
u
vo
,ájasntkooevu
n
aok
lseu
aý
ynaen
acueám
k
uoěc-n
h
b
r
n
o
u
d
o
s
u
rr
e
a
l
i
s
m
u
a
k
c
e
l
é
m
u
v
ý
t
v
a
r
n
é
m
u
u
m
ě
n
í
v
ů
b
e
c
.
J
e
n
ž
e
–
v
P
r
a
z
e
ž
á
n
o
s
t
,
t
e
m
n
á
v
á
š
e
ň
,
b
o
l
e
s
t
,
o
p
o
j
e
n
í
zp
o
d
l
é
h
á
n
í
id
o
b
ý
v
á
n
í
–
a
l
e
p
ř
e
s
e
v
š
e
c
h
n
o
j
s
o
u
t
o
p
o
h
l
e
d
y
s
p
í
š
d
,rt
oéin
dm
k
zelu
ojek
řreeén
,aA
nologickyaukazbuojeťvěýtvšionjE
ronbsrtaozvůyd
tvonrb
zeolbžuáesk
d
ýěcanep
v,aníd
sxk
ln
bsetart
in
robsjepkety
ktziveazM
xeří,Ervnrostpay.O
A
árvk
rjíik
eséít.b
rToaeksrďp
kvnteiívm
M
E
ámao
isobu-kromých
aao
kyá.N
n
n
u
.N
eaen
–ňaýE
slretn
n.O
í ěbcrealázyreato
vip
sí.rToesďtéje,m
veilév,íjd
ertéiřínzěkcyen
láarektruocsh
pyeň
ktsm
ivkaéím
M
apxr.k
eeéEn
stya.N
ra–
zoyEm
b
éý,dněesu
akeň
nsakkéleA
plabn
nrn
k
n
rn
st-ánopen
n
íižrivo
ccio
n
c.oPityz
zn
prpao
ozso
jitá-alu
rem
T
zbu
t.eO
keá,b
p
ín
ocrn
rb
azíryeBakao
b
jesatk
zrpáinrh
m
o
hsb
dcůhstjo
tuéjín
toě-,alejsou.Vý- vůbec. Jenže – v Praze žádný nevisí. Teď je humornn
sikf
ůn
jn
eteo
zm
eo
jívetorehoh
ovytkois
saekd
hoýucm
ělcíre.kSo
ejznděerterp
orcehzuen
m
zn
so.řiSevp
n
ao
db
k
ek
ootabsreá
asd
olaězboreyeru
dnřnít,u
áE
hrn
- ím
j
e
k
ty
z
e
z
á
m
o
ř
í
,
E
v
r
o
p
y
is
o
u
k
r
o
m
ý
c
h
s
b
r
e
k
d
ů
s
t
o
j
n
ě
r
e
p
r
e
z
e
n
u
j
í
t
o
h
o
z
á
s
a
d
n
í
B
a
c
o
n
.
P
o
z
o
ru
h
o
d
n
á
j
e
h
r
a
v
o
s
t
al
e
h
k
o
s
t
z
t
v
á
r
n
ě
n
í
,
a
l
e
it
e
c
h
n
i
c
k
á
z
ru
č
n
o
s
t
–
E
r
n
s
t
y
r
a
z
y
,
č
a
s
h
críh
hýo
taů
.E
ooicvn
yoájo
né,děsuprosté,m
ilé,jam
kn.aTk
lepzb
antéek
řízpkřyipnoam
k
htýaovcto
zsváesntszaitdtřd
ěitaelcrn
ech
.Ssn
h
elzob
zru
tryoau
csh
.Vstýosvtayvtavo
serb
zdy.áN
bo
ýt–řav-ývoj,spíšzasv
ao
ááníb
aěíz,m
elen
rto
gdriaceč-kn
azuéjn
evě,ýavleojsjo
Eurn
m
en
k
vn
n
ětsřv
nu
k
tukm
e.aSzoucjíhkb
jezad
oícm
huam
lejsaosuci.nVaýcsitlan
ascriien
árin
bzýtn
řeapzo
en
neoaírpjievco
h
ro
loř-nvyícn
oodu
om
u,oědlck
roektrn
nýéřen,aěl,eaikf
bvay
tedym
k
ýkcn
h
htiivřn
y
jsdo
u
heayb
rzayo
n
éšizn
–uab
lovbáuýrhd
lazb
etm
zh
oůn
jivvso
ýn
svě
en
alou
cu
ho
rpou
lou
crk
au
vao
jEd
toávnyatvstoru
rbnyy.N
–ovkýévsoej,xsp
dlk
ooujitelnostivkaž- ve vídeňské Albertině celá retrospektiva tonenáhh
szzty
ugb
,in
ěisvtao
zitů
rnn,sk
hlo
ub
uíšázlnaísntyeu
laauvtn
as
ecěéxith
u
ch
ýíchm
–
E
rp
n
srn
tab
ovo
vedrt
y
o
,čťvačk
ejeo
n
d
oru
g
i
c
k
y
au
k
a
z
u
j
e
v
ý
v
o
j
E
r
n
s
t
o
v
y
t
v
o
r
b
y
.
N
o
–
v
ý
v
o
j
,
s
p
í
š
z
a
s
ty
d
l
o
u
p
u
b
e
rt
,
n
e
b
o
ť
v
t
s
v
ě
t
ů
.
E
rn
s
t
o
v
y
o
b
r
y
s
o
u
o
p
r
a
v
d
u
u
h
r
a
n
č
i
v
é
–
b
l
o
u
d
i
t
p
o
h
l
e
d
e
m
ao
b
j
e
v
o
v
e
t
u
š
e
n
l
z
e
a
s
i
p
h
dkueam
vtošo
tín
nbcerižtauin
n
spoňzčástitakpěleksn
ép
hoje,řn
ekneo
tedsilévp
výo
péo
um
boeledrt
,án
b
oaťbvdajeěrk
nvkn
aaoo
zšů
átn
hm
lubíronkiléap
sex
d
zn
eik
v
oeýtd
ealzlaekeuikf
oartsr-toru
chnuyu
árujeáhlnoín
deěu
ltokuožjitíebln
ýo
tnstaiplněnomí- Maxe Ernsta. Obrazy a objekty ze zámoří,
t,zo
áůnlcíeid
zsue.Sao
jín
kb
m
řaerés,n
azů
luobsotekl,n
ésaepxaudán
lneín
kořejitetíh
lnoodstíilav.kNaežb
do
ém
ám
s.Sěnítavzp
d
dlouho.Ješišntěatoab
krm
od
cirsn
ihkoápnoavsětru
sitnaydhp
váeu
sut
lép
en
,u
yptvro
řstitéh,m
idaclžoi.n
Jzn
eyšrttieán
ěk
ih
oopcjp
ěot-vaon
d
m
stt.aeSpk
nřm
okán
ivvco
sbeitrřaá-ucteonrétro
ubuym
nlieap
jeh
ravk
esm
Tuaeéh
iapzdonok
m
ío
n
ncahru
,poírh
dyápro
dokd
ůěžli,to
du
ožhílavasnůsem
o
r
n
é
,
d
ě
s
u
o
i
l
é
,
jak
cn
io
laz.b
m
ecepisk
ivoižo
ýrn
h
k
ek
o
n
c
i
ž
i
v
o
t
a
s
e
a
u
t
o
r
t
r
o
c
h
u
u
m
í
r
n
i
l
ap
á
r
j
e
h
o
d
ě
l
t
o
u
ž
í
b
ý
t
n
a
p
l
n
ě
n
o
m
í
r
e
m
.
T
e
n
oňzčásttakpěkného,řeknetesivpůlcevýstavy.Anajejímkoncijste–pErran
gsm
aetnicíkByarcáodni,.Pozoru
sbitu
,notůam
uátzo
řsb
ebvtyíh
ýntcan
ětevnlěm
rdrn
en
m
Táves,yn
řjsip
áo
psot,rn
oonbárváácešenňé,n
aru
,poojehnleízp
- odléhání Evropy i soukromých sbírek důstojně repre- něco,alesp
x
hdaítcip
vp
ů
až
koín
jen
tem
bo
lestb,oyp
t
n
hýolncssh
.pžaEíů
setevo.n
rštaeoczkh
ydp.í-N
oeoum
z
b
y
t
e
k
p
ř
i
p
o
m
í
n
á
p
o
rn
o
o
b
r
á
c
e
n
é
n
a
ru
b
y
,
p
o
h
l
e
d
y
p
o
d
k
ů
ž
i
,
d
o
h
l
a
v
as
n
ů
s
e
žejstetovů ecmohlividět.Prot žemistrů,jakýmbylMaxErnst,je pravdum
áo. Ernstovyobrazy,čast
ld
a.yN
éůd
pí–
ei,,ad
uuleo
m
řhitb
nelo
ěcu
aitltepivo-oýph
žu
sn
x
coh
,náosrvnšée,cdhě.sN
noilsét,jaknaklepaid
opb
vroaáklvn
svvečyas
vivtšvén
eoc–ů
jsoo
u
ledůyžsůpaž
íšheunm
upeu
roksotéje,m
oeoýpbd
hphrřěaleatn
dc,h
leh-m
xuchtivýchmůžůažen,násvšech.Neukojenost,temnávášeň,bolestn
,oopsot–jen
ízpodstepm
ň
sšateitk
au
k
épeh
oje,šnřeep
krék
no
tealéksshiiu
áyván
áao
ň
oh
saň
tn
,tosnk
ín
zp
n
obeý–vEán
seavcšoen
ch
jsoru
uh
toopdon-ájehravost zentují tohoto zásadního umělce. Soch je
n
éořd
íznekzč
éotm
Nuíied-,n
rní–stanleepnřeíB
.Pnoozo
cěinsuap
cirlaobsytér,im
ntei-mznepoko
m
b
j,ebcvp
olěey
vk
u
lzéeedn
dá.lo
l
é
h
á
n
í
i
d
o
b
ý
v
á
n
í
–
a
l
e
p
ř
e
s
e
v
š
e
c
h
n
o
j
s
o
u
t
o
p
o
h
l
e
d
y
s
p
í
š
h
u
m
o
r
n
é
,
d
vp
atáavm
An
jeiith
jíěm
k
o
n
c
i
j
s
t
e
hleh
důhy
se.pJsvetíšýšzhtsěvtu
p
r
o
s
t
é
,
m
i
l
é
,
j
a
k
n
a
k
l
e
p
a
n
é
ř
í
z
k
y
n
a
k
u
c
h
y
ň
s
k
é
m
p
r
al
klcoo
rkyn.m
ěonrn
ío,acaélie,sd
esocuh
n
i
c
k
á
z
ru
č
n
o
s
t
–
E
r
n
s
t
o
v
y
o
b
r
a
z
y
,
č
a
s
t
o
n
e
n
á
h
o
d
o
u
,
o
d
k
a
z
u
j
í
hírB
an
é.–Pb
pověsitnadpolé,jaknaklepanéřízkynakuchyňskémprkénku.Ne,ne–Ernstnu
en
acčoivn
ol-ouditpohled
p
m
a
t
i
c
k
y
r
á
d
i
,
ž
e
j
s
t
e
t
o
v
ů
b
e
c
kéranag
k
u
.
N
e
,
n
e
–
E
rn
s
t
n
e
n
í
B
a
c
o
n
.
P
o
z
o
ru
h
o
d
n
á
j
e
h
r
a
v
o
s
t
al
e
h
k
o
s
t
z
t
v
á
r
n
ě
n
í
,
kb
r
o
k
n
í
m
a
n
ý
ř
e
,
a
l
e
ikf
a
s
c
i
n
a
c
i
l
a
b
y
r
i
n
t
e
m
z
n
e
p
o
k
o
j
i
v
ý
c
h
v
n
i
t
ř
n
í
c
h
s
v
ě
t
ů
.
E
rn
s
t
o
v
y
o
b
r
a
sih
stel,napadnevásutřetíhodíl .Nebolézde trochu méně, ale jsou. Výstava se zdá
zoruhodnájehravostalehkostztvárnění,aleitechnickázručnost–Ern
stoovpyoovběrsaitznya,dpostel,nap
h
l
i
v
i
d
ě
t
.
P
r
o
t
o
ž
e
m
i
s
t
rů
,
j
a
k
ý
m
aylejsitoo
e
c
h
n
i
c
k
á
z
ru
č
n
o
s
t
–
E
r
n
s
t
o
v
y
o
b
r
a
z
y
,
č
a
s
t
o
n
e
n
á
h
d
o
u
,
o
d
k
a
z
u
j
í
kb
a
r
o
k
zm
u
o
p
r
a
v
d
u
u
h
r
a
n
č
i
v
é
–
b
l
u
d
i
t
p
o
h
l
e
d
e
m
ao
b
j
e
v
o
v
a
t
n
e
t
u
š
e
n
é
l
z
e
a
s
i
d
l
u
h
o
.
J
e
š
t
ě
t
a
k
oňzn
zčeápsoti-takpěkného
pe,umětvytvořit ěco,alespoňzčásti
častonenáhodou,odkazujíkbaroknímanýře,aleikfascinacilabyrainletsepm
b
loM
aih
xýoěE
nlevéstih
,jesofitaon
vacd
oů
nyím
řk
epr,n
ao
n
asetbem
ráianlp
tea.lm
výocdhílav.n
ích
.Eěrn
b-ěco,alespoň být řazena chronologicky a ukazuje vývoj
m
ěk
dan
p
o
s-uotkřeotjíih
Niteřn
bo
lépsveě,utům
tvsytotvvoyřoitn
ticdkityproáh
di,ž-ejstetovůbec
tacaiksn
p
,sřpcaerik
eiltu
sly
i,n
vp
cdenvzeýnvsetáap
kojivýchvnitřníchsvětů.Ern
sE
torvnyso
bsrn
azoyvjésooubo
pzrya,kvtdeu
u
hrěaunhčrivaén–um
blyloauu
a
x
t
–
r
a
r
é
m
ž
vd
ěm
tstváleí.lZ
razáysvtjsiytoa.An
u
rajenvjím
racninjsečtteievp
b
l
o
u
d
i
t
p
o
h
l
e
d
e
m
a
o
b
j
e
v
v
a
t
n
t
u
š
e
n
é
l
z
e
a
s
i
d
l
o
u
zč
ko
pp
ěak
édhuoku,o
řhenk
séi–
vp
ů
l
c
e
v
ý
s
t
a
v
y
.
An
a
j
e
j
í
m
k
o
n
c
i
j
s
t
e
p
r
a
g
m
a
t
i
c
k
y
r
á
d
i
,
ž
e
j
s
t
e
t
o
v
ů
onpardavpdou
.ubatékytičk
ragmacky
demaobjevovatnetušenéplzyeisaosu
idkloro
um
hoý.Jcehštsěbtaírk
m
osctiosjinhěorepporveězseitn
stteo
l,znáaso
e
k
d
ů
t
u
j
í
t
o
h
o
a-dníhoumě
heoc.rJm
eášdtoěi,žh
taelikvjstid
m
o
c
i
s
i
h
o
p
o
v
ě
s
i
t
n
a
d
p
o
s
t
e
l
,
n
a
p
a
d
n
e
v
á
s
ut
ř
e
t
í
h
o
d
í
l
a
.
N
e
b
o
l
é
p
e
,
b
ě
t
.
P
r
o
t
o
ž
e
m
i
s
t
rů
,
j
a
k
ý
m
b
y
l
M
a
x
E
r
n
s
t
,
j
e
o
p
r
a
v
d
u
m
á
l
o
.
etovůbecmohlvidět.Prooutřueu
tíhm
oděn
ílaí.vNůebjebeh
oco
pněežl,tuo
in
tn
om
,eavleisísrí.p
o
ň.jT
áesvztiíb
tayektň
ěpkéřn
ort,in
auxm
Ežrěen
syt–tv
nřo
vjaéěko
yp,ykoltň
eM
rzč
éam
hsp
rta,ěn
uo
žvd
tstevteí.Zsiuvp
baůtélck
cháazje-jícíhrozivákolečka,změťzbytkůpaměti,ztracenýchvtermitištích.MaxErnstmibylbránoudosurrealismuakcelémupvaýdtvnaervnáésm
.lJéed
em
–
rvatyzntveao
žpářld
n
ýcon
eď
ezč
d
sk
A
árn
retrooosp
užvP
íěbtý
ěěn
eTm
evn
epk
ipélb
ohem
íněácpelo
b
tvm
it,n
cýobm
,raalezsb
áxstěE
itu
arn
k
nlyéh
,řekěn
evyýtičsktayv,vy.yAn
isstorů
jeku
sio
vp
staavžyd.An
jesjím
n
cicjk
soteenp
roaongzcm
ksd
yen
raáu
th
osu
círm
e.Sk
traogácm
ezd
třěatz.Pernoatocžherm
onisotrů
log,jaickýym
aukazujevývojErnstovytvorby.No–vývoj,spíšzastydloupubertu,neboťvětšinaobrazůdrnkánastrunyhlubokésexuářelnkín
neetuek
jiteůlnlcoesvtiývk
ém
zn
Sno
níB
aad
k.P
ivaothictao
uebm
jeh
Eran
tánse.k
oižru
ádjteio,žhretrjsaotveco
tvalů
hek
onstilo
zap
th
vá-rn
ěnoí,dalěelittoeu
c
jcím
n
tickéynrěá,adlei,žjseojsute.V
toývsůtabveacsm
oáhblivýid
ooo
pch
racjevijzsdtdeuepm
lh
o.uam
ivuid.N
ět.P
em
rů
,jaík
b.yn
Ehřro
sn
t,ojeádojeíp
žůylaž
.N
jenáolost.,temnávášeň,bolest,opojenízpodléháníidobývání–alepřesevšechnojsoutopohledyspíšhumorné,děsuprosté,milé,jaknaklepanéřízkynakuchyňskémprkénlk
e,rnoeto–žE
rnsisttn
en
Býam
cpoand
PloeM
zvoáaru
raavvedo
al
eáh
stzětvváyrtn
ěn
alěecitoec,ahlen
kň
ázzč
ruáčsn
sxut
entdíh
lah.rN
busotm
lép
el,ok
u.om
vo
řití,n
spico
titao
b
Meanx,nEársnvsšte,jech
op
raevudkuom
Ernstovyobrazyjsouopravduuhrančivé–blouditpohledemaobjevovatnetušenélzeasidlouho.Ještětakmocisihopověsitnadpostel,napadnevásutřetíhodíla.Nebolépe,umětvytvořitněco,alespoňzčástitakpěkného,řeknetesivpůlcevýstavy.Anajejímkoncijstepragmatickyrádi,žejstetovůb
iští hol
ky
M
46 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
surrealismuakcelémuvýtvarnémuuměnívůozásadníhoumělce.Sochjezdetrochuméně,aM
le axErnst–snovéobrazy,kteréměuhranulyužvdětství.Zubatékytičky,vycházejícíhrozivákolečka,změťzbytkůpaměti,ztracenýchvtermitištích.MaxErnstmibylbránoudosurrealismuakcelémuvýtvarnémuuměnívůbec.Jenže–
elnostivkaždémznás.SnadkekonciživotaseavP
u- razežádnýnevisí.TeďjevevídeňskéAlbertiněceláretrospektivaMaxeErnsta.Obrazyaobjektyzezámoří,Evropyisoukromýchsbírekdůstojněreprezentujítohotozásadníhoumělce.Sochjezdetrochuméně,alejsou.VýstavasezdábýtřaEo
rn
t–ascn
éooblorgaizck
y,ykau
terékm
ěju
njE
urlynustžovd
zdes-n
horovn
azu
evhýrvao
vyětvt-orby.No–vývoj,spíšzastydloupubertu,neboťvětšinaobrazůdrnkánastrunyhlubokésexuálníneukojitelnostivkaždémznás.Snadkekonciživotaseautortrochuumírnilapárjehoděltoužíbýt
Neukojenost,temnávášeň,bolest,opoM
jenaíxzp
í.Zčunboanstétakpylntičěknyo,vm
ych
zejíc.Tíh
rozzbivyátekkopleřčik
a,m
zm
t- oobrácenénaruby,pohledypodkůži,dohlavasnůsexuchtivýchmůžůažen,násvšech.Neukojenost,temnávášeň,bolest,opojenízpodléháníidobývání–alepřesevšechnojsoutopohledy
íreám
en
po
íněáťzpboyrn
hravostalehkostztvárnění,aleitechnicksátvzru
raucem
nýocrh
chst.éM
axiléE,jark
nn
stm
nvét,edrěm
suitpišrtío
,m
akilebpyalbnráé-řízkynakuchyňskémprkénku.Ne,ne–ErnstneníBacon.Pozoruhodnájehravostalehkostztvárnění,aleitechnickázručnost–Ernstovyobrazy,častonenáhodou,odkazujíkbaroknímaohledemaobjevovatnetušenélzeasidlokuůhpoa.m
Ješsětěpti,zíšth
dýom
sn
urýrýřeetva,alaislerm
um
cu
ealém
rnzén
m
vův-nitřníchsvětů.Ernstovyobrazyjsouopravduuhrančivé–blouditpohledemaobjevovatnetušenélzeasidlouho.Ještětakmocisihopověsitnadpostel,napadnevásutřetíhodíla.Nebolépe,umět
ikf
aask
cuin
cm
ilaěbu
yvírviýnůttve-am
epuoukm
ojivěýncíh
žerjn
stesto
vů
em
istn
růo,u
jak
E
m
ibbyelbcm
ránoohulivdid
oěstu.Prro
eatolisžm
uakc
n
becěe.llcJéeem
n
žouvecyv–
ritan
ztěeéro
n
vnzč
iěsí,.aT
eěvk
ídneň
rn
sts–t,sjenoopvréao
zy,kátloer.éměuhranulyužvdětství.Zubatékytičky,vycházejícíhrotvvP
ozřd
cžoách
,dau
lesým
pnoéeňn
álesetď
itajekvp
éhskoé,řA
eklbneer-tesivpůlcevýstavy.Anajejímkoncijstepragmatickyrádi,žejstetovůbecmohlividět.Protožemistrů,jakýmbylMaaxxEE
rn
vb
druam
stojněreprezentujítohotozásadníhoum
.
S
h
j
e
e
inězn
celáásr.eStrnoasd
pekketk
ivo
an
M
aivxo
etE
rsn
stua-.Obrazyaobjektyze
zivákolečka,změťzbytkůpaměti,ztracenýchvtermitištích.MaxErnstmibylbránou
lubokésexuálníneukojitelnostivkaždétzm
c
i
ž
a
e
a
m
ořáí,vEávšreoňp,byois
ot,u
krojem
ých
s-bírekdůstojněrepredosurrealismuakcelémuvýtvarnémuuměnívůbec.Jenže–vPrazežádnýnevihmůežléům
ažuevný,n
ch.u
Nuem
ukěonjeín
ob
stz,etáeecn
m
ležásn
n
dď
uakc
tváasrvnšéem
vů
.Jteunn
dío
npoýoun
evízp
ertéin
jírtžonehě–n
ovP
tío
zlreáaitszeaecd
h
m
ěčisn
líc.Teooe.S
ojecvhejevzídeňtrsokcéhAulbm
- ěcesí.TeďjevevídeňskéAlbertiněceláretrospektivaMaxeErnsta.ObrazyaobjektyzezáBřaaczo
na.Pcohzrooru
hrkavao
t,avlseáto
,
a
h
n
i
c
k
á
z
ru
s
t
en
nohloogdicnkáyjeau
zustjealveýhvkoojn
Esětrzn
v
y
t
v
o
r
b
y
.
N
o
–
v
ý
v
o
j
,
s
p
í
š
z
a
s
ty
d
l
o
u
p
u
b
e
rt
u
,
n
e
b
o
ť
v
ě
t
o
.u
Výesn
taévlzaeseazsd
álobuýh
třo
az.Jeenštaěchronologickyaukamoří,Evropyisoukromýchsbírekdůstojněreprezentujítohotozásadníhoumělce.
uu
tpo
led
vkojeů
vvažýjsit,vd
nu
i
d
áp
oh
rnraonočbivréá–
cebnloéundairu
bh
y,p
oehm
ledao
ypbojzedu
oejtE
hrlšan
vsas
n
ů
s
e
x
u
c
h
t
i
v
ý
c
h
m
ů
ž
ů
až
e
n
,
n
á
s
v
š
e
c
h
.
N
e
lest, opojení z podléhání i dobývání – ale
totovžyetm
vorisbtrů
y.N
o
–m
vývoj,spíšzastydloupuS
ochjezdetrochuméně,alejsou.Výstavasezdábýtřazenachronologickyaukazuje
n
c
i
j
s
t
e
p
r
a
g
m
a
t
i
c
k
y
r
á
d
i
,
ž
e
j
s
t
e
t
o
v
ů
b
e
c
m
o
h
l
i
v
i
d
ě
t
.
P
r
o
,
j
a
k
ý
–ErnstneníBacon.Pozoruhodnájeh
hťkvoěstštizntvaáorbnrěan
í,adleritnek
chániackstáru
zru
nlo
breartvuo,sntal
ebeo
zů
nyčh
usbt–
okEérn
ses-tovy
v
ý
vojErnstovytvorby.No–vývoj,spíšzastydloupubertu,neboťvětšinaobrazůdrnatnetušenélzeasidlouho.Ještětakmocxisuih
sitonjitaed
tel,naažp
nezn
váássut
a.oNnecbižoi-lépe,
přese všechno jsou to pohledy spíš humorálo
np
ínoevuěk
lnp
oo
stsivk
daéd
m
.Sřneatíh
dokdeílk
k
á
nastrunyhlubokésexuálníneukojitelnostivkaždémznás.Snadkekonciživota
málo.
votaseautortrochuumírnilapárjehoděltoužíbýtnaplseautortrochuumírnilapárjehoděltoužíbýtnaplněnomírem.Tenzbytekpřiponé,
děsuprosté,
milé,
jak
naklepané
řízky
něnomírem.Tenzbytekpřipomínápornoobrácené
mínápornoobrácenénaruby,pohledypodkůži,dohlavasnůsexuchtivýchmůnaruby,pohledypodkůži,dohlavasnůsexuchtivých
žůažen,násvšech.Neukojenost,temnávášeň,bolest,opojenízpodléháníidobývání
na kuchyňském prkénku. Ne, ne – Ernst
můžůažen,násvšech.Neukojenost,temnávášeň,bo–alepřesevšechnojsoutopohledyspíšhumorné,děsuprosté,milé,jaknaklepanéřízlest,opojenízpodléháníidobývání–alepřesevšechnojsou
kynakuchyňskémprkénku.Ne,ne–ErnstneníBacon.Pozoruhodnájehravost
není Bacon. Pozoruhodná je hravost a lehtopohledyspíšhumorné,děsuprosté,milé,jaknaklepaalehkostztvárnění,aleitechnickázručnost–Ernstovyobrazy,častonenáhodou,odaxErnst–snovéobrakzayz,kutejíkb
rém
nu
lyýuřževd
tstvaí.Z
ktye,vm
yczhnáezp
ejío
cík
horojivzýivcáhkvonleitčřknaíc,zhm
néřízkynakuchyňskémprkénku.Ne,ne–Ernstnení
arěou
kh
nríam
an
,aleěikf
scu
inbaactiélakbyytričin
svěěťtů.
kost ztvárnění, ale i technická zručnost
zbytkůpa–měti,ztraceEnrýncshtovt
rm
tícjsho.u
M
uuddoitspuorrheleadlisem
akc
Bacon.Pozoruhodnájehravostalehkostztvárnění,ale
vyeo
braitizšy
oapxE
ravrdnustum
hriabnyčlbivréá–nbolo
muao
bjeevléom
vatunveýtutvšaern-é
némuuměnívůbelcz.eJean
želo–uvP
ýnoecvisiishí.Toepďojevvěesitvnídaedňpsk
lbaep
rtainděnceelávárestut
rořseptíh
ekotid
vaílaM
xeoléitechnickázručnost–Ernstovyobrazy,častonenáhodou,
sid
hor.aJezšetěžátadknm
oésteAl,n
.Naeb
Ernstovy obrazy, často ne náhodou, Eodkarnsta.Obrazyaobjepketyz
ezěátm
déůhstoo,jn
epetreeszievp
ntu
adnaí-jeodkazujíkbaroknímanýře,aleikfascinacilabyrintemzne,um
vyotvřoí,E
řitvnroěp
coy,aisleosupkorňom
zčáýsctih
taskbpíreěk
kn
řeěkrn
ůjlícto
eh
výosto
tazváys.An
houmlaělce.Sochjezdjím
etrk
oo
chnucim
én
lejsaotiu
zenoahclihvridoěnt.o
auisk
az,ju
jeývm
ývobjyl
pokojivýchvnitřníchsvětů.Ernstovyobrazyjsouopravjstep
raěg,am
ck.V
yýrástdaiv,žaesjseteztdoávbůýbteřcam
Plroogtoicžkeym
trů
ak
zují k barokní manýře, ale i k fascinaci
Ernstovytvorby.No–
výax
voEj,rsp
sty
ubáelrt
duuhrančivé–blouditpohledemaobjevovatnetušené
M
nísštz,jeao
prdalo
vu
dupm
ou
.,neboťvětšinaobrazůdrnkánastrunyhlubokésexuálníneukojitelnostivkaždémznás.Snadkekonciživotaseautortrochuumírnilapárjehoděltoužíbýt
lzeasidlouho.Ještětakmocisihopověsitnadpostel,nanaplněnomírem.Tenzbytekpřipomínápornoobrácenénaruby,pohledypodkůži,dohlavasnůsepadnevásutřetíhodíla.Nebolépe,umětvytvořitněco,alehstiv
ůžuůakc
ažeenlé,m
náu
svvšýetcvha.rN
ko
osět,n
tem
eňže,b–ovP
lestr,oap
zp
íidjeovbeývvídáenňí–
ásětituah
krpaěnkunlyéu
hžovd
,řekětn
ivp
ey
vý
.An
axErnst–snovéobrazysp
,koteňrézč
m
stevtíe.Zsu
baůtélck
tičsktayv,vyy
cháazje-jícíhrozivákolečka,změťzbytkůpaměti,ztracenýchvtermitištích.MaxErnstmibylbránoxuudco
uýrrceham
lism
neéu
m
ujeunm
ívůn
báecv.Jáešn
zeožjeándín
ýondelvéh
isí.áTn
eď
ské
pěře,asleevjsšoeuch
on
rnoélo,dgěicskuypau
rosktéa,m
epstaonvéyřtívzo
krybnya.N
ko
uc–hvyýňvsokj,sépm
kon
terpnrastgam
ádbi,žjeekjsty
tetzoevzůáb
ecom
ivpidyěis
t.oukromýchsbírekdůstojněreprezentujítohotozásadníhoumělce.Sochjezdetrochumaléen
Albertiněceláretrospekjtím
ivaM
axciejsE
.Oabtricakzyrao
m
ří,Eovhrlo
.Vnýostjsaovu
astoep
zdoáhbleýdtyřasp
zeíšnhaucm
hro
zujielév,jaýkvn
ojaEkrln
íšzap
r
k
é
n
k
u
.
N
e
,
n
e
–
E
rn
s
t
n
e
n
í
B
a
c
o
n
.
P
o
z
o
ru
h
o
d
n
á
j
e
h
r
a
v
o
s
t
al
e
h
k
o
s
t
z
t
v
á
r
n
ě
n
í
,
a
l
e
i
t
e
c
h
n
i
c
k
á
z
ru
č
n
o
P
r
o
t
o
ž
e
m
i
s
t
rů
,
j
a
k
ý
m
b
y
l
M
a
x
E
r
n
s
t
,
j
e
o
p
r
a
v
d
u
m
á
l
o
.
stydloupubertu,neboťvětšinaobrazůdrnkánastrunyhlubokésexuálníneukojitelnostivkaždémznás.Snadkekonciživotaseautortrochuumírnilapárjehoděltoužíbýtnaplněnomírem.Tenzbytekpřipomínápornoobrácenénaruby,pohledypodkůži,dohlavasnůstseran
sm
tleopvěayu
zyyu,čn
ožu
ncehn
h
obuap
,toérdkkéyn
atičzkuu
jíkb
ah
ím
ek,íaB
lelaeikf
an
in
ciru
labbh
rin
tem
zn
xuchtivýchmůžůažen,násvšech.Neuko
jenao
m
voávšéeň
,broalzeys,tk
,oteproéjem
níězp
od
huáln
íidžo
býětvsátvní.Z
í–uableaptéřeksyetvičškeyc,h
jsáozu
hau,zm
oxrťn
éry,n
dtk
ěů
s–upspn
rovstéto
,m
jeay–n
noh
ébitříriršazatícn
k
asutak
ytsásň
so
kZd
ém
,rnoáek
–enjíE
rnrao
stn
nivýeářn
cčo
ozaěo
dn
áajem
h
raeiv,pzotorsak
taloeji-h,ký
kElýn
rhék
lyaa.E
v,om
,.vváN
ykceu
zk
ízh
aaos,.m
zcPhm
yycao
to
M
xvsyEt,orten
srta–n
sán
o
b
u
h
ru
alén
yau
vd
vayn
cio
h
erijn
íctoíthepm
rao
oxh
zzE
ivlenrádn
kypsostop
lekčíšso
kn
,zb
trrrsiaalatéocz,n
cbu
vt
eiytřrjn
.M
vau
cteh
vžn
n
h
vbu
ěh
táb
ů
shtoo
v
ynttrr
ai–
zm
jesuo
u
peo
d
rao
čjeéivvm
éězo–
ly
ono
d
ik
tn
lbzeěedtic,aeťz.zsm
býp
jo
ecvP
v.Joevt
všataeězětrettn
eátd
–
oývm
éhoacvěeb
rzEab
zcn
yh
,ísctvt
teesrvréam
m
ěiE
uíirn
h
y
vd
ěm
tísciu
tb
vy
í.sZ
toéurn
kxuvd
yE
irn
črěk
ví.ieb
yaécriulh
ábyzlo
ju
ícakc
ídho
rp
o
zrléyiah
vm
oevu
leýčh
aac,rn
m
ťvzub
tuk
ů
p
tiredan
ekuenůh
h
m
iu
tiš--štíeco-hci.
kostztvárnění,aleitechnickázručnost–Erb
nystlo
b
z
y
,
č
a
s
t
o
n
e
n
á
h
o
d
o
u
,
o
d
k
a
z
j
í
kb
r
o
k
n
í
m
a
n
ý
ř
e
,
a
l
e
ikf
a
s
c
i
n
c
l
a
b
y
e
j
i
v
c
n
i
t
ř
h
ě
t
ů
.
v
y
o
a
z
s
o
o
p
r
a
v
d
a
č
v
i
t
l
e
d
m
b
a
t
e
t
u
š
e
n
é
l
l
o
a
k
m
ý
i
t
š
t
c
h
.
M
xE
r
s
t
m
l
n
u
d
s
u
s
u
t
v
n
u
m
ě
í
v
ů
J
ž
–
r
ž
brlaá.N
noeu
dosurrm
ealisěm
uakc
eléěm
to
vaňarx
nE
éám
vb
ůorb,ařeezck
–vP
ý
n
vějeitssjítím
.tm
T
ď
eoň
km
éA
ěád
ceiu
láéeakc
rljzesteteraoteosléip
elokbuteih
vvao
xlitevéaE
nu
su
taco
.iO
d
.tJvreo
těn
oE
d
p
o
ty
ell,M
n
n
esý
vetá,n
tvíh
o
ae.pN
ouslékkpéreoA
,ulbm
tvěsybcteví-láor-eM
rean
n
d
o
su
ertvayin
isrm
ýlM
aešarth
m
m
ěžbn
íp
vů
escits.,Jn
e–
raazp
ák
n
vpiřsreí.o
eíd
ď
em
eýrtcěih
n
rsn
sm
n
oěn
vnééíoh
y.,Jn
keetn
eteržésem
ěůulcrhearzvaeýnžstáu
lvyn
žE
vd
veí.Z
vm
ů
ik
drěm
tt.P
tsoih
eo-x
m
isvbtrěrů
jaeka.nO
ýžmb
aexažd
Ed
rn
jesáeout
aT
ujvd
ávylíodeis.eboň
sihopověsitnadpostel,napadnevásutřetíh
op
řityn
aulrevosýp
titsautk–ud
p
ěk
ivp
add
yau.x
An
kibuojey-nvlobecýcrivjh
sántíd
ejeep
ru
aís.eT
g
albtrr
ceek
viu
ílb
d
ňn
o
io
rlcasěvP
tyz
E
rvítlo
raozd
yíao
bjeb
ko
tylézpeez,áum
ořtív,Eyvtvro
isoco
u,k
m
ýbczč
terď
o
m
ěs,žik
,tan
jszcoálbu
ýpřsěí,otEacňevm
as
eászyrtd
ýk
avorn
zam
eM
řty
ěA
,ea.rt
lV
eáosin
iis
tm
aásop
kbueěp
ěeřtrk
én
hh
,řzeesdk
ek
tectdashiů
vp
eznrveěýao
.u
An
jaím
ijsn
eýíhptřo
raauzgem
m
iec.km
rcáh
dlo
tetroosnpěíh
eťk
vyam
e-rE
rn
sůtvazsid
.stO
b
rarcjezehy
ao
jéeen
k
zéleh
m
rázč
op
k
ýaoacjeh
ben
írten
stm
obůjn
p,asrtleaebvzjsjeey
n
t.uVjíaý
tosjezh
om
taokszeoářzn
s,d
acd
ěalccth
Soyon
jei,žzed
ahtésbkíryetk
ičkyů,vstyocjnhěárzeepjícríehzeronztiu
vjáítokhooletčokzaá,stzarm
zobtiu
tkM
ůělcapexa.S
e
k
d
o
j
n
ě
p
r
e
z
e
n
t
u
j
í
t
o
o
t
o
z
s
a
d
n
í
h
o
u
l
c
.
S
o
c
r
o
u
é
o
t
v
á
b
n
a
r
o
icojs-eb
chronologickyaukazujevývojErnstovytvorm
by.ěN
íšzearsm
tyditišlotícuhp.M
ubaex
rtu
necsbh
ouťvm
ětyšéilnbaěrá,oanlbeorjsao
zuů.V
dýrn
neazsd
tru
nýyth
u
oavků
éhbsreoxcn
u
áln
u
k
tkerolantzoužsjetivk
tn
oo
m
oN
h
id
ěau
to.vPjio
m
so
tžrů
ksu
ýtom
b
M
xťE
rě–n
raaíšzvzů
dau
m
áálo
syt,k
akváatas
áěvb
řrraaln
zneb
cu
o
gín
ilcZvek
yvb
v
ý,ty
viay
j-lh
E
r,jan
vheyrrto
tvuzyoi,vln
rábek
yba.oN
o
vis,nýt,jaevo
jb
,psp
sty
dklo
un.pausb
ertnuy,n
elubbooťvkěétsšeinxgau
rati,zotr–acveýnvýocj,shpvt
E,rn
tm
ib
uo
k
y
au
z
u
j
e
v
ý
o
j
E
s
t
v
y
t
v
o
r
b
y
.
o
–
ý
j
,
s
p
í
š
z
a
s
d
o
u
p
b
v
t
š
o
r
d
r
n
t
ru
h
a
x
E
r
n
s
t
–
s
n
o
v
é
b
r
a
z
e
r
é
m
u
h
u
l
y
ž
vd
ě
t
s
t
v
í
.
u
a
t
é
k
y
t
i
č
k
y
v
c
á
z
e
j
í
c
í
l
e
č
k
a
démznás.Snadkekonciživotaseautortrochdu
lapuáark
jeh
ělu
tovuýžtívbaýrtnnéam
plnuěun
m
eůám
tek
p
řip
ín
po
okoobjitreálnceonstéivk
naaru
béym
,pozn
hleád
paodkekonciživotaseautortrochuumírnilapárjehoděltoužíbýtnaplněno
zm
ůod
nbírívky
nůe.aT
ru
h
lu
bu
o
kooéýjitm
sceeh
xvt
useátriln
ínrn
eižšutd
ždk
sio
.y
So
n
osuum
rreíranlisim
ceoléd
m
m
ěťrn
b
cps.eJtaen
nzn
-báěyln
í
n
e
k
l
n
o
vk
a
é
m
zn
á
s
.
S
a
d
e
k
o
n
c
i
ž
v
t
a
s
e
a
u
t
o
r
t
r
o
c
h
u
u
m
í
r
n
i
l
ap
á
r
j
e
h
o
d
ě
l
t
o
u
ž
í
b
ý
t
n
a
p
l
n
ě
n
o
m
í
r
e
m
.
T
e
n
z
ě
z
t
k
m
t
i
,
z
t
r
a
c
e
n
m
i
t
í
c
h
.
M
a
xE
r
n
s
t
m
i
b
y
l
b
r
á
n
u
d
o
s
u
r
r
e
a
l
i
s
m
u
akc
e
l
é
m
u
kůži,dohlavasnůsexuchtivýchmůžůaženž,n
všerach
mjen
bm
oA
lerslb
o
pi.o
zp
léphřáipnoíid
oín
býávpáonrn
í–oaolebprřáecsenvéšencahru
nobjyso
uoth
olepdoyhpleoddykspůíšži,dohlavasnůsexuchtivýchmůžůažen,násvšech.Neukojenost,temet,m
Tjeěn
kb
,p
e–ásvP
ze.N
žáedunkýonjeenvoissí.tT,teeď
veávvíádšeeňňs,v
k
ert
n
ceízu
lábm
ryeote-d
yíjevo
ten
pru
řcio
m
á–ýckeanon
bšějeeyn
d
,d
děyocsh
ůo
en
xti-u
chtsivuýpch
žůiléaž
,naákslevpšaecnhé.N
euyknoa-kuýéE
távírn
m
no
ůzkío
bzp
em
.ph
Jd
eoon
eáín
–
eovsžo
d
esép
iřsteví.aT
vleh
íd
boeů
rtžlein
eláav
reas
tron
sp
esk
humorné,děsuprosté,milé,jaknaklepanéřítzrk
hyaňxsekE
ém
én
e,n
–n
sšzteáén
e,b
nou
o-zěn
.P
n
ánájevP
horroaarn
vzo
tááalb
tvzn
rď
n
íe,aon
itleejsdň
cy
hsukp
ntéo
icA
-plk
vzaeáran
ň
oíB
satc,.vO
p
lk
édvžh
ízp
id
b
ý
nvern
íh
líeyzp
sáru
eelk
vh
c,vph
o
h
roym
sstép,ů
,jaekonn
osypneakk
tivuacM
rnsptark
.O
bk
rauz.yNao
bjeevk
ty
m
řlseí,taE
j
e
n
o
s
t
,
t
e
m
n
á
á
š
e
ň
,
b
o
l
e
s
t
,
o
p
o
j
e
n
d
é
áan
n
íid
ooh
baosýo
í-–
alk
pjsřn
ezěstevreváppšríšen
ceěh
otlu
jsito
uc-h
téo,ndpicěok
hálezd
ím
šsht–
uE
m
rtn
éy
,doěbsurapzryřío,čzsak
tés,tm
i- náa
M
x
e
E
r
n
b
r
a
z
y
ao
b
j
e
tyz
á
m
o
ř
í
,
E
r
o
p
is
o
u
r
o
m
ý
ch
bpvo
írrásean
k
d
ů
seto
o
rh
zu
enm
n
jíreto
kázručnost–Ernstovyobrazy,častonenáhordoopuy,oisdokuakzruojím
kbýacro
k
n
í
m
a
n
ý
ř
e
,
a
l
e
i
k
f
a
s
c
i
n
a
c
i
l
a
b
y
r
i
n
t
e
m
z
n
e
p
o
k
o
j
i
v
ý
c
h
v
n
i
t
ř
n
í
c
h
s
v
ě
t
ů
.
E
rn
s
t
v
y
o
b
r
z
y
j
s
o
u
v
h
y
ň
s
k
é
m
p
r
k
é
n
k
u
.
N
e
,
n
e
–
E
rn
s
n
e
n
í
B
a
c
o
n
.
P
o
z
o
ru
h
o
d
á
e
r
v
t
al
e
h
t
n
í
,
a
e
ru
č
n
o
r
n
s
o
v
hsbírekdůstojněreph
reozteonztáusjíatodh
oíhtoozuám
-lé,jaěklcen.Sao
k
lm
en
n
éýseřžříut
ztrk
n
avfoak
u
cébh
ycětiň
sblek
m
ry
kcszéh
n
u
,vtnn
Evaorznn
sn
tanaícce,h
nm
Běnatťů
czob
n
.iP
hběortia,d
n
ájsco
jeeu
ho
racpvhroasvtd
alu
ehukhorsatn
ztčviváérn
ěbn
ío,u
an
ld
eeitp
n
cd
hp
jaeealy
zvd
ořylěecth
u
m
n
,aab
jsétlréio
uety.e,p
V
ým
tan
vtek
apey
sjo
ect.vN
zhodoreřáo
býievýěc–
třk
eeitn
h
rsío
o
l.o
grn
cko
yzopovaru
e
t
u
š
e
n
é
l
z
e
a
s
i
d
l
o
u
h
o
.
J
e
š
t
ě
t
a
k
m
o
c
i
s
i
h
p
v
ě
s
i
t
n
a
d
p
o
s
t
e
l
,
n
a
p
a
n
á
í
h
d
í
l
a
.
N
e
o
p
u
ě
v
a
x
E
r
n
s
t
–
n
o
v
é
o
b
r
a
z
y
,
k
t
e
r
é
m
ě
u
h
r
a
u
u
vd
s
t
í
.
Z
u
a
é
k
y
č
k
v
á
z
í
í
z
á
l
č
k
z
y
t
k
ů
m
z
t
r
a
n
ý
naplněno mírem. duuhrančivé–blouditpohledemaobjevovasatn
d
o
u
,
o
d
k
z
u
j
í
kb
a
r
o
k
n
í
n
e
,
a
i
k
s
c
i
n
a
l
i
n
m
k
j
i
h
ř
v
E
s
t
y
o
z
y
–
l
o
odníhoumělce.Sochjezdetrochumén
ě,akleajszouu
.vVýývsotajE
varn
itayeb
ictšvk
tošíišsv
yateao
b
rdaýlo
zo
yuvc,čý
eo
áE
h
ouod
ab
zaeu
ín
lenikf
cip
a,u
cim
labyětrvinyttevm
něecpoo,akleosjip-oň
au
stlctn
o
y
vžroeonju
,m
slék
bolrM
en
eitrb
ěět,n
isn
ob
zedů
co,alespoňzčástitakpěkného,řeknetesivpůslecezvdýásbtaývtyř.aAn
m
am
gm
tih
cjek.lM
djjieE
,žao
sbsstettjeom
to
ehcvren
hrzb
liru
vylo
i.d
ěnto
,ty
jam
k
m
btiu
an
sťd
to,vjeu
x
rren
ivbů
b
ám
n
oeoáu
sčau
rd–serlto
av–lu
itýsoE
m
u
vshytao
n
éu
m
u
íd
vteak
ůl,n
cra.jíJakb
nnd
žaero
–ákk
vP
rm
žoáýdřen
issí.léT
enď
evyd
vvsoyv
tvíu
n
éd
zh
etN
sr.o
iP
h
.std
Jop
eakc
tyětzrů
m
ipsaau
prrtk
vx,d
ěn
su
n
am
p
ošo
p
vn
snáut
řaeaezim
taeíhn
íb
la,aýj.eN
evbvaao
eu
o
řloitzu
n
zenaajecjíh
roknoonlocgijsictevt
kpyerrau
kitiaštazícu
ýreyvaám
o
E
njo
v
ý
c
h
n
i
t
ř
n
í
c
s
v
ě
t
ů
.
E
rn
s
v
o
b
r
a
z
y
j
s
o
o
p
a
v
u
h
r
a
n
č
i
v
é
–
b
l
o
u
d
i
t
p
o
h
l
e
d
ao
v
o
t
n
e
t
š
e
n
é
l
z
e
a
s
i
d
h
o
.
J
e
š
t
ě
s
t
ru
n
h
l
u
b
k
é
e
x
u
á
l
n
n
e
u
k
o
j
i
e
l
n
o
s
t
i
vk
a
ž
é
m
zn
á
s
.
S
n
d
k
e
o
n
c
i
ž
i
v
o
t
s
e
a
u
t
o
r
t
r
o
c
h
u
u
m
í
r
n
l
Ten zbytek připomí- opravdumálo.
eu
víb
deert
ňusk
rtěp
in
ceo
léáh
re-otr,řoeskpn
ek
MůalcxevEýrsn
ay.An
Obraajezjíy
ao
bjenkcty
zám
oařít,iE
roovm
ýecchm
sboírh
eklivdidůěst.o
jn
e-istrů,jakýmbylMaxErnst,
zč
k
etceiviěssain
ivp
tasvted
m
k
ijstezeput
m
ckvyrcoreápendy
i,isžeoaju
spru
teek,tb
ůb
roětorežp
erm
tvorby.No–vývoj,spíšzastydlojeuvp
,néáeAsbtjelib
otaeťk
vo
tšěěěin
taěýk
petorívroeěcm
shitn
obsěyt,etael,ln
ed
tíháoob
uyo
m
ěth
tvau
tnaězcuoje,aP
ap
d
ltooanu
u
žbí.b
npézn
k
iapo
m
praeořgzrn
od
,p
yořik
zseen
tuájíltn
oíh
oejetuooákzpro
ársjiath
aevd
n
íshm
m
lctn
em
.aSp
oolcn
hjehzodm
u.Tam
ejsapopřu
.do
Vn
ýestvíanávásas
ýbtílrařáa.N
zenbéaoncléh
ro
n
loo
g
icvkleyyd
vleýsvpoojEňrzč
n-ástitakpěkného,řekned
uo
ávalo
r
a
z
ů
d
r
n
k
á
n
a
s
t
ru
n
y
h
l
u
b
o
k
é
x
u
n
l
n
o
t
i
v
k
ž
t
e
s
i
vp
ů
l
c
e
v
ý
s
t
a
v
y
.
An
a
j
e
j
í
m
k
o
c
i
j
s
t
e
p
r
a
g
m
a
t
i
c
k
y
r
á
d
i
,
ž
e
j
s
t
e
t
o
v
ů
b
e
c
m
o
h
l
i
v
i
d
ě
t
.
P
r
o
t
o
ž
e
m
i
s
t
rů
p
o
d
k
ů
ž
i
,
d
h
l
a
as
n
ů
s
e
x
u
c
h
t
i
v
ý
c
h
m
ů
ž
ů
až
e
n
,
n
á
s
v
š
e
c
h
.
N
e
u
k
o
j
e
n
o
s
t
,
t
e
m
n
á
v
á
š
e
ň
,
b
o
l
e
s
t
,
o
p
o
ná porno obrácené
Nuou–m
vývn
oij,lasp
íášzrastydloupubertu,neboťvětšinaobrazůdrnkánastrunyhlubokésexuálníneukojitelnostivkaždém,jakýmbylMaxErnst,je
démznás.Snadkekonciživotastsoevayuttvoortrrbojeycn.h
lřoem
.sevíršneiclap
íek
zpoon
dcléíirh
áo
ntpíaid
oobp
ýrtvoaávrntdríou
–cam
hnáorjjseohuoto
né,írdeěm
su.pTreonstzéb,m
é,jp
akřip
noam
- ínápornoobrázn
á
s
.
S
n
a
d
k
ž
i
v
sea
u
hleupáu
děplo
tohuležd
íbyýstpníšahpulnm
ěnoorm
yteilk
jehoděltoužíbýtnaplněnomírem.Tenzkbleypteaknpéřřipízokm
ín
yond
akákůužci,h
yoň
slakvéam
p
rskex
én
e–ůEžrůnaž
stn
en
ozeouru
hrn
aváovsátšaleeňh,b-olest,opojenízpodnaruby,
pohledy
c
e
n
é
n
a
ru
b
y
,
p
o
h
l
e
d
y
p
d
h
s
n
ů
uk
chut.ivNýec,hnm
en
,níB
ásavcšoen
ch.P.N
kohjeondonstá,tejem
pornoobrácenénaruby,pohledypodk
ů
ž
i
,
d
o
h
l
a
v
as
n
ů
k
ovstázn
tvá–rn
ěn
ckoájszoru
oo
sth
–leEdry
nssp
toíšvh
yu
ob
raozy
,čaés,d
toěn
ouilé,o
b
píř,aensleeáitvešcehcn
hin
učtonp
m
rn
suepnráohstoé,dm
,jadkknaazu
kjlíekb
paanréoříkznkím
ynaa-kuchyňskémprsexuchtivýchmůžůažen,náslévhšeácnhí.id
Noen
uýý
křoeje,anleío
sat,tleaesm
ikf
cey
inn
aíycBcilaahb
rein
em
zivnáheko
pod
o-n
ko
ýcrh
řneíh
chksovsětztů
toí,vayleoitebcrh
aznyicjskoáuzo
avodstu–uEhrn
rasn
pod kůži, do hlav
nokěbutsý.tN
,n
eba–
E
rn
steičtn
cáoyzn
.cPíth
o
zrozru
ájijevh
avvonstital
tv.E
árrn
něsn
rupčrn
to-vyobrazy,častone
axErnst–snovv
éáošberňa,zbyo,kletset,roépm
an
lyáuk
u
a
t
é
k
y
k
,
v
j
í
ojeěnuízhpro
dlu
éh
nžéíivd
d
váí.čeZn
í
–
l
e
p
ř
e
s
v
š
e
c
h
ivd
érn
–
dyitlp
hn
len
du
m
vikf
atun
louzhnoe.Jpeoštkěotajivkým
tn.Earn
dpso
a-razyjsouopravdu
nišrtán
hh
o
děosauuxp,E
o
ktséabt,m
zlouujíib
kb
ako
rn
o
k
íem
asao
nuýrrbřejea,valio
lem
asectiu
nšaecn
ilaéblzyerainsitd
em
chovcnisiith
řnoícphosvvěěstiů
tosvteyl,n
ob
l
e
č
k
a
,
z
m
ě
ť
z
b
y
t
k
ů
p
a
m
ě
t
i
,
z
t
r
a
c
e
n
ý
c
h
v
t
e
r
i
t
í
c
.
M
b
á
o
d
o
s
n
o
j
s
o
u
t
o
p
o
h
l
e
d
y
s
p
í
š
h
u
m
o
é
,
d
r
o
s
l
é
,
j
a
a
a snů sexuchtivých
abd
dlo
nuýed
vnáitep
svut
řTeletíd
h
d
ílaao
.N
bvo
,lb
ueem
vyétlzveoařsitin
,aole.sJpešotěňtazčkám
stitaokcip
ěkonpéohvoěs,řitenkandep
teosisvp
ůalcp
evaýd-nevásutřetíhodíla.
u–hvP
rparn
veékpž–u
oish
eojtem
beejeň
oklévépaA
ten
tu
šěetn
dělocuoh
sih
tel,n
akcelémuvýtvk
arlenpéam
ěn
ůcbheyc.ň
Jesn
á
n
í
.
ď
v
e
v
í
d
s
r
néuřízukm
yn
aíkvu
kžéem
kračéizn
.
N
e
,
–
E
r
n
s
sá,tuam
vyo.An
ajeojo
ím
kiso
p
gcm
yrpáědki,žneéjshteoto,řvek
ůn
beectem
ohůlivlciedvěýt.P
žem
rů,jk
ak
xatickyrádi,žejsteto
boo
cn
proaýň
zčsábastírticietk
akk
sivp
straovtyo.An
ajiesjtím
oýnm
cijstbeyplM
ragam
tiněceláretrospen
kteivnaíB
M
eE
staru
.O
zyáao
brajevk
tystlézap
elezeh
uock,iajlsrolteoe.sm
h
acaoxn
.Pronzo
hbordan
jehN
krm
osttěz,řjettív,vE
áyvrtrvn
ěpřniytín
,aělo
em
můžů a žen, nás
roam
terercam
ln
irdoeěcn
toh
.Pp
tvoddžéoeu
m
ak.Výým
lM
důstojněreprezeitencth
un
jítoich
o
tzoru
záčsnao
dsnt–íhEoru
m
ěvv
lcyeůo.b
Sbo
h
je,čoE
zah
d
eivtsn
urh
nu
ě,,aisáletrů
jso,ju
stabvyas
eaxErnst,jeopravdumálo.
k
á
n
s
t
o
z
y
s
t
o
á
o
eňzdábýtřazenacohdrk
on
gickay
azuajn
evýýřev,o
rnasstocivnyatcvilo
rbyyr.in
Nteom
–vzýnveo-j,spíšzastydloupuazoulojíkb
roau
knkím
aljeEikf
ab
všech. Neukojenost,
zábertu,neboťvětšpinoakoobjivrýazch
ůd
rnitřknáícnhasvtru
yh
vn
ětůn.E
rnlusb
toovkyéosbex
rauzáyln
jsoínueoupkroajivtedlnuostivkaždémznás.
voj,
Snadkekoncižu
ivh
otraasnečaivuéto–rb
trlocuhduitp
uo
m
rjeh
hlíern
deilap
máao
bjo
evdoěvltaotu
nžeíb
tuýštennaéplzln
eěan
siomírem.Tenzbytemná vášeň, boase
tekpřipomínáp
naoru
,ppoohvleědsitynpaoddpkoůstžeil,d
do
lrn
uhooo.Jberšátěcteankém
cisbihyo
noaphaladvnasen
váůssexuchtivýchmůdo
žůažen,násvšeut
chř.N
eu
ášeěň
en
byrintem znepokojivých vnitřních světů.
etíh
okdoílaje.n
Noesbt,toem
lépn
e,áuvm
tv,b
ytovleosřti,tonpěocjo
,aílzp
espoodňléh
zčáánstíiidobývání–alepřeoitiu
štích.MaxErnstmibylbránoudosurrealismuakcelémuvýtvarnémuuměnívůbsecv.Jšen
e–
ratao
zk
epžpoáěd
ýéyn
í.k
Tuenď
chžn
ovP
jsou
hkn
lend
m
néů
,dlcěesv
uýpsrto
milaé,jeajík
ak
lepciajsn
hseopv,ířšiseh
etjeeovsirevp
avstyé.,An
mnk
on
teéřízkynakuchyňn
á
e.Sitoišctíchhje.M
zdaextrE
ocrn
hu
miébnyělb,arláen
jsoouu.V
vas
dáubakc
ýtřaezléem
nau
chvrýotvnaorsn
lo
icku
ypau
zuíp
vabýgeevm
kégm
ékněak
,n
E
sátydntir,vežao
n
B
con
Peocvzm
eerhň
sm
tlal
ko
neí,k
alteivaMaxeErnErnstovy obrazy jsou opravdu uhrančivé –
rN
tricn
yt–orv
ezrejísb
tžeyáat.d
o
vn
ů
ljievdvidn
ortsaokvžéoeA
th
-in
ěcztilái,azs-atrd
acneíh
no
ýcuhm
vteěrlcm
stm
doýsstuarr
eaeliszm
urkm
n
vje.ů
co.JejE
ea–
n
žkesrn
vP
ý.b
n
iosí.ru
Toeh
ďo
eěvátí.djP
biesrt
ěsctezlátvráetrrn
oěsp
veottraoscehauum
torétrn
oěch
írn
árejezhdoádběýlttořauzžeíb
no
ěn
mk.T
njezb
ítvicáokp
cvE
eo
épsníb
o
cvhyn
ru
rm
obby
zyrhp,n
čleu
as-stb,tjeoo
np
ern
okn
ím
nýnřey,ahleluikbfo
ask-ésexuálníneýn
ly
M
a,rxlp
aáveh
dbo
udťm
.akoabzruajzíkůbdarn
zždiu
,au
lejsuom
u.V
ýsiltap
avas
nýatcnharp
oln
loogim
ckyíreau
aezu
výyvteokjEprřnipsioteom
rábozyrn
.Nočonorů
–obvs,rjatýá–k
j,sn
štoazyvaru
sty
d
oaE
u
rt
u
,n
voěuátš,lo
ind
án
asatru
o
ev
orpn
oh
leo
dnrn
ysvp
orétn
ěb
sěuyu
p
roorh
satn
m
ilu
éo,žjadvd
kknů
leí.p
zk
h
m
ém
no
.eN
n
eřpn
náňýazscekh
ijíclaéím
b
yro
rpin
teáaž
nč,n
p
ýE.cN
íchosětv,tiě,eztm
ů
sátcošh
yvt,obebrom
rleasztity
o
uáhnraíid
nčoivbéý–vání–alepřese
bloudit pohledem a objevovat netušené lze
nzšbecyh
ten
kopjsřo
ip
otm
ín
áp
oéíšoohbbu
rám
czeyn
n
ru
,ph
lée,d
ylyp
oZah
labévařías
ůnsak
exk
tyiv
ů
žrůk
ekzn
áaseo,zv,k
šoeecji–
k
jean
ánvý
evň
,iošjtsp
ouje.M
npízp
ainux
E
eréaé,cd
m
u
ěatžskit,vd
unb
knjy
ypu
,u
vrcycah
cvch
h
k
leu
m
ěvh
brhn
yevtsu
ktnn
ůito
tra.Ecnern
ícoh
araxvoduléh
ýreřnseis,atn
leikf
an
csi.latPm
bosytz–
robinsru
tlebo
m
eárpajedo
k,rsk
o
nrk
iu
třon
ítczh
sálvo
ěm
.n
Ebvírn
yeéro
rku
atáězéuzy
syotrčiču
u
h
rveyao
čzulieivrvbd
éraze–
utk
h
leťtizd
békv-lm
beždrlco
ueu
v,o
váeah
ní.ed
em
tuďušao
e,eon
zaíedzaeusňijídkb
lk
oéuaA
h
o
.eJnrt
ešíim
těětack
m
ot,racoliessiikf
heok
psticvoin
věascitln
ay
drpinotestm
el,nzan-epokojivých
x
Eh
n
sakc
ts–
stn
vntéůěou
raýaletzsvyittao,ekrvcn
th
ém
m
uru
h
aěnn
nooíu
lů
y–u
vd
ěd
tistvžtp
í–
.n
Zhb
tym
ézb
klaožyao
io
čdb
knitjeyp
enaíBscaE
co
n
h
o
dzn
n
h
auvjivrroýaesx
taah
allE
evm
v
r
,
n
i
c
s
t
E
n
s
t
o
o
a
,
č
s
e
n
o
o
d
r
o
k
n
ý
ř
e
a
a
b
r
i
y
r
á
n
o
u
o
i
s
e
é
m
v
b
.
J
n
vP
a
e
á
d
ý
v
s
T
e
j
v
e
s
l
b
n
e
l
á
r
p
a
o
.
éjszíltvao
zbgy
,čko
eaartek
m
h
yn
žp
vd
aeesěttévt
yrro
itčo
v-m
czh
ícn
íu
ro
vtváyk
čik
,azcvm
ědleťezsp
b
y
aosm
,,ezap
ceén
errem
p
ěěko
o
řp
nE
titennssěiatvp
lcseru
y
cvío
m
ym
žreatk
jsbo
teup
tlo
vm
baěetd
h
lut
izč
.tk
Peok
tíok
iáo
stsárů
asi dlouho. Ještě tak moci si ho pověsit nad
spu
ítih
lěahžk
,k
vlco
tnsactěh
ojetcň
zč
titak
ětlerkraan
hýoca,h
řticevt
tedsii,-ižejstetovůbec
etraaékkm
unchiésrh
no,u
yokev
u
vpůí.oZ
éapkvay
kvty
yvya,vcázrjeh
yn
cut
áeekjzíscto
eho
jín
co
ázshátz–
h
iev.rb
áp
leis
,iézc,u
m
ěrěáťěuzd
ů
au
,czěln
ttsrsep
atěvvco
n
ýrvb
m
i.y
tN
ieo
š,n
ět
m
iah
ěžesrvd
teavblz,ýnaystatao
sejím
ín
ořrín
N
lékrtu
p
vci,y
ědů
ců
ejm
ň
p
éub
h
,léařzep
tm
eo
szběiivp
ele.řvS
jík
m
kám
iějsěttip
kyn
M
aelx
atds.tO
b
bd.tjAn
eičnk
,diE
orkpaeoy
rk
om
ýtb
h
svn
taio
n
réíe.áeZ
ecid
zářh
n
jítd
toey
de,kjean
íh
híeývm
m
ěJteo
jo
ey,z.aAn
tžaro
hů
up
išettcE
íícch
h
ařam
xE
m
yzyo
lulbb
rr
eyeíarřtaeilvitslk
uoyus.,akc
evelo
tšavtu
m
u
m
np
ůgu
eo
c.aů
eýor–
vP
n
envésctn
isru
eliď
jeěg
vtem
éáA
vp
ů
lcoe–
ýlém
sm
tvau
vu
y,vs.p
An
jerty
jíém
op
nu
cb
ijsetěert
r,an
m
ticěnktšžyin
ád
ib,žrreaajszztů
eetd
oárvd
ůn
býáen
cm
oí.T
hn
vyid
.Pvríd
oetoňžsekm
islt-kůpaměti,zjsto
rauc.eVnýýsctahvvt
ištýícthřa.M
atx
rn
sn
tm
ibgyicrrlk
hr..oM
M
xE
nyssttau
mkiibb
ráván
nvooouujEddron
osssutu
rr
io
sm
m
akc
výý
tzvaaarasn
n
él-oku
aseerzm
dáitb
zen
a
o
l
o
a
j
e
ý
o
v
r
b
N
v
ý
o
j
í
d
u
e
b
ť
v
a
o
n
k
a
cm
ežlárdaěrézen
spbeáeksc..tSJiven
anaM
eE
ranzceisžtžaivá.oO
zeyrů
b
jeďcm
khjetyz
zídáem
řérí,n
E
pp
ydrisaěo
uu
kžrm
o
m
ekd
ůísrteom
jněreep
rezy
en
tkup
jítohotozásadního
postel, napadne vás u třetího díla. Nebo lék
lM
aň
E
eho
vd
áloý.cahplsnběírn
kcelémuvýhtvlu
arbnoékm
ebn
žrt
–ěu
vP
etrívozn
m
u
ů
ždeka–x
vP
dtanbsýrean
vtao
is,jraí.T
vbeuyevm
Avsrl-trj,ejo
ésu
exuum
álněín
níevuůkboejicte.Jln
oem
steiin
vk
m
ek
orn
rzeoý
írn
nxaso
ilk
ap
íb
n
te–
cn
eaě.o
m
eůjsso
.V
saattazu
vyý
aoao
sh
etb
áůtyz
bu
ýůteřaž
azázeem
rášo
o.lo
o
geicukltkoyou
au
koýastztn
u
jem
výnváovjEo
ršm
n
st,obvoyletsv.tTo
rp
boyzj.b
N
o
výdřvi--oj,spíšzastydlou
ňskéAlbertinpěocm
eláírneátrp
oo
sprn
ekoto
ivb
arM
xeén
Eu
rn
bSch
ro
bsetbartěy.liO
eallcáezh
ryejyetrzpodosepdterko
kůctih
vžia,u
M
aélaxn
eěaE,sarnln
tsaeu.x
O
bcýrh
jd
ek
oácřh
í,E
ve-nch
ácean
ap
ru
,
p
d
d
o
h
v
u
i
v
c
m
ž
n
,
n
s
v
N
j
e
n
,
t
e
á
e
ň
,
o
e
n
í
z
p
o
uisos,n
euzbktáoor-o
ťvm
tšýliencdahyossbp
zků
d
rnsotk
ájnn
arsěetsp
rurepnzryeon
h
b
eoxnzuaáák
ín
tivk
ažydňésm
znápsr.S
nad
ke.N
ko
živEortn
assetnaeu-tortrochuumírpe, umět vytvořit něco, alespoň z části tak
yisoukrom
kýdvůásntoí–
jnaělereppřeresezevn
jíetn
oyrth
ou
rtcu
obhp
o
brííršaeh
d
ů
o
u,m
jítooik
saln
naeín
huéokříozjikteylnnoask
létvýhíc.áZhnusíb
idíaroetéb
eu
oto
p
oěh
uěp
m
rn
éěze,d
sbttléu
lh
éé,o
jaisttp
k
edp
kpu
,n
nežcelié,id–
iřlvrap
roálcjaeejk
dočcsěk
žreín
b
tcn
ln
n
o
m
.en
T
esotn
yertzend
k
íln
bárih
ábco
ncoréh
aoru
béao
ym
,u
ouídm
keů
oe,h
výas
xuucu
hm
tivýěcn
hívůbec.Jenže–vPran
žvd
ětsn
yzo
týičru
ydceh
áázájeebh
jícýn
íršh
lero
m
bh
yaultp
km
ů
an
m
tru
ra.V
cču
ýastcvz–h
rsm
ištřtoo
íacm
h
xaoE
r-nnosetom
yelu
b
áun,o
uk
d
spujo
rh
rk
eleaaédrlin
soym
akc
m
ulelavikf
tvaasn-rů
nséem
deutrlyouch
um
én
ěa,aclo
ebjn
so.Puk
.V
sktayh
v,vas
zd
tau
ao
zzseáitvn
ch.S
ho
-tlztajeot,vzzud
m
ěal
eh
o
h
trěý
oťzn
éh
n
ěi,m
ack
lěeátjsíir,o
u
ýn
aE
svt
átpobřvý
zer.M
n
ayáac,čp
h
rsotrn
í
B
o
o
n
o
k
á
ě
í
,
a
e
it
e
c
z
y
b
a
z
o
n
d
d
k
z
í
kb
k
n
a
n
ý
ř
a
–soan–
ovE
érvon
bjs,srtap.zO
ueo
aegaž
n
uezy
y
vd
Z
bsjo
aktu
én
tim
čvsky
vcoh
yrcsn
h
zeáekjo
h
ilveoěsáj,trs,koepopíšlerozečjaezkn
zd
ěh
ťlézh
tzkáíid
ůsap
m
tni,uzí–
tm
racleěelp
vt
ejcrzhm
itiršjsotíoch
.tu
M
xéhn
Erdn
ib.V
lbsrtaáovn
oéu
m
,u
jebn
t,tjysý
et,vm
šícd
eí–
ň
íl,o
zp
d
o
ýao
řý.eScstoeh
šen
o
pao
yslestjm
p
uym
ras
n
krrtin
ib
vnaays.ctM
b
ark
zédym
ao
kžlvb
ty
ztcřeu
áau
m
osěřvatíů
,zšěEeutE
vscjeth
rvrn
oví.N
p
yeooiu
k
byáír.rvN
ůr,u
sbo
tý
oozvjn
n
tm
uloojd
ítu
o
obh
táyon
dabn
ívháěo
cnen
dneeo
m
soíšuh
ý
e,zdábýtřazenachro- pěkného, řeknete si v půlce výstavy. A na jeEerlánrestorovsyapx
tveE
o
N
íšyze,k
apsrteo
ty
lo
uěb
p
uh
rt
,ln
n
en-žsávk
n
orů
k
ývu
E
ro
srrytoaoo
v
sebaty
yxlreovu
inýakc
teo
m
csjů
h
iio
n
ím
yeo
u
ob
u
arn
u
péo
lezn
d
m
op
ao
uivcvšh
dtraulrtor.aO
u
h
.Jzueelyeěšm
t,ěak
uíb
ršrzoeak
aislalty
sbm
enzleén
m
to
vjivod
aťývsrěp
éib
m
ca.lsaJeotep
ryab
zoaáoekn
žéáu
d
ýauvň
n
ek
vh
islm
í.eh
Tu
erp
ď
eéjčitvéeisvn
eleévxk–
du
ň
lbm
ern
rt
insetěán
cse.Sn
lánírB
eabtadrjeo
sek
e.P
kton
tivzceo
aižru
M
atao
xésd
eelzE
bhsrou
ejezěh
ánm
u
pan
o
sb
tu
,cah
én
ateíh
k
é–
zdb
y
n
h
y
N
,néžeitd
eA
E
cřkvo
nvn
naýru
áasnjtetsaosih
vco
taal
hao
sjetizlkap
tvtyáázrrn
eěl-toužíbýtnaplněno
N
výnvdyooh
j,sctlp
rt
u
,o
najvid
eteýbo
tu
šn
n
ůěilo
d,sťjaírut
něů.řn
k
n
sbn
tvaru
hkrolzu
scsepn
ád
lsy
n
íén
k
ojk
oísu
spteá.io
vk
azč
oeh
o
ío
rbn
oí,adlo
naos–
tru
u
éio
scdeisx
uoáplp
nuoíb
u
knu
lp
n
teěn
ivk
aerprt
žu
du
éé,rn
m
eezbv
vvk
tšb
ián
ražn
a.N
zn
ůřyeívP
n
kp
am
txru
n
u
b
o
k
lnňseík
n
-s–
a
k
m
i
h
v
ě
s
i
t
o
s
t
l
,
a
d
n
á
e
o
d
í
l
l
é
e
,
u
ě
t
v
y
t
v
o
ř
i
t
n
ě
c
o
,
a
l
e
á
t
i
t
a
k
p
ě
k
n
é
h
o
,
e
k
e
t
e
s
i
vp
ů
l
c
e
v
v
y
.
An
a
j
e
j
í
m
ro
yisoeu
k
oom
ch
ek
dýů
snn
to
jjn
ěln
rxěeozn
psru
rvk
ečztn
tm
ohů
ožstoů
zv.áSysn
d
licveoen
.S
ok
h
etoo
zou
drstte,rotoerdm
ok
ě,ob,akolen
ot,oupa.Vn
edzléd
geso
icekvyošjeau
n
itvcesk
oýžhsctdu
tlh
–jím
n
rakíh
scto
o
djn
jíkb
aň
řteaízp
,vaas
leoikf
ah
sácáb
inýaítid
cřialo
azbeyn
th
em
nplo
eřp
ivcýhckn
haovzu
řvntýoícvh
áceuntoérn
yu,pm
yarp
kýo
žiy,ěsdb
h
as
u
h
ievo
eaoen
,n
ázetsyo
v,ču
ša,ejam
h
N
áup
vm
áašíérve-n
lejsím
oýjeýsn
ýrvain
ácn
ír–oanzleo
jn
sojeitu
poojhledyspíšhumor- jím konci jste pragmaticky rádi, že jste to
ea
trřaoí,ru
cEhvkbu
rd
jeh
d
lrtoáírd
u
aů
ip
an
abd
k
o
n
cý
iěž.n
tu
ecloM
ajeu
hc,ah
unzu
u
m
o
coijshítreln
pdilrap
gám
iů
iž,lažíitbveen
ju
sěcstteh
ek
to
o
ůeáb
ctcoim
iév
idEěrtzn
.d
rtěáo
osaž
tojienržh
batáavb
ysh
x
E
ncitb
dru
lostk
Ern
toon
oa–
vc,k
ýp
j,slrepn
láorn
p
u
ťPu
van
roisau
ztírh
ů
rnn
k
k
ép
sicerok
xráu
íčo
nnveáoau
jtiuerlšneo
sš.tSeěntaaákdhm
k
iožk
ip
vaoztvauěsjísekb
tron-ímanýře,aleikfasci.E
yeěort
r,ru
an
o
vrom
čo
iem
vn
–
u
ity
h
lseto
dcjíen
eom
ao
jlenvm
n
n
zyeoasbžid
ost.oJáen
isn,io
hcd
itanuato
ak
ň
srkno
ésm
eb,tn
ev–
E
íkB
o,etdon
.dP
ad
srů
al
edahk
k
sáétn
n
ěan
,h
aoroleu
h
t.–oeE
stsoétivlvk
raléozm
yu,čhazn
oek
doocou
rdorpk
mu
íncáhpyo
bvp
ryártcvkeoénrnbékyn.uN
a.N
ru
y
ooh
díšsyztvap
otty
dd
ůrauježcsih
n
ilů
an
p
oovb
ltzobuou
žzíebyhbýjsoton
pátšp
lněan
obvu
m
erm
.T
zzb
yáslottreru
kd
pn
řpiíp
m
án
-zbáru
m
ilap
jeh
braýsn
nčl,án
ln
m
ísro
eut
T
eb
ivpld
m
ášep
áěcuseceh
nxo
ašpru
páoso
h
ypo
pěo
ůso
žitin
,d
ůaů
selacxeduvncýehsvtaiávvsýyut
c.An
hm
eon
,n
vpšeer,u
ten
d
řle.bd
tíh
opzo
dbao
ílayl.etN
éaop
vaas
osřibd
itrn
o
,éau.n
tictleaisd
kih
kd
nvk
éěh
řeaok
vp
aůjo
ežjím
coijásltésep
ach
gm
-. ětvytvořitněco,ale- vůbec mohli vidět. Protože mistrů, jakým
věůtůž.ůEaž
rncesh
tn
ou
j.sN
oáueru
o
p
roajedvnědlotuosu
ioavvp
éaoáp
–
locn
u
dvé-itáp
h
m
vbpořoo
tk
neů,eutížn
um
lo
Jlecesh
ttěio
abckyzč
p
o
dhn
plaeovtesas
tesil,n
p
řetíh
důílaaž.kN
enb
m
,vnyuáo
sbvršíraenzcyh
ko
t,tžh
eím
šaeb
,o
b
o
b
rěň
án
een
n
am
ru
ye,n
h
dkjeyp
i,d
oěnothévrn
lly
azveto
n
ů
vtýň
h,m
o
nro
áošueaň
tld
,eoad
o
djáselétscehvm
ášen
íh
id
ý
–
ersioen
h
jsob
o,leyju
leyrd
ysto
s,jap
íš-E
hruanm
rm
n
roáslo
té.,milé,jaknaklepanéřízkynakuchyňském
tžů
iyceokžsjeů
yp
d
i,ů
ž,-n
eb
to
vcoů
ceidm
litvooaid
tvoášžve,ejaácm
isot,brů
aslk
m
péráa,dlo
věd
m
ýosbtaývvyá.An
jím
aágvjsm
i,p
tenaríštáížozp
hb.N
lo
ievb
P
rjeoín
žlseetě,p
trů
k
m
M
ao
En
edxo
p
vsdt,jeo
uo
.sup
nN
í–eau
ajelek
pjeřk
ensoo
ensvtc,štieejsm
ctehpn
toic,bkpoyolerm
hásm
h
u
evn
uěvkt.áo
onh
ttm
e.řP
m
šeýnň
tto
,oýp
p
oxh
jeb
ín
zlM
p
byl Max Ernst, je opravdu málo.
,nuec–hE
rnsk
sténm
enpíB
ohn
.n
P.o
ru
dín
hřreasveovsštealch
ehnkoojssotzutvtoáp
rn
,aylesitpeícšh
ckáozrru
něo-st–Ernstovyobrazy,častonenáhodou,odkazujíkbaroknímanýaknakleppark
néén
řízkkuy.N
naek
yň
rkaéclén
káu
N
íidzeo
o,n
býeh
váon
–áaljeep
oěhnleíd
hn
uim
néč,d
,arleaikf
em
kn
o
j
i
v
ý
c
h
v
n
i
t
ř
n
í
c
h
s
v
ě
t
ů
.
E
rn
s
t
o
v
y
o
b
r
a
z
y
j
s
o
u
o
p
r
a
v
d
u
u
h
r
a
n
č
i
v
é
–
b
l
o
u
d
i
t
p
o
h
l
e
d
e
m
ao
b
j
e
v
o
v
a
t
n
e
t
u
š
e
n
é
l
z
e
a
s
i
d
l
o
u
h
o
.
J
e
š
t
ě
t
a
k
m
o
c
i
uhodnářjeeh
voastsaclienhakciolasbtzytvriánrtn
ěnzí,anleeitp
ecoshu
i
c
k
á
z
ru
č
prosté,milé,jaknaklepanéřízkynakuchyňskémprkénku.Ne,ne
rařnlseetstn
n
alézzpyo,ek
réom
žlevd
tzsttvzč
váí.áZ
yectničhék-hy,ov,yřeck
hn
ázeetejícsíih
roůzlicveávkýostleačvkya.An
,zm
zbykto
kn
ůcpijsatm
,zm
tracaetin
ihoodpoouv,o
ěsditk
naazdupjíkb
osteal,rnoakpnaíd
naen
va–áýxE
sřE
ut
íth–eon
aa.vN
enb.Poro
,uteh
m
ětn
věyáu
ěscltyo
spoosětň
sutiětbanakí,taéplek
ěitk
vp
ajěeťjím
eprěatig
ckýych
rávt
di,ežremitištích.MaxErnstmibylbránoudosurrealismuakcelémuvýstonenásh
m
er,n
ikf
asd
síB
-ílo
céoo
ru
d
jtevh
horrřaaitvnou
au
l,eah
k
rn
t
v
a
u
ělM
nEívran
ůxsbE
atozm
enžeáld
ýo
ndev
sí.,Toedďkjeavzeuvjííkb
deňas-kéAlbertiněceláretrospektivaMaxeErnsta.Obrazyaobjektyzezámoří,Evropyisoukromýchsbírekdůstojněreprezentujítohotozáj
s
t
e
t
o
v
ů
b
e
c
m
o
h
l
i
v
i
d
ě
t
.
P
r
o
t
o
ž
e
m
i
s
kvýd
bsty–
tn
,jebžoreap–
on
.áh
ojivýchvnitřníchsvětů.Ernstovyobrazyjsonuictrrů
onápé,jrzam
aru
uuom
k
čm
n
toervcn.yJseo
zryavP
,včadrsu
n
oiu
Ladislav Pavel Irát
íh
ouaom
ochasjecizndaectirlaobcyhruinm
énzěn,aelepjsookuo.V
avvas
demaobjevovatnetušenélzeasidlouho.Jesršaotd
ěktnank
m
ím
ncýiěřelc,ea.lS
eikf
tem
jivýýscth
neitřzndícáhbsývtěřa-zenachronologickyaukazujevývojErnstovytvorby.No–vývoj,spíšzastydloupubertu,neboťvětšinaobrazůdrnkánastrunyhlubok
é
s
e
x
u
á
l
n
í
n
e
u
k
o
j
i
t
e
l
n
o
s
t
i
vk
a
ž
d
é
m
zn
á
s
.
S
n
a
d
k
ek
o
n
c
i
ž
i
v
o
t
a
s
e
a
u
t
o
r
t
r
o
c
h
u
u
m
í
r
n
i
l
ap
á
r
j
e
h
o
d
ě
l
t
o
u
ž
í
b
ý
t
n
a
p
l
n
ě
n
o
m
í
r
e
m
.
T
e
n
z
b
y
t
e
k
p
ř
i
p
o
m
í
n
á
p
o
rn
o
o
b
r
á
c
e
n
é
n
a
ru
b
y
,
p
o
h
l
e
d
y
p
o
d
k
ů
ž
i
,
d
o
h
l
a
v
padnevásutřetíhodíla.NeboM
lépax
e,E
um
orvřn
ito
ěvcao
tsyůnt.vE
snto
yz,oyb
razyjsouěo
prraavnduulyuuhžrvd
aněčitvsétv–í.Zbu
lobuadtéitp
othičlk
edy,evm
aob-jícíhrozivák lčka,změťzbytkůpaměti,ztracenýchvtermitištích.MaxErnstmibylbrá oudosurrealismuakcelémuvýtvarnémuuměnívůbec.Jenže–vPrazežádnýnevisí.
nsětkt–voas
yscáth
xberuratu
cgh
vkýéteclzrheéam
ažoe.Jn
všm
ech
euokp
oojevněksoiytsn
,taedm
n
e-ň,bolest,opojenízpodléháníidobývání–alepřesevšechnojsoutopohledyspíšhumorné,děsuprosté,milé,jaknaklepanéřízkynak o,řeknetesivpůlcevýstavy.TAn
aevjeejírm
cooéiů
p
jen
vkn
vjsA
atésetelb
n
š-ěeti,n
soidů
lp
ožuů
uhkh
eM
š,n
těaátaxsk
os.cN
iasi.h
pty
o
evlz,ánázšam
e
ď
j
v
í
d
e
ň
s
e
rt
i
n
c
e
l
á
r
e
t
r
s
t
i
v
a
e
E
r
n
t
O
b
r
a
z
y
ao
b
j
e
k
z
e
om
kicdkůásztoru
jnčěnreopstr–
ezEen
orzaázsya,d
m
ělcoed.Soouc,h
jekzdazeutrjíokb
chauro
m
én
ě,aalenjsýořue,.aVleýikf
stavasas
ezadciálabýyt-řazenachronologickyaukazujevývojErnc
h
y
ň
s
k
é
m
p
r
k
é
n
k
u
.
N
e
,
n
e
–
E
r
n
s
t
n
e
n
í
B
c
o
n
.
P
o
z
o
ru
h
o
d
n
á
jetahkravoořís,E
talvero
hpkyois
stoztuvk
árn
ěníý,aclehitsebcírhen
rntustjíotovh
yotb
čanstíh
oo
nu
en
áh
od
kn
ím
cin
cmohlividět.Protožemistrůst,o
javkyýtm
b
y
l
M
a
x
E
r
n
s
t
,
j
e
p
a
d
n
e
v
á
s
ut
ř
e
t
í
h
o
d
í
l
a
.
N
e
b
o
l
é
p
e
,
u
m
ě
t
v
y
t
v
o
ř
i
t
n
ě
c
o
,
a
l
e
s
p
o
ň
zč
á
s
t
i
rbyytk
.N
oěptk–
véýh
vzěo
íšcn
zkeaen
p
u
bao
ťjev
ěm
štio
nk
ro
no
td
ru
bčo
u
oéejitm
elnu
oao
sutim
vk
žvdívaéů
s.Sžéen
iveý
o
u
cehovuíp
m
ialap
rin
jesth
aapřM
ěan
m
íresetm
.Tben
tekbjp
řip
om
ápoořrn
rů
in
ean
m
n
ostjeity
clo
h
veln
itvřbn
s,yvn
ěetů
.aE
rn
yonobcibrijsarytaezlbzů
yrrdáajsn
ukuoáad
pn
rcaksvsu
u
u
ralunu
ivkéé–seeb
ouuáu
dlnivtípn
en
d
b
jevěao
tm
nbezn
tcu.Jšeán
lz–aed
askidrek
u
štn
ěatesaevkaism
o
věsk
síriténA
eělo
,cnedlaáěprletaotd
átsn
ut
elntíh
oxoedE
ílar.n
N
ky,vycházejícíhrozivákolečka,změvťozb
toi,jz,,eřstep
rako
ývscýd
h
vtu
rem
itesíicšrt
th
ícuvh
..M
xE
rtsn
svtaom
o
rr
en
aylh
ish
m
akc
léxlm
ýo
tevh
arlk
n
vP
alozo
en
žhácodiž.Jn
í.Tteooďrctjriesovih
du
eň
ld
bepárto
ruonžsíepbveýk
tiv
a-.O
razzbyyao
ek
tyz
ezáínm
í,Evoro
ob
- rácené
p
i
vp
ů
c
ý
t
a
An
j
í
p
g
m
t
i
y
r
á
bu
y,.pVoýhstlb
eadd
hnolaařo
victh
as
n
ů
xsgru
ctkh
veau
ým
až
,yn
áto
vayšextvceEh
N
u
vádšlk
eň
,p
bcu
oijslb
etestp
,orup
o
jeen
léáh
ái,žn
bdývrvůnábkneácí–n
aalesotp
yosjip
ílšnlh
d
urpaárvso.dSstu
é,m
zktoyrn
hy
ňísrknéilm
ezted
,duto
m
tř,d
vaeyo
v
n
o
astel.eo
poico
ňyžtizč
áck
shtiisatm
azrů
k
kývn
hn
,řlseM
ksvn
vp
lcko
eov–jeývn
sýtaovvsoty,jt,.seAn
ím
oun
a,g
aízp
tťicvko
jsatzeoůto
m
hřlein
vsieydvh
ěštl.eu
Pcbrhon
tk
oožéejsso
jahk
ýdk
m
b
M
aivk
xo
Earžndését,m
,jeěoszn
p
.kon
ělce.Sochjezdetrochuménn
ě,aalru
ejso
voi,ažyléespejso
ák
bvůýůžětib
zcetm
hlirěv
ocid
n,ěo
uů
jp
ejažvěků
ý
oéjeE
ron
osrir.n
bsyteů
.,N
pm
íšzanajeásjty
o
rt
nm
bo
ěytd
širn
ado
beríid
ru
em
xuuitsoátrů
lp
noí,n
eleu
tey
oustm
n
adákilélo
e,jak
nacikžilvep
otaanseéaříu
troackhuucu
m
apáprrkénku.
P
o
t
,
m
b
j
e
,k
nůebž–
Etyz
íB
ařísc,E
o.yztivo
orodů
nžáůýjecaž
h
ojns.N
tězrtevu
árk
ch
sstm
–
toívzp
yoobdrléah
zyá,n
čaísid
toonbeýn
hío–daoleup,oředsk
kb
arjsookuntoím
nleýdřey,aslp
eikf
cinaocrin
laéb,ydrěin
poilék,o
ivýncahkvlenpitařn
néích
ůa.Ekrn
toyvň
ysokbérm
azypjsrokuén
ok
prua.vNdeu,nueh–rančivé–
xebEyr,n
stah.O
aN
zoydeao
jei,k
zvpáeras
m
oůu
rá.oP
isýru
ocuhhkm
m
hresab
r,n
eskátalsdveůh
tcoh
p
rn
eozějenní,o
taulsejtí,tito
on
tn
oiáczkávsááazšd
nč,íh
ěrlo
-njesn
osp
berákcteivnaéM
naru
po
ledbyrp
d
ornhseo
latn
eoxvnu
h
nvío
šesk
teeh
m
eru
ň
bnooleu
t,oEp
váán
evašzeucjíh
no
poah
íšhausm
sutepm
rozstné,em
jajk
řízskvyětn
ucsh
anvn
d
m
lcop
lozburydatizetp
jern
voo
atdbnkreáatcu
šnejín
élazru
eroak
sin
d
uh
haln
o
aikf
kkm
coiasih
n
dncph
pýaců
d-n
evitřánsut
.Nsteobvoylo
épbera,uzm
ytpvroařvitdnuěcuoh,arlaesnpčoivň
zčbálo
stu
itadkitp
,řeao
knbejetevsoivp
taévlzye.An
jeju
ím
ragom
tep
toovsůtebl,n
ecam
u
žín
biýck
tnáazpru
lnčěnnoostm
m
no
áhpobod
én
b
y,lp
o
ed.ýJyeřešpt,ěaolted
ůažsico
,din
exazu
ch
–Eírren
sto.Tveyb
yk,o
čpahřsilp
teodonem
em
nínáao
uov,o
zeu
kb
íom
chilaovbpas
yorviněů
tseitsm
eoptisvoteýkl,cn
ohjiavm
h
vn
íchřesvtíh
ětoůd
.Eílarn
yjsoětuvo
é–
pěokhnleédheo
m
vatů
nlceetuvšýesn
asidalo
hok.oJenštcěijstatekpm
cisiahticokpyorváědsii,tžneajsd
- ohlivit.ýPásrh
eum
sjetk
rů
xaEn
set,y,jearlo
u
–ěEkrnésh
toov,yřeokbnraezteys,čivp
astoůn
,oaid
a,zjau
íýkb
n
ýicřk
eáp
ikf
cjsitn
tem
epěto.Pkrojitvoýžcehm
vnistirů
řn,íjcah
svm
ětůb.ylMaxErnst,jeopravdumálo.
aokstp
lcdeěvn
to
aovtod
yž.o
An
jím
kkjo
nm
caijsrbtoeyk
plM
raím
gam
artn
dri,ažavesd
etam
ocvilaáůbloby.ercinm
ohzlin
vid
ký
becmohlividět.Protožemistrů,jakýmbylMaxErnst,jeopravdumálo.
v
Al
b ne
e i
rt
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 47
P
od Bie
Několika
slovy
ber
em p
Jiří Šlupka Svěrák
iští hol
& Nejenblues
Stará píseň
ky
Sestřih koncertu Jiřího Šlupky Svěráka v divadle Semafor 9. 6.
2011, uspořádaného k autorovým šedesátinám. Na CD vydalo nakladatelství Galén.
Král Ubu
Esther
Interaktivní rekonstrukce těchto dvou legendárních divadelních inscenací vychází
na DVD péčí Kateřiny Miholové.
48 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
Životní jinovatky
Sborník povídek vzešlých z dílen tvůrčího
psaní Evy Hauserové představuje nová jména v české literatuře: Helen Fruhbauerová,
Stanislava Mlčochová, Marek Schejbal, Klá-
Gustav Erhart
Proudy podzemních vod
ra Smolová, Vlasta Antošová, Ivana Beranová, Hana Raddová, Milena Koljenšič, Nataša
Bibliofilské vydání básnické sbírky českého básníka a historika umě-
Diatková, Dalibor Podaný, Helena Beránko-
ní Gustava Erharta doprovází původní tříbarevný dřevořez Jindři-
vá, Marie Hensková, Jana Kárníková.
cha Zeithammla. V nákladu padesáti číslovaných a signovaných výtisků vydal spolek knihomilů Biblios a Papírenská manufaktura Velké Losiny, s.r.o. na ručně čerpaném papíru Losín®. Cena 5750 Kč,
s celokoženou vazbou z dílny Jiřího Fogla ze Žamberka 9200 Kč
Vladimír Novotný
Tragické existenciály
Vladimíra Körnera
Literární kritik Vladimír Novotný se dílem spisovatele Vladimíra
Körnera zaobírá dlouhodobě. Výsledkem je tato fundovaná a pronikavá studie, která vyšla coby osmý svazkek literárněvědné edice
nakladatelství Arsci.
(mš)
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 49
B
rusink
ový
Kamarádi odcházejí
jak podzimní listí
a já v srdci svém se chvěji
že bůh či ďábel
zemi čistí
Uprostřed mlčení
jsem zaslechl tvůj hlas,
jako by chvíle dozněla,
ve které nebylas.
Tři klobouky.
komple
Jakápak je to hra
a kdo se za kým skrývá
i jedna tvář
někdy mnoho podob mívá.
Jen jeden klobouk
k jedné lebce pasuje,
těžší je vyřešit,
x
která to vlastně je.
Tam v rohu někde u almary
sedává žízeň mezi páry
sklenic si vrávoravě bručí
že nás zas vezme do náručí
Prosím vás, pane,
ona tu bydlí,
ona tu bydlí
tadyhle na dně
Jiří
Šlupka
Svěrák
Cucky
vymyšlených slov.
50 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
Ona tu bydlí
Vycházím z restaurace. Ve dveřích dávám
ve staré židli,
přednost staré babičce, za ní jde další a dal-
ve starém křesle
ší a další a další… Nemohu se kvůli tomu
ze starých pohlednic,
věčnému přílivu dostat ven. Stojím tam
prosím vás, pane,
dny, roky. Babičky začínají mládnout, až
ona tu bydlí,
jsou z nich docela malinké roztomilé holčič-
ona tu bydlí
ky a ze mne prastarý vrásčitý dědek. (Už
a víc už nic.
mě má.)
Možná se takhle
B
rusink
ový
rodí básníci…?
Nedivte se mu, že potom nemohl najít odpověď. (A dodnes
neumí.) Když mu dávala ochutnat plíčka na smetaně, potom
už nikdy nejedl taková, aby mu to nepřipadalo, jako by žvýkal strejdovy papuče. Pohladila ho – a ruka jí voněla… tak nějak. Snad od toho kopce prádla, který za půlden nejen zvalchovala, ale taky pověsila. Teda: Proč? Proč né sousedka, co
na něho poštvala toho jejich Azora; nejenom, když chtěl zkusit, jestli cizí rybíz není sladší (a něco ho za plotem ošklivě
kouslo), ale taky tenkrát, když mu k nim spadl míč, jeho míč,
krásnej a koženej, jako sluníčko. A hraje si s ním ten vůl Roman a směje se mu – nedám, heč; Azore…!
Proč zrovna prababička, která nikdavá nikomu nic špatnýho… Jakto, že někdo jen tak; a kam? A vy se mu divíte, že
komple
nemohl usnout? – dyk se neměl koho zeptat, a dyš se ptal,
tak se doptal: To máš těžký. Počkej večír, až po práci – A dopadlo to jako s tou vzducholodí: k vantrokám mu slíbili přidělat vesla od píchlýho gumovýho kajaku a balónky z pouti
– těch ale nikdy nebylo dost. – To doposud nikdo neví, nikdo
se odtud nevrátil. - Teď nevotravuj! Užś dal králikům!? – Nespal dokonce dvě noci, protože si uvědomil, že taky on ne-
x Ivo
Harák
bude, jednou. Ne může, musí nebejt. Nedivte se ani tomu, že
je celej divnej. Ponivač to nebude žádný hálelujá hosana. To
až pak, možná. Ale předtím. Nás to bude bolet, ale né
k uzdravení. Nedivte se mu. Byly mu čtyři roky.
Blednoucí
obrázky
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 51
Naštěstí mi to jede, naneštěstí jinam. … a pak
B
Májová
mě maloval a teďkon visím u Knížáka! – ale já
Podpaží, vůně mahalebek, když moře je – -
už jedu jedu jedu; a nemám proč srovnávat
přes nohu, sunout se dlážděním (a míjet
podobu.
vřené okno potichu vydechnout, zas noha
černé kostky), dýchat jen napůl, jak nedopřes nohu a několikrát ještě. Leknout se
rusink
ový
- už osychá: obejít tento roh, klást nohu
hlasu, který žmoulá: Kurkuma. Zavázat
mašličku, nutit se zapomínat (ten hlas i slo-
Sroubárna Libčice
vo, svůj hlas a cizí – možná – jméno), tnout
nehty do zápěstí a z bolesti se plně nadech-
– výdej drátu
nout. Té vůně! – tam kdesi za rohem
a vždycky za rohem.
Včerejší šlahouny šustí lemem Matalových obrazů: rez vládne, rez
kraluje, rez rozežírá. A bez. Útěšné je to natolik, až polykáš koláče
komple
z ježků. Sem proniká slunce – jedině odrazem (od starých nepotřebných píchaček).
Zavázat mašličku, nutit se zapomínat (ten
hlas i slovo, svůj hlas a cizí – možná
x
Kralupy (kolikáté?)
Nepřípadně pyšná věž kostela, básníkův
– jméno), tnout nehty do zápěstí
a z bolesti se plně nadechnout. Té vůně!
– tam kdesi za rohem a vždycky za rohem.
hrob a všudypřítomná tařice. Nádraží vybombardované: jediná dívka: naneštěstí na-
Pastýřův šlem
há, naštěstí opilá. Cíp včerejších novin pod
rozpitou lahví, už dnešní. Máj s doširoka
rozšklebenými děravými zuby. Kup mně ze-
Ve chvíli, kdy i vítr tkví jako hřebík ve zdi, která se před ním rozví-
lenou, něco ti ukážu! Naštěstí mi to jede,
rá (a neslyšně a nepatrně praská), se vzlínání oddenků stává zá-
naneštěstí jinam. … a pak mě maloval a
snubním tancem hadů. Z průlin mezi travou je tu příběh: jenomže
teďkon visím u Knížáka! – ale já už jedu je-
inkoust k jeho dopočítání vytéká z tvého levého oka: a to se právě
du jedu; a nemám proč srovnávat podobu.
proměnilo v čas přesýpacích hodin (soukolí slůvek skřípe, ušní maz
A nemám čí.
nepomáhá).
Jaká že krása! – jalovcový keř právě posral pták. Pomalu stékající plivanec: rychle prchající mravenec.
52 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
Ta slavná chvíle (A. Warholovi)
A pak se mi divte! – že jsem se nestal hercem a trému maskuji ast-
Labské nábřeží
matem: Vlezeš si do týdle papírový koule, vemeš si bílý punčocháče
(no jo, ty už žádný čistý nemáš; tak moje), bílou čepici a šaškovskej
Kormorán s běličkou v zobanu, kormorán
nos – jako dybys měl mrkev. Ještě ti tam našiju černý knoflíky. Pu-
kolmo startující z hládi oleje je svíce, která
su natřeme pleťovou maskou; sice trochu voní --
dodoutnala. Zabíjí aby přežil a žere z povin-
Tobě někdo řekl, že má být maškarní!? Co je to za nesmysl, ni-
nosti. Helena ráda mrdá! – já nemám ani
kdo o ničem takovém neví. Vidíš tu snad nějaké jiné dítě chodit
tuto zeď, která by nesla mne a přenesla – - -
v masce? Na maminku to nesváděj. No, ty ses teda vymódil. Tak za
Jen mezi chřípím marné mléko trnek a oči
tučňáka? Aha, sněhulák… Děti, podívejte se, ten vypadá! Pojď před
propálené silou, sírou tařic.
tabuli a hezky se nám všem ukaž.
Tobě někdo řekl, že
V Benátkách (nad Jizerou)
má být maškarní!? Co
vstupuje mateřská škola
je to za nesmysl, nikdo
Růženka
o ničem takovém neví.
(do dějin světového
surrealismu)
Karel Šebek: Mříže Benátky Mříže:
,,V Benátkách na svahu růžového domu pod norkovým bezem malá
Vidíš tu snad nějaké
jiné dítě chodit
v masce? Na
Pavlínka se právě pokakala“
maminku to nesváděj.
Básník sice ještě předčítá (vidím, že nikoliv z papíru) a děti poslou-
No, ty ses teda
chají, ale už by se měly odebrat zpět k přesolené polévce, flaksám
s rýží a popolednímu ozdravnému spánku (nad počůraným prostěradlem). Prohlásily tedy učitelky za bytosti pohádkové, čímž je rázem přestěhovaly na stránky knihy otevírané leda dospělými. Tradici navzdory jaly se rýži nazývat bramborou, aby tento motýl ssál
laní mléko z květů norkového bezu. Jenomže když byl zrovna v nejlepším, vyplašila jej Pavlínka, která se právě pokakala: dejte si pozor na šebky, letos se ty potvory ňák přemnožily – a vysypala kalhotky pod rozkvetlý rododendron . Možná, že právě on byl naším
básníkem. A děti poznaly, že některé básně se uskuteční, když zabijí. A děti poznaly: Chceme raději pohádku. (Zvířený pel je jenom
řepkový pyl, sírově hořký.) My chceme pohádku!
vymódil. Tak za
tučňáka? Aha,
sněhulák… Děti,
podívejte se, ten
vypadá! Pojď před
tabuli a hezky se nám
všem ukaž.
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 53
A teď ty! – a já
šel a milej Eliš vám byl jako
B
kočička. Vidíte, jak jste blbý?!
Ještě o tom Elišovi
Pamatuji se velmi dobře, jak se strejda strašně smál: to když Eliš,
Kluka poslechne, vás ne.
náš kohout, proháněl -- ne slepice, ale ženský. To bylo tak: z kuřá-
Ponivač je to chlap!
lo, že bysme si kuřátka mohli vypěstovat sami (strašně se mi líbilo,
rusink
ový
Ale to jméno
Tak jsem ho znova potkal, až na Hrubé Ská-
komple
tek jsme nechávali jenom slepičky. Na vajíčka. A mě jednou napadjak jsou žluťoučký a dají se hladit). Taky mi bylo líto těch kohoutků
a přišlo mi to nespravedlivý, i když pečený kuře bylo to poslední, na
co jsem se v neděli těšil, protože pak už jen úkoly, učení, škola- - Nó, když se o něj budeš starat… Dovolil mi děda. Ale strejdovi se do
toho nepleť! Snad se to Eliš nějak dozvěděl, snad si všimnul, že mu
dávám tu nejsladší travičku, ale opravdu mě měl rád. A to tak, že
jsem ho nejenom mohl hladit, ale taky on: sednul si mi na rameno
a hlavičkou i zobáčkem mi přejížděl po vlasech, někdy je tak jemně
le. Do zámecké restaurace jsem se snažil po-
vískal. – Ať ti nevyglobne oči! – volaly ženský, protože já byl jediný,
tichu proplazit úzkou štěrbinou mezi zdí
koho vedle sebe snesl.
a jeho sulcovitými boky –
Jsou chvíle, které si budu pamatovat už
A tak chtěl strejda, aby ho teda krmily ženský. To vám bylo něco:
napořád, možná si je s sebou ponesu jako
Eliš si počkal, až mu nasypou – jako, že zobe – ale! Frr – a už letí
minci: sevřenou v nedomykajících čelis-
a klove! Nejdřív lejtka, pak vyskočí za krk a drápama a zobákem - -
tech, které by už chtěly vyslovit – a vytrou-
že se vracely do krvava roztrhaný. A teď ty! – a já šel a milej Eliš
sit: vzpomínám na onu sice již bouřkovou,
vám byl jako kočička. Vidíte, jak jste blbý?! Kluka poslechne, vás
ale ještě ne deštivou srpnovou noc, za níž se
ne. Ponivač je to chlap!
x
pohnula Mácova socha. V hrůzném úsměvu! Kluci mi nevěřili. Vole, příště tolik ne-
A co seš teda ty?! – ozvalo se jednou. Už nevím, jestli to byla máma?
kuř. Ale: Já ji viděl. Já to viděl. A dívala se:
teta? babička? Strejda – nejdřív nic. Pomalu vejde do síně, odsype
Na mě!!
zrní, nasazuje dřeváky, otevírá branku k slepicám. Eliš ho zezačát-
Tehdy však ještě nebylo nejhůř. Až později. Když k nám přijel. Strašně řval
ku obchází velikým obloukem, pak menším a menším – jak se blíží
ke strýčkovi. Dva kroky, krok.
a mnohem víc smrděl. Sosák hluboko zano-
Přičupnul si a nechal se pohladit po hřbetě. Strejda ho vzal a dal
řený. Řval tak, že se branka na dvorek sama
si ho za krk. Vidíte!? – Elišu! – zavolal jsem. On si v té chvíli uvě-
otevřela; ale Azor neutekl, schlíple ležel sto-
domil, u koho sedí. Že to nejsem já. A chce pryč. A jak ho strejda
čený v tom nejzazším koutku, kde potichu
chtěl přidržet, Eliš ho opatrně klovnul do ruky. Pak podruhý. A ješ-
uzavřel příměří se stejně rozůndanou Mí-
tě. A pak už na něm rajtoval jak předtím na ženskejch.
cou.
Co když mu to nebude stačit? Co když
si pak vezme i mě? Ale to už přibíhá babič-
Ty sviňo! – strejda, kterej dělal v dolech, měl velikou sílu. Chytne ho
za pařáty, motá s ním ve vzduchu a žene se ke špalku –
ka, objímá mne a praví: Nebreč, toho se ne-
A pak se smál jako jsem ho neviděl se smát nikdy předtím a ni-
musíš bát, vždyť je to jen – Však, právě.
kdy potom: Protože já nebrečel, já jsem řval jako cirkulárka: Ne pro-
A dneska jsem ho potkal zase. A pak nevěř-
to, že je Eliš mrtvej. Ale ponivač za mnou běží, furt za mnou a nedá
te na věci nadpřirozené. Už to jeho jméno.
se před ním schovat – ponivač za mnou běží: bez hlavy.
Říkejte se mnou, pomalu, zřetelně, nahlas:
hovnocuc. ho – vno – cuc!
54 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
Týnec
Náměstí nasáklé potem, v jediném stínu slita lípa s Immaculatou.
Ne, nebyl sám. Po kočičích hlavách skákalo Václave čau Vašku po-
Památník jednoho výletu
cem dáme fotbálek než ti to… Nebyl úplně sám, nechtěl být sám, ale
nechtěl být ani s nimi. Sedm let, čas, kdy se to láme. A školní autobus má zpoždění.
Něco bíle obnaženého prosvítalo loňským listím: viděl jsi hraniční
(Kam se podějí všechna ztracená, zapadlá slova?: Možná končí
hradiště Charvátů na Chlumu, viděl jsi – v dálce, skrze vzrostlé
jako siroty v Macoše: trním oděné zbytky vět marně natahují ruku.
stromy – Mladou Boleslav založenou Přemyslovci po jeho vyvráce-
Chtěl bys jim podat svoji, v konečcích prstů se však skrývá něco, co
ní, viděl jsi chlapy na čtyřkolkách usilovně rozjíždějící štítový val,
tě nutí popostrčit -)
viděl jsi – jiné – chlapy s očima jako klenák ženy při porodu; ale
Kdesi nad střechami se už chystala bouřka. Nastoupil, právě
krev bylo zapadající slunce a dým stoupal z túrujících výfuků…
včas. Dobrý den pane Veselý, ve škole nic nového, byli jsme v zoo.
A tvoje děti?! – Kvůli tomu sme sem šli?! – Ale ty motorky, viď ta-
Strejdo, to ti bylo něco! Bysem taky chtěl nějaký zvířátko, ale má-
ti… Přál sis, aby ona kost byla posledním zbytkem nedávno upytla-
ma? Třeba tygra. Nebo žraloka. Ale ten kouše. Tygr taky. Kdybych
čeného srnce.
je ale naučil? Nejradši bych žraloka. A taky delfína. Ale ten by ho sežral, asi. Žralok delfína. Leda že bych je měl odmala, aby si na sebe
Bysem taky chtěl nějaký zvířátko,
zvykli.
ale máma? Třeba tygra. Nebo
a hustě padaly kroupy. Snad se domů vrátil bez ůhony. I tak to bu-
Osada v níž vystoupil, se jmenovala Jelen. Pak začalo hřmít
de mít těžký.
žraloka. Ale ten kouše. Tygr taky.
Kdybych je ale naučil?
Brno (má přestupní stanice)
Z autobusu na vlak nebo naopak? Z nádraží k nádraží. Batoh, kufr
a tašku. Všude kolem zdi, zeď za zdí. Příliš mnoho příliš pomalu se
Návrat návratu
otevírajících dveří. Prosolenýma očima: Od kol a nohou až k trolejím. Tváře se však ztratily.
… a tedy zpět ku kdysi svému stolu, už s no-
Návštěvou (v Tišnově)
vými zprávami o příbězích mezi dávno
a nyní, mezi tvým majetnickým zasednutím a stejně důležitým přidržením desky
Už už bys zalhal: doma; protože, když se probudíš v dalším novém
v polosevřené dlani – a neurčitou, plachou
bytě, musíš mít na paměť ustavičně doplňovat zkušeností, abys dve-
přítomností, neúplným přenesením váhy
ře nehledal na místě okna, abys místo na záchodě neskončil v kou-
těla na sedátko polopřisunuté židle (jako by
pelně. Tentokrát jsi však venku a procházíš se ulicemi kdysi svého
v nakročení od -), blouděním dlaně napříč
města, abys onehdy poměřoval dalším teď. Jářku, všechno je to ja-
vrypy. Jak oslovit ty, mezi nimiž teď ostra-
kési pomíchané, slova (asi) vzala špatnou míru: Nevystavíš, neo-
žitě pobíháš očima. Ještě na něco čekají, za-
tiskneš. Mezi (možná) člověkem a (možná) básníkem je clona z ne-
tím nezpozorovali, že jsi, jak to slušně říci,
rozbitného, i když neviditelného skla: A čím jsi zde přítomen dnes?
cizí.
– plivancem, který stejně skončí na tvé nohavici? Večer se plíží jako
špatný zloděj, v noci už bloudit nebudeš: cestou z vypůjčené poste-
Z knihy Pedomancie, chystané k vydání v tiš-
le…
novském nakladatelství SURSUM.
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 55
Svinul
B
volnou
rusink
ový
komple
ortons Bay bývalo kdysi dřevařské město. Kdo tu žil,
H
nikdo neunikl zvukům obrovských pil na pile u jezera.
Pak jednoho roku došly kmeny a nebylo z čeho dělat
fošny a prkna. Přízemní dřevěné baráky, jídelna, kantýna dřevařské
šňůru, aby
společnosti, kanceláře pily a sama obrovská pila stály opuštěny na
se napjala až
Když za deset let nato jel podél břehu na pramici Nick, nezbý-
lánech pilin, jež pokrývaly bažinatá luka kolem břehu zálivu.
valo z pily už nic než rozbitý vápenec jejích základů, které prosvíta-
k návnadě, jež
ly bažinatým podrostem. Projížděl s udicemi pomalu při břehu zá-
ležela na
a půl metru hlubokých. Pozvolna popojížděl k mysu, kde chtěl na
písčitém dnu
Nick vesloval dál a podíval se přitom na bílý vápenec mezi zele-
řečiště, a zajistil
naviják. Kdyby
livu, kde dno náhle klesalo z písčité mělčiny do temných vod až tři
noc nastražit udice na pstruha duhového.
nými stromy.
Neříkal nic. Vesloval dál podél břehu, až pila zmizela z dohledu. Pak
Nick zamířil napříč zálivem.
pstruh, žeroucí na
Těsně vedle loďky zčeřil hladinu velký pstruh. Nick pomalu zabral
dně, chytil
potaly daleko vzadu na vodě, dostaly k místu, kde se pstruh krmil.
návnadu, plaval by
kovaly. Rozprskly se po hladině, jako kdyby někdo hodil do vody
s ní pryč a přitom by
x
prudce zatáhl za
šňůru v navijáku...
jedním veslem, aby se loďka otočila a aby se návnady, které se třeKdyž se hřbet pstruha vynořil nad hladinu, mřenky divoce vyskahrst broků. Nad vodou se vynořil další pstruh, žral na druhé straně
loďky.
„Ale aby zabrali to ne,“ řekl Nick.
Stočil loďku, aby mohl s udicí kolem žeroucích ryb, a pak s pramičkou zamířil k mysu.
Ernest Hemingway
a Michal Šanda
Když cosi
(bez
56 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
Vytáhl loďku na břeh a vyndal z ní vědro
Večerní větřík srážel oheň k mysu. Nick si
s živými okounky. Okouni plavali ve vodě
sedl na deku. Za zády měl hustý podrost le-
ve vědru. Nick rukama tři chytil, uřízl jim
síku na mysu a před sebou záliv s ústím
hlavičky a stáhl z nich kůži.
Hortons Creek. Ještě nebyla úplná tma.
„Já nevím.“
„Ne, nevím.“
Světlo ohně se rozlévalo až k vodě. Viděl
Nick dál hleděl na měsíc, který vycházel na
„Tu břišní ploutev vyndávat nemusíš,“ řekl.
na dva ocelové pruty trčící nad temnou
kopci.
„Jako návnada to bude fajn, ale lepší je,
hladinou. Světlo se mihotalo po navijá-
když se tam ta břišní ploutev nechá.
cích.
„Už to není ono.“
na háčky. Na každé udici byly k návazci při-
„Já nemám na jídlo žádnou chuť,“ řekl
Pokračoval: „Je mi, jako by se to všecko ve
pevněny dva háčky.
Nick.
mně někam propadlo. Nevím, co bych měl
Zaklesl oba stažené okouny za ocásky
říct.“
Nick stál na břehu, držel udici a nechal šňů-
„Tak dobře.“
„Ne,“ řekl Nick.
ru volně odvíjet z navijáku.
Jedl mlčky a pozoroval ty dvě udice a světlo
„To bude dost,“ křikl.
ohně pohrávající na vodách.
Zůstal tam sedět s hlavou v dlaních.
„Dnes večer bude svítit měsíc,“ řekl
„Tak dobře,“ souhlasil Nick. „Odtlačím tě.“
Nick položil přes dolní konec prutu těžký
Nick. Pohlédl přes záliv k horám, jejichž ob-
kus naplaveného dřeva, aby pevně držel,
rysy začínaly na obloze ostře vystupovat.
a zespoda jej v patřičném úhlu podepřel
Věděl, že za těmi kopci za chvíli vyjde ko-
Loďka plula po vodě zalité měsíčním svět-
menším klacíkem. Svinul volnou šňůru,
touč měsíce.
lem. Nick se vrátil a položil se k ohni na deku, obličejem k zemi. Ležel tak dlouho. Le-
aby se napjala až k návnadě, jež ležela na
písčitém dnu řečiště, a zajistil naviják. Kdy-
„Ty víš všecko,“ řekl Nick.
žel tam, ještě když slyšel, jak lesem na paseku přichází Bill. Cítil, jak se Bill blíží k oh-
by pstruh, žeroucí na dně, chytil návnadu,
ni. Bill se ho ani nedotkl.
plaval by s ní pryč a přitom by prudce zatá-
„Když já si nemůžu pomoct,“ řekl. „Víš. Víš
hl za šňůru v navijáku a zajištěný naviják by
všecko. V tom je ta potíž. Však tobě je jasné,
„Odjela v pořádku?“ zeptal se Bill.
se rozezvučel.
že všecko víš.“
„Ano,“ odpověděl Nick, vleže, s obliče-
„Nevím,“ odpověděl Nick a sbíral dál dřevo
„Všecko jsem tě naučil. Ostatně, co vlastně
na oheň.
nevíš?“
jem stále zabořeným do deky.“Měli jste spolu výstup?“
„Ne, žádný výstup nebyl.“
„Jak ti je?“
Rozdělal oheň ze dříví, jež kolem naplavila
Seděl na dece a pozoroval, jak vychází mě-
voda.
síc.
„Prosím tě, běž pryč, Bille! Běž na chvíli pryč.
Bill si vzal z košíku na jídlo sendvič a šel
se podívat na udice.
Obdobnou metodologií, jako Hemingwayovu
končí
Marjorie)
povídku Když cosi končí, upravil Michal Šanda stěžejní román Boženy Němcové s vypreparovanou titulní postavou. Kniha Bez babičky
vyjde v dubnu v Nakladatelství Petr Štengl
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 57
Byl sem tam
B
rusink
ový
komple
No jó byl sem tam
prej tyhle si nesměj lovit
byl sem se potápět v tom Turecku
ty sou chráněný
a pěkný ti řeknu pičo
ale jak já to mám vědět
fakt to je moc pěkný pod tou vodou
co jako umim já jako turecky
jako první den jsem byl úplně v piči
tak sme to vyhazovali viď
to sem teda jako čuměl
nó ale potom ten čtvrtej den viď
druhej den už sem bral všechno co šlo
ti takle plavu kolem těch korálů
sem toho přivez plnej kufr
a najednou chobotnice viď
to buď prodám nebo to vyhodim do píči
ták za ní viď
to smrdí jak sviň
vona to nebyla nějaká ta veliká
no nic
mohla mít já nevim třeba takovejch těch
metr a půl viď
třetí den viď to už sem začínal lovit
no a tak za ní sem plaval
nejdřív ty malý rybky
ty vole ta byla rychlá
ty šly v pohodě chytit
ta svině
tak sme to se starou žrali viď
no nakonec sem jí zahnal do takovejch
některý byly dobrý
jako skal
a některý teda na piču
a vona ta svině zalezla do takový díry
von mi to pak ten jeden cigoš tureckej
a já za ní tam strčil ruku viď
von mi to pak i ukazoval na ceduli
a akorát vole
akorát přesně jak mi končily prsty
tam jí začínalo to tělo
x Filip
Špecián
nebo co to je
tý vole a teď sem kouknul na kyslík
a měl sem tam ještě tak na pět minut viď
Filip Špecián (*1978) Občas literárně
Sem
nechtěl,
né?
tvořící osoba, vystudoval fotografii.
58 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
Sem nechtěl, né?
takže v klidu viď
To my měli na vesnici kohouta viď
tak sem tam porád po ní chňapal a vona tam byla jakoby rozplácnutá
a von to byl sousedův nějakej výstavní
a úplně se jako roztáhla po tý skále né
a von s ním vobjížděl výstavy a statky
hele já už šel do obrátek
a na těch statkách jim tam vojížděl ty slepice
teď vole kyslík už docházel
a voni pak měly pěkný kuřata
já už měl vole nervy viď
no prostě to byl bezva kohout
tak sem se tam úplně jako nasoukal
jako za ní né
no ale jednou viď
teď vona ty chapadla roztáhlý to měla na všechny strany
já byl po ňáký tý tancovačce
a já jí nemoh za nic čapnout viď
a zle mi bylo doma
tak sem se tam ještě víc nacpal
jé jak mě ti bylo zle viď
no to víš to byl adrenalin
nó a do toho tendleten
teď mi docházel ten kyslík
a porád mi ječel a kokrhal
teď už jsem myslel že se tam jako zašprajcuj vo ty skaliska
a mě ti to tak sralo
no tak sem to ještě zkusil co nejdál viď
a já myslel že se mi rozletí hlava
no a taky že jó
a von pořád to jeho kykyryky
akorát sem jako došách přesně na ní viď
a já už najednou nemoh
víš jako na ten její střed
tak sem tam popad tu starou podkovu
vona se porát držela těma chapadlama svině
a hodil sem to po něm viď
nó a vod to chudák koupil přímo do nohy
no měl sem poslední minutu viď
tak sem se nasral a dal sem jí asi štyry pěstí do tý píči
a po tejdnu mu to začalo nějak hnisat
do toho jako středu nebo hlavy já nevím to je jedno
a bylo to horší a horší
nó a vona povolila svině
a nakonec mu prostě vodhnila a vodpadla
a jedno to chapadlo se taky pustilo
a ten byl nasranej viď
ták sem ho hned čapnul viď
ten řval
vytách sem kudlu a uříznul jí ho
kdo mi ho teď nahradí
pak už sem musel nahoru docházel mi ten kyslík
a výstavní rambajs
a pak už sem na ní sral viď
a žádanej kohoutek viď
to víš já byl hotovej
to byl dlouhej boj viď
no tak jsme vzali drátek
nó a pak sme to chapadlo normálně se starou sežrali
to sem mu tam takle jako provlík tím zbytkem tý nohy
a přidělali sme mu tam nožičku vod panenky
Poezii a prózu publikuje od roku
hele tén byl rád viď
2006 ve Tvaru, Psím víně, H_aluzi.
a normálně s tim chodil
Vyšla mu kniha Nejvíc plivanců je
a stala se z něj normálně atrakce viď
na střídačce hokejistů (2011).
a všichni mu říkali kapitán Morgan
měl nalakovaný nehty
a každý ráno kokrhal
a lidi vedle z vesnice se na něj chodili koukat
a byla to chlouba celý vsi
Účastník antologie Nejlepší české
básně 2010 a 2012.
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 59
Nejdřív volala ta Ludvovo máma, kde jako jé syn, né. A já říkal,
že von jel včera kolem tý desátý z hospody rovnou domu na tý
B
svojí Babetě. A vona, že von teda nedorazil a jestli není
u Bohouše. No tak sem to začal procházet. Bohouš, ten se
zrovna probouzel v obýváku. Franta, ten tam chodil po tom
rusink
baráku celej zasviněnej vod krve. Ta Bohoušovo ségra furt
ový
brečela v kuchyni a srkala u toho čaj a Bohouš jí furt říkal „ty
vole neřvi, aspoň po ránu drž hubu“. Ale Ludva nikde.
komple
Jak mu to takhle jednou pěkně vyšlo
A tak já ti normálně sedím
a já si říkal co chce dělat ten kokot?
teď to tam začalo chcát
cucám si to čtvrtý
tak tam přijdu viď
vono to stříkalo na všechny strany
a do toho telefon
von hned nezouvej se nezouvej se
teď já byl celej vod krve
a ten Pepík viď
tak sem přišel do tý koupelny
von taky
přiď rychle ke mně
a čumim viď
celá koupelna vod krve
von tam má toho jejich psa
a teď slyším viď klíče v zámku
ňákej takovej ten pitt bull viď
tak tam kouknu viď
a já říkám a co jako co jako
á děti dou ze školy
a von nic jenom mi ho tady chytni
a děti hned doblej stlejdo
já ho říznu viď
a já ahój děti
tak sem to tam kopnul viď
já říkám hele tak to jako prr viď
a ten Pepík hned ty čuráku
lístek sem tam jako nechal
a von hovno prr
zavři ty dveře
že jako ještě přijdu viď
vyjel mi po starý
zavři ty dveře
málem jí vykous ksicht z hlavy viď
nó úplnej horor
x
přiď hned ke mně
přiď dělej bomby
a já na něj co je vole
co je
a von teď né až přijdeš uvidíš
a mažu si to k tomu Pepikovi
tak já říkam tak ok kolik?
tak mi dal ne těch pět viď
a říkám si co chcé
co asi chcé?
teď von mi jak mi házel ty klíče z vokna
a von jo v poho čtyrku
já se vrátil do tý hospody
řikám pět
dal jsem už jenom to jedno
dobrý pět
a zaplatil
a šel domu
tak ještě řval dělej dělej
tak já ti vyběh ty schody
tak sem ho chyt
a von už na mě mával z tý koupelny viď
von ho říznul
60 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
to mi to hezky vyšlo viď?
No a tak jsme tam, viď
Tak sme tam seděli a vono už bylo tak kolem desátý večír. Já, Fran-
no a já byl už přežranej, tak sem to vzdal a šel chrápat na půdu,
ta a Bohouš sme tam seděli asi vod pátý hodiny, viď. Ale ten Lud-
viď.
vík, ten tam byl už asi vod tří. Hele, ten už byl vylitej jak rybník.
A my na něj „tak jdi už domu, jdi domu, už máš dost, jdi do prde-
No a ráno.
le“, a von že né, že ještě ubalí tu trávu a pak jako pojede, na tý svý
To bylo, ty krávo. Nám bylo blbě.
Babetě.
Nejdřív volala ta Ludvovo máma, kde jako jé syn, né. A já říkal,
že von jel včera kolem tý desátý z hospody rovnou domu na tý svojí
A von ti bydlel takhle naproti tý naší vesnici, to musíš přejít přes tu
Babetě. A vona, že von teda nedorazil a jestli není u Bohouše. No tak
Karlovarskou hlavní silnici, co vede na tu Prahu, né. A tam je někdy
sem to začal procházet. Bohouš, ten se zrovna probouzel v obýváku.
provoz a někdy né. Von tam bydlí i ten Bohouš a my sme měli jako
Franta, ten tam chodil po tom baráku celej zasviněnej vod krve. Ta
skončit u toho Bohouše, protože Bohouš říkal, že ta jeho ségra je
Bohoušovo ségra furt brečela v kuchyni a srkala u toho čaj a Bohouš
ještě panna a že ho to sere.
jí furt říkal „ty vole neřvi, aspoň po ránu drž hubu“. Ale Ludva nikde.
Nó a my tam seděli, chlastali a hulili viď. A vono bylo taky hod-
No a pak zase volala ta Ludvovo máma, že už ví, kde je. A že měl
ně po tý dvanáctý a ten Franta jako že už deme do piči. A nám se
v noci nehodu a že ho odvezli do Rakovníka, do nemocnice. Ale že
nechtělo. My měli takovej hlad, že jsme nemohli ani chodit.
nic vážnýho, že prej jen nějaký odřeniny a akorát to lejtko. Že mu
No, a tak sme šli přes tu vesnici takhle nachcaný. Voni furt ať se
na to vyserem, že vona snad tou pannou ještě nějakej čas vydrží, že
nám to jako neuteče a že pak za střízliva jako jó, že to bude lepší
a člověk na to aspoň uvidí.
ten řetěz z tý jeho motorky nějak přeříz to lejtko a voni ty doktoři,
že se na to vyprdli a ani ho nehledali, aby mu to přišili.
A teď já, jak sem přišel do tý kuchyně u toho Bohouše a viděl
tam tu pánvičku zasviněnou, ták hned mi to došlo, viď. A že to by-
Ale my né, viď „deme, deme“, nachcaný jak hovada. No, a když
lo to jeho asi, to jeho lejtko. A tak to říkám těm klukům pak, viď
sme byli na tý hlavní silnici, tak tam byly ňáký ty čáry namalovaný,
a voni nechtěli věřit. Tak jako že pojedem za ním do tý nemocnice
na tý silnici a ňáký střepy, a tak Franta povídá „kucí ,hele, zase tu
a koukneme, jak velkej kus tý nohy mu chybí. A jestli by to eventu-
byla ňáká bouračka“ a mi no jó, no.
elně odpovídalo.
Tak to sme znali, páč sme odmalinka přejížděli z vesnice do vesnice a porád tam něco bylo rozflákanýho.
No, a jak my tam zrovna šli přes tu hlavní, tak v tom bordelu se
lesklo to maso.
A já k tomu přišel, sebral sem to, a vono to bylo ňáký maso, co
asi nesli ženský vod řezníka, vod Majerů a zřejmě jim to vypadlo
z tašky. A teď my měli hlad, viď. Tak hned jak sme došli k tomu Bohoušovi, tak sem to hodil na pánvičku a zprudka sem to vosmach
na cibulce.
No, a tak sme se najedli a teď jako že pudem na tu ségru, na tu
pannu. A vona se bránila a furt jako že smrdíme a jdi se jako umejt
porád. Tomu Bohoušovi to bylo jedno viď. A Franta, ten vyváděl,
Když sme tam přišli a von nám to ukazoval, tak vono to tak nějak
asi zhruba sedělo. A teď já mu vyvětloval, že sem jako myslel, že to
tam ztratila ňáká bába co šla vod Majerů z toho řeznictví a nemoh
sem vědět, že to je ta jeho noha.
A von hned „ty zmrde, ty chcípáku zasraná, tys mi sežral nohu,
viď?“
No a kucí, ty se smáli ,viď, prej „ty si debil, tys mu sežral lejtko,
ty si debil“
No a já si říkal, že to bylo takový… takový jako… takový...
No řek sem mu že je docela nasládlej a von hned po mě hodil
berlí a zařval ty „kanibalská svině“.
tak mi dal ne těch pět viď
já se vrátil do tý hospody
dal jsem už jenom to jedno
a zaplatil
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 61
tak to tam necháš jo
B
a deš vole koukat na televizi
a teď vono to tam teče a taje
a tobě to je úplně jedno jó?
a ty pak jako deš kolem toho a vono
rusink
ti vůbec nevadí že je to tam ňáký mokrý viď?
ový
a teď jak v tom tam hamstáš
a rozesíráš to po celym kvartýru
a je ti to úplně jedno viď
bychkomple
chtěl vidět co by ti na to řekla ňáká ta tvoje
až si ji tam taky jednou přivedeš domu
jo to bych chtěl móc vidět
jak ty jí to tam takhle jako necháš ty vole
x
rozcintaný
a vona kolem tebe porád jako ťuťu ňuňu viď
a miláčku sem a miláčku tam
a to nevadí viď já to zavřu a utřu jen lež
vod čeho jsem jako tady viď?
a co ten koberec taky vole
nacucanej jak sviň
já vim já vim
že je to píčovina to tam dávat
že to saje a pak když je to mokrý
62 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
Jak von tam jednou „zavři to né“
Hele von tam stojí dál
blbec
kouká na to a nezavře to
co čumíš? co čumíš?
to zavři né
když si u toho vole
ty to tahle taky děláš doma?
no neděláš viď?
a proč to děláš tady jako vole
no?
tady vole jako nic viď?
to není moje
to není moje viď?
no nekoukej a zavři to
kolikrát ti to mam říkat
zavři to
jo já vím
no a tak asi vyteklo ňáký svinstvo
teď se to tam chytlo na rantl
a tahá to zpátky tu gumu
a vytrhává jí to z těch dveří vole
a dycky se to přilepí
a je to hned venku
a takle pořád dokola
jó ahá
tak ty prostě dyž si jako doma
tak to tam necháš jo
hele čum přijdu otevřu, vemu, chytnu, zatnu, vytáhnu, zavřu a kouknu
a deš vole koukat na televizi
slyšels né kouknu
a teď vono to tam teče a taje
tak ještě jednou
a tobě to je úplně jedno jó?
plesk
a ty pak jako deš kolem toho a vono
přijdu né
ti vůbec nevadí že je to tam ňáký mokrý viď?
vemu si něco a co? a co? no co?
a teď jak v tom tam hamstáš
no kouknu jestli se to vole dovřelo né
a rozesíráš to po celym kvartýru
normálně vole vočíčkama
a je ti to úplně jedno viď
po staru
bych chtěl vidět co by ti na to řekla ňáká ta tvoje
jako to dělaj lidi vod pradávna
až si ji tam taky jednou přivedeš domu
prostě když něco vole dělám tak jasný né
jo to bych chtěl móc vidět
je jasný
jak ty jí to tam takhle jako necháš ty vole rozcintaný
že si taky pak kontroluju vočíčkama
a vona kolem tebe porád jako ťuťu ňuňu viď
od začátku až dokonce
a miláčku sem a miláčku tam
dokonce jó
a to nevadí viď já to zavřu a utřu jen lež
slyšels to
vod čeho jsem jako tady viď?
dokonce
to znamená jako konec započaté činnosti
a co ten koberec taky vole
nacucanej jak sviň
a co večer co večer vole
já vim já vim
když chrápeš
že je to píčovina to tam dávat
vono to tam furt teče a taje
že to saje a pak když je to mokrý
a porát se to nacucává
že to je nacucaný a nic se s tím jako nedá dělat
zatím co ty spokojeně si slintáš
já vím zvedat to jak koko jako
někam do polštáře
a pak nějak vole fénem
vono ti to teče vole v kuchyni
nebo co já vim nějak jinak asi
a ty nic ty si napouštíš válendu viď?
že to jako dé jó
ale to právě vole nechci jó
no nic
slyšíš jo
už jez
nechci jako
ale tu ledničku
já vím že to jde ale nechci
tu ledničku příště stačí jen zlehounka přikopnout
nechci znamená – hodně se to tomu jako vyhnout
a voni ty dvéře
nepřijít s tím do styku a nedělat to
voni už se
dělat to pořádně aby se to nestalo
voni už se ty dvéře
ty dveře
no tak to bych chtěl vidět vole
voni už se přicucnou
jak ty
k tý gumě
ty vole
samy
jak ty tam vole na to koukáš
víš
a nic
k tý
to jo vole to ti tak žeru
k tý
tam vole lítáš s hadrem jak splašenej
gumě
už to vidim
se
z koupelny do kuchyně
to
z kuchyně do koupelny
přižblemtne
hlavně jako aby vole blbeček tak neměl zasviněno viď?
se
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 63
a oni mnohokrát poučovali
„musíš chodit přes přechod pouze na zeleného panáčka“
B
tak začal chodit jen na toho červeného a od té doby mu nevadí dlouhé běhy
a taky radili
„musíš se hodně učit, abys byl moc a moc chytrý a měl dobré zaměstnání“
rusink
ový
Oni pořád říkali
Oni mu pořád říkali
„když nebudeš jíst tak zemřeš“!
a tak nejedl pár dní a nezemřel
pořád říkali
„musíš se naložit do vany a tam se pěkně ohřát“
a tak šel k nejbližšímu horskému potoku a tam se cachtal v ledové vodě
komple
a oni zas
„musíš si čistit zuby po každém jídle, minimálně třikrát denně“
a tak nečistil a dnes kroutí hlavou zubařka nad jeho pevným zdravým chrupem
a oni mnohokrát poučovali
„musíš chodit přes přechod pouze na zeleného panáčka“
tak začal chodit jen na toho červeného a od té doby mu nevadí dlouhé běhy
a taky radili
x
„musíš se hodně učit, abys byl moc a moc chytrý a měl dobré zaměstnání“
tak se neučil a chodil raději někam do lesa
a taky často opakovali
„když jsi nemocný, musíš jít okamžitě k doktoru, abys mohl být doma a mohl jíst prášky“
a tak přestal chodit k doktoru a léčil se sám
a vyhrožovali
„když nebudeš mít zaplacenou elektřinu, tak budeš doma po tmě a neuvidíš nic v televizi“
tak se naučil chcát po tmě, začal více číst a představovat si různé obrazy
a taky ho strašili
„když nebudeš platit nájem, tak tě odsud vyhodíme, půjdeš do lesa a tam umrzneš, hovado jedno“
no a tak neplatil nájem, šel do lesa a tam začal topit dřevem, které posbíral
a voni zase začali vyhrožovat
„to dřevo není tvoje, vole, to patří lesům české republiky“
tak se tedy těch lesů, stromů, české republiky slušně zeptal, zdali jsou svoji
a pokud ano, tak jestli s nimi může topit a okamžitě dostal svolení
no a nakonec mu teda řekli, že si ho jednou najdou a že uvidíš, hajzle jeden
tak tam pořád pálí to dřevo a doufá, že ho hledají
a až ho najdou, tak by se taky mohli ohřát,
něco dobrého pojíst a poklábosit o životě
jak to de…a tak
64 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
***
22:48:44
Od té doby, co ho pustili z basy, chodil přes přechod.
Tak říkal Kadlík
Trávil tak denně celé hodiny. Už nebyl nic, už byl někdo.
že byl v tom Bahrajnu
Tu a tam zastavilo i nějaké to luxusní auto. Zpočátku tomu nevěřil, ale pak
v tom Bahrajnu byl
opravdu začali všichni stavět. Dělalo mu to moc dobře. Vybíral si ty nejdelší pře-
na autíčkách co jezdějí dokola po asfaltu
chody ve městě.
a že to tam není nějak moc hrozný
že ty ženský tam jsou v pohodě
Večery trávil tím, že vysedával po různých hostincích a hlavně u těch stolů, kde
jsou častým tématem vozidla a jejich technická vybavení. Jaký typ, kolik koní,
že voni ty chlapi
obsah válců atd. Vůbec tomu nerozuměl a obdivoval ty, jenž tomu rozumí, a do-
voni
káží o tom dlouho mluvit.
voni už ani neví
koho to doma vlastně mají
Jako osmnáctiletý dostal za vraždu čtrnáct let a na pokoji dělal většinou kurvu,
voni je rodiče vožení
páč, jak říkal sám, byl hodně hlubokej.
teď jim daj ňákou tu nevěstu
a neví
Jednou si přisedl a bylo zle. Přes dvě hodiny vzpomínal, kolik značek aut zná.
normálně neví
Nechali ho. Pak vyprávěl o nejhezčích barvách automobilů, a ulicích kde v noci
auta parkují. Po pátém pivu se rozkecal o tom svým vysněným. A že bude mít
voni jí dostanou zabalenou v tom koberci
modrý fáro s oranžovejma blikačkama po stranách, dřevěným volantem, otví-
vodnesou ji domu a neví
racím kufrem, anténou s fáborkem, bude mýt sto dvacet koní, šest krav, dvě pra-
kouká tam na to
sata, slepice, králíky, psa i holubi…a tak dál.
neví co s tím
Nechali ho vykecat a pak pro něj objednali taxíka.
ani to prej nerozbalujou
Už se tam nikdy neukázal.
vůbec to nerozbalí
vůbec
jen když mu je prý už jako nejvíc smutno
Večery trávil tím, že vysedával
tak ten koberec jen nařízne na patřičných místech
po různých hostincích
na patřičných místech
a hlavně u těch stolů, kde
von ji ani nepotřebuje vidět
víš
a to mu stačí
von ji nerozbalí jak je rok dlouhej
jsou častým tématem vozidla
a jejich technická vybavení.
Jaký typ, kolik koní, obsah
23:52:33
válců atd. Vůbec tomu
To a letní poezie
nerozuměl a obdivoval ty, jenž
Nevhazujte vajgly do pisoáru
tomu rozumí, a dokáží o tom
a těma samýma rukama vám pak
dlouho mluvit.
děkuji
já je pak musím vytahovat
točím pivo a nosím jídlo
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 65
Živá voda
Někdy mám chvilky přítomnosti smrtícího vzteku
Z
principů lidství v malých okamžicích
rov
Náš kamarád Ind si dá rýži a smaženou zeleninu,
porna
nou do
ser
nepodstatných pohybech těl a jejich úst
věcí které se běžně přechází jen mávnutím ruky,
úšklebkem
Ale moje srdce praská nasraností a nemám sílu ho
kontrololovat, žije a myslí samo, mimo mé tělo,
je svobodné jako živá hmota pod drobnohledem dějin
jako prožitek skutečnosti
Sakra, jak mám držet hubu, když vejdeme do
soukromé restaurace Sedmý nebe v Plzni…
pijeme pivo a srkáme polívky,
svlažujeme to džusy
a indický výtvarník říká, že se celá jeho rodina složila
na letenku do Česka, aby viděl svůj obraz na Bienále
kresby Plzeň
otec je řidič autobusu v Novém Dillí
Ale nikdo se o Inda nestará, je ztracen v jiném světě
svého srdce, svých zvyků, svých tělesných potřeb a je
ubytován v nejdražším hotelu, který si musí zaplatit a
už nemá ani korunu
Tak za něj platíme účet a číšník se klaní
iál
u
a Ind při odchodu ještě požádá o sklenici vody
číšník jízlivě prohlásí, že si majitel restaurace nepřeje,
aby se hostům servírovala voda z kohoutku
Milan Kohout
A už mé srdce opouští chladný rozum a vybuchuje
Doprdele, vždyť jsme vám tady zrovna nechali sta
korun za útratu a vy mu nepodáte ani sklenici vody?
MAJITEL SI TO NEPŘEJE
Beru si sklenici z baru sám, abych ji natočil na hajzlu,
Živá
voda
vedle hoven hostů a zblitků nad pančovaným
alkoholem a zkaženým masem, konzervačními
chemikáliemi udržujícími žrádlo léta na pultech,
antibiotiky v tělech zvířecích otroků, pesticidy
soukromých farem…
Číšník zastaví pohyb mé ruky
přetahujeme se o sklenici,
Řvu
ty prase sobecký, ty duševní skřete...
Sklenice se nám vymkne z rukou
a prsty se k sobě neblíží, ale letí vzít výbušniny
a tříštící se sklo o zem tvoří tisíce ostrých střepů k
podřezání krčních tepen
Vyřiď tomu posranému podnikateli, co vlastní tadytu
hospodu, že je naprostý kretén a čůrák a že mu plivu
66 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
do toho jeho kapitalistickýho ksichtu
Tak dobře, já mu to vyřídím, ale tu sklenici vám
připisuji na účet
Cože, ty skřete a poskoku, sedni si třeba prdelí na ty
své soukromé střepy a jdi se pak vysrat, ty odpade
lidských hodnot…
Vycházíme ven,
Ind zírá a nechápe
stmívá se, drobně prší
Moje kočinka se k němu otočí a říká
To byla jen performance, víš…?
kresby Plzeň
otec je řidič autobusu v Novém Dillí
Ale nikdo se o Inda nestará, je
ztracen v jiném světě
svého srdce, svých zvyků, svých
tělesných potřeb a je
ubytován v nejdražším hotelu, který
Stará mravnost
Sedíme v prosklené kavárně
Šarm buržoazie
Bunuelova noha
a ruka v kýblu na vytírání chodby
Proč ne?
Rychlokvašková podnikatelka
na mě ječí:
Seš debil, když na to mám, tak nemusím vytírat chodbu
společného domu, úklidovka to zařídí
Říkám:
Je to rozpad mravnosti, odlidštěnost, buržoazní hnus
házet na důchodce další platby
Nová buržoazie ječí dál:
Když to nemůžou báby vytírat, tak ať si zaplatí službu
Už je mně z ní na blití:
Buržoazní paničko, když bude vedle mě bydlet stařenka,
tak to za ní vytřu, ne? Najímaní služebníků je úpadek
Bunuelovy hrdinové se mně smějí
Rychlokvašková podnikatelka kvílí dál:
Ty komunisticklej debile, to se chceš vracet do totality?
Zařvu až do stínu lamp:
Ty píčo zasraná buržoustská, už ti smrdí vzít hadr do ruky,
ty shnilá mravnosti?
Jenom proto, že se ti podařilo nakrást prachy, tak utíkáš se
svojí smradlavou píčou do horních pater?
Vyblil bych se ti do ksichtu!!!
Manžel podnikatelky mě vláčí z jejich luxusního podniku:
vypadni odsud komouši, sem nepatříš
a práskne dveřmi
zase mně tvrdne srdce
a dýchám do trávy zapomenutí...
si musí zaplatit a už nemá ani
korunu
Tak za něj platíme účet a číšník se
klaní
a Ind při odchodu ještě požádá
o sklenici vody
číšník jízlivě prohlásí, že si majitel
restaurace nepřeje,
aby se hostům servírovala voda
z kohoutku
A už mé srdce opouští chladný
rozum a vybuchuje
Doprdele, vždyť jsme vám tady
zrovna nechali sta
korun za útratu a vy mu nepodáte
ani sklenici vody?
MAJITEL SI TO NEPŘEJE
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 67
Greg Habern, 2011 Price list,
001 PAY MORE!
Z
Mixed medias on wood, 79/56 inches, $12.500.00
že jestli zvolí Romneyho, tak to bude HOROR!!!
rov
Weather Underground v cákancích rudé barvy
nasral jsem se a hned jsem jí odpověděl:
Mickey Mouse vypreparovaný v Číně
se vším respektem, Elizabethooooooo,
Cáry americké vlajky tekoucí z prdele gorily
jakej je rozdíl mezi idiotem Obamou,
šplhající na věžáky
idiotem Clintonem,
Olejářská firma culící se nad horou mrtvých těl peněz
idiotem Bushem,
Takže říkáš , že tomu, co maluješ, věříš?
idiotem Carterem,
Jěště jednou vyrovnám kývanec vln staletí
a idiotem Romneym???
ale pak už neudržím rovnováhu
vždyť jsou to všichni jen loutky té samé moci,
Ty zmrde
vždyť jsou jen slouhové zbohatlíků,
kurvo na trhu s poslední večeří
vždyť jsou to jen kašpaři předhození nám Američanům,
která byla naším jediným žrádlem!!!
abychom se vybili v kontrolovanejch,
Ty pokrytče zubožený otroctvím kšeftu!!!
To opravdu věříš, tomu co děláš?
Zíral na mě a za jeho zády visely obrazy
rozpadajících se hodnot Ameriky
Newyorská galerie na pontonu se kývala v přívalech
ledového větru klouzajícího po Hudson river
Vzteklý vzduch se ještě zatočil do vývrtky
a zabodl se do nejvyššího nosu Empire State Building
Nekonečná blbost?
Věříš, že by měli umělci říkat pravdu?
Napsala mně Elizabeth,
nakláním se nad ním v závanu posledního náporu
porna
nou do
ser
iál
směšnejch a zdravej rozum urážejících volbách,
u
Vole zapřažený do káry nekonečných nohsledů
který vůbec nic nezmění,
a lánů prodavačů svých chlopní
který jsou úplně k hovnu,
otevírajících se toku drcených peněz
který jsou jen komedií
v umělém roztoku lásky a péče o zdraví kmene!!!
a systém se po nich
Jsi prase prodávájící svůj vlastní rypák!!!
neotřásá,
Ale to mě , jako už po tolikráté,
nehroutí se,
zase vlečou gorily z galerie
naopak se nám za zády chechtá
a čínská vlajka s hvězdičkami a modrobílými pruhy
a pošklebuje,
se zmenšuje i s hrdinným obchodníkem kritiky obchodu
jaký jsme voslové a pořád jdeme za tou pouhejma iluzema
Očistím si kalhoty od prachu cesty
posranou mrkví
a narovnám se
držící nás v nekonečném otroctví blbosti a omezenosti,
Potom zmuchlám ceník angažovaného umění
držící nás ve víře v náš systém,
a pošlu ho po větru nábřežím snů o soše Svobody
o kterém se i ve snu bojíme říct, že ho není možné změnit,
postavené na úplně jiné planetě…
že ho pořád zbožňujeme...
a pak se probouzíme zpocení,
zahlenění
a unavenýma očima hledíme na další svítání…
šel jsem se projít k bostonskému moři,
které už dávno odneslo bedny s čajem,
a čekám, co mně ta ubohá Elizabetha odpoví,
bojím se, že už čaj vůbec nepije…
měl bych jí koupit nějakou hezkou konvičku…
68 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
Anthony Cole (1958) – Narodil sa do
Z
porna
celkom obyčajnej londýnskej rodiny.
Aktívne tvorí od polovice sedemdesiatych
rokov, keď sa zároveň naplno ponoril do
vznikajúceho punkového hnutia. Výrazne
ho ovplyvnili stretnutia s básnikmi Billy
rov
dokončení strednej školy študoval dva
ser
univerzite. Odvtedy sa živí manuálnou
Childishom a Peterom Roweom. Po
roky históriu na prestížnej oxfordskej
nou do
prácou. Publikuje výhradne
v undergroundových magazínoch
iál
u
(Scar, Finnegan’s Stake), oficiálnym
platformám sa programovo
vyhýba.
Anthony Cole
Nechceš si
pozrieť nejaké
porno?
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 69
Modern Guy
Z
Čítal som rubriky Sex & Vzťahy
v každom magazíne
chcel som poznať
porozprávala mu o rodičoch
všetky erotické sny
o bývalých vzťahoch
parta černochov
porna
výtvarnom umení
rov
skutočne chce aby ju vyšukala
má rada vyholených mužov?
čo si obliecť na prvé rande
večera nemusí byť drahá
ide o intimitu
štyri znamenia že ste jej sympatický
nou do
prvý sex
ser
ako sa vyrovnať s trapasmi?
ako spoznáte že vás váš muž miluje?
Nechceš si pozrieť nejaké porno?
Would you like to watch some porn?
udržte si iskru
Zapálil sviečky
He lit a candle
spoločné bývanie: ako sa nezabiť
navaril jedlo
iál
u
cooked some food
ako zistíte
sedeli spolu na zemi
togather
že sa máte rozísť
on fajčil
they sat on the floor
tri znamenia toho
he smoked
že vás podvádza
o bývalých vzťahoch
she told him stories
klišé
výtvarnom umení
about her parents and former
ktoré má rada
relationships
porozprávala mu o rodičoch
and how she loved
všetko sa vyvíjalo skvelo
fine art back at
the university
tento chalan má ale tendenciu kurviť
čo mu príde pod ruku
everything was going on
tento večer
just fine
nebol výnimkou
but this lad tends to fuck up
pozrel sa jej do očí
everything and
a opýtal sa
this evening
was not an exception
he looked her in the eyes
and asked
70 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
it was all
just
cliché
Modern Guy
obliekol sa
I read all the Sex & Relationships sections
in every magazine
podnik na opačnej strane cesty
I?d love to know
every erotic dream
bol prázdny
wether you really fantasize
a pack of black guys
dal som si pivo
or
prefer a clean shaved man
len aby som sa ukľudil
what to wear on a first date?
dinner does not have to be expensive
intimacy is the key
five body-language signs that she's into you
V noci
At night
first sex
Zaspala a
She fell asleep
how to deal with embarrassing bloopers?
ja som si zapálil
and I lit a cigarette
do you know that your man loves you?
obliekol sa
dressed up
podnik na opačnej strane cesty
bar across the street
bol prázdny
was empty
dal som si pivo
I drank the first beer at once
len aby som sa ukľudil
just to calm down
his cheating
objednal druhé
ordered second one
it was all
nevyzeráš príliš OK
you don?t seem okay
povedala
she had tired eyes
seven ways to keep your relationship fresh
living together: how to not kill each other
when to break up
three signs of
just
cliché
great figure
mala unavené oči a
short skirt
skvelú postavu
krátku sukňu mohla mať
twenty-three
twenty-five
dvadsaťtri
years old
dvadsaťpäť
extremely sexy
bola nesmierne sexy
slightly drunk
mierne ožratá
die
skap
I said
povedal som
just not to fuck her
len aby som s ňou nemusel spať
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 71
Z
porna
rov
nou do
ser
Redundancia
Redundancy
Unavuje ma to
I am tired
nadbytočné spomienky
of redundant memories
kurva
I remember family issues of
pamätám si rodinné problémy
my highschool friends
svojich spolužiakov zo strednej školy
apartments of every girl I have
byty svojich frajeriek
ever been with
fotky všetkých matiek
photos of every mother
niektorých fotrov
and some fathers
potom sme sa rozišli
then we break
a možno už aj všetci umreli
and their parents might be
even dead today
pamätám si ich túžby
názory
their desires
their beliefs
zdravotné problémy
health issues
ľudia mi poskytujú informácie
iál
u
ktoré môžem zneužiť
people provide me with informations
a zneužívam
that I can exploit
and I do exploit
ak ste tak slabí
že sa vám zdám silný
if you are weak enough
to find me strong
nechajte sa oklamať
let yourself be fooled
nadbytočné spomienky
kurva
pamätám si rodinné problémy
svojich spolužiakov zo strednej školy
byty svojich frajeriek
fotky všetkých matiek
niektorých fotrov
72 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
len z času načas sníva
o džungli vonku
o ženskej ktorá začína v koncoch jeho prstov
a končí niekde v jeho žalúdku
Stories
Stories
toto je príbeh
this is the story
ktorý hovorí o jednom chlapovi
that tells about this guy
ktorý prestal fajčiť
who ceased to smoke
a prestal si aj honiť
quit wanking
nakoniec prestal chodiť aj do práce
and eventually stopped going to work
Pochopil
He understood
že nápady a myslenie
that ideas and thinking itself
sú len deviáciou
are just deviations
slepou uličkou evolúcie
an impasse of evolution
prestal myslieť
stopped to think
prestal čítať
stopped to read
dokonca prestal chodiť von
he even stopped going out
len z času načas sníva
o džungli vonku
from time to time he dreams
o ženskej ktorá začína v koncoch jeho prstov
about the jungle outside
a končí niekde v jeho žalúdku
about women that begins in his fingers and
ends somewhere in the stomach
pre tohto chlapa
čas je len vták
for this guy
tráva spievajúca jednohlasom
time's a pecker
flowers sing in unison
jeho svetom tečie voda
Water flows through his world
len sedí
a väčšinu času
he sits
venuje arteterapii
a majority of time he
devotes to
art therapy
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 73
Akurát Wenova sestra
má pekného priateľa
Z
nemám šancu
Wen práve odmaturoval
porna
a ide do prváku
rov
a dosť možno vyzerá ako jeho matka kedysi
nuž v tom prípade viem pochopiť že Wenov otec šukával Wenovu matku
Akurát Wenova sestra
má pekného priateľa
nemám šancu
Wen práve odmaturoval
a ide do prváku
šiel teraz do hlavného mesta
fotil sa pred monumentami
páčilo sa mu tam
šiel teraz do hlavného mesta
tu je s otcom a matkou
fotil sanou
pred monumentami
do
toto je The White House
páčilo sa mu tam
ak by nebol tisíce kilometrov ďaleko
ser
toto je Washington Monument
a ešte aj cez more
fakt rád by som si s ním dal pivo
Wen bude študovať fyziku
je dosť smutné že jeho najlepší kamoš
iál
u
Why Wen's father fucks his mother?
ide na anglickú literatúru
Snáď si nájde niekoho nového
alebo ženskú
ale najprv sa naučí že normálni ľudia
Nikdy nepochopím
nepočúvajú metal
prečo Wenov otec šuká Wenovu matku
s Wenovým otcom to tiež nebude tak zlé
Wenova matka je tlstá aziatka
má novú kamarátku
okolo päťdesiatky
posiela mu nejaké pesničky
zatiaľ čo Wenov otec je sympatický beloch
dosť možno to s nimi dopadne
má atletickú postavu
dobre
často hráva s Wenom futbal
alebo rugby
a ak sa dokonca naučia
zabezpečiť si facebook
Wenova matka má aj vrásky
mali by byť úplne
ježiši
OK
No Wenova sestra
je skutočne sexy
Asi tak v mojom veku
74 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
But Wen's sister
has quite a handsome boyfriend
I have no chance
quite possibly looks like her mother used to
well in that case I can understand why her dad fucked Wen's mother
But Wen's sister
has quite a handsome boyfriend
I have no chance
Wen just graduated
Wen just graduated
he is heading for his freshmen year
he is heading for his freshmen year
recently he went to the capital city
he has pictures in front of monuments
Wen enjoyed it there
recently he went to the capital city
he has pictures in front of
monuments
Wen enjoyed it there
here
he?s with his father and his mother
this is Washington Monument
this is The White House
if he wasn't thousand miles away
and across the sea
I'd love to have a beer with him
Wen will study Physics
is quite unfortunate that his best friend
goes to the English Literature
Why Wen's father fucks his mother?
But perhaps he'll find someone new
or a girl
I will never understand
but first he should learn
why Wen's father fucks Wen's mother
that normal people do not listen to metal
Wen's mother is a fat Asian
with Wen's dad is also not so bad
in her fifties
he has a new friend
while Wen's dad is sympathetic white guy
she sent him some songs
has athletic figure
it can go quite well
and often play football with Wen
with them
or rugby
and if they'll even learn how to
Wen's mother also has the wrinkles
secure their facebook
Jesus
they should by totally
OK
But Wen's sister
is really sexy
Přeložil
She is about my age
Dominik Želinský
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 75
Z
Liszt
a Wagner...
porna
rov
nou do
ser
1.
v Piešťanech
iál
u
Já neumim
žádný vtip.
76 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
2.
No vidíte.
Už jste řekl vtip.
Tak dobře. Když jinak nedáte:
Přijde pán do restaurace a z ucha mu čouhá
pórek. Pán se usadí, objedná si, číšník
ho obslouží, pán se nají, zaplatí a odejde.
Na druhý den to samé. Pán přijde, čouhá
mu pórek, nají se, zaplatí a odejde. Třetí den pán
přijde a z ucha mu čouhá mrkev. To už číšnikovi nedá
a zeptá se: Promiňte, pane, mohu
se vás zeptat, proč máte v uchu tu
mrkev? Protože pórek už neměli.
Je to lepší?
3.
Není.
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 77
Z Minutové
porna
rov
nou do
ser
iál
u
V říjnu loňského roku začala stanice ČRo
3 Vltava vysílat minutové hry. Autorkou
a dramaturgyní tohoto úspěšného
projektu je Kateřina Rathouská. Svou
minutou do bezbřehého éteru přispěla
řada dramatiků a spisovatelů, mj. David
Drábek, Daniela Fischerová, Petr Kolečko,
Miloš Urban nebo Mario Buzzi.
78 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
hry
Minuta mezi psem a vlkem
aneb Proč máš tak skleněnkovité oči?
David Drábek
Znělka“ – štěkot, bečení, kníkání, štěkání, bzučení, kvokání, vrčení
i nepokrytý řev...
VLK: Jsem vlk! Lupus homini lupus! Vlk člověku vlkem, ty degenerovaný Alíku, ty rabe...
PES: Přátelství s lidmi není ostuda. Můj páníček mi házel aport
PES: Pěkný večer, nebo co máte za část dne... Já v tom mám logic-
a dovolil mi spát na starém ušáku...
ky trochu hokej, protože jsem vycpaný, že. Vycpaný pes. A po-
VLK: A pak řekl : Zavři oči, brouku – a FIK!
važte – Alík. Existuje jelimánkovštější jméno udělované čes-
PES: Ne-e.Vdechnul jsem granuli a nikdo nebyl doma...
kými kynology?
VLK: To já si to rozdal s džípem. Patřil lidem z Greenpeace. Vezli
VLK: Ne.
v něm velikánskej transparent s mojí fotkou a nápisem „Vlk
PES: Ech, kdo to řekl?
zpátky v českém lese“. Nějak jsem se jim přimotal do cesty...
VLK: Hádej, mazlíčku.
PES: Břéťa? Ťapka? Kiki?
(Zasmušilé ticho.)
VLK: Jsi vedle. Já jsem hardcorové zvíře, můj milý, žádná ochočená servilní čamrda...
PES: Vlčák!
PES: Máš upřímné oči...
VLK: Vole.
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 79
Strauss a navigace
Z
Petr Mančal
Uvnitř auta. Navigace. Prší, stěrače. Hlas navigace je totožný s hlasem
Ženy, jen je lehce deformovaný.
NAVIGACE: Po dvou stech metrech zahněte prudce doprava, a pak
zase doleva.
porna
ŘIDIČ: (nervózní) Tady už jsem byl, ne? Do háje…
rov
NAVIGACE: Po sto metrech zahněte prudce doprava, a pak zase
doleva.
ŘIDIČ: Co je to za blbost?!
NAVIGACE: Právě jste dojeli na místo určení. Hezký den.
ŘIDIČ: Co kecáš?! Tady žádnej koncertní sál není! Není!
nou do
ser
(Ozve se telefon.)
Syn
ŘIDIČ: Sakra. (přijme hovor) Ahoj, Markéto.
ŽENA: Petře, proboha, kde jsi? Čeká tu na tebe tisíc lidí!
ŘIDIČ: Já vím… nemůžu najít tu halu.
Dora Viceníková
ŽENA: Jak to? Vždyť jsem ti půjčila navigaci.
iál
ŘIDIČ: No jo, ale nějak blbne.
u
ŽENA: Přece jsem ti říkala, že až přijedeš k tomu řetězovýmu mos-
SYN: Tati, když je kráva bílá, tak dává bílý mlíko… když je hnědá,
tak hnědý… a když je flekatá… Tak jaký?
tu, tak po dvou stech metrech zahneš prudce doprava, a pak
OTEC: (Nevnímá ho.) Neviděls můj telefon? … Á tady je.
zase doleva. A po tři sta metrech dojedeš k hale.
SYN: A jak to, že když sním třešně nebo banán, v záchodě je to vždyc-
ŘIDIČ: Něco podobnýho ta navigace říkala taky…
ky hnědý?
ŽENA: A řetězový most jsi přejel?
OTEC: Kde jen ta maminka může být? Já už budu muset do práce…
ŘIDIČ: Ne. Žádnej tu nikde neni.
SYN: Já to nechápu.
ŽENA: Petře, kde teda jsi?
OTEC: Co? Co nechápeš?
ŘIDIČ: (naštvaně) No přece ve Straussově ulici v Linzi!
SYN: Proč já jsem já…
OTEC: Poslouchej, kamaráde, budu muset jít. A ty tu budeš hod-
(Ticho.)
nej, jo? Maminka určitě hned přijde. Pa.
SYN: Tatí, zapomněl sis tady knížku… (Zaklapnou dveře, Syn knížku
ŽENA: Ale koncert máš ve Vídni. (pauza) Straussova Strasse 22.
otevírá, pomalu a neumětelsky čte.) „Vždycky jsem si myslel, že
život musí být něco jednoduchého, něco, co se dá brát jako
(Ticho.)
souhrn malých, donekonečna opakovaných rituálů. Rituálů
případně trochu hloupých, ale v něž se dá věřit. Život bez in-
ŘIDIČ: (rezignovaně) Strausse jsem vždycky nenáviděl.
vestic a dramat. Tak si však lidé život neorganizují. A taky
jsem si myslel, že důstojnost člověku dodává utrpení. Ve skutečnosti však to, co člověku dodává důstojnost, je televize.“
MATKA: Tady jsi, broučku, promiň, zdržela jsem…
SYN: Mami, co je to rituál?
MATKA: (Nevnímá ho.) A táta si klidně odejde a nechá tě tu samotnýho. Pojď, pustím ti televizi.
80 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
Chutnalo ti to?
Jindřich Šídlo
Muž a žena dojídají, sobotní polední klid, v pozadí hraje Radio X línou skladbu.
MUŽ: Děkuju, bylo to moc dobrý.
ŽENA: (lehce nejistě) Fakt ti to chutnalo?
MUŽ: (vlídně, s úsměvem) No jasně.
ŽENA: (lehce nervózně) Když já nevim, jestli ti to chutnalo. Ty nikdy nic neřekneš.
MUŽ: (stále ještě klidně, byť bez úsměvu) Ale vždyť ti to říkám. Bylo to výborný.
ŽENA: (přechází k agresivnějšímu tónu) Hele, víš co? Vopravdu se do toho nemusíš nutit.
Jestli ti to nechutnalo, normálně mi to řekni. Můžu to příště udělat tak, jak to máš
rád.
MUŽ: (lehce nervózně) Neblázni… Bylo to bezvadný.
ŽENA: (velmi naštvaně) Já se na to příště normálně vykašlu, na to fakt nemám nervy. Nevim, proč se s tim dělám.
MUŽ: (taky naštvaně) Tak to je úplně super.
(Chvíli hraje jen rádio.)
ŽENA: (smířeně) Tak promiň. Já jsem jen nervózní, jestli ti to chutná.
MUŽ: (taky smířeně) To je dobrý. Já jsem taky nervózní a utahanej.
(Pauza.)
ŽENA: (lehce nejistě) A fakt ti to chutnalo?
Šnek
Mario Buzzi
Fanfára a la šnečí sprint.
ŠNEK: Dobrý den, já jsem šnek a chci vám říct vtip.
(Začne hrát hudba lento lentissimo.)
Jenže jak víte, máme jen minutku, minutěnku času a tak snad
abych vám ten zbytek dopověděl někdy jindy.
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 81
V
esmír
ovl
ádnou s
ouk
rom
Polonahé grafy
Svítáním se obrysy ještě nespojily,
zůstávají otevřené
Šněrovací hlava připomíná botu s rozvázanými tkaničkami
Kniha pramení v zaprášených regálech
Stator oplodněného boha
Převrácená malba otáčela nahými koly
Krok v přesýpací poušti
Svými křivkami jsi osprchovala Madonu
a pokřivila struny
Načasuj minulost!
Hrob dění v pondělí
Uvnitř fotbalového míče žil slabikář
níci
Jdi slovem!
Marian
Karlický
Chrám
nebytí
Přenášením triptychu minulost dozrála,
zatímco lebka je v pozorovateli
Lokomotiva navíjí řeku
Jsme marionety rozpínajícího se jeviště,
táhnou divoké husy
Větrem nabíjej chodby!
Křik zasetého pole
Slova se dívají do noci jako krajka
Letící ploty se mění na kubizmus,
v zákrytech běžců je klonován stín
Nad hlavu zvedněte rýč!
Jsi v čele svého čela
82 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
Kam směřuje ticho?
Odpojením od hmatu jsme se zbavili strun
Zapomněli jsme bloudit
Je noc s přišitýma rukama
i krabice se potápí
Básně rýsují geometrické obrazce
Přijďte vyklopeni z forem,
Jsi zaslíbený prostoru!
plni hmoty a kyklopského zdiva
Každá dívka zaujímá prostor, kterým se nemůžeš pohybovat.
Ještěrka na okamžik vznikla na hrotech svědomí
Vlak se plní náboženskýmí okny
Taste rozměry!
Tma zapadá za obzor
Ty na mé ruce, červánková
Žulová karavana kvete do noci
Soumrak je Vaše Blahorodí
Ostrov, na kterém dýchám
Chůze po židlích
Jeskyně se kutálí trním
Házíme kamínky na římsu ženiny tmy
Náhle opuštěný jazyk
V bezvětří neplula žádná vzdálenost
dlažebními hlavami
Jsem roztahován tichem až k samovaru
Utopen v pohybu lyží,
v emoci fotbalové kličky
Vyskoč ze svého objetí!
Prach sudu
Čeření vlasatice na částice
Obdělej šachové pole!
Noc krémuje boty a češe hlavu blázna
Černobílá fuga stojí jako čáp
Skutečnost se zakázaným čichem
Autobus sochařů
Nošení hlav ke studni
Trilobiti vždy pohřbívali své myšlenky
Láska se zmocnila dvou elektrod
Kolotoč koloběhů
Nasypu Tě s květy do jednoho pytle
Jsi víc než objem,
Na terase se rozsvítil umělecký blud, měsíční kruh se zorničkami
tmu tvarujeme v kufrech
Vstup do Ty
Na krách polí plují semafory
Nápis je analfabet,
Socha v čekárně rozdávala úsečky
Jak si vzpomenout na přítomnost?
Polibek všech skupenství
Text ožil hmyzem
Dnes byla velká snůška hlav
Každý má své schodiště
Zůstaň sítem!
Bubny myšlenek
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 83
V bezvětří neplula
V
žádná vzdálenost
Utopen v pohybu lyží,
v emoci fotbalové
esmír
ovl
kličky
Prach sudu
Odměnou je stáří
Ruce ponechej ve vodě a zívej jako pradlena
Okapej!
Dnes to klouže i větru
Akvarely
Nahé světlo svítání,
šachové pole!
ádnouObdělej
s
ouk
Věty se stanou siluetami
na světské podlaze hoří ilustrace zubatého okna
Tancuj hmatem!
Skutečnost se
rom
zakázaným čichem
Autobus sochařů
níci
Co je kruhový směr?
Ticho jsme utěsnili vrzajícími dveřmi
Jezdectvo prachu se vrací k žulovému městu
Proč bloudíte s odjištěnou fanfárou?
V doprovodu mých kroků jsi mlčela
Láska se zmocnila
dvou elektrod
Kolotoč koloběhů
Utěsni klavír!
V doprovodu Tvých kroků jsem mlčel
Zbytečně se trháš na lásku a magnet
Střelka času je střelou nad branku
Les je obyvatelem paprsků
Křížem krážem se ptáš na oblohu,
na jejího člověka
Hory,
kde motýli padají na svá místa
a kvetou
Zasej těžiště!
Aleje tepla
84 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
V
esmír
ovl
ádnou s
ouk
rom
níci
Psí víno
a Rops
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 85
V
esmír
ovl
ádnou s
ouk
rom
níci
2 leží na hranicích mezi Pákinstánem a Čí-
K
nou v pohoří Kárákoram. Dosahuje výšky
8611 m.
K4 se nachází v nadmořské výšce 184 m v Praze v Ce-
letné ulici. V tomto studentském klubu Univerzity Karlo-
86 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
vy se 24. 1. uskutečnil večírek u příležitosti vydání
these. Jak vidno z přiložené fotografie, básník byl
62. čísla časopisu Psí víno. Básně tu přečetli Ondřej
z toho naprosto v hajzlu, proto z jeho sbírky četl na-
Hanus, Milan Ohnisko a Pavel Ctibor. K tanci a po-
kladatel Petr Štengl.
slechu, k pláči i pobreku zahrála kapela Vobezdud.
Součástí akce byl křest prvotiny Romana Ropse A la
Michal Šanda
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 87
D
rama n
ad
álni
ci
88 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
Zuzana
Chvatíková:
Čína očima
– Mráz
z Pekingu
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 89
D
eking v překladu doslova znamená „severní měs-
uniformu, tedy dlouhý zelený vatovaný ka-
to“. Působí opravdu celkově velmi chladně. A to ne-
bát s výložkami a placatou čepicí, aby plnil
jen v zimě. Na první pohled jsou všude než široké
rozkaz, a který si myslí, že toto zase dodá
pravoúhlé ulice tvořené rozlehlými budovami moderní zá-
na důležitosti jemu. Nesedí uvnitř, ale po-
P
rama n
stavby. Každá z těchto vysokopodlažních budov má opuletní
flakuje se venku před budovou, je rád, že
přízemí zvící dvou až tří pater, což jí má zřejmě dodat na dů-
má tenhle státní flek, nudí se, má roupy
ad
ležitosti. Není ovšem vůbec jasné, k čemu tyto kolosy slouží,
a hluboko do kapsy a z očí mu jasně kouká
protože ani ve tři hodiny odpoledne, kdy už je v zimě tma,
hlad po nějaké šmelině. Západní návštěvník
v nich nesvítí jediné okno. Snad se jedná o desítky budov
se tomuhle všemu usměje, zatímco našinec
vládních, protože hlavní město přece rozhoduje o celé velké
je nesvůj. Jeho dávný instinkt z dob, kdy
zemi a na všechno je tedy potřeba nějaký úřad, i kdyby bez
v Čechách vládli komunisti, mu říká, že s tě-
úředníků. Našinci z toho není zrovna dobře, nikde totiž není
mito zemljankovými kádry, s těmito rych-
ani živáčka. Tedy kromě umolousaného vrátného, který je
lokvaškami, není nikdy radno žertovat.
přidělen ke každé budově. Je to vždycky hejsek, co mu dali
A tak je nefotí.
álni
ci
90 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 91
Chlad v hlavním městě Pekingu
však musel být již odedávna. I takzva-
D
né „Zakázané Město“ – což není
ad
větší nápor turistů nemůže zdolat,
rama n
městská čtvrť, ale bývalý císařský palácový komplex, který se, ostatně jako celý Peking rozkládá na neuvěřitelně velké naprosto rovné ploše, působí velmi stroze. Jedinými interiéry
jsou sem tam rozeseté přízemní budovy, jinak jde převážně o nekonečně
rozlehlé pravoúhlé exteriéry, které
jsou jeden jako druhý a které ani nejtakže jsou liduprázdné. Prostor jako
stvořený pro dvorní intriky, nudu
a tajné milostné deníky císařoven.
I pro návštěvníka je to trochu nuda,
protože z těch pár interiérů, co tu
jsou, není zřejmě ani jeden zpřístupněn veřejnosti, ač očividně neslouží
álni
k žádnému jinému účelu. Historicky
ci
ní. Zajímavé detaily v těch několika
92 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
je Zakázané Město jistě velmi cennou
památkou, ale celkem na něm nic nečtverečních kilometrech stejnosti aby
člověk pohledal.
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 93
D
rama n
ad
álni
Modelky se bez
kabátu nechají fotit
i při teplotě pod
nulou
ci
94 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
Pes
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 95
D
rama n
ad
álni
Střecha
ci
96 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
Jakožto simulace přírody tímto umělým meandrem v létě proudí voda
Hned za nekonečnou zdí Zakázaného Města se na stejně rovné ploše nachází něco jako pravoúhlé podhradí. Podle střech se jedná o domky s ne menší historickou hodnotou, než mají objekty Zakázaného Města. Podobají se
jim tím, že jsou to také jenom přízemní stavby, ale liší se
od nich hned v několika ohledech. Co do velikosti jsou daleko nižší a každý má půdorys tak nanejvíš dva metry čtvereční. Jsou na sebe natěsnány, a co se týče i té nejzákladnější statiky, nejsou naprosto nikterak udržovány. Ale na
rozdíl od Zakázaného Města se v nich bydlí, a to rozhodně
nijak přepychově. Působí spíš jako doupata bezdomovců.
O kanalizaci ani topení nemůže být řeč. Celkový chlad je tu
v zimě ještě umocněn studeným sluncem, které jakoby vše
spalovalo suchým mrazem.
I pro čínského turistu je
to trochu nuda
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 97
D
rama n
ad
álni
ci
98 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 99
D
rama n
ad
Řídítkové návleky na
ruce v Čechách
neznáme, protože v
zimě se u nás na
kole moc nejezdí.
Zato v Pekingu jsou
nutností, protože bez
kola se prostý člověk
nikam nedostane a v
interiérech, ani v
těch vládních se ani
při 0°C moc netopí,
kdyby se snad chtěl
cyklista ohřát do
zásoby.
álni
ci
100 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 101
D
rama n
ad
álni
Řídítkové návleky na
ruce existují
samozřejmně i na
motorku a jak vidno,
nikdo je nekrade.
ci
Původní zástavba není jenom v okolí
Zakázaného Města. Kombinace dvou sousedících extrémů, tedy oficiální pompéznosti
a živořícího obyvatelstva, se v celém uspořádání Pekingu vlastně stále opakuje. Střední stav na první pohled zřejmě neexistuje
a snad ani nikdy neexistoval, protože tu po
něm nejsou ani v tradiční a víceméně ani
v moderní zástavbě žádné zřejmé stopy. Zdá
se, že typ uniformou povýšeného hejska,
kterého našinec vždycky pokládal až za produkt komunismu, se zde, a možná v celé Číně, vyskytoval již za císařství. To, jak je Peking uspořádán, nutí návštěvníkovi představu, že za časů císaře to v Číně velmi zjednodušeně řečeno vypadalo tak, že člověk,
co se narodil poddanému u dvora, automaticky u dvora zůstal. Hejsek ze zemljanky
buď taky v zemljance zůstal, anebo se uchytil u dvora, třeba jen jako podkoní, ale dostal uniformu a mohl se mezi ostatními kamarády v zemljance vychloubat, že je někdo. V Číně bylo tradičně mimochodem
102 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
Jediné, co v zimě spojuje všechny společenské třídy, je
termoska s čajem. Každý ji má někde postavenou. Ani
ve veřejných prostorách, se totiž příliš netopí.
vždycky velmi důležité, jakou kdo
měl ve vztahu k císaři hodnost. Když
podkoní hejsek věděl komu a jak
u dvora správně nadbíhat, tak to nakonec třeba dotáhl i výš. Ve chvíli,
kdy ho ale císařský dvůr přestal živit,
ocitl se zase v zemljance a bez hodnosti. Postup do střední společenské
vrstvy neexistoval, protože takový
stav, tedy něco mezi dvorem a zemljankou, vůbec nebyl. Polepšit si člověk, ať z dvorské či lidové třídy, mohl buď jen potupnou dřinou u dvora
anebo patolízalstvím tamtéž. V obou
případech tedy dost ponižujícím způsobem. Není divu, že se lid proti tomuto nakonec vzbouřil a dal přednost komunismu, tedy rovnosti pro
všechny. Neznaje však ničeho jiného,
vrátil se i ve jménu komunismu nevědomky k původnímu mustru.
A když člověk přijede do Pekingu,
ukáže se mu přesně tento společenský obraz. Do každého bulváru lemovaného moderními vládními budova-
Na ulici se najde leccos
Porcelánové posezení
mi, kam nikdo nechodí a kde jsou až
čtyřproudé vozovky, po nichž skoro
nic nejezdí, a který se vlastně svou
prázdností podobá bývalému císařskému paláci, ústí uličky s více než
Pěticípá hvězda
zchátralými starobylými "krysími"
domky původní zástavby, mezi nimiž
se dá projet leda na kole. Zato je
v nich živo. Lidé, ne bezdomovci, ale
zcela běžní obyvatelé Pekingu, jimi
procházejí čile a družně při sháňce
po jídle, na nákup, či ke společným
záchodům, kde jednotlivé "turecké
posedy" nejsou mimochodem mezi
sebou nijak odděleny. Když uličkou
člověk projde, dostane se zase na další mrtvý bulvár, z něj do další krysárny a tak to jde pořád dál všechno
pěkně v pravoúhlém uspořádání.
Člověk musí chodit hodně dlouho,
než najde něco mezi těmito dvěma
extrémy.
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 103
Zbytky těžkého průmyslu
D
rama n
ad
Mamutí kly jsou sice drahý
artikl, ale nikterak neobvyklý.
V pouštích na území Číny jich
po mamutech zbylo tolik, že se
prodávájí skoro v každém
druhém obchodě se
starožitnostmi.
álni
ci
104 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
Kromě klů se dají na ulici koupit
i levnější zajímavosti.
Peking není jenom
město chudých
poddaných.
Samozřejmě se tu
dá běžně narazit i
na restauraci, bar
či diskotéku.
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 105
Silný střední stav tu možná není příliš zastoupen, zato zbohatlíků je obecně v Číně plno. Pozná se to i podle toho, že snad v žád-
D
rama n
ad
álni
ci
Vchod ve
tvaru kruhu
mají Číňané
tradičně
nejradši
106 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
ném větším městě v Číně nechybí moderní soukromé galerie. A podobně jako jinde ve světě i tady jsou trendem prostory bývalých továren.
Čínský autor. U tohoto a jemu
podobných děl, která se na
čínské výtvarné scéně objevují
stále častěji, není nikdy přesně
jasné, jde-li o propagandu,
odvážnou provokaci, nebo
blahosklonné přitakání strany
a vlády k zdánlivě svobodnému
vyjádření.
Industriální téma vždycky
projde. Válec z hřebíků od
čínského autora
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 107
Betonové
křivky
– východ
D
rama n
ad
álni
ci
Staré továrny bývají
krásné
108 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
„Smutné časy nastávajů, bude vojna...“ zpívá se v jedné lidové
písni ze Slovenska. Možná se jí nechal inspirovat Jan Švankmajer,
když letos na přelomu roku v Praze v Domě U Kamenného zvonu
vystavil jeden svůj objekt datovaný z roku 2012 nazvaný „Bude válka“. Nebo že by se neinspiroval na Slovensku ale v Číně? Pravda,
nějakou inspiraci musel Švankmajer načerpat i v Karlových Varech,
protože svůj objekt ještě nechal projít karlovarským Vřídlem, což
tomu dalo lepší patinu.
Oba objekty jsou zhruba
„Bude válka“, 2012
stejně velké (odhadem tak
30x30x30cm) a oba mají na
sobě ponejvíce vojáčky na
hraní. Objekt od čínského
autora byl v Pekingu vystaven už v roce 2009.
Čínský autor
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 109
Věnováno volbě českého prezidenta a redakci
Petr Štengl
D Šibal
rama n
ad
álni
ci
110 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
Revolver Revue
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 111
D
rama n
ad
álni
ci
112 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 113
D
rama n
ad
álni
ci
114 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 115
D
rama n
ad
álni
ci
116 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
www.dobraadresa.cz • 2013 • 2 • 117
V příštím čísle (vychází 6. března 2013)
rozhodně nenajdete:
návod na výrobu Molotovova koktejlu
návod na výrobu trhavé nálože z dusíkatých hnojiv
návod na odpálení trhavé nálože pomocí mobilního telefonu
N
a shledanou
příště!
Ne za3 pomeňte!
118 • 2 • 2013 • www.dobraadresa.cz
Download

DA 02/2013 - Dobrá adresa