Valtický zpravodaj
3. září 2013
Valtické mažoretky
na Mistrovství světa
Poslední srpnový víkend se konal první
ročník Mistrovství světa v mažoretkovém
sportu a hostujícím městem byla Praha.
Valtické mažoretky se na základě výsledků Finále ČR také probojovaly na MS a to
v kategorii Juniorek s náčiním hůlka v disciplíně duo-trio. Proto jsme v sobotu 31. 8.
vyrazili směr Praha, abychom reprezentovali
na světové úrovni nejen ČR, ale i naše město.
Magdalena Vařáková a Kateřina Garčicová patří k našim členkám již řadu let a mají
za sebou již několik republikových úspěchů.
Boží muka Úvaly
Každý, byť drobný počin občanů, který směřuje ke zlepšení a zkrášlení města je třeba
ocenit a poděkovat za něj. Zvláště když toto
úsilí směřuje k obnově historické památky,
kterou nám zanechali naši předkové.
MUDr. KRAKOVÁ MARKÉTA
Ordinace praktického lékaře
pro děti adorost
Náměstí Svobody 4, Valtice - ambulance
převzata po MUDr. Hrdličkové Boženě
telefon: 519 352 630, mobil 775 277 092
REGISTRUJEME NOVÉ PACIENTY
Prosím všechny klienty o podepsání
nových registračních lístků
Ordinační hodiny:
Pondělí 7.30 - 12.00 pro nemocné
12.00 - 15.30 prevence
V Praze opět dokázaly, že jsou profesionálky a vybojovaly na MS krásné 5. místo.
Děvčatům moc gratulujeme a přejeme do
dalších let ještě hodně takových úspěchů.
HOLKY DĚKUJEME
I díky takovéto aktivitě mohla být opravena již téměř zničená boží muka v Úvalech,
drobná sakrální památka, kterou naleznete
v západní části obce.
Spoluprací města, občanského sdružení
Úvaly 2006, uměleckého kováře pana Josefa
Cipryse z Valtic, restaurátora Josefa Krososky
a za finančního přispění Nadace VIA, mohla
být provedena restaurátorská oprava stavby
a zachována tak její původní umělecká a
řemeslná hodnota.
Rád bych touto cestou poděkoval všem
aktivním občanům, kteří přispěli k obnově
této památky.
Poláková Lenka
Úterý
7.30 - 12.00 pro nemocné
12.00 - 15.30 prevence,možnost
objednání
Středa
7.30 - 11.00 pro nemocné
11.00 - 12.00 kontroly
Čtvrtek
7.30 - 12.00 pro nemocné
12.00 - 16.00 prevence,možnost
objednání
16.00 - 18.00 administrativa
Pátek 7.30 - 12.00 pro nemocné,
kontroly
Upozornění:
Všeobecná zdravotní pojišťovna 111
a Česká průmyslová pojišťovna 205
požaduje do 6 měsíců přeregistraci
všech stávajících pacientů MUDr. B.
Hrdličkové, tj. podepsání nového
registračního lístku.
Je tedy bezpodmínečně nutné, aby se
rodiče všech stávajících klientů do
31. 1. 2014 dostavili do ordinace
a vyřídili přeregistraci!
Pavel Trojan, starosta
SEVA-FLO RA s.r.o.
Nám. Svobody 12,
Valtice, 519 352 615
VINNÉ SKLEPYa.s.
VALTICE, tel.: 519 361 311
 ZASTUPITELSTVO  RADA  KOMENTÁŘ 
Usnesení č. 25 z řádného zasedání zastupitelstva města Valtice ze dne 5. srpna 2013
Tento výpis má pouze informativní charakter. Některé údaje jsou
vypuštěny s ohledem na zákon o ochraně osobních údajů.
I. Zastupitelstvo města bere na vědomí:
1. Určení paní Jany Martincové zapisovatelkou dnešního jednání
zastupitelstva.
2. Zprávu o kontrole plnění usnesení ze zasedání ZMV č. 24 ze dne
27.6.2013.
3. Zprávu o činnosti rady města včetně usnesení z jednání rady č. 35
ze dne 8.7.2013.
II. Zastupitelstvo města schvaluje:
1. Návrhovou komisi ve složení: Jiří Špaček, Ing. Pavlína Vlková, Lukáš
Najbrt.
2. Ověřovatele zápisu z dnešního jednání zastupitelstva: Mgr. Slávka
Janků, Josef Grbavčic.
3. Program jednání dnešního zasedání Zastupitelstva města Valtice.
4. Prodej a uzavření kupní smlouvy na pozemek par.č. 3199/1 ostatní
plocha o výměře 54 m2 v k.ú. Valtice za cenu 20 000,- Kč a náklady
spojené s prodejem pozemku panu Petru Procházkovi a pověření
starosty podpisem smlouvy.
5. Prodej a uzavření kupní smlouvy na pozemek par.č.608/3 orná půda
o výměře 481m2 v k.ú. Úvaly u Valtic, který byl vytvořen na základě
geometrického plánu č.p. 404-64/2013 z pozemku par.č. 608/3
orná půda v k.ú. Úvaly u Valtic za cenu 9 000,- Kč a náklady spojené
s prodejem pozemku společnosti Vinařství Valtice s.r.o. a pověření
starosty podpisem smlouvy.
6. Směnu a uzavření směnné smlouvy na pozemek par.č. 3332/5
orná půda o výměře 215 m2, par.č. 3332/6 orná půda o výměře 36
m2 v k.ú. Valtice, které byly vtvořeny z pozemku par.č. 3332/1 orná
půda na základě geometrického zaměření č.p. 2171-603/2012 a
části pozemku par.č. 3317/1 ostatní plocha o výměře 251 m2 v k.ú.
Valtice mezi manžely Stanislavem a Jaromírou Koryčánkovými a
Městem Valtice stejným dílem a uhrazení nákladů Městem Valtice
a pověření starosty podpisem smlouvy.
7. Prodej a uzavření kupní smlouvy na část pozemku par.č. 57/1 ostatní
plocha o výměře 6 m2 v k.ú. Úvaly u Valtic panu Kamilu Trebulovi
za administrativní cenu a náklady spojené s prodejem pozemku a
pověření starosty podpisem smlouvy.
8. Prodej a uzavření kupní smlouvy na pozemek par.č. 1435 ostatní
plocha o výměře 32 m2 v k.ú. Valtice na ulici Pod Rybníčkem panu
Mgr. Tomáši Hyčkovi, a panu Miloslavu Hefkovi, za administrativní
cenu a náklady spojené s prodejem pozemku a pověření starosty
podpisem smlouvy.
9. Prodej a uzavření kupní smlouvy na pozemek par.č. 1433/2 ostatní
plocha o výměře 38 m2 v k.ú. Valtice na ulici Pod Rybníčkem manželům Janu a Heleně Kretíkovým, za administrativní cenu a náklady
spojené s prodejem pozemku a pověření starosty podpisem smlouvy.
10. Uzavření smlouvy o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu
na pozemky par.č. 929/1, par.č. 947/1 a par.č. 2679/1 v k.ú. Valtice k umístění stavby zemního kabelového vedení NN a pojistkové
skříně pod názvem „Valtice,Střelecká, rozš.DS, kNN, Růžička“ na
dobu neurčitou za cenu 10 000,- Kč + DPH mezi Městem Valtice a
E.ON Distribuce, a.s. a pověření starosty podpisem smlouvy.
11. Uzavření smlouvy o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu
na pozemek par.č. 1061/1 v k.ú. Valtice k umístění stavby zemního
kabelového vedení NN pod názvem „ Valtice, Zámecká, přel. kNN,
Z-FIN“ na dobu neurčitou za cenu 10 000,- Kč + DPH mezi Městem
Valtice a E.ON Distribuce, a.s. a pověření starosty podpisem smlouvy.
12. Uzavření smlouvy o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu
na pozemek par.č. 3154/2 v k.ú. Valtice k umístění stavby kabelového vedení VN pod názvem „ Valtice, přel. vVN, SunREAL“ na dobu
neurčitou za cenu 10 000,- Kč + DPH mezi Městem Valtice a E.ON
Distribuce, a.s. a pověření starosty podpisem smlouvy.
13. Uzavření smlouvy o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu
na pozemek par. č. 340/3 ostatní plocha v k. ú. Valtice k realizaci
stavby bezbariérových chodníků II. etapa, bezúplatně na dobu
neurčitou mezi paní Marií Linkertovou a Městem Valtice a pověření
starosty podpisem smlouvy.
14. Uzavření smlouvy o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu
na pozemky par. č. 2567/1, par. č. 2573/13, par. č. 2574/1, par. č.
2582 v k. ú. Valtice k umístění stavby zemního kabelového vedení
NN pod názvem „Valtice, přel. NN, SunREAL“ na dobu neurčitou za
cenu 10 000,- Kč + DPH mezi Městem Valtice a E.ON Distribuce, a.
s. a pověření starosty podpisem smlouvy.
15. Pořadí uchazečů, na základě Vyhodnocení nabídek veřejné zakázky
malého rozsahu na realizaci stavby s názvem „Instalace evakuačního
výtahu pro přepravu imobilních osob“ ze dne 8.7.2013, takto:
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
1. VÝTAHY OSTRAVA spol. s r.o., IČ 43965865
2. VYMYSLICKÝ - VÝTAHY spol. s r.o., IČ 44962185
3. VÝTAHY BRNO s.r.o., IČ 25585819
4. CENOK - výtahy, a.s., IČ 25840363
Uzavření smlouvy o dílo mezi společností VÝTAHY OSTRAVA spol. s
r.o., IČ 43965865 a Městem Valtice, jejímž předmětem je instalace
evakuačního výtahu pro přepravu imobilních osob v budově domova
pro seniory, jehož parametry jsou specifikovány v příloze č. 1 smlouvy
o dílo a pověření starosty podpisem smlouvy.
Zadání Územního plánu Valtice, v předloženém znění, v souladu s
ustanovením § 6 odst. 5 písm. b) a v souladu s ustanovením § 47
odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním
řádu - stavební zákon, v platném znění.
Přijetí dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje pro město Valtice
ve výši 50 000 Kč na akci „Kaplička u bývalého špitálu Milosrdných
sester, Mikulovská č.p. 166, Valtice – obnova 2013“ za podmínek
návrhu smlouvy o poskytnutí dotace z rozpočtu Jihomoravského
kraje.
Uzavření smlouvy o poskytnutí dotace z rozpočtu Jihomoravského
kraje na realizaci akce „Kaplička u bývalého špitálu Milosrdných
sester, Mikulovská č.p. 166, Valtice – obnova 2013“ mezi Jihomoravským krajem a Městem Valtice a pověřuje starostu podpisem
smlouvy.
Uzavření smlouvy o právu provést stavbu silnice „III/41412 Valtice-Úvaly“ mezi Městem Valtice a Správou a údržbou silnic Jihomoravského kraje, přísp. org. kraje, a pověřuje starostu podpisem smlouvy.
Uzavření smlouvy o dílo na přidělení zakázky pro provedení stavby
„Tělocvična ZŠ Valtice, dokončení fasády a ploch souvisejících“ ve
výši Kč 2.837.268,60 včetně DPH, mezi Městem Valtice a F&K&B,
a.s. a pověřuje starostu podpisem smlouvy.
Na základě doporučení hodnotící komise v rámci zakázky zadávané
ve zjednodušeném podlimitním řízení vyloučení uchazeče ALFA
PROFI s.r.o., IČ: 29187923 z účasti v zadávacím řízení na veřejnou
zakázku „Zavedení separace a svozu bioodpadů ve městě Valtice“.
Na základě doporučení hodnotící komise v rámci zakázky zadávané
ve zjednodušeném podlimitním řízení „Zavedení separace a svozu
bioodpadů ve městě Valtice“ výběr dodavatele I-TEC Czech, spol. s
r.o., IČ:26834634, protože uchazeč předložil ekonomicky nejvýhodnější nabídku (cena dodávky bez DPH: 1.750.500,- Kč).
Uzavření kupní smlouvy na realizaci zakázky „Zavedení separace a
svozu bioodpadů ve městě Valtice“ mezi Městem Valtice a I-TEC Czech,
spol. s r.o., IČ:26834634 a pověřením starosty podpisem smlouvy.
Poskytnutí mimořádné dotace ve výši Kč 40 000,- na vydání CD
hudební skupiny IRNIS, kterou zastupuje umělecký vedoucí pan
Josef Vališ.
III. Zastupitelstvo města rozhodlo:
1. Přidělení zakázky na realizaci stavby s názvem „Instalace evakuačního výtahu pro přepravu imobilních osob“ ve výši Kč 1 282
020,00 včetně DPH, společnosti VÝTAHY OSTRAVA spol. s r.o., IČ
43965865, z důvodu podání nejvýhodnější nabídky.
2. O přidělení zakázky na provedení stavby „Tělocvična ZŠ Valtice,
dokončení fasády a ploch souvisejících“ společnosti F&K&B, a.s.,
IČ: 26236061.
IV. Zastupitelstvo města Valtice revokuje usnesení zastupitelstva č. 24, ze dne 27. června 2013:
1. V části II. bod č. 19. ve znění: Na základě zprávy hodnotící komise o
posouzení a hodnocení nabídek veřejné zakázky na provedení stavby
„Tělocvična ZŠ Valtice, dokončení fasády a ploch souvisejících“ následující pořadí uchazečů: 1. Haneva s.r.o., 2. Webel s.r.o., 3. F&K&B,
a.s. Pokud nebude s prvním uchazečem uzavřena smlouva o dílo
do 15 dnů od doručení, bude uzavřena smlouva o dílo se druhým
uchazečem v pořadí.
2. V části II. bod č. 20 ve znění: Uzavření smlouvy o dílo na přidělení
zakázky pro provedení stavby „Tělocvična ZŠ Valtice, dokončení
fasády a ploch souvisejících“ ve výši Kč včetně DPH, mezi Městem
Valtice a Haneva s.r.o., IČ: 29291518 a pověřuje starostu podpisem
smlouvy.
3. V části III. bod č. 2. ve znění: O přidělení zakázky na provedení stavby
„Tělocvična ZŠ Valtice, dokončení fasády a ploch souvisejících“ společnosti Haneva s.r.o., IČ: 29291518, z důvodu podání nejvýhodnější
nabídky ve výši Kč 2.131.180,- včetně DPH.
2
Bc. Milan Sedláček
místostarosta
Ing. Pavel Trojan
starosta
Nevzhledný plot bude nahrazen novým, bude dokončena fasáda
sportovní haly a s ohledem na bezpečnost chodců bude prodloužen
chodník podél ulice Mikulovská.
Městská policie
Jelikož byl čas prázdnin a dovolené, řešili strážníci během těchto
měsíců několik stížností na rušení nočního klidu a to hlavně hlasitou
hudbou. Lidé by měli být více ohleduplní a respektovat své sousedy.
Dále bylo kontrolováno několik osob (bezdomovců) a provedeno zadržení osoby, která se vloupala do rodinného domu. Nalezené doklady,
klíče a peněženky, byly odevzdány majitelům.
Bylo odchyceno několik zatoulaných psů, uloženo několik blokových
pokut za porušení dopravního značení a za jízdu po chodníku (cyklisté).
Na ulici Lipová byla zjištěna černá skládka. Jednalo se o deset pytlů se
zbytky stavebního materiálu. Hlavně, že ve městě existuje sběrný dvůr,
kde je možné tento odpad uložit. Bude to trvat dost dlouho, možná i
několik generací, než se lidé naučí svůj odpad po sobě uklízet.
Bylo provedeno měření rychlosti v obci v rámci BESIP. Samozřejmě
český řidič nezklamal. Našli se i takoví, kteří si pletli dopravní značky s
reklamní tabulí a někteří se dokonce divili, proč by nemohli jet v obci
osmdesátkou, když nikoho neohrozili.
Dále byla poskytována součinnost při kácení stromů na REISTNĚ
a na ulici Mikulovská a také při cyklistické akci. Rovněž byl prováděn
dohled na klidný průběh hodových slavností.
Chtěli bychom upozornit občany na zákaz vylepování plakátů mimo
plakátovací plochy. Stává se, že se plakáty objevují na sloupech, stromech a dokonce na dopravních značkách.
Miroslav Šesták, strážník MěP
Kontakty na MěP:
tel.: 519 301 414; mob.: 734 254 254
e-mail: [email protected]
Obvodní oddělení PČR Břeclav, Policejní stanice Lednice
Valtice včetně místní části Úvaly spadají pod Policejní stanici Lednice a má je na starost:
prap. Radim Budlanský tel. 974 632 661
a
pprap. Petr Jandásek tel. 974 632 725
e-mail: [email protected]
Projekt myslí i na parkovací místa, kterých je v době konání sportovních akcí potřeba. Vedle hřiště vznikne parkování pro 21 vozidel a s
další rezervou se počítá naproti vedle železničního náspu. Zamezíme
tím neúměrnému zatěžování ulice Mikulovská v době konání sportovních akcí.
Pavel Trojan, starosta
Sportoviště
na Mikulovské ulici
Jistě se všichni shodneme na tom, že mimoškolní aktivita dětí je
velice důležitá věc. A stejně tak důležité je vést děti ke sportování a
pohybu. Jsem proto velmi rád, že se v tomto směru rozšíří možnosti
ve Valticích, neboť město uspělo v získání dotace od Ministerstva
financí na vybudování venkovního hřiště na Mikulovské ulici vedle
sportovní haly.
Občané, a především děti tak budou moci využívat víceúčelové
hřiště s umělým povrchem pro malou kopanou, tenis a další míčové
sporty. Sportoviště bude vybaveno i 60 metrovou běžeckou dráhou
pro trénink lehké atletiky, včetně krátkých sprintů. Jistě to přispěje ke
sportovním úspěchům našich dětí, na které bylo město vždy tak hrdé.
Do budoucna je počítáno i se dvěma volejbalovými hřišti.
Nezanedbatelným efektem investiční akce je zkrášlení veřejného
prostranství v tomto exponovaném místě na příjezdu do Valtic.
KOMINICTVÍ
MACEK
Provádím:
- Kontrola ĂēŝƓƚĢŶşƐƉĂůŝŶŽǀljĐŚĐĞƐƚ
ĚůĞŶĂƎşnjĞŶşǀůĄĚLJϵϭͬϮϬϭϬ – ϯϬϬ͕- <ē
- <ŽŶƚƌŽůĂƉƌƽĚƵĐŚƵŬŽŵşŶŽǀŽƵŬĂŵĞƌŽƵ
- sljƐƚĂǀďĂĂŽƉƌĂǀLJŬŽŵşŶƽ
- sůŽǎŬŽǀĄŶşŬŽŵşŶƽ
- ĞĚŶŝĐŬĠĂŬůĞŵƉşƎƐŬĠƉƌĄĐĞ
TEL.: 608 40 28 28͕ŵĂĐĞŬŵŝƌĂΛƐĞnjŶĂŵ͘Đnj
DŽƌĂǀƐŬĄEŽǀĄsĞƐ͕sşƚĢnjƐƚǀşϵϴϯ
Město
VALTICE
3
INFORMACE - ZPRÁVY - ZAJÍMAVOSTI
Kalendář akcí - září
Tamtamy času - výstava o světě, o kterém jste si možná mysleli, že už neexistuje
Termín: celé září
Místo: státní zámek Valtice – Horní konírna
Organizátor: CK LIVINGSTONE, www.livingstone.cz, 604 160 708
Výstava Tři Grácie - - inspirace sousoším Tří Grácií v LVA
Termín: 1.9. – 29.9.
Místo: Galerie Reistna, Břeclavská 1034, Valtice
Organizátor: Galerie Reistna, www.reistna.cz, 602 734 742
Burčáky Valtice - zážitková vinařská turistika v labyrintu vinných sklepů
Termín: 6. – 7.9.
Místo: Valtické Podzemí, Vinařská 34, Valtice
Organizátor: Valtické Podzemí, 723 600 423, www.valtickepodzemi.cz
Valtické cyklobraní - 15. díl seriálu závodů horských kol Kolo pro život
Termín: 13. – 14.9.
Místo: státní zámek Valtice, zámecký park, nám. Svobody
Organizátor: Junior Golf Club Břeclav, o.s., www.kolopro.cz, 602 333 829
Dýňobraní Valtice - tisíce vyřezávaných dýní, možnost vyřezávání na místě
Termín: 13 – 14.9.
Místo: Valtické podzemí, Vinařská 34, Valtice
Organizátor: Valtické Podzemí, 723 600 423, www.valtickepodzemi.cz
Výstava vyřezávaných dýní a keramiky
Termín: 13. – 15.9.
Místo: Galerie Reistna, Břeclavská 1034, Valtice
Organizátor: Galerie Reistna, www.reistna.cz, 602 734 742
Diskotéky
Termín: 13.–14.9., 20.–21.9., 27.–28.9. – vždy od 2100 hod.
Místo: sál Disco Clubu Kinopolis, Mikulovská 1025, Valtice
Organizátor: Disco Club Kinopolis Valtice, www.kinopolis.cz, 731 157 026
Podzimní experimentální výpal keramiky
Termín: 16. – 22.9.
Místo: Galerie Reistna, Břeclavská 1034, Valtice
Organizátor: Galerie Reistna, www.reistna.cz, 602 734 742
Valtické burčáky ve Valtickém Podzemí
Termín: 20. – 21.9.
Místo: Valtické podzemí, Vinařská 34, Valtice
Organizátor: Valtické Podzemí, 723 600 423, www.valtickepodzemi.cz
Mistrovství světa ve sběru hroznů
Termín: 21.9.
Místo: areál Vinné sklepy Valtice a.s., Vinařská 407, Valtice
Organizátor: Vinné sklepy Valtice, a.s., 519 361 331, www.vsvaltice.cz
)%&9$/7,&(
1$%Ê=Ê9á(0'ė7(0.7(5e=$-Ê0Ç5<&+/Ç+5$65$1'$6.$0$5Ç'<$ 6287ėã(1Ê3527,
Valtické Hudbobraní & Burčáky - festival mladých hudebních skupin regionu
Termín: 27. - 28.9.
Místo: Valtické Podzemí, Vinařská 34, Valtice
Organizátor: Valtické Podzemí, 723 600 423, www.valtickepodzemi.cz
Dny valtických burčáků - burčáky, folklórní program, gastronomické speciality
Termín: 27. – 28.9.
Místo: areál státního zámku Valtice
Organizátor: Cech valtických vinařů, 720 484 884
Valtický půlmaraton - klasický závod na 21 100 m - dospělí, 4 000 m - děti,
Termín: 28.9.
Místo: Fotbalové hřiště FK Valtice, trať lesem směrem k zámečku Tři grácie
Organizátor: Jiří Foukal, Zdeněk Palaš a Město Valtice, www.valtice.eu,
-,1è07è0š002ã12673ŏ,+/Çá(1Ê6('22''Ê/8)%& 9$/7,&(
7(17252.+5$-(0(23ė76287ėã7$.ã(2ü(.Ç9Ç0(=1298.23(&=Çã,7.šÑ63ėá1è&+
9è6/('.š$'2%5283$5789ŏ$'Ç&+ãÇ.š9Ê&,1)2 1$75e1,1&Ê&+$.217$.7(&+'2/(
.G\DNGH"
.DåGpSRQGČOtRGSURGČWLRG OHW
KDOD69,âXO6WĜHOHFNi
.DåGêþWYUWHNRG SURGČWLRG OHW
6+XO0LNXORYVNi
&RSRWĝHEXMH"
+DORYRXREXYVSRUWRYQtRGČYKRNHMNX
SĜtSDGQČSĤMþtPH
.GRVHR9DäHGtWčSRVWDUi"
Mistrovství světa ve sběru hroznů
Termín: 21.9.
Místo: areál Vinné sklepy Valtice a.s., Vinařská 407, Valtice
Organizátor: Vinné sklepy Valtice, a.s., 519 361 331, www.vsvaltice.cz
=NXãHQtþOHQRYp)%&9DOWLFH
3UREOLåãtLQIRUPDFHYROHMWH
55ĤåLþND
'1HGČOD Národní zemědělské muzeum připravilo na září tyto výstavy:
Japonské inspirace - výstava o kráse japonských zahrad a umění origami
Život v tropech III - výstava o fauně a flóře tropického pásu
Balkónové květiny a letničky - tradiční výstava květin
Tykve, cukety a patizonů - výstava v rámci Dýňobraní
Místo: Národní zemědělské muzeum, nám. Svobody 8, Valtice
Organizátor: NZM Valtice, www.nzm.cz/valtice, 519352144
Co nového nás čeká, či co pokračuje, v říjnu 2013:
•Tamtamy času – státní zámek Valtice – Horní konírna
•Japonské inspirace a Život v tropech III – výstavy NZM Valtice
•Valtické vinobraní - 4.–5.10. - Tradiční vinařská slavnost
•Diskotéky - 4.–5., 11.–12., 18.–19., 25.–26.10. - Kinopolis
•Kurz Sommelier - I. část: 8.–11.10. - Vinařská akademie Valtice
•Zednářská zahrada – 10.10. - přednáška Ing. P. Krejčiříka
•Vinařská akademie I Kadet - 25.-27.10.-Vinařská akademie Valtice
Bližší informace v říjnovém čísle VZ nebo v TIC Valtice
tel.: 519 352 978, www.valtice.eu
KLÍČOVÁ SLUŽBA
4IPQQJOH$FOUFS#DzFDMBWtTESCO hypermarket Břeclav
tBVUPLMÓǏFTǏJQFN
tCF[QFǏOPTUOÓEWFDzFNDzÓäFUSF[PSZ
tÝJSPLâWâCǔS[ÈNLǾBWMPäFL
tǏBMPVOǔOÓEWFDzÓTISOPWBDÓEWFDzF
tOPV[PWÏPUFWÓSÈOÓEWFDzÓBBVU
NOVĚ OTEVŘENÁ POBOČKA
Klíčová služba TESCO – hypermarket
otevírací doba Po – Ne 8:00 – 20:00 hod.
FNBJMKBSWBMJT!UJTDBMJD[
www.zamky-valis.cz
4
Mob.:728 553 010
ŠKOLNÍ KURÝR
ZÁKLADNÍ ŠKOLA VALTICE
Právě skončily
prázdniny a tak
nemáme zatím
žádné nové zprávy z naší školy...
Hajní
na Katzelsdorfské myslivně
V minulých číslech Valtického zpravodaje
jsem se tématu Katzelsdorfského zámečku
a hájovny několikrát věnoval. Snažil jsem se
čtenářům přiblížit historii tohoto zaniklého
saletu, který by byl dnes součástí krajinné
kompozice Lednicko-valtického areálu. Nyní
bych vás rád seznámil s osudy lidí, kteří na
Katzelsdorfském zámečku či myslivně žili
ještě před rokem 1945.
Prvním hajným byl Heinrich neboli Jindřich
Mokesch (*13. 6. 1863 - † 5. 11. 1925).
Podle vzpomínek jeho pravnuka, pana Stanislava Crhy, se hajný Mokesch narodil 13.
června roku 1863. Dlouhou dobu žil se svojí
manželkou Kateřinou a svými dětmi v Moravské Nové Vsi. Dětí měli celkem šest (Anežka,
Josef, Antonín, František, Marie a Jindřich) a
většina z nich zde chodila do školy. Počátkem
20. století se celá rodina přestěhovala na
katzelsdorfské polesí a tedy i na místní myslivnu. Pravděpodobným důvodem bylo volné
pracovní místo knížecího hajného.
Na Katzelsdorfské myslivně sloužil hajný
během první velké války, ale i na počátku
první republiky. Jeho působení zde nám může
přiblížit pouze pár příběhů. Údajně, když
jeho děti nevěděly, jak by se lépe zabavily,
pomalovaly zámeček velkými kosočtverci.
Rychle zjistily, že to nebyl zrovna nejlepší
nápad, a tak kromě ostudy u knížete a pár
facek od otce, musely ze stěn vše odstranit.
Následně pan Crha vzpomíná na příběh o
svých prarodičích: Jednoho dne si dědeček
pana Crhy dodal odvahy a zaklepal na dveře
myslivny. Když se otevřely, na nic nečekal a
v tu ránu spustil: „Tak jsem slyšel, že máte
pěknú dcérečku. Dali byste mi ju za nevěstu
a za manželku? Potřebuji se oženit, abych
dostal vedoucí místo jako šafář.“
Na počátku 20. let 20. století se hajný
přestěhoval na zámeček Belveder a dne 5.
listopadu roku 1925 zemřel. Byl pohřben ve
Valticích a jeho náhrobek se dodnes pyšní titulem Fürst Liechtenstein Oberheger („vrchní
knížecí hajný“). Na jeho místo nastoupil hajný
Hr. Garlitz, který byl ale později zastřelen.
Posledním hajným, jenž sloužil na myslivně
od první republiky až do konce druhé světové
války, byl pan Josef Kadlec či Kadletz (* 5. prosince 1889 - † 30. září 1972). Ten byl stejně
jako hajný Mokesch německé národnosti a
česky se nikdy příliš nenaučil. Jak vzpomíná
pan Miloslav Hanic, šlo o dobrého hospodáře i
hajného a u knížat z Liechtensteina byl velmi
oblíbený. I přestože byl v té době Katzelsdorfský háj plný divokých králíků a vysoké zvěře
(kromě jelenů), každého z lesa vyháněl a
ani na samotné myslivně nikdo příliš dlouho
nepobyl.
Samotný pan Hanic se v předválečné době
dle potřeby staral o dovážení pitné vody z
nedalekého Bořího Dvora. Jak sám vzpomíná,
voda se lila do dřevěných kádí, které se nacházely v místnosti v levém křídle budovy. Pravé
křídlo sloužilo jako byt a ve dvoře myslivny
byly chovány ochočené lišky.
Hajný Kadlec žil, jako jeho předchůdci i
následovník, na myslivně s manželkou - paní
Kadlecovou, rozenou Vlašicovou, a s dcerou.
Na konci války pan Kadlec odešel (dle některých zdrojů byl vyhnán Rudou armádou)
do Rakouska, kde v roce 1972 zemřel. Jeho
dcera se později stala učitelkou a provdala
se za syna stavitele Austa, který bydlel vedle
Besedního domu.
Hajný Kycl v průčelí zámečku, nedatováno pravděpodobně konec 40. let minulého století
Po válce byl zámeček s přilehlou myslivnou
nově opraven a hajným katzelsdorfského
polesí se stal pan Michal Kycl (* 29. 4. 1893
- † 17. 5. 1962). Myslivnu opustil dne 10. září
roku 1953, z důvodu vyměřování hraničního
pásma a vzniku tzv. „železné opony“. Jde tedy
o posledního hajného, který na myslivně žil
před jejím úplným zánikem na přelomu 50.
a 60. let 20. století.
Závěrem bych rád poděkoval pamětníkům, kteří mi poskytli potřebné informace,
jmenovitě panu Miloslavu Hanicovi a panu
Stanislavu Crhovi.
Daniel Lyčka
Použitá literatura: Osudný rok 1938 v břeclavském regionu, Břeclav 1989 a Dipl. Ing. KOMOŇ,
Vilém: Střípky z minulosti Valtic, 2010
Družstvo SOS pana Červenky v roce 1938
V osudovém roce 1938 sloužila budova
saletu jako stanoviště družstva SOS (Stáž
obrany státu). Jak vzpomíná pan Josef Červenka v knize Osudný rok 1938 v břeclavském
regionu, on a jeho družstvo bylo ubytováno v
bývalé stáji na dvoře hájovny. Jejich úkolem
bylo hlídat státní hranici u obce Katzelsdorf v
délce zhruba 2 km. Samotné družstvo čítalo
12 členů – 5 vojáků a 7 členů z řad policie a
četnictva. Vyzbrojeni byli lehkým kulometem,
vzor 26.
Miroslav Kostiha
Penzion "U Kostihů"
Prodej ovocných stromků a ovoce
Sadová 900
691 42 Valtice
tel.: 519 352 659
mobil: 602 864 161
[email protected]
5
Ján Vychodil
19.09.1972 - 25.09.2007
JSI TU STÁLE S NÁMI ...
Rodina, přátelé, kamarádi
Plníme všechna vaše přání
Novinky pro sklizeň 2013
balíčky laboratorních analýz za zvýhodněné ceny 9
prodloužená pracovní doba laboratoře v sezóně 9
zdarma svoz vzorků k laboratorní analýze 9
Prodejny: Velké Bílovice, Mikulov, Znojmo, Brno
www.vinarskepotreby.cz
VINAŘSKÁ AKADEMIE VALTICE CHCE ZLEPŠIT PREZENTACI TUZEMSKÝCH
VÍN, A TÍM PŘILÁKAT ZÁKAZNÍKY PŘÍMO K VINAŘŮM
Vinařská akademie Valtice, o.s. se
na základě častých diskuzí s výrobci vína,
účastníky kurzů a zájemci o vinařství
rozhodla připravit vzdělávací program
pod názvem „VINAŘSKÝ PRŮVODCE“,
který by více reflektoval potřeby zejména
středních a menších vinařů. Vzdělávací
program „Vinařský průvodce“ je financován
z projektu č. CZ.1.07/3.2.04/04.0052 GG
OP VK Jihomoravského kraje“. Projekt byl
zahájen v měsíci červenci tohoto roku, kdy
nejprve budou vytvořena metodika a obsah
vzdělávacího programu, a následně poté
proběhne jeho pilotní ověření.
CÍLE:
Tímto záměrem chceme přispět ke zlepšení prezentace tuzemských vín s důrazem
na jejich jedinečný původ, a tím zlepšit
prodej a přilákat zákazníka za vinařem.
Musí být zdůrazňováno místo původu a jeho
Mikulovská 151
691 42 Valtice

519 352 365
jedinečnost. Tato prezentace odliší naše
vína od vín globálních, a tím splní očekávání
zákazníka o jedinečnosti výrobku. Z výše
uvedených důvodů očekáváme také zvýšení
cestovního ruchu u nás na jižní Moravě.
Jsme přesvědčeni, že v současné době
můžeme udělat další krok, který přinese
užitek velké skupině osob nacházejících se
zejména v Jihomoravském kraji.
CÍLOVÉ SKUPINY:
Projekt je určen pro účastníky dalšího
vzdělávání: vinaři a jejich rodinní příslušníci,
obchodní zástupci, vinotékáři, pracovníci
TIC aj.
Této cílové skupině chceme umožnit zvýšení kvalifikace a vytvořit prostor pro vznik
nové pozice „Vinařský průvodce“.
Výstavba pasivních staveb
3ĤMþRYQDEHGQČQt
Pondělí -Pátek
9.00 - 12.00
13.30 - 17.00
profesionalita, rychlost, cena
Valtice, tel: 608 658 317
www.forting.cz
6
Ohlédnutí
za HBV 2013
Vystoupením Slovanského kvarteta 24.
srpna více než důstojně skončil sedmý ročník
koncertního cyklu Henckeovy barokní varhany
2013. Zcela obsazená Zámecká kaple s nadšením přijala přednesené skladby Antonína
Dvořáka a Leoše Janáčka.
V současné době společně s prof. Františkem
Novotným z brněnské JAMU, který se zabývá
hudební koncepcí koncertů, formulujeme představu ročníku příštího, osmého. Její naplnění je
i nadále podmíněno ekonomickou podporou
přátel a příznivců, která pořádání cyklu umožňuje a také zájmem Vás, valtických posluchačů,
kterým je hudba určena především.
Ing. Josef Menšík, realizace cyklu
Valtický podzim
ve znamení
burčáku a zábavy
Uplynulých sedm ročníků naplnilo 24 koncertů a přivedlo do Valtic padesátku sólistů,
čtyřicetičlenný dětský sbor Kantiléna a dvacetičlenné komorní sdružení. Představila se
zde řada sólistů, jejichž jména jsou ozdobena
úspěchy u nás i v zahraničí: mezzosopranistka
Marta Beňačková, varhaník Marek Vrábel,
kytarista Josef Zsapka (Bratislava), zpěvačka
Nao Higano – Japonsko, olomoucký varhaník
Petr Rajnoha, z Prahy přijeli Jaroslav Tůma
(varhany), Milan Polák (klarinet), herci Gabriela Vránová nebo František Kreuzmann,
Brno připomínají již zesnulý Bohumil Smejkal
a František Novotný (housle), cembalistka
Barbara M. Willi, Martin Jakubíček a Kamila
Klugarová (varhany), Korngoldovo a Slovanské
kvarteto. Bylo by nespravedlivé nezmínit i
všechny ostatní, především pak nastupující
ambiciozní a výborně technicky vybavenou
mladou muzikantkou generaci, která publiku
připravila vynikající zážitky a s jejíž další účastí
bychom rádi počítali.
Dramaturgicky není cyklus vyhraněný. Za
hlavní cíl si klade přiblížit krásu vážné hudby
posluchačům, kteří nepřicházejí jen za zvučnými jmény, ale především hlubokým hudebním
zážitkem prezentovaný mimo prostor velkých
koncertních sálů - zde doma ve Valticích, v
sugestivním prostředí, jež nám bylo dáno předchozími. Umělecká a interpretační kvalita jsou
proto prvořadé při výběru a volbě, limitované
ale ekonomickými možnostmi. Letošní ročník
také potvrdil, že se již vytvořil okruh pravidelných návštěvníků - posluchačů nejen z Valtic.
Původní záměr uskutečnit pouze varhanní
vystoupení ve Farním kostele doznal současné
podoby koncertů čtyř. První a poslední jsou
komorní a hostí je Zámecká kaple, prostřední
dva - varhanní se hrají na historickém Henckeovu nástroji ve Farním kostele. Některé pak
doplňuje i umělecký přednes. Tuto podobu
cyklu hodláme zachovat.
Ing. Josef VLK
Stavební projekce
+ 420 777 867 966, [email protected]
Léto pomaličku končí a jako každý rok se
připravujeme na podzimní program spojený
s burčákem. Nabídka akcí konaných ve znamení burčáku je velice pestrá a tou bezesporu
největší akcí a vrcholem sezóny, je Valtické
vinobraní pořádané 4. až 5. října městem
Valtice a jeho partnery. Proto bychom Vás
chtěli seznámit s jeho průběhem.
Neodmyslitelně k této akci patří předvečer
vinobraní a to Kulturní gastrovečer na ulici
Střelecká od 19°° hodin. Vystoupí oblíbená
skupina The Teachers, ale také jedna z nejlepších cimbálových muzik na moravě CM Kapura, pod vedením primášky Veroniky Jíchové.
Sobotní hlavní den, bude opět v dopolední
části představovat umění těch nejmenších
z Valtičánku, Borověnky, pátých nejlepších
mažoretek na světě z Valtic, ale také hosta,
Dětského folklorního souboru Jatelinka z
Moravské Nové Vsi.
V pravé poledne vyjde krojovaný průvod
městem od Střední vinařské školy, ale také
začne odpolední část programu na náměstí.
Soubor lidových písní a tanců Danaj, CM Fagán, Valtická krojovaná společnost zpěvem i
scénkou, LCD Machine, SDH Valtice s reálnou
ukázkou hašení hořícího vozidla, budou lákadlem Valtického vinobraní.
V letošním roce jsou hned dva hlavní vystupující, Valtická skupina IRNIS od 21°° hod.
a Děda Mládek Ilegal Band od 17°° hod.
Příjemným zpestřením bude skupina Šarže
54. Toto je lehký nástin toho, co Vás čeká z
kulturního programu. Mimo to bude nepřeberné množství stánků s burčáky a vínem, jídlem
všeho druhu, ale také rukodělných prodejců
z různých oborů lidského umění. Věříme, že
se všichni společně setkáme na náměstí, na
oslavě vinařských dovedností a vše proběhne
za hezkého počasí.
pracovní skupina akce Valtické vinobraní 2013
Rýmovačky
Veverka
To bych vám měl také říci:
-V lese potkám veveřici,
Přežranou a vzdychající.
Soucitně pak hned k ní pádím,
Přeplněné bříško hladím,
Utěšuji ji – a radím:
Není dobré přežírání,
Spolu s ním jde nadýmání,
Nežer tolik! Pánbůh s námi!
S mrknutím mi odpovídá:
Já tě zase denně vídám
Chodit k „Rožku“, kampak jinam!
Tam si ty do nosu dáváš,
Stejný jsi, tak proč mě káráš?
Raděj zmiz – a nezaháraš!
Konec budiž tvojí výtce;
Já své šišky, ty – myslivce!
A zmizela v stromu výšce.
Beskydy
Já v Beskydech jsem zabloudil,
Byl hladný, žíznivý až až,
Když tu – v pozdním poledni,
Jsem narazil tam na salaš.
Dojili. Tak se chvíli dívám,
Říkám si: Na tom nic není ...,
Dáte-li mi najíst, napít,
Pomohu vám při dojení.
Starý bača jen se usmál:
Vyber ovci, sedni, doj!
Tak dostaneš jídlo, pití
A žaludku bude hoj!
Nejde to! Ni kapku mléka!
Tak hned výmluvu si hledám:
Tato ovce nepásla se,
Hladná je, tak mléko nedá.
Nejdřív smát se začal bača,
Pak ostatní ze salaše…
Bodaj by ti mléka dala.
Ovci doj, ne čuvače!
Každé řemeslo je těžké.
Lehké ani naše není,
Dobře dokážeš je dělat
Jen po řádném vyučení.
Konec dobrý – všecko dobrý!
Valaši – to lid je bodrý,
Pomohli mi velice.
K machření jsem ztratil víru.
Břicho plné ovčích sýrů,
Nejen to – i žinčice.
Poučen odcházím z Beskyd:
Neumíš-li, tak se nestyď
Přiznat si to pokorně.
(Líp, než dojit toporně!)
Váš spoluobčan, Milan Kolář
TAXI
LEV
+420 605 10 22 10
7
Co je to
LiStOVáNí?
Na Modřínové se slavilo
Projekt LiStOVáNí, cyklus scénických čtení, si vzal na sebe neskromný úkol - představovat každý měsíc zajímavé, aktuální knihy, které se
objevují na trhu. Vybraní autoři a jejich dílo či přímo specifická kniha
jsou pak před diváky interpretováni v podobě scénického čtení. Jde vždy
přibližně o hodinové divadelní vystoupení, ve kterém je přenášen děj
knihy, jazyk autora a atmosféra dané literatury na obecenstvo, které se
v čele s mladou generací ve světě oproštěném od kultury a literatury
vrací zpět k tomu, co tu bylo první - knize. Nejde o nějaké fanzinové
čtení oblíbených pasáží, jde o dýchající představení s rekvizitami, kostýmy, hudbou, začátkem a koncem. Projekt především dokázal, že
„má smysl" - má své věrné diváky, kteří jej sledují jako literární seriál
a kteří si často představované knihy čtou, stejně jako další knihy představovaného autora či nakladatelství. LiStOVáNí tak výborně podporuje
čtenářství jako takové. Svou živou akční formou dokazuje především
dnešní mladé generaci, že dnes, kdy je možné skoro všechno, pořád
ještě není kniha pasé.
V Galerii Reistna 15.9.2013 od 1700 hod. zahájíme cyklus
LiStOVáNí čtením:
V červnu tohoto roku uplynulo právě deset let od slavnostního otevření
domova důchodců na Modřínové ulici. Tehdy vedoucí domova Ludmila
Čechová měla strach, zda se obsadí všechna místa a jaké budou další
starosti s provozem.
Dnes po deseti letech je jí již všechno jasné a provoz domova je plně
zaběhnut. Potřeby jeho obyvatel jsou stále stejné. Personál musí, kromě
každodenní péče, si s klienty popovídat a připravit různá zaměstnání či
zábavu. Kapacita lůžek domova byla zvětšena zprovozněním zahradního
pavilonu. Paní Čechová vymýšlí se svými spolupracovnicemi stále nové
aktivity. Už to nejsou jenom valtické hody jako na začátku provozu
domova, ale i oslavy masopustu, spolupráce s mateřskou školkou, s
pěveckými sbory a Muzejním spolkem. Jsou to i různé besedy, procházky a posezení v zahradě. Během let se areál domova stále vylepšuje.
Posezení v zahradě bylo zkvalitněno vybudováním pergoly a celý park
byl osázen novou výsadbou.
Průběh oslav desátého výročí paní Čechová spojila s hodovou veselicí.
V hodový nedělní den byli všichni jeho obyvatelé ve velkém očekávání přijde mezi ně krojovaná společnost, hodová muzika a tentokrát i pan
starosta Ing. Pavel Trojan s chotí.
15. 9. / 17:00
A
GALERIE RE78IS31TeN.ÿ
9$/7,&(96
Projekt se uskutečňuje za finanční podpory:
Ministerstva kultury ČR
Hlavního města Prahy
Naši partneři:
www.listovani.cz
Statutárního města Brna
...… Já se nebojím (Niccoló Ammaniti)
V příběhu románu „Já se nebojím“ se ocitáme v malinké, geograficky blíže neurčené vesničce na jihu Itálie. Je horké léto roku 1978.
Protagonisté románu jsou děti ve věku mezi 5 a 12 lety. Jedním z nich
je Michele Amitrano, jenž se jako dospělý vypravěč vrací k událostem,
které jej hluboce poznamenaly. Já se nebojím je syrový a něžný román
o krutosti světa, o předčasném loučení s časem dětských her a bezstarostnosti a také o boji s děsem a strachem, který si v sobě nosí každý
člověk. „Vidíš támhleten barák? Musíš vylízt do prvního patra. Projít
celým domem a z okna vzadu skočit na strom a slízt dolů!“ Bál jsem
se, že mě Smrťák přinutí ukázat pinďu ……..! Příběh malého Michela,
který se nebojí, a má jedno velké tajemství, vás vezme a odvede pryč!
Filmová verze této opravdu dobré knihy byla nominovaná i na Oskara.
A teď přišla do LiStOVáNí. Přijďte, nebojte, uvidíte!
účinkují: Pavel Oubram, Tomáš Drápela, Lukáš Hejlík
v překladu Alice Flemrové vydalo nakladatelství Havran
Petra Caulfield, Literární klub při Galerii Reistna
Ve svém projevu k výročí neopomněla paní Čechová poděkovat všem
sponzorům, kteří svými dary umožňují některé aktivity domova. Třeba
příspěvkem na zakoupení auta pro přesun jeho obyvatel do města, nebo
příspěvkem na zakoupení různých potřeb pro aktivity seniorů. Poděkovala
samozřejmě i za koláčky, které věnovala domovu pro tuto oslavu sponzorsky pekařka Regina Schneiderová. Starosta poděkoval nejen paní
vedoucí Ludmile Čechové, ale také ostatnímu personálu za jeho činnost,
vytrvalost v ošetřování a stále nové nápady, které zpestřují obyvatelům
domova podzim jejich života. Poděkoval za dobrou reprezentaci Valtic v
oblasti péče o stárnoucí obyvatele. Popřál jeho obyvatelům, aby se jim v
domově líbilo, a aby i personál byl spokojen a spolu s paní vedoucí měl
stále plno elánu do dalších let.
8
Lada Rakovská, Muzejní spolek Valtice
Nemocnice
Milosrdných bratří v Brně
zrekonstruována
nejpotřebnější a vůbec všem obyvatelům
města Brna. Bez spolupráce s ostatními nemocnicemi v Brně a bez nastavení společného
programu toto nemá budoucnost a hrajeme
si stále na vlastním písečku.“
Lada Rakovská
Muzejní spolek Valtice
MUDr. Josef Rindl
nové informace ze života
Za přítomnosti významných osobností
města Brna a Řádu milosrdných bratří byly
26. června 2013 otevřeny zrekonstruované
prostory porodnice a chirurgického oddělení
a požehnány knězem, bratrem Vojtěchem
Málkem.
Ve spolupráci s vedením milosrdných bratří
ve Vídni, přispěli bratři celkem 3 mil. korun
na vybudování nové výdejny léků právě přímo
v prostoru nemocnice. Bylo vybudováno i její
zázemí a laboratoře. Dosavadní lékárna přístupná z Vídeňské ulice ale zůstává i nadále
v provozu pro veřejnost. Nemocnice má nyní
nové čtyři porodní sály, které patří v současné
době mezi nejmodernější zařízení v České
republice. Nové pokoje a prostory chirurgického oddělení jsou také rekonstruovány na
nadstandardní prostředí, ve kterém je dopřána pacientům náležitá péče a klid po dobu
léčby. Slavnostního otevření zrekonstruované
nemocnice jsem se účastnila a mohu vám
říct, že mě hlavně zaujaly prostory porodního
oddělení. Milosrdní bratří dělají pro nemocné
a město Brno hodně již tím, že celý objekt
své nemocnice pronajímají městu ročně za
symbolických 100, - Kč.
A tak se ptám bratra Martina Macka, OH,
představeného milosrdných bratří Čech a
Moravy, jaký má názor na zmodernizování
nemocnice.
„Ve spolupráci s městem Brnem směřujeme nemocnici do prostředí, které nekonkuruje fakultním nemocnicím. Snažíme se
nastavit nabízené služby v rámci integrovaného programu zdravotní péče v městě
Brně a v celém Jihomoravském kraji. Úlohou
milosrdných bratří není budovat specializovaná moderní centra, o které má zájem stát
či jiná soukromá zdravotnická zařízení, ale
poskytovat pomoc lidem tam, kde není. Být
tam, kde je potřeba pomoci těm nejchudším,
V roce 2009 jsem začala pátrat po osudech
významného valtického chirurga MUDr. Josefa
Rindla. Po pátrání v rodinném archivu jeho
dcery, v archívu milosrdných bratří Valtice,
v kronikách bývalé dětské nemocnice a ve
spolupráci s pamětníky města se mi konečně
podařilo získat informace o tomto významném
lékaři a také o osudu jeho vily na Bezručové
ulici, kde je dnes hotel Apollon.
Po úmrtí jeho dcery jsem si myslela, že se již
nic nového o MUDr. Rindlovi nemohu dozvědět,
ale mýlila jsem se.
Letos jsem se setkala s milosrdným bratem
Janem, který od roku 1991 žije v letovickém
konventu milosrdných bratří, a ten mi vyprávěl,
jak celý svůj život sloužil ve špitálech. A jen tak
mimochodem jsem se při našem rozhovoru
zmínila o významném chirurgovi MUDr. Rindlovi, který ve Valticích působil před rokem 1938.
Bratr Jan při mém povídání kýval souhlasně
hlavou a pak k mému velkému překvapení
řekl: „Znal jsem ho velmi dobře, právě jako
vynikajícího chirurga!“
A tak jsem bratra Jana poprosila, aby mi
vyprávěl o svém životě a o setkání s doktorem
Rindlem.
„Sloužil jsem po válce v pražské nemocnici
milosrdných bratří Na Františku, když přišel
příkaz, že Prahu musíme opustit, odložit svůj
řeholní šat a jít pracovat do pohraničí. To bylo
myslím v roce 1951. Dostal jsem na výběr Karlovy Vary nebo Mariánské Lázně. Vybral jsem si
Mariánské Lázně a ocitl se na chirurgickém oddělení místní nemocnice pod vedením primáře
MUDr. Kropáče. Protože byl na vedoucím místě,
musel být v té době samozřejmě ve straně.
Později jsem se pak dozvěděl, že je Žid, kterého zachránil z koncentráku jeden opat. Přišel
jsem tenkrát z Prahy ještě s bratrem Rafaelem
a jeho rodným bratrem Jaroslavem. Kropáč
nám tenkrát řekl, hoši, choďte si do kostela,
ale žádnou propagaci mi tady dělat nebudete.
A tak jsme byli u lidovců a v NF. To víte, že nás
sledovali, ale nic zásadního jsme neporušovali.
V Mariánkách byl lázeňský dům Vltava, který
byl rehabilitačním domem a tam byl lékařem
MUDr. Rindl. Byl tam prakticky přesunut z Brna,
kde mu byla pozastavena lékařská činnost
na určitou dobu a pak byl odklizen do pohraničí. Měl zákaz výkonu chirurgické činnosti a
byl prakticky lázeňským řadovým lékařem.
Nemohl bez chirurgie vydržet a tak s tichým
souhlasem primáře Kropáče operoval na našem chirurgickém oddělení. Já jsem tam v té
době dělal vlastně vrchního bratra a měl jsem
na starosti ambulanci, operační sál, rentgen a
celé chirurgické oddělení, kde bylo 95 lůžek.
Znal jsem Rindla jako vynikajícího operátora,
zručného a majícího i v té době svoji klientelu.
To už mluví samo o sobě. Kdo si to mohl v té
době dovolit? No jen ti opravdu zruční a talentovaní. Dobře se s ním pracovalo. Původem
byl poloviční Žid, ale nechal se v roce 1938
pokřtít, aby unikl před nacisty. Byl to silně věřící
člověk. Rindl otevřeně hovořil o svých zákazech
operovat, ale protože byl právě hodně dobrý,
tak mu proházely i tyto operace na černo. I
přes všechny zákazy, které doktor Rindl měl,
prostě nad ním někdo držel ochrannou ruku.
Na chirurgii v Mariánských Lázních jsem byl
dlouhých 40 let. Stejnou dobu tam se mnou
pracoval i bratr Rafael na interně jako hlavní
bratr a bratr Jaroslav pak šéfoval na urologii.
V roce 1991 jsem odcházel do důchodu, tedy
přesouval se na letovický klášter milosrdných
bratří. O doktoru Rindlovi jsem se dozvěděl jen
to, že také odešel na penzi. Nejprve do Brna,
kde měl svůj dům a pak do Bratislavy, ke své
dceři Evě. Po odchodu z Mariánských Lázní
jsem se s ním již nikdy nesetkal.“
Lada Rakovská
Muzejní spolek Valtice
VARIABILNÍ HYPOTÉKA za 2,5%
s odkladem splátek jistiny až na 10 let
INVESTICE, KONSOLIDACE
PŮJČEK I SPOTŘEBNÍCH ÚVĚRŮ,
RYCHLÉ PŮJČKY
Kateřina NEŠPOROVÁ
mob.: 774 452 774
e-mail.: [email protected]
9
Na slovíčko,
pane učiteli a sbormistře Koláři
... 5. pokračování z minulých čísel VZ
Pane Koláři, asi již tušíte, že dnes budu
chtít, abyste zavzpomínal na svoji sbormistrovskou činnost.
„Rád zavzpomínám, ale možná to bude
poněkud neučesané a hodně zkrácené, protože sborové činnosti jsem se věnoval skoro
padesát let. No to budu muset hodně zapátrat
ve své sklerotické paměti.
Začalo to vlastně mým příchodem na
základní školu v roce 1963, kdy mi ředitel
Palásek přidělil dvě hodiny sborového zpěvu
týdně. Pravidelnost přinesla ovoce a vlastně s
dětským sborem jsem vystupoval až do svého
odchodu na penzi, to je do roku 1993, ale o
školním sboru jsem již mluvil. V roce 1967
jsem založil Ženský pěvecký sbor při MěOB ve
Valticích. Bylo to v období Pražského jara, když
za mnou přišel pan farář Procházka, abychom
nazpívali první českou mši v zámecké kapli.
Zpívali jsme české koledy. Doprovázeli nás
muzikanti z mikulovské Lidušky. Zpívala tam
tenkrát Fojtová, Janků, Nedělová, Klouparová,
Vlková, Kolářová, Tomanová, Hoňková atd.
Sborově tenkrát dospěláci zpívali zásluhou
pana Jakoubka v operetách třeba Perly panny
Serafínky, Děvče z předměstí nebo ve Volném
větru za doprovodu kapely pana Rehorta,
později potom třeba ve Filosofské historii s
hudebním doprovodem pana J. Wilta. Když
jsem začal vést ten ženský sbor, tak jsem se
potřeboval přiučit ve sbormistrování a tak jsem
využil kurzu, který pořádal profesor Zbyněk
Mrkos. Byl to vynikající pedagog a my hltali
každé jeho slovo. Učili jsme se prakticky nepřetržitě týden sami na sobě na Kroměřížské
konzervatoři. Přes den jsme zpívali a večer
pak debatovali až do půlnoci. Asi týden po
tomto kurzu mi dal dirigovat v Mikulově 150
členný sbor. Představte si jen masu těch lidí.
Dělal jsem to se strachem. Celou noc jsem si
opisoval noty, na vystoupení jsem je ale zapomněl. Dokážete si představit, co jsem prožil za
hrůzu? To byly prolínačky a já si nepamatoval
ty nástupy!
Když jsem začínal s tím ženským sborem,
neměl jsem samozřejmě žádné noty. Prvotní
moje činnost spočívala v opisování not, které
jsem sháněl po jiných sbormistrech. Ničeho
nelituji, protože s ženským sborem jsem
zažil spoustu krásných věcí. S ním také
na pěveckých slavnostech v Mikulově pak
vystupoval i dětský sbor. Náš repertoár
tvořily vlastně lidovky a politicky angažované písně. Zpívali jsme třeba písně z
repertoáru Alexandrovců. Ženské z toho
měly samozřejmě srandu. Nakomandovali nás do kinosálu a my zpívali „Straná
majá radnája….“ a ty přítomné přestárlé
soudružky slzely. Zpívali jsme zasloužilým
členům nejen na obecním úřadě v obřadní
síni, ale také na OVKSČ. Ženský sbor měl v
největším rozkvětu 28 členek a byl už na
vyšší amatérské úrovni. Sbor účinkoval
také na některých pohřbech (V. Palásek, J.
Tomanová, J. Baránek, A. Kolářová, MUDr.
Klouparová, E. Jakoubková, M. Petrů a
pan farář V. Procházka). Měl jsem ženský
sbor velmi dlouhou dobu, ale pak zašel
na úbytě. Prostě se rozpadl na nedostatek
členek a na to, že jsem měl prý na ně velké
nároky. No prostě jsem řekl, že sopránky
musí vyzpívat F!
Málem bych zapomněl. Pokoušel jsem
se kdysi vytvořit studentský pěvecký sbor
na internátě Rolnické školy či na nemocnici z ošetřovatelek, ale mé pokusy ztroskotaly po prvních zkouškách. Úspěšné bylo
pouze mé dvouleté vedení učnic z Jednoty
a Pramenu, které vrcholilo vítězstvím v
krajském kole v Brně a účastí v celostátní
přehlídce v Ústí nad Labem.
No a pak v roce 1990 při nácviku Rybovy mše vznikl smíšený sbor. Víte, paní
Rakovská, předvedení Vánoční mše J. J.
Ryby „Hej, mistře“ nebylo ve Valticích žádnou novinkou. Tu už v padesátých letech
dirigoval ve valtickém kostele pan R. Kákáč za doprovodu hudby pana Vaškoviče
a pana Rehorta. V roce 1956 a 1960 pak
byla hrána panem J. Wiltem. Varhany hrál
a mši pěvecky nacvičoval pan B. Hubáček.
Netřeba podotýkat, že to nebylo vládnoucí
straně vhod. Pak se politická situace
stále uvolňovala a to nám umožňovalo
uvedení dalších vánočních mší. No a po
roce 1970 to vůbec vládnoucí strana netolerovala, takže první „Rybovka“ byla až
po revoluci. Ale lidé nechtěli mít na Vánoce
pořád jenom „Rybovku“ a tak jsem začal
shánět noty i na jiné vánoční mše např.
Vaňhalovu, Valašskou, Otčenáškovu atd.
Byla to paráda. Mše jsme hrávali celkem
třikrát, na Štědrý den a druhý den v 8.00
ve farním kostele a v Hlohovci. Potlesk a
ta spokojenost posluchačů byla pro nás
opojná.
Pustil jsem se se svým sborem i do
zhudebněné Bezručovy básně Valčice. To
nebyla ale žádná lehká práce. Křička byl
kontroverzní muzikant a vymýšlel novoty.
To byla dřina. Ani nastudování Dwořáčkových „Valtice krásné“ nebylo lehké.
Psal totiž všechno v C dur a tak jsem si to
musel upravit jak pro smíšený sbor, tak
pro H-trio. Na devítisté výročí města jsme
měli nastudovaný krásný repertoár, který
jsme pak uplatnili dvakrát v Německu a
v Rakousku. Měli jsme velký úspěch a to
v areálu nemocnice
ve Valticích nabízí
PRANÍ A MANDLOVÁNÍ
PRÁDLA
DOPRAVA ZDARMA
Tel.: 519 363 171, 519 363 172
www.valticeservis.cz
Počítače, Internet
724 950 605
10
bylo bezvadné!
Na smíšený sbor jsem již neměl velké nároky,
taky jsem zestárl a měl problémy se sluchem. Proč
to neříct, ale vyšší nároky začali mít sami někteří
členové. Chtěli, abych některým dámám dal najevo,
že čas pokročil a že je třeba končit. Jakási čistka
sboru časem sice proběhla, ale někteří členové
přesto odešli do mikulovského sboru. A tak prostě
jednoho dne proběhlo poslední vystoupení právě ve
farním kostele, kde tento sbor před léty začínal.“
Lada Rakovská, Muzejní spolek Valtice
Prázdninové soustředění
Jeden srpnový týden prožily děti z Borověnky, Valtičánku a Fagánu v rekreačním
středisku na Kopánkách. Překrásná příroda,
super počasí a bezva parta, co víc si o prázdninách přát.
Děti nezahálely ani chvilinku, nacvičily
nové písničky, tance a zbylo ještě dostatek
času na koupání, sportování, minigolf,
trampolínu, stavění bunkrů a mnoho další
zábavy. "Mladí muzikanti" z cimbálové
muziky Fagán si připravili pro ty mladší
stezku odvahy, při které bylo nutno projít
opravdu tmavým lesem, a jen malá světýlka
jim pomáhala. Všichni přežili ve zdraví a je
nutno podotknout, že děti mají odvahu.
Jeden večer po pilném nacvičování jsme
volili "miss a missáka" z řad našich dětí, a
opět nám ti starší pomohli, protože dostali
tu nejdůležitější úlohu, a to jako odborná
porota. Hlavní aktéry čekala promenáda ve
společenském oblečení, volná disciplína i
rozhovor s moderátorem.
Děti ukázaly, že umí a ve volné disciplíně
se samozřejmě zpívalo a hrálo, ale také ukázaly, že se umí dobře bavit a rozumí legraci.
Závěrečným vystoupením pro personál
střediska i děti a vedoucí tábora, který byl
také v Kopánkách, byl ukončen týden soustředění.
V sobotu jsme se společně vyfotili a už teď
se všichni těšíme na příští rok, určitě opět na
Kopánkách a s bezva partou.
Úplným závěrem bych chtěla poděkovat
všem dětem, protože jsou bezva parta, vedoucím Veronice Jíchové, Petře Machálkové,
Lidce Svačinové za ochotu a čas, který věnují
dětem. Personálu rekreačního střediska
a panu vedoucímu Sokolovi za bezvadné
zázemí a super kuchyni (mňam …).
O odvoz na i ze soustředění se i tentokrát
postaral pan Vrábel z Dolních Dunajovic,
moc děkujeme. Tomášovi Machálkovi patří
poděkování za celkovou organizaci a pomoc.
Paní Ireně Mrázkové velké poděkování, a to
za hlídání malé tříměsíční Violky (dcera Veroniky Jíchové), ale i pomoc při nacvičování
písniček. Všem moc a moc dík.
Nové písničky a tance uslyšíte a uvidíte
určitě na vystoupeních po celý školní rok,
na valtickém vinobraní asi poprvé, tak si to
nenechte ujít.
Dagmar Miklíková
JUDr. Ivana Lorenzová
3RERþND9DOWLFH1iPČVWt6YRERG\
email:[email protected]
kontakt 602 24 98 18
... co o sobě ještě nevíte
Panna - dokonalost
24. 8. – 23. 9.
Legenda o Panně: Když Pandora otevřela
pověstnou skříňku, na zemi se začaly dít strašné
věci. Lidé byli hamižní, zabíjeli se pro peníze…
Olympští bohové se od nich proto odvrátili.
Jediná Astraea se lidí zastala a vroucně za ně
prosila, za což byla vyzvednuta na oblohu. Lidé
ve znamení Panny patří od těch dob k nejpracovitějším typům.
Životní heslo: Já ti to spočítám!
Jak je poznáte: Podle krásných jasných
očí, dívčího či chlapeckého půvabu, jemných
vybraných způsobů a kritického pohledu. Panny
nebývají oslnivé krasavice či krasavci, ale vždy je
v nich něco přitažlivého a okouzlujícího. V názorech na svůj vzhled jsou někdy více než střídmé.
Rozhodně je nepotkáte v červených elastických
šatech s hlubokým výstřihem či nachově pruhované košili. Panna dává přednost jednoduchému
čistému oblečení bez přílišných ozdob.
Charakter: Panny jsou perfekcionisté. Touží
po sebevyjádření zrovna tak jako předcházející
znamení, jen od natřásajícího se lva se panny
liší skromností, pečlivostí a zdrženlivostí. Neznamená to, že by netoužily po uznání a chvále
nebo že nejsou ctižádostivé, ale jejich taktika je
opatrnější. Moc dobře vědí, co to je dosažitelný
cíl. Jsou praktické, chytré, vnímavé a ostražité,
také jejich suchý smysl pro humor je pověstný.
Bohužel pověstná je také ubíjející snaha po
dokonalosti.
Co milují: Kritizovat druhé.
Co nesnášejí: Nepořádek.
Jak pracují: Panny vědí, že když jednou začnou, jejich práce bude dokončena. To je jejich
jistota. Druzí to sice posuzují jako nesnesitelnou
umanutost, ale panny dobře vědí, že věc se může
podařit pouze tehdy, když se začne od malých
detailů. Právě jen panna „může sníst slona“. Jak?
Jednou za čas si vezme kousek. Ano, smiřte se
s tím, panna je úžasná, výkonná, organizačně
zdatná, ukázněná, pro každou firmu k nezaplacení, ale jen tehdy, když ji neumoříte. Dlouhodobá
práce, která je panně odporná, může zničit její
křehkou duši. Nenechte se oklamat tichostí a
skromností panny. Ona není tak hlasitá jako
střelec, tak očividně ambiciózní jako beran, není
tak líná jako ryby a nikdy by po račím způsobu
nepomyslela na to, že využije náklonnosti k
dosažení zvláštních výhod. Dokonce neočekává,
že jí vše projde díky tomu, že pracuje dvakrát
tak rychle než kdokoli jiný. Panny se dostanou
na vrchol, protože jsou praktické, zodpovědné a
hlavně realistické.
Vzorový hrdina: Popelka.
Zvláštní znamení: pozorovací talent a nápadně malá noha.
Dobrá rada pro panny: Buďte ke druhým
shovívavé alespoň jednou do roka, potěšíte je.
Dobrá rada pro vás ostatní: Neberte panny
smrtelně vážně, i ony se někdy mýlí.
Ideální šéf: Spravedlivý a přitom diplomatický
Rak.
Ideální přítel: Solidní a sportem žijící Kozoroh.
Ideální partner: Věrný a přitom podnikavý Býk.
Kdo vás eroticky přitahuje: Ženy obdivují
Střelce, kdežto muži touží po ženách typu Býka .
ÒþHWQtILUPD
$GYRNiWQtNDQFHOiĜ
Poskytuji SUiYQtVOXåE\YREODVWLREþDQVNpKR
rodinného, obchodního, pracovního a správního práva,
QDEt]tPVHSLVYãHFKGUXKĤVPOXY
]DVWXSRYiQtSĜHGVRXG\DMLQêPLRUJiQ\SUiYQtNRQ]XOWDFH
DWRSRSĜHGFKR]tWHOHIRQLFNpGRKRGČYþDVHGOH9DãHKRSRåDGDYNX
Zvěrokruh
Bc. Alexandra Ekrtová
Mgr. Petra Bártková
ƉŽďŽēŬĂsĂůƚŝĐĞ
sĂůƚŝĐĞ͕ϲϵϭϰϮ͕EĄŵ͘^ǀŽďŽĚLJϭϱ
ŐƐŵ͗нϰϮϬ ϲϬϱ Ϯϰϵ Ϯϰϯ
porady dle telefonické dohody
11
nabízí
YHGHQtGDĖRYpHYLGHQFH~þHWQLFWYt'3+PH]G
VNODGĤDSRGSĤUQêFKHYLGHQFtGOHSRåDGDYNĤ]iND]QtND
Tel: 608 676 952, email: [email protected]
Děti na kolejích
kniha na pokračování...
Jdou po nás
1.
„Pojď si vyzkoušet šaty, Dano,“ volala maminka na dcerku. „Ale nejdříve si umyj ruce
a obličej. Jsi samá šmouha,“ dodala, když se
děvče objevilo ve dveřích.
Na stole ležely právě dokončené nové šaty ze
smetanově bílého hedvábí s matovými růžemi.
Maminka na svou holčičku velmi ráda šila.
Pomáhala jí vytvářet dobrý vkus.
„Mami, ty jsou krásné!“ vydechla. Připadala
si jako družička, když se do nich oblékla. Načechraný volánek ze stejné látky naznačoval
sedlo, od kterého lehce splývala dolů mírně
rozšířená sukně, a krk lemoval malý kulatý
límeček. Dlouhé rukávky maminka nabrala do
manžet. Dana mohla na svých nových šatech
oči nechat. Nejen krásně ušité, ale především
bílé. A bílou milovala ze všech barev nejvíce.
Také jí nejvíce slušela. Slušela její trvale
opálené pleti. Dívala se z blízka i s odstupem,
zepředu i zezadu, otáčela pomalu i rychle, až
se jí šaty vzdouvaly. Nemělo to chybu.
„Jsem ráda, že se ti líbí,“ se spokojeným
úsměvem a zářícíma očima pohladila malou
parádnici maminka. „Podívej se ještě tady na
to,“ položila na stolek bílý, z dutinek proplétaný
věneček a dlouhou svíčku s mašlí a květinovým
ornamentem. „Vyzkoušej si i ten věneček. Ale
boty si zkoušet nebudeš, protože nemáš umyté
nohy. To až zítra. Obuješ si je rovnou s novými
podkolenkami.“
„Mami, mami! Já jsem tak šťastná!“ přitiskla
k hrudi i tu parádní svíčku.
„Opatrně, ať ji nezlomíš. No, zítra budete
všichni jako andílci. Vymydlení a naparádění.
První příjímání je slavnostní den. Ten si budete
pamatovat po celý život.“
„Jé, kolik je hodin? Musím běžet ke zpovědi,“
polekala se holčička. Všechno odložila a rychle
ze sebe stáhla šaty. Běžela si umýt nohy, vyčistit
zuby, slušně se obléct a přičísnout blonďaté
vlasy. Než odejde z domu, čeká ji to nejtěžší.
Poprosit rodiče a bratra za odpuštění všeho,
čím jim ublížila. Avšak prosit, to ona neumí.
Připadá jí to ponižující. To ze sebe nedostane.
Připravená k odchodu, papírek s napsanými
hříchy složený v dlani, vyběhla za tatínkem
na zahradu. Trochu se kroutila, než ze sebe
vymáčkla slova odprošení.
„Tati, já jdu ke zpovědi. Chtěla bych, abys mi
odpustil všechno, čím jsem tě naštvala a také
to, v čem jsem tě neposlechla. Můžeš mi to
odpustit? Já už to nikdy neudělám,“ oddechla
si, protože slůvko prosím podle ní ani nebylo
nutné. Vždyť i tak to byla prosba.
„To víš, že ti odpouštím. Jenom ten slib, že
už to nikdy neuděláš, tak tomu se mi nechce
moc věřit.“
„Budu se snažit. Děkuji,“ v té chvíli byla
přesvědčena, že se jí to podaří.
U maminky to bylo přece jen lehčí, protože to
Knail
NEHTOVÉ STUDIO
Bouchnerová Kristýna
mobil +420 737199445
www.Knail.cz
vyzkoušela na tatínkovi. I tady dosáhla odpuštění. Jen jí bylo připomenuto, že musí odprosit
také brášku. Péťu ne, ten byl ještě malý a
nerozuměl tomu. Toho alespoň pohladila po
světlých kudrlinkách.
Jenda byl na nádraží. Zavolala si ho stranou,
aby nikdo neslyšel, jak ho odprošuje. Styděla
se. Vlastně by měla odprosit i všechny lidi kolem sebe, ale to už by asi nestihla přijít včas
do kostela. Vlastně byla ráda, že to tak vyšlo.
„Jendo, já jdu ke zpovědi a musím tě odprosit, abys mi odpustil všechno, čím jsem ti
ublížila.“
„Cože? To ti mám opravdu všechno odpustit? Tak dobře, ale zítra mi za to dáš ochutnat
zákusek a líznout zmrzlinu,“ šklebil se bráška.
„Tak dobře, ty vydřiduchu. Ale dělej. Já spěchám,“ byla by se s ním určitě dohadovala.
Avšak před zpovědí to dost dobře nešlo, byl
by to další hřích, ale také měla už opravdu
málo času.
„Co mám říct?“ vykulil na ni oči překvapením, jak rychle souhlasila.
„Odpouštím ti.“
„Tak dobře, já ti tedy odpouštím,“ zachechtal
se Jenda. Byl spokojený, že si zajistil dobrůtky.
Ten už lepší nebude, mávla Dana rukou a
rozběhla se do Valtic.
Před kostelem bylo chlapců a děvčátek jako
když naseje. Vždyť tuto závažnou chvíli jich
prožívalo kolem padesáti. Byli ze dvou tříd.
Ještě si vzájemně odpouštěli a pak šli každý
ke své zpovědnici. Chlapci vpravo a děvčata
vlevo. Dana se zařadila až nakonec. Chyběla
jí odvaha.
2.
Nedělní ráno bylo prozářené sluncem a
obloha okouzlovala svou sytou modří. Celá
rodina se připravovala na slavnostní hrubou
mši. Dana jako bílý obláček a Jenda v tmavomodrých kalhotách s kapsami a světlé košilce
s krátkými rukávky na chvíli stáli na zápraží
tatínkovi modelem. Nedal si to ujít a své starší
děti vyfotografoval. Pak ještě maminku s Péťou
v kočárku.
„Vašku a děcka, stoupněte si k sobě, ať
máme památku na tento Danin slavnostní
den celá rodina,“ vyzvala je maminka a vzala
fotoaparát tatínkovi z rukou.
„Mladá paní, stoupněte si k nim. Já to zmáčknu,“ ozval se za plotem výhybkář Vrtěna. Čertík
si lehl Jendovi k nohám, ale na fotografii se
nedostal. Byl mimo objektiv. Škoda.
Po této rodinné akci se tatínek s Danou a
Jendou vydali z nádraží postupně kaštanovou,
lípovou a jeřabinovou alejí na valtické náměstí.
Před farním kostelem se to hemžilo děvčátky
v krátkých i dlouhých bílých, načechraných
šatičkách a s věnečky ve vlasech. Mezi nimi
se proplétali chlapci v tmavých oblečcích a
sněhobílých košilkách. Slavnostně oblečení
rodiče udělovali poslední napomenutí a vcházeli do kostela. Přesně v deset hodin přišel
pro děti kaplan Říkovský a seřazené do dvojic
chlapec - děvče je zavedl k balustrádě, která
oddělovala oltářní prostor od kostelní lodi. Na
STAVEBNINY VALTICE
prodej a výkup starých cihel
na hale firmy Molčík na Mikulovské
TEL: 774 49 49 10
www.lesenipronajem.cz
12
kamenných kuželkách byla po celé délce ze
stejného materiálu deska. Připomínalo to dlouhý stůl, u kterého vždy probíhalo na památku
Ježíše Krista sv. přijímání. Dole byl stupínek na
pokorné pokleknutí. Děti po celé délce vytvořily
dvě řady. Chrámem se rozezněly varhany a
začala latinská mše.
Slavnostní obřad trval poněkud déle a i s fotografováním na schodech před kostelem se to
protáhlo na dvě hodiny. Zrovna v té chvíli, když
se děti rozcházely do svých domovů, vyzváněly
zvony poledne. Dětem kručelo v žaludku a Liduška od hladu omdlela. Vždyť od předchozího
dne ti mrňousci drželi půst. Nic z toho však
neubralo na nádherném prožitku a skutečně
se uložilo v paměti na celý život. Přesně tak,
jak to Daně říkala maminka.
Na konci školního roku dostaly děti k vysvědčení i památný list k této významné události a
společnou fotografii.
3.
Prázdniny ubíhaly jako voda v řece. První
měsíc trávily děti u babičky v Podivíně, srpen
zase pro změnu i se Zdeňkem ve Valticích.
„Děcka, pojďte sem. Mám pro vás překvapení,“ volal na ně tatínek zrovna ve chvíli,
kdy prolézali jednu ze svých nejoblíbenějších
lokomotiv.
Netrvalo dlouho a na zápraží před ním stáli
tři malí kominíci.
„Jaké překvapení? Čokoládu?“ vyhrkl Jenda.
„Ty taky nemyslíš na nic jiného než na ten
svůj mlsný jazýček,“ dostalo se mu pokárání.
„Tak jaké překvapení?“ netrpělivě podupávala nožkou Dana.
„Asi budeme zametat dvůr,“ ohrnul ret
Zdeněk.
„To byste sice mohli, ale je to něco lepšího.
Zítra brzo ráno my čtyři pojedeme do Tater. Domluvili jsme se na tom s maminkou. Péťa s ní
zůstane doma. On je ještě na horské túry malý,
museli bychom ho nosit v ruksaku. Pojede, až
bude větší. Maminka byla v Tatrách dvakrát s
děvčaty Benešovými. No, a my čtyři jsme tam
ještě nikdy nebyli. Tak co? Jste překvapení?“
„Je to moc fajn,“ se zářícíma očima si pochvalovala Dana. Vždyť maminka se vždycky
vrátila tak veselá. Určitě to musí být prima.
Jenda si připomněl maminčiny výlety hlavně ve spojení s tím, že jim tatínek vařil. To se
nasmáli! Moc mu to totiž nešlo.
„Jak brzo musíme vstávat?“ chtěl vědět
Zdeněk.
„Spojení jsem už vyhledal. Je to dobré. Žádné
dlouhé čekání a ani časté přestupování. Ale
protože pojedeme prvním ranním vlakem do
Břeclavi a odtud rychlíkem na Bratislavu a pak
do Popradu a do Štrby, musíte jít dnes dřív
spát. Vstávat budeme ve čtyři. Nezapomeňte
se umýt, jste jako kominíci.“
A tak to také bylo. Rychlík do Tater byl už z
Prahy pořádně přeplněný. Jendu a tašku podal
tatínek jakémusi pánovi oknem. Ostatní se protlačili zástupem cestujících mezi třetí a čtvrté
obsazené kupé. Tatínkovi se podařilo sklopit
na chodbě sedačku a posadil na ni Danu se
spícím Jendou, kterého převzal od toho pána.
Zdeňkovi sice chvílemi také padala víčka, ale
až do Bratislavy to hrdinsky vydržel ve stoje.
Vždyť mu bylo už devět. V Bratislavě se vagón
vyprázdnil, takže si zabrali jedno kupé a mohli
se zcela pohodlně všichni posadit.
„Tati, jedeme pořád kolem řeky. Jak se
jmenuje?“ nevydržela krotit svou zvědavost po
několika hodinách jízdy Dana. Seděla u okna
a pozorovala ubíhající krajinu.
„Jmenuje se Váh a je to řeka hodně dlouhá.
Sama uvidíš.“
„Je rychlá. Má rychlý proud, podívejte. Ale
moc široká není. Dyje je širší.“
Tatínek se Zdeňkem se naklonili k oknu. Jen
se spícím Jendou to ani nehnulo. Zajímavosti
slovenské krajiny je provázely až na konec cesty. Dana poznávala i města, kterými projížděli,
a čtením nápisů se učila jejich názvy.
Po dlouhých hodinách končil den i cesta.
Z rychlíku přestoupili na motoráček, který
je dovezl ke Štrbskému plesu. Tam zašli nejdříve k vodě. U mostku bylo plno peněz. Dana
strčila do vody ruku a hned ucukla. „Je hrozně
studená,“ otřásla se a chvíli ji třela svetrem,
až ji rozehřála.
Jenda se Zdeňkem to zkusili také. Chtěli si
nějaký ten drobňásek vytáhnout. Avšak ledová
voda se jim také zařízla do rukou.
„Ty peníze nesmíte brát, protože lidé je tam
házejí, aby se sem ještě někdy vrátili. Vám by
to mohlo přinést smůlu,“ pohrozil jim tatínek,
i když na tyto pověry nevěřil. Také byl hodně
šetrný a nikdy by těžce vydělané peníze do
vody nehodil, i kdyby šlo jen o haléře. Rychle
dětské zlatokopectví ukončil. „Pojďte, musíme
si najít nějaký nocleh.“
I když se vydali na tak dalekou cestu, nic nezajišťoval předem. Spoléhal na své umění vše
vyřídit na místě. Také tady se mu to nakonec
podařilo. Ale to se už snesla na krajinu tma.
Zašel s dětmi do restaurace na čaj a společně
dojedli všechno, co jim zbylo ještě od maminky.
Poté se s důvěrou housátek i po jejich způsobu vydali za tatínkem až k jakémusi domku.
Majitel je zavedl k žebříku, po kterém šplhali
na půdu. Svítil jim na cestu baterkou. Půda
byla plná spáčů, které překračovali a až na
druhé straně se vtěsnali mezi ně. Převlékli se
do tepláků a všichni čtyři ulehli na seno pod
dvě tlusté deky.
Ve střeše bylo okénko. Dana pozorovala
ten malý kousek nočního nebe se zářícími
hvězdičkami. Díky úplňku bylo venku jako ve
dne. Holčička po nezvyklých zážitcích nemohla
usnout. Co je tu čeká? Maminka se slečnami
Benešovými také spala na půdě? O tom jim
nic neříkala. No, nakonec to není tak hrozné.
Kluci i tatínek už dávno oddechovali, když i
její víčka se sklopila a sladký spánek ji unášel
do říše snů.
4.
Ráno zase slezli po žebříku dolů. Zatím co se
myli u pumpy, tatínek se domlouval s panem
domácím. Voda byla ledová, takže té hygieně
moc nedali.
„Pojďte, děcka, zajdeme do hotelu na
snídani. Tam se na záchodě umyjeme. Říkal
pan domácí, že tam teče teplá voda. Už jste
se rozhlédli kolem sebe?“
„Je to tu moc krásné, tati,“ obdivně se nadechla Dana.
„Ty hory sahají až do nebe? Mohli bychom
se tam podívat,“ navrhl Jenda.
„Ale ne. Nebe je o hodně výš, ty trdlo. No,
řekni, strýcu,“ poškleboval se Zdeněk.
„Všecko uvidíte až po snídani. I jak je to s tím
nebem,“ smál se tatínek.
Na záchodech se umyli a učesali. S tím
česáním to kluci neměli tak těžké, protože
každé prázdniny je tatínek ostříhal dohola, aby
jim nebylo horko. Po měsíci jim vlasy narostly
asi tak o jeden centimetr. Byli jako ježečci.
Dana naštěstí byla také ostříhaná, i když ne
zrovna dohola.
Byli okouzleni hotelovým prostředím. Skoro
ani nedýchali. Vypadalo to jako v zámku.
Červený samet, bílý nábytek, kulaté stolky a
polstrované židle. Tady by se to parádně hrálo
na princeznu, pomyslela si Dana. A což teprve
to královské prostírání!
Cestou do terénu si koupili pecen chleba a
dvě paštiky, jídlo na celý den a mapu Vysokých
Tater.
Od Štrbského plesa se pustili
cestičkou po značkách, které vybral tatínek.
Nastudoval si cíl podle mapy a srovnával s
orientační tabulí. Na chodníku bylo lidí jako
v průvodě a šli pomalu. To se mu nelíbilo. Po
krátké době se tedy rozhodl jinak.
„Víte co? Trochu si to zkrátíme. Po těch značkách bychom šli až do zítřka. Jak jsem se díval
na mapu, tak to bude kratší, když přelezeme
tuto horu. Sice nevím, jak se jmenuje, ale to
nevadí. Určitě ji zvládneme, co říkáte?“
„Ano, zvládneme,“ souhlasily děti. To bylo
rozhodně zajímavější, než jít po chodníku. Dana
se hned rozběhla a šplhala po skále nahoru.
Tatínek před sebe pustil Jendu a chránil ho.
Zdeněk se od svého strýčka nevzdaloval. Přece
jen se trochu bál.
„Dano, počkej na nás. Jsi moc rychlá a my
ti nestačíme,“ volal tatínek na dcerku. Až příliš
jim unikala. Kdyby uklouzla, ani by ji nemohl
zachytit.
„Tak trochu přidejte. Když lezu rychle, jde to
líp. Zkuste to a uvidíte.“
„Jenomže ty nelezeš, ty skáčeš jako kamzík.
Jenda je ještě malý a nejde mu to tak dobře
jako tobě. Mám strach, aby nespadl. Musím
ho nejen chránit, ale také vést. Ukazovat mu,
kam má stoupat,“ vysvětlil tatínek. Trochu
mu zatrnulo, protože si nebyl jistý, zda udělal
dobře, když se vydal s tak malými dětmi na
skálu. Co kdyby některý spadl? Mohlo by to být
tragické. Ale ne. To by je zachytil. Raději však
ani nepomyslet.
Na druhé straně hory byla planina se štěrkem vysypanými chodníčky mezi malými jehličnatými keříky. Byla tam spousta lidí a značky.
„Vidíte ty malé stromečky? Tomu se říká
kosodřevina neboli kleč,“ vysvětlil dětem, když
si úlevou oddechl, že všechno dobře dopadlo.
Vždyť i vršek hory zvládli, ačkoli se slézal nejhůř.
Byl hladký, neměl žádné spáry.
„Jé, tati, co je tam před námi ten bílý flek?“
s očima zvědavě vykulenýma ukazovala Dana
před sebe.
„To jsou zbytky sněhu.“
Do dětí jako když střelí. Pelášily z kopce.
Jenda se ale překulil a po štěrku válel sudy.
Tatínek ho dostihl, zachytil a postavil ho na
nohy. Vyděsila ho jeho rozbitá tvář.
„Tys mě ale vylekal,“ plácl ho po zadečku a
lehce otřel krev.
Pomalu spolu došli ke sněhu, kde se Dana
se Zdeňkem už klouzali. Jenda se přidal. Na
své bolístky už nemyslel. Chtěl se také klouzat.
„Kdo nám to uvěří, že jsme se v srpnu klouzali,“
poznamenala Dana. „Aby vám věřili, tak udělám pár fotek,“ řekl tatínek. Vzpomněl si, že
má v tašce fotoaparát. Od té chvíle fotografoval
vše zajímavé.
13
Ke Štrbskému plesu se vrátili, až když se
stmívalo. Přespali opět na půdě, ale noc měli
krátkou.
„Vstávejte, děcka. Musíme vyrazit. Do Štrby
je to asi pět kilometrů. Musíme jít pěšky, protože motoráček ještě nejede a my pojedeme
zpátky prvním rychlíkem.“
Nohy jim jen kmitaly po pražcích ozubené
dráhy, ale rozehřáli se až ve vlaku. Ještě cestou
navštívili Demänovskou jeskyni. Krápníky byly
krásné, barevné. Líbily se jim. Připomínaly
Macochu. Ale jen připomínaly. Byly přece jen
poněkud jiné.
5.
Doma se všechno připravovalo na hody. Měli
přijet babička se stařečkem, takže maminka
gruntovala a pekla. Děti stále ještě vzpomínaly
na Tatry, ale také trochu pomáhaly. Dana měla
na starosti Péťu. Jenda se Zdeňkem zametali
kolem domu. Jenda byl zrovna u zápraží, když
do branky vběhla paní Kubíková. Vojáci, kteří
za ní spěchali, se zastavili. Netroufali si vejít.
Čertík na ně podrážděně štěkal.
„To se nestydíte, kluci? Víte, že jste mě polekali? Nevím, proč jste si vybrali zrovna mě. Já
jsem totiž vdaná a mám muže a dvě děti. Že
vám není hanba!“ pustila se do nich paní Vanda
svou polskou češtinou.
„To se pletete, mladá paní. Šli jsme za vámi,
protože jste v hraničním pásmu. Nevěděli jsme
kam máte namířeno.“
„No, to je dobré. Kam jste si mysleli, že
půjdu? Chodím sem už léta k přátelům na
návštěvu, ale ještě se mi nic takového nestalo.“
„Ahoj, Vando. Co se děje? Proč tak křičíte?“
vyšel na zápraží tatínek.
„Ale, mám dopal,“ mávla rukou paní Kubíková. „Představte si, že šli po mně vojáci. Mysleli
si asi, že chci utéct za hranice, když je tu to
hraniční pásmo.“
„No ano, jsou to novinky. Natloukli nám sem
cedule, kam se jen dalo. Prý „Pozor, hraniční
pásmo! Vstup jen na povolení!“ Máme přece
ruský vzor. Ale to není všechno. Také jsme
dostali pěkně tlustý sešit, do kterého musíme
zapisovat každou návštěvu. Dokonce i děti. Je
tu Zdeněk a my jsme ho museli také zapsat.
Vy to určitě máte doma také. Jo, děvče, jdou
po nás.“
„To mi připomíná válku. Tenkrát se museli
také hlásit všechny osoby.“
„Mně to povídejte. Byl jsem kvůli nehlášené
osobě zavřený.“
„Ahoj, Věro! Jdu vás pozvat na hody a zatím
se tu vztekám. Ti vojáci mě dopálili, jen co je
pravda.“
„Vítám tě, Vando. Díky za pozvání. Rádi
bychom přišli, ale nemůžeme. Sami budeme
mít návštěvu. Přijedou babička se stařečkem
a po hodech si odvezou Zdeňka.“
„Škoda. Nemuseli jste vařit. A bylo by veselo.
No, já zase běžím. Laďa je s dětmi sám. Ani
jsem se nezeptala, jak bylo v Tatrách. Až snad
někdy jindy. Mějte se,“ rychle se rozloučila
paní Vanda.
„Tak nevím, zda mám tak krátkou návštěvu
také zapsat. Nejspíš ne,“ nahlas přemýšlel
tatínek.
„Jen ji zapiš, když šli po ní ti vojáci. Ať není
průšvih,“ rozhodla maminka.
Nařízení zapisovat každou návštěvu platilo
v celém státě až do šedesátých let.
Táňa Tichá
Příště: Juch, juch, hody
Přírodní lékárna
Příprava tinktury
1 hmotnostní díl čerstvých bylin přelijeme ve sklenici 5 hmotnostními díly lihu o koncentraci 45-50% (líh je lehčí než voda, proto
bychom ho měli při přípravě odvažovat). Můžeme také použít
kvalitní ovocnou pálenku nebo vodku.
Sklenici uzavřeme a necháme při pokojové teplotě 14 dní luhovat.
Každý den obsah láhve protřepeme.
Po dvou týdnech obsah láhve přefiltrujeme přes pláténko nebo
filtrační papír.
Pro tinktury používáme nejlépe čerstvé byliny. Mohou být také
sušené, ale ne starší jednoho roku.
Máme-li dobrý odhad, můžeme tinktury připravovat rovnou v
přírodě, mají větší sílu.
Obvyklé dávkování tinktur je 15-20 kapek 3x denně po dobu dvou
měsíců, potom léčbu přerušíme a po měsíci můžeme pokračovat.
-
Příroda nám pořád ještě dopřává léčivé květy, listy, plody. Abychom si
je mohli uchovat na zimu, můžeme použít některý z postupů zpracování
bylin.
Sušení
Sušení je nejběžnější a nejznámější úprava léčivých bylin. Z nasušených
bylin se dají připravovat léčebné čaje, nálevy, maceráty, inhalace, koupele,
obklady, klyzma. Sušené byliny se dají dále použít při přípravě tinktur,
mastí, lektvarů; používáme je v kuchyni jako koření či doplněk stravy.
Optimální teplota při sušení je 30 -35st. C. Vyšší teploty poškozují
obsahové látky. U kůry volíme teplotu kolem 45 st. C.
Máme-li možnost, použijeme umělé teplo. Pečící trouby jsou
méně vhodné, teplota v nich bývá větší a dá se špatně odhadnout.
Vhodné jsou sušičky, nezaberou v bytě tolik místa, sušení je rychlé
a dokonalé a sušený materiál je chráněn před znečištěním
Sušíme-li přirozeným teplem, volíme prostory s mírným průvanem
a ve stínu, není-li předepsáno jinak
Sušení urychlíme obracením, pokud to lze a materiál tím nepoškodíme
Nesušíme byliny zavěšené ve svazečcích venku, schnou velmi pomalu a přebíráním vzdušné vlhkosti a působením světla se znehodnocují
Usušené byliny by se vzhledem neměly o mnoho lišit od čerstvých.
Jestli byliny při sušení zhnědnou nebo zčernají, jde o hrubé znehodnocení a musíme je vyřadit (může se stát při sběru vlhkých bylin nebo
zapařením při transportu)
Květy před sušením neoplachujeme, stejně tak i listy a nať, pokud
nejsou zašpiněné od zeminy
Kořeny před sušením dokonale očistíme a omyjeme, hrubé části
nakrájíme
Kvalitu usušení můžeme zkontrolovat tak, že trochu sušených bylin
dáme do mikrotenového sáčku a pevně ho uzavřeme. Jestliže se do
pěti hodin od usušení objeví na stěnách sáčku opar, není sušení u
konce
Uchovávání sušených bylin
Nejlépe ve skleněných nebo porcelánových nádobách. Sklo, pokud
byliny uchováváme v temnu, může být čiré. Světlo škodí hlavně
sušeným květům, vybledlé byliny jsou znehodnoceny.
Nádoby by měly být dobře uzavřeny, nejsou vhodné plátěné či papírové sáčky. Suché byliny jsou hydroskopické a snadno se znehodnotí
tím, že přejímají vzdušnou vlhkost a vysychají – proces se opakuje.
Nejcitlivější jsou květy – z nich nejvíce divizna – před uskladněním
musí být dokonale suchá a mezi usušením a uskladněním nesmí být
časová prodleva, jinak nám zhnědne v nádobě, protože si vzdušnou
vlhkost vezme sebou.
Ing. Věra Žďárská
-
Lihové výtažky (tinktury)
Tinktury jsou velmi dobrá forma pro domácí lékárnu. Při jejich přípravě
potřebujeme jen velmi malé množství bylin. Jejich příprava není časově
náročná ani nikterak obtížná. Tinktury jsou vždy pohotově k dispozici,
další úpravy před použitím nejsou nutné. Tinktury se dají vyrobit z mnoha
bylin. Jejich předností je to, že jsou díky alkoholu dobře a rychle vstřebatelné. Dají se používat jak vnitřně užíváním nebo přidáním do čajů,
tak zevně jako mazání nebo přísada do koupele. Můžeme je použít při
přípravě mastí.
"ELEKTRIKÁŘ"
Vítězslav Krčka
602 722 322
E-mail: [email protected]
Elektoinstalace a hromosvody
Přeji všem příjemné září s dobrou náladou a pohárkem burčáku
v ruce.
Pavlína Vlková, šéfredaktorka
Inzerce, P.R. článek, logo
ve Valtickém zpravodaji 2013
Ceny inzerce a P.R. článků:
celá stránka:
2.500,- Kč / 1 vydání
1/2 stránky:
1.250,- Kč / 1 vydání
1/3 stránky:
835,- Kč / 1 vydání
1/4 stránky:
625,- Kč / 1 vydání
1/8 stránky a menší:
310,- Kč / 1 vydání
řádková inzerce:
150,- Kč / 1 vydání
Ceny loga:
logo firmy do velikosti 15 cm2: 1.200,- Kč/rok (větší – dle dohody)
Uzávěrka příštího čísla 30. září 2013
Příspěvky zaslané po uzávěrce nemohou být otištěny
Ivan Bilkovič
Za Tesárnou 779
Valtice
606 755 550, 519 352 256
www.valtice.cz/vinoteka
[email protected]
Valtice
Mikulovská 175
mobil: +420 775 114 207
mobil: +420 731 114 205
[email protected]
www.kvetiny-hanke.cz
• řezané a hrnkové květiny
• svatební floristika
• smuteční kytice
• suchá vazba
• keramika a dárkové zboží
• donášková služba
Bezdrátové připojení k internetu již od Kč 360,- bez DPH
tel.: 539 085 100-3 | www.freebone.cz | www.freebone.eu | [email protected]
VALTICKÝ ZPRAVODAJ
měsíčník, ročník XXXIV.
prodejné, cena 5.- Kč
Vydává: Občanské sdružení Valtice, IČO 48452505, náklad 500 ks. Reg. číslo MK ČR E 11608. Redakce: 691 42 Valtice, Nám. Svobody 4.,
Šéfredaktor: Ing. Pavlína Vlková, Tisk: Tiskárna Adámek, Břeclav, Příspěvky, inzerce, sazba: Ing. Pavlína Vlková 739 555 011
Předplatné: M. Crhonková, tel. 721 839 473. E-mail [email protected], [email protected], internet http://www.valtice.cz/vz. zářiové číslo vyšlo 3.9.2013
14
Download

Září 2013