Proč nechci novou ČOV a navrhuji odkoupení stávající SČOV
včetně její modernizace
reakce na tvrzení pana místostarosty Béma
Na úvod mého příspěvku bych rád vysvětlil, proč jsem hned neodpověděl na reakci pana Béma.
a) Na dezinformace pana Béma, které uvedl ve svém komentáři, reaguji až když si, vše
důkladně rozmyslím a informace si ověřím.
b) A také proto, že jsem nechtěl být „ zapleten“ do jeho předvolební kampaně.
Pane místostarosto Béme :
1. Nestojím o Vaše rady. A to dlouhodobě.
2. Co říkáte nebo neříkáte na MZ nechávám jen a jen na Vás. Na MZ jsem přestal chodit z důvodu, že
nejsem „loutka ani loutkoherec“.
3. V článku v Krkonošském deníku (KD) ze dne 17.10.2013 redaktor Bedřich Machek Vás, pane
místostarosto Béme, cituje:“………….... stávající ČOV, která má technologii z osmdesátých let“
minulého století ….vysvětlil místostarosta Jan Bém - viz článek.
4. O historii a výstavbě stávající Společné čistírny odpadních vod ve Dvoře Králové nad Labem (dále
jen stávající SČOV) a její „údajné kapacitě EO 88 000 obyvatel (EO – ekvivalentních obyvatel)“ nic
nevíte a dané věci zhola nerozumíte. Vámi uváděné technické parametry nejsou pravdou. Pravda je
taková, že mezi hlavní projektové parametry při navrhování velikosti čistírny odpadních vod jsou
maximální nebo průměrné množství odpadních vod v M3/den a maximální nebo průměrný ukazatel
znečištění v kg BSK5 za den - viz. níže, včetně porovnání s ČOV Trutnov – Bohuslavice.
V dobách socializmu bylo zavedeno, že pro zdůvodnění investičních nákladů bylo potřeba také
uvádět k tomu odpovídající přepočet na množství ekvivalentních obyvatel (dále jen EO), a právě
s ohledem na EXPORTNÍ investiční náklady dodávané technologie - viz.Technická zpráva - Základní
údaje investice. V této Technické zprávě uvedl projektant v dávné minulosti, ten jinak nelogický
parametr EO 88 000 ?!? Vy a Vám podobní „odborníci“ tento „údaj“ úmyslně dál šíříte jako
poplašnou zprávu, která má laické veřejnosti města účelově vnutit myšlenku, že stávající SČOV je
megalomanskou, pouze TIBÁCKOU, technicky zastaralou stavbou. Což ale v žádném případě není
pravda. Stačí když si
porovnáte např. základní kapacitní
parametry s ČOV v Trutnově
Bohuslavicích a ihned pochopíte, že stejně tak by mohl „nějaký projektant“ dnes někomu tvrdit ,že
ČOV v Trutnově Bohuslavicích měla v minulosti projektovanou kapacitu, dle Vás a Vašich úvah asi
tak EO 120 000 obyvatel! A vidíte ČOV v Trutnově byla v minulosti projektována se skutečnou
kapacitou EO 47 000 obyvatel a dnes po modernizaci EO 52 000 obyvatel - viz. dokument VaK
Trutnov.
Zde je jasný důkaz, že v minulosti projektant stávající SČOV stanovil množství EO pouze z ohledem
na investiční náklady a nebral v úvahu navržené technické parametry.
Dále také není pravda, když tvrdíte, že stávající SČOV byla „prioritně“ projektována pro TIBU a čištění
pouze průmyslových vod – cituji ze zápisu v pasportu KHK :
ČOV Dvůr Králové nad Labem byla dokončena v roce 1992. Vlastníkem a provozovatelem ČOV je TIBA a.s., Dvůr
Králové nad Labem.
Projektovaná kapacita čistírny je 17 000 m3/den a 4 522 kg BSK5 /den.
Mechanicko-biologická čistírna je určena pro společné čištění odpadních vod z města Dvora Králové, ze zoologické
zahrady a průmyslových vod převážně z textilních závodů. Jedná se o aktivační proces s nitrifikací a částečnou
denitrifikací.
Pro srovnání technické údaje ČOV v Trutnově v Bohuslavicích :
ČOV Trutnov - Bohuslavice byla dokončena v roce 1991 vybudováním aktivace a dosazovacích nádrží. V posledních
několika letech průběžně probíhá postupná intenzifikace a rekonstrukce čistírny (od roku 2000 - výměna jemných
česlí, rekonstrukce technologie usazovacích nádrží, plynové kotelny a lisování kalů, sanace betonů UN, LP,
rekonstrukce administrativní budovy).
Mechanicko-biologická čistírna je určena pro společné čištění odpadních vod z města Trutnov, Svoboda nad Úpou,
Jánské Lázně a Mladé Buky. Čistírna byla projektována s těmito parametry Q = 23 721 m3/den a
BSK5 = 4070 kg/den.
5. Není pravda, že SČOV neumí zbavit odpadní vody dusíku a fosforu – cituji z webu vodarenstvi.cz:
Jak je to ale s dusíkem? Snižování jeho obsahu ve vypouštěných vodách z čistíren nemá jednotný limit, neuplatňuje se
plošně. Konkrétní limity pro jednotlivé formy dusíku závisejí na velikostní kategorii ČOV. Pro malé čistírny v kategorii
do 10 000 ekvivalentních obyvatel se celkový dusík jako emisní standard (limit) podle zmíněného nařízení vlády vůbec
nestanovuje.
Problém odstraňování dusíku z odpadní vody a s tím spojených limitů na celkový dusík podle evropské legislativy se
týká velkých čistíren v kategorii nad 100 000 EO, tj. například již zmíněného Hradce Králové, Prahy apod. Podle nařízení
vlády ČR číslo 229/2007 činí tento limit pro parametr celkového dusíku 10 mg/l. Jeho splnění není úplně jednoduché.
6. Není pravda, že SČOV neplní zákonné limity pro vypouštění vyčištěných odpadních vod do Labe –
cituji ze zápisu v pasportu KHK a jeho přílohy a hlavně z aktuálního stanoviska současného vedení
SČOV Dvůr Králové n/L pana Ing. Davida Horáka a jeho detailní údaje ČOV včetně posledního
kontrolního zjištění.
Čistírna je tvořena čtyřmi linkami. Vodohospodářským rozhodnutím vydaným OÚ Trutnov (č.j.2942/99-ŽP-Še ze dne
6.10.1999) byly do trvalého provozu uvedeny pouze tři linky mechanického předčištění a tři linky biologického čištění..
Stávající úroveň technologie čištění odpadních vod na ČOV je dostačují pro plnění parametrů vyčištěné odpadní
vody předepsaných platným vodoprávním povolením. Do roku 2006 bude čistírna odpadních vod v souladu se
zpracovanou technicko-ekonomickou studií (Koneko, 2001) intenzifikována tak, aby v kvalitě odtékající vyčištěné
odpadní vody splňovala požadavky všech platných právních předpisů (především nařízení vlády č.61/2003 Sb.).
Vlastník ČOV společnost TIBA, a.s. si v roce 2001 nechal od společnosti Koneko spol. s r.o. Ostrava (řešitel RNDr.
Jiří Batěk, Csc.) zpracovat technicko-ekonomickou studii intenzifikace čistírny. Studie klade hlavní důraz na doplnění
odstraňování dusíku procesem nitrifikace a denitrifikace. Řešení mění stávající technologické uspořádání směšovací
aktivace s postupným tokem na systém kaskádové aktivace s vyčleněním části objemů stávajících nádrží jako
denitrifikačních a nitrifikačních zón. Součástí intenzifikace budou dále úpravy a doplnění technologického vystrojení
míchadla, aerační systém), úpravy trubních propojení, stavební úpravy pro novou technologii, úpravy provozních
rozvodů silnoproudu a vybudování nového systému řízení a regulace. Navržená intenzifikace zajistí na odtoku
z čistírny splnění platnými předpisy požadovaných parametrů ukazatelů znečištění. Předpokládaný náklad v cenách
roku 2001 je 8,205 mil. Kč.
7. Poradenství JASPERS - NEUMÍ vypracovat a nevypracovala svými pracovníky Vámi zmiňovanou
EXPERTÍZU pro MŽP. Čistě účelové závěry v této „rádoby expertíze“ nejsou pro další směrování, kam
se bude ubírat rozvoj vodárenské infrastruktury v našem městě, z mého pohledu, rozhodující a pro
město a kraj zavazující. Obzvláště zmínka, že JASPERS svou pomoc směruje k velkým projektům v
oblasti infrastruktury, jejichž hodnota převyšuje 50 milionů EUR mě udivila viz. „Které projekty jsou
způsobilé pro pomoc v rámci JASPERS?“
8. NENÍ pravda, že je výhodnější stavět novou ČOV, než modernizovat stávající SČOV.
Výstavba nové „malé“ ČOV je ve své podstatě věc nelogická, neekonomická a s velkým negativním
dopadem na životní prostředí (nikdo neřeší, co se bude dít s areálem a technologií té stávající SČOV,
dle Vás asi vznikne další dlouhodobě „ neobydlený a chátrající průmyslový areál“ jako jsou: TIBA Zálabí, Vorlech, Verdek,…, dále Strojtex- Slévárna, nebo Tržnice ) s prokazatelným záměrem
neefektivně čerpat finanční prostředky z fondů EU. Navíc s tragickým dopadem do budoucna
z pohledu naopak velmi malé kapacity. O tom, že neuvažujete do budoucna s dalším rozvojem
průmyslu ve městě jste také hovořil s redaktorem týdeníku 5+2 panem Plecháčem - viz. článek
umístěný též na OK .
Projekt vlastní ČOV je projekt, za který město Dvůr Králové nad Labem dlouhodobě nesmyslně utrácí
miliony korun na místo toho, aby investovalo do vlastní stávající vodárenské infrastruktury- viz.
závazek města odstranit nedostatky v oblasti „balastních vod“ nebo aby udělalo maximum pro
odkoupení stávající SČOV tak, jak je uvedeno v plánu rozvoje Královéhradecké kraje – cituji
z pasportu KHK:
Na čistírnu je kanalizací odváděno velké množství balastních vod (dle vyjádření vlastníka ČOV je tvoří množství
fakturované vody necelou polovinu nátoku na čistírnu). Vzhledem k tomu, že je kanalizačním systémem odváděno
velké množství balastních vod, má Město v plánu provedení opatření, která by změnou odtokových režimů vodotečí
zaústěných do kanalizace snížila nátok balastních vod na ČOV.
Na koupi stávající SČOV asi peníze z fondu EU nelze čerpat, ale na
její modernizaci určitě ANO. Je ale pravda, že jste společně
s kolegy z ODS inicioval v MZ v roce 2004 akci pod názvem :„
Nekoupíme stávající SČOV a postavíme vlastní novou“ - viz.
článek umístěný na OK a citace z pasportu KHK:
Město Dvůr Králové nad Labem má zájem získat ČOV do úplného nebo alespoň částečného vlastnictví. V současné
době (červen 2004) probíhají o možnosti odkupu jednání se stávajícím vlastníkem čistírny společností TIBA, a.s.
Není taky pravda, že EVORADO IMPORT a.s. jako vlastník nechce stávající
SČOV prodat. Opak je pravdou, když organizuje
veřejnou dobrovolnou dražbu, tak jasně říká, že
stávající SČOV je na prodej - viz. článek v KD.
Důkazem
Vaší
dlouholeté
snahy
NEDOHODNOUT SE s vlastníkem stávající SČOV
a prokazatelné urputnosti, s jakou prosazujete
NAOPAK výstavbu nové ČOV, je i odklad veřejné
dražby stávající SČOV v posledních dnech – viz.
Článek v KD ().
9. Není pravda, že účelově tvrdím, že modernizace stávající SČOV by přišla na 30-40 mil. Kč. Tento
ekonomický parametr vychází ze současných cen čistírenských technologií na trhu, které jsem po
osobní konzultaci obdržel od dodavatelů čistírenských technologií, kteří se pravidelně zúčastňují
výběrových řízení v dané problematice a kteří jsou s technickým stavem stávající SČOV obeznámeni.
Toto mé tvrzení není problém si ověřit, neboť v posledních letech proběhla nebo probíhá řada
modernizací podobných starších čistíren po celé ČR, které byly, stejně jako ta naše, dokončeny
v devadesátých letech - viz příloha. Takový je také současný trend – například již realizovaná
rekonstrukce ČOV v Hradci Králové. Cituji:
Celkové náklady na rekonstrukci ČOV Hradec Králové dosáhly 140 mil. Kč bez DPH. Část prostředků pochází z dotace
Ministerstva zemědělství (48,92 mil. Kč), dalším zdrojem byl úvěr 62,9 mil. Kč, z něhož 4% úrok bude refundovat rovněž
stát. Zbylá část financí byla čerpána z vlastních investičních prostředků VaK (27,9 mil. Kč).
Nebo v letošním roce dokončená rekonstrukce ČOV v České Třebové, kde se cena nabídek
technologie pohybovala přesně v mnou uváděných částkách viz. komentář Vodárenství, Město Česká
Třebová.
V dnešní době platí,že o CELKOVÝCH investičních nákladech případné modernizace nebo rekonstrukce
čistírny odpadních vod, a to i v případně výstavby nové čistírny na zelené louce, vždy ZÁSADNĚ
ROZHODUJÍ ceny STAVEBNÍCH PRACÍ a DODÁVEK, nikoliv cena TECHNOLOGIE.
Za tímto tvrzením si budu stát, pane místostarosto Béme, i když Vy budete laickou veřejnost
„balamutit“ pravým opakem.
Pane místostarosto Jane Béme, moje výše uvedená tvrzení vycházejí z vlastní profesní, skoro
třicetileté, praxe v oboru stavby a investice průmyslové a občanské. Seznam staveb, které jsem
v rámci svého podnikání zrealizoval nebo technicky dozoroval, soudně znalecky posuzoval, investičně
připravoval, nebo taky projektoval a některé z vlastních finančních prostředků realizoval v letech
1984-2013, Vám mohu na požádání zaslat. Mohu Vás a ostatní čtenáře ujistit, že v době, když jsem
osobně organizoval a řídil montáž technologie stávající SČOV ve Dvoře Králové n.L., tak Vy osobně
jste podnikal v úplně jiném oboru, který neměl s výstavbou investičních celků nic společného.
Nasik Kiriakovský
Ve Dvoře Králové nad Labem 4.11.2013
P.S. Pane Béme, o co Vám doopravdy jde .. ……???
Zde ještě přikládám aktualizace z roku 2012, které jsou uloženy v Plánu rozvoje Královéhradeckého
kraje, které iniciovalo Město Dvůr Králové nad Labem pod vedením pana místostarosty Jana Béma.
Zde se nachází jasný důkaz za jakých podmínek se současné vedení města rozhodlo realizovat
„plán“ výstavby NOVÉ čistírny. V mnoha případech se nejedná o pouhé aktualizování dat, ale čistě
účelovou DEZINFORMAČNÍ kampaň - např. nesmyslně vysoká kapacita stávající SČOV, nesmyslně
odhadnutá vysoká cena rekonstrukce SČOV, naopak nesmyslně nízká cena nové ČOV a malá kapacita
nové ČOV,… a to s jasným záměrem realizovat pouze NOVOU čistírnu a vést město k absolutní
NEDOHODĚ se současným vlastníkem stávající SČOV a to v předstihu dvou let !!!!!! V současné době
jsme svědky, jak pan místostarosta Bém „naplno“ realizuje vše, co před dvěma lety v níže
uvedeném dokumentu pouze p ř e d p o k l á d a l …….
Plánu rozvoje Královéhradeckého kraje AKTUALIZACE 2012
Citace: V obou výše uvedených variantách je zachována koncepce centrálního čištění odpadních vod ve Dvoře
Králové nad Labem. Podmínkou obou řešení (rekonstrukce stávající ČOV nebo výstavba nové ČOV) je vyřešení
špatného technického stavu kanalizace na území města, jehož důsledkem je neúměrně vysoký přítok
nefakturovaných (balastních) vod na stávající čistírnu odpadních vod. Výstavba nové ČOV ve Dvoře Králové nad
Labem je pak možná za předpokladu, že nebude uskutečnitelná dohoda mezi městem Dvůr Králové nad
Labem, jako vlastníkem kanalizace na území města a vlastníkem ČOV Dvůr Králové nad Labem za účelem
zajištění bezpečného a plynulého provozu čistírny odpadních vod.
I.
Čistírna odpadních vod Dvůr Králové nad Labem je ve vlastnictví společnosti EVORADO IMPORT a.s., se sídlem
náměstí 14. října 1307/2, 150 00 Praha 5. Předmětná čistírna odpadních vod má projektovanou kapacitu 88 000
ekvivalentních obyvatel (EO) s tím, že v minulosti došlo k ukončení činnosti významných producentů odpadních
vod (např. TIBA, a.s.), čímž došlo ke snížení natékajícího znečištění a k související změně provozního režimu
ČOV.
II.
Ad 1) Kompletní rekonstrukce stávající ČOV ve Dvoře Králové nad Labem je odhadnuta na částku cca 82 mil. Kč.
Nezbytná intenzifikace (doplnění nitrifikace a denitrifikace za účelem odstranění dusíku) se pohybuje v částce
cca 8,2 mil. Kč (v cenové úrovni k roku 2001).
III.
Ad 2) Výstavba nové ČOV je odhadnuta na 124,7 mil. Kč. Pro novou čistírnu odpadních vod o velikosti 17 000 EO
je vyčleněno územním plánem města Dvůr Králové nad Labem místo u soutoku mezi Labem a Hartským
potokem. Území se nachází v jihovýchodní části města, mimo souvislou zástavbu s tím, že pro novou ČOV bylo již
vydáno územní rozhodnutí. Investorem nové čistírny odpadních vod bude město Dvůr Králové nad Labem.
IV.
Město Dvůr Králové nad Labem vyvíjí snahu o odkoupení stávající ČOV Dvůr Králové nad Labem. Z tohoto
důvodu Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje připouští dvě varianty řešení čištění
odpadních vod pro případ, že by město získalo stávající čistírnu odpadních vod do svého vlastnictví. Každá z
obou variant (rekonstrukce stávající ČOV nebo výstavba nové ČOV) povede ke splnění požadavků kladených
právními předpisy na oblast čištění odpadních vod.
Dále nabízíme oficiální stanovisko současného majitele a provozovatele k výstavbě nové ČOV
Použité fotografie stávající SČOV byly pořízeny 1.11.2013
Odkazy na podklady:
http://mapy.kr-kralovehradecky.cz/vak/PDF/KARTY/41124.pdf
http://www.vodarenstvi.cz/clanky/v-hradci-kralove-bez-dotace
http://mapy.kr-kralovehradecky.cz/vak/PDF/KARTY/00654.pdf
http://dpp.kr-kralovehradecky.cz/prilohy/vd/cov/trutnov.pdf
http://dpp.kr-kralovehradecky.cz/prilohy/vd/cov/dvur_kralove.pdf
http://dpp.kr-kralovehradecky.cz/prilohy/vd/cov/hradec_kralove.pdf
Download

Proč nechci novou ČOV a navrhuji odkoupení stávající SČOV včetně