Tentýž den tj. v úterý, dne 23. prosince 2014 v 15 hodin, stejně navštívíme i Domov sv. Aloise v Hradišťské ulici. Je to domov se zvláštním
režimem pro seniory.
Je vítán každý, kdo se k nám chce při těchto akcích připojit a navázat tak kontakt s klienty těchto ústavů.
ZPRAVODAJ FARNÍ CHARITY
U PANNY MARIE RŮŽENCOVÉ
Všem, kdo pomohou jakýmkoli způsobem, zaplať Pán Bůh.
V prvních lednových dnech roku 2015 je plánována již tradiční charitní
Tříkrálová sbírka. Naše farní charita prosí všechny, kdo by se chtěli aktivně zapojit do této akce (vedoucí skupinek i děti), aby se přihlásili na
našich úterních charitních schůzkách nebo nechali na sebe kontakt
v sakristii našeho kostela. Děkujeme.
V rámci Tříkrálové sbírky bude v sobotu, dne 3. ledna 2015 v 16.30 hodin, v našem kostele uvedena koncertně Česká mše vánoční Jana Jakuba Ryby „Hej mistře“. Účinkuje katedrální pěvecký sbor Resonance a
členové Plzeňského orchestrálního sdružení. Diriguje prof. Jitka Chaloupková.
V úterý, dne 6. ledna 2015 v 15.00 hodin nás již tradičně navštíví děti
z dětského domova ze Zbůchu. Potěší se u jesliček, zazpívají si koledy,
prohlédnou si náš kostel a pak jim všem nabídneme něco dobrého na zub.
K této události Vás srdečně zveme.
V neděli, dne 18. ledna 2015 v 15 hodin pořádá naše farní charita další nedělní setkání nazvané Čaj o třetí. Ze zvukového záznamu k nám již
podruhé promluví P.Antonína Hýža. Bude vyprávět, jak probíhal jeho
život na studiích. Setkání se uskuteční ve farním sále našeho kláštera. Těšíme se na Vaši návštěvu.
Milí farníci!
Protože byly příznivé ohlasy na předchozí dvě čísla Zpravodaje naší
farní charity, dovolujeme si předložit Vám číslo třetí. V tomto občasníku
Vás informujeme o aktuálních akcích a aktivitách farní charity i farnosti v
období, kdy nevychází náš farní časopis O nás pro nás. Dovolujeme si
upozornit Vás i na další akce z náboženského světa, které by Vás mohly
zajímat. Charitní občasník, který držíte v ruce, obsahuje:
- aktuální informace o našich adoptivních dětech v Bolívii
- dopis PhDr. Miroslava Mrázka naší farní charitě
- klášter Nový Dvůr a vzpomínka na P.Valentina
- vánoční přání z Indie
- vánoční rozjímání
- povídka Františka Nepila: Jak rozbalovat vánoční dárek
- nejbližší akce v naší farnosti (prosinec 2014 a leden 2015)
Marta Ovsjannikova
Přejeme všem farníkům požehnané Vánoce 2014
a Boží milost do roku 2015.
Farní charita u Panny Marie Růžencové v Plzni
Zpravodaj Farní charity u Panny Marie Růžencové číslo 3 — vychází nepravidelně.
Vydává Farní charita u P.Marie Růžencové Plzeň, Jiráskovo náměstí 30, 32600 Plzeň,
Zpracování a tisk : Jaroslav Grim. POUZE PRO VNITŘNÍ POTŘEBU – NEPRODEJNÉ !
16
1
Aktuální informace o bolivijských dětech, na které naše farní
charita přispívá.
Naše farní charita od roku 2004 v rámci projektu Adopce na dálku
přispívá z Vašich darů na vzdělání dvou bolivijských dětí, dívky Arcelie
Semo Moye (letos 20 let) a chlapce Ariela Noe Arias (letos 19 let). Roční
příspěvek činí 7000,-Kč na jedno dítě.
Arcelie po úspěšném ukončení studia na střední škole v San José
del Cavitu (v prosinci 2012), pokračuje ve studiu na universitě v San Ignacio de Mojos. Ariel složil v prosinci 2013 úspěšně maturitu na střední
škole v Trinidadu a pokračuje ve studiu. Pro jaké studium se rozhodl, se
dozvíte z následujícího dopisu, který nám nedávno poslal.
Drahá kmotřičko,
Děkuji za dopis, který jste mi poslala. Jsem rád, že se máte dobře
a že Vás Bůh chrání. Jsem Vám vděčný za veškerou pomoc, kterou mi
posíláte, a moc děkuji za to, že mě budete podporovat i nadále. Mockrát
děkuji.
Rád bych Vám napsal o oboru, který studuji. Jmenuje se veřejné
účetnictví. Je celkem zajímavý a skládá se z osmi předmětů, z nichž některé jsou jednoduché, další mi přijdou složitější. Jak jsem Vám už psal,
původně jsem chtěl studovat buď ropné inženýrství, nebo medicínu, ale
přijímací zkoušky a praktika jsou pro mě příliš drahá, a musel jsem tedy
hledat jiný obor. Nejdřív jsem chtěl studovat veterinářskou fakultu, ale
řekli mi, že bych tam musel také zabíjet zvířata, a to mě odradilo. Později
jsem chtěl studovat „úřednickou školu“, ale vyučování je tam ráno a já
momentálně pracuji ráno od 7 do půl 2. A proto jsem nemohl jít studovat
tento obor. Byly tam ještě různé obory, ale mě zaujalo právě veřejné účetnictví, protože to je ekonomický obor a vychází mi časově dobře s prací,
takže mohu zároveň pracovat i studovat a po nocích dělat úkoly. Ačkoliv
chodím domů unavený, vyspím se do dvanácti a pak dělám úkoly i do
rána, když je třeba.
Rád bych Vám vyprávěl ještě o své zemi. Bolívie momentálně žije
volbami, protože 12. října budeme volit nového prezidenta. Jsem z toho
všeho trochu nervózní, protože je to poprvé, co budu volit. A také ještě
nevím, kterému z kandidátů dám svůj hlas. Už od dětství jsem viděl, jak
se to dělá, a myslel jsem si, jak je to jednoduché. Ale není. Ale jsem si
2
Nejbližší akce pořádané naší farností (prosinec 2014 a leden 2015)
Ve čtvrtek, dne 11. prosince 2014 v 19.15 hodin se koná v cyklu přednášek Hospodaření církve v dějinách našich zemí v našem konventu přednáška Církev a společnost ve 20. století; přednáší Mgr. Petr Macek
V sobotu, dne 13. prosince 2014 vás zveme na farní rekolekce s paterem
Miroslavem Vančo, které se budou konat ve farním sále od 9 do cca 12
hodin. Odpoledne bude mít v klášteře prodejní výstavu EXODUS.
Ve čtvrtek, dne 18. prosince 2014, v 10 hodin navštíví členové naší farní charity obyvatele Domova sv. Zity, Sladkovského 16 s přáním pokojných Vánoc. Tento charitní objekt byl letos vysvěcen jako chráněné bydlení pro seniory.
Ve čtvrtek, dne 18. prosince 2014 v 19.15 hodin se koná v našem kostele společný koncert chrámového sboru u Panny Marie Růžencové a
dětí ZŠ na Jiráskově nám.
4. adventní neděli, dne 21. prosince 2014, bude vybírat naše farní charita po obou ranních mších sv. dárky pro potřebné a osamělé lidi
v okruhu naší farnosti (jedná se hlavně o vánoční cukroví a ovoce). Pokud chcete a můžete přispět, ukládejte dárky laskavě na oltář P.Marie Bolestné (vzadu vpravo v kostele). Zároveň prosíme o pomoc při balení vánočních balíčků. Balení proběhne stejnou neděli dopoledne ve farním sále.
Farní charita prosí farníky: Pokud víte o někom, kdo je osamělý nebo potřebný, informujte nás na našich pravidelných úterních charitních
schůzkách nebo v sakristii našeho kostela.
V pondělí, dne 22. prosince 2014 ve 14 hodin, navštíví charitní pracovníci obyvatele Hospice sv. Lazara ve Sladkovského ul. 66 a předají jim
malé dárky, aby je potěšili před nadcházejícími Vánocemi.
V úterý, dne 23. prosince 2014 v 10 hodin navštíví členové naší farní
charity obyvatele Domova pokojného stáří sv. Alžběty v Hlavanově
ulici a předají jim vánoční balíčky s přáním požehnaných Vánoc.
15
násada na kosu!“, či „Aha, klobouk!“ Naučte se nejdříve nevěřícně vydechnout: „Ne!“ a po třech vteřinách rozsvítit oči a dodat třeba: „Voda po
holení, jak víte, že ji tak potřebuju?“ Potom si dárek prohlížejte ze všech
stran, nechte si ukázat, jak se rozšroubuje klobouček, aby tekla, několikrát se pocmrndejte a několikrát dárek pochvalte. Pak za něj hezky Ježíškovi poděkujte a než dostanete další, pěkně si ho třeba i beze slova
prohlížejte. Ten, kdo vám jej dal, to moc dobře vidí, i kdyby byl k vám
zády. Prosím vás, nezapomeňte na to, že největší surovost je dárek vůbec
nerozbalit a položit ho stranou.
Může vás ovšem potkat i to, že klobouk, který dostanete, si nasadíte
na hlavu a on se vám zastaví až pod nosem. Prostě bude o pět čísel větší.
To se může stát. Ale nesmí se stát, že vyhrknete, jako nějaký Vincek
z pazderny: „Jé, vždyť je mi velkej!“
Naučte se být taktní. Naučte se říct například: „Podívejte se, on je
mi div ne akorát!“ Významově je to totéž, ale snáší se to o mnoho líp.
Tohle všechno jsem vám chtěl říct ještě ve chvíli, kdy už se toho
moc zachránit nedá. Ale jestli jste dobře poslouchali, mohl bych vás
uchránit od toho nejhoršího. Nemluvě o tom, že teď víte, co učit na Štědrý večer své děti. A pak: já si tím hlavně čistím svědomí vůči všem, kdo
mi kdy v životě něco dali a já to neuměl přijímat. Ať mi o těchto svátcích
lásky odpustí, že to umím až dneska, kdy už na ty dárky skoro nevidím.
Z knihy rozhlasových fejetonů Františka Nepila: Dobrou a ještě lepší neděli
jistý, že to zvládnu dobře. Informoval jsem se a vidím, že vláda, kterou
nyní máme, je nejlepší v celé historii Bolívie. Jméno bolívijského prezidenta je Juan Evo Morales Ayma. Spolu s viceprezidentem Alvaro Garcia
Linerou uskutečnili mnoho projektů, které jsou ku prospěchu všem Bolivijcům, kteří jsou bez prostředků. Nejvíce mě zaujal projekt, který začíná
příští rok. Spočívá to v tom, že každý student střední školy dostane podle
individuálního rozpočtu notebook. Projekt už byl zahájen a jeden z mých
bratrů, Jesus, bude mít štěstí a jeden z těch počítačů dostane. Občas si říkám, že je škoda, že mi ještě nechybí rok, abych také dostal notebook.
Ale na druhou stranu jsem rád, že jsem první v rodině, kdo má maturitu.
A to hlavně díky Vám, díky tomu, že mě podporujete.
V posledním dopise jste psala, že letos s manželem nepojedete na
dovolenou nikam do zahraničí kvůli zdravotním problémům. Když jsem
si to přečetl, velmi jsem se lekl. Protože i když Vás vidím jen na fotkách,
mám Vás moc rád. Ne protože mě podporujete finančně, ale protože mi
hodně pomáháte a splnili jste mi jeden z mých snů – získat maturitu. Prosím Boha, aby Vás chránil a dal Vám své požehnání. Jste jako moje rodina, jako moji rodiče a nechci, aby se Vám stalo něco špatného.
Jsem Vám vděčný za Vaše gratulace. Z celého srdce děkuji.
Moje rodina se má dobře, jsme zdrávi a máme co jíst. Díky Bohu
je tedy vše v pořádku. Můj otec pracuje, sourozenci studují a já brzy budu
mít vystudovanou profesi.
Ještě jednou Vám děkuji za to, že mě i nadále podporujete. Ať
Vám Bůh stále žehná a chrání Vás všeho zlého.
S úctou
Váš kmotřenec Ariel Noe.
Arielův dopis patří vám všem, kteří naší charitě přispíváte.
Všem zaplať Pán Bůh.
Velký dík patří i paní Mgr. Aničce Paimové, rozené Krondlové,
která nám dopisy obou dětí ze španělštiny ochotně a perfektně překládá.
Má jazykově bohatou praxi, protože studovala několik semestrů farmacii
na španělské universitě v Salamance.
14
3
Dopis PhDr. Miroslava Mrázka naší farní charitě
V minulém čísle našeho občasníku jsme vás informovali o 85tiletém výročí pana doktora Mrázka, který několik let hrával při bohoslužbách i v našem kostele. V současné době žije v Domově sv. Jiří
v Doubravce. Má sice zdravotní problémy (hlavně s chůzí), ale duševně
je na tom výborně. Nezapomínáme na něj, navštěvujeme ho a posíláme
mu pozdrav a vzpomínku při církevních svátcích. Pan doktor nám nikdy
neopomene odpovědět. Otiskujeme zde dopis z letošní velikonoční doby.
rat. Musíte mít ovšem na paměti, že sehnat dárky a položit je pod stromeček, to není všechno. Toho druhého nejčastěji připravujeme o radost tím,
jak dárky od něho neumíme přijímat. Přijmout dárek to je podobné umění, jako balet nebo rozhoupání zvonů a podobný obřad jako přijímání do
šlechtického stavu, uzavření manželství nebo otvírání studánek. Vždyť si
uvědomte, že někdo na vás myslel! Že si lámal hlavu, co by vám udělalo
potěšení, že si utrhl od úst a že je celý nesvůj, jestli vám ten dárek udělá
alespoň takovou radost, jakou jemu dělal starost.
V poměrně odlehlé oblasti naší diecéze, v obci Nový Dvůr, 1 km
východně od Dobré Vody u Toužimi a jen 8 km východně od tepelského
kláštera, se nachází trapistický klášter Matky Boží. Byl založen 20. srpna 2002, 14. září 2007 byl povýšen na převorství a v září 2011 bylo rozhodnuto o jeho povýšení na opatství. Klášter byl postaven z ruiny země-
Především si musíte Štědrý den zorganizovat tak, že vyzvedáváním
dárků z pod stromečku někoho pověříte. Když vám stojí stromeček na
podlaze, pověřte tím někoho, kdo je jako proutek a komu to shýbání, dřepy a vstávání nedělá potíže. Pokud máte stromeček na stole, může tuto
funkci zastávat i někdo, kdo nemůže nic dopnout.
Nu a taky musíte mít někoho, kdo se umí po štědrovečerní večeři
nepozorovaně vytratit a udělat cililink v předsíni nebo v pokoji. Musí to
být ten, kdo má nejvyjevenější tvář, nebo kdo umí hodně užasle strčit hlavu do dveří a říci: „Víte, že tady byl Ježíšek?“ Nato vy musíte stejně
užasle zakroutit hlavou a odpovědět: „Opravdu?“ nebo „No ne!“, či cokoli jiného vhodného. Ale vhodného! Je přece svatý den, tak žádné klení
nebo něco takového. Nu a pak se odeberete ke stromečku k tomu nadílení.
Až dostanete dárek, nezačínejte ho honem honem rozbalovat, jako
by to bylo samozřejmé, že máte dostat vlastně všechno, co je pod stromečkem. Nejdříve se zeptejte: „Cože, tohle že je pro mne?“ Pak si přečtěte jmenovku a řekněte: „Vidíte, že to není pro mne!“ A když vám budou
říkat: Je! Je! Je!, přečtěte si ji ještě jednou a opravte se: „Ba jo, je to pro
mne!“ Mějte totiž na paměti, že předehra ku spatření dárku je více vzrušující než jeho vlastní prohlížení.
I když je tedy jasné, že dárek je opravdu váš, nesmíte se na něj vrhnout jako nedočkavý hafan na hozený kousek klobásy. Kruťte nad ním
ještě chvilku hlavou se slovy: „To jsem blázen, co to může být!“ Ani nadále však nepospíchejte! Mašličku rozvazujte pomalu a stočte ji do klubíčka s tím, že tak pěknou stužku si musíte schovat na příští Vánoce.
Přesně totéž, ale ještě pomaleji, to pak uděláte s papírem, ve kterém je
dárek zabalen. A teprve pak přijde chvíle, na kterou čeká dychtivěji dárce
než obdarovaný: otevřete krabičku a vyjměte dárek.
Nezapomeňte, že tento okamžik je úplně nejdůležitější. Nechoďte
mi tedy na oči, jestli řeknete jenom: „Aha, voda po holení!“, nebo „Aha,
4
13
V Plzni dne 28. dubna 2014
Moji drazí a dobří přátelé
z Farní charity u Panny Marie Růžencové,
kam mne váže tolik vděčných a nepomíjivých vzpomínek.
Přijměte, prosím, mé vroucí díky za Vaši milou sváteční gratulaci.
Koncem prvního velikonočního týdne vrátil jsem se po více než šestitýdenní hospitalizaci s mými zhoršenými bércovými vředy a jak poznávám,
nedoléčen. Netušil jsem, že si tam pobudu tak dlouho.
Vaše vzpomínka byla mně však příjemně osvěžující kapkou v tom
jednotvárném a psychicky ubíjejícím prostředí, kde neměl jsem sebou nic
ku psaní a tím méně adresář. Proto odpovídám s omluvou až nyní.
Drazí moji přátelé, jak rád bych Vám též já přál vše nejlepší, provázené Boží láskou, ochranou a požehnáním Vaší záslužné činnosti.
V úctě
Váš PhDr. Miroslav Mrázek
Klášter Nový Dvůr a vzpomínka na P.Valentina
den byl v očekávání. Tatínek pospíchal na nádraží, aby přinesl v bedýnce
vyložené octem a chvojím živého kapra, který putoval z Českých Budějovic, kde strýc Láďa byl porybným.
To všechno uteklo jako voda, zůstaly pouze krásné vzpomínky.
Dnes, když procházím sobotní Plzní, tak již od října slyším vánoční koledy a písně a ten strašný shon a hluk. Myslíme si, že dárkem splníme
všechno, co jsme třeba během roku neřekli. Staré přísloví říká: “Když se
díváš na dar, dívej se i na dárce!“ A co s dárky po Vánocích? Uložíme je
třeba k těm minulým a brzy zapomeneme.
Ale na co bychom opravdu neměli zapomínat, je úcta, vzájemná
tolerance, hezký úsměv, upřímná slova a hlavně láska, které je stále velmi
málo. Klasik naší literatury to řekl opravdu nádherně: “Za trochu lásky
šel bych světa kraj, šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý,…“.
Vánoce tedy přicházejí, ale již devátý rok je budu slavit sama – dá
-li mi Pán Bůh zdraví – nebojím se toho, takových je nás víc.
V závěru chci zmínit slova sv. Pavla, který říká, že všichni jsme
Božími dětmi, promlouvá k Soluňanům, loučí se s nimi a klade jim na
srdce tři věci: “Stále se radujte, bez přestání se modlete a ve všech životních podmínkách děkujte Bohu !“
Požehnané a láskyplné vánoce všem
Ludmila Ševčíková
dělského barokního statku, který dříve patřil premonstrátům z Teplé. Byl
vytipován v roce 1996 a z velké části zrekonstruován trapisty, kteří do
Čech přišli z mateřského opatství Sept Fons ve Francii. Stavební práce
započaly již v květnu 2000. Dvůr má půdorys čtverce o hraně 70 metrů.
Dominantou kláštera se stal moderní minimalistický kostel, jehož část
presbyteria z čtverce vystupuje.
František Nepil Jak rozbalovat vánoční dárek
Tak vidíte, máme zase Vánoce,
jako když je člověk vymaluje a hlavně jsme moudřejší a chytřejší. Už
víme, jak to uděláme napřesrok, víme, že napřesrok většinu dárků seženeme mnohem dřív. Ano, tak se to
má dělat, kupovat dárky v září a
v říjnu, když má člověk po dovolené
spoustu peněz, že ano. Kdy má
v jedné krabici od bot samé pětistov-
Pro naši diecézi je velikým požehnáním, že na jejím území byl vybudován klášter s touto přísnou řeholí (mniši většinu dne zachovávají
přísné mlčení – silentium) a že v současné době zde pracuje a modlí se 25
řeholníků, převážně českých.
ky, v druhé tisícovky a v třetí dvoutisícovky. Neboť dárky se mají nakoupit a poschovávat tak včas, aby je člověk celý prosinec hledal. Ano, napřesrok budeme dárky v prosinci hledat a ne kupovat. A v prosinci půjdete do spořitelny nebo do Komerční banky svoje úspory ukládat a ne vybí12
5
Pro ilustraci popíšeme průběh běžného dne v klášteře.
Vstává se ve 3.00 ráno. Ve 3.15 je první společná chórová modlitba, tzv. matutinum. Poté půl hodina osobní modlitby. Čas od
pěti do čtvrt na sedm vyplňuje duchovní četba, tzv. lectio divina. Někteří
z mnichů si jdou ještě lehnout, v 6.15 pak následuje kapitula, kde se předčítá a vykládá řehole sv. Benedikta. V 6.30 následuje vrchol dne – mše
svatá s ranními chválami. Od osmi do čtvrt na deset následuje duchovní
četba nebo odpočinek. Někteří mniši začínají již pracovat. V 9.00 se mniši modlí dopolední oficium, tzv. tercii, po tercii mniši odcházejí pracovat.
Polední oficium je ve 12.00, následuje oběd. Do čtvrt na tři odpoledne je
pak volno na odpočinek. Ve 14.00 se pokračuje modlitbou odpoledního
oficia, tzv. nóny. Po nóně se mniši rozcházejí konat manuální práci, která
je důležitou protiváhou modlitby. V 17.30 komunita koná modlitbu nešpor, půl hodiny před nešporami je vyhrazeno pro osobní modlitbu.
Na nešpory navazuje opět chvíle osobní modlitby a večeře. V 19.10 se
pokračuje modlitbou se čtením a v 19.30 kompletářem. Ve 20.00 představený požehná komunitě a nastává čas spánku.
Vánoční rozjímání
Vánoční čas je časem velkého zamyšlení nad sebou samým i nad
všemi blízkými. Už od dětství jsem milovala Vánoce. Naše rodina byla
chudá, otec, matka a tři děti, ale o to více bylo u nás lásky a skromnosti.
Chtěly jsme mít se sestrou také pod stromečkem panenky a kočárky, ale
to opravdu nešlo. Tatínek s námi chodíval setmělou Plzní. Pozorovali
jsme výzdobu výkladních skříní, prodej kaprů a hlavně ten zajímavý vánoční ruch. Tu a tam jsme se s někým zastavili, popřáli šťastné vánoce a
šli dál. Maminka mezitím upekla cukroví a my děti jsme se snažili, co
nejrychleji ho sníst ještě před Štědrým dnem. Maminka byla prostě maminka, nezlobila se na nás a v noci upekla ještě nějaké dobroty. A Štědrý
6
11
Drazí přátelé!
Pozdravujeme vás z hor a údolí misie Dimapur! Je to překrásné
místo s dobrými lidmi a požehnanou přírodou. Děti jsou živé a srdečné.
Chodí hezky oblečené ve svých školních uniformách. Je to báječné být
svědkem jejich růstu a pracovních výsledků. Většina studentů si vede
dobře ve svém akademickém studiu, v anglické konverzaci, v upravenosti
a čistotnosti. Po skončení vyučování přicházejí spontánně s přáním a díky. Je zde hezká tradice mezi studenty – od nejmenších až po největší modlit se za dobrodince. Činí tak s vděkem a dobrovolně každý den před
začátkem vyučování.
Vánoce jsou za dveřmi! Děti a každý z nás by vám chtěl předat kytici lásky připravenou s modlitbami a přáním všeho dobrého. Těmto kyticím pomáháte materiálně i duchovně. Společně s vašimi adoptovanými
dětmi vám přejeme „Radostné Vánoce 2014“ a šťastný a úspěšný nový
rok 2015. Ujišťujeme vás o našich skromných modlitbách za vaše plány.
Ať vám Bůh žehná. Ať vám Pán projevuje svou přízeň tak, jako ji projevuje těmto dětem v misii.
S láskou váš
bratr Samuel Elow
Každý klášter trapistického řádu se musí uživit prací svých mnichů.
Na Novém Dvoře mniši chovají ovce, hospodaří v lese, jehož dřevním
odpadem pak zásobují svou kotelnu, vyrábí hořčici a přírodní kosmetiku.
O životě a pokračování prací v klášteře Nový Dvůr jsme pravidelně
informováni tiskovinou Zprávy z opatství Sept Fons a Nový dvůr.
Do letošního 5. čísla tohoto časopisu z 2. září 2014 byl vložen letáček
jednoho z řeholníků, bratra Maria Jana Pavla, se vzpomínkou na jeho prastrýce, dominikánského kněze P.Valentina Maria Krejčího. Tento kněz
působil v letech 1946 až 1950 v našem dominikánském klášteře na Jiráskově náměstí v Plzni. V letáčku s jeho životopisem, který níže přetiskujeme, prosí bratr Maria Jan Pavel pamětníky o svědectví o svém prastrýci,
kterého sám nepoznal. Připravuje o něm monografii. Na letáčku je fotografie P.Valentina po jeho návratu z vězení. Jak vypadal v době svého
působení v naší farnosti, ukazuje druhé foto (s brýlemi).
10
7
P.Valentin v době svého působení v Plzni
Pokud někdo z pamětníků má na P.Valentina osobní vzpomínku nebo
vlastní nějakou jeho fotografii, br. Maria Jan Pavel z Nového Dvora to
jistě velmi uvítá.
Vánoční přání z Indie
Od začátku existence naší farní charity jsme finančně podporovali
P. Jana Meda SDB, moravského salesiána, který se vydal na misie do Indie v roce 1935 ve věku 19 let a ztrávil tam celý život. V roce 1943 tam
byl vysvěcen na kněze. Byl mnohostranně činný, významně utvářel salesiánskou kongregaci v Indii. Byl misijním průkopníkem v horách dvou
indických států, Nagalandu a Manipuru v severovýchodní Indii. Zemřel
ve věku 95 let 25. 1. 2011 v indickém Imphalu v Don Bosco School. Naše farní charita i nadále přispívá indické misii, pokračující v práci
P.Meda, prostřednictvím jeho synovce, který žije v naší republice. Dostali
jsme vánoční přání z Indie od bratra Samuel Elowa, který pokračuje v
práci P.Meda a od dětí navštěvující jeho školu.
8
9
Download

prosincec (3) - Klášter dominikánů Plzeň