aneb
ZPRÁVY ZE SEDLNICKÉ ŠKOLY
tentokrát „za školou“
Blíží se konec roku a mnozí z nás začnou přemýšlet nad tím, co se podařilo, co se
nepodařilo a co se mohlo povést lépe. Tentokrát se do role redakčního týmu „Školního
očka“ vžili deváťáci a hledali ve škole ty, kterým se dařilo v uplynulých dvou letech „za
školou“. Právě s těmi, kteří zaznamenali v nejrůznějších krajských či národních
soutěžích úspěchy, dělali rozhovory. A tady je výsledek jejich snažení. Možná uvidíte
některé z úplně jiného pohledu ...
Dvakrát do týdne si chodím zahrát
Rozhovor s Adélkou Sobotíkovou (6. třída)
Kdo tě přivedl k tomuto sportu?
K tomuto sportu mě přivedl můj otec.
Tento sport děláš z povinnosti nebo jako koníček?
Tento sport mě baví, takže ho beru spíše jako koníček.
Jak se ve volném čase věnuješ kuželkám?
Dvakrát do týdne si chodím zahrát.
Chtěla jsi toho někdy nechat?
Ne, nechtěla. Kuželky mám ráda a je u toho legrace.
Býváš před zápasem nervózní? Jak se projevuje
voje nervozita?
Nervózní už nejsem. Zvykla jsem si a při hře se
odreaguji.
Jsi hodně zklamaná, když neuspěješ?
Ne, ale příště chci uspět.
Jaké jsou tvoje největší úspěchy a máš nějaký cíl,
čeho bys chtěla dosáhnout?
Minulý rok jsem získala 14. místo v republice (Pohár
mladých nadějí). Nyní jsme průběžně na 1. místě a
toto místo bych si chtěla udržet.
Teď něco mimo sport. Například tvůj nejoblíbenější film a co ráda posloucháš?
Mezi mé oblíbené filmy patří Camp Rock. A nejoblíbenější zpěvačkou je Lucie Vondráčková.
Připravila Kristýna Hradilová
Hra na klavír mě vždycky bavila
Interview s Anežkou Říhovou (7.třída)
Kdo tě dovedl ke hraní klavíru?
Mám ráda hudbu, proto jsem si přála hrát na nějaký
hudební nástroj. S rodiči jsme vybrali klavír.
Na klavír hraješ z povinnosti, nebo je to tvůj
koníček?
Hra na klavír mě vždy bavila, a proto jsem se
rozhodla, že to budu dělat naplno. Chtěla bych hru
na klavír studovat na konzervatoři. A protože hraji i
několik hodin denně, stala se hra na klavír také mou
povinností. Samozřejmě jsou chvíle, kdy se do
cvičení musím nutit…
Uvažovala jsi s tím skončit?
Na klavír hraji opravdu ráda, ale určitě jsem
zvažovala, jestli to za to stojí. Klavír je pro mě
opravdu důležitý.
Jak dlouho se už věnuješ na hře na klavír?
Na klavír jsem začala hrát ve 3. třídě. Tehdy mě
učila paní učitelka Třetinová, ale po roce odešla do
důchodu. Měla jsem ji velmi ráda. Na krajské kolo a
na všechny ostatní soutěže mě nyní připravila paní
učitelka Lenka Ručková. Ta se mi velmi věnuje a jsem ráda, že mě učí právě ona.
Jsi nervózní před vystoupením?
Ano, před vystoupením bývám nervózní, ale jak začnu hrát, tréma je pryč.
Jak se projevuje tvá nervozita?
Nijak výrazně. Možná se mi trochu potí ruce. Je to spíš v hlavě…
Jsi zklamaná, když nevyhraješ?
Když neuspěju v soutěži, samozřejmě je mi to líto, ale do každé soutěže jdu s tím, že mi nejde
o výhru, ale chci si prožít hru a atmosféru. Je totiž nádherným zážitkem hrát například
v krásném velkém sále v Praze.
Jaký je tvůj největší úspěch?
V březnu 2008 jsem získala 3. místo v krajském
kole celostátní soutěže ZUŠ ČR v Karviné.
V červnu 2009 jsem získala čestné uznání
v celostátní soutěži Prague Junior Note v Praze.
Máš nějaký cíl, kam bys to chtěla až dotáhnout?
Chtěla bych vystudovat konzervatoř a pak učit děti
hře na klavír.
Co děláš jiného ve volném čase?
Chodím do baletu, hraju na varhany, čtu,
poslouchám skupinu Jonas Brothers.
Děkuji za rozhovor.
Rozhovor připravila Denisa Špinková
Zpěv je pro mě spíš koníček
Rozhovor s Klárou Skopalovou
(9. třída)
Čemu se věnuješ?
Věnuji se zpěvu ve sboru Ondrášek.
Co nebo kdo tě přivedl ke tvému koníčku?
Nejsem si jistá, ale asi to byla moje mamka a
Veronika Poláčková
Jak dlouho se zpěvu věnuješ?
Už je to 8 let.
Máš nějaké plány do budoucna. Kam až
bys to se zpěvem chtěla „dotáhnout“ ?
Co se týče zpívání, tak asi nikam. Zpěv je pro
mě spíše koníček, než abych se jím pak
živila, takže budu pouze chodit do sboru.
Co na to rodiče. Podporují tě ve zpěvu?
Popravdě - mamka můj zpěv zbožňuje (sama
mě i několikrát
podpořila, abych
neodcházela ze sboru, když jsem chtěla). A
taťka? Ten mě podporuje taky, ale neprožívá
to tak moc jako moje mamka.
Máš nějaká vystoupení se svým sborem?
Určitě, jezdím různě po světě, ale máme
koncerty i po republice, nejčastěji ovšem v Beskydském divadle v Novém Jičíně.
Jsi při svém vystoupení nervózní. Jak se u tebe projevuje nervozita?
Při obyčejných vystoupeních trému nemám, ale když jde o soutěž, tak i ano. Někdy zapomenu
text, jindy mi zdřevění nohy a pak se nemohu ani pohnout z místa.
Jakého největšího úspěchu jsi kdy vůbec dosáhla?
Asi když jsme ve Francii získali od poroty 1. místo a byli jsme prohlášeni za celkové vítěze
soutěže (to bylo v roce 2008). Ve stejném roce jsme taky dostali ocenění „Sbor roku “. Letos
jsme pak v Itálii v Malcesine získali jedno druhé a jedno třetí místo.
Jak často máš nějaké vystoupení?
Pokud bych měla brát koncerty i soutěže dohromady, tak asi kolem 10 – 20 vystoupení za rok.
Máš nějaký talisman nebo něco, o čemž víš, že ti
přináší štěstí?
Talisman nemám, ale při zpěvu, když zrovna nevím,
jak daná písnička dál pokračuje, si vzpomenu na
některé vtipné okamžiky, kdy jsem danou písničku
zpívali, a třeba si i vzpomenu -).
Jaké je tvoje oblíbené jídlo?
Asi pizza. Někdy si dám i něco sladkého.
Jaké filmy máš nejraději?
Toho je hodně…xD
Rozhovor připravila Sára Petersová
Není nic lepšího než čtyřkolka
Rozhovor s Dominikem Škarkou (8.třída)
Co děláš za sport a kdo tě k němu přivedl?
Jezdím závodně na čtyřkolce. K tomuto sportu mě
dovedl otec.
Na jakém stroji jezdíš?
V současné době na Suzuki LTR 450.
Jak to začalo?
Nejprve jsem měl motorku, ale ta mě moc nebavila,
a proto jsem přesedlal na čtyřkolku.
Kolik času tomu věnuješ?
Určitě trénuju nejmíň hodinu denně.
Jaké jsou zatím tvoje největší úspěchy?
V listopadu 2010 jsem se stal Mistrem České
republiky v Offroad Maratonu v kategorii starších
juniorů.
Jak dlouho se tomuto sportu věnuješ?
Asi od sedmi let.
Jsi nervózní na závodech?
Ano, nervózní jsem hlavně před závodem, když
stojím na startu.
Přihodil se ti už i nějaký úraz?
Den před závodem jsem si na tréninku zlomil klíční
kost.
Pokud se nepletu, tvůj koníček je finančně dost
náročný.
To máš pravdu, je to docela drahý sport.
Jaký je tvůj sen do budoucna?
Chtěl bych se zúčastnit celosvětového závodu Dakar.
Tak ať se ti v tomto
sportu daří.
Díky moc.
rozhovor připravil Adam Juřica
Beru je jako koníček
Rozhovor s Natálií Ondričkovou
(9.třída)
Co je tvým koníčkem?
Mým koníčkem je hraní kuželek.
Kdo tě k tomuto sportu přivedl?
Přivedla mě k tomu moje mamka.
Hraješ kuželky spíše pro zábavu nebo je
hraješ z povinnosti?
Kuželky beru a vždycky jsem brala jako svůj
koníček.
Jak se ve volném čase věnuješ kuželkám?
Každý týden chodím na tréninky a každou
neděli mívám zápas.
Chtěla jsi toho někdy nechat?
Ano, byly takové situace, kdy jsem nad tím
uvažovala, ale nikdy jsem toho nenechala.
Býváš před zápasem nervózní?
Někdy ano, třeba když se jedná o dost důležitou
soutěž.
Dáváš to na sobě znát?
Nevím, jestli to jde vidět, ale dost se klepu.
Jsi hodně zklamaná, když nevyhraješ zápas?
Ani ne, beru to jako zkušenost do dalšího zápasu.
Jaké jsou tvoje dva největší úspěchy, kterých jsi dosáhla?
Můj první největší úspěch byl, když jsem vyhrála okresní přebory a stala jsem se
reprezentantkou Olomouckého a Moravskoezského kraje a můj druhý největší úspěch byl,
když jsem se dostala na Mistrovství
ČR a tam jsem obsadila 17. místo.
Závidí ti tvoji kamarádi, když
vyhraješ?
Kamarádi ne, ale někdy když
vyhraju, vidím třeba nepřejícné
pohledy ostatních, kterým se dneska
moc nedařilo.
A poslední otázka, kdyby sis měla
vybrat, šla by jsi spíše na film
romantický nebo na horor?
Milovník hororů zrovna nejsem,
takže bych si asi vybrala ten
romantický.
Foto: Mistrovství ČR žákyň 2010 (Kroměříž)
Rozhovor připravila Klára Skopalová
Hrál už i na mezinárodní
mozartovské soutěži
Amadeus
rozhovor s Vojtěchem Říhou (5.třída)
Jaký je tvůj koníček?
Rád hraji na klavír a chtěl bych se tomu věnovat
profesionálně. Taky rád sportuji, hraji basketbal a rád
chodím po horách na túry.
Jak dlouho už hraješ na klavír?
Na klavír hraji od první třídy, nyní tedy už pátým
rokem.
Jaké jsou tvé největší úspěchy?
Mezi mé největší úspěchy patří Čestné uznání v únoru
2008 na mezinárodní soutěži Amadeus v Brně, 3.cena
v Ústředním kole v Celostátní soutěži ZUŠ ČR v Praze
v dubnu 2008, Čestné uznání prvního stupně v celostátní
hudební soutěži Prague Junior Note v Praze v červnu 2009.
Kdo tě ke hře na klavír přivedl?
V první třídě přišla k nám do školy paní učitelka Lenka Ručková. Zjistila, že mám talent. Po
přemluvení rodičů jsem s nadšením začal chodit do hodin klavíru. Paní učitelce jsem velmi
vděčný.
Jaké filmy máš nejraději?
Rád se dívám na hudební koncerty. Z filmů mám rád například Harryho Pottera, Avatar …
Jsi nervózní před vystoupením?
Před vystoupením mívám někdy trému, ale jak začnu hrát, vžiji se do skladby a tréma ze mě
spadne.
Co nejraději děláš ve volném čase?
Rád hraji basket, chodím po horách, čtu si, hraji hry na počítači, ale nejvíc času trávím hraním
na klavír.
Máš nějaký klavírní vzor?
Mým oblíbeným klavíristou je světově
známý klavírista z Frenštátu Martin Kasík.
Také mám rád vynikajícího profesora
z Prahy Ivana Klánského. Rád poslouchám
známého čínského klavíristu Lang Langa.
Máš oblíbenou skladbu nebo autora?
Mým
oblíbeným
skladatelem
je
W.A.Mozart, L.V.Beethoven, I.Berkovič.
Rozhovor připravila Kristýna Smolíková
Foto – Vojta hraje s profesorem Klánským (Praha)
Abadá Capoeira
rozhovor s Tomášem Repperem (8. třída)
Ahoj. Takže jen pro informaci, který sport
vlastně děláš?
Čau. Dělám capoeiru, to je bojové umění, které má
kořeny v Brazílii.
Jak dlouho se tomu věnuješ?
Okolo pěti let.
A jak ses k tomu vlastně dostal?
V Novém Jičíně jsem viděl vystoupení jedné
skupiny zaměřující se na toto bojové umění – a to
mě motivovalo.
Kolik času tomu věnuješ?
Dvakrát týdně jezdím na tréninky a občas cvičím
doma na zahradě.
Dosáhl jsi už nějakých úspěchů?
Ano. V roce 2008 jsem se stal mistrem České
republiky (děti do 14 let – Amarela) - získal jsem
první místo v kategorii 12 – 14 letých v Benguele
(to je jeden z mnoha stylů capoeiry – je dynamická,
bojovníci se pohybují při zemi, ale svá cvičení
prokládají kopy nebo akrobatickými technikami,
které vyžadují sílu, pružnost i správný způsob provedení). Ve stejném roce jsem Sportovcem
města Nového Jičína za rok 2008.
A čeho bys naopak chtěl dosáhnout?
Chtěl bych se stát Mistrem světa -)
A co tví rodiče?
Ti mě v tom na 100% podporují.
Už ses setkal s nějakým slavným
zastupitelem tohoto bojového umění?
Ano. V Bratislavě jsem potkal nejlepšího
capoeiristu na světě – Mestre Camisu (jeden
z nejvlivnějších lidí, který se stará o rozvoj
capoeiry, v roce 1988 založil sdružení
s názvem Abadá Capoeira).
Děkuji ti za rozhovor.
Rozhovor připravil Josef Janošík
Tomáš při přebírání ocenění Sportovec města
Nového Jičína za rok 2008
Budoucí kuželkářské hvězdy?
Rozhovor s Barčou Janyškovou (7. třída)
Kdo tě přivedl k tomuto sportu?
K tomuhle sportu mě přivedl můj otec.
Tento sport děláš z povinnosti nebo jako koníček?
Kuželky mám ráda, takže to beru spíše jako koníček.
Jak se ve volném čase věnuješ kuželkám?
Dvakrát do týdne si chodím zahrát.
Chtěla jsi toho někdy nechat?
Ne nechtěla, je u toho legrace a taky mě to baví.
Býváš před zápasem nervózní? Jak se projevuje
tvoje nervozita?
Před zápasem už tolik nervózní nebývám. Už jsem si na
to zvykla a vždy při hře na to zapomenu.
Jsi hodně zklamaná, když neuspěješ?
Nevadí mi, když neuspěji, ale příště chci
být lepší a dosáhnout lepších výsledků.
Jaké jsou tvoje největší úspěchy a máš
nějaký cíl, čeho bys chtěla dosáhnout?
Můj největší úspěch byl diplom za 8. místo v České republice (Pohár mladých
nadějí – mladší žákyně). Dosáhnout bych chtěla toho, že bych se zúčastnila
finále mistrovství ČR.
Teď něco mimo sport. Například tvůj nejoblíbenější film…
Mezi mé oblíbené filmy patří Harry Potter a film Bratz.
Připravila Kristýna Hradilová
Interview se Sárou Petersovou (9. třída)
Jakému sportu se věnuješ?
Hraju kuželky.
Jak ses ke sportu dostala?
Byl to návrh mojí tety. Chtěla, ať si udržím kondičku.
Největší úspěchy, kterých jsi dosáhla?
Největší úspěch jsem měla v okresních přeborech, kde
jsem získala 1. a 2. místo a v loňském roce 3. místo
v Krajských přeborech jednotlivců Moravskoslezského
a Olomouckého kraje (starší žákyně).
Baví tě to?
Ano, kdyby mě to nebavilo, tak bych tam nechodila.
Jsi nervózní před zápasy?
No, teď už ani ne. Ale ty první zápasy - to byla tréma!
Věnuješ se i jiným koníčkům?
Určitě, mám spoustu dalších koníčků - například tanec.
Co posloucháš za hudbu?
Momentálně poslouchám hip-hop. Ale hodně mě baví
electro a Drum´n´bass
Rozhovor připravila Sabina Nenutilová
Zpívat jsem začala už ve školce
Rozhovor s Terezou Poláčkovou (7.třída)
Kdo tě ke zpěvu přivedl?
No je to už hodně dávno, ale byli to asi rodiče.
Jak dlouho vlastně zpíváš?
Zpívat jsem začala už ve školce, takže pokud
dobře počítám, tak je to osm let.
Máš nějaké plány, kam bys to chtěla
dotáhnout?
Se sborem bych se chtěla podívat do světa a
vyhrávat s ním ceny. Ale chtěla bych se proslavit i
sólově.
Jaký byl tvůj největší úspěch?
Zatím to bylo hlavně s Kulihráškem. V roce 2009
jsme byli v Ostravě (soutěž Vánoční akordy)
absolutními vítězi a letos v soutěži Young Prague
jsme se umístili ve stříbrném pásmu.
Jak často máš vystoupení?
Záleží na tom, jaký je to rok. Někdy je to více
koncertů, někdy méně. Myslím si, že přibližně asi
deset za rok. Ale nejsem si jistá.
Chtěla jsi zpěvu někdy nechat?
Možná jsem to někdy řekla, ale nemyslela jsem to
vážně. Teď bych toho určitě nenechala. Baví mě to.
Jsi při vystoupení nervózní? Jak se tvá nervozita
projevuje?
Zpívám ve sboru, a proto v tom nejsem sama, takže trému
nemívám. Je vedle mě spousta lidí...
Jakou hudbu nejraději posloucháš?
Poslouchám skoro všechno, nejvíce Selenu Gomez.
Tvé nejoblíbenější jídlo?
Mám více druhů oblíbených jídel,ale nejraději mám asi
hranolky se smaženým sýrem.
Připravila Natálie Ondričková
Všem k jejich dosavadním úspěchům blahopřejeme a přejeme spoustu úspěchů
v dalších soutěžích. Vám ostatním, kteří začínáte nebo už zaznamenáváte úspěchy
v základních nebo v okresních kolech, přejeme do dalších soutěží štěstí.
Kdo ví, možná mezi námi rostou velcí umělci nebo sportovci -)
Pokud jsme některé dosud neobjevili nebo na ně zapomněli, určitě se nám ozvěte! Rádi
s Vámi rozhovor připravíme a zařadíme ho.
Redakční rada – tentokrát 9. třída ZŠ Sedlnice
Download

Školní očko - zvláštní vydání