09.30 – 09.40
09.40 – 09.55
09.55 – 10.10
10.10 – 10.25
10.25 – 10.40
10.40 – 11.20
11.20 – 11.40
11.40 – 11.45
Daniela Písařovicová a Jiří Gavor
Úvodní přivítaní moderátory
Tomáš Prouza, statní tajemník pro evropské záležitosti
při Úřadu vlády ČR
Pavel Šolc, naměstek ministra průmyslu a obchodu
Ivo Hlaváč, člen představenstva ČEZ
Coffee Break
Panelová diskuse:
Jiří Feist, ředitel pro strategii skupiny EP ENERGY
Jan Fousek, jednatel a spolumajitel Virtuse Energy
Pavel Pustějovský, výrobní ředitel Deza
Ondřej Šrámek, lobbista za energetické úspory společnosti
Knauf Insulation
Jakub Vít, Svaz průmyslu/místopředseda představenstva
Hutnictví železa
Dotazy z auditoria
Diskusní setkání uzavře šéfredaktor ekonomického deníku E15
Tomáš Skřivánek
Nový klimaticko-energetický balíček a
priority ČR
Tomáš PROUZA
Státní tajemník pro evropské záležitosti
Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR
Klimaticko-energetická politiky EU
• Klimaticko-energetická politika EU musí respektovat
vyváženost cílů bezpečnosti, udržitelnosti a
konkurenceschopnosti.
• Přístup České republiky je formován prioritami:
•
•
•
•
dokončení vnitřního energetického trhu,
odstranění škodlivých dotací,
zajištění energetické bezpečnosti,
konkurenceschopnost průmyslu.
• Aktuální evropská debata doopravdy není o novém
klimaticko-energetickém rámci, ale o nastavení
pravidel pro fungování evropského hospodářství.
Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR
Poučení z Rámce 2020
• Pozitiva:
– EU se daří plnit klimaticko-energetické cíle.
• Negativa:
–
–
–
–
–
úsilí EU je z globálního hlediska ojedinělé,
distorze trhu s elektrickou energií,
růst cen energií v EU,
vnitřní energetický trh nebude dokončen v termínu,
oslabení energetické bezpečnosti EU.
=> Snižování konkurenceschopnosti EU v globálním
srovnání a nerovné podmínky dané rozdílností národních
přístupů uvnitř EU.
Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR
Rámec do roku 2030
• Cíl pro redukci emisí skleníkových plynů o 40 % do
roku 2030.
• Závazný cíl pro OZE na evropské úrovni 27 % na
koncové energetické spotřebě.
• V polovině roku 2014 vyhodnocení naplňování směrnice
o energetické účinnosti s ohledem na výhled naplnění
evropských cílů do roku 2020.
• Reforma EU ETS platná od roku 2021 - rezerva tržní
stability.
• Nový rámec řízení - „governance“
• Soubor ukazatelů pro sledování dopadů závazků na EU.
Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR
Východiska a priority České republiky
• Podporujeme obecný cíl přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku
do roku 2050.
• Klimaticko-energetické cíle mají smysl pokud přispějí k
funkčnímu energetickému trhu a posílení aspektu energetické
bezpečnosti EU.
• Zkušenost napovídá, že vícenásobnost klimaticko-energetických
cílů má spíše negativní dopady, především na trh a investice.
• Je nutno zohlednit dopady cen energií na konkurenceschopnost
a tím se vrátit k otázce vyváženosti základních cílů klimatické a
energetické politiky.
• Nová klimaticko-energetická politika Unie by měla členským
státům zachovat flexibilitu ve stanovení národních energetických
mixů.
Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR
Pozice České republiky
• Politika jednoho závazného cíle pro snižování emisí skleníkových
plynů.
• Cíl pro OZE na celoevropské úrovni pouze indikativní.
• Podpora reformy EU ETS.
• Spravedlivé rozdělení nákladů snižování emisí mimo EU ETS
zohledňující relativně vyšší náklady nových členských států.
• Odmítání systému „governance“ dle stávajícího návrhu.
• Doplnění indikátorů hodnocení dopadů nových opatření o indikátory
zohledňující aspekty energetické bezpečnosti.
• Postupné odstraňování tržních deformací způsobených dotacemi
vyspělých OZE technologií do roku 2020.
• Klimaticko-energetické cíle nesmí jít proti dokončení vnitřního
energetického trhu a zajištění energetické bezpečnosti EU.
Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR
Jednání březnové Evropské rady
• Hlavní témata v závěrech Evropské rady ke klimatickoenergetickému rámci:
–
–
–
–
–
–
energetická bezpečnost a snižování dovozní závislosti,
harmonogram přijetí evropských klimatických cílů,
vyhodnocení dosavadního rámce pro energetickou účinnost,
vymezení priorit pro další jednání,
deklarována snaha o snižování cen energií,
pokračování rozvoje obnovitelných zdrojů.
• Aktuální debata není o konkrétní výši cílů, ale způsobu,
jakým funkčně nastavit parametry nového klimatickoenergetického balíčku.
Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR
„Koaliční potenciál“ České republiky I
• Aktivní hledání pozitivní agendy a průniků s blízkými
členskými státy.
• Spolupráce V4
• Rumunsko, Bulharsko, pobaltské státy
• Společná témata: rozdělení nákladů (burden sharing),
kompenzační mechanismy, technologická neutralita, ochrana
před únikem uhlíku (carbon leakage).
• Česká republika preferuje nastavení, které zohlední vysoký
podíl průmyslu na tvorbě HDP ČR, relativně vyšší náklady pro
nové členské státy vyplývající z klimatických opatření a umožní
rozvoj domácích zdrojů a jaderné energetiky jako
nízkoemisního zdroje.
Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR
„Koaliční potenciál“ České republiky II
• Flexibilita cíle pro obnovitelné zdroje.
• Blízké pozice mají například Velká Británie, Nizozemí, Francie,
Španělsko.
• Reforma systému EU ETS.
• Blízké pozice mají například Kypr, Portugalsko, Itálie, Lucembursko.
• Návrh systému governance
• Blízké pozice mají například Španělsko, Francie, Rumunsko, Bulharsko.
• Zavádění kapacitních mechanismů.
• Spojenci jsou potenciálně všechny sousední státy Německa, které
ponesou náklady nerovného postavení svých konvenčních zdrojů na
trhu.
Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR
Harmonogram dalších jednání
• 14.-16. května – zasedání neformálních Rad
pro životní prostředí a energetiku
• 12.-13. června – zasedání řádných Rad pro
životní prostředí a energetiku
• 26.-27. června – zasedání Evropské rady
• říjen 2014 – zasedání Evropské rady
Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR
Děkuji za pozornost!
Tomáš PROUZA
Státní tajemník pro evropské záležitosti
Úřad vlády ČR
Scénáře budoucího vývoje energetiky
a možný přístup ČR
Leading Minds Forum, Praha , 15.4.2014
Aktuální témata energetické legislativy
EU a ČR
Pavel Šolc
Náměstek ministra
15
Milníky vývoje
2008 - 2010 - strategie dekarbonizace
Roadmap 2050
Cíle 2020 – masívní podpora OZE
Směrnice o průmyslových emisích
2011 – Energiewende a Nuclear Phase out DE
2008 --- ekonomická recese a pomalé oživování
2010 --- břidličná revoluce v USA
decoupling cen plynu a ropy
levné uhlí
2009- 2014 – politická rizika dodávek plynu (Ukrajina, Africké
jaro)
2013/14 – počátky probouzení (???)
Aktuální témata energetické legislativy
EU a ČR
Pavel Šolc
Náměstek ministra
16
Aktuální stav
Kolaps modelu trhu s elektřinou
Funguje obchodní výměna a krátkodobé trhy
Energetika žije z podstaty a politických rozhodnutí
Nefungují investiční signály
Rozpad jednotného trhu s elektřinou
Neschopnost vynutit si plnění Evropské legislativy
Ústupky národním řešením velkých států (EEAG), HPC
Neplnění cílů (Medium term vision 2010, Target m.2014)
Zhoršování konkurenceschopnosti EU a její deindustrializace
Aktuální témata energetické legislativy
EU a ČR
Pavel Šolc
Náměstek ministra
17
Scénáře vývoje
Návrat k energy only market – 10%
Rychlá změna zásadních politických rozhodnutí - ???
Stabilizace legislativy
Nervy na uzdě (oddělit energetiku od politiky)
Striktní vynucování evropské legislativy (nediskriminační)
Oddělení trhu s energií a kapacitou – 50%
Standardizace kapacitních mechanismů
Pravidla pro přeshraniční výměny a SoS
Ocenění spolehlivosti
Rozpad IEM – 40%
Rozpad na regionální celky s podobnou strukturou či politickými zájmy
NWE nebo FR/BE + DE/AT/Skandinávie, Iberia, Itálie + část balkánu, V4++
Aktuální témata energetické legislativy
EU a ČR
Pavel Šolc
Náměstek ministra
18
Klíčové momenty vývoje
Implementace národních řešení – 2014/2015
Nová komise a Europarlament – 2015
Mezinárodněpolitický vývoj 2014/15 (Rusko, Severní Afrika a
Střední východ)
Vývoj na komoditních trzích (ekonomika USA a Asie, shale G/O,
uhlí)
Změny ve výkonových bilancích po roce 2016
Dokončení nuclear phase out
Odstavování uhelných zdrojů
Aktuální témata energetické legislativy
EU a ČR
Pavel Šolc
Náměstek ministra
19
Reakce
Strategie pro všechny tři scénáře
Společné prvky strategií
Zahraniční politika
Domácí dlouhodobá politická
rozhodnutí
Aktuální témata energetické legislativy
EU a ČR
Pavel Šolc
Náměstek ministra
20
Dopady rámce 2030 na ČR a země EU
Aktuální témata energetické legislativy
EU a ČR
Pavel Šolc
Náměstek ministra
21
Podíl průmyslu dle IDWK Koln
Aktuální témata energetické legislativy
EU a ČR
Pavel Šolc
Náměstek ministra
22
Aktuální témata energetické legislativy
EU a ČR
Pavel Šolc
Náměstek ministra
23
Aktuální témata energetické legislativy
EU a ČR
Pavel Šolc
Náměstek ministra
24
Aktuální témata energetické legislativy
EU a ČR
Pavel Šolc
Náměstek ministra
25
Aktuální témata energetické legislativy
EU a ČR
Pavel Šolc
Náměstek ministra
26
Dopady plnění cílů na ČR
Tabulka 1 Srovnání předpokladů a reality pro klimaticko-energetický balíček z roku 2008
Average retail electricity price
increase (EU27)
Average price of CO2
allowance/average price of CO2
in ETS sectors
Average RES value
Carbon leakage and EU ETS
adjustments
Final situation in 2020
according to the Impact
assessment to the
Climate Package 2020 targets (2008)
Reality in (2008-) 2013 (7 years to
the target)
18,8-25,9%
26,5% (Eurostat)
EUR30-47/EUR2224
EUR4,9 (CEPS)
35 EUR/MWh
69,7 EUR/MWh per RES unit (IHS CERA)
114 EUR/MWh per RES electricity
produced (EEG Wien/Fraunhofer ISI)
13 EUR/MWh as EU average cost paid by
final electricity consumer (EEG
Wien/Fraunhofer ISI)
Predictable, transparent
systematic approach
Recalculations of correction factors,
backloading, ad hoc decisions on
manufacturing industry cap, CHPs
etc.
Zdroj: Eurostat
Dopady na nové členské země
jsou zatíženy náklady klimatické politiky významně víc než země EU12 (viz Tabulka 1).
Tabulka 1 Vývoj cen elektřiny v EU pro domácnosti a průmysl
GDP per
capita 2011
Share of
industry in
GDP 2011
Electricity prices in 2012
EUR/person
%
EUR/MWh
Old M S
(EU-15)
27,731
17.6
99.9
204.5
1.11
1.16
49%
New MS
(EU-12)
9,425
23.5
108.8
156.0
1.24
1.28
70%
Groups
of EU
countries
For
industry
For
households
Electricity prices: dynamics
2008-2012
For
For
industry
households
Relation of
electricity
prices for
industry to
electricity
prices for
households in
2012
Price for ind. =
100%
2008 = 1.00
Zdroj: Eurostat
Náklady současných opatření
Aktuální témata energetické legislativy
EU a ČR
Pavel Šolc
Náměstek ministra
29
Podíl výdajů domácností
Aktuální témata energetické legislativy
EU a ČR
Pavel Šolc
Náměstek ministra
30
Dodatečné náklady na OZE v případě podpory
Aktuální témata energetické legislativy
EU a ČR
Pavel Šolc
Náměstek ministra
31
Plnění EED – dotace min. 50 mld do roku 2020
Aktuální témata energetické legislativy
EU a ČR
Pavel Šolc
Náměstek ministra
32
Plnění cílů CO2 dle vývoje ASEK
Aktuální témata energetické legislativy
EU a ČR
Pavel Šolc
Náměstek ministra
33
Náklady podnikové sféry
Náklady podnikové sféry ČR
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
emise podniků v ETS (mil. t CO2 eq.)*
84,73
78,64
76,09
73,58
71,11
68,68
66,29
bezplatná alokace dle čl 10a (mil. EUA)
24,44
23,22
22,11
21,11
20,19
19,33
18,51
bezplatná alokace dle čl 10c (mil. EUA)
23,07
19,23
15,38
11,54
7,69
3,85
0,00
dokupovaný objem (mil. EUA)
37,23
36,20
38,60
40,94
43,24
45,51
47,79
241,97
271,47
328,10
409,41
497,23
477,89
430,10
náklady na koupi EUA (mil. EUR)
* zdroj: Evropská komise: EU Energy, transport and GHG emissions - Trends to 2050
(http://ec.europa.eu/clima/policies/2030/models/eu_trends_2050_en.pdf)
Zdroj: Expertní odhad MŽP
Náklady 2020 až 2030
Náklady podnikové sféry ČR
2021
2022
2023
2024
2025
2026
2027
2028
2029
2030
emise podniků v ETS (mil. t CO2 eq.)*
65,45
64,60
63,77
62,93
62,11
58,85
55,67
52,57
49,55
46,61
bezplatná alokace dle čl 10a (mil. EUA)
15,87
13,22
10,58
7,93
5,29
2,64
0,00
0,00
0,00
0,00
dokupovaný objem (mil. EUA)
49,58
51,38
53,19
55,00
56,82
56,20
55,67
52,57
49,55
46,61
náklady na koupi EUA (mil. EUR) - bez 495,80 590,89 691,45 797,50 909,07
1
1
1
1
1
rezervy
011,63 113,33 156,47 189,13 211,78
náklady na koupi EUA (mil. EUR) - s
594,96 770,73 957,39
1
1
1
1
1
1
1
rezervou
155,00 306,79 405,04 503,00 524,44 535,96 538,03
* zdroj: Evropská komise: EU Energy, transport and GHG emissions - Trends to 2050
(http://ec.europa.eu/clima/policies/2030/models/eu_trends_2050_en.pdf)
Zdroj: Expertní odhad MŽP
Potenciál pro úspory – scénář ASEK
Aktuální témata energetické legislativy
EU a ČR
Pavel Šolc
Náměstek ministra
36
Potenciál pro úspory – scénář protažení EED
Aktuální témata energetické legislativy
EU a ČR
Pavel Šolc
Náměstek ministra
37
Potenciál pro úspory – scénář zpřísnění EED
Aktuální témata energetické legislativy
EU a ČR
Pavel Šolc
Náměstek ministra
38
Náklady na dosahované úspory
Varianta dle ASEK:
v letech 2020-2030 by se uspořilo 44 PJ s cca 50 mld. Kč
dotací, tj. 130 mld. Kč celkem.
Varianta protažení EED:
potřeba uspořit 97,96 PJ při cca 100 mld. Kč dotací
a celkových nákladech cca 300 mld. Kč.
Varianta zpřísnění EED:
potřeba 131,38 PJ úspor při dotacích 130 mld., tj. celkem
necelých 400 mld. Kč nákladů
Aktuální témata energetické legislativy
EU a ČR
Pavel Šolc
Náměstek ministra
39
Potenciál snižování emisí GHG
Aktuální témata energetické legislativy
EU a ČR
Pavel Šolc
Náměstek ministra
40
Náklady spojené se snižováním emisí GHG
Odhadované náklady podnikové sféry na nákup EUA:
Při zavedení strategické rezervy:
v roce 2021 odhadovány na 603, 7 mil. EUR s postupným
nárůstem na 1 194,09 mil. EUR v roce 2030.
Bez zavedení strategické rezervy:
v roce 2021 odhadovány na 503,08 mil. EUR s postupným
nárůstem na 940, 79 mil. EUR v roce 2030.
Vzhledem k související debatě o snížení emisí do roku 2030 mimo
sektory EU ETS by se dle prozatímních odhadů snížení o více než 12 %
(oproti roku 2005) v této oblasti jevilo jako obtížně dosažitelné bez
zcela nových politik a opatření, jejichž realizace by však vyžadovala i
dodatečné náklady na straně regulovaných subjektů a popř. i státu.
Aktuální témata energetické legislativy
EU a ČR
Pavel Šolc
Náměstek ministra
41
Závěry
Všechny státy včetně Polska podporují alespoň jeden cíl (CO2)
ČR je schopna bez závažných dopadů
- splnit cíle v energetice podle ASEK
- splnit cíle v průmyslu pokud budou výnosy alokovány zpět na
podporu průmyslu (účinnost, dopady do cen elektřiny)
- splnit cíle v non-ETS oblasti, pokud dodatečné nároky
nepřevýší cca 10% (vs. 2005) (MŽP) – jinak rostou náklady
Část států (vč. ČR) je proti závaznému cíli OZE
Pro ČR by národní závazný cíl představoval min. cca 6 mld.Kč/r po
r. 2025
Evropský cíl povede k rostoucím nákladům na síťě a zajištění
bezpečnosti dodávek, možná i k finančním transferům MS
Energetická účinnost je pro ČR prioritou, ale nepodporuje pevné cíle
Aktuální témata energetické legislativy
EU a ČR
Pavel Šolc
Náměstek ministra
42
Děkuji za pozornost
[email protected]
Aktuální témata energetické legislativy
EU a ČR
Pavel Šolc
Náměstek ministra
43
JAK VIDÍ ČR BUDOUCNOST
ENERGETICKÉ POLITIKY EU?
PhDr. Ivo Hlaváč
člen představenstva, ředitel Public Affairs Skupiny ČEZ
Leading Minds Forum
Praha, 15. dubna 2014
EVROPSKÁ ENERGETICKÁ POLITIKA MĚLA
DEFINOVÁNY DVA HLAVNÍ CÍLE: JEDNOTNÝ
TRH A DLOUHODOBOU DEKARBONIZACI
2 PILÍŘE ENERGETICKÉ POLITIKY EU
JEDNOTNÝ TRH
CÍLE
NÁSTROJE
 Efektivní alokace kapitálu
 Příznivé ceny pro spotřebitele
 Bezpečnost dodávek
 Liberalizace
 Větší konkurence
 Funkční propojení elektrických trhů
DEKARBONIZACE
 Snížení emisí skleníkových plynů
o 80-95% do 2050
 3x20 do roku 2020
1. EU ETS
2. Podpora OZE
3. Směrnice o energetické účinnosti
(EED)
Vyvážený posun k efektivní a
nízkouhlíkové ekonomice
45
ALE PŘEKRYVY NÁSTROJŮ VEDLY K CELKOVÉ
DESTABILIZACI ENERGETICKÉHO SEKTORU
Hodinové reziduální poptávky, výroby z větru a slunce (horní graf)
a spotové ceny (spodní graf) v Německu v prosinci 2012
GW a EUR/MWh
 33 hodin s negativní
cenou v 5 dnech
(minimum -222
EUR/MWh 25/12/2012)
 Intraday minimum
-500 EUR/MWh
 Nízké ceny nejsou jen
otázkou vánočních
svátků, od začátku roku
bylo letos 20 dnů s
průměrnou denní cenou
pod 20 EUR/MWh
46
*Reziduální poptávka = Poptávka minus (Vítr + PV)
EU ETS PŘESTAL BÝT FUNKČNÍ A DÁLE
NEMOTIVUJE K ÚSPORÁM CO2 ANI K
NÍZKOUHLÍKOVÝM INVESTICÍM...
Relativní emise CO2 vztažené na jednotku HDP, normalizováno na
100% v roce 2007
Pozn.: Mezi lety 2011-12 došlo u vyspělých evropských ekonomik (Německo, Francie, Velká
Británie) k meziročnímu nárůstu absolutního množství vyprodukovaných emisí CO2 v řádu
jednotek %.
47
Zdoj: Eurostat, BP statistical review
ENERGETIKY PROTO VOLAJÍ PO REFORMĚ
SYSTÉMU EU ETS, KTERÁ BY MĚLA BÝT
SOUČÁSTÍ RÁMCE 2030
JEDNOTNÝ CÍL NA EVROPSKÉ ÚROVNI

Zabraňuje roztříštěnosti trhu a redukuje tak náklady
TRŽNÍ NÁSTROJ



Optimální z hlediska efektivity
Stabilní (v porovnání s neustále se měnící regulací)
Dotace jen pro nové technologie v rané fázi vývoje
FLEXIBILNĚ DEFINOVANÝ CÍL ZOHLEDŇUJÍCÍ VÝVOJ EKONOMIKY


Fixní nabídka není obvyklá a vede k nadměrné volatilitě a nejistotě na trhu
Nástroj zaměřený přímo na cíl bez ohledu na ekonomický vývoj
CÍL BERE V POTAZ KONTEXT MEZINÁRODNÍCH VYJEDNÁVÁNÍ

Minimalizuje negativní dopad na konkurenceschopnost
EU ETS s reálným a flexibilním cílem
48
Nutná
reforma
AVŠAK DOPAD KOMISÍ NAVRŽENÝCH CÍLŮ
PRO ROK 2030 MŮŽE BÝT OPĚT
KONTRAPRODUKTIVNÍ
 Navzdory prokázanému překryvu cílů v rámci 2020 navrženy min. 2 závazné cíle,
a to:
 pro redukci emisí CO2 ve výši 40 % ve srovnání s rokem 1990 (meziroční
tempo redukce vzroste z 1,74 % na 2,2 %);
 pro podíl OZE na spotřebě ve výši alespoň 27 % na úrovni EU (ZATÍM bez
rozpadu na národní cíle);
 pro oblast energetické účinnosti případný cíl až po 2014.
 EU ETS se v horizontu 2030 jeví jako mírně deficitní v případě 40% GHG cíle a v
podstatě vyrovnaný při méně ambiciózním cíli 35%.
 Navrhovaný flexibilní mechanismus postupně odčerpá přebytek z trhu a bude jej
nadále držet limitovaný. Zároveň však oslabuje motivaci k mezičasové
optimalizaci.
JSME SCHOPNI ZAJISTIT EKONOMICKOU VZÁCNOST
POVOLENKY, TO ZNAMENÁ PŘIZPŮSOBIT NABÍDKU
POPTÁVCE?
49
Z POHLEDU ČEZ JE PODSTATNÁ ZEJMÉNA
ROLE EU ETS NA CELKOVÉM CÍLI PRO
SNÍŽENÍ
EMISÍ GHG
GHG emise v EU28 (historie a cíle)
Mt of CO2 ekvivalentu, CAGR 2021-2030
 Tempo lineárního
-40% in 2030
redukčního faktoru v EU
ETS vzroste z 1,74% na
2,2% ročně
 Formálně není daný vztah
mezi celkovým GHG cílem a
lineárním redukčním
faktorem v EU ETS
-20% in 2020
-2,8%
 Kumulativně bude třeba
uspořit 7000Mt GHG emisí
mezi 2014 a 2030
 Současný přebytek v EU
-3,0%
ETS je zhruba 2200 Mt, tzn.
bude potřeba vyvinout další
úsilí pro úspory
 Navíc navrhovaný design
EU ETS neumožňuje využití
celého současného
přebytku
50
Zdroje: Eurostat, European Commission
AVŠAK Z PŘEDBĚŽNÝCH KALKULACÍ VYCHÁZÍ
SYSTÉM V ROCE 2030 POUZE MÍRNĚ
DEFICITNÍ
Bilance EU ETS do roku 2030
Mt
51
Zdroje: IMF, Global Insight, OECD, Point Carbon, výpočty ČEZ
EVROPSKÁ KOMISE SICE NAVRHUJE
ZAVEDENÍ JISTÉ FLEXIBILITY NA NABÍDKOVÉ
STRANĚ EU ETS (MSR)
Kumulovaný přebytek EUA na trhu
Mt
 Lineární redukční faktor v
EU ETS vzroste ze
současných 1,74% na
2,2% ročně (cca 48 Mt)
 Od 2021, 12% přebytku z
roku Y-2 bude umístěno
do rezervy, pokud je tento
přebytek větší než 833Mt
 Max 100Mt bude z rezervy
Optimální pásmo přebytku dle EK (400-833 Mt)
vráceno na trh, pokud
přebytek v roce Y-2 je
menší než 400Mt
 Přebytek z backloadingu
pro rok 2020 bude
navrácen v průběhu tří let
(2020-2022)
52
AVŠAK PŘES NESPORNOU UŽITEČNOST
NABÍDKOVÉ FLEXIBILITY JE NAVRŽENÝ ZPŮSOB
IMPLEMENTACE PROBLEMATICKÝ …
Jaký přebytek je
optimální?
 Hedgingové objemy tržních hráčů se uveřejňují pouze částečně
 Neexistuje ani expertní konsensus, Impact Assessment od EK uvádí
rozptyl 704-1300 Mt
 Může oslabit možnost časové rozložení závazku
Je potřeba
hedgeování v čase
stálá?
Je systém
dostatečně
flexibilní?
Je interní
spouštěcí mech.
optimální?
53
 Hedgingové strategie hráčů na trhu se mohou měnit v čase v
závislosti na vnímání cash-flow rizika
 I při stejných strategiích se bude měnit objem potřebný pro
hedgeování, protože emisní intenzita výrobního portfolia bude klesat
 Přebytek v roce Y je reportován v roce Y+1
 Opatření upravující nabídku bude mít efekt až v roce Y+2
 Pomalá reakce může znamenat procyklický efekt opatření
 Objem nabídky na trhu se řídí současným stavem trhu
 Trh tedy může rozhodnutím „pálit“/držet ovlivnit budoucí nabídku
 Může se tak otevírat prostor pro spekulaci (držet přebytek a počkat
na redukci nové nabídky)
... A PROTO BY BYLO NEJVHODNĚJŠÍ
PROVÁZAT MSR S REÁLNÝM VÝVOJEM
EKONOMIKY
UPRAVENÝ MSR (2.0)
1) Představuje výchozí projekci produkce v sektorech EU ETS (energetika, průmysl)*
Produkce, množství povolenek
2) Přizpůsobuje množství povolenek relativní odchylce reálné produkce od výchozí projekce
Princip MSR 2.0
Odchylka produkce
elektřiny od výchozí
projekce
Odchylka průmyslové
výroby od výchozí
projekce
Proporční odchylka
množství dodaných
povolenek v EU ETS
čas
54
Výchozí množství
povolenek
Přizpůsobené množství
povolenek
Skutečná výroba elektřiny
Výchozí průmyslová výroba
Výchozí výroba elektřiny
Skutečná průmyslová výroba
* Projekce výroby byly představeny v impact assessement k MSR.
MSR 2.0 PŘINESE ŘADU VÝHOD
 Dodávka korelovaná s reálnou ekonomickou situací
 umožní vyhnout se značným nejistotám implicitně obsaženým v současném návrhu MSR –
nepředvídatelnosti ekonomického vývoje v delším časovém horizontu,
 důraz zůstane na dlouhodobé dekarbonizaci.
 Rychlé přizpůsobení
 je limitováno pouze zpožděním nezbytným pro zveřejnění ekonomických statistik.
 Flexibilní přizpůsobení
 umožňuje zachytit celou škálu vnějších změn (v závislosti na zbývajícím množství emisí v
rezervě)
 Přizpůsobení uvolňování povolenek zachytí důsledky zvyšování energetické účinnosti
 vyšší úsilí v energetických úsporách znamená nižší výrobu elektřiny, což povede k nižšímu
uvolňování emisních povolenek
 Vnější „spouštěč“ zabraňuje manipulaci s trhem ze spekulativních důvodů
 Transparentní mechanismus omezující politické zásahy do systému
 Odstranění nutnosti odhadovat objem pro hedging
 objem potřebný pro hedgování je neustále determinován trhem.
55
ČLENSKÉ STÁTY SE NECHTĚJÍ SPOLÉHAT
POUZE NA REFORMU EU ETS A PROTO HLEDAJÍ
VLASTNÍ CESTU K ENERGETICKÉ
SOBĚSTAČNOSTI
Německo
Velká Británie
V 09/2013 dohodlo EDF s ministerstvem
komerční parametry CfD pro jádro.
Návrh zákona zajišťujícího legislativní
rámec pro podporu investic v energetice je
od 11/2013 v posledním čtení v parlamentu
UK.
Francie
Rámcový zákon NOME platí od července
2011
Další mechanismy podporující výstavbu
záložních kapacit jsou v procesu legislativní
přípravy, zavedení kapacitních plateb má
začít v roce 2015
Španělsko
Mechanismus kapacitních plateb byl
zaveden od počátku liberalizace
Proběhla řada novelizací – zvýšení plateb
pro udržení systému i snížení plateb jako
reakce na tamní ekonomickou situaci
Zdroj: evropský tisk
Komplexní revize německého energetického
trhu (Energiewende) je dojednávána v koaliční
smlouvě
Přijat zákon, kterým vláda může zakázat
uzavření elektrárny a vyplatit kompenzaci
Německý regulátor zaplatí 2,4GW záložní
kapacity na zimu 2013/14, aby zabránil kolapsu
soustavy. Pro 2015/16 plánuje 4,8GW.
Itálie
 Kapacitní platby v platnosti
od roku 2004
 Regulátor trhu s elektřinou a
plynem (AEEG) ustanovil
základní rámec pro nový
mechanismus v roce 2011
 Nový kapacitní trh má být
spuštěn v roce 2017
PŘEDPOKLÁDANÁ REALITA A VHODNÁ
KRITÉRIA ENERGETICKÉ POLITIKY EU
Dlouhodobě
 Funkční trh s energií nejvíce transparentní (dnes asi utopie).
V případě regulace
 Technologická neutralita a přeshraniční jednotnost systémů - zamezení klasického dumpingu:
 EU ETS velmi transparentní trh;
 pokud feed-in tarify, pak pro všechny nízkouhlíkové technologie;
 pokud kapacitní trhy, tak regionální.
 Dlouhodobá stabilita a směřování nutné – jednou zdecimované odvětví bude těžko resuscitováno.
 Podpora zaměstnanosti a konkurenceschopnosti v energetice jako ve všech ostatních
průmyslových oborech.
 Diplomacie a ochrana rovného zacházení.
Kritika
Maďarská výstavba na bázi mezistátní dohody – zatím spíše akceptace EK.
Britský CFD se snahou o transparentní cenu a ochranu fungování trhu zatím hodnocen
negativně.
57
DĚKUJI ZA POZORNOST
PhDr. Ivo Hlaváč
člen představenstva, ředitel Public Affairs Skupiny ČEZ
Leading Minds Forum
Praha, 15. dubna 2014
10.40 – 11.20
11.20 – 11.40
11.40 – 11.45
Panelová diskuse:
Jiří Feist, ředitel pro strategii skupiny EP ENERGY
Jan Fousek, jednatel a spolumajitel Virtuse Energy
Ivo Hlaváč, člen představenstva ČEZ
Tomáš Prouza, statní tajemník pro evropské záležitosti
při Úřadu vlády ČR
Pavel Pustějovský, výrobní ředitel Deza
Pavel Šolc, naměstek ministra průmyslu a obchodu
Ondřej Šrámek, lobbista za energetické úspory společnosti
Knauf Insulation
Jakub Vít, Svaz průmyslu/místopředseda představenstva
Hutnictví železa
Dotazy z auditoria
Diskusní setkání uzavře šéfredaktor ekonomického deníku E15
Tomáš Skřivánek
Budoucí vývoj cen EUA – odhad
Budoucnost energetické
politiky EU
Ondřej Šrámek
Knauf Insulation
Něco se nezměnilo…
Něco se změnilo…
Dva přístupy ke spotřebě
Česko (ASEK 2012)
Německo
Společná akce na úrovni EU dává smysl
6000
5000
4000
3000
2000
1000
0
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Gas imports from Russia (PJ)
Gas consumption in the residential sector (PJ)
2010
2011
Download

LMF Sborník.pdf - Konference E15