studenti studentum
Za maskou? ACTA
U OBSAH
U ÚVODNÍK
TIRÁŽ
číslo 6, ročník 1, 2012, Ostrava
[email protected]
www.sus.osu.cz
studenti studentum
Identifikační číslo:
MK ČR E 20393
Novinky
4
Naše univerzity
5
Neklidný týden
9
Stavovská unie studentů Ostrava
Hladnovská 1433/22
710 00 Ostrava
Za maskou? ACTA
17
Šéfredaktorka
Rozhovor s rektorem VŠB-TUO
22
([email protected])
Plesání a plesování SUS Ostrava
24
University Band Contest
26
Report z Áčka
32
Majálesový měsíc je za dveřmi!
Slovinský pěvec z Terstu
36
Kalendář kulturních akcí
38
PechaKucha Night
42
Reportáž z Koncertu už ne tak moc zadáčo 44
Soutěž
47
Proč je život bez sexu skandální?
48
Fejeton - Nejlepší přítel moderního člověka 50
Vydavatel
Agáta Vřeská
Redaktoři
Matěj Antoš
Veronika Balcárková
Nikola Brtvová
Nikol Dostálová
Ivan Dzido
Michala Gawelczyková
Zuzana Kaňová
Radim Kateřiňák
Tereza Knapková
Jaroslava Kořená
Jana Kovářová
Tomáš Mičúnek
Jaroslav Neuvirt
Kateřina Nováková
Vilemína Ondrušová
Lenka Papřoková
Kateřina Polínková
Kristýna Svidroňová
Karel Střelec
Marek Suchánek
Zuzana Škůrková
Aneta Vozňáková
Vojtěch Žižka
V poslední době jsme byli událostmi, které se okolo nás odehrávaly, pobízeni
k tomu, abychom se zamýšleli nad věcmi, které mnohým z nás byly doposud
lhostejné. Možná je dobré se zeptat, zda je tedy správné, aby se člověk zajímal
o dění kolem sebe do hloubky a v souvislostech a aby nad nimi přemýšlel až
tehdy, když takzvaně začínají hořet, a zda by nebylo moudřejší a od nás samých
očekávanější, pátrat a snad i nalézat odpovědi daleko dřív. Mnohem palčivější
však může leckomu připadat otázka, zda, byť v době kdy už pochodně plápolají naplno, opravdu hledáme poctivě a nesmíříme se s první verzí, která je nám
mnohdy líbivě předhozena.
V té poslední době jsem se nemohla vytrhnout z představy, že některé věci
a názory na mě pošvidrávají jedním očkem černým, druhým bílým. Málokdy
se mi naskytla právě taková příležitost si uvědomit, jak jsem ráda, že mé oči
dokážou vidět svět kolem v tolika barvách. Zda to platí i o mém rozumu, už si
jistá vskutku nejsem. Ale ujištění, že svět není černobílý, mě vždy nutí bránit se
myšlence, že nahlížení na věci by takové mělo být.
S příchodem jarních dnů je tady nové číslo našeho časopisu, který se barev
obávat nechce. Neopomineme se zastavit u neklidných dnů, zavzpomínáme
na taneční sezónu a také Vám prozradíme, jak vyhrát vstupenky na blížící se
Majáles či která ze studentských kapel si zahraje na jednom z jeho pódií. A
samozřejmě nebude chybět ani již známé zastavení na Ostravsku a přehled
kulturních akcí, které byste neměli vynechat.
Jaro plné barev a příjemné počtení!
Editace
Kontroverzní teorie světa
52
Švédsko – místo pro každého
54
Bezpečnější Aukro
55
Michal Místecký
Vilemína Ondrušová
Bav se!
56
Grafické zpracování
Ostravak
58
Ostravská pohádka
60
Autorské okénko
62
Last but not least
64
Březnový program A klubu
66
Matěj Antoš
Agáta Vřeská
Korekce
Sabina Freundová
Foto na obálce
Kristýna Svidroňová
Partner časopisu: Upgrade CZ s. r. o.
Za redakci,
náklad 100 ks
Agáta Vřeská,
Datum vydání: březen 2012
šéfredaktorka
Obsah příspěvků se nemusí shodovat s názorem redakce.
3
i
t
y
5
z
k y
4
r
foto: Vojtěch Žižka
v e
-agv-
Zdravá strava v menze
U vyloženě zdravých jídel je problém také v tom, že se špatně prodávají.
Pokud jsou zařazeny na jídelníček, jsou
spotřebovány pouze zhruba z 20%.
Navíc, jako jedni z mála bereme pouze
čerstvou zeleninu, kterou zpracováváme,
nepoužíváme žádnou konzervovanou
zeleninu. Zároveň bylo jasně řečeno, že v
případě nespokojenosti, mohou strávníci
jídlo přímo na místě reklamovat. Taktéž
bylo zmíněno, že se chystá výběrové řízení
na obsazení druhého patra menzy, které
bude otevřeno soukromým subjektům,
aby tam nabídli alternativní způsoby stravování.
i
Je nutné, aby na kolejích byla neustále
taková zima, zvláště v arktických mrazech,
které proběhly?
Nutné to samozřejmě není a nemám
z toho radost. Nicméně, rekonstrukce
kolejí, pokud bychom ji chtěli udělat
opravdu poctivě, stojí půl miliardy, a to
v daný okamžik bohužel nemáme. Jedinou možností je tedy z našetřených peněz
postupně zateplovat kolejní budovy.
Proč stoupla cena jídel v menze?
My jsme dotovali stravu ze sociálního
fondu, to znamená, každý zaměstnanec
dostával příspěvek na stravu, a my jsme tím
pádem mohli z příjmu menzy napomoci
stravování studentů. Bohužel, tento fond
došel, a my jsme museli tuto situaci řešit.
Stravné narostlo o osm nebo deset korun,
protože my nemáme z čeho menzu dále dotovat. To je situace, která vyplývá z celkové
ekonomické situace.
n
Na kdy je plánováno otevření nové budovy FEI a co bude s uvolněnými prostorami, nepřesunou se tam některé katedry
Ostravské univerzity v rámci spojování
našich univerzit?
Otevření nové budovy FEI proběhne v
říjnu letošního roku. Předpokládáme, že do
ní přesuneme všechny katedry této fakulty,
a do uvolněných prostor chceme přesunout
naši katedru jazyků a společenských věd,
která je nyní na Dr. Malého. Budovy na
Dr. Malého pak chceme následně prodat.
Pokud jde o migraci Ostravské univerzity,
dohoda je taková, že minimálně pět let
se nebudou fakulty stěhovat z prostor, ve
kterých jsou nyní.
u
-agv-
Poslední víkend v únoru patřil již VI.
konferenci České studentské unie (ČeSU).
Zástupci takřka čtyřiceti studentských
organizací zavítali do Plzně, kde je hostila tamější Západočeská univerzita. Tato
pravidelná setkání se konají vždy jednou
za semestr a jejich cílem je získat nové
kontakty, zkušenosti nebo třeba inspiraci.
Samotné konferenci předcházel
páteční, v pořadí již III. meziuniverzitní
veletrh studentských organizací, na
kterém se mohli členové organizací
představit ostatním a zároveň i poznat
své kolegy z jiných měst a spolků. Mezi
zúčastněnými organizacemi byla i naše
SUS Ostrava.
Součásti programu bylo i několik
workshopů, prohlídka města a
samozřejmě prohlídka místního pivovaru s nezbytným „zlatým posilněním“. V
rámci programu proběhlo představení
unikátního průzkumu mezi studentskými senátory univerzit v celé republice. Více se o tomto průzkumu dozvíte
na konci našeho časopisu nebo přímo
na stránkách cesu.cz. O výsledcích
průzkumu, ale také o celkové situaci
našeho školství se následně rozhořela
diskuze, a mezi hosty, se kterými mohli
studenti diskutovat, byl i prorektor ZČU
doc. Ježek.
V závěru byl jmenován nový tajemník ČeSU a představeny nové projekty
na které se můžeme těšit. Za zmínku
určitě stojí například soutěž Kolej roku.
V pondělí 27. února proběhla od páté hodiny odpolední každoroční akce v areálu VŠBTUO, setkání s vedením této univerzity. Dotazy studentů směřovaly nejvíce na samotného
rektora prof. Ing. Ivo Vondráka, CSc. Ale na otázky odpovídali také další zástupci univerzity
- prof. Ing. Jaromír Gottvald, CSc., prorektor pro rozvoj a sociální vztahy, předsedkyně SK AS
Bc. Jana Nowáková, Mgr. Štěpánka Zámečníková z útvaru Péče o studenty a také paní Marie
Stonišová, ředitelka stravovacích a ubytovacích služeb. Nejvíce bylo probíráno očekávané
téma zdražování jídel menzy, ale padly i otázky z jiných oblastí. Ty nejdůležitější jsme pro
vás shrnuli.
e
Za posledních několik týdnů prošlo
mnoha městy našeho státečku opravdu
hodně lidí. Na této větě by nebylo nic tak
nezvyklého. Pokud před slovo „našeho“
dáte navíc slovo nejen, a slovo lidé nahradíte demonstranty, dostanete úplně jiný
obrázek.
Zvykli jsme si, že naše doba je neklidná,
že se vždy najde něco, co právem vzbuzuje nevoli a co nastoluje nejednu otázku.
Politickou, etickou, lidskou. Pokud se tedy
stalo, že i přes toto obvyklé smíření, kdy
apatie kolikrát nahrazuje vytoužený pocit
klidu, lidé vymýšlí více či méně korektní
hesla, vstávají ze židlí a nechávají se strhnout proudem kolemjdoucích, pak jsou
nejspíš témata, která tento koncentrovaný
neklid vzbuzují, pravděpodobně vskutku
vážná a vstupují i do oblastí, kde bychom
je nečekali.
Na tomto místě by mělo přijít, co kde
kdy proč že se vlastně stalo. Ale protože
se dvěma z těchto „neklidných“ témat
budeme v našem časopisu věnovat ještě
na jiných místech, a protože mi zkušenost
dává tušit, že ani vy, čtenáři, jste se před
nimi nedokázali schovat ani tehdy, měli-li
jste to v plánu, tak mi snad odpustíte, že
jsem si dovolila nedodržet žánr na tomto
místě očekávaný a sklouzla jsem kamsi do
jiných pomyslných sfér.
A pokud mi odpustíte i to, že v nich
zůstanu i na závěr, dodám, že bych si přála
věřit, aby se z pochodujících akcí nestala
zábava na nudná odpoledne.
VI. konference
studentských organizací
š
n
U Studenti na pivě aneb
a
N o v i
U NAŠE UNIVERZITY
U BÁŇSKÁ
U Tradiční setkání s rektorem VŠB-TUO
N
U NOVINKY
U STALO SE
U Neklid (nejen) v Ostravě
z
y
t
i
z
r
v e
i
n
u
e
r
i
t
y
foto: Kateřina Polínková
v e
Kateřina Polínková
nemohou souhlasit – navrhované
školné, o němž neproběhla dostatečná
celospolečenská diskuze; vytváření
neprůhledného prostředí a vstup nejasných zájmových skupin do univerzitní
samosprávy a dokonce vynucené zániky
pracovišť, kateder nebo celých fakult.
Zábavnou formou vyjádřili svůj postoj
studenti lékařské fakulty – jejich scénka
První pomoc vysokému školství se setkala rovněž s velkým ohlasem publika. Poté
vystoupil dr. Jelínek se zpívanou poezií
českých i zahraničních autorů a dr. Šiler
s filozoficko-politologickým zamyšlením
nad reformami, které rovněž naleznete v
našem časopisu, konkrétně na str. 15.
Básník Petr Hruška vystoupil s velice
jadrným, ale inspirativním čtením dopisu záporožských kozáků tureckému
sultánovi. Z dalších večerních účastníků
zmiňme skupinu Bandaband, komičku
Banánovou Halinu nebo dramaturga Vladimíra Šmehlíka. Asi dvacítka
studentů pak na akademické půdě
strávila celou noc. Úspěšný průběh
večera pomohlo zajistit i občerstvení
v podobě teplého i studeného jídla a
nápojů. Karel Střelec
i
velmi hodnotná tombola. První tři ceny se
losovaly najednou a o vítězi bylo rozhodnuto až v pivním souboji. Letos byl vítěz
jednoznačný a odnesl si domů LCD televizi.
Za velmi hodnotné dary děkujeme
všem sponzorům, hlavně panu rektorovi VŠB-TUO prof. Vondrákovi a panu
děkanovi HGF VŠB-TUO prof. Slivkovi.
Všechny ceny byly náležitě rozdány,
všechny hornické „karmíny“ zazpívány,
a tak se můžeme těšit zase za rok na
skvělý, tradiční hornický ples, který se
bude odehrávat v lednu roku 2013. Všem
organizátorům z katedry 542 – Hornické
inženýrství z HGF VŠB-TUO patří velké díky
za skvělou zábavu a organizaci.
Hornickým tradicím „Zdař Bůh“.
V úterý 28. 2. se veškeré dění
soustředilo do menzy na Filozofické
fakultě OU. Již od 16 hodin odstartovalo pásmo přednášek, koncertů,
autorských čtení i komických výstupů.
Velmi vstřícným gestem vedení FF bylo
vyhlášení děkanského volna a poskytnutí kompletního zázemí v prostorách
fakulty.
Úvodem
vystoupil
koordinátor protestů dr. Mácha a krátce shrnul důvody pořádání Týdne neklidu a
seznámil přítomné s programem večera.
Účastníky následně pozdravil krátkým a
vtipným projevem děkan FF prof. Aleš
Zářický. Vedle zcela zaplněné menzy
současně studenti obsadili i malou
menzu, kde vyráběli transparenty na
středeční pochod městem; ve vstupních
prostorách zase mohla veřejnost podpisem vyjádřit názor na reformu.
O půl šesté se slova ujal prof. Jan Keller, přední český sociolog. Uvedl argumenty zastánců reforem, které následně
komentoval ze svého pohledu. Některé z
jeho názorů si můžete přečíst v naší rubrice Téma na str. 12.
Následující hudební vložku vystřídal
Daniel Kunz (Studentská komora Rady
Vysokých škol), který vybral několik
zásadních bodů, s nimiž studenti
n
a š
Ostravská univerzita se v samém závěru února připojila k celostátním akcím tzv.
Týdne neklidu, kterým akademické obce vyjádřily nesouhlas s navrhovanými reformami
vysokého školství i s nevůlí či neschopností ministra Dobeše vést dialog s reprezentacemi
univerzit. V Ostravě proběhly zejména dvě větší akce, mající za cíl nejen uskutečnit protest, ale také informovat a diskutovat.
u
N
Týden neklidu v Ostravě
e
6
U
Noc univerzit
Na dvě stovky účastníků se mohlo kochat hornickou dekorací na 7. Tradičním hornickém
plese v Nové aule VŠB-TUO, který se konal v sobotu 28. ledna 2012.
Na dvě stovky účastníků se mohlo kochat hornickou dekorací na 7. Tradičním
hornickém plese v Nové aule VŠB-TUO,
který se konal v sobotu 28. ledna 2012.
V prostorách Nové auly se ples
odehrával již podruhé a plesání tak vzrostlo na své prestiži. Hornické plesy
pořádané pod záštitou děkana HGF
VŠB-TUO prof. Ing. Vladimíra Slivky, CSc.
dr.h.c. se nejdříve konaly v Sokolovně na
„Smyčce“ v Ostravě-Porubě, ale tyto prostory kapacitně nestačily, jelikož ples má
čím dál větší oblibu mezi pedagogy a
studenty, a to nejen HGF VŠB-TUO. Proto
jsme jej uspořádali v tanečním sále Nové
auly VŠB-TUO. Tradiční výzdoba v podobě
hornických praporů, vlajek, fáborků a
balónků zajišťovalo již tradičně „pipo“.
Po úvodní a zahajovací ceremonii Ing.
Jaroslavy Koudelkové, Ph.D. a Ing. Petra
Miervy následovaly hned dvě hornické
karmíny, a to rovnou hymny – prvně hornická „Hornický stav budiž velebený“ a
potom hymna všech učitelů a studentů
„Gaudeamus igitur“. Poté se zábava
rozběhla v plném proudu. Taneční parket
zaplnily nejedny střevíce.
K tanci a poslechu hrála velmi početná
hornická „smečka“ v čele s „cantorem“
Plaváčkem. Kolem půlnoci se losovala
OSTRAVSKÁ
š
7. Tradiční hornický ples
U
a
U
nekonal. Bylo objasněno, že bylo zneužito
jméno univerzity a rektora VŠB-TUO. Stala
se z toho soudní kauza a je to v šetření
policie. Tazatelé se ptali i na poplatek
za zvíře na kolejích ve výši 100 Kč, tedy,
zda musí studenti platit stejnou cenu za
křečka i psa. Rozdíl mezi zvířaty ale dělat
nelze, takže poplatek je oprávněný.
Závěrem bych ještě doplnil, že sauna
na kolejích bude znovu otevřena na jaře
tohoto roku.
Tomáš Mičúnek
N
Další témata
Mezi další témata patřila i otázka po
rozšíření parkovacích míst v areálu kolejí,
které je ale podle vedení univerzity zatím
z finančních důvodů nemožné, nicméně
se vytvořila nová parkovací místa v rámci
výstavby nové budovy FEI a také díky
výstavbě parkovacího domu. Probíraným
tématem se stal také údajný „Seznamovací kurz“, který proběhl na v prostorách
školy. Studenti zaplatili poplatek a kurz se
7
8
y
i t
z
r
v e
i
n
u
e
š
a
Co pohnulo naším světem aneb Kočkopsi a ACTA
Není to tak dávno, a vlastně ani není třeba šáhnout po minulém čase, kdy se
vyráběla pokud možno provokativní hesla na transparenty a slovům jako svoboda
či demokracie stoupla frekventovanost. Důvodů, proti čemu se bouřit a dávat tak
najevo, že věci lidem nejsou dost možná lhostejné, se našlo několik. Někde hořela
svoboda internetu, jinde vysokých škol a nakonec se rozhodlo, že už je toho celkově
tak akorát dost. Najít nepřítele, proti kterému se mohou lidé spojit a s pocitem
zadostiučinění brojit, nebylo mnohdy těžké. Přelévat myšlenky z člověka na člověka
je totiž při troše šikovnosti tak snadné. To nic nemění na tom, že k ohýnkům patří
kouř a bez jiskřičky hořet nezačne. A tak se na některé ty jiskry zkusíme podívat.
U
U
NEKLIDNÝ TÝDEN
Když se klubko zamotá…
Týden neklidu a tzv. Noci univerzit proběhly v mnoha univerzitních městech s větší či
menší účastí. Podstatným se může zdát, že vůbec proběhly. Proč zrovna na konci února a ne
daleko dřív je možná zbytečná otázka. Odezvu si ale získaly. A to jak formou přitakávání, tak
ostré kritiky. Zjistili jsme, že na předkládané reformy máme mnohdy rozdílné názory a skoro
se začalo v zápalu bojů zapomínat, že bychom měli stát na jedné straně a hledat společnou
řeč. Namísto toho jsme se rozhodli ukazovat prsty a hledat vše, co nás rozděluje a vzdaluje
od toho, co bylo někdy v začátcích cílem protestů.
Albert
Kšiňan,
student,
který
momentálně studuje v Americe, nahlíží
na celou problematiku protestních akcí
docela radikálně. Na blogu Respektu
nastínil svůj pohled, který by nechal klidného jen málokoho: „Rozhněvaní studenti mají dva problémy. Jedním z nich
je malá schopnost soustředění, kvůli níž
nejsou schopni věnovat čas na pochopení problematiky, proti níž protestují.
Svou ignoranci však vyvažují zápalem, s
nímž se vrhají do lepení plakátů, organizací happeningů a provolávání hesel.“ A
to opravdu nezůstalo bez odezvy. Jeden
z komentátorů, Miroslav Pouzar, podotkl,
že například on měl možnost zúčastnit se
přednášky, kdy „studenti měli příležitost
seznámit se s různými (řekl bych, že nadmíru erudovanými) pohledy na nový
VŠ zákon a své rozhodnutí protestovat
učinili na základě kritického vyhodnocení
předložených informací.“ To považuji za
víc než vhodný argument, jenom se nemohu ubránit otázce, zda jej můžeme
vztáhnout opravdu, opravdu na všechny
naše univerzity.
Snad je to dáno mým studijním
zaměřením, snad mými povahovými
vlastnostmi, ale právě v diskuzi vidím rys
toho, za co se pak mnohdy chodilo do ulic,
a sice demokratického smýšlení, svobody,
a snahy tříbit si názor na danou problema-
9
a
foto: Kristýna Svidroňová
U TÉMA
m
Účastníci protestního pochodu se
setkali následujícího dne dvě hodiny po
poledni. Hlavní organizátor, dr. Mácha
hned na úvod poděkoval všem, kdo přišli
podpořit protesty proti navrženým reformám a zároveň podpořit zástupce RVŠ
a ČKR, které podle něj vláda ČR zatím ostře
ignoruje. Náhodný nebyl ani výběr místa,
kde celý průvod započal, tedy Prokešovo
náměstí před Novou radnicí města Ostravy. „Chceme tímto dát najevo našim regionálním politikům, že plánované škrty a
změny, které se chystají, se dotknou také
vysokých škol zde,“ řekl Mácha.
Jak doplnila jedna z organizátorek Mgr.
Eva Nedomová, protestní akce má rovněž
poukázat na špatný stav současného
vysokého školství a nutnost kvalitní reformy. Zároveň dodala heslo, kterým se
pak řídil celý průvod až na Masarykovo
náměstí: Jedině když budete slyšet,
můžete být vyslyšeni.
Asi tisícový demonstrační průvod pak
prošel kolem významných univerzitních
budov v centru města až na Masarykovo
náměstí, kde své názory pronesli také dr.
Drobík a Daniel Kunz, zástupce OU ve SK
RVŠ. „Ministerstvo, politici, lobbisté se
musí vzdát plánu na ovládnutí univerzit
skrz tzv. Rad vysokých škol. Akademické
principy, samosprávy musí zůstat zachovány. Stát má univerzity kontrolovat, ne je
řídit,“ podotkl Drobík.
Shrnutí celého Týdne neklidu se pak
ujal Dr. Martin Tomášek, tiskový mluvčí
protestních akcí. „Když se ohlédneme za
těmi dvěma dny, myslím, že můžeme být
docela spokojeni. Chtěli jsme, abyste nás
podpořili, a vy jste nás podpořili. Svědčí
to i o tom, že české školy mají zdravé
jádro. Kdyby to někdo s reformou myslel
doopravdy vážně, stavěl by právě na této
energii, která z vás vyvěrá,“ řekl davu
studentů. „Měli jsme plán vytvořit prostor
pro diskuzi, protože jsme si vědomi toho,
že existují také přesně opačné názory na
reformu. Především během posledních
dvou dnů jsem ale pochopil, že tady v
podstatě žádná promyšlená opačná názorová platforma není. To, co mně bylo
představováno, byla pouze technologie
moci. To, jak provést reformu, kdo ji má
provádět, že máme nad sebou lidi, kteří
jsou moudřejší než my a my bychom
jim neměli stát v cestě. Obávám se, že to
je všechno, co může proud, který podporuje reformy nabídnout. Podle mě jsou
Dobešovy neoliberální reformy zcela jalové,“ doplnil Tomášek.
Nakonec vyzval všechny účastníky ke
společnému zazpívání studentské hymny Gaudeamus igitur. Poté následovalo
hudební vystoupení a dav se z náměstí
pomalu začal vytrácet. A můžeme jen
doufat, že tyto protestní akce přinesly
opravdu to, co měly, a zároveň, že to, co
mělo být vysloveno, bude i vyslyšeno.
Agáta Vřeská
T é
N
Protestní pochod Ostravou
U
m a
T é
co divit výtkám a názorům, že to dobré je
zcela pryč. Důvěra, že toto jádro tam kdesi
je a že je snahou vlády jej prosadit, a že v
něm opravdu vidí jednu ze svých priorit,
nám chybí. Zda nám to velí zkušenosti či
přirozenost lidská povahy, neokážu s jistotou říct. Asi obojí. A na tuto nedůvěru
se váže i strach riskovat, obavy, co že nám
to vlastně přinese, a tak často končíme u
postoje „raději nic, než toto“.
A nemusím mít pravdu, a věřte mi,
mínění, že alespoň na tomto se shodneme
všichni, je liché, ale já jsem přesvědčena,
že reforma je potřebná. A tak mi nezbývá
než věřit, že se nalezne cesta, jak klubko
odmotat, a že zjištění, že „být v bavlnce
(byť pomyslné)“ nemusí být v důsledku
vždy ta nejlepší možnost, povede nakonec k vytyčení společného cíle, pro
jehož dosažení nebudou muset lidé lítat
do koše.
Agáta Vřeská
Škola základ života
„Stát je tu kvůli občanovi, nikoli občan kvůli státu!“ pronesla hlavní postava divadelní
hry Odcházení ústy svého autora Václava Havla. Ačkoliv by taková myšlenka měla být ve
své podstatě přirozenou a samozřejmou součástí demokratického systému, často se na ni,
v běhu dějin naší země, zapomíná a zřídka se naopak připomíná. V zrcadle událostí posledních několika dní se ve jménu svých práv vzedmul akademický občan proti státu a jeho
připravovaným vysokoškolským reformám. Proč byl takový postup potřeba a kde hledat
inspiraci a naději?
Švédská představa o vysokém školství
Vzdělávací systém by neměl dělat
rozdílů majetkových. Neměl by dokonce
dělat ani rozdílů etnických, jazykových,
náboženských, věkových či pohlavních.
Takové hodnoty se ku příkladu ctí v severském Švédsku, které se ovšem svým systémem v mnohém od naší země odlišuje.
To však nemění nic na tom, že by bylo
možná vhodné se od našich skandinávských sousedů něčemu trochu přiučit.
Univerzity jsou ve Švédsku zcela bez-
platné. Vzhledem ke štědrému sociálnímu
systému, který se snaží zajistit vhodné
životní podmínky pro každého občana
bez rozdílu, pobírá i vysoké školství
nemalé podpory. Dotuje se například bydlení, doprava nebo učebnice.
Doba studia není nijak omezena a na
některé vysoké školy se může přihlásit
dokonce i člověk, který neabsolvoval
střední školu. Musí však dosáhnout věku
25 let a mít alespoň čtyřletou praxi v
daném oboru. Velký důraz je kladen na
11
a
10
vzájemně spolupracovat.“ Právě špatná
spolupráce, komunikace a mizérie diskuze
byla častou výtkou a výzvou k protestům.
Tedy až do doby, kdy se to vše zabalilo do
chumlu dalších a dalších hesel a kritik, z
čehož v posledku nezřídka vznikl zmatek,
kdy každý přišel s troškou do mlýna, a
snad jen málokdo doopravdy věděl, za co
se konkrétně protestuje.
S dnešní podobou návrhů reformy
VŠ bezezbytku souhlasí málokdo. Pokud
vůbec někdo. Už ani u pana ministra
není jistota. Ale mnoho lidí se shodne,
že snahy, se kterými se reformy před lety
začaly, nebyly vůbec špatné a zle míněné,
a snad že zle míněny nejsou ani teď, jen
se za ta léta na toto „jádro“ nabalilo tolik
věcí, že už z něj rozeznáváme jen odlesky.
A mnohdy ani to ne. Možná že zaleží, z
jaké strany se na to klubko, které obsahuje kde co, díváte. A tak se asi ani není
m
foto: Jan Baka
školy zase v návrhu ministerstva vidí útok
na jejich akademické svobody a možná
i pokus politiků obsadit (a ve vhodnou
chvíli třeba i „odklonit“) miliardy, které
vysokými školami procházejí. V zápalu
boje se, bohužel, opět zmenšuje naděje,
že alespoň ty nejlepší české vysoké školy
vystoupí konečně z průměrnosti a že se
začnou přibližovat špičkovým evropským
univerzitám. Je to o to nešťastnější, že
návrhy ministerstva mají racionální jádro
a při normální komunikaci mezi vládou a
školami by nemělo být tak těžké vysoké
školy přesvědčit o tom, že reforma je nutná.“
Je celkem jedno, zda s ekonomem
Ondřejem Schneiderem v jeho přístupu
k reformám souhlasíte či nikoli. V jedné
věci má pravdu, která se, bohužel, snad
ani dokazovat nemusí. Komunikace, která
se nedaří. Miroslav Žak začal na blogu
aktualne.cz jeden svůj příspěvek větou,
kterou si dovolím odcitovat. „Již dlouhou
dobu uvažuji o tom, proč lidé na této
planetě nedosáhli tak vysokého vývojového stupně, aby dokázali uspokojivě
T é
tiku, a to i za cenu, že strana, která k diskuzi vyzývá a která ji připravuje, nakonec
„rekrutuje“ méně podobně smýšlejících
lidí než ta s opačným názorem. A tak nějak
je mi i proto argument „proč bychom měli
zvát protistranu a shromažďovat jí lidi, aby
je přesvědčovala“ svou podstatou nepochopitelný a cizí.
O samotných reformách a problémech, které může přinést, bylo napsáno
mnoho. Od textu samotného návrhu
zákona (který doporučuji přečíst, i přes argument, že je málo času, protože možná
naopak, zatím nám toho času ještě trochu
zbývá) až po skoro pamfletické komentáře
a názorové přestřelky na internetu.
Zjednodušeně vysvětlit, o co jde, se za tu
dobu stalo takřka nemožné. Tak nějak po
svém to shrnul třeba Ondřej Schneider
ve svém článku pro HN. „Ministerstvo se
chystá vysoké školy reformovat, protože si
myslí, že vysoké školy si vytvořily až příliš
pohodlné prostředí, v kterém si příliš nekonkurují, ani nedovolí nikomu zvenku
aby je kontroloval. Místo toho jen pořád
„žebrají“ o další a další peníze. Vysoké
Oči na teploměru s prof. Janem Kellerem
Během Noci univerzit na OU zazněla také přednáška uznávaného sociologa prof. PhDr.
Jana Kellera, CSc. Nastínil především své obavy a možné dopady, které by reformy, a zvláště
pak školné, mohly po prosazení mít.
Vysokých škol je moc, ale zlodějů moc
není?
„To, co teď řeknu, asi bude trochu
netradiční, ale já si myslím, že není nic
špatného na tom, pokud by se lidé
„Příspěvek vysokým školám z veřejných
zdrojů na podporu vzdělávací činnosti
odpovídá výkonnosti české ekonomiky.
Žalostně malý je v oblasti výzkumu a žalostně
malý je ze soukromých zdrojů. Soukromými
zdroji je samozřejmě školné a také podíl na
financování činností, zejména ve výzkumu,
soukromým sektorem. Reformy, pokud budou alespoň trochu úspěšné, mají zlomit
tuto úroveň financování ze soukromých
zdrojů pro výzkumnou a další činnost. Toto
vysokým školám chybí.“
Doc. RNDr. František Ježek, CSc.
12
vzdělávali a kultivovali z velké části, nemusí všichni, ale z velké části, do třiceti
let. Protože víme, že pracovat se bude do
sedmdesáti let, možná i déle, takže těch
čtyřicet roků si určitě odpracujete. A já
nevím, kdo může mít pocit, že populace
v naší zemi je zbytečně moc kultivovaná,
tzn., že je u nás zbytečně moc vysokých
škol. Lidé, kteří hájí toto stanovisko, říkají,
že vysoké školy tady nemohou tady v takovém počtu být z finančních důvodů.
Stát dává na VŠ 20mld. korun, odhady
korupce se pohybují okolo 40-120mld. korun ročně. Každopádně, to, co se u nás za
rok rozkrade je několikanásobek toho, co
jde na všechny vysoké školy dohromady.
m a
T é
Katastrofická vize – privatizace VŠ v ČR
„Co se stane, jakmile se začnou rušit
vysoké školy nebo její části. Začnou se
rušit výhradně v oblasti veřejných VŠ a
nebudou rušeny podle kvality výuky nebo
vědecké činnosti, ale podle síly lobbistických klik, které se dostanou do přízně ministerstev. Navíc budou ty veřejné vysoké
školy rušeny na objednávku soukromých
vysokých škol.“
Odůvodnění je podle pana Kellera
nasnadě. Snahy o zavedení školného v
této době nejsou vůbec náhodné. Naopak,
je pro jistý sektor nezbytné zavést školné
právě v době, kdy je úbytek narozených
dětí, a v roce 2018 už by se na VŠ mohl
dostat v podstatě celý ročník. A proč by
studenti chodili na soukromé školy, kdyby
se na veřejných neplatilo školné, a měli
by to tedy levnější. Tím by vyschl proud
studentů na soukromých školách.
foto: Jan Baka
„Hovořilo se o tom, že výše školného by měla
být motivační. V následujících dvou třech
letech hrozí propad financování o zhruba
40% a otázka samozřejmě zní, jak zajistit
výpadek toho financování. A v ten okamžik
to školné může být jakousi záplatou. Ale je
nutné říct, že nikdo nechtěl, aby bylo záplatou, nicméně, ekonomická situace, v jaké
se nacházíme, je taková, že pokud školné
bude, bude z pohledu nutnosti záplatovat
propad financování VŠ vycházející z úrovně
veřejných financí, které máme k dispozici v
České republice.“
prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc.
„Zároveň si soukromé vysoké školy
domohou to, aby dostávaly od státu
příspěvek na studenty. Pokud k tomu dojde, bude to totální privatizace vysokého
školství v ČR.“
Samospráva škol jako atrapa demokracie
Připravované zákony chtějí dle vizí
pana Kellera přebudovat prostřednictvím
tzv. Rad systém vedení škol, aby je mohli
ovládnout místní politici a podnikatelé.
A ve státě prolezlém korupcí nemáme
takové účinné pojistky, které by zabránily
odklonu státních prostředků určených na
vzdělání do soukromých kapes. Zároveň
vyslovil dopad, který bude mít zasednutí politiků do této Rady. „Na vysokých
školách se nesmějí organizovat politické
strany. To je naprosto v pořádku. Proč
je ale také organizovat, když exponenti
těchto stran ovládnou skrze správní rady
přímo řízení vysokých škol? Výsledek bude
takový, že dosavadní samospráva škol v
čele s akademickým senátem se stane jen
atrapou demokracie.“
Světová rarita
Ve svém příspěvku se prof. Keller
vyjádřil také k výroku pana prezidenta o parazitismu studentů na zbytku
13
a
Ivan Dzido
Vysokých škol je moc, ale zlodějů moc
není. To je zvláštní.“
m
U
a studenty univerzity. Cizinec, neznalý
švédštiny, se určitě nemusí hanbou propadat. Angličtinu ve Švédsku ovládá většina
populace a není tedy divu, že v ní výuka v
mnoha předmětech probíhá.
Švédský student by se tak možná podivoval nad děním v našem školství a
troufám si říct, že nejen on. Abych řekl
pravdu, tak ve skrytu duše doufám, že
problém vysokoškolských reforem nezasahuje jen do myslí nás, studentů, profesorů
a zaměstnanců univerzit, ale nějakým
způsobem se dotýká i těch pracujících,
nepracujících, mladých i starých, kterým
nejde jen o blaho vlastní.
Je tedy nyní na nás, akademické obci,
abychom požádali stát o jeho naslouchání
nám, jeho občanům, neboť mu chceme
připomenout, že škola je přece základ
života!
T é
praktickou část výuky, četbu, samostudium a práci v týmech. Semestr je rozdělen
do několika částí, přičemž každá část je
zakončena naší obdobou zkouškového
období, ovšem v časově kratším rozmezí.
Některé předměty trvají celý semestr, jiné
třeba jen třetinu.
Relativně klidná a nekonfliktní
společenská situace jakoby se přelévá
i na akademickou půdu. Na té panuje
zvláštně poklidná studijně-sociální atmosféra. Přítomnost studentů s jinými kulturními nebo etnickými kořeny
či s handicapem a jejich interakce s
většinovou komunitou dodává celkovému bytí v instituci univerzity povznesenou náladu. Sebeuznávanější místní profesor zřídkakdy užívá svého titulu před
nebo za jménem a vyžaduje oslovování
křestním jménem. Takové nepsané pravidlo platí ostatně mezi všemi zaměstnanci
m a
T é
„Říkám to nerad, ale ty argumenty, proti nimž tady dnes protestujeme, mi často připadají
rozumné. Škol je hodně a studentů příliš. Čím to měřím? Tím, jací jsou. V té chystané politice
státu vůči vysokým školám vidím jakousi jednotnou základní snahu: zužit hrdlo a zvýšit tlak;
zmenšit dostupnost a podpořit soutěživost; omezit příliš lákavou nabídku zdánlivě elitního
vzdělání a rozšířit spektrum prakticky a profesně specializované přípravy na ekonomicky
aktivní a soběstačný život. Zní mi to rozumně. Jenom ten způsob, jakým to chtějí provést je
mechanický, povrchní, necitlivý k organickým strukturám vysokých škol.“
Takto uvedl svou přednášku na Noci
univerzit OU filozof ThLic. Vladimír Šiler,
Dr. Nabídnul také tři pohledy, perspektivy, které mají podle něj sloužit spíše k
zamyšlení.
Generační perspektiva
V tomto pohledu bylo vedle sebe
postaveno přirovnání pečovatelského státu k „taťkům“ a nastíněn možný generační
střet. Dnes chce většina mladých cestovat,
bavit se, studovat. A tento narcismus je v
podstatě postmoderním úkolem. „Tedy, je
to v pravdě důstojné a spravedlivé; plošně
rozprostřít příležitost ke kultivaci hodnou
někdejší aristokracii ducha. Akorát že
taťkům, potažmo pečovatelskému státu,
už docházejí peníze a trpělivost.“
„To přenošené dítě reforem vedlo k tomu,
že tam vznikalo mnoho nekonzistentností,
protože do toho vstupovalo příliš mnoho
zájmu. I proto si myslím, že někdy je lepší
udělat věci rychle, odvážně, a pak je korigovat, než protahovat diskuzi, která zhoršuje ten
stav.“
Doc. RNDr. František Ježek, CSc.
zdroj: moravskoslezsky.denik.cz
Spotřebitelská perspektiva
Společnost, jak zmínil Dr. Šiler, je ráda
klamána. A dá ráda přednost levnější
alternativě, i za cenu, že se nehonosí certifikovanou nálepkou. To platí například
u potravin. Ale nejen potraviny, i vzdělání
podlehlo globalizaci. „Univerzita měla
racionálně zobecňovat a humanisticky
kultivovat. Logicky – nemnohé. Místo toho
dnes evropský unifikovaný vzdělávací
ústav nabízí homogenizovanou intelektuální fašírku pro kdekoho.“ „Výsledkem
není spravedlnost, ale spíše rozmělnění.
Budeme muset přijít na to, že všichni na
všechno nemáme. Smířit se s rozrůzněním.
Ale uznat certifikovanou kvalitu, i když si ji
většinou nemůžeme dovolit.“
Regionální perspektiva
V poslední, třetí, perspektivě nabídnul
otázku, proč vlastně ještě v té Ostravě
zůstáváme. Zda by to někde, kde se nepotýkají s problémy, jaké máme tady, nebylo
lépe… Bylo? :)
V závěru pak nabídnul pan Šiler vlastní
názor.
„Jestliže stát dává na vysokoškolské
15
a
14
Příspěvky doc. Ježka zazněly v diskuzi na VI. konferenci ČeSU
Příspěvek prof. Vondráka zazněl na setkání s rektorem
VŠB-TUO konaného 27. 2. 2012
Vědu, rozum ani umění nemůžeme spoutat
m
Přednášku pak profesor Keller ukončil shrnutím
dvou základních bodů, které
reformy podle něj sledují.
„Francouzský sociolog Henri
Vaquin je autorem výroku:
„Dnes už zdaleka nejde jen o
to, aby pracovník prodal svoji
pracovní sílu co nejvýhodněji
pro firmu. Stále více půjde o
Připravila Agáta Vřeská
U
zdroj: Vladimír Šiler, ceskatelevize.cz
Předpovědi podle počasí
„Myslím, že jsem odhalil ten klíč, podle
kterého se školné buď platit bude, nebo
nebude. Ty návrhy v jistém smyslu korelují
s vývojem počasí. Letos byl nadprůměrně
teplý leden a ministr školství přitvrdil. V
únoru udeřily mrazy a v té
době ministr Dobeš roztál,
vrátil se ke svému návrhu,
který byl ale z léta, které
bylo ale studené ve srovnání
s loňskem a předloňskem.
Teď, protože se oteplilo přes
víkend, to skončilo tím, že
ministr řekl, že se nebude
platit vůbec nic a já jsem
čekal, jak to bude s vývojem
počasí dál. Pak přišla asi tlaková níže, hned večer se to
projevilo, a už je zase zápisné. A teď budu s očima na
teploměru odhadovat další
vývoj.“
to, aby si kupoval své zaměstnání.“ Takzvané reformy vysokých škol právě tento
dvojí cíl sledují. Dojde ke snížení autonomie škol a jejich navázání na zájmy firem.
To má absolventům umožnit prodávat tak,
aby to bylo pro firmy co nejvýhodnější. A
školné bude sloužit jako první záloha na
zaměstnání. Pak se budou absolventi škol
celoživotně vzdělávat za své peníze, aby si
tak zaměstnání stále znova kupovali.“
T é
společnosti a k tvůrčímu způsobu, jakým
ho rozšířil ministr školství. „Pochybuji, že
v jiné zemi je ministr školství, který vůbec
neví, k čemu je dobré vzdělání.“ Reagoval
tak na výroky, že na vysoké školy by neměli
doplácet lidé, kteří na nich nebudou nikdy
studovat. Ministr tak zřejmě neví, že i tito
lidé potřebují architekty či lékaře.
foto: Jan Baka
U Tak, jak to vidím
Představme si, že jsme začínající divadelními herci. Chodíme na zkoušky a pilně se doma
učíme zadané repliky. Kolem nás je spousta
těch, kteří jsou na stejné úrovni jako my. Kolegové a potenciální nepřátelé zároveň. Pak
jsou tady také hvězdy, ty, kterým jejich hlavní
role závidíme, ale zároveň si uvědomujeme, že
to nemají lehké. Téměř v každé hře nás režisér
obsadí, ale většinou jenom jako křoví. „ Musíš
dospět do určitého bodu,“ říká. A my chápavě
kýveme.
Když jsem se o protestech dozvěděla, bylo
mi jasné, že u nich nesmím chybět. Chtěla jsem
situaci lépe porozumět a zdálo se mi, že Týden
neklidu je k tomu jako stvořený. Být křoví. Pak
ale vyplulo napovrch, že můžeme být více než
jen v jakémsi pozadí. „Můžeš sehrát jednu z
vedlejších rolí, pomoci nám. “ Samozřejmě, že
jsem chtěla. Díky tomu, že se stanete těmi, co
jsou viditelnější na jevišti, získáváte jiný náhled
na věc. Nezmění vás to zásadně, ale může se
stát, že vám to otevře oči. Pro mě měl Týden
neklidu symbolickou hodnotu. Přestože jsem
byla během představení téměř neviditelná,
postřehla jsem věci, které divákům unikly. Ale to
jim vyčítat nemohu. Zákulisí je přece otevřeno
jenom účinkujícím a dalším pracovníkům divadla. Bylo to zvláštní představení. Možná to s
diváky z řad politiků nějak pohnulo, možná se v
nich vzbudily nějaké emoce, kdo ví. Přesto myslím, že tahle premiéra a doufejme, že zároveň i
derniéra, se mimořádně vydařila.
Kristýna Svidroňová
16
m a
T é
ZA MASKOU? ACTA
Fenomén ACTA aneb co dnes hýbe světem
Ať zapnete televizi, rádio či otevřete noviny, tématu ACTA se nevyhnete. O této ,,dohodě“
mluví zkrátka celý svět, proto ani my nemůžeme zůstat pozadu. Zabýváme se touto tématikou, abychom vám ACTA co nejvíce přiblížili a nabídli co nejlepší informace. Vzhledem k
tomu, že internet patří neodmyslitelně k našemu každodennímu životu, měli by všichni jeho
uživatelé vědět o omezení či naopak přínosech, které ACTA do světa internetu (a nejen tam)
přináší.
Reálie
ACTA (anglicky Anti-Counterfeiting
Trade Agreement, česky Obchodní dohoda proti padělatelství) je kontroverzní mezinárodní obchodní dohoda s
trestněprávními prvky, jejímž účelem je
vytvoření mezinárodního systému pro
vynucování duševního vlastnictví. ACTA
by vytvořila vlastní řídící organizaci mimo
existující mezinárodní instituce, jako jsou
Světová obchodní organizace (WTO),
Světová organizace duševního vlastnictví
(WIPO) a Organizace spojených národů.
ACTA zahrnuje jak padělání hmotného
zboží (značkové oblečení, hudební a filmové nosiče, léky) tak i internetové a
informační technologie.
Vyjednávání ACTA neprobíhala na
půdě žádné mezinárodní instituce a
rozhovory o této dohodě začaly mezi
Spojenými státy, Kanadou, Evropským
společenstvím, Švýcarskem a Japonskem v letech 2006 a 2007. Do 22. května
2008 bylo vyjednávání vedeno v utajení,
poté byl diskusní list o navržené dohodě
uložen na WikiLeaks a noviny ihned informovaly o tajných jednáních.
ACTA byla podepsána 1. října 2011
v Tokiu 8 státy (USA, Austrálie, Kanada,
Japonsko, Maroko, Nový Zéland, Singapur,
Jižní Korea) a ostatním je otevřena k pod-
pisu do května 2013. Z EU ji prozatím
nepodepsali jen Německo, Slovensko, Holandsko, Kypr a Estonsko. Česká republika
tuto dohodu podepsala 26. ledna 2012 v
Tokiu (japonské ministerstvo zahraničí se
stane depozitářem smlouvy – jejím knihovníkem) prostřednictvím velvyslankyně
České republiky, Kateřiny Fialkové. Plné
moci k tomuto úkonu se jí dostalo od
prezidenta Václava Klause na doporučení
vlády (usnesení č. 825 předložené ministrem průmyslu a obchodu Martinem
Kocourkem a 1. místopředsedou vlády
a ministrem zahraničních věcí Karlem
Schwarzenbergem). Je však u nás neplatná, dokud ji parlament neratifikuje.
Možná budoucnost
Odborné shrnutí bychom měli za sebou, ale stále nastává otázka, co to pro
nás skutečně znamená? ACTA je často
označována jako cenzura, omezení svobody internetu, proti-pirátský klub atd.
Tato dohoda je nyní v mnoha ohledech
příliš vágní. Nastavuje pravidla a je plná
nejrůznějších doporučení a možností,
která si už musí zpracovat každá ,,podepsaná“ země sama.
V mnoha bodech smlouvy se
předpokládá, že je každý potenciální
podezřelý, což je v rozporu s presumpcí
17
a
Připravila Agáta Vřeská
U
U
m
brané částky spolkne firma provozující
mýtný systém. Myslím si, že užitek ze
vzdělané populace je obecně vyšší než z
aut prohánějících se po dálnici.“
„Rozum, věda, umění se nedá ani spoutat, ani nadirigovat. Udržet je může jedině
touha po kvalitě. A to i kdyby se zhroutily
státní rozpočty nebo třeba internet.“
T é
vzdělání stále méně peněz, pak se
pochopitelně musíme vzepřít a trvat na
tom, aby se tedy šetřilo jinde ve státním
rozpočtu. Byť by to vzdělání bylo jakékoli. A není-li stát schopen nebo ochoten
vzdělání svých občanů podporovat, pak
tedy ať ten stát přehodnotí politicky i jiné
své služby, které údajně veřejnosti poskytuje. Dálnice taky nevyužívají všichni.
A všichni je platí ze svých
daní. Školné by mohlo být,
při tom zmíněném příkladu
dálnic, obdobou mýtného.
Mýtné je jednak motivačním
poplatkem, usměrňujícím
hospodárné využívání tohoto drahého zařízení. A
jednak je to individuální
spoluúčast vyrovnávající ty
náklady zaplacené solidárně
všemi. Tohle vypadá férově.
Ale víme dobře, kolik z vy-
Shrnutí
Masy lidí popuzuje ACTA nejen kvůli
tomu, že jako první hodlá omezovat svobodu internetu (mimo jiné), ale také díky
svému ,,utajovanému“ vzniku.
Evropská komise označuje ACTA za
pokus, jak vynutit dodržování práv k
duševnímu vlastnictví, a říká, že státy,
které se vyjednávání účastnily, považují
práva k duševnímu vlastnictví za klíčový
instrument pro svou vývojovou a inovační
politiku.
„Rozšířenost porušování práv k
duševnímu vlastnictví představuje trvale
rostoucí hrozbu pro udržitelný rozvoj
světové ekonomiky. Je to problém s
vážnými ekonomickými a sociálními
důsledky. Dnes stojíme tváří v tvář novým
výzvám: růst nebezpečného padělání
zboží (farmaceutické výrobky, potraviny
a nápoje, kosmetika, hračky, autodíly),
rychlost a jednoduchost digitálního
rozmnožování, růst významu Internetu
jako distribučního kanálu, a sofistikace
a prostředky mezinárodně působících
padělatelů. Všechny tyto faktory činí tento
problém pronikavější a hůře zvládnutelný.“ (argument Evropské komise)
Internetová úložiště a ACTA
Asi nejznámější kauza je s internetovým uložištěm Megaupload, který
nedávno americká justice s FBI odstavili z
provozu, jak se můžete přesvědčit přímo
na stránkách www.megaupload.com.
Zakladatel serveru Kim Schmitz, který
vystupuje pod aliasem Kim Dotcom byl
uvězněn v novozélandském vězení, dokud
mu nebylo schváleno propuštění na kauci.
Server podle amerických vyšetřovatelů
sdílením filmů a dalšího chráněného obsahu způsobil majitelům práv škodu za
půl miliardy dolarů. Vydělal tím údajně
více než 175 miliónů dolarů (přes 3,5 miliardy Kč).
Zablokování Megauploadu zkomplikovalo „život“ celé sféře veřejného sdílení
dat. Několik serverů přehodnotilo svou
situaci a začali omezovat své služby. Mezi
další uložiště můžeme zařadit například
filesonic.com, Uploaded.to či Fileserve.
com.
ACTA a Anonymous
Anonymous je, jak je již z názvu patrné,
anonymní a strukturou na sobě nezávislé
hnutí, které se přihlásilo o slovo už v roce
2003. Nejvýznamnější byly roky 2010 a
2011, kdy se informace začaly dostávat do
masmédií, což bylo zapříčiněno velkým
zájmem, který vzbudila jejich činnost
spojená s WikiLeaks (www.wikileaks.com)
zdroj: nova.tv
Autoři doporučují: http://www.youtube.com/
watch?v=3cz6bEkdX4Q : video - Co je ACTA?
Zuzana Škůrková, Tomáš Mičúnek
Zdroje: zive.cz, wikipedie.cz, ceskatelevize.cz
19
m a
T é
a
18
jetek ve výši hodnoty majetku pocházejícího z trestné činnosti. Soud může konfiskovat nebo zničit veškeré materiály
porušující autorská práva, a to na náklady
porušovatele. Vše jsou však pouze návrhy,
konečné tresty budou opět na samotných
členských zemích.
nebo akce proti firmě Sony.
Hlavní symbolem Anonymous je maska Guye Fawkese, která je inspirována
filmem a zejména komiksem „V jako Vendeta“. Mimo jiné disponuje Anonymous
také vlastní vlajkou…
Podle Anonymous jsou ve smlouvě
ACTA zákony, které omezují lidská práva,
svobodu. Jelikož je část smlouvy utajovaná, mnoho lidí si myslí, že jde o součást
konspirační teorie New World Order
(nového světového pořádku). Kvůli tomu,
jak se česká vláda chová, a chce podepsat smlouvu ACTA i přes odpor obyvatel, se Anonymous rozhodli útočit na
weby českých politických stran. Dne 2. 2.
2012 byl proveden útok na web ODS, na
které byl zanechán text s důvody, proč
nepřijímat smlouvu ACTA a také vzkaz
prezidentovi republiky. Cílem Anonymous je podle jejich slov „otevřít lidem
oči a přesvědčit je, že nastal čas, abychom
řekli ne”.
Anonymous, spolu s demonstranty
podporovanými Českou pirátskou stranou, v Česku částečně uspěli, protože
předseda vlády Petr Nečas 6. 2. 2012 pozastavil ratifikaci smlouvy ACTA v České
republice.
m
Náhrady škody za porušení autorských práv
Soud se může řídit doporučením
majitele práv, který doloží ztrátu například
na základě ušlého zisku. Mohly by tedy
nastat rozsudky s obrovskými ciframi a k
tomu všemu by vlastně o výši trestu spolurozhodovala jedna ze stran sporu, což je
v rozporu s nezávislým soudnictvím. Dále
může soud získat pravomoc zabavit ma-
zdroj: ct.cz
Opatření ACTA však bývají často
označované za protidemokratické a jsou
kritizované za to, že jsou v rozporu s lidskými právy.
Stále je však záhadou, jak budou
opatření vycházející z ACTA vypadat u nás.
V současnosti jsou možné jen spekulace,
kterých najdeme v médiích nespočetně
mnoho. Samotná skutečnost je zatím ve
hvězdách.
T é
neviny v evropském právu (možné kontroly notebooků a mp3 přehrávačů na hranicích – v rámci EU, tedy ani v ČR, se kontroly na hranicích nemají uskutečňovat).
U nás by teoreticky mohlo dojít i ke konci
samotného stahování, neboť by nám
mohly skončit časy, kdy jsme se mohli
odvolávat na stahování audiovizuálního
díla pro vlastní potřebu.
Samotný internet a počítače, tedy
,,prosazování práv k duševnímu vlastnictví
v digitálním prostředí“ jsou předmětem 5.
kapitoly ACTA a to počínaje článkem 27.
ACTA dává státům za úkol, aby bojovali
proti porušování autorských práv v digitálním prostředí a aby reagovali rychle a
dostatečně tvrdě. Tento úkol se však v
dohodě blíže nespecifikuje. Je tedy na
každé zemi, jaké kroky si zvolí, musí však
být kompatibilní s ,,idejemi“ ACTA. Může
dojít k blokování celých pirátských webů
nebo k odpojování od internetu (spekulace).
Trestné bude také obcházení tradiční
DRM (Digital Rrights Management –
,,Správa digitálních práv“ – účelem je kontrolovat či omezovat používání obsahu
digitálních médií). Mohlo by být nelegální
samotné vypalování a převod CD třeba
do MP3. Do členských zemí ACTA by se
nesměl dovážet ani jakýkoliv hardware,
který tuto ochranu obejde.
m a
NO to ACTA OSTRAVA!!!
Mnoho lidí se podivuje, co že se v té naší republice a hlavně v Ostravě poslední dobou děje.
o takových 20 let?
A kvůli čemu to vlastně celé vzniklo? Jedná
účasti a názoru lidu jakékoliv země. Nebýt japonských medií, nikdo by nevěděl, oč se jedná.
Kdyby to alespoň přineslo něco užitečného, ale
když už sama ředitelka české pobočky P.I.P.A. nedokázala říci kladný přínos pro společnost, tak to
už na něco poukazuje.
Já osobně jsem byl svědkem protestů proti
těmto dokumentům. A takovou dávku emocí jsem
Tento dokument ohrožuje svobodu slova, pub-
nezažil ani u sledování filmu. Lidé, kteří šli kolem,
likaci fotografií a videí. A to jsem se ještě nezmínil o
třeba do obchodu, přidávali se k davu, který
tom, že A.C.T.A. dají státům pravomoc vydat záko-
vykřikoval hesla „CHCEME SVOBODNÝ INTERNET“,
ny, které umožní prohledat vaši osobní elektroniku
„NECHCEME A.C.T.A.“, ale také jen „SVOBODU“. Ne-
a v případě, že naleznou něco, co se jim nelíbí,
jvíce mne dojali lidé, kteří koukali z oken, vzali si
zabaví ji a následně na to zničí. A umožní, aby vás
kabáty a šli za námi do ulic. Já jako fotograf jsem
U
Na závěr bych chtěl napsat jeden výrok, který
mentu, protože by mi to přineslo spoustu obtíží se
jsem slyšel na protestech: „Politici si myslí, že ovlád-
sdílením či vystavováním mých fotografií, protože
nou internet, ale internet ovládne je“.
bych musel žádat o svolení autora objektu či
Vojtěch Žižka
obličeje fotografie vystavit. A nedej bože, že bych
vyfotil například svého kamaráda a v pozadí by
byl transparent s reklamou! Společnost vystavující
tuto reklamu by mne mohla zažalovat za porušení
autorských práv.
Polsko se již vzdalo těchto dokumentů, na naše
slovenské sousedy, kteří vyšli v mrazech do ulic,
stříkají vodním dělem, v Německu jsou masové
protesty. U nás vláda zatím ratifikaci odložila, že si
foto: Vojtěch Žižka
pokračování na str. 21
ACTA – opravdu proti svobodě?
Zejména mladé lidi ovládla v poslední době
jakási podivná hysterie – vždyť oni nám začnou
cenzurovat internet! Je třeba jednat. Apatie lidí
k dění ve společnosti náhle zmizela.
Prvně bych rád zdůraznil, že argumenty
jako „návrh bych schvalován bez účasti lidí
jakékoliv země“ jsou zcela liché. Který zákon
je schvalován s přímou účastí obyvatel, která
mezinárodní smlouva je takto ratifikována?
Samozřejmě žádná a ACTA v tomto ohledu není
výjimkou. Principem zastupitelské demokracie
je přece přenesení výsady schvalovat zákony
na zákonodárnou moc, v ČR tedy na parlament.
Pochopitelně, veřejnost má možnost sledovat
projednávání nových zákonů a v případě nespokojenosti sepisovat petice nebo demonstrovat, jako se tomu stalo nyní.
Odpůrci ACTA často jako hesla používají
„Chceme svobodný internet.“ Jenže ouha – co
to je ten „svobodný internet“? Virtuální svět,
kde je umožněno cokoliv? Taková podoba
webové sítě by se jistě málokomu z nás líbila.
Představme si, že čtenář tohoto komentáře
studuje na vysoké škole a píše bakalářskou,
20
obyvatelstvo.
A taky jako fotograf jsem proti tomuto doku-
a
se o dokument A.C.T.A., který byl podepsán bez
nemusím pokračovat dále.
tedy dokument přečtou a přezkoumají dopad na
které kolují po internetu.
rigorózní nebo jakoukoliv jinou práci. Poctivě
shromažďuje prameny, stresuje se, jestli
správně umístil interpunkci a odstavce. Nakonec ji úspěšně obhájí, jenže. Někdo, kdo se
k této práci dostal (a že tu možnost má řada
lidí), ji umístí na internet. V tutéž chvíli na druhé
straně republiky jiný student, poněkud méně
poctivý, tápe nad zadáním práce. Najde tedy na
webu text prvního studenta, prohlásí jej za svůj
a bez námahy a úsilí také obhájí.
Nesmysl? Snad ano, ale jen díky tomu, že
existují zákony na ochranu autorských práv.
Pokud by nepoctivý student toužil zneužít práci jiného, zákon na něj pamatuje a pedagogové
mohou toto plagiátorství rovněž trestat. Jaký
je tedy rozdíl mezi zneužitím bakalářské práce
a například hudby? Autoři písní si snad nedali
práci s jejich tvorbou, někdo neinvestoval své
peníze do produkce a podobně?
Jako bychom si po dvaceti letech od
převratu pletli definici svobody. A právě
nejhlasitější odpůrci ACTA by si mohli vzpomenout na okřídlené „svoboda mé pěsti končí tam,
kde začíná tvůj nos.“
Například mnohými zmiňované restrikce při fotografování na veřejnosti. I dnes
ale občanský zákoník pamatuje na tuto
skutečnost, konkrétně §12 stanovuje, že „...
obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se fyzické osoby nebo jejích projevů
osobní povahy smějí být pořízeny nebo
použity jen s jejím svolením.“ Toto ustanovení
je většinou obcházeno díky následné vágní
výjimce pro úřední, vědecké a podobné účely,
ale existuje. Přijetí ACTA na tom málo co změní,
ostatně v důvodové zprávě ACTA, odst. 2, je
uvedeno: „Dohoda ACTA nemění acquis EU,
protože právní předpisy EU jsou již podstatně
modernější než platné mezinárodní normy.“
Implementace každé mezinárodní smlouvy
do právního řádu je vždy složitá a je jen dobře,
že se nyní rozpoutala diskuze širší veřejnosti.
Musím však žasnout údivem nad tím, jak se
naše, tedy mladá generace, dokázala náhle
zmobilizovat k veřejnému vystoupení a manifestacím. Za poslední dobu totiž český parlament přijal řadu zákonů, které budou mít
tragický dopad na společnost a životní úroveň
m
T é
Lidé stávkují, politici se bojí. Nevrátili jsme se zpět
za tyto přestupky poslali do vězení. Myslím, že už
tam nafotil spousty již dobře známých fotografií,
T é
U
většiny lidí v příštích letech, při jejich schvalování se ale veřejnost zmohla maximálně na
nadávání v hospodách. Inu, ta naše povaha
česká…
Zcela závěrem bych doporučil všem agilním
obráncům „svobody na internetu“ smlouvu
ACTA si přečíst. Mnozí pak s údivem zjistí, že
ani ony kontroly na hranicích, kde „nám budou
celníci zabavovat laptopy“, prakticky nehrozí.
Článek 13 totiž jasně říká: „Při případném
stanovování účinného prosazování práv k
duševnímu vlastnictví na hranicích by strana
měla postupovat v souladu se svým vnitrostátním systémem ochrany práv k duševnímu
vlastnictví (…)“. Jinými slovy, nelze vytvářet
překážky obchodu a naopak, státy se mají řídit
dosavadní legislativou. Ruku na srdce, vážení
odpůrci ACTA – kolik z Vás si opravdu dalo tu
práci a všech 26 navržených stran přečetlo? A
kolik z Vás má jen informace z médií nebo sociálních skupin? Ona zdůrazňovaná svoboda
je totiž o diskuzi a kompromisu – ne o hackerských útocích na weby všech, se kterými nesouhlasíme.
Karel Střelec
21
www.sus.osu.cz
h
o z
R
r
Co říkáte na připravovanou Noc univerzit a následný protestní pochod? Má
to smysl?
Já se přiznám, že nevím úplně jistě,
proti čemu se protestuje, protože těch
názorů je celá řada. Své představy mají
rektoři, akademické obce, studenti. To
znamená, v daný okamžik si nejsem jistý,
zda všichni vědí, proti čemu protestují.
Takže mám trošku pocit, že je to možná
zbytečné, že by to chtělo se domluvit,
sjednat, co komu vadí.
Považujete stáhnutí návrhu školného
panem ministrem za šťastné?
Já tam vidím problém právě v panu
ministrovi – říká se, že situace na bojišti
se mění každou minutu, na ministerstvu
školství každou půlminutu. Fakt je ten,
že se teď změnil tento princip (namísto
klasického školného bylo navrženo placení poplatků za překročení standardní
doby studia – pozn. red.), ale myslím si,
že to není úplně špatné. Je to jakási varianta, je to velký kompromis. Ale rozhodně
to nepomůže k nějaké větší motivaci
studentů, je to spíše trest za to, že jsem
nebyl schopen vystudovat v tom čase,
který je definován tím studijním programem.
Myslíte si, že pokud se jednání nyní
zastaví, stihne se připravit nová, lepší
reforma?
Toho se právě my jako rektoři obáváme,
že tím, že se to celé zastaví, tak může dojít k tomu, že ta reforma neproběhne. Na
druhou stranu si myslím, že ta jednání
probíhají a takto je to dohodnuto s Českou
konferenci rektorů, takže si myslím, že ta
jednání stále probíhají.
Děkuji za rozhovor.
o v o
foto: Vojtěch Žižka
Jaký je Váš názor na navrhovanou reformu?
Já si myslím, a to jsem všude deklaroval, a myslí si to také celá Česká konference
rektorů, že vysokoškolský zákon, který
dnes máme, je už zastaralý. Vznikal po
revoluci, nyní jsme v úplně jiném období
a myslím si, že dneska začínáme na ten
zákon doplácet. Hlavní problém je ten,
že ministerstvo školství definuje rozpočet
univerzit každý rok, úplně nezávisle na tom
předcházejícím. A to je samozřejmě velký
problém. Nová reforma předpokládá,
že se bude plánovat období financování na tři až pět let, což je samozřejmě
důležité pro univerzitu, protože má prostor se přizpůsobit potřebám a nějakým
způsobem na to reagovat.
Také akreditace, která dneska probíhá
po oborech a je nesmírně administrativně
náročná, se dá v novém vysokoškolském
zákoně vyřešit přes jakousi akreditaci instituce. To znamená, v novém zákoně je
celá řada věcí, které já považuji za velmi
pozitivní. Ale také je tam celá řada věcí,
která je nedomyšlená, nedořešená. Velký
problém je třeba nový Zákon o finanční
pomoci studentům, který je stoprocentně
nedodělaný. Takže těch názorů je celá
řada a já zatím nevidím jasně, proti čemu
se protestuje, protože mám pocit, že
se hovoří o tom, že se protestuje proti
reformě, ale já si myslím, že to přeci nechceme. My tu reformu potřebujeme, je
třeba k ní jednat.
h
Den před celorepublikově připravovanou Nocí univerzit, tedy 27. 2., se málokdo na akademické půdě vyhnul právě tématu reforem a akcí v rámci Týdne neklidu. Zajímal nás proto
názor rektora Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, které bylo často vytýkáno, že se k protestním akcím oficiálně nepřipojila.
studenti studentum
o z
o v o
r
R
U ROZHOVOR
U Rozhovor s rektorem VŠB-TUO prof. Ivo Vondrákem
Agáta Vřeská
foto: Vojtěch Žižka
foto: www.biledivadlo.cz
22
23
s
O
S
U
a tanců Hlubina. A o tom, že se ples povedl, svědčila i záplava pestrých šatů, zvuky
tanečních kroků i množství prodaného
alkoholu.:)
Na ples vzpomíná také hlavní organizátorka, Aneta Vozňáková:„Ples se mi velice líbil, i když jsem ráda, že takový ples
organizuji jen jednou za rok, protože jsem
jej dospávala ještě dva dny potom. Myslím si, že se lidé bavili, i co jsem od nich
slyšela a vše navíc proběhlo podle plánu a
nenastaly žádné komplikace. Také jsem si
užila tombolu, protože je velmi potěšující
ji rozdávat lidem, kteří ji vyhráli. Ale zase
nemůžu nic vyhrát já :-D“
Pokud jste si nenechali Ples v Michálkovicích protančit mezi prsty a dobře jste
se bavili, jsme rádi, a těšíme se na další
plesání a plesování se SUS Ostrava opět
za rok.
Agáta Vřeská
foto: Vojtěch Žižka
týče. Podle mě se lidé bavili, alespoň takové jsem slýchal ohlasy během plesu i
po něm. Velmi se mi líbila také tombola, i
když mě trochu mrzí, že jsem nic nevyhrál,
asi jsem si to měl nějak podplatit.“
Na závěr bych si Vás, za všechny organizátory, již teď dovolila pozvat na Ples SUS
Ostrava 2013.
Nikol Dostálová
foto: Kristýna Svidroňová
25
t r a v a
Plesová nálada se přenesla také na
poslední ples SUS v této sezóně, který se
roztančil ve středu 7. 3. V KD Michálkovice.
I tentokrát se jednalo o ples s dlouholetou
tradicí; Michálkovice naším plesováním
ožily letos již po osmé. A zatímco ples v
AKORDU byl doposud doménou původní
Stavovské unie studentů z Báňské univerzity, Michálkovice byly již neodmyslitelně
spojeny s bývalou Stavovskou unií Ostravské univerzity, a tak měl i ten michálkovický ples premiéru pod novou SUS Ostrava.
Celou akci zahájil prorektor pro rozvoj a
sociální vztahy VŠB-TUO prof. Ing. Jaromír
Gottvald, CSc. a průvodci celého večera
byli návštěvníkům členové naší SUS.
Hosté se mohli těšit na taneční skupinu
Heart2Beat, na tanečníky Latinsko-amerických tanců a v neposlední řadě na
zahájení plesu Souborem lidových písní
s
S
Ples SUS Ostrava v kulturním domě Michálkovice
O
24
U
S
V pátek 10. 2. se v kulturním
domě Akord konal první ples nově
vzniklé spojené Stavovské unie
studentů Ostrava. Ples probíhal
na třech scénách. V hlavním sále
hrálo trio Adamis, na patře se na
jednom pódiu střídaly hned dvě
kapely, a to Gangsters of swing
orchestra a Cimbálová muzika
Hlubina. Suterénní prostory budovy zaplavila taneční vlna pod
taktovkou DJ Martyho z Rádia
Kolej.
V průběhu večera předvedly
svá vystoupení jednotlivé
taneční skupiny. Hip hopem
se představila taneční skupina
Respect dance crew Ostrava,
folklórní tance uvedl Slezský
soubor Heleny Salichové a
břišní tance zatančili členové ze
skupiny Latifah.
Celou budovou se neslo
bujaré veselí. Návštěvníci se
bavili a tančili ve všech sálech,
a dokonce i na chodbách. Pro
hosty byla připravena také bohatá tombola s hodnotnými
cenami. Studenti také mohli
využít bezplatnou autobusouvou dopravu, která je jak na ples v kulturním domě
AKORD přivezla, tak i v ranních hodinách
odvezla přímo na koleje.
Hlavní organizátor Juraj Kviatkovský
nám řekl: „Ples hodnotím velmi pozitivně.
Nenastaly žádné nepříjemnosti co se kapel, vystupujících i návštěvníků plesu
www.sus.osu.cz
S U
t r a v a
U SUS OSTRAVA
U Ples SUS Ostrava v kulturním domě Akord
U
Radim Kateřiňák
UBC podruhé
Je 17. 2. večer. Přijíždím do Vrtule včas a
oddechuji si. Ještě to nezačalo. Každopádně
to už docela ožívá. První kapela prubuje
svoje nástroje. Začíná boj s ozvučením. Na
této situaci mě vždycky pobaví moje vlastní
nedočkavost. Začne to v jistých chvílích znít,
jakoby už opravdu hráli, ale dříve či později
se sálem rozhostí náhlé a nečekané ticho.
„Neslyším zpěv,“ zavolá mladík u mikrofonu.
Pak mi dojde, že ještě nezaznělo ani slovo
26
t r a v a
s
O
S
V historicky prvním kole UBC se o
postup do finále utkaly tyto kapely: kapela Ravers z Havířova, která hraje ve stylu
hard-rock, Japan four z Ostravy a na závěr
ostravská kapela The Tapes.
Jasným vítězem večera se pak stala kapela The Tapes a její rock-alternative.
A jak první soutěžní večer hodnotila hlavní organizátorka Gabriela
Kožušníková?
„Nevěděli jsme přesně co očekávat, ale
nakonec všechno dobře dopadlo. Lidé se
bavili, kapely byly bombastické, snažily
se ze sebe dát vše a šlo to vidět. Snažily
se prodat vše, co umějí a zapůsobit jak na
lidi, tak na porotu. Na začátku jsem měla
obavy, že to neukorigujeme, ale na konci
večera jsem byla velmi spokojená.“
moderátora a název kapely je stále tak trochu v tajnosti, i když je možné si tipovat mezi
čtyřmi: Komparz, Mascotte, The Challenge
nebo The Snopl?
Moderátorka se chystá ze sebe vydat
pár důležitých poznámek. „ Kapela The
Challenge z Kopřivnice,…“ Jsem skutečně
v šoku, netrefila jsem se. A už to pánové
začínají rozehrávat. Na začátek trochu
punkové divočiny nezaškodí. Kdo ne-
Co si myslíte o tom, co řekla porota? Jak
vnímáte jejich kritiku?
- Oni nás v podstatě moc nekritizovali.
- Potřebovali bychom více tu kritiku.
- Ale vlastně to nevadí, že nás jenom chválili. My víme sami, co jsme udělali špatně.
I ostatním kapelám jsem položila pár
otázeček.
foto: Kristýna Svidroňová
27
t r a v a
11. února večer odstartovala soutěž UBC,
ve které jde o to vybrat mezi přihlášenými
kapelami vítěze, který bude mít tu čest
zahrát si na Ostravském Majálesu obou
univerzit. První soutěžní večer započal
úvodním slovem prezidentky Stavovské
unie studentů, přestavením odborné poroty
a vysvětlením, jak bude samotná soutěž
probíhat.
Každá kapela má svých 30 minut na
to, aby ukázala, co umí. V každém kole se
vybere vítězná kapela nejen podle hlasů
poroty, ale i samotného publika. Lidé mají
možnost hlasovat prostřednictvím hlasovacích lístků, které se mohou zakoupit za
symbolických 10 Kč. Je tedy hlavně v jejich
rukou, kdo postoupí do finálového večera.
Ve finále se pak sejdou ty nejlepší ze studentských kapel a
Čí to byl nápad, že se přihlásíte na UBC?
- Nápad to byl vlastně od kamarádky,
která mi poslala odkaz na tuhle soutěž a v
tu chvíli, jak to bylo přede mnou, tak jsem si
řekl, proč ne. Budeme mít před sebou nějaký
cíl, budeme pořádně trénovat.
s
U
UBC poprvé
Mě by zajímalo, na úvod, jaké jsou vaše
první dojmy?
- My jsme to samozřejmě nečekali. Kapela před námi zahrála perfektní vystoupení.
O
S
U
Rozhovor s vítěznou kapelou druhého
kola UBC Mascotte:
S
Čtyři soutěžní kola. Velké finále. Spousta hudby, nových talentů a obrovská šance. Šance
vyhrát a dostat příležitost předvést své umění na pódiu prvního spojeného Majálesu Ostrava. UBC.
souhlasí, ať hodí kytarou. Publikum se
probouzí, ale zůstává sedět, až na pár
výjimek.
Vzdávám se tipování. Kapela The Snopl si to (ne)zaslouží. Jestli jsem předtím
mluvila o jakési punkové divočině, tak při
jejich vystoupení mě napadá jediné, že
sedět v téhle džungli výrazného rytmu
a rajcovních kytarových rifů, označené
jako punk-rock’n’roll, nevydržím. Diváci
se probouzí zcela a někteří mají i tendenci
poskakovat, což je jednak znamením,
že alkohol v krvi povystoupil, a pak to
především značí, že to pánové opravdu
ovládají. Zpívají česky, tak jako předchozí
The Challenge. Raději se jich už neptám,
zdali k tomu mají zvláštní důvod. Je přeci
jasné, že chtějí, abychom jim správně
rozuměli.
Za polovinou programu se začaly dít
ale věci! Všichni mluvili o překvapení. Než
jej ale odhalíme, podíváme se na Komparz. Tihle alternativní popíci nás obalili
do lehkého jazzového oparu, rozvášnili
posluchače a pořádně roztočili Vrtuli. Pozitivní ohlasy ze strany poroty jen potvrdily
funkčnost tohoto zajímavého hudebního organismu. Začínala jsem už vážně
pochybovat o tom, kdo vyhraje, kdo bude
ten Vyvolený. Ještě ale nebyl ten správný
čas, přeci jsme neslyšeli tu poslední kapelu. Její název jsem už nemusela tipovat. Mascotte šli stylově tak trochu proti
všemu, co jsme doposud slyšeli. Folk-rock
možná ve vás vyvolá ledasjaké představy,
každopádně porotu překvapil natolik, že
ani ona si nebyla jistá svým ortelem, a tak
se rozhodla, že nechá na hlasech diváků,
koho pošlou dál.
Bylo tedy rozhodnuto. Vyhrála kapela
poslední a v rozhovoru neskrývala velké
překvapení.
U
UBC aneb UNIVERSITY BAND CONTEST
S
U
1) Co vás vedlo k tomu přihlásit se do
UBC?
2) Jste studentská kapela, jak dokážete
sladit své studijní/pracovní povinnosti s
časovou investicí do kapely?
3) Zkuste třemi slovy popsat pocity,
které se dostaví, když vystupujete na
koncertě.
zdroj: facebook.com/VrtuleClub
28
www.sus.osu.cz
t r a v a
s
O
S
U
S
- Já jsem bývalá studentka Ostravské
univerzity a basačka je současná, takže je to
vlastně i „láska k alma mater“. Ale jde spíše o
možnost zahrát si před lidmi.
- Velmi těžce. Víc než jednou týdně se jako
kapela opravdu nesejdeme. Jsme všichni
z Havířova, kde máme svou zkušebnu.
Zkoušíme jednou týdně, maximálně tedy
dvakrát, pokud vyjde všechno tak, jak má,
ale času je bohužel málo.
- Nervozita. Úžas. Souhra.
Respekt – za kapelu hovoří Milan (kytara, zpěv)
- Asi jako každá kapela chceme hrát,
chceme dělat hudbu, která nás baví, a chceme to dělat pro lidi. Proto se hlásíme do
těchto soutěží, proto, abychom vstoupili do
povědomí lidí, protože když budeme hrát
zbytečně zavření ve zkušebně, tak to pro nás
nebude dobré.
- Je to docela složité, dva z nás pracují a
dva z nás pracují a ještě studují. Z původních
plánů, scházet se dvakrát týdně na zkoušky,
je jednou týdně. O víkendech jsou, naštěstí,
koncerty, takže to už nikdo do práce nechodí.
- Extáze, energie a orgasmus.
Jaroslav Neuvirt
studenti studentum
29
t r a v a
Kristýna Svidroňová
Nou Smouking - za kapelu hovoří
Jana (klavír, zpěv)
s
Komparz
Co vás vedlo k tomu, že jste se do University Band Contest přihlásili?
- No, já jsem šel jednou takhle z hospody
No a máme tady třetí kolo University
Band Contest. To se uskutečnilo v pátek
24. 2. tradičně v klubu Vrtule na Porubských kolejích.
Třetí kolo bylo poměrně pestré a publiku v klubu se představily tři žánrově
odlišné studentské kapely. Na úvod
vystoupila kapela Nou Smouking, která
přicestovala z Havířova. Kapela se věnuje
převážně acoustic-rocku a svěžím,
neotřelým aranžmá svých skladeb velmi
slibně nastartovala celý soutěžní večer.
Druhou kapelou, která se ucházela o
vítězství ve semifinálovém večeru, byla
kapela Respect z Třince. Kapela je na
poli ostravské rockové scény žhavou
novinkou, diváci zejména ocenili originalitu a upřímnost textů okořeněných
skvělým hudebním doprovodem. Jako
třetí v pořadí zahrála a pobavila kapela
Tatroska pocházející k Kopřivnice. Tatroska je známá zejména bujarostí a
bezprostředním prožitkem svých skladeb,
což jsou možná příčiny toho, že nakonec
celé třetí kolo v silné konkurenci vyhrála a
postupuje jako horký kandidát do finále.
O
Co říkáte na hodnocení poroty? Nemáte
k němu nějaké výtky?
- Je to pro nás nezvyklé. Bylo to takové
superstárové.
A co si myslí o druhém kole UBC hlavní
organizátorka? Také ji jsem trochu
vyzpovídala.
Jak vnímáš druhé kolo UBC?
Jednoduchá otázka! Je to skvěle!
Návštěvnost vysoká, atmosféra skvělá a kapely ještě lepší. Jde vidět, že je o tuhle soutěž
zájem! Je neuvěřitelné, kolik hudebníku
máme kolem sebe a vůbec o tom nevíme.
Jaké jsou kapely?
Jednoznačně perfektní.
Vize o ideální kapele?
Nemám. Upřímně nemám. Nechám se
překvapit. Každá kapela je jiná a každá chce
vyhrát. A věřím, že vyhraje ta správná!
UBC potřetí
S
The Snopl
Jak se vám hrálo?
- Virtuózní práce.
Co si myslíte o tom, co řekla porota? Jak
vnímáte její kritiku?
- Tak já jsem třeba byl velmi mile
překvapen, vzhledem k tomu, jak byly
hodnoceny ostatní kapely, jejichž výkony
se mi osobně hodně líbil, jsem čekal něco
ostřejšího.
U
U
Co říkáte na hodnocení poroty? Nemáte
k němu nějaké výtky?
- Byli hodně objektivní, takoví přímí, a
myslím si, že přesně vystihli naše dnešní vystoupení.
a potkal jsem jednu z organizátorek a ona
mi řekla, že mi pošle přihlášku.
S
The Challenge
Na úvod bych se vás ráda zeptala, co vás
vedlo k tomu, že jste se do University
Band Contest přihlásili?
- My jsme rádi, když si můžeme kdekoli
zahrát. Nezáleží na tom, jestli je to soutěž,
nějaký koncert v klubu, nebo cokoliv.
Jde nám o to, zahrát si před lidmi, sbírat
zkušenosti.
t r a v a
s
O
S
U
Již po páté se sešli ve Vrtuli, tentokrát 9.
3. 2012, vášniví posluchači, ještě vášnivější
fanoušci, porota a náhodní zvědavci.
Dorazili sem, aby nejen naslouchali libým
tónům převážně kytarového ducha.
Nešlo jen o pouhý koncert, to je jisté. Ze
čtyř semifinálových večerů vzešly čtyři
kapely, které se měly ve finále utkat.
foto: Kristýna Svidroňová
30
Bohužel, čtvrtá z nich, kapela Tatroska,
se z časových důvodů nakonec nemohla
finálového kola UBC zúčastnit, a tak se o
jedinečnou možnost zahrát si na druhé
majálesové stage hudebně popraly tyto
kapely: Mascotte, The Tapes a Retro Jokers. A vás jistě zajímá, kdo zvítězil.
Byl to vyrovnaný boj. Všechny kapely podaly vydařené hudební výkony.
Fanoušci pařili a tlačili se ke „stejdži“, div
jsem několikrát nespadla (jednou se tak
skutečně stalo), když jsem se snažila z
větší blízkosti vyfotit rozpálené muzikanty.
Srdce diváků pak nakonec rozhodla.
Obálku s nejvyšším počtem hlasovacích
lístků měla kapela Retro Jokers a čeká je
tak vystoupení před celou Ostravou na
Majálesu 2012. A co oni na to?
Kristýna Svidroňová
foto: Kristýna Svidroňová
31
t r a v a
University Band Contest má vítěze!
s
U
Adam (kytara)
Dojmy z dnešního koncertu jsou asi
skvělé, protože jsme vyhráli, takže asi
nemůžu být moc smutný. Čekal jsem horší
atmosféru, ale fanoušci nás zase překvapili,
zase nás podpořili. Já jsem nadšený, vlastně
nevím, co k tomu říct, bez fanoušků bychom
byli prostě v ******, asi tak to řeknu.
Bylo tu o hodně víc lidí, nevím teďka kolik přesně. Mělo to pěknější atmosféru. Bylo
vidět, že je to finálové kolo.
Pokud nebudeme zrovna hrát v 15:00,
kdy tam zrovna nikdo moc nebude, a
budeme moci předvést to, co tady, tak ano.
Těším se na velké pódium, na super zvuk.
Fox (bicí)
Tento koncert byl lepší než ten, co byl
minulý týden. Samozřejmě atmosféra byla
O
Večer se začal rozjíždět ve skvělém duchu
a všichni účinkující i publikum se očividně
dobře bavili. Následně vystoupili Off axis,
kteří přijeli s Frenštátu pod Radhoštěm a
ukázali nám, jak skvěle se dá zahrát rock.
Na závěr přišli na podium Retro Jokers.
Tato ostravská kapela se specializuje
na garage-rock&roll. Kapela, kterou doprovázel velký zástup příznivců, to uměla
pořádně rozjet a „nabudit“ všechny v klubu. Její fanoušci nepustili porotce k mikrofonu, ani k samotnému hodnocení. Bylo
ale nanejvýš zřejmé, že to není třeba, a že
toto kolo UBC má v kapse právě ona.
Radim Kateřiňák
větší, i když na tom minulém koncertě byla
taky luxusní.
Nechci říkat určitě… ale tak určitě. Majáles si každopádně užiju.
Adam (basová kytara)
Chtěl bych říct, že je nám strašně líto,
že ve finále s námi byla kapela The Tapes,
protože je máme strašně rádi. Jsou to naši
kamarádi. Bohužel, dopadlo to, jak to dopadlo. Pro nás bohudík, pro ně bohužel. I
tak musím říct, že všichni hráli super. Bylo
to rozhodně fajn, i atmosféra. Bylo to super.
Johny (kytara)
Bylo poznat na kvalitě koncertu, že
to bylo fakt finále, protože všechny kapely se mi líbily. Jsem rád, že jsme vyhráli
zrovna my. Podpořilo nás publikum, což
je nejdůležitější, čímž bych jim chtěl za to
poděkovat. A doufám, že do budoucna to
bude jenom lepší a lepší. Doufám, že Majáles je jenom začátek.
Lazy (klávesy)
Minule to bylo super. Teď to bylo taky super. A Majáles bude taky super.
S
Poslední předfinálové kolo University Band Contestu se uskutečnilo v pátek
večer 2. března. Soutěž si za dobu svého
trvání získala četné příznivce a tak není
divu, že počet fanoušků v prostorách klubu Vrtule nebyl nejmenší.
I tentokrát se představily čtyři skvělé
kapely. Jako úplně první skupina Jiný podnik. Tato kapela hrající alternative-rock za
námi přijela z Frýdku Místku. Zpěvačka
nám dokázala, že má nádherný hlas a
není žádný amatér. Svůj výstup doplnila
choreografií a proslovy k publiku. Jako
další přišli na podium ostravští My product, kteří nám zahráli ve stylu rock-punk.
Rozhovor s vítězem University Band
Contest - Retro Jokers
Jak se vám dnes hrálo?
Jak byste porovnali dnešní vystoupení s
předchozím?
Těšíte se na vaše vystoupení na Majálese?
U
S
UBC počtvrté
S
U
foto: Vojtěch Bok
32
t r a v a
s
O
Březen, do Áčka vlezem
A nyní se z minulosti přesuneme na
březnový program, který opět nabízí řadu
zajímavých akcí.
V prvním týdnu jste si, doufám, nenechali ujít divadelní představení Já byla
Goethova tlustší polovička - Christine
Brücknerová - v podání Míny. Pro všechny
milovníky hudby je v druhém březnovém
týdnu připraven hudební jam session.
Přijďte si posedět, poklábosit a třeba
si brnknout a společně vytvořit tradici
pěkného hudebně-přátelského setkání.
Následující den bude párty s velkým P,
protože Áčko slaví dvouleté narozeniny,
a máte možnost vychutnat si narozeninový dort v podobě skvělé zábavy, hudby,
soutěže a spousty srandy.
Druhá polovina březnového programu
začíná opět divadelním představením.
Jedná se o divadelní adaptaci Hrdý
Budžes, bestselleru Ireny Douskové, v
podání Terezy Agelové. Po kulturní akci
opět následuje párty - Karibská revoluční
párty, na které se můžete odreagovat od
všedních problémů a pobýt v přítomnosti
svých kamarádů nebo si jen můžete přijít
na skleničku Che-guevary a zaposlouchat se do rytmu kubánských rytmů s Dj
Fidelem. Poslední týden se koná Party ve
stylu 90. let a poslední akcí je workshop
s názvem Jak se dívat na filmy?. Praktické
ukázky jak “číst” filmy s možností dis-
foto: Tomáš Kukuč
kuse. Večerem provází Ted Turnau, který
přednáší Cultural Studies na Anglo-Americké universitě v Praze. Pořádá organizace
In-Life.
Na závěr bych připomněl, že čtvrtky
jsou tradičně zasvěceny filmové projekci
v potemnělém prostředí Áčka. Filmový
A klub má pod patronátem opět Adam
Slavík. Více o programu filmového klubu
naleznete na speciálních plakátech filmového A klubu. A celý březnový program našeho Áčka najdete na konci tohoto čísla Undergroundu.
Těšíme se na Vás!!!
Tomáš Fabík
33
t r a v a
chtěli jen pobavit na Valentýnské párty.
Během večera mohli návštěvníci vymýšlet
básně, fejetony, povídky, prostě cokoliv
na téma láska, láska a… Nejzajímavější
díla byla odměněna stylovými cenami,
například originálními nástěnnými hodinami se srdíčky. Přesně o týden později
zavítal do našeho klubu Jakub Pszcolka.
Ten od roku 2004 žije se svou manželkou
v Indonésii a měl tak rozhodně co říci o
této vzdálené exotické zemi. Přednášku
zprostředkovala
organizace
In-LIfe.
Následující den se uskutečnil již čtvrtý
ročník koštu domácích slivovic Hladnovská baňka. Celý večer panovala skvělá
zábava provoněná destilovaným ovocem. Samotného koštu se zúčastnilo 17
s
Lednovo-únorový report
Z lednových středečních akcí jste
mohli navštívit pyžamovou párty, filmový
maratón českého filmu a párty ve stylu 80.
let. Prostor okolo projektoru, na kterém
běžely nestárnoucí videoklipy například s
Hanou Zagorovou, se proměnil v taneční
parket a nejedno tričko nezůstalo suché.
Lednový program hudebně zakončil
živelný orchestr Gangsters of Swing Orchestra, který v Áčku s minimálně stejným
úspěchem vystoupil již v listopadu.
Únorový program otevřel Ondra
Kubíček, který hrál na kytaru a klavír
songy známých písničkářů až do brzkých
ranních hodin. Týden nato patřilo Áčko
všem zamilovaným, ale i těm, kteří se
O
S
Tento report bude pojednávat o všem podstatném, co se událo v lednu a především únoru ve studentském A klubu, který se nachází na Hladnovských kolejí Jana Opletala. Pokud
jste na nějakou akci zavítali, tak můžete s nostalgií zavzpomínat a taky se dozvědět, co jsme
si na vás připravili v březnu.
soutěžících, kteří byli odměněni diplomy.
Poprvé v historii baňku vyhrála dívka, a
to Kateřina Manclová, takže ještě jednou
gratulujeme. Od posledního únorového
týdne můžete také obdivovat první
vernisáž, umístěnouv prostorách před A
klubem.
S
U
Report z Áčka
U
S
S
U
0 1 2
2
r a v a
t
s
MAJÁLES OSTRAVA 2012
U
Majálesový měsíc je za dveřmi!
První středa v měsíci květnu bude
patřit největšímu studentskému svátku
roku – Majálesu.
Jak jste jistě již zaznamenali, letos
bude v Ostravě Majáles jen jeden, zato
obrovský. Těšit se můžete na tři stage,
velký areál a skvělý program. Vystoupí
hvězdy jako Chinaski, N.O.H.A., UDG,
Charlie Straight, Job Karma a mnoho
dalších. Těšit se také můžete na vítěze
soutěže University Band Contest – Retro
Jokers.
třeba klub Barrák, Marley či Plán B.
A to by nebyl ostravský Majáles, kdyby chyběl majálesový doprovodný program. Ten začne už 3. 4. vypouštěním
balónků s přáními a potrvá až do
hlavního majálesového dne, který zahájí
tradiční průvod masek.
Průvody letos navíc budou dva. Ten
první vyrazí v dopoledních hodinách z
Poruby, ten druhý pak před polednem z
centra Ostravy. A jejich směr? Přece na
hrad!
Majálesová noc bude opravdu
dlouhá. Po nabitém programu v areálu
Slezskoostravského hradu a Černé louky
se hudební zábava přesune hned do
několika klubů v Ostravě. Namátkou
Sledujte majálesové stránky www.
majales.osu.cz a nenechte si ujít novinky
a všechny podstatné informace o Majálesu Ostrava 2012!
www.sus.osu.cz
www.majales.osu.cz
M
a
j
á
l
e
s
O
U
34
35
36
t u r a
l
K u
roce 1963, zjistil, jak bohatou tradici jeho
jazyk má. Poté, co vystudoval slavistiku
a ruštinu, pracoval jako nakladatelský
redaktor v Terstu a později jako docent
na terstské univerzitě. Celý život se pak
věnoval svému rodnému jazyku.
Dnes je Marko Kravos profesionálním
překladatelem a spisovatelem píšícím
eseje a beletrii pro dospělé i mládež.
Během svého života vydal spoustu
básnických sbírek: Trikotno jadro (Trojúhelníková plachta, 1972), V znamenju
skržata (Ve znamení skřítka, 1985), Sredozemlje - Mediterraneo (Středomoří,
vícejazyčné, 1986), Potrkaj na žaro (Zaklepej na urnu, 2002), Ljube-zenske (Milované, 2003), aj. Ukázka jeho tvorby
vyšla dokonce v česko-slovinské knížce
„S příchutí mořské soli“. V ostravské
městské knihovně ji však bohužel
nenajdeme. Nenalezneme v ní také ani
nejlepší Kravosovo dílo, vzpomínkové
texty s názvem Kratki časy: Trs iz žabje
perspektive (Krátké časy, 1999). V této
zajímavé knize se spisovatel pokouší
zachytit život v Terstu z pohledu malého
chlapce. Daří se mu to pomocí dětského
pohledu, který si Marko uchoval a s nímž
je schopen věci popisovat, jako by je
viděl poprvé v životě. Tato perspektiva
Byl jsem vždycky pro spolupráci. A tak
jsem jedné soboty mřížkou zpovědnice
vyznal: „Sesmilnil jsem.“
Krátká pauza. Potom: „ Aha, a jak?“
„Skutkem,“ přiznal jsem se a byl jsem
hrdý na to, že jsem se vyrovnal ostatním
hříšníkům.
Následuje otázka pronesená hlasem
skrývajícím nedůvěru a rozpaky: „Sám
nebo s druhými?“
Uvažuji a vymýšlím si dál: „Nejdřív
sám, potom s druhými.“
Pročpak si důstojný pán ve zpovědnici
tak netrpělivě přesedl, až sedátko
zaskřípělo? Vždyť ve škole říkal, že žádný
hřích není tak veliký, aby ho boží ucho nemohlo slyšet: bezbřehá lítost hříšníka na
jedné straně a velikost božího smilování
na straně druhé… Nebo si důstojný pán
myslí, že jsem na těžší hříchy ještě moc
malý? Copak neplatí, že každý hřeší
nejmíň sedmkrát denně? Tak proč je teď
tak nervózní?
Zpoza mřížky bylo slyšet přiškrcený
zdroj: casadellapoesia.org
hlas člověka, který něco nedokáže pochopit: „A cos vlastně dělal?“
„Dřívkem jsem vrtal v hovnu. Byl u
toho taky Boris a říkal, že se dá poznat,
od koho hovno pochází, když se do něho
pořádně podíváš. Když ten dotyčný jedl
třešně, tak tam někde bude pecka, jestli
jedl špenát, tak bude tvrdé a víc do černa.
Taky po čokoládě vypadá jinak, než když
jsi jedl sejra…“
Ve skutečnosti jsem mu to při zpovědi
všechno podrobně nevylíčil, jenom tolik, aby bylo vidět, že umím hřešit, a
ne jenom dětským způsobem. A taky
aby důstojný pán Šorli neztrácel čas s
maličkostmi, které sám Bůh nechává
plavat. Mám radost, když se náš kaplan
ode mne doví něco nového, řekněme
přísloví: Poznat přítele podle potřeby.
Borisův objev, že člověka poznáš podle jeho potřeby, kterou za sebou zanechal, je čistá pravda, a když o tom víc
uvažuješ, vidíš, že to opravdu není žádný
výmysl. Vidí se, co koho tížilo cestou.
Ale o tom by mouchy možná věděly
víc.
Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Marko_Kravos,
http://www.kwartalnik-pobocza.pl/pob30/cz/
mkravos_cz.html,
Host 6/2009
Veronika Balcárková
37
r a
Terst, přístavní město u Jaderského
moře, leží přímo na hranicích Slovinska
a Itálie. Do konce první světové války
patřil pod rakousko-uherskou monarchii
a po druhé světové válce připadl dle jaltské dohody Itálii, ačkoli na něj vznášela
nárok i Jugoslávie. Střetává se zde proto mnoho kultur, názorů i pohledů. V
tehdejší době mezi ně patřil například,
na jedné straně stalinismus, a na druhé
tzv. „jugoslávský revizionismus“.
Spisovatel se zde přestěhoval se svými rodiči hned po válce a jako mnoho
jiných italských Slovinců, zažíval i Marko
jako malý chlapec útlak ze strany Italů i
Jugoslávců. Italové Slovince nenáviděli,
protože je považovali za stalinisty a pro
Jugoslávce byli podvratnými živly jejich
země. Někteří italští Slovinci dokonce
sami posluhovali stalinistickému režimu
a nutili rodiče ostatních dětí, aby je neposílali do slovinských škol.
V Terstu po druhé světové válce
vládl ideologický chaos a nesměl se zde
používat slovinský jazyk. Někteří netolerantní Italové ovlivněni Mussoliniho
vládou slovinsky hovořící občany na
veřejnosti dokonce zesměšňovali, či fyzicky napadali. Marko Kravos teprve až
na univerzitě v Lublani, kam odešel v
t u
Narodil se za války slovinským rodičům a za svůj život stačil poznat, co je to útlak i
diskriminace. Marko Kravos, slovinský básník a spisovatel z jižní Itálie, přinesl ve své knize
„Krátké časy“ světové literatuře zajímavý pohled na poválečnou situaci v Terstu…
je zajímavá v tom, že nepopisuje žádnou
složitou poválečnou kulturně-politickou
situaci Terstu, nýbrž každodenní prožitky
malého dítěte té doby.
Přestože je slovinský jazyk našemu
jazyku docela podobný a přeložené dílo
Kravose by naši literaturu jistě velmi obohatilo, tak se zdá, že nakladatelé a knihovny tento fakt příliš nevnímají. Možná,
že se v tomto ohledu do budoucna i
přesto něco změní a i my si pak budeme
moci nějaké knihy tohoto italského Slovince přečíst. Zatím se podívejte na ukázku autorova díla zveřejněnou v časopise
Host 6/2009.
K u l
U KULTURA
U LITERÁRNÍ KOUTEK
U Slovinský pěvec z Terstu
t u r a
l
Co by sis neměl nechat ujít aneb Tipy na kulturu v Ostravě
Mí milí čtenáři, je tady měsíc březen a s ním vaše pravidelná dávka emocí, alias nálož
tipů kam se vypravit za kulturou v Ostravě. Věřím, že jsme všichni zahájili úspěšně nový semestr, tudíž je ještě stále dost času na učení a je třeba se pořádně odreagovat a něco nového
zakusit. Doufám tedy, že si z mé nabídky vyberete právě to, na co máte chuť.
Chtělo by se mi pařit...
V březnu jako by se s nejrůznějšími
pařbami roztrhl pytel. Třeba studentský A
klub na Hladnově pořádá minimálně čtyři
velké párty. Jen namátkou, pokud máte
rádi zpěv s přáteli, s kytarou a vlastně tak
s čímkoli, co vám přijde pod ruku, nebojte se dorazit na Hudební jam session,
kde si rozhodně užijete kopu pohodové
atmosféry. Vezměte své hudební nástroje i stroje, zkrátka to, na co umíte hrát a
doražte, pořádně to rozbalíme! Pokud v
březnu slavíte narozeniny, přijďte je oslavit spolu s druhým výročím celého A
klubu. A abychom nebyli nespravedliví,
nesmíme zapomenout na narozeninovou párty ISC, která se koná týž den
večer, zábava rozhodně váznout nebude.
Pokud máte rádi Indiana Jones, přijďte si
zařádit na párty Dobyvatelé ztracené archy v Dance Clubu 77 na Stodolní. A jednou velkou párty, kterou můžu z vlastní
zkušenosti doporučit, je Irish Cultural
Festival. Tedy pokud máte rádi irské pivo,
irskou zelenou barvu, irské vtipy, irskou
hudbu, no zkrátka Irsko obecně, neváhejte přijít! Akce je to přesně pro Vás!
film Čtyři slunce uvedený Minikinem Kavárnou. Oba jsou reprezentaty festivalu v
Sundance a oba jsou odrazem současné
moderní filmové tvorby, Čtyři slunce té
české a Happy Happy norské kinematografie. Kdyby se vám přece jen zastesklo
po něčem „klasičtějším“, A klub pro vás má
již tradičně nachystány filmové čtvrtky,
ve kterých si každý najde to své. Pokud
ovšem bědujete, že filmům hlouběji nerozumíte, anebo byste si rádi rozšířili obzory,
zúčastněte se přednášky s názvem „Jak
se dívat na filmy?“, kde se i prakticky
naučíte jak číst mezi filmovými řádky.
38
zdroj: bandzone.cz
Chtělo by se mi do divadla...
A komu by se taky nechtělo? Nabídka
aktuálních nastudovaných divadelních
děl je velmi rozsáhlá. Za všechny jsem vyfiltroval zejména tři, které byste si neměli
nechat ujít. Muzikál Pornohvězdy, jeden
z 10 nejúspěšnějších muzikálů v Česku
vůbec ve svém ostravském nastudování
od Bezručů, klasická komedie Pygmalion,
o tom, že i z neotesané dívky lze vychovat
decentní dámu, která se hraje u Dvořáků,
a nakonec, Hrdý Budžes, adaptace bestselleru spisovatelky Douskové v podání
Terezy Agelové, a to přímo v A klubu!!
Rozhodně je na co se těšit!
Chtělo by se mi do kina...
Z nabídky ostravských kin bych, mimo
jiné, vypíchl zejména dva tituly. Film
Happy Happy, které uvádí kino Vesmír a
Koncertů nabízí Ostrava taky široké
spektrum. Z mnoha interpretů uvádím
Dana Bártu, Xindla-X a kapelu Monkey
Buisness, jako již ostřílence české hudební scény. Z těch méně známých, neméně
oblíbených, jsem vybral koncert Cafe
Industial, kteří se zabývají skvělým jazzfolkem, anebo LR Cosmetic Big Band, na
které si zajděte, když se vám zasteskne po
troše dobrého swingu. Oba tyto koncerty
proběhnou v klubu Parník.
zdroj: www.ctyrislunce.cz
nejvíc! Zejména pak, pokud se dozvídáte
rádi něco o cizích zemích. AIESEC Ostrava pro vás pořádá hned dva večery
plné zkušeností z první ruky. První nese
název Cestovatelský večer a své země,
tradice, kulturu a zvyklosti vám představí
hned dvě půvabné cizinky z Indonésie
a z Ruska. Druhý večer se bude konat
ve znamení zahraničních stáží a o své
zkušenosti, zážitky a poznatky se s vámi
bezprostředně podělí ostravští studenti a
studentky, kteří si jimi sami prošli.
ISC již tradičně pořádá oblíbené Nation4Nation, kde zahraniční studenti,
kteří přicestovali v rámci programu Erasmus, představují své domoviny a svou
kulturu ze svého pohledu. O jejich zemích
se tak můžete leckdy dozvědět i to, co na
Wikipedii nevyčtete! :)
Každý, kdo se chce vydat po stopách
zlatokopů k Yukonu na Klondike, kdo chce
spatřit lesy, hory a ledovce, ale i medvědy,
soby, vlky, komáry a jinou havěť, nechť
zbystří smysly, neboť Kino Vesmír
připravilo digitální diashow cestovatele
a fotografa Martina Loewa z jeho cest po
Aljašce.
A pokud by někdo rád naopak cestoval
sám do sebe, může se zúčastnit přednášky
Sny v Nové Akropoli, kde bude zajímavou
formou připraven pohled do nitra člověka
skrze jeho sny, a třeba se z nich naučíte i
něco vyvěštit do budoucna.
Chtělo by se mi dozvědět se cosi zajímavého...
Jakékoli nápady a tipy na akce v měsíci
dubnu, o nichž by podle vás měli vědět i ostatní studenti, můžete zasílat na redakční
mail. Do předmětu zprávy jednoduše
napište: Tip na kulturní akci. Ode mne je
to pro tento měsíc vše a těším se na vás na
stránkách dalšího čísla Undergroundu. :)
Pro vás mám nachystaných tipů asi
Jaroslav Neuvirt
39
r a
K u
Chtělo by se mi na koncert...
KALENDÁŘ KULTURNÍCH AKCÍ
K u l t u
U
U
U
U
KALENDÁŘ KULTURNÍCH AKCÍ
Co by sis neměl nechat ujít aneb Tipy na kulturu v Ostravě
studenti studentum
Kdy
Co
Kde
V kolik
Vstup(Kč)
Webovky/Facebook
10.3.2012
Pornohvězdy
Divadlo Petra Bezruče
19:00
200,-
http://www.bezruci.cz/
13.3.2012
Cestovatelský večer
Cafe No.10 (Kuří rynek)
17:00
volný
http://on.fb.me/AsXCCN
13.3.2012
Hudební jam session
A klub
19:00
volný
FB -> AČKO Hladnov
13.3.2012
Sny
Nová Akropolis
19:00
45,- / 60,-
www.akropolis.cz
14.3.2012
Oslavy dvouletého výročí Áčka
A klub
18:00
volný
FB -> AČKO Hladnov
14.3.2012
Narozeninová párty ISC
Dance Club 77
21:00
neuveden, sleduj FB
FB -> ISC Ostrava
15.3.2012
Filmový Aklub
A klub
20:00
volný
FB -> AČKO Hladnov
16.3.2012
Pygmalion
Divadlo Antonína Dvořáka
18:30
200,- / 270,-
www.ndm.cz
16.3.2012
Dan Bárta & Robert Balzar Trio
DKMO
19:00
300,- / 360,-
www.dkmoas.cz
17.3.2012
Stopy Járy Cimrmana
Galerie Gaudeamus ( DKMO )
17:00
neuveden, sleduj web
www.dkmoas.cz
17.3.2012
Xindl-X
Klub Barrák (ex-Tančírna)
20:00
175,-
http://www.barrak.cz
19.3.2012
Příběhy zahraničních stáží
Cafe No.10 (Kuří rynek)
17:00
volný
http://on.fb.me/yRPLs8
20.3.2012
Hrdý Budžes
A klub
19:00
volný
FB -> AČKO Hladnov
21.3.2012
Karibská revoluční noc
A klub
18:00
volný
FB -> AČKO Hladnov
21.3.2012
Nation4nation
klub Marley
21:00
10,-
FB -> ISC Ostrava
22.3.2012
Filmový Aklub
A klub
20:00
volný
FB -> AČKO Hladnov
23.3.2012
Happy Happy
Kino Vesmír
19.30
80,-
http://kinovesmir.vsb.cz
24.3.2012
Irish Cultural Festival
Bonver Aréna
18:30
volný
http://www.irishculturalfestival.
com/
26.3.2012
LR Cosmetic Big Band
Klub Parník
19:00
150,-
www.klubparnik.cz
27.3.2012
Party ve stylu 90. let.
A klub
19:00
volný
FB -> AČKO Hladnov
27.3.2012
Cafe Industrial
Klub Parník
20:00
100,-
www.klubparnik.cz
28.3.2012
Jak se dívat na filmy?
A klub
19:00
volný
FB -> AČKO Hladnov
28.3.2012
Dobyvatelé ztracené archy
Dance Club 77
21:00
neuveden, sleduj FB
FB -> ISC Ostrava
29.3.2012
Filmový Aklub
A klub
20:00
volný
FB -> AČKO Hladnov
30.3.2012
Čtyři slunce
Minikino Kavárna
17:00/19:30
120,-
www.minikino.cz
3.4.2012
Majáles Futsal Cup
bude upřesněno, info na webu
info na FB
neuveden, sleduj FB
FB -> ISC Ostrava
Monkey Buisness
Cooltour Ostrava
20:00
neuveden, sleduj FB
FB -> Cooltour Ostrava
Aljaška
Kino Vesmír
19.00
100,-
http://kinovesmir.vsb.cz
Nation4nation
klub Marley
21:00
10,-
FB -> ISC Ostrava
4.4.2012
40
41
V časopise Underground jste si mohli už dvakrát (v minulém čísle a v říjnu 2011) přečíst o
akci s exotickým názvem PechaKucha Night, která se už od srpna 2010 pořádá i v Ostravě.
Čtyřikrát ročně se můžete účastnit večera, během kterého vám každý z cca 12 prezentujících
během 6 minut a 40 vteřin představí své dílo, jeden projekt nebo prostě jen dobrý nápad.
Rád bych vám ukázal i jiný úhel pohledu na projekt, který Česká televize označila za jednu z
nejdůležitějších kulturních akcí v regionu.
Studuju práva a mezinárodní vztahy,
většinu času trávím v Brně a domů do
Ostravy jezdím jednou za dva týdny.
Být součástí organizačního týmu akcí o
designu, architektuře a fotografii by mi
přišlo přinejmenším bizarní, kdyby mě
vůbec taková možnost napadla. Píše se
jaro roku 2010 a celý povyk kolem Ostravy
2015 teprve začíná.
Dívám se, jestli se nebude něco zajímavého dít v brněnském Domu umění.
Mou pozornost zachytí japonsko-anglický
název, znějící jako zaříkávadlo – PechaKucha Night. Zní to dost jinak, má to
v popisu Japonsko a celkově to působí
zajímavě. První PechaKucha Night v Brně.
Půjdu, říkám si.
Nakonec první brněnskou PKN
prošvihnu. Ale nevadí, o měsíc později se
totiž začíná mluvit o druhé.
Můj spolubydlící má na stole lísteček,
na kterém je pod „jít na studijní“ nápis PechaKucha Night. Ptám se, jestli se chystá jít
do Domu umění. Ne, chystá se uspořádat
s kamarádem PKN pod hlavičkou Ostravy
2015. Ve chvíli, kdy mu říkám, že bych byl
rád součástí a dělal PKN s nima, absolutně
netuším, že jsem právě začal psát úplně
novou kapitolu mého života.
O asi půl roku později sledujeme z
okna Provozu Hlubina nekončící frontu
42
lidí před vstupem. Nejvyšší tip na to, kolik
přilákáme lidí, byl 150. Poslední dva dny
jsme uklízeli, nosili židle, stavěli lešení
a kvůli technice na Hlubině i spali, na
přemýšlení o tom, kolik přijde lidí, nebyl
tedy čas. Více než stohlavý dav zájemců o
kulturu nás proto velmi překvapí. Velkou
část tvoří naši kamarádi, ale jsou určitě v
menšině. Ve frontě na vstup stojí trpělivě
i Jan Světlík, generální ředitel Vítkovice
Holding. Dostane VIP pásku a předběhne
tak asi třicet lidí, přece jen jsme vlastně u
něho „doma“.
Co se děje pak, už moc nedokážu popsat. Prezentující se střídají, pivo dochází.
Počet diváků dvojnásobně převýšil naše
nejodvážnější odhady. Za večer mám příliš
mnoho pocitů, únava a euforie se smíchají
v jedno. Potlesk a světlo reflektorů, patnáct minut slávy a plácání po zádech.
Potom se ostatní pomalu vytrácejí na
Stodolní, my zůstáváme na Hlubině a do
rána diskutujeme, co se jak (ne)povedlo.
od studií Najbrt a SIAL po Petra Kvíčalu.
Ukazujeme, že u nás jde dělat podobný
projekt a nevybírat vstupné. Že jde o energii, kterou do toho dáte, ne rozpočet,
U
který máte k dispozici. Držte nám palce, ať
se nám to vede i v budoucnu.
Jiří Vicherek,
člen organizačního týmu PechaKucha Night Ostrava
Prezentujte na PechaKucha Night i vy!
PechaKucha Night Ostrava získala za dobu své existence mnohé sponzory a partnery.
Mezi ty nejdůležitější patří také Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava a
Ostravská univerzita. Protože „večer tlachů“, jak lze název akce volně přeložit, nemá za cíl
pouze seznámit účastníky s velikány českého designu nebo architektury, ale také poskytnout prostor mladým talentům, máte nyní jedinečnou šanci prezentovat své nápady a projekty. Možnost vystoupit na akci, na které už prezentovaly osobnosti jako Jan Čapek nebo
Adam Gebrian, je tady!
Na PechaKucha Night nemůže prezentovat každý. Nemusíte však být laureát
cen českého designu, vaše díla nemusí
viset v Rudolfinu ani vlastně nemusíte mít
s uměním nic společného. Jedinými kritérii pro výběr prezentací jsou kreativita,
nápaditost, zajímavé téma a přínos pro
účastníky. Chceme, aby diváci PechaKucha Night odcházeli z akce s dostatkem
materiálu k přemýšlení. Chceme příspěvky
do společenské diskuze, nové nápady, zajímavé osobnosti, to vše zabalené do dobré zábavy.
Na PechaKucha Night Ostrava už
vystupoval žonglér, sociolog, zástupkyně
občanské iniciativy i divadelní dramaturg. Zažijte i vy svých 6 minut a 40
vteřin slávy a prezentujte vám blízké
téma stovkám diváků. Na PechaKucha
Night v Tokiu prezentovala matka jednoho ze zakladatelů své recepty, dcera
zakladatelky měla svůj vymezený čas na
ukázky svých dětských kreseb. Oborové
hranice nejsou.
Pokud myslíte, že máte co říct, ve spolupráci s časopisem Underground jsme
pro vás připravili soutěž. Pošlete nám
nejpozději do 6. 4. 2012 svou prezentaci ve formátu 20 obrázků a stručný
(max. 200 slov) obsah toho proč a o čem
byste chtěli mluvit na mail: soutez@
pkno.cz. Nejzajímavější prezentace zazní
na v pořadí sedmé PechaKucha Night v
Ostravě!
Na Nové radnici proběhla před Vánocemi již šestá PKN Ostrava. Z prostorů bez
vody a s přitaženou elektřinou jsme se
přes klub Fabric, kino Vesmír, Dům umění
a Důl Michal dostali až do Sálu zastupitelstva města Ostravy. Již rok a půl dáváme
prostor mladým talentům a dostáváme
do Ostravy matadory vizuálního umění,
43
r a
K u
l
t u r a
Peča kuča není sprosté slovo
K u l t u
U
r a
t u
l
16.2.2012, Plan B Hardcore cafe: Alright the Captain (UK), Cheap Jazz (UK), Belmondo (CZ).
Milí a vážení, úvodem této reportáže bych chtěl upozornit, že na tomto místě měla
být původně reportáž jiná, a sice ze skvělé akce v Praze, kde hráli Bondage Fairies v protiatomovém krytu a očividně šlo o slibný večírek. Jenže, co čert nechtěl, nakonec jsem se
zúčastnit nemohl. Tudíž Vám, milí čtenáři a čtenářky, přináším zprávu z jiné veselé zábavy,
sice „pouze“ z námi všemi milované Ostravy, ale pořád dosti dobré. Berte tedy tento celkem
zbytečný úvodník jako takovou výzvu, pokud máte rádi gay punk, 8bit, masky, pivo, Švédsko
a Japonsko, poslouchejte Bondage Fairies a buďte dobří.
Ale přejděme už k představení klubu
samotného. Protože předpokládám,
že mnozí z Vás v životě o Plánu B ani
neslyšeli, vezmu to trochu více dopodrobna. Naleznete ho na adrese Českobratrská
1, tedy na rohu křižovatky před Mostem
Pionýrů. Nutno podotknout, že zvenku
je to jenom taková nenápadná bouda,
která má zepředu něco jako zrušené
květinářství, možná by Vás tedy nenapadlo, že byste mohli mít nějakou potřebu
dovnitř vůbec vstupovat. V současné
době je ovšem Plan B velmi častou zastávkou zahraničních kapel, kočujících na
cestách Evropou, a samozřejmě nabízí
i řadu tuzemských interpretů různého
ražení. Přičemž se rozhodně nenechte zmást názvem, „hardcore“ v tomto
44
případě neznamená nic zavazujícího,
žánrová rozmanitost je opravdu pestrá
a uspokojí snad každého, ovšem spíše
nečekejte, že by tam hrála každý víkend
FiHa a Charlie Straight. Abych lépe proniknul do historie klubu, vyzpovídal jsem
jednoho ze členů personálu – z důvodu
ochrany osobních údajů mu říkejme třeba
Zuzka – a dozvěděl jsem se tyto podstatné informace: „Byla tady hospoda Alík, Vietnamci, jehovisti a grilovaná kuřata. Kuba
to potom přestavěl, vymaloval, nalepil
dva plakáty a tak se zrodil nejlepší klub v
Ostravě.“ Tolik tedy faktografické údaje.
Čtvrteční koncert tedy sliboval účast
dvou britských kapel – Allright the Ccaptain a Cheap Jazz, které přijeli podpořit
jablunkovští Belmondo. O afterak se
postarali šílenci z Electro
Epileptic Crew. Nutno podotknout, že celá ta sranda stála
pouhých padesát korun a s
o moc vyššími vstupy se zde
většinou nesetkáte. Náš tým
dorazil na místo cca v 19:00 po
předešlé důkladné přípravě v
jiném kulturním zařízení. Britové již netrpělivě přešlapovali u
baru a zdáli se dobře naloženi.
Samozřejmě jsme počítali s tím,
foto: Jiří Volejník
že uvedený začátek koncertu
je jen čistě orientační údaj mající zajistit,
aby i notoričtí opozdilci přišli včas a nikdo
nebyl zbytečně střízlivý. Zhruba nějak po
deváté tedy spustili svůj set Cheap Jazz,
kapela složená z členů Plans and Apologies a Younogodie. Jak jsme se mohli
dočíst v pozvánce na akci, chlapci popsali
svůj styl jako upbeat/math/emo, které zní
jako barvitější americký fotbal s šibalskými
klikatými zatáčkami. A ukázalo se to jako
výstižný popis, jako by banda ožralých
matematiků rozebírala za jízdy vlak jedoucí přes spáleniště a krvavé
řeky a hráli jim k tomu Minutemen nebo Dead Milkmen. Co
Vám mám povídat, prostě žůžo
a parádička, když tak se ostatně
mrkněte na cheapjazz.bandcamp.com.
Ihned po nich nastoupili
jejich kolegové a souputníci
na turné Allright the Captain,
tedy vlastně avizovaná hlavní hvězda
večera. Tito hoši vydali v únoru svůj debut, výborné album SNIB, a mají za sebou koncerty s takovými jmény, jako jsou
například Mono, Tera Melos, ASIWYFA,
Adebisi Shank, This Will Destroy You, ZU,
Holy Fuck atd. Pokud máte rádi math rock,
post rock, instrumentální hraní, které osciluje od syrových hlukových ploch plných zla a špíny až po rozněžněné pasáže,
vhodné pro zamilované procházky v
dešti a popíjení vodky v sebevražedném
úmyslu, tak jste na správné adrese. Kluci
na last.fm přiznávají svou lásku ke kapelám, jako je Hella, Squarepusher a Primus,
což je na jejich tvorbě znát. Pro zájemce
a zvídavé opět odkazuji na bandcamp:
alrightthecaptain.bandcamp.com. Venku
jsem z celé bandy Britů dostal, že vyjeli
z Nottinghamu a z české části turné mají
za sebou Sokolov, Karlovy Vary a Brno, po
Ostravě je čeká ještě Cheb a Praha. Zbytek
rozhovoru jsme prokecali jenom o tom,
jak se nám všem líbilo hrát v brněnském
Boru a protože pánové také spali u Rafala,
tak i o tom, v jak božím pavlačáku Rafal
bydlí a jak skvěle umí vařit. Takže Vám už,
milí čtenáři a valkýry, o Angličanech nic
dalšího nepovím.
Zbývající kapelou byli jablunkovští
spokoši Belmondo, kteří mi ještě před
koncertem sdělili, že hrají zhruba dva roky
foto: Jiří Volejník
a jejich oblíbeným zvířetem je hlemýžď.
Snažil jsem se z nich dostat, které kapely
mají rádi a čím se inspirují, ale až teprve
ve chvíli, kdy jsem se zeptal, co tedy
aspoň poslouchali v 11 letech, se všichni
shodli na Scooteru a Guano Apes (což se
na jejich výkonu naštěstí neprojevilo).
Tito mistři pro mne byli ovšem velkým
překvapením, ještě nikdy předtím jsem
je neslyšel a udělali na mě takový dojem,
že jsem si do redaktorského zápisníčku
napsal velkým písmem: MÁM RÁD JABLUNKOV VÍC NEŽ ANGLII! Znělo to jako
nějaká fascinující horská odrůda grunge,
vyrostlá v beskydských bažinách na
kořenech metalových samorostů, hraná
duchy umrlých houbařů. Jako kdyby Cobain hrál s Nikolou Šuhajem a Darthem
Vaderem deset tisíc mil pod mořem. Belmondo jsou navíc natolik drsní a dřevní,
45
r a
K u
Sympatické zlo z Anglie na cestách
aneb Reportáž z Koncertu už ne tak moc zadáčo
K u l t u
U
Agáta Vřeská
r a
t u
l
K u
Chinaski, UDG, N.O.H.A. a další a další skvělé kapely vystoupí již 2. 5.
na velkém Majálesu Ostrava 2012. Chcete získat lístky na tuto největší
studentskou akci roku zdarma? Tak soutěžte!
t ě ž
obyčejných věcí. Věcí, které nám slouží
v běžném životě a mnohdy se ani nepozastavíme nad tím, jak složitým výrobním
procesem musely projít.“
A proč se dívat očima právě fotoaparátu? Jak sám Vojta říká: „K focení jsem se
dostal, protože můj strýc fotí a já chtěl jít
v jeho šlépějích.“ Vojtovy práce již byly
zveřejněny v některých novinových periodikách, a můžete se s nimi setkat i na
stránkách našeho časopisu.
Soutěžte a vyhrajte lístky na MAJÁLES a nejen to!
u
Vernisáž – Průmysl očima Vojty Žižky
16. února se uskutečnilo slavnostní
zahájení výstavy Vojty Žižky s názvem
Průmyslové a válečné prostředí. Zhruba
sto fotografií především s průmyslovou
a válečnou tématikou vystavoval Vojta
v prostorách Střední průmyslové školy v
Ostravě-Vítkovicích, kterou loni dokončil.
Nyní studuje na fakultě strojní VŠB-TUO.
Mezi jeho fotografiemi se také objevily
snímky s aktuální tématikou, například
oblast, o kterou se autor výrazně zajímá –
dokumenty ACTA a protestní akce s nimi
spojené.
Důvod, proč si vybral jako své hlavní
téma průmyslové odvětví, vidí jasně:
„V dnešní době nám média nabízejí
pohled na továrny především jako na
hlavní znečišťovatele životního prostředí
a na nutné zlo s kouřícími komíny,
vypouštějícími do ovzduší spousty jedů
a nedýchatelných zplodin. Já jsem se
však chtěl podívat na továrny jinýma
očima. Hledal jsem krásy lidské práce a
snažil jsem se zachytit okamžiky vzniku
46
Matěj Antoš
U SOUTĚŽ
o
U
února je pak naplánována velmi slibná
akce pro fanoušky divné elektroniky, agrohipstery, umělce a jinou verbež – zahrají
kapely zvučných a světoznámých jmen,
jako jsou I love 69 popgejů, Piča z hoven
a 2149226193 Bit Band, se kterými si zahostuje i Váš skromný autor a vypravěč.
Vzhledem k tomu, že toto číslo vyjde až
někdy potom, se ovšem o celé akci nejspíš
dozvíte pozdě. Ale třeba se v Plánu B sejdeme někdy příště. Budu stát pod diskokoulí, pod paží bochník chleba a na hlavě
vypreparovaného mravenečníka. Snad se
poznáme.
S
že na internetu vůbec neexistují, tudíž
si je za domácí úkol někde vystopujte a
zajděte si na ně. Stojí to za to. No a pak
už nastalo ono diskotékové tany tany trš
trš inferno v režii Electro Epileptic Crew,
kteří nám pro naši potěchu a očistu ducha
i srdíčka zahráli hudební písně rozličných
známých spolků, došlo i na Kap Bambino,
DAT Politics, Justice, Sohodolls a mnohé
další. Tímto se s vámi, milí a vážení, loučím
a ještě bych podotknul, že v sobotu 18. 2.
proběhl v Pláničku další výborný večírek,
tentokrát za účasti Němé Barikády, Sin of
Lilith a francouzských Nine Eleven. Na 24.
A jak se k volňáskům dostat? Máte hned několik možností:
• Poslouchejte naše Rádio Kolej, které pro vás bude mít během vysílání hned několik soutěží o vstupenky na Majáles. Takže jediné,
co musíte udělat, je naladit na tu správnou internetovou vlnu ->
rk.vsb.cz
• Sledujte stránky Majálesu 2012 – v novém designu se vám v plné
kráse představí už v pondělí 19. března a těšit se můžete nejen na
zajímavé články o připravovaném Majálesu, ale také právě na první
soutěže! Ty budou probíhat během celého doprovodného programu Majálesu. Ale čekat není na co, na Majáles chce jít každý! ->
www.majales.osu.cz
• Profacebookujte se až k majálesovým vstupenkám – také na facebookové stránce SUS Ostrava pro vás budeme připravovat zajímavé soutěže a dáme vám tak možnost jít na Majáles zadarmo ->FB
Susak Ostravský
• A samozřejmě – náš Underground bude pro vás mít také volňásky,
a to ne ledajaké! Připravili jsme pro vás jedinečnou soutěž, jejíž
výherci nejen, že se podívají zdarma na Majáles, ale budou mít také
příležitost se osobně setkat s některou z hvězdných kapel Majálesu
Ostrava 2012 a udělat s ní exkluzivní rozhovor! Sledujte web SUS
Ostrava -> www.sus.osu.cz a také naši časopisovou FB stránku ->
Underground - studenti studentům
47
48
a v a
b
Z á
Kdyby zde jakási posedlost nebyla, nemohli
bychom vůbec existovat,“ odůvodňuje svůj
liberální přístup Mgr. Pavel Drozd, Ph.D.
Pokládá si otázku: V čem se nahé lidské
tělo liší od těl ostatních živočichů? „V
ničem – přece když se dívám na nahého psa,
nic pohoršujícího v tom nevidím (pokud
nejsem zoofil).“ Myslí si, že pokud by třeba
pornografie nebyla tak skandalizovaná,
dala by se poměrně dobře využít ke
zmírnění agrese sexuálně problémových
jedinců. Neměl by nic proti člověku, který
se vyfotí pro Playboy. Na druhou stranu
ale říká: „Odsuzuji případy, kdy bulvár
násilně zasahuje do soukromí lidí a celou
věc nesmyslně skandalizuje. Je to soukromá
věc každého člověka.“
Z pohledu vědců je bezkonkurenční
výhodou, kterou sexuální rozmnožování
nabízí, udržování různorodosti dědičných
vlastností. V každé nové generaci dostává jedinec jedinečnou kombinaci
genů. Asexuálové jsou naopak zatíženi
jevem zvaným clonal decay – čím více
generací klonů máme, tím méně jsou
životaschopné. Jejich geny tak nemohou
flexibilně reagovat na změny prostředí.
Představme si, že máme deset dětí a
alespoň jedno z nich bude odolné vůči
zdroj: reflex.cz
bude muset starat o své dítě.
Když je samice nevěrná, říká si: „Musím mít atraktivního partnera, abych měla
pěkné a zdravé děti. Co pak, když se takový bude líbit i jiným?“ Podle doktora
Drozda proto prý raději bude mít dítě s
hezounem, ale postará se o něj ten neatraktivní a starostlivý partner. Někteří
vědci dokonce tvrdí, že díky tomu se u
žen vyselektovala „skrytá ovulace“. Partner pak nepozná (například narozdíl od
šimpanzů), kdy je vlastně žena plodná, a
dává šanci hezounům. Moderní testy otcovství ale ženám tyto trumfy sebraly. „Podobný trend v nevěře pozorujeme třeba
u vlaštovek, nebo dokonce i u albatrosů a
jiných silně párových organismů,“ poznamenává.
„V přírodě existuje spousta různých
úchylek. Zoofilie je běžná např. u psů,
kdy se psi naprosto běžně snaží o kopulaci nejen s lidmi, ale i jinými zvířaty“ říká
pan Drozd a mě napadá, že lidé nejsou
výjimeční prakticky v ničem. „Homosexualita je téměř všudypřítomná, v jedné studii bylo například prokázáno, že lesbické
páry albatrosů vytvářejí lepší zázemí pro
výchovu a vychovají tak více mláďat v porovnání s běžnými heterosexuálními páry,“
49
a v a
Myslíte-li si, že sex není žádnou
novinkou, máte pravdu. Byl tady už dávno před prvním pračlověkem. „Pohlavní
rozmnožování vzniklo z nepohlavního před
dvěma miliardami let. Některé organismy
se ale později opět vrátily k tomu nepohlavnímu. Takovéto nejstarší dosud žijící
skupiny asexuálů se objevily přibližně před
desítkami až stovkami miliony let,“ poznamenává Pavel Drozd. Mezi živočichy,
rostlinami a člověkem při projevech lásky
není velký rozdíl. Lidé nejsou v sexu tak
jedineční, jak se obecně předpokládá.
Dozvídám se, že šimpanzi bonobo si libují ve skupinovém a lesbickém sexu,
dokonce používají erotické pomůcky
a sex si opravdu užívají. U klasických
šimpanzů známe případy, kdy se jejich
samice chované v zajetí při prohlížení
dámských časopisů oddávaly masturbaci.
Asi stojí za zmínku, že tato zvířata sdílejí s
lidmi přibližně 98 procent genů.
Napadá mě, jaké by to asi bylo, kdyby
dnešní svět nebyl posedlý sexem. „Lidé
si často nalhávají, že obraz sexu v dnešní
společnosti není normální a přirozený. Je to
ale dáno jen naší kulturou. Posedlost sexem
máme hluboce zakořeněnou – lidé se stejně
jako jiné organismy musí rozmnožovat.
b
Poslední únorový týden v Ostravě se nesl v protestním duchu. Možná i vy jste se zúčastnili
kulturně-vzdělávacího programu s názvem Noc univerzit v budově Menzy na Reální ulici. Vedle sociologa Jana Kellera nebo ostravského religionisty Vladimíra Šilera a spousty dalších
hudebních vystoupení jste si mohli poslechnout také přednášku biologa Pavla Drozda. O
teorii evoluce sexu byla řeč nejen tam, ale také přesně o 14 dní dříve – na jeho valentýnské
přednášce „Proč je život bez sexu skandální“. Právě tehdy vznikl i tento článek. Z povídání
s Mgr. Pavlem Drozdem, Ph.D., vedoucím Katedry biologie a ekologie OU se dozvíte, že
živočišný a rostlinný svět může být v mnohém ještě zajímavější než ten lidský.
chladu. V chladnějším prostředí přežije s
větší pravděpodobností než klon, který
je v každé následující generaci geneticky
totožný.
Může být sex také nevýhodný? Zásadní nevýhodou je obrovská investice do
pohlavního rozmnožování – u rostlin
jsou to květy, u živočichů je to podobné.
Za celý náš život produkujeme ohromné
množství spermií a vajíček. U žen se vyvíjí
jedno vajíčko každý měsíc, u spermií to
jsou miliony denně. V podstatě zůstávají
většinou nevyužité. „To je prostě ztráta
energie. Jako sexuální organismy ztrácíme
nejen energii, ale také čas. Kdybych byl z
lidského pohledu asexuálem, mohl bych
se rozmnožovat i v případě, kdybych nebyl
atraktivní,“ říká doktor Drozd. „A jak je to
možné? I když chápu, že i neatraktivní lidé
nežijí sami,“ ptám se. „No, mohl bych se
klidně namnožit sám,“ odpovídá.
Ještě by mě zajímalo, jak je to v přírodě
s věrností. „Stejně jako u lidí. V přírodě je
strašně vzácná,“ dostanu rychlou odpověď.
Z přednášky se dozvídám, že u samců si
nevěru vysvětlujeme tzv. Batemanovým
efektem. K udržení populace není potřeba
mnoho samců, ale samic. A tak si každá
samice může najít nějakého samce a
naopak ne každý samec si musí nutně najít
nějakou samici. To mi ale stále není úplně
jasné. „Úspěšný samec je schopen oplodnit
více samic na úkor slabého samce, který do
rozmnožování nezasáhne. Samci jsou tedy
pod větším tlakem se předvádět, aby zaujali
samice. Využívají téměř každé příležitosti k
páření,“ vysvětluje samčí promiskuitu Mgr.
Pavel Drozd, Ph.D. Pro opačné pohlaví je
to poměrně riskantnější. Je vybíravější,
protože riskuje to, že otěhotní a samo se
Z á
U ZÁBAVA
U Proč je život bez sexu skandální?
Největší přítel moderního člověka
vyvolává dojem, že mír konečně vstoupil
na půdu celého světa a do srdcí všech
lidí v něm. Nakolik je taková pozitivní
nálada míněna upřímně, či je jen projevem jakési náhlé „virtuální exhibičnosti“,
však zůstává otázkou. Podstatné ale je,
že nejeden uživatel, kupříkladu sociální
sítě Facebook, se zde může pochlubit
více než stovkovým seznamem jmen,
které má úhledně abecedně seřazeny
v okénku „Přátelé“. O pochybnostech
udržování kontaktu se všemi„facebookovými přáteli“ se diskutuje snad tolik, jako
o znečištěném ovzduší na Ostravsku,
avšak zdali si uživatel pravidelně dopisuje se všemi svými sto padesáti kamarády
nebo ne je, řekl bych, jeho věc. Problém
se však v mých očích jeví v něčem jiném.
Nahromaděním množství „neviditelných“ přátel někde v monitoru na dosah
ruky uživatel volí pohodlnější interakci
se svým okolím a připoutává se k síti jako
a v a
b
Z á
ochranu a na druhé straně se veřejnost
otevřeně a s úsměvem svěřuje okolí, kdy
a kam vyrazí, a jak vypadá jejich čerstvě
narozené dítě. Ukládání jakékoli činnosti
uživatele do schránky sociální sítě,
veškerých jeho rozhovorů na chatu, sdílených statusů nebo uložených fotografií,
je už jen dokreslením jakéhosi virtuálního Velkého bratra dvacátého prvního
století.
Jistě, sociální síť leccos usnadňuje,
avšak nevyvratitelnou pravdou je, že
se pokojně žilo i bez ní. Nevážili jsme si
tehdy, v té prehistorii dějin, svých přátel
více? Nebylo snad v komplikovanějším
zdroj: internet
procesu domlouvání schůzek něco
dobrodružného? Odpověď přenechám
čtenáři samotnému, avšak s jeho svolením si dovolím odpovědět mu na
mou první otázku. Kdože je tím tvým
nejlepším přítelem? Neměl-li jsi mezi
svými přáteli toho „nej“, myslím, že jsi
jej našel v sociální síti, neboť jedině ona
má tu magickou schopnost shromáždit
všechny tvé blízké v jeden kompatibilní
celek. A je-li Jarda tedy tím tvým „nej“,
uvaž, trávíš-li s ním tolik času jako s
všemocným kamarádem jménem Facebook. A máš-li po přečtení tohoto článku
třeba i nepatrné výčitky, buď bez obav.
Jsi přece moderní člověk.
Ivan Dzido
51
a v a
Převzato z www.sokolska33.cz a rozšířeno.
FEJETON
Kdo je tvůj největší přítel? Jistě jste se
mnohokrát setkali se zvídavou otázkou
svého okolí, kdože je vlastně z vašeho
okruhu přátel tím „nej“. Pro někoho
vyžaduje hledání odpovědi dlouhé
přemýšlení, jiný bez váhání prozradí
jméno kamaráda z dětství a další se
zase vyhýbavě svěří, že úžasných přátel
má sice mnoho, ale žádný z nich není
tím „nej“. Ať tak či onak, od nepaměti
zkrátka platí, že člověk vždycky rád vyhledával společnost svých nejbližších a
rád se jimi obklopoval. Nejinak tomu je
i dnes, avšak přesto, vinou času, v trochu pozměněné, můžeme říci moderní,
podobě. Zrychlená doba internetu, kde
místo fyzicky nehraje téměř žádnou roli,
způsobila, že se pojem kamarádů jakoby
stal nehmotnou součástí virtuálního
stroje jménem sociální síť.
V ní se kumuluje takového množství
přátelství, lásky a svobody, až to občas
50
Lenka Papřoková ve spolupráci s Martinem Šigutem
ryba na udičku. Pod dojmem provádění
sociálního kontaktu tak mnohdy jeho
volný čas nabývá monotónní charakter.
Ať už však tráví „na zdi“ méně či více
času, jisté je, že se svého zvyku rozhodně
nehodlá zbavit anebo se jej alespoň na
pár dní zcela vzdát.
Situaci ani nijak neulehčuje příchod
různých Droid Phone, iPhone, Smartphone a dalších všeumělových „Phone“.
Pro mnoho lidí přinesl takový pokrok
možnost vyřizovat například pracovní
e-maily a číst zprávy na cestě do práce
či do školy, avšak také nutně snadnější
a častější přístup k sociální síti. Jistě, je
to pokrok, avšak dle mého názoru také
postupná degradace určitých životních
hodnot. Už v roce 1920 varoval spisovatel Karel Čapek ve svém slavném díle
R.U.R. před vzrůstajícím technologickým pokrokem, v jehož kleštích se zaslepený člověk, v dokonalém světě bez
práce, přestává chovat lidsky. Hrozící
světovláda vzbouřených robotů zatím
naštěstí zůstává jen antiutopií, avšak
nabývám znepokojivého pocitu, že k
jakési robotizaci dnešní společnosti
postupně dochází. Dáváme-li na dovolené, při jízdě vlakem zasněženou
krajinou nebo při cenném odpočinku
na gauči přednost čemusi, co vyžaduje
napájení baterie, disponuje miliony informací a ze všech koutů křičí ústy reklam na zhypnotizované oči, ptám se,
nestáváme-li se oběťmi dnešní techniky.
Nedal by se volný čas využít jinak, než
velkorysým sdělováním svých pocitů a
plánovaných či dokončených úkonů?
Řekl bych, že je jistě paradoxem, vidíme-li, jak téma soukromí vyvolává ve
veřejnosti horlivé požadavky na jeho
b
U
U
další šanci spářit se nedostane. Může ho
sežrat vlk nebo zastřelit myslivec. Lidé
jsou v tomto unikátní. V našem vyspělém
světě si může antikoncepci dovolit téměř
každý. V chudších zemích to ale není tak
docela možné. „Antikoncepce nám prostě
zpřístupnila radost ze sexu a zbavila nás
povinností. Proto si ji všichni tak užívají,“
dodává Mgr. Pavel Drozd, Ph.D na závěr.
Z á
pokračuje. Další kuriozitou jsou sadomasochistické octomilky, u nichž samci běžně
znásilňují samice. V živočišné říši je také
rozšířená souvislost mezi kopulačními pohyby a vyjádřením sociálního postavení.
Funguje to tak, že samci předstírají kopulaci se svými podřízenými jedinci.
Pro většinu z nás samozřejmé, v
přírodě nesmyslné a nemyslitelné. Řeč je
o antikoncepci. Když už si jelen náročně
vybojuje svou laň a potom si s ní bude
chtít jen užít, riskuje, že v budoucnu
zdroj: benzoltak.hubpages.com
Píše se rok 1947, všude okolo se rozprostírá zasněžená a zledovatělá krajina a v tomto
mrazivě bílém pekle mezi ztuhlými pahorky hor kličkuje nebem letadlo známé jako „Josephine Ford“. Na jeho palubě sedí významný admirál amerického námořnictva Richard
Evelyn Byrd a s šibalským úšklebkem ve tváři letí vstříc severnímu pólu. Najednou však
strhne letadlo prudce dolů a vlétne do veliké díry v zemi. V lednu roku 1956 vylétává z
velice podobného otvoru, teď už se však nachází nad pólem jižním.
Tento jeho průlet byl však už jeho
druhým. Poprvé se mu to prý povedlo v
roce 1929. Ale byli i další, kteří to dokázali, například významní cestovatelé Hubert Wilkins, Olaf Jansen, anebo dánský
vědec a badatel Edmund Bork, který vedl
expedici do duté Země roku 1991.
Jak je ale možné, že prolétl Zemí?
Pod několika kilometry hlíny, uvnitř
zeměkoule se prý nalézá nám doposud
neprobádaný svět, v němž kupodivu žijí
bytosti, kterým svítí prapodivné vnitřní
slunce. Pokud si myslíte, že jde jen o
ojedinělou informaci od zdařilého uprchlíka z Bohnic nebo podobných ústavů,
jste na omylu. Dnes o tom píšou desítky
vědeckých i populárních časopisů z
celého světa.
Prvním, kdo v moderní době začal s
vědeckými závěry mluvit o duté Zemi,
byl astronom Edmund Halley, po kterém
je pojmenována asi nejznámější kometa vůbec. Postupem času se o tuto
52
teorii začalo zajímat čím dál tím více
lidí a i navzdory nepříznivému klimatu
ve vědeckých kruzích nezanikla, ba
dokonce podnítila výzkum v mnoha oborech, počínajíc astronomií, vedouc přes
geofyziku, seismologii, až po religionistiku.
Pro přehled se podíváme na zoubek
několika důkazům, které se snaží
dokázat pravdivost této teorie. My se
pak můžeme s nadhledem zamyslet, zda
jsou jejich myšlenky zdravě bílé nebo
spíše prošpikované kazutvornými červy.
Nejprve prolétneme těmi absurdními z
nich, a pak přejdeme na ty „serióznější“.
Absurdní „důkazy“
Dle zastánců této teorie živočichové
na Arktidě každé jaro a podzim migrují
k pólu. Takže místo toho, aby před krutou a nepříznivou zimou zalézali kvůli
rozmnožování do nejrůznějších děr, v
kterých je tepleji než na povrchu, schovávají se do jediné, avšak obří. Dutá
země nabízí i vysvětlení vzniku ledovců,
ty prý totiž vznikají z řek uvnitř polárních
otvorů. Řeky v zimě zamrzají, ale v létě
se ledovce odlamují a jsou vytlačovány
do moře. Spousta záhadologů si poznamenávala výroky Eskymáků, kteří
duchaplně převypravují příběhy svých
předků, kteří prý pocházeli ze země na
severu, kde slunce nikdy nezapadá.
Seriozněji absurdní „důkazy“
Dále po obšírném prozkoumání teorie gravitace dospěli zastánci duté
Země k závěru, že newtonovská fyzika
dovoluje, aby všechny planety, slunce a
měsíce byly dutá tělesa. Ale newtonovská fyzika, o kterou se opírají, na druhou
stranu zavrhuje možnost, aby uvnitř
Země existovaly volné předměty. Tajemné civilizace uvnitř duté Země tedy
mají tu smůlu, že nepocítí gravitační
tlak směrem od středu a nemohou se
tak postavit na svou tajemnou vnitřní
zem. Zastánci teorie sice reagují na tuto
výtku tím, že místo gravitace mohou
lidé na povrchu vnitřní Země chodit
díky odstředivé síle. Odstředivá síla však
dosahuje sotva 0,3 % gravitační síly na
povrchu naší Země. A to jen na rovníku
a směrem k pólům pak klesá.
Dutá země také vysvětluje vznik
severní a jižní polární záře. Ty by měly
a v a
vznikat pomocí slunečního větru. Ten
je ale odrážen okolo Země jejím elektromagnetickým polem a je mu tedy
bráněno ve vstupu do atmosféry. Teorie
duté země, co se týče zdroje energie
polárních září, ale poskytuje dokonalou
odpověď: „To slunce uvnitř duté země
vyzařuje vysoce energetické elektrony a
protony polárními otvory, které při styku
s atmosférou nad nimi způsobují polární
záře.“ Byla ale prokázána existence tzv.
Van Allenových pásů, které se pohybují v
severojižním směru podél magnetických
siločar a postupně absorbují sluneční
záření jako kondenzátor a při přesycení
dají vzniknout také interakcím s horními
vrstvami atmosféry planet. Díky tomu
může vzniknout polární záře.
R. E. Byrd byl prokazatelně první,
kdo přeletěl jižní pól 29. listopadu 1929.
Rozhodně však nelétal žádnými dírami.
A rozhodně nemohl proletět tou severní v
roce 1947, protože byl toho roku na expedici v Antarktidě. Určitě také neletěl sám,
protože jej vždy doprovázeli dva další
lidé: Harold June jako spolupilot a Ashley McKinley jako navigátor a fotograf.
Také neproletěl naskrz, protože by mu
samozřejmě nevyšlo palivo. Byl rád, když
po vyprázdnění všech náhradních nádrží
taktak doletěl zpět na základnu po 18 hodinách a 41 minutách.
Zdroje: www.oknavesmiru.cz, dutazeme.sweb.cz
Marek Suchánek
zdroj: www.crystalinks.com
53
a v a
b
Dutá Země
I obrázky z mnoha družic ukazují prý
polární otvory. Řada dobrovolníků tedy
hledá na nejrůznějších snímcích známky po čemkoli připomínající díru do
sněhu. Smutné je, že je tak otvor do nitra
Země vždy někde jinde. Od Grónska až
po Sibiř. Naše póly už ale dávno nejsou
ničím neznámým, umíme je dnes určit s
přesností na metry.
Zploštělost Země na pólech je podle
nich také částečně zapříčiněna otvory
a nikoli rotací. Prostě je tam vpouklá
dovnitř. A potom ty neustálé vibrace:
„Země vibruje jako mýdlová bublina,
která je dutá. Při velkém zemětřesení
vibruje jako zvon, který je také dutý.
Žádné tektonické desky, země je dutá!“
Poslední perličkou by snad mohlo být
i popření výzkumu mimozemšťanů v
oblasti Area 51, protože se nemá jednat
o mimozemšťany, ale obyvatele vnitřní
Země. Právě oni totiž používají k dopravě
létající talíře a kreslí do obilí kruhy.
b
Z á
KONTROVERZNÍ TEORIE SVĚTA - 3. díl
Z á
U
U
a v a
Švédsko – místo pro každého
V dnešní době zrychlené komunikace
a téměř neomezeného množství informací na internetu není pro zvídavého
člověka problémem najít potřebné
údaje o čemkoliv, odkudkoliv a kdykoliv. Je však také nutné, aby vyhledaná
informace čtenáře poučila a občas i
pozitivně uspokojila, což se v zahlceném internetovém prostředí ne vždy
podaří. Nastávající frustrace a nespokojenost společnosti má svou příčinu
ve zprávách, které se do naší pozornosti jakoby cíleně den co den strefují.
Pokusím se tento nepříznivý stav věcí
změnit a informovat vás, čtenáře Undergroundu, o příjemnějších záležitostech
každodenního života. Života, který pro
nás jistě může být v mnohém inspirativní. V následujících několika číslech
časopisu pro vás budu malovat obrazy
psaného slova o příbězích, obyčejích
nebo jen o prostém plynutí času za hranicemi naší republiky. Modelem mě stojí
severské Švédsko.
Jako vysokoškolský student, žijící ve
šťastné době svobodného cestování,
mám to štěstí, že mohu poznávat svět,
a to dokonce i prostřednictvím studia v
zahraničí. Můj obdiv ke skandinávským
státům, toliko zahalených do mých tajemných představ o vikingské minulosti, vyvrcholil tento rok, kdy jsem se na
delší čas usídlil v hlavním městě „země
žulové“, tedy ve švédském Stockholmu,
rozkládajícím se na čtrnácti ostrovech.
ostrově či na pouhém výběžku, v moři
nebo uprostřed sladkovodního jezera.
Takto popsal město spisovatel Karel Čapek ve své knize Cesta na Sever
(1936) a dovolte mě, abych některé úryvky z tohoto díla použil i později v mém
vyprávění.
Hned při prvních dnech strávených
v městě králů, jak se občas Stockholmu přezdívá, setká se cizinec s mnoha
kontrastujícími a odlišnými způsoby
života, než na jaké byl dosud zvyklý. V
dnešní době globalizace jsou si města
(a především ta evropská) po celém
světě čím dál podobnější a není tedy
divu, že při průjezdu centrem Stockholmu vaši pozornost nic, snad kromě
mnoha památek, příliš neupoutá. Kouzlo objevíte, při pozornějším pohledu,
při vnímání každodenního života, ulic,
domů, lidí nebo přírody. Pokaždé vás
zaručeně něco zaujme nebo překvapí.
Jako třeba, že vám na přechodu zastaví
téměř každé první auto nebo že se často
nezamykají, a někdy také nezavírají, vrata od domu. Čapek o Stockholmu:
Tady nezatroubí auto a nezakleje šofér;
dávej každý pozor na sebe i na druhé,
pozdrav a nedělej rámus…
… a ježto na těch ostrovech je částečně
vybudován Stockholm, není si cizinec
nikdy jist, stojí-li té chvíle na pevnině, na
zdroj: optitravel.cz
54
Švédsko je země bohatá, soběstačná
a v posledních téměř dvou set letech
nezdeformovaná žádnou válkou ani poli-
U
tickým převratem. Demokracie, která zde
vykvetla do své nejjasnější podoby, se
promítá do myšlení, chování i životního
stylu zdejších obyvatel. Na příběh jednoho z nich se podíváme v dalším čísle, ve
kterém se zaměříme na křižovatku místních lidí i jejich osudů – Stockholmskou
univerzitu. Hej då!
Ivan Dzido
Bezpečnější Aukro - 2. část
Již v minulém čísle jsem Vás informoval o novém programu aukra.cz na ochranu
prodávajících/kupujících před podvodníky. Bohužel jsem ho na vlastní kůži nedobrovolně
podstoupil a zde je pokračovaní cesty, aneb dorazí peníze?
Jak to bylo dále…
Nejprve krátké připomenutí. Na Aukru jsem si koupil iPad, zaslal příslušnou
částku, ale od prodávajícího jsem se
zboží nedočkal. A tak začala cesta, když
už ne za novou hračku, tak alespoň za
vrácení mých peněz. Po mnoha krocích,
které byly popsány v minulém dílu, mi
scházel poslední dokument, kterým bylo
vyjádření Policie ČR. Zde jsme bohužel
narazili na pomyslnou zeď, jíž bylo těžké
identifikování poškozené osoby. Naštěstí
se tento problém (vysvětlen v 1. dílu)
vyřešil jednoduše tím, že se neuváděla
poškozená osoba, nýbrž podvodná aukce na Aukru.
Ke konci ledna proběhl soud k
zahájení trestního vyšetřování podvodného prodejce. Nemusíte se ho
zúčastňovat, myslím, že ani nemáte tu
možnost. Netrpělivě jsem očekával dopis od příslušného policejního útvaru,
který tuto věc řešil. Když byly všechny
potřebné dokumenty pohromadě a pro
klid duše oskenovány (doporučuji tak
učinit), doufal jsem, že vše mohu hodit
za hlavu.
Zatáčka před cílem
Po dvou dnech, co bylo vše odes-
láno poštou
na příslušná
místa, jsem obdržel e-mail, ve kterém
na mě čekala jedna dobrá zpráva, druhá
nečekaná. Dobrá zpráva spočívala v tom,
že všechny mnou poslané dokumenty
jsou v pořádku. Tou nečekanou se stala
informace, že to ještě není všechno. V tu
chvíli jsem sebou praštil…
Finiš
Naštěstí jsem zjistil, že jde už pouze
o finální banalitu (poslali mi smlouvu o
poskytnutí pohledávky). Jde v podstatě
o to, že má Aukro firmu, která se zabývá vyplácením peněz poškozeným a
zřejmě i vymáháním dlužné částky od
podvodníků nazpět. Vytisknul jsem…
přečetl… podepsal a ve dvou vyhotoveních - jednu kopii vám pošlou nazpět
- jsem odeslal firmě Allegro. Opět jsem
do dvou dnů obdržel e-mail, ve kterém
mi sdělili, že je vše „hotovo/vyřízené“. Jen
jsem potvrdil číslo účtu. Peníze by vám
měly přijít na účet do 14 dnů, mě přišly
již za 5 dní.
Přeji, ať se s tímhle problémem nikdy
nebudete muset potýkat a pokud ano…
nechť se dočkáte happyendu jako já.
Radim Kateřiňák
55
a v a
b
…málo politiky, psi bez náhubků, ulice
bez strážníků, koupací kabiny bez klíčů,
vrátka bez závor, auta a kola na ulici
bez hlídačů, svět bez věčného strachu a
nedůvěry. (Cesta na Sever)
b
Z á
ZE ŽIVOTA
Z á
U
U
Obtížné
a v a
Z á
Významná data:
Autor SUDOKU: Nikola Brtvová
U
Tuto hádanku napsal Albert Einstein. Tvrdil, že 98 % lidí ji nedokáže vyřešit. Patříte mezi ta
zbylá 2 % ?
Rady:
1. Angličan žije v červeném domě.
2. Švéd chová psy.
3. Dán pije čaj.
4. Zelený dům je nalevo od bílého.
5. Obyvatel zeleného domu pije kávu.
6. Ten co kouří Pall Mall, chová ptáky.
zdroj: wikimedia.org
Narozeniny slavných osobností:
Zapoj mozek!
Fakta:
1. Je 5 domů v 5 rozdílných barvách.
2. V každém domě žije osoba rozdílné
národnosti.
3. Těchto 5 obyvatel pije svůj nápoj, kouří
svoje cigarety a chová zvířata.
4. Nikdo nepije to co ostatní, nekouří co
ostatní a nechová to co ostatní.
2. března 1978 – Vladimír Remek se dostal do vesmíru
4. března 1877 – Vynalezen mikrofon
6. března 1902 – V Madridu byl založen fotbalový klub Real
6. března 1817 – Byla založena burza v New Yorku
12. března 1999 – Vstup ČR do NATO
14. března 1939 – Rozpad Česko-Slovenska
16. března 1939 – Vznikl protektorát Čechy a Morava
21. března 1953 – Antonín Zápotocký zvolen prezidentem Československa
23. března 1897 – Filosofická fakulta UK povolila studium žen
30. března 1867 – USA odkoupily Aljašku od Ruska
30. března 1968 – Ludvík Svoboda zvolen prezidentem ČSSR.
30. března 1842 – Poprvé použita anestézie při operaci
31. března 1901 – Premiéra opery Rusalka.
31. března 1889 – Dostavěna Eiffelova věž
7. Obyvatel žlutého domu kouří Dunhill.
8. Ten co žije ve středním domě, pije
mléko.
9. Nor žije v prvním domě.
10. Ten co kouří Blend, žije vedle toho, co
chová kočky.
11. Ten co chová koně, žije vedle toho, co
kouří Dunhill.
12. Ten co kouří Blue Master, pije pivo.
13. Němec kouří Prince.
14. Nor žije vedle modrého domu.
15. Ten co kouří Blend, má souseda, který
pije vodu.
Hudba:
Bedřich Smetana
Antonio Lucio Vivaldi
Johann Sebastian Bach
Elton John
Věda:
Albert Einstein
Georg Simon Ohm
Wilhelm C. Röntgen
Umění:
Michelangelo Buonarroti
Vincent Willem van Gogh
Vláda:
Tomáš Garrigue Masaryk
Josef II
Pedagogika:
Jan Amos Komenský
Herectví
Bruce Willis
Sharon Stone
Timothy Dalton
Sport:
Tomáš Kaberle
Jan Koller
Martin Ručínský
Ivan Lendl
Nikdy nepřemýšlím o budoucnosti, protože
přichází příliš rychle.
Albert Einstein
Otázka: Kdo chová rybičky?
Připravila: Tereza Knapková
Připravil: Tomáš Mičůnek
Odpověď: Němec
56
57
a v a
Měsíc březen má 31 dní. Český název měsíce vychází z březosti zvířat a rašení bříz. V období okolo 21. března nastává jarní rovnodennost. Slunce při svém zdánlivém ročním pohybu protíná světový rovník, což znamená, že přechází z jižní polokoule na severní. Březen
začíná vždy stejným dnem v týdnu jako listopad, a v nepřestupný rok jako únor.
Sudoku
Snadné
Březen v datech
b
b
U
BAV SE!
Z á
U
U
t r a v a
s
O
e
š
t r a v a
a
s
N
O
59
e
Jaroslav Neuvirt
š
58
pale, či je to pravda, ale pak pravila, že
něvadi a že jak se to chcu u ni vyžehlit, tuž
že mam skočit do kanclu Radyja kolej pro
jakesy ty enerdžydrynky, kere tam maju
kajsy nachystane. Tuž sem řeknul, že dobre, že tam skočim. Dala mě jakesy kliče, a
pravila, že sama přesně nevi, kaj to je, ale
že se mam zeptat na rektoratě na vratnici,
že mě určytě dobře nasměruju.
Tuž sem vyrazil, jak špunt z flaše a o
chvilu sem už stepoval před rektoratsku
vratnicu. Chlop za pultem pravě cosy řešil
asi ze svoju mamu či staru, bo se ke slovu
skoro nědostal, enem kyval palicu, jak vietnamska trhovkyňa, co ma všecho „zuper
snaškove“. Něchal sem ho, ež se dořeši ty
svoje melodramaty, a jak s tim robě praštil,
bo se nědohodli, kery z nich něska Fifynku
vyvenči (Fifynka bude museť dněska asi
za fykus), tuž sem se ho zeptal, kaj tu na
Baňske najdu ten Radyjovy kancel, kaj
mam jisť? Chlop enem krčil ramenama, že
on to nevi, ale že se mysli, že by to mohlo
byť na Bečku, že je tam na vratnici určytě
Majka a že on ju ovola, či to ona něvi. Majka ale kecafon něbrala, tuž mě tam poslal,
že tam kajsy bude a mam se zeptat přymo
ji.
Dorazyl sem na Bečko, ale vratnica byla
prazna, Majka v dupě, tuž sem se tam lapnul ku zdi a čekal, až dojde. Vyrojila se tam
zdroj: wedetectives.com
Všecko probihalo v rychtyku. Kapely
se zlezly včas jak šnecy na čerstvu sadbu,
zvučak se ladil repraky, jakysy synek na
štaflach šteloval taky ty blikacy lustry nad
stejdžu, roby za barem pomyvaly sklenky
a dřystaly capiny o jakychsi pajtašach,
mala šefka (co se tu sutěž vymyslela a aj
ju celu dyrygovala) litala a robila takety
organizačne bebechy, kere po ostravski
něvim ani pomenovat a ja sem neměl co
na robotu. Tuž sem se flakal, ale enem tak,
aby se to něpoznalo. Leštil sem sesle a
rovnal sem jich kolem stolku na třy milimetre přesně (pořadek musy byť, no ni?)
a z padesatrazy sem po ruznych mistach
knajp zvedal jen samy kusek papira (kery
sem pruběžně puščal na zem), no prostě
všecko tak, aby to vypadalo, že cosy
užytečněho robim.
Akorat mi nědocvalko, že sem mam
kontrolovat hřbet, bo jak sem ten papir
zdvihal po padesateprvni, tuž už u mě
stala mala šefka a že pry, co robim. Tuž
sem jej něvině ukazal papir, že robim
pořadek, bo tu maju trochu burdel (robka
za vyčepem syce trochu chytla tik, ale chuj
s tym). Šefka se mě optala, či si myslim, že
je hlupa (což sem se važně němyslel), bo
pry mě viděla. Tuž sem se enem vzdechnul, že mě nězaukolovala, tuž že sem se
zaukoloval sam. Chvilu ji to šrotovalo v
koncu te dluhe chodby mě čekala posledni robka, asy ta Blanka, kera mě třepala
pazuru, jak bysem byl jakasy celerbryta, a
pry, že tu sem spravně. Doprovodila mě až
ke dveřam, za keryma fakt ležel pakel tych
drinku. Tuž sem to zebral, těžke to bylo jak
nahoněna krava, a Blanka mě doprovodila
pak zase zpatki na koněc svojho rajona.
Pravila, že jak bysem eště cosy potřeboval,
tuž že mam přysť, bo jinak se tam v patky
nic moc něrobi, ale něska to byla fajna
patračka a že je rada, že na chvilu vypadla
z lušťovek, no zařyla štěstim jak radnica o
vanocach.
Mala šefka, jak sem ty enerdžedrynky
dosmykal zpatki, mě zdrbala, že kaj sem
taku věčnosť? Jak sem ji to povypravěl, tuž
se enem smala, či mi nědocvalko, že Radyjo
kolej budě asi na kolejich. Přypomněl sem
jej, že to byla ona, kera mě hnala až na rektorat. Tuž ji to zase chvilu šrotovalo, ale pak
pravila, že asy ja, že to domotala a že u ni
mam jako omluvu panaka, ale tvařil sem se
eště chvilu nasmoleně, tuž mě pozvala na
dva. Nakoněc z teho byla asi pul flaši slivki,
ale to už je jina story, o tym zas přyšťe. Zdař
buh!
a
Tuž to bylo tak. Minuly štvrtek sme v take studentske knajpě na porubskych kolejach
pořadali akcyju s kapelama, kere mezi sebu souteža o to, kera z nich se zahraje na našem
prvnim pospojovanym majalese. Ja sem se tam něchal dobrovolně zlanařyt, že pry mam
přysť pomoc, prodavat listky, zepisovat članky a podobne capiny.
o štvrť hoďky a pry, co chcu? Tuž sem ji to
povypravěl a ona, že se mrkně do papyru.
Brylařyla do teho snad pul hoďki s kameňu
tvařu a pak pry, že tu to jaksy neni. Ale že
zavola Kajovi na knihovni, že to muže byt
aj tam a že se tam mam zajisť za nim. Valil
sem na druhu stanu teho dluheho baraka,
kaj už mě Kaja čekal a tvařyl se, tajak z
něrvozity zežral plato endyjaronu. Že ho
to pry fest mrzi, ale že něvi, kaj to je. Uňho
pry ni. Ale byl ochota sama, tuž volal Daši
na Ačka koleji, či pry to němuže byt aj tam.
A preventivně aji zkontaktoval Mařenku,
Staňu, Drahunu a aj Břeťu s Lojzu a rozjel
patrani po celem areale, či to někdo něvi.
Tuž ja sem včil byl jak ve viděni. Krymynalki by se mohly jiť vycpať bo to, co se v ten
raz robilo na Baňske, tuž na to by se Symyr s
tym druhim nězmohli ani v štrnactem dile.
Kaja s Dankem (chlop z rektorata) to cele
dyrigovali a vratnice po cele unyverzytě se
vzajemně ovolavali a sdělovali si informace,
co kaj by mohlo byť a co kaj ni. Do patrani se
zapojilo aji paru uklizeček, kere nastartovali metly a obihali všecky možne mistnosti
a kancle, kere jim vratnice dyktovali. O chvilu pozdějši dorazyla ta očekavana zprava.
Blanka z Ečka z koleji ten kancel našla! Kaja
mě skoro radosťu chtěl obejmuť, ale hlasila
se Drahuna, že chce ovolať aj rektora, či
cosy něvi aji on, račy sednul ke kecafonum
a rozhlasil, že sme ten kancel našli a že ten
poplach už možu všecy vypnuť, ať z teho
eště neni jakysi pruser. Tuž sem mu pěkně
poděkoval a valil jsem na Koleje.
Enem mi pak zecvalko, že sem se
zapomněl zeptať, kaj to tam přesně je, ale
nakoněc to něbylo potřeba, bo všecky roby
na kolejovych vratnicach držely čestnu
straž před svojima kaslikama a ochotně
mě ukazovali, kaj mam pokračovat. Na
N
U NAŠE OSTRAVA
U OSTRAVAK
U Patračka na Baňske
t r a v a
Praha má Hrad. Brno má Špilas. Ostrava má Svinovské mosty. Jsou jednou z prvních
věcí, kterou cizinci v Ostravě uvidí, když vystoupí z vlaku, a dle slov většiny z nich, nikde
na světě neexistuje druhá podobná stavba. Pro moderní poustevníky jsou Svinovské
mosty kontemplárnou, Svatyní a místem, kde první Otec Zakladatel dosáhl osvícení.
Také je zde nemalá koncentrace žebravých asketických mnichů, živících se převážně
krabicovým vínem a vajgly. Toto společenství s pozoruhodnými vnitřními zákony a
zvyklostmi nazývejme pracovně Synové Svinova. Ale nebylo tomu tak vždycky. Byly
doby, zaniklé dávno v prachu dávné minulosti, kdy byla Ostrava bez své dominanty a
zlatý věk ji teprve čekal. Tuto část ostravské historie označujeme jako temný středověk,
úsvit rodu homo ostraviensis apod. Tak se pohodlně usaďte, nachystejte si olivy, pistáciovou zmrzlinu a půlku melounu, vyprávění začíná.
zdroj: wikimedia.org
61
r a v a
zdroj: wikimedia.org
Matěj Antoš
t
60
se jim na drsné ostravské půdě i něco
vypěstovat. Pěstovali hlavně chmel,
konopí a mák, protože věděli, že zimy
jinak bývají dlouhé a nudné. Ve volném
čase se rozmnožovali a vykořisťovali
medvědy. Ale zanedlouho narazili na
první nepřátelské kmeny. Na jejich
území si dělali zálusk zejména Turci, Keltové, Opaváci a barbarští nájezdníci z
Hranic na Moravě. Neminul měsíc, kdy
by udatní chacharští obránci neodrazili
nějaký ten útok. Ty byly stále četnější a
nebezpečnější, až hrozilo nebezpečí,
že by chachaři útokům podlehli. Jinam
se ovšem rozhodně stěhovat nechtěli a
tak se Jindra jednoho dne sebral a vydal
skloubila to nejlepší z egyptských pyramid, Babylonské věže a Stonehenge.
Když byly Svinovské mosty hotovy,
nepřátelé se jich opravdu polekali natolik, že si ještě dnes drží od Ostravy uctivý odstup. A jak už víme, dnes zde leží
významné centrum dopravy, obchodu,
náboženství a výtvarného umění, které
svým věhlasem předčí Paříž i New
York. Díky mocným tepnám čisté duchovní energie, která zde proudí, často
dochází na Svinovských mostech k
zázrakům, např. vyléčení nevyléčitelně
nemocných, levitaci osob a předmětů,
zvláštním vizím, zjevením apod. No.
A teď si vemte, že je chtějí přestavět.
Kacíři!
s
V dobách, kdy ještě praotec
Čech tahal kačera (a to je historicky
doloženo), putoval už slezskými hvozdy
statečný kmen chacharů se svým ještě
statečnějším vůdcem, bohatýrem Jindrou. Kdoví, jak se tam ocitli, možná byli
vyhnáni ze své země, možná jim jen nechutnalo polské pivo, možná hledali kraj
bohatší na mléko, strdí, uhlí a medvědy.
Faktem je, že jednoho dne donutil Jindra celý svůj doprovod vylézt na Lysou
horu a ti z něj poté vymámili slib, že se
usadí někde jinde, pokud možno v údolí.
Tehdy se Jindrovi zjevil bůh Radegast a
ukázal mu, kde má položit základní kámen města. (Zlí jazykové ovšem tvrdí,
že šel ožralý do stanu a zakopl o šutr.)
Tak vznikla osada, kterou pojmenovali
schválně Ostrava, aby se později měli
lingvisté kvůli čemu hádat.
Lidu se dařilo dobře. Místní
medvědí komunitě o něco hůře. Ale to
už je jiná pohádka. Kde jsem to skončil...
jo, lidé přežili prvních pár zim a podařilo
se opět na Lysou horu, kde obětoval
Radegastovi Opaváka a vzýval jej:
„Ó Radegaste! Bože chacharstva! Dej
mi radu, jak se bránit před nepřáteli!
Jak je zahnat na útěk? A kdy budeme
konečně vařit dobré pivo?“ Radegast
jej podle legendy ovšem opět vyslyšel
a odpověděl mu: „Můj synu, slyš slova
svého boha! Postav stavbu, jakou ještě
lidské oko nespatřilo, tak hrozivou,
že obrátí nepřátele tvé na útěk! S
pivem měj trpělivost, jednoho dne v
této zemi dobré bude. Hlavně ho pak
nezapomeňte pojmenovat po mně!“
Tím vize končila.
Jindra se zachoval podle
božího slova a dal stavět monstrózní
stavbu, která s ďábelskou rafinovaností
O
s
studenti studentum
e
O
Legenda o vzniku Svinovské Svatyně
š
e
U
www.sus.osu.cz
a
a š
OSTRAVSKÁ POHÁDKA
N
N
U
k o
U
n
Citrónové světlo uvadá na jehlách
Už neslyším to dno
tak blízko srdce
V ateliérech
To pak mám hned
šňůrky od krve
a vy a vy
ty krátery, co se koupou
v měsíční pěně
o
k é
s
r
t o
Kmeny bydlí
v tom dni
rvou se o rouby paměti
a špinavé ruky.
Zlé ženy z kaváren
včera utrhaly všechny
slepičí nožky ve Městě
a ty teď visí z okapů
jako rudé krápníky
Bubnují na poplach
Na haldách pukají první veselé nádory jara
I když je zima
laviny jen tušíme
n k o
Oko kafilérie
jak zkamenělý ježek
sleduje
když plavu proti proudům mléka
a pak sedím
v modrých zdech
rozesrán užvaněností.
k é
prsty nahého alchymisty
mlátí do sololitu
Ali Baba
o
Hádám, že už nikdy
neosedlám záda
morbidní víly
Cvakají zuby cherubínů
a barvy tekou naprázdno
zelená oranžová modrá
modrá..
U
k é
Zavěšen v oslích životech
škrtám nízko jdoucí mraky
a smích na tapetách
vnímám jen v obrysech
Spolykám hřebeny hor
a pak se vrátím do Města
Právě otevřeli novou atrakci
Máme jinou adresu
na konci dějin
zrovna jsme vybalovali bílé krabice
-najednou nás napadlo:
Pošťák sem nechodí.
A ti jeho holubi vypadají
tak trochu jako supi.
s
Kolik mám v zápěstí
vosích hnízd
právě protékají:10011011
pavoučí nahrážky
za tvé oči z bazaru
na polici vedle půlnoci
a nože
A u
Pátý den
r
k é
U
A u t o
U AUTORSKÉ OKÉNKO
U BÁSNĚ
Teď kolem prošel
Golem z pet lahví
I plast má duši
schovanou ve víčku
a paměť občas potratí
něco zvlášť cenného
Bohyně, chraň babyboxy naší morálky
A nedopusť, aby nás adoptovali/y.
Matěj Antoš
62
63
a
s
t
65
s
a
e
l
t
o
n
t
u
b
t
e
www.karieraplus.cz
l
Veletrh Kariéra PLUS pomáhá snižovat
nezaměstnanost
absolventů
vysokých
škol. „Pro představu, největší skupinou
nezaměstnaných absolventů v kraji jsou lidé
se středním odborným vzděláním s maturitou,
těch je v rámci všech nezaměstnaných víc než
35 procent. Vysokoškoláků je 18,5 procent. Také
to není málo, proto vítáme každou příležitost,
která pomůže nezaměstnanost vysokoškoláků
snížit,“ říká Vladana Piskořová z Úřadu práce v
Ostravě, který je jedním z partnerů veletrhu.
t
64
Kvalifikace Red Bull Paper Wings 2012 v Ostravě
ze dne 14. Února se povedla na jedničku, studenti opět nezklamali a dorazili v hojném počtu.
Zaplněný sál Staré Menzy na Katedře tělesné
výchovy a sportu mluví za vše. Účastnilo se na
padesát studentů a další padesátka fandila a povzbuzovala. V čele poroty zasedl Juraj z rádia Kolej,
Dan z Red Bullu a Jirka za studenty. Pro letenku
do Prahy za nejdelší dolet si přišel Tomáš Beck s
20,80m, a obhájil tak své prvenství z minulého
ročníku. Nejdéle ve vzduchu udržel vlaštovku
Michal Latocha s 4,87s a posledním, exhibicionistou, který se podívá do finálového kola v Praze,
bude Míra Kube s 22 body.
Všem účastníkům děkujeme a finalistům
GRATULUJEME!
Více informací na www.redbull.cz/paperwings
Workshop je novinka
Po organizační stránce přinesl letošní, pátý
ročník Kariéry PLUS změnu. Tou bylo oddělení
veletrhu od konference. „Obě akce byly součástí
projektu Kariéra PLUS. Konaly se v jednom termínu, ale protože se každoročně obě části víc a
víc rozšiřují, rozhodli jsme se udělat veletrh na
jaře a konferenci na podzim,“ vysvětluje tisková
mluvčí Kariéry PLUS Alice Šustková.
Novinka čekala také především studenty
VŠB-TUO. Na veletrhu pro ně byl připraven
workshop na téma první zaměstnání. Obsahem byly například kritéria při výběru prvního
zaměstnavatele, jak se chovat u pracovního
pohovoru a na co si dát pozor při podpisu pracovní smlouvy. Workshop připravilo Kariérní
centrum VŠB-TUO.
o
Přes 50% respondentů nedokáže zhodnotit činnost Studentské komory Rady vysokých
škol (SK RVŠ) v období 2009-2011, přičemž
28% nezná ani jménem zástupce své školy či
neví, že SK RVŠ existuje. Naopak zhruba 25%
činnost hodnotí známkou 1 nebo 2, negativní
hodnocení známkou 4 nebo 5 jsou méně častá
(celkem 8%). 44% respondentů věří, že SK RVŠ
může ovlivnit podobu významných zákonů
U Vlaštovky lítaly i v Ostravě!!!
Mezi firmami, které se na veletrhu
každoročně objevují, je také Komerční banka.
Na Kariéře PLUS oslovila desítky studentů,
někteří se stali později jejími zaměstnanci.
„Studentů VŠB přijímáme každoročně
několik. V roce 2011 k nám nastoupilo
dvanáct absolventů, kteří dokončili studium
ve stejném roce. Celkově jsme v roce 2011
přijali jednatřicet absolventů VŠB. Tuto školu
považujeme za jeden z pěti nejvýznamnějších
zdrojů našich budoucích vysokoškolsky
vzdělaných zaměstnanců,“ vysvětluje Lukáš
Mašek z Komerční banky.
n
62% respondentů si myslí, že by zákon
měl předepisovat nějakým způsobem to, jaké
má být zastoupení studentů v akademických
senátech. Pouze 16% však pokládá za vhodné
uvést přesné číslo či rozpětí, ostatní jsou pro to,
aby byla stanovena minimální hranice a zbytek
si určovala škola sama. 31% by toto rozhodnutí
nechalo zcela na příslušných školách
V názorech na zavedení školného jsou respondenti rozděleni téměř přesně na půl. 48%
z nich se zavedením školného souhlasí, 49% je
proti, zbytek nedokáže posoudit. Pokud by bylo
školné zavedeno, byli by respondenti ochotni
zaplatit nejčastěji do 5000 Kč za rok (36%) popř.
do 10000 Kč za rok (29%). 35% by akceptovalo i
částku vyšší než 10000 Kč za rok.
t
Respondenti hodnotí zájem ostatních
studentů (nikoliv senátorů samotných) o akademickou samosprávu negativně, nejčastěji
známkou 4 na stupnici 1-5. Pouze 13% z nich
hodnotí zájem známkou 1 nebo 2. Příčiny vidí
nejčastěji v obecném nezájmu o dění kolem
sebe (73%) a v nedůvěře studentů v to, že jejich
zástupci mohou něco ovlivnit (47%). 22% uvádí
jako důvod i obavy z toho, aby se případná
angažovanost neprojevila negativně při studiu.
Svoji znalost reformních zákonů hodnotí
senátoři nejčastěji známkou 2, přičemž o něco
méně jsou seznámeni se zákonem o finanční
pomoci studentů. Naprostá většina senátorů
(82% u zákona o vysokých školách a 74% u
zákona o finanční pomoci studentů) hodnotí
předložené návrhy spíše nebo jednoznačně
negativně. 72% respondentů hodnotí komunikaci ze strany ministerstva školství známkou 4
nebo 5, naopak známku 1 nebo 2 udělila pouhá
3% respondentů.
Veletrhu se pravidelně účastní odborníci,
studenti a absolventi vysokých škol z celé České
republiky. Primárně je však určen především
pro studenty čtyř vysokých škol v Moravskoslezském kraji: Vysokou školu báňskouTechnickou univerzitu Ostrava, Ostravskou
univerzitu, Slezskou univerzitu a Vysokou školu
podnikání.
Kontakt s firmami je pro budoucí uchazeče
o práci velmi výhodný. Mladí lidé se s jejich
zástupci mohou dohodnout například na tématech pro své bakalářské či diplomové práce
anebo si vyjednat stáž. Tím s potenciálními
zaměstnavateli snadno navážou spolupráci.
u
Další informace k tomuto šetření naleznete
na stránkách ČeSU (www.cesu.cz) a některé
závěry z tohoto průzkumu mezi studentskými
senátory vám průběžně nabídneme také na
našich webových stránkách (www.sus.osu.cz).
Zatím se podíváme za závěry, které se dotýkají
právě problematiky připravovaných reforem
VŠ.
týkajících se vysokého
školství, 36% si to nemyslí, zbytek nedokáže
posoudit (17%) či
odpověděl jinak.
Studenti a zaměstnavatelé si na veletrhu
vysvětlí své vzájemné představy o pracovní
pozici, platu a kariérním růstu. „Mladí lidé mají
například často velmi zkreslenou představu o
náplni práce bankovního poradce. Možnost
budovat kariéru na takové pozici je pro některé
studenty nemyslitelná, ale je tomu právě
naopak. I na pozici bankovního poradce lze kariéru úspěšně tvořit,“ pokračuje Mašek.
Studenti
představují
pro
každého
zaměstnavatele důležitou pracovní sílu.
„Mladí lidé obohacují týmového ducha naší
společnosti a přinášejí nové trendy. I pro nás
je to důležité, protože od nich dostáváme
zpětnou vazbu,“ uzavírá Mašek.
Kromě Komerční banky se na veletrhu objevilo dalších více než 70 vystavovatelů, například
firmy ČEZ, ArcelorMittal, či stavební firma Vces.
Mezi firmami, které se letos představily nově,
byly například Exxon mobil, PV – Czech, Linde
Gas a Motorola.
b
Na začátku února proběhl výzkum ČeSU ve
spolupráci se senátory ZČU v Plzni, který měl za
cíl zmapovat postoje současných studentských
zástupců v akademických senátech k aktuálním
tématům týkajících se vysokoškolského systému.
Výzkumu se zúčastnilo celkem 217 akademických senátorů z 22 českých veřejných a státních
vysokých škol. 66% těchto studentů působí ve
fakultních senátech, 18% v senátech vysokých
škol, zbylých 16% je členy obou senátů.
Asi stovka firem z Moravskoslezského kraje se
představila studentům na veletrhu Kariéra PLUS,
který se uskutečnil 13. března v nové Aule Vysoké
školy báňské -Technické univerzity Ostrava.
t
s
Průzkum ČeSU
Již pátý ročník veletrhu Kariéra PLUS na VŠB-TUO
s
L a
U
U
L a
t
U LAST BUT NOT LEAST
9.12.
E
C
K
A
brezen
DIVADLO:
út 6.3.
od 19h
Já byla Goethova tlustší polovicka- Christine Brücknerová
studenti studentum
One women show v podání Míny Ondrušové.
st 7.3.
Ples - Michálkovice
od 19h
Hudební JAM SESSION
od 19h
A-klub UZAVŘEN -> barové osazenstvo Áčka včetně nápojů můžete vidět v plné kráse na plese
út 13.3.
Přijďte si posedět, poklábosit a třeba si brnknout a společně vytvořit tradici pěkného hudebně-přátelského setkání.
st 14.3.
Ácko slaví 2. narozeniny!!
DIVADLO: Hrdý Budžes
Underground na facebooku
od 19h
Divadelní adaptace bestselleru I. Douskové v podání Terezy Agelové
st 21.3.
Náš časopis má nový kiosek, ve kterém najdete
všechna čísla Undergroundu. Stačí kliknout a začíst se.
Koukněte na něj na www.sus.osu.cz v sekci Časopis Underground.
od 18h
Přijďte si vychutnat narozeninový dort v podobě skvělé zábavy, hudby, soutěže a spousty srandy.
út 20.3.
Kiosek časopisu UNDERGROUND – studenti studentům
Karibská revolucní noc
od 18h
90. léta - párty
od 19h
Náš časopis má také svou facebookovou stránku.
Sledujte na ní novinky z dění časopisu.
FB UNDERGROUND – studenti studentům
Přijď si udělat svou vlastní revoluci s karibským rumem Che Guevara. Speciální nabídka a cena revolučních drinků.
Klubem bude znít příjemná kubánská hudba (Dj Fidel). Vemte si s sebou/na sebe cokoliv revolučního/kubánského => nápoj zdarma!
út 27.3.
Dárek pro každého, kdo přijde v retro převleku. Výhodné ceny vybraných nápojů.
Celý večer bude doprovázený hudbou a projekcí klipů z let 90. ČÁGO BÉLO!!!
st 28.3.
Workshop - Jak se dívat na filmy?
od 19h
Praktické ukázky jak "číst" filmy s možností diskuse. Večerem provází Ted Turnau,
který přednáší "Cultural Studies" na Anglo-Americké universitě v Praze.
Pořádá organizace in-life
Filmové ctvrtky
více info na samostatných plakátech
OTVÍRACÍ DOBA
Zapojte se do Undergroundu i Vy
Zapojte se do časopisu, a třeba úplně po svém. Staňte
se redaktorem nebo jen občasným přispěvatelem - posílejte nám své podněty, nápady, fotky či reportáže ze
zajímavých akcí a událostí.
po - čt 18 - 24
pá a ne 19 - 24
www.sus.osu.cz
skupiny: SUS OU
ÁČKO Hladnov
A klub sídlí v suterénu kolejí OU na Hladnově
(Vysokoškolské koleje J. Opletala , Hladnovská 1433/22, Slezská Ostrava 702 00)
Kontakt na nás:
[email protected]
[email protected]
731 446 955
studenti studentum
Download

Stáhnout PDF