JARNÍK
2011
čtvrtletní časopis Domova pro seniory Vrbno
Vrbno pod Pradědem
1
Než zaťukalo jaro
Zima byla dlouhá, ven jsme se nemohli příliš
vydávat, ale…
tanec je skvělý
pohyb
…dětský taneční soubor
,,Zuzanky,, nás potěšil
i rozhýbal
společně jsme také tvořili:
dílka jsme nestihli dokončit, těšíme se na pokračování...
2
Začátkem března jsme se jara už nemohli
dočkat a tak jsme některé podoby jeho krásy
ztvárnili výtvarně…
3
Jarní rozjímání
Když jarní vánek čechrá stráně
a první kvítí zavoní,
ptačí zpěv, zazní znenadání,
rozkvetou větve jabloní,
pak přišlo jaro.
To je jisté.
Čas sněženek a fialek.
Nebe je rázem krásně čisté
a z jara, se nám tají dech.
4
Říkají, že v měsíci březnu přicházívá jaro.
Tvrdí to děti ve slohových úlohách a novináři
v jarních podčárnících. Říkají, ale tak docela
jim nevěřte.
Počkejte si na kuličku.
Dokud podpatky nevyhloubí v zemi první
obstojný důlek, dokud se okolo dolíčku
nerozeběhnou kuličky modré, červené, zelené,
žluté, jaro nepřišlo.
Ptáci se mohou zmýlit a přiletět do
zasněžených hnízd. Kulička se nemýlí nikdy.
Kulička je kulatá a kutálí se. Cosi se kutálí.
Cosi se rozkutálelo mezi doubím, po lesních
vozovkách, poskakuje to dolů ze strání, přes
kamínky, přes kořeny, přes pařezy a suché
roští. Je to neviditelné, jako je neviditelná tma,
jako je neviditelné světlo.
Objevuje se to všude, kde si lidé vyšli v neděli
do lesa, objevuje se to, odskakuje, válí se to
od lidí pryč a nikdo za tím neutíká, nikdo to
nepronásleduje.
Všechno, co nás přes zimu trápilo mezi čtyřmi
stěnami, co se nashromáždilo v hlavách,
těžkota, vážné myšlenky, smutky, smutečky,
5
bolesti a trápení, tohle všechno nás opouští,
odpadává, odskakuje, kutálí se po zemi pryč,
opravdu, kolikrát jsem to zahlédl mezi
borovicemi, bralo to roha jako chlupatí čertíci.
Do toho pak, co zůstane po lidech na jaře
v lesích a po polích, do toho, čeho se tam
zbavili, co tam nechali, opře se před západem
slunce vítr a to je prvním jarem a vlhkem
cuchaný větříček, rosa to rozmáčí, rezaví
mravenci to roztahají.
Jan Skácel – Druhá recenze na jaro
Oficiálně začíná jaro v den jarní rovnodennosti 21.března.
6
Blahopřejeme našim jubilantům
Duben
Mikulášková Eliška
Pattermanová Terezie
Janíková Anna
Fotopulu Olga
Lukeš Jiří
Stojaníková Anna
Vacula Ladislav
2.4.
5.4.
6.4.
8.4.
20.4.
25.4.
25.4.
Květen
Kavalík František
Kolárová Rozálie
Meralaiová Kateřina
Carbol Václav
7.5.
7.5.
22.5.
23.5.
Červen
Harbijová Helena
Javorský Robert
Kuliková Marie
Pešková Hedvika
Nikidis Dimitris
Černá Zdenka
Sobasová Jiřina
Bešta Karel
Gajdošová Petronila
Mácha Vítězslav
2.6.
7.6.
8.6.
8.6.
9.6.
12.6.
22.6.
25.6.
28.6.
30.6.
7
Slavíme VELIKONOCE
Velikonoce jsou svým původem svátky jara.
Před cca 3500 lety dali kananejskému svátku
jara zcela nový význam Židé svým svátkem
Paschy: oslavou vyvedení a osvobození
židovského národa z egyptského otroctví.
Před dvěma tisíci lety pak Velikonoce dostaly
současný význam Kristovou smrtí
a zmrtvýchvstáním.
8
Postní doba předvelikonoční
Předvelikonoční půst trvá 40 dní. Půst začíná
Popeleční středou a trvá do Božího hodu
velikonočního - do Velikonoční neděle.
Popeleční středa
Již od 11. století v první postní den dělával kněz
věřícím na čelo křížek z popela (tzv. popelec).
Byla přitom připomínána pomíjovost pozemského
života a potřeba pokory. Popel se získaval
spálením posvěcených kočiček, schovaných
z loňského roku.
V postním období pak mají význam především
neděle:
První neděle - Černá (Pučálka, Liščí)
Ženy odkládaly pestré součásti oděvu a oblékaly
se do tmavých šatů a zástěr - na hlavu si vázaly
černé šátky. Někde se neděle nazývala Pučálka
podle typického postního jídla
- Pučálky. Pro děti byl zajímavý zvyk – pečení
preclíků s mákem a solí. Matky preclíky v noci
upekly, navlékly na proutky a poschovávaly
9
v zahradě. Ráno je děti hledaly. K tomu
se vyprávěla legenda, že je poztrácela liška. Liška
byla symbolem prosperity.
Druhá neděle - Pražná
Pražmo byl primitivní pokrm připravovaný
od dob starých Slovanů. Základem bylo
nedozrálé obilí upražené na pánvi (podle dnešních
měřítek se jednalo o neobyčejně zdravé jídlo :-).
Třetí neděle - Kýchavná
Věřilo se, že kolikrát kdo kýchne, tak dlouho
bude žít. Interpretace počtu kýchnutí byla různá.
Někde se říkalo, že kýchne-li člověk 3x, bude
celý rok zdravý.
Kýchaní se přisuzoval v minulosti jiný význam
než dneska. Kýchaní se lidé báli jako prvního
příznaku morových ran, na druhé straně věřili,
že pročišťuje tělo.
Proto se při kýchnutí přálo: "Pozdrav Pan Bůh".
Snad aby se nebezpečí zažehnalo.
Čtvrtá neděle - Družbadlná (Družbadlnice)
V tuto neděli bylo možné porušit přísný půst.
Uvolnila se kázeň - mládež se mohla sejít
a poveselit se na návsi.
10
Pátá neděle - Smrtná
Název je odvozen od velmi starého zvyku
rozšířeného v celém slovanském světě - vynášení
Smrti.
Šestá neděle - Květná
Květná neděle je prvním křesťanským svátkem
Velikonoc, který otevírá Velikonoce ve znamení
zelené ratolesti. Tento den je spojený s procesím
kolem kostela, který má věřícím lidem
připomenout Kristův vjezd do Jeruzaléma.
Příbytky a hroby se zdobí svěcenými kočičkami.
Pašijový týden
Zelený čtvrtek
Zelený čtvrtek je den milosrdenství a obdarovávání.
Věřící lidé tento den označují za nejdelší a zároveň
nejpřísnější den čtyřicetidenního půstu, který
vyvrcholí na Velký pátek. V kostele se vede
vzpomínková bohoslužba na poslední večeři Páně.
11
Velký pátek
Velký pátek je nejtišším dnem v roce. Zpěvem
pašijových písní a modliteb a pozastavením
běžného vnějšího běhu světa křesťané vzpomínají
na ukřižování Ježíše Krista. Podle lidové víry
je Velký pátek dnem osudovým, objevují se
nadpřirozené síly dobrých i zlých čarodějnic
a nepřejících.
Bílá sobota
Bílá sobota navazuje na velkopáteční atmosféru
půstu, hlídání a návštěvy Božího hrobu. V kostele
se místo tmy a ticha objevuje světlo svítící,
zvonění a varhany, které mají přivolat Ježíšovo
zmrtvýchvstání. Bílá sobota ukončuje půst
a začínají se péct velikonoční beránci a mazance.
Hod boží velikonoční (v letošním roce 24.4.)
Hod boží velikonoční je hlavním velikonočním
svátkem, při kterém se nepracuje a po bohoslužbě
se začíná hodovat. Na svátečním stole nesměly
chybět vejce, pečivo, ani již zmíněný beránek nebo
12
mazanec. V bohatších rodinách se podávalo
jehněčí, kůzlečí nebo telecí maso.
Velikonoční pondělí
Velikonoční pondělí je spojené především
s koledou. Chlapci tak dávali najevo svou
náklonnost k dívce. Mezi klasické symboly
Velikonočního pondělí patřila ručně vyrobená
pomlázka určena ke šlehání dívek a žen. Dále
polévání vodou nebo házení do vody.
A velikonoční malované vejce jako odměna
koledníkům.
13
Hurá !!! Polovina kůřáků našeho domova
už,, šla do sebe“ a nekouří ☺
Tak tohle není skutečnost, to je apríl.
Škoda, ale nekuřáci nezoufejte, své může ještě vykonat
Zaříkávadlo proti kuřákům:
Komu je cigareta dobrá, ať mu huba zmodrá,
tváře znachoří, zuby zšediví.
Z toho prsa povolená bude mít až po kolena,
kolena zborcené.
A když toho nenechá
z hlavy vyroste mu řeřicha
… to bude úroda ☺
Noc z 30. dubna na 1. května je noc magická. Během
Valpuržiny noci nebo také Beltainu rejdívaly čarodějnice
ve sněhu po nejvyšších vrcholech Jeseníků a vyháněly zlé
a nadpřirozené síly. Od zlých sil očistily domorodce a jejich
příbytky i náhodné poutníky a svými zaříkávadly přivolávaly
bohy Slunce. Čarodějná noc byla o půlnoci završena spálením
čarodějnice jako ,,symbolu zla“, a postavením májky jako
,,symbolu dobra“. Nadvládu nad Jeseníky převzali bohové
Slunce, zima skončila…
14
Romantický a láskyplný KVĚTEN
Máje - tradice lásky
Stavění máje - v předvečer 1. května se ještě dnes
vypravují chlapci do lesa, aby tu usekli co nejvyšší
stromek (myslivci a ochránci přírody to asi nevidí
rádi) a udělali z něj do rána staročeskou májku,
tradiční symbol jara. Smrček, jedličku nebo
borovici oklestí a špičku ozdobí věnci, šátky,
květinami, pentlemi a fáborky. Celou noc májku
bedlivě hlídají, protože by jim ji mohli přespolní
podříznout a ukrást. Takovou ostudu by nikdo
nepřenesl přes srdce. Kromě těchto obecních májů,
které se stavějí na návsi, vztyčují někdy mládenci
menší májky - vyzdobené břízky - před domy
svých dívek.
1. května nad ránem bylo také v některých krajích
zvykem vysypávat chodníčky lásky. Pěšinky z
písku, vápna, pilin, otrub nebo kukuřičného šustí
spojily domy zamilovaných dvojic. Mnohdy tak
vyšlo najevo, co mělo některým očím zůstat
utajeno a bylo “veselo”.
15
Na rozloučení, mé potěšení,
postavím pod okny máj!
Aby věděli falešní lidi,
že jsem já chodíval k vám.
K. J. Erben, Z. Klatovská
Historie stavění májů
Nejstarší známý doklad o stavění máje je z roku
1422, kdy za postavení máje dostal hoch odměnu a
to ruku děvčete. Na základě postavení máje a
vzájemného slibu bylo manželství uznáno
církevním soudem na pražském hradě a dne 23.
června 1422 byla slavena svatba.
16
Kytka a Věneček
V první květnovou neděli obcházeli chlapci s
májkou jednotlivá stavení a děvčata jim dávala
dárečky. Pak se všichni sešli na návsi nebo v
hostinci a májová veselice, které se kdysi říkalo
Kytka, mohla začít. Organizace taneční zábavy se
ale mohla ujmout i děvčata. Obešla domy s
májíčkem - stromečkem na dřevěném talíři -, na
který jim sousedé dávali peníze, aby bylo čím
zaplatit muzikantům, za pronájem sálu i za
občerstvení. Této oslavě se říkalo Věneček podle
zeleného věnce, který daly dívky před hospodou
přicházejícím chlapcům.
Pak je požádaly, aby věnec zavěsili nad dveře.
Prvomájový zvyk políbit ženu pod rozkvetlou
třešní má krátkou tradici. Ještě v 19. století bylo
nemyslitelné, aby muž políbil ženu na veřejnosti.
Políbení má ženě zajistit přitažlivost a krásu po
celý další rok.
17
Druhou květnovou neděli slavíme Svátek matek.
U nás byl poprvé slaven v roce 1923. V roce 1924
zvaly noviny České slovo na jednu z prvních oslav
Svátku matek takto: "Maminku máme každý jen
jednu a je jediná, která nás nesobecky milovala.
Dětmi se cítíme ve dvou stejně jako ve čtyřiceti
letech...."
Kytička, třeba jen skromná, maminky potěší
nejen v tento den.
18
Dobré věci
Z těch dobrých věcí miluji oheň
a černé stříbro hvězd
za opaskem noci.
Černé stříbro a stará slova,
kterými pasovali na rytíře:
Snes tyto tři údery a žádný víc.
Z těch dobrých věcí miluji den,
kdy jaro klade uzdy na dobré koně,
modré uzdy
a růžová sedla.
Každého roku se vrací,
jaro je dobrý úmysl.
Z těch dobrých věcí miluji naši lásku,
tu starou,
která nerezaví,
a říkám Ti znova a znova:
Je včera,
bude dnes
a byla zítra.
Snes tyto tři údery a žádný víc.
Jan Skácel
19
Zakousněte se do jara
Pojďte si pročistit unavené chuťové buňky a dopřejte
jim zelené a prosluněné jitro! Všechny plody jara mají
tu zvláštní vlastnost, že jejich chutě jsou nesmírně svěží,
stimulující a pronikají až ke kořínkům vašich smyslů.
Neváhejte a nechte se okouzlit…
Stačí se jen procházet po venku a trhat
všechno co vám přijde pod ruku. Pak to baštit
a nedělat si z toho žádnou hlavu ☺.
Jedlá jarní kytice
No, spíše taková malá kytička. Můžete ji
nakombinovat z kupných nebo nasbíraných úlovků.
Vůbec se nebojte pestrosti – chceme ta nervová
zakončení probudit, ne uspat!
Složení :
- polníček (jemná a zvláštní chuť)
- arugola (svůdně hořká)
- mladé listy ještě nekvetoucí pampelišky
(skoro jako rukola, ale jemnější, šťavnatější)
- spařený výhonek kopřivy (jemný, záhadný,
stačí zalít vařící vodou)
- květy sedmikrásky (strhující!!!)
- obyčejný salát (na svázání)
- plátek ředkvičky s ďírkou (aby se kytička
nerozpadla)
20
Nemusíte z toho nic vyrábět klidně jen
ochutnávejte. Květy sedmikrásky, pampeliška
i spařené listy kopřivy jsou naprosto bezpečné,
nebojte se. Postup je jednoduchý:
ze všeho udělejte malý svazeček – kytičku,
konce stonků zabalte do utrženého proužku
salátu natěsno, fikaně přes to navlečete plátek
z ředkvičky s dírkou (vykrojíte nožíkem snadno)
- ten to pěkně pojistí
Kytičky můžete sníst jen tak – v tom případě
máte zaručeno, že si vás najdou veškeré pronikavé
složky (hořčiny, třísloviny, kyseliny) a váš požitek
bude maximální. Pokud je smočíte v trošce
olivového oleje, vše se zjemní a uklidní (to je
verze pro sralbotky).
A věřte, že když si troufáte na první, je to, jako
byste chtěli sníst samotné jaro. Potom chcete
další, další a ještě další!
21
V srdci být stále malým dítětem
v hlavě mít moudrost starců.
Nenechát si vzít žádné přání, ani naději
a v duši? Láska, mír a pohoda.
22
Download

čtvrtletní časopis Domova pro seniory Vrbno Vrbno pod Pradědem