Pocitová anketa studentů navazujícího
magisterského studia FFÚ – výjezdy
do zahraničí (dodatek)
1. Do jaké země jste cestovali a v jakém ročníku to bylo? Proč jste
zvolili právě tuto zemi?
2. Jaké jsou vaše zkušenosti se spolužáky, které jste v zahraničí
potkali?
3. Překvapilo vás na vašem pobytu či na jeho organizaci něco?
Pokud ano, co to bylo?
4. Jak dlouho jste v dané zemi pobývali a jaký byl pro vás návrat
zpátky?
5. Shrňte v jedné větě, co nedůležitějšího vám zahraniční výjezd
přinesl.
Respondent 6
1. „Švédsko- jiná kultura severských zemí.“
2. „Výborné, během semestru jsme si vytvořili skvělou skupinu.“
3. „Ne.“
4. „5,5 měsíce. Návrat byl trochu šok, ale rychle jsem se
přizpůsobila.“
5. „Zlepšení jazykových znalostí tou nepříjemnější formou,
pomocí přátelství.“
Respondent 7
1. „Norsko, 5. ročník.“
2. „Nic moc. Domorodci velice rezervovaní, ostatní (alkoholu
neholdující) zahraniční studenti fajn.“
3. „Organizované akce pro zahraniční studenty = konzumace
alkoholu.“
4. „5 měsíců. Návrat byl fajn :).“
5. „Poznání, že český vzdělávací systém má také své kvality, které
na západ od Aše nejsou.“
Respondent 8
1. „Německo, 1. ročník magisterského studia. Zemi jsem zvolila
kvůli němčině.“
2. „Němečtí studenti se se zahraničními studenty nestýkali
příliš často. Spíše jen pozdravili, ale obecně s námi moc
nekomunikovali. Naopak zahraniční studenti, popř. studenti,
kteří nepocházeli z Německa, ale několik let tam již žili, se rádi
seznamovali s ostatními, povídali si s kýmkoli o čemkoli.“
3. „V bance nám nechtěli zřídit bankovní účet, protože tam nikdo
neuměl anglicky.“
4. „5 měsíců, na návrat jsem se celkem těšila, ale zároveň mi bylo
líto, že některé své spolužáky pravděpodobně vidím naposledy.“
5. „Životní zkušenost.“
1
8
Respondent 9
1. „Do Norska, v 1. ročníku magisterského studia, LS. Byla jsem
náhradník, z dodatečné nabídky mi vyhovovala škola nejvíce
ke studovanému programu. A vybrala bych si ji znovu.“
2. „Další mezinárodní studenti - výborné, všichni byli otevření
a ochotní, efektivní při práci, navzájem jsme si pomáhali
a sdružovali se
Norští spolužáci - neměli tak nějak přirozeně potřebu se s námi
seznamovat, ale když bylo něco potřeba, byli ochotní, spolupráce
s nimi na projektech byla náročná - pracují jiným stylem (stráví
hodiny diskuzí, aniž by z toho dělali nějaký závěr), který mi
nevyhovoval.“
3. „Možná jen prvotní šok po příjezdu na místo, kdy jsem se
cítila sama, ale to brzy polevilo, jakmile jsem začala poznávat
spolužáky a spolubydlící na koleji.“
4. „Pobývala jsem tam 4 měsíce, zpátky se mi nechtělo :) Ale to
i proto, že takto v zahraničí odpadnou některé starosti, které musí
člověk řešit doma (např. jsem tam nepracovala, měla jsem tedy
víc času na všechno, měla jsem možnost cestovat, poznávat stále
nová místa, nezapadla jsem do každodenního shonu a stresu).
Kulturní šok po příjezdu se konal, ale byl asi trochu zkreslený tím,
že jsem brzy zase odjížděla na 3 měsíce znovu do zahraničí
(již mimoškolní program), takže jsem si všímala změn na sobě
vůči okolí a společnosti, ale nijak zvlášť jsem to neprožívala.“
5. „Jsem přemýšlivější a tolerantnější k jiným kulturám, názorům,
osobnostem. V angličtině je na to ideální slovo (i když používání
anglických slov v češtině nemám ráda), jsem rozhodně více
“open-minded”.“
Respondent 10
1. „USA - Austin, Texas ve 3. semestru magisterského studia. USA
jsem si zvolil kvůli kvalitě jejich univerzit a též jsem chtěl poznat
blíže jejich kulturu a životní styl.“
2. „Výborné, přibližně 25% studentů na UT bylo zahraničních,
takže celá škola byla velmi kulturní a i přístup ze strany Američanů
byl pozitivní - spíše než aby se povyšovali byli zvědaví a snažili se
nám pomoci...“
3. „Po příjezdu do USA nám bylo nabídnuto 1 000 USD
stipendium, pokud budeme jedenkrát týdně konverzovat
s tamními studenty učícími se češtinu.“
4. „Srpen - začátek ledna. Návrat byl náročný, tamní životní styl je
dost jiný a pro mě osobně vhodnější než ten český.“
5. „Ukázal mi, čeho všeho lze ve světě dosáhnout a že každá
země, i USA, má své výhody a nevýhody, nic není černobílé.“
Respondent 11
1. „Holandsko v 1. ročníku NMS. Krajinu som si zvolil kvôli
reputácii školy.“
2. „Škola je medzinárodná takže veľmi dobré.“
3. „Problémy s ubytovaním.“
4. „5 mesiacov, návrat bol bezproblémový ale človek si musí
zasa zvyknúť na niečo úplne iné.“
5. „Ujasnil som si, ktorý segment ekonómie ma baví a hlavne
veľa kontaktov.“
Respondent 12
1. „Holandsko, 5. ročník. Zemi jsem zvolila dle osobních
preferencí, v minulosti jsem tam již několikrát byla a líbilo se mi
tam. K tomu zdejší univerzita je na hodně dobré úrovni a země
není tak drahá jako například severní státy.“
2. „Skvělé. Studenti, se kterými jsem se tam potkala, studovali
a pracovali na mnohem vyšší úrovni, než je běžné u nás, proto
spolupráce s nimi byla skvělá. Na druhou stranu se i rádi
socializovali, takže jsme pořádali různé společné akce.“
3. „Ani ne.“
4. „4 měsíce. Návrat byl těžký, zejména z toho důvodu, že jsem
pobývala v zemi, kde nic není problém, všechno se dá vyřešit,
všechno funguje a lidé jsou příjemní.“
5. „Mezinárodní zkušenost, jazyk, jiný přístup ke vzdělávání
a skvělé skupinové projekty a kontakty.“
Respondent 13
1. „Norsko, 5. ročník. Chtěla jsem do Skandinávie, protože
tam všichni hovoří velmi dobře anglicky a jelikož je tam úroveň
vzdělání na vysokých školách velmi vysoká.“
2. „Zkušenosti jsou výborné, bydlela jsem na nejlevnější koleji
ve městě, kde bydleli prakticky jen zahraniční studenti. Norsko
je velmi drahé pro všechny cizince, což na nás (jako zahraniční
studenty) působilo jako pojítko (máte si s kým popovídat kam jít
nakupovat, v jakém supermarketu je co v akci). Zní to směšně,
ale soudržnost velmi pomáhá.
Na koleji bydlelo spoustu Afričanů a také relativně dost Asiatů,
na BI jsem potkala ovšem hlavně Evropany.“
3. „Překvapilo mě, jak je v Norsku velmi draho. Nicméně se
řídím heslem “co tě nezabije, to tě posílí,” což mi pomohlo,
když jsem se vypořádala s nedostatkem energie z důvodu
mála světla (v zimě jsou skutečně krátké a velmi chladné
dny). Co se týče školy, tak mě překvapilo, že zkoušky se
nekonaly v budově školy, ale různě po městě (lze se domluvit
se spolužáky a jet na zkoušku společně, aby měl člověk jistotu,
že místo zkoušky najde včas). Místo a čas zkoušky jsou dány, není
možné si tedy vybírat jako je to na VŠE.“
4. „V Norsku jsem pobývala 5 měsíců (srpen-prosinec).
Po návratu zpátky jsem zažila opět kulturní šok a měla dojem, že
se musím do Norska vrátit ihned po ukončení školy :).“
5. „Odstranění jazykové bariéry, seznámení se s lidmi z jiných
kultur, zvýšení odborných znalostí, samostatnost a zodpovědnost,
jiný pohled na svět, pozitivní vztah k běžkování :).“
Respondent 14
1. „Liechtenstein, University of Liechtenstein, ZS 3.semestr
magisterského studia. Vybrala jsem si tuto universitu, protože
její magisterský program se alespoň trochu podobal mému
magisterskému programu na F1.“
2. „Studenti byli velmi ambiciózní, individualisté, teamová
práce byla vedením školy vyžadována, ale především
studenti z Rakouska a Švýcarska s tímto přístupem měli problém,
zbytek studentů byl velmi milý a přátelský.“
3. „Největší problém byla byrokratická zátěž na Erasmus studenty,
kdy se některá potvrzení ztrácela a musela se dodávat 2x až 3x.
Informace byly často zmatené a neúplné a student se je dozvěděl
“jen tak mimochodem”. Některé organizační problémy jsem
řešila ohledně samotného pobytu (nikoliv transcript of record)
ještě několik měsíců PO příjezdu domů.“
4. „V zemi jsem byla 5 měsíců, návrat byl naprosto bez problému,
do domácí školy jsem se těšila.“
5. „Nejdůležitější bylo zjištění, že úroveň VŠE se může srovnávat
s úrovní západních universit a že naše znalosti jsou srovnatelné
nebo i vyšší než vědomosti studentů z Německa, Francie nebo
Itálie, není se tedy zač stydět.“
Respondent 15
1. „Německo, 2. ročník magisterského studia. Německo jsem
zvolil, neboť jsem chtěl studovat v AJ i NJ, což se mi splnilo.
Z nabízených univerzit jsem si pak vybral Regensburg, neboť jsem
chtěl žít právě v Bavorsku - nejvyspělejší spolkové zemi, která je
hospodářským motorem nejen Německa, ale celé Evropy.“
2. „Veskrze pozitivní, největší přínos vidím v poznání zajímavých
lidí z celého světa. Dobou zkušeností je i být jediným cizincem
v předmětu studovaném v němčině - domácí studenti pracují
tvrdě a hlavně průběžně, udržet s nimi krok v jejich mateřském
jazyce dá tedy vcelku zabrat.“
3. „Asi to, jak moc se člověku rozšíří obzory a zjistí, že se může
ucházet o práci i v jiné zemi, tj. solidní vlastní konkurenceschopnost.“
4. „6 měsíců. Prvních pár týdnů to byl obrácený kulturní šok, ale
člověk si rychle zvykne.“
5. „Nová životní zkušenost ve smyslu života v nové zemi, studia
v cizím jazyce a poznání spousty zajímavých lidí.“
8
2
Pocitová anketa studentů navazujícího
magisterského studia FFÚ – výjezdy
do zahraničí (dodatek)
Respondent 16
1. „Velká Británie, Manchester. Chtěl jsem do Británie, abych se
zlepšil v AJ. Zároveň jsem chtěl při studiu pracovat, a proto jsem
potřeboval zemi EU. Také jsem chtěl zemi s dobrým a levným
spojením do ČR.“
2. „Měl jsem trošku problém s indickými a arabskými spolužáky.
Jejich mentalita byla naprosto odlišná a být s nimi ve skupině
bylo za trest. Indové byly hrozně dotěrní, pořád chtěli něco řešit,
ačkoliv nebylo proč. Na druhou stranu Arabové byli hodně akční,
ale neuznávali holky. Když kamarádka něco řekla, její názor
nebrali na zřetel - skupinu jsme rychle změnili.“
3. „Nejvíce mě překvapil anglický způsob učení založený
na critical thinking. Studium bylo zaměřené na vypracovávání
prací, které byly velmi časově náročné a na každý předmět.
Čerpat jsem musel zejména od profesorů z Harvardu, Yalu
a dalších známých univerzit. Jejich názory jsem potom musel
dávat do souvislostí a kriticky ohodnotit - kuriózně, při hlubší
úvaze dokáže najít amatér mezery v práci odborníka.“
4. „3,5 měsíce. Návrat zpátky byl zvláštní - na zemi i kamarády
jsem si zvykl. Ale cca do 2 týdnů jsem se plně aklimatizoval.“
5. „ERASMUS program mi přinesl možnost poznat angloamerický
styl výuky, získat zajímavou zkušenost do CV a procestovat
Británii, Irsko, Skotsko i Wales.“
Respondent 17
1. „Francie – Štrasburk. 2. ročník navazujícího magisterského
studia. Francii jsem si vybrala proto, že jsem chtěla studovat
v prostředí, kde se mluví francouzsky. Moje úroveň francouzštiny
není dostatečná ke studiu v tomto jazyce, ale chtěla jsem si ji
zlepšit alespoň mimo školu.“
2. „Vstřícní, otevření. U týmových prací/prezentací byl občas
problém, že někteří studenti měli velmi slabou angličtinu
a komunikace tak byla složitější.“
3. „Nemile mě překvapily organizační problémy před začátkem
semestru - systém pro zobrazování rozvrhů předmětů neustále
padal, takže člověk až do poslední chvíle nevěděl, jaké předměty
si bude moci zapsat (aby se mu nekřížily). Na některé
předměty byla naprosto nedostatečná kapacita.“
4. „4 měsíce. 4 měsíce mi nepřišly dostatečné - 1. a poslední
měsíc v podstatě jenom vyřizujete formality (ubytovací smlouvy,
zřízení a zrušení bankovního účtu...). Před odjezdem se mi sešlo
několik zkoušek a do toho předodjezdové zařizování, takže jsem
popravdě byla ráda, že jedu domů, kde si odpočinu :-).“
5. „Větší samostatnost, schopnost operativně řešit problémy,
toleranci k jinému chování.“
Respondent 18
1. „Holandsko, v 1. ročníku navazujícího magisterského studia.
3
8
Náhodný přidělení při výběrovém řízení.“
2. „Stýkal jsem se hlavně s ostatními výměnnými studenty. Všichni
byli moc příjemní a dobře jsme si rozuměli. Za celou dobu jsem
nemusel řešit žádný vážnější problém se spolužáky.“
3. „Profesionální přístup školy ke každému požadavku ze strany
studenta a rychlost jeho vyřízení. Vše fungovalo velmi rychle
a o studenta bylo perfektně postaráno.“
4. „6 měsíců. Návrat byl mnohem náročnější než příjezd.
Opět si zvykat na současný systém bylo velmi náročné.“
5. „Úžasné zážitky se skvělými lidmi a důvěru, že se o sebe
dokážu postarat i v úplně cizím prostředí.“
Respondent 19
1. „V 5. ročníku jsem vycestoval do USA na The University of Texas
at Austin. Škola na první pohled zaujala vynikajícími referencemi
od předchozích studentů. Americké univerzity měly vesměs velmi
dobré hodnocení. Patrně tomu tak bude proto, že velké kampusy
nabízejí trochu jiný kulturní zážitek, než známe z Evropy. Ve svém
výběru jsem od počátku upřednostňoval anglicky mluvící země.“
2. „Američané jsou milí, usměvaví a přátelští, což jako cizinec
určitě oceníte. Navazování nových vztahů není problém.
Nejen ve škole ale zejména v místě ubytování si najdete určitě
spoustu kamarádů.
Systém hodnocení je USA odlišný, čímž vytváří konkurenční
prostředí, takže Američané často “jedou” spíše na sebe. Oproti
nám jsou američtí studenti rozhodně průbojnější, sebevědomější
a častěji se zapojují do diskuzí.“
3. „Nemile mě překvapili pouze občasní švábi v ulicích. :) Jinak
všechna překvapení byla milá. Organizace ze strany zahraničního
oddělení probíhala naprosto bez problémů.
Výuka působí profesionálnějším dojmem než u nás. Hodiny
začínají na minutu přesně. Studenti mají k dispozici skutečně
precizně připravené materiály. Vyučující se studentům více věnují,
což je dané jednak tím, že mají k ruce asistenty, a velkou roli hrají
samozřejmě také peníze (semestr standardně Texasany vyjde asi
na $5000). Obsahy kurzů jsou jinak srovnatelné s našimi.“
4. „V USA jsem strávil asi 5 měsíců. Návrat zpátky byl poměrně
šok. Přeci jen člověk za 5 měsíců naváže nová přátelství
a přivykne k novým věcem, se kterými se pak těžko loučí. Velkou
zkušeností bylo ubytování na coopu (cooperative housing), kde
jsem pobýval s dalšími asi 50 studenty a o veškerý chod věcí jsme
se společně starali. Asi dvě třetiny studentů tvořili Američané,
zbytek pak cizinci.“
5. „Kromě procvičení angličtiny, navázání nových přátelství a
poznání jiné kultury, mi zahraniční pobyt dodal mi nadhled a
uvědomění, že na stejné věci se lze dívat z více úhlů.
Zahraniční výjezd je jedinečná příležitost, z níž si odnesete zážitky
na celý život, a je hřích se o to alespoň nepokusit. :)“
Respondent 20
1. „Německo, 2. ročník NMS. Zvolil jsem ji z celkem
pragmatických důvodů - zdokonalení své němčiny, studium
na prestižní škole a poznání země, ke které máme velmi blízko,
a přesto jí ani její národ a kulturu pořádně neznáme.“
2. „Pokud otázka směřuje na odborné zkušenosti s místními
spolužáky, tak ti mají daleko větší rozhled a odborný problém
jsou schopni řešit v kontextu všech znalostí nabytých na VŠ i jinde,
ne jen v rámci limitů daného předmětu, k čemuž jsou však také
nuceni svými pedagogy - odpověď ve stylu přežvýkané
poučky z učebnice k danému předmětu by při diskusi nikoho
neuspokojila. Pakliže otázka směřuje na zkušenost se všemi
spolužáky, které jsem potkal, pak se zásadně neliší od zkušeností
se spolužáky či lidmi obecně, až na zvýšenou schopnost řešit
cokoli a s kýmkoli (větší tolerance, flexibilita).“
3. „Ani ne - očekávání, že co se řekne, to platí a jinak to nejde,
se naplnila a toto pravidlo prostupující celým pobytem mi nijak
nevadilo, ba naopak. Oddělení zahraničních styků VŠE svou
skvělou organizací a ochotou německé služby ještě daleko
předčilo :)“
4. „4 měsíce, návrat byl celkem standardní až na počáteční velký
stesk po přátelích, které jsem od návratu přestal vídat každý den.“
5. „Zahraniční pobyt mi rozšířil rozhled, znatelně mě obohatil
ve stylu myšlení, ale i odborných, jazykových a kulturních
znalostech a zároveň mi ukázal některé dobré i špatné vlastnosti
mého i jiných národů.“
Respondent 21
1. „Portugalsko, 5 rocnik. Skola, podnebie, poloha.“
2. „Vyborne.“
3. „Skola otvorena 24/7, plna studujucich studentov aj cez
víkendy.“
4. „5 mesiacov.“
5. „Nove skusenosti.“
Respondent 22
1. „Cestovala jsem do Španělska, bylo v druhém ročníku
magisterského studia. Španělsko jsem zvolila z důvodu
kombinace předmětů, které mnou vybraná škola nabízela,
možnosti studovat v angličtině a navíc se zdokonalit v dalším
jazyku, tedy španělštině.“
2. „Jedině pozitivní, v rámci studia jsem potkala spolužáky
z celého světa, nejen z Evropy, ale také z Asie, Jižní i Severní
Ameriky.“
3. „Trochu negativně mě překvapila organizace prvního týdne,
v kterém mi chybělo trochu větší aktivita ze strany školy. Na dost
věcí jsem si musela přijít sama ve spolupráci s novými spolužáky.
Dále mě překvapilo, že i přes nabídku jazyků v anglickém
jazyce, studijní referentky neuměly anglicky vůbec, šlo se s nimi
domluvit pouze španělsky. Ale tyto negativní podněty byly bohatě
překonány podněty pozitivními.“
4. „Ve Španělsku jsem studovala pouze jeden semestr, tedy
od září do února. Návrat nebyl nijak problematický, možná i díky
tomu že jsem se vracela do závěrečného semestru svého studia.“
5. „Určitě získání jistoty v mluveném projevu v cizím jazyce - k tomu
pomohlo i to, že jsem na univerzitě byla jen jediná z ČR, také
schopnost být 100% samostatná a také samozřejmě spoustu
nových přítel a známých.“
Respondent 23
1. „Vyjela jsem v 5.ročníku do Irska do Dundalku (malé městečko
asi 100km od Dublinu). Volbu země jsem nemohla ovlivnit,
poněvadž jsem vyjela jako náhradnice, ale měla jsem velkou
radost, že na mě vyšla anglicky mluvící země.“
2. „Místní spolužáci z Irska byli velmi milí a ochotní. Co se týče
Erasmus spolužáků, většinu času jsem trávila se stejnou skupinkou
lidí :).“
3. „Těšila jsem se na pestrý národnostní mix, bohužel tam bylo asi
50 Francouzů, 50 Němců a asi 30 Španělů a mnohdy bylo
pro zbývající národnosti velmi těžké se zapojit do konverzace,
protože mluvili vesměs pořád mezi sebou francouzsky,
německy a španělsky a jejich angličtina byla na hodně nízké
úrovni. Naopak výhodou malého města bylo, že jsme se všichni
Erasmáci znali a byli jsme na všech akcích pořád pohromadě
a tak bylo snažší si najít přátele.“
4. „V Irsku jsem strávila letní semestr, celkem 4 měsíce.
Po návratu jsem měla klasický post-erasmus syndrom jako asi
každý správný Erasmák :) Ale hned jsem se vrátila zpět do práce
a měla hlavu plnou jiných starostí. Po dvou měsících mě navštívila
moje spolubydlící z Finska, za další 2 měsíce jsem navštívila já
ji ve Finsku. Všechny moje Erasmus zážitky jsou pořád hodně
intenzivní i díky následnému kontaktu s tou spolubydlící.“
5. „V prvé řadě obrovské zdokonalení v angličtině, spoustu
cestovatelských zážitků a super kamarádku Karoliinu z Finska :).“
8
4
Download

Dodatek k pocitove ankete studentu NMS FFU_vyjezdy do zahranici