Bosou nohou ke zdraví
Reflexní deska vypadá na první pohled jako vrstva obyčejných kamínků, nepravidelně
rozházených po desce. V designu z přírodních materiálů se ovšem skrývají opravdu bohaté
léčebné účinky. A ještě navíc to hezky vypadá.
Nápad stimulace tlakových bodů na nohách je vlastně návratem do minulosti, a není to vůbec
český nápad. Čínskou medicínu, jejímž z jedněch podoborů akupresura je, uznávají dnes
všichni. Na Novém Zélandu najdete věci, na které si můžete stoupnout v každém druhém
obchůdku – říkejte tomu třeba tradiční medicína. Německé „Barfusswegy“ pracují na velice
podobném principu – procházíte se bosky po chodníku, vytvořeném z přírodních materiálů.
Akupresura, čili ovlivňování chování lidského těla pomocí stimulace tlakových bodů, je
součástí standardní medicíny už od nepaměti. A nejedná se o žádné šarlatánství – to, že máme
na svých chodidlech obrazně řečeno „nakresleného homunkula“, je ověřený fakt. Stimulace
tlakových bodů v oblasti chodidel může ovlivňovat funkci vnitřních orgánů – potažmo celého
těla – a zlepšit to, jak se dobře vlastně cítíme. Jenže ne každý jezdíme na Zéland na
prázdniny, a jet do Německa jen kvůli Barfusswegu také není nejpraktičtější.
Co je doma, to se počítá
Moniku Šumavskou-Vojáčkovou v té době napadlo, jak přinést léčebný postup pacientům až
domů. Princip vypadá jednoduše, ale není tomu tak: vezměte podkladový materiál, pečlivě
navybírejte kameny, a připevněte k desce. Kameny musí být nastaveny tak, aby tlaková
simulace chodidel byla účinná a příjemná, musí být dobře připevněna k podložce, a podložka
sama musí být dostatečně pružná a odolná. Myšlenka reflexologické desky byla sama o sobě
odvážná – zvláště pokud vezmete do úvahy vrozený skepticismus českého spotřebitele. Ale
jak už to tak bývá, pouze ty nejsilnější povahy postoupí z fáze hospodských úvah přes
plánování výroby a investic až k výrobě a distribuci. Na začátku byl nápad: co takhle přivézt
kousek krásného nášlapného podkladu sem? Nápad ji absolutně nadchnul a věřila mu. Jedno
z nejzásadnějších rozhodnutí znělo: reflexologická deska nebude jen zdravotní pomůcka, ale
bude to standardní součást interiéru. „Od začátku bylo jasné, že chci dělat věci, které budou
nejen funkční, ale také se budou lidem líbit,“ říká autorka celé ideje a také majitelka firmy,
která podložky vyrábí.
Jak to funguje?
Když si poprvé stoupnete na desku, rozvine se chemická reakce a vy něco cítíte, nejste si ale
jistí tím, co to vlastně je. Naprosto běžnou reakcí většiny lidí, kteří se s deskou setkají poprvé,
je následující úvaha: to mě má tohle postávání na kamenech opravdu pomoct?
„Prostřednictvím nohou získáte informaci, chodíme po betonu, asfaltu, používáme boty. Noha
obsahuje nervové zakončení, a vy vnímáte stabilitu, dotyk,“ říká MUDr. Miroslav Havrda,
1. viceprezident České podiatrické společnosti, neurolog a sportovní lékař. Chodidla jsou
podle něj propojena prostřednictvím nervových vláken s celým tělem, a jejich stimulací
můžeme ovlivnit žaludek, ledviny, srdce… prakticky cokoliv. „Vzpomeňte, co vám říkala
máma, když jste byli malí,“ argumentuje MUDr. Havrda. „Nechoď bosky, nachladíš se. To je
jedna asi z tisíce možností, jak nám mohou vjemy z nohou ovlivnit.“ A s racionálním
vysvětlením souhlasí i MUDr. Marie Součková, prezidentka České podiatrické společnosti:
„Chodidla jsou nejvhodnějším místem reflexologického zásahu. Na chodidlech se promítají
reflexní obrazy všech orgánů. Stiskem správného bodu lze pozitivně ovlivnit vnitřní
rovnováhu, navodit správnou činnost orgánů, duševní rozpoložení a v neposlední řadě zbavit
tělo mnoha škodlivin i ovlivnit mnohé zánětlivé procesy. Nohy jsou jedním ze smyslových
orgánů, které informují řídící centrum o nastavení těla, o kvalitě terénu, o nutnosti vynaložení
napětí a síly pro zapojení nervově-svalového aparátu s cílem udržení rovnováhy, umožnění
pohybu, dále o chladu, teple podložky, nerovnosti, apod. Přestože po nohou neustále šlapeme,
patří nohy k nejcitlivějším částem našeho těla.“
Přírodní kámen se nedá nahradit
Kamenům mnozí přisuzují až magické vlastnosti – jejich léčivé účinky jsou ovšem
prokazatelné naprosto racionálně, což potvrzují i praktičtí odborní lékaři, kteří s deskou často
a aktivně pracují. Proč tedy byly zvoleny zrovna kameny (a ne třeba dřevo, nebo jiný
materiál)? „Protože kameny jsou všude. Mají rozmanité tvary a složky, jsou nezničitelné
a dobře se dezinfikují,“ tvrdí MUDr. Ivan Krupa, který se specializuje na léčení nemocí páteře
a pohybového systému. Není to ale jediný důvod – kámen má odlišné fyzikální vlastnosti, je
jiný než dřevo nebo tvrzený plast. To potvrzuje také MUDr. Miroslav Havrda, viceprezident
České podiatrické společnosti: „Hlavní je teplotní hledisko – kámen se zahřívá jinak, jinak
teplo uvolňuje. Navíc kámen je přirozený přírodní materiál, který se neopotřebí.“ Je to dobré
navození imitované chůze po nerovném terénu v domácím prostředí, která díky aktivaci
reflexních zón a jejich prostřednictvím celé postury a nervově-svalového aparátu, je velmi
žádaná. „Koneckonců je to ušlechtilý materiál, a lidé po něm chodí tisíce let,“ dodává
s úsměvem Ivan Krupa. A v neposlední řadě je zde také estetické hledisko: „Deska není jen
léčebná pomůcka – je to designový doplněk vašeho interiéru. I estetické vlastnosti jsou
důležité – když se obklopíte hezkými věcmi, má to na vás zaručeně blahodárný vliv,“ usmívá
se Mgr. Dagmar Hasíková, marketingová manažerky společnosti Stříbrný doktor, která desku
nabízí. „Zákazníkům nabízíme varianty s broušeným mramorem, říčním kamenem,
s polodrahokamy – například provedení s růženínem je opravdu překrásné.”
Designový lék pro každého? Skoro.
Působením tlaku kamenů na pokožku dochází k stimulaci nejen nervového systému, ale
i k aktivaci vylučování všeho, co organismus nepotřebuje. Přešlapováním na desce se aktivuje
krevní oběh, což vede k jeho normalizaci a celkovému oživení, resp. otužování, a tím ke
zvýšené odolnosti organismu. Stimulací citlivých bodů na chodidle dochází k aktivnímu
překrvení se zrychleným průtokem krve, zrychlenou výměnou látkovou, zrychleným
vstřebáváním nejrůznějších zánětlivých výpotků s účinkem proti bolestivým. Do chodidel
směřují nervová zakončení doslova a do písmene všech orgánů v lidském těle. Vhodnou
aplikací desky je tedy možno ovlivnit prakticky cokoliv – podle MUDr. Marie Součkové
pomáhá používání desky nejen při poruchách klenby a bolesti nohou nebo páteře, ale pomáhá
též při bolestech hlavy, bronchitidě, syndromu chladných nohou. Je také vhodná pro děti
s funkční poruchou nohou, vadným držením těla. Vede také k uvolnění a regeneraci kloubů
celého těla. „Děje se tak působením přes akupunkturní body, obdobně jako v klasickém
Kneippově chodníku s kameny, ale v tomto případě se ovšem jedná o suchou variantu,“
dodává Součková, která si pochvaluje také imitaci chůze po nerovném terénu v domácím
prostředí. Existují ale samozřejmě také kontraindikace – desku by neměly používat osoby po
transplantaci orgánů, u kterých se neprovádí ani reflexní masáž. Podle MUDr. Havrdy je také
problematické používání u diabetiků či u osob s poškozením plosek nohou. „Ostatní lidé ji
mohou ale v klidu používat, pro 98 procent pacientů je to příjemná záležitost,“ dodává MUDr.
Miroslav Havrda.
A vyplatí se to? Pokud se máte rádi – ano.
Na první pohled se spoustě lidem zdá deska relativně nákladná. Jenomže záleží na úhlu
pohledu. Zkusme počítat: jestliže si vezmeme náklady na desku např. na pouhé 2 roky
a pokud ji bude užívat čtyřčlenná rodina, pak se pohybujeme v nákladech cca 1,60 Kč na den
a osobu. „Navíc kameny se přešlapováním nezničí, dezinfekční prostředky desce nevadí,
takže rozhodně vám vydrží daleko déle,“ dodává MUDr. Marie Součková. Nicméně bavíme
se zde o tom nejcennějším, co mají lidé k dispozici – a to je vlastní zdraví. A investice do
zdraví se vždy vrátí. „Když mi to koupila žena k Vánocům, málem jsem jí vynadal,“ vzrušeně
vzpomíná Jakub Horák na první setkání s deskou. „Bolela mě kolena tak, že jsem nemohl ani
dobíhat autobus. Na desce jsem se poprvé udržel deset sekund, tak mě to píchalo do chodidel.
Velice brzy si na to ale člověk zvykne, dnes už si třeba čistím zuby jen při postávání na ní.“
Jiřina Onderková trpěla dlouhodobými migrénami a obezitou. „Deska na mě působí jako
droga,“ směje se dnes štíhlá blondýnka, která nosí šaty o tři velikosti menší než před rokem.
„Navíc když vás bolí hlava, neužijete si ani tolik sex – pak máte nervy, pořád jen jíte a je to
ještě horší.“ Tyhle časy jsou už naštěstí dávno pryč a paní Onderková si dnes vesele užívá
života, stejně jako fotbalista Kamil Hloušek: „V zápase mě soupeřův obránce složil
nechutnou kosou zezadu, doktor mi řekl, že budu dva měsíce mimo hru. S deskou jsem to
zvládl za tři týdny.“ Deska je prostě in.
Zpátky ke kořenům
Přestavte si situaci: postavíte se bosou nohou na cestu, vnímáte ostré i kulaté kameny,
větvičky, cítíte přímo pod sebou zemi, po které chodíte. Prostřednictvím nohou získáváme
informaci o prostředí, ve kterém se pohybujeme – vnímáme stabilitu a dotyk (propricepce).
Boty jsme začali nosit proto, že jsme se potřebovali od přirozeného prostředí izolovat –
umožnily nám chodit v prostředí, které bychom jinak nezvládli, ale přerušil se přirozený
kontakt. Civilizace nám dala pohodlí, ale platíme za to někdy až vysokou cenu – a snažíme se
o přirozený návrat tam, kde je nám to příjemné. Kamenná deska je jedním z takových návratů,
a pokud nám navíc pomůže pomoci vyléčit se z civilizačních neduhů, je to jen dobře. Winwin situace, řekli by modernisté. A tak to má být.
Tomáš Hasík
Download

článek Bosou nohou ke zdraví