OSOBNOST
Kateřiny Černíčkové s Živanou Vajsarovou nejen o Jarmile Jeřábkové
anec musí mít hloubku
A co nejvíce oslovovalo Vás?
~ 'stují setkání, která nazýváme životními.
u tak hlubokou
Máme tím na mysli, že někdo zanechal
a určující, že si bez ní své současné počínání neumíme a často ani nechceme
'stavit Jsou to vzácné okamžiky. A existují lidé, kteří dalším rozvíjením
o
dokážou vynalézt a dát vzniknout
rová. Sešly jsme
o-
v našem životě
se jedno
odkazu těchto osob-
něčemu dalšímu. K těmto lidem nepocnybhě
krásné květnové odpoledne
íjako vedoucí tanečního oboru, abychom si povídaly
ovou a také o jejím otci prof. Františku Bonušovi. 1
Vás přivedlo k tanci?
. mě přivedlo především rodinné záze-.
- ínek se jako pedagog věnoval tanci, tak
už odmalička chodila na různá dětská
vení a později na představení lidových
5LlIb>fŮ·. Potom mě tatínek vzal do tanečního
s:.:floru, prvního Jara - v pozdějších letech
s rčitou přestávkou založila vlastně Jaro
jsem se seznámila s lidovými písněi. Samozřejmě jsme s tatínkem také
- cvičili. Postupem času se rozšiřoval můj
a zdálo se mi přirozené, že se tanci budu
~"lIJ'Ira,protože mě to velmi bavilo. V mých
~-= ...•
- etech, kdy první Jaro skončilo, pro
hledal možnost, kde bych se taneč..•. ění věnovala dál. Tak jsem se dostapaní Jarmile Kr6schlové a potom
- eřábkové.
WzpGI_llát- e si, jaké byly Vaše první dojmy,
••• _'V,;ís zapůsobilo?
ily Jeřábkové se mi líbilo, že se
- - -- I hudební doprovod, její hol:' i taneční, což mě hned zaujalo
--'- oavílo. Ze začátku jsem si myslela,
o strašně jednoduché a teprve
- jsem začala více pronikat do
se tehdy říkalo, novodobého.
:i čím jsem byla starší, postupně
~=ói.~~-c._že se jedná o dlouhodobou
sobě nejen správné držení těla,
na tanečním sále, kde
patří
Živana
Živena
Vajsarová
o jejím životním setkání s Jarmilou
"Paní Jeřábková mě přivedla na
myšlenku, že lidový a novodobý
tanec mají hodně společného. Je
to především práce s těžištěm,
určité napětí v těle, výraz a přirozený průběh pohybu.u
ale také průběh pohybu a oživení celého těla
včetně vnímání prostoru, není vůbec jednoduchá záležitost, ta se buduje léta. Zaněkolik
let jsem zjistila, že už jsem se něco naučila,
ale že ještě musím hodně studovat. Takže
jsem pak začala tančit ve Studiu komorního
tance.' V té době jsem se lidovému tanci tolik nevěnovala, i když si vybavuj u, že mě paní
Jeřábková přivedla na myšlenku, že lidový
a novodobý tanec mají hodně společného. Je
to především práce s těžištěm, určité napětí
v těle, výraz a přirozený průběh pohybu.
Včem byla podleVás Jarmila Jeřábková ne~
opakovatelná?
Taková osobnost, jako byla ona, se jen tak
nezrodí. Osobnost je osobnost, to už musela
mít v sobě. Všechno, co zažila a kde studovala, ji určitě také velice obohatilo. A výjimečná byla také formou, kterou své vědomosti
dokázala předat a vést své hodiny.
Mně se líbila především tanečnost a provázanost s hudbou. Když se jí třeba zalíbil nějaký motivek, tak hudebník-korepetitor si jej
musel zapsat a z toho pak vznikaly různé nápady. Tímto způsobem pracoval taky Marek
Kopelent," když si při mých hodinách inspirativní motivy zapisoval a pak z těch nápadů
vzniklo nějaké dílko. A právě toto je tvůrčí
práce, která mě tolik baví. Mne by nebavilo,
i když se tím samozřejmě taky musím zabývat, jenom opakovat tance a pracovat do detailů. Ale právě ta tvůrčí práce je úžasná věc.
Ta člověka naplňuje.
Jaký byl podle Vás vztah Jarmily Jeřábkové
k lidovému tanci?
Myslím si, že byl velice vstřícný a že lidové
tance velice uznávala. Nelze říct, že by se
věnovala pouze novodobému tanci. Čerpala
nebo se nechala ovlivňovat různými hudebními skladateli, kteří se vénovali lidové písni
ci inspirovali ji. Čili ona skutečně měla k lidovému tanci moc hezký vztah.
Myslíte si, že se dá o Jarmile Jeřábkové říct,
že způsob jejího tanečního vyjádření byl
v něčem český?
Určitě. Velice silně cítila českou hudbu. A z toho, myslím, plynula ta českost. I její pohybový rejstřík, když potom tance choreograficky
zpracovávala, byl podle mého názoru český.
Vraťme se ještě k myšlence propojení lidového a výrazového tance ...
Na tuto myšlenku mě přivedla právě ona a dodnes si na to pamatuji, ukotvilo se to ve mně
opravdu hluboce. A potom, když jsem začala
sama učit, zjistila jsem, že toto propojení skutečně funguje. Když jsem učila malé děti, ale
.iJlll~i1ilIZi~V~}'T1i!tHclÚ;E.
..:
OSOBNOST
potom
i ty starší, snažila jsem se, aby ten základ
byl na bázi novodobého
tance. A velice se mi
tento způsob
práce osvědčil.
Konzervatoři
Duncan
la, že skutečně
důležité,
jde jenom
spojitost.
o povrchní
učení kroků, to je pro mě
neosloví,
dlouhodobá
nikomu
čas se v tanečnících
jich výuka
málo dotkne.
myslím
Musím
říct, že jsem se hodně
dinami
paní Jarmily
ale za
vše ukáže.
se občas
si, že se
V tom vidím
pak
Nejde o efektní záležitost,
musí
na sebe tzv. napo-
nic nedá. Je to
práce už od malých dětí, která se
určitě vyplatí.
musí
je
jit. Když je na sebe nenapojí,
Jakmile
strašně málo. Pokud v tom není hloubka,
tanec nikoho
že k tanečníkům
ať jde o malé děti nebo o dospě-
lé. Už od začátku
A teďje ještě
musí mít hloubku.
Tak za prvé si myslím,
mít vztah,
centre a tam jsem vidě-
existuje
že tanec
Pak jsem učila na
Jaké nezbytné vlastnosti musí podle Vás
mít dobrý taneční pedagog?
základ.
inspirovala
Jeřábkové,
ho-
na které jsem
dívat. Pak mě paní Jarmila
chodila
nechaia i učit. Tehdy jsem měla vel-
Jeřábková
Jaký je podle Vás rozdíl mezi studenty či
Vašimi žáčky v době, kdy jste začínala,
a dnes?
Dost pedagogů
Ale já musím
zásadou,
že si vychovávám
šením
a musí těm tanečníkům,
nebo malí, něco ze sebe předat.
všechno
jímavé
mi dala, co všechno
také bylo; žemůj
u ní korepetoval,
mě naučila.
tatínek
co
Za-
jako student
takže viděl její výuku,
která
kýkoliv
problém,
sama tančím,
V tomto
rozuměli.
cestovat
dětský sbor, opravdu
šla, myslím
lidovým
porozuměla
jsem
se učila. Pracovali jsme denně.
odmalička,
průběh-hodin,
základního
U tatínka
návaznost
pohybu,
Jeřábkové
spolupráce
na hudbu,
se snažím dělat čistý folklor,
dál věci rozvřjet. A nesmím
stránku.
dělám nebo
ale pak mě baví
zapomenout
K výtvarnému
část práce mě velice baví, dotvoření
jsme si
a novodobým
i hudbě
Marka
Tato
taneční-
prvkem.
působení
jsem se snažila lidový
vážím.
tanec
jsem se pouštěla
nebo lidový
ob-,
pak teprve
do rozvíjení. Toto krédo mám
dodnes.
Můžu se zeptat, jak dlouho učíte?
Hodně
dlouho.
Začala jsem,
když jsem ještě
byla na AMU, to mi bylo čtyřiadvacet
mi čtyřiašedesát.
v ten moment,
mě tanec prostoupí
pro mne
a tak dále,
kdy učím
přestanou
-""/
-~'-
I
-\
~-=
--
~
a teďje
I František Bonuš (1919 .,1999) byl významný
taneční pedagog, choreograf, etnochoreolog
a sběratel.
2 Studio komorn~o
tance svojí činností navazovalo na taneční skupinu Jarmily Jeřábkové.
Šlo v zásadě o amatérskou taneční skupinu
zaměřenou na moderní tanec, která však svým
významem ovlivňovala českou taneční kulturu
jako celek.
3 Marek Kopelent (1932) patří k hlavllím představitelům moderní české skladatelskéttvorby
60. a 70. let.
...~._,~
-~----_.,-~:';;;;.,=-
Slovanské tance zachycené
oboha-
cuje.
Živana Vajsarová
f/
existovat.
Tanec mě po celý můj život nesmírně
'(1948)
Výrazná osobnost taneční výchovy a tanečního folkloru, pedagožka, lektorka seminářů a kurzů doma i v zahraničí, zakladatelka
a umělecká vedoucí souboru Jaro, působí
též jako vedoucí tanečního oboru na Základní umělecké škole v Praze 5, Štefánikově ulici. Je tvůrkyní osobité metody taneční
výchovy, založené na spojení školy Jarmily
Jeřábkové a folkloru. Ve své prácí se souborem Jaro čerpá ze sběratelské, publikační,
pedagogické a choreografické činnosti svého otce profesora Františka Bonuše a z odkazu Jarmily Jařábkové, představitelky českého novodobého tance, jejíž školu navštěvovala a v jejíž skupině tančila. Absolvovala
studia taneční pedagogiky na katedře tance
pražské HAMU a dalšfch odborných kurzech
a seminářích doma i v zahraničí. Za svou pedagogickou i choreografickou práci získala
řadu ocenění. Soubor ve svém zaměření
navazuje na dětský taneční soubor stejného
jména, který založil a vedl František Bonuš
v padesátých a šedesátých letech minulého
století na základní škole na náměstí Curiových v Praze 1 a který Žívana Vajsarová jako
dítě navštěvovala.
nebo
a celou po-
Této
Ve své práci
základ, musela tam být pravdivost,
hltí. Problémy
život. Ať mám ja-
fyzický, psychický
tancem,
také
cítění
pak jeho
Kopelenta,
let hrál v mých hodinách.
si nesmírně
pro-
raz rozvést dál. Ale vždycky tam musel být ten
rozvíjení
také paní Jarmila Jeřábková.
ho obrazu výtvarným
zase
takže jsem se snažila dí-
vat se ještě dál. Taky samozřejmě
na' výtvarnou
který patnáct
jsem
ten základ, který mi vštěpoval
a u paní Jarmily
celcích, napří-
Moc ráda na ty chvíle vzpomínám.
nad
se učila takový
mě přivedla
klad pro Kuhnův
prací, což bylo úžasné. Moc jsem
a byl více doma, jsme se spojili
společnou
na choreografických
Právě díky tomu, že jsem touto technikou
tolik
a náročná. Ale pokud
sám nevydá,
Pro mne je tanec v podstatě
lupracovali
nemohl
velcí
Na závěr našeho rozhovoru mi nedá se nezeptat: Co pro Vás znamená tanec? Jak si
jej definujete sama pro sebe?
A čím jsem starší,
A když srovnáte svoje dva taneční zdroje,
svého otce a Jarmilu Jeřábkovou ...
když už tatínek
ať jsou
Proto je tato
Ano, byla úžasná osobnost.
tak vždycky
letech,
let.
duchu,
nemá ten dopad.
se mu velice líbila. A když jsme pak hodně spo-
dějších
v určitém
Takže tuto vlastnost Jarmila Jeřábková
měla.
čím delší dobu učím, tím víc si uvědomuju,
V poz-
od pěti
pak má i v této době děti, se kterými si velice
rozumí. Nevidím rozdíl. Člověk musí učit s nad-
se pedagog
místě se vše úžasně prolínalo.
Pro mě je
děti
A když je člověk vychovává
práce tolik vyčerpávající
kou trému, abych uspěla.
"Pro mne je tanec v podstatě
život ... Vten moment, kdy učím
nebo sama tančím, tanec mě prostoupí a celou pohltí. Problémy
pro mne přestanou existovat:"
říká, že tam je velká změna.
říct, že ji nepociťuji.
v kresbě Karla Svolinského
'áJL--,
=szs«:
Download

ZDE